Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52021PC0579

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012

COM/2021/579 final

V Bruselu dne 22.9.2021

COM(2021) 579 final

2021/0297(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012

{SEC(2021) 330 final} - {SWD(2021) 266 final} - {SWD(2021) 267 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská unie (EU) poskytuje od roku 1971 rozvojovým zemím 1 obchodní preference prostřednictvím systému všeobecných celních preferencí (GSP). Ten je součástí její společné obchodní politiky v souladu s obecnými ustanoveními, jimiž se řídí vnější činnost EU 2 .

Systém GSP je jedním z klíčových obchodních nástrojů EU, který pomáhá rozvojovým zemím začlenit se do světové ekonomiky, snižovat chudobu a podporovat udržitelný rozvoj prostřednictvím prosazování základních lidských a pracovních práv, ochrany životního prostředí a řádné správy věcí veřejných. Systém GSP se skládá ze tří režimů:

·standardní systém GSP: v případě zemí s nízkými a nižšími středními příjmy stanoví snížení nebo úplné zrušení cel u dvou třetin celních položek EU,

·systém GSP+: zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, který snižuje cla na 0 % u obecně stejných celních položek jako standardní systém GSP. Je poskytován zranitelným zemím s nízkými a nižšími středními příjmy, které provádějí 27 mezinárodních úmluv týkajících se lidských práv, pracovních práv, ochrany životního prostředí a řádné správy věcí veřejných,

·režim „Vše kromě zbraní“: zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země, který jim poskytuje bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU pro všechny produkty kromě zbraní a střeliva.

Aktuální systém se použije do dne 31. prosince 2023. Nebude-li přijato nové nařízení, standardní systém GSP a systém GSP+ přestanou platit dne 1. ledna 2024. Dovoz z rozvojových zemí v rámci standardního systému GSP a systému GSP+ by tak podléhal vyšším clům. Na dovoz z nejméně rozvinutých zemí by se však nadále vztahoval režim „Vše kromě zbraní“, který nemá datum skončení platnosti. Cílem návrhu nového nařízení o systému GSP je prodloužit tento systém o dalších deset let. Systém GSP je vyspělou součástí souboru nástrojů obchodní politiky EU. Jeho přezkum spočívá v doladění fungování systému GSP a zlepšení jeho účinnosti a účelnosti. Zvolený soubor možností politiky, který byl rovněž vymezen a dále zkoumán v externí studii a posouzení dopadů, má proto vysokou úroveň podrobnosti. Cílem jsou konkrétní a omezená zlepšení, zajištění trvalého významu systému GSP jako celku a dosažení jeho cílů v oblasti rozvoje a udržitelnosti.

Zastřešujícími cíli EU v rámci revidovaného nařízení o systému GSP je zachovat základní prvky tohoto nařízení, konkrétně vymýcení chudoby, podporu udržitelného rozvoje a řádnou správu věcí veřejných, a zároveň neohrožovat zájmy EU. Zároveň je cílem zlepšit celkovou účinnost a účelnost systému GSP, aby bylo možné reagovat na budoucí výzvy:

(a)usnadnit přístup k systému GSP+ rostoucímu počtu nejméně rozvinutých zemí, kterým byl odebrán status „Vše kromě zbraní“;

(b)upravit prahové hodnoty odstupňování produktů tak, aby se preference lépe zaměřovaly na méně konkurenceschopné produkty a země;

(c)zohlednit měnící se priority, například ty, o něž se opírá Zelená dohoda pro Evropu, a to rozšířením negativní podmíněnosti i na úmluvy o životním prostředí a řádné správě věcí veřejných;

(d)cíleně a zvládnutelným způsobem aktualizovat seznam mezinárodních úmluv, aniž by byl ohrožen proces monitorování;

(e)zajistit, aby proces odnětí preferencí v naléhavých případech lépe reagoval;

(f)posílit monitorování a provádění závazků v rámci systému GSP+, například prostřednictvím větší transparentnosti a účasti příslušných zúčastněných stran, mimo jiné prostřednictvím nedávno vytvořeného mechanismu jednotného kontaktního místa pro stížnosti, které souvisejí s nedodržováním předpisů.

Jedná se o iniciativu v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Obecné cíle systému GSP jsou v souladu s analýzou a perspektivou sdělení Komise o přezkumu obchodní politiky: Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika 3 ze dne 18. února 2021. Přezkum obchodní politiky potvrzuje cíl přezkumu systému GSP, kterým je zvýšení obchodních příležitostí pro rozvojové země s cílem snižovat chudobu a vytvářet pracovní místa, a to na základě mezinárodních hodnot a zásad. Dále konstatuje, že EU má zájem podporovat zranitelné rozvojové země při začleňování do světového hospodářství a podporovat multilateralismus a zajistit dodržování univerzálních hodnot tím, že se zaměří na výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí, přičemž bude i nadále připravena jednat rozhodně a hájit své zájmy.

Iniciativa je v souladu se zřízením vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod a jednotného kontaktního místa; probíhajícím vývojem právních předpisů, které se týkají náležité péče v dodavatelském řetězci, nově zavedeným režimem EU pro celosvětové sankce v oblasti lidských práv, jakož i probíhajícím plánováním rozvojové spolupráce.

Soulad s ostatními politikami Unie

Pokračování systému GSP je součástí politického závazku EU k celosvětové podpoře udržitelného rozvoje, který se odráží v provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje, k čemuž se zavázali všichni členové Světové obchodní organizace (WTO). Cíle systému GSP jsou rovněž v souladu s politikou soudržnosti politik EU ve prospěch rozvoje, která představuje klíčový pilíř úsilí EU o posílení pozitivního dopadu a zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce 4 . Kromě toho je v souladu s ustanoveními Smlouvy o podpoře udržitelného rozvoje a lidských práv prostřednictvím vnější činnosti, obchodních ustanovení upravujících dovoz, iniciativ Zelené dohody EU a akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem nového nařízení o systému GSP je článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví společnou obchodní politiku EU.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Společná obchodní politika je uvedena v článku 3 SFEU mezi oblastmi výlučné pravomoci Unie.

Podle čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) se zásada subsidiarity nevztahuje na oblasti výlučné pravomoci EU.

Proporcionalita

Zásada proporcionality je dodržena, neboť návrh obsahuje pouze omezené úpravy účinnosti a účelnosti. K návrhu je připojena zpráva o posouzení dopadů, která se zabývá proporcionalitou v kapitolách 3 (Proč by EU měla jednat?), 6 (Jaké jsou dopady možností politiky?) a 7 (Jak jsou možnosti porovnávány?). Praktické důsledky iniciativy jsou popsány v příloze 3 zprávy o posouzení dopadů připojené k legislativnímu návrhu (Kdo je dotčen a jak?). Politická rozhodnutí uvedená v návrhu jsou popsána v kapitole 8 doprovodné zprávy o posouzení dopadů (kapitola 8 – Upřednostňované možnosti) a lze je shrnout takto:

Zachovat stávající strukturu sestávající ze tří režimů.

Změnit kritéria zranitelnosti (ekonomické způsobilosti) pro systém GSP+ tak, aby se k systému GSP+ mohly připojit nejméně rozvinuté země, kterým byl odebrán status nejméně rozvinutých zemí.

Přezkoumat prahy odstupňování produktů.

Rozšířit negativní podmíněnost na úmluvy o životním prostředí a řádné správě věcí veřejných a přezkoumat seznam mezinárodních úmluv.

Rozšířit a zlepšit postup odnětí preferencí (provést posouzení sociálně-ekonomického dopadu, stanovit mechanismus rychlé reakce, který lze aktivovat v případě mimořádně závažného porušení předpisů, rozšířit oblast působnosti nástroje tak, aby obsahoval také zásady úmluv o životním prostředí a řádné správě věcí veřejných a další oblasti, jako je migrace).

Zlepšit transparentnost a začlenění občanské společnosti a zefektivnit cyklus monitorování (podávání zpráv každé tři roky).

Volba nástroje

Nařízení o systému GSP je jediným vhodným opatřením, které může Unie přijmout k zavedení jednostranného, nerecipročního a preferenčního přístupu rozvojových zemí na trh Unie.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Hodnocení stávajícího nařízení o systému GSP v polovině období bylo dokončeno v roce 2018 5 . Hodnocení v polovině období dospělo k závěru, že systém GSP celkově plní své cíle 6 a že není třeba nařízení měnit před skončením jeho platnosti dne 31. prosince 2023. Hodnocení v polovině období však obsahovalo několik doporučení ke zlepšení účinnosti a účelnosti režimu. Tato doporučení byla podkladem pro určení problémů podrobně vymezených v oddíle 2 zprávy o posouzení dopadů, která je připojena k tomuto návrhu.

Projektový tým hodnocení v polovině období předložil tato doporučení: 1) zvýšit transparentnost a informovanost o monitorování systémů GSP a GSP+ ze strany EU; 2) účinněji využívat ochranná opatření; 3) účinněji využívat dočasné odnětí celních preferencí; 4) aktualizovat seznam úmluv o základních lidských a pracovních právech, jakož i o životním prostředí a zásadách řádné správy věcí veřejných; 5) vyhodnotit, zda je standardní režim systému GSP nezávislý na systému GSP+ a je od něj oddělen, a zvážit rozšíření podmínek souvisejících s úmluvami; 6) zhodnotit výjimky WTO v oblasti služeb pro nejméně rozvinuté země a 7) zvážit otázku soudržnosti mezi systémem GSP a dohodami o volném obchodu / režimy preferenčních obchodních dohod. Některé z těchto aspektů byly řešeny během provádění nařízení o systému GSP, zejména prostřednictvím projektu propojení systému GSP, který se týkal transparentnosti a informovanosti. Po hodnocení v polovině období byly rovněž uplatňovány ochranné mechanismy a mechanismy odnětí preferencí; poznatky získané při jejich uplatňování jsou uvedeny v posouzení dopadů, které je připojeno k tomuto návrhu.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Od 11. března 2020 do 15. července 2020 probíhala otevřená veřejná konzultace o systému GSP a navrhovaných možnostech reformy. Podrobné shrnutí konzultací se zúčastněnými stranami je uvedeno v příloze 2 připojené zprávy o posouzení dopadů.

V rámci veřejné konzultace bylo předloženo 512 odpovědí. Mezi respondenty je 54 % zúčastněných stran z EU, 41 % ze zemí systému GSP a zbývajících 5 % z ostatních zemí (včetně Spojeného království). Pokud jde o typ respondentů, největší podíl odpovědí představují „společnosti / obchodní organizace“ (28 %), následují sdružení podniků (24 %) a občané EU (17 %), veřejný sektor (12 %), občanská společnost (nevládní organizace, environmentální a spotřebitelské organizace a akademická obec; 8 %) a další (včetně odborových svazů; 7 %).

Velká většina, tj. asi 70 % respondentů, se domnívá, že mezinárodní obchod může významně přispět k vymýcení chudoby v rozvojových zemích, a dalších 10 % se domnívá, že může mít přínos do jisté míry; 17 % si myslí, že nemůže přispět ke zmírnění chudoby. Názory zemí systému GSP jsou jednoznačně pozitivnější, pokud jde o úlohu obchodu při zmírňování chudoby: zde 92 % respondentů uvádí, že obchod může významně přispět, oproti 52 % respondentů z EU; naopak 19 % respondentů z EU se nedomnívá, že obchod může pomoci vymýtit chudobu, oproti 2 % v zemích systému GSP. Na otázku, jak obchod přispěl ke zmírnění chudoby, většina respondentů poukázala na vytváření pracovních míst a v dlouhodobém horizontu na rozvoj dovedností prostřednictvím vývozu.

V průměru se má za to, že systém GSP má pozitivní dopad na všechny oblasti udržitelného rozvoje.

Celkem 86 % respondentů považuje za důležité, aby EU i nadále monitorovala úroveň provádění 27 mezinárodních úmluv ze strany zemí zvýhodněných v rámci systému GSP+, oproti 8 % respondentů, kteří to považují za nedůležité. Respondenti se domnívají, že široká škála informačních zdrojů poskytuje užitečné informace pro monitorování provádění mezinárodních úmluv ze strany Komise. Nejdůležitějším zdrojem jsou zprávy monitorovacích orgánů úmluv, tj. OSN, Mezinárodní organizace práce (MOP) a dalších mezinárodních organizací, po nichž následují informace poskytnuté obchodními a sociálními partnery ve zvýhodněných zemích a nevládními organizacemi.

Obdržené vstupy byly zohledněny v doprovodné zprávě o posouzení dopadů, zejména při vytváření definic problémů (kapitola 2), obecných a specifických cílů iniciativy (kapitola 4) a dostupných možností politiky (kapitola 5).

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Společnost BKP Economic Advisors GmbH provedla externí studii (dále jen „studie“), která byla podkladem pro návrh zprávy o posouzení dopadů. Závěrečná zpráva studie byla zveřejněna v květnu 2021 a je k dispozici na internetových stránkách GŘ pro obchod 7 . Studie navázala na závěry hodnocení v polovině období a zaměřila se na několik možností politiky, které by mohly zlepšit dosažení celkových cílů nástroje GSP. Vzala v úvahu stávající literaturu a výsledky výše popsané otevřené veřejné konzultace. Shrnutí doporučení studie je k dispozici na internetových stránkách GŘ pro obchod 8 .

Výsledky podpůrné studie byly předloženy skupině odborníků v rámci systému GSP v těchto termínech: 20. října 2020, 7. prosince 2020 a 23. února 2021; a výboru INTA na technické prezentaci za zavřenými dveřmi dne 12. dubna 2021.

Klíčové prvky tohoto návrhu byly dále projednány s odborníky na systém GSP ve dnech 19. dubna 2021 a 14. června 2021.

Posouzení dopadů

Souhrnné údaje přiložené zprávy o posouzení dopadů jsou k dispozici v rámci balíčku návrhů. Dne 9. dubna 2021 vydal Výbor pro kontrolu regulace kladné stanovisko ke zprávě o posouzení dopadů.

Posouzení dopadů zkoumalo alternativy politiky v pěti tematických skupinách: 1) režimy systému GSP a zvýhodněné země; 2) zahrnuté produkty a mechanismus odstupňování produktů; 3) podmíněnost získání nebo zachování celních preferencí; 4) transparentnost při provádění systému GSP a 5) ochranná opatření. Pro každou skupinu bylo posouzeno několik možností politiky ve srovnání s výchozím stavem zachování systému GSP v jeho stávající podobě.

(1)Režimy GSP a zvýhodněné země (odstupňování podle zemí)

Tato skupina se zabývá neustálým snižováním počtu zemí zvýhodněných v rámci systému GSP. Země mohou přijít o přístup k systému GSP, pokud uzavřou dohodu o volném obchodu s EU nebo pokud přejdou do kategorie zemí s vyššími středními příjmy. Posouzení dopadů se zabývá možnostmi, jak změnit třístupňovou strukturu systému GSP a země, které zahrnuje. Z analýzy vyplývá, že neexistuje žádný přesvědčivý důvod ke změně stávající struktury nebo zemí zahrnutých do systému GSP, neboť tento systém se již zaměřuje na nejpotřebnější země a třístupňová struktura řeší různé rozvojové potřeby zvýhodněných zemí.

Možností, která nejvíce přispívá k obecnému cíli, jímž je přispět k vymýcení chudoby, a konkrétním cílem rozšíření vývozu z rozvojových zemí, je změnit u systému GSP+ kritéria ekonomické zranitelnosti. Tato možnost se snaží zmírnit významné negativní důsledky ztráty preferencí režimu „Vše kromě zbraní“ po odebrání statusu nejméně rozvinutých zemí.

Pokračující přístup k systému GSP (zejména k systému GSP+) je důležitý pro relativně vysoký počet zvýhodněných nejméně rozvinutých zemí, u nichž se očekává, že v nadcházejících letech ztratí status „Vše kromě zbraní“. Podpůrná studie zjistila, že z dvanácti zemí, u nichž je pravděpodobné, že po dobu platnosti příštího nařízení jim bude odebrán status „Vše kromě zbraní“, bude šest zemí pravděpodobně čelit významnému hospodářskému dopadu, a to zejména v případě Bangladéše.

Podpůrná studie a zpráva o posouzení dopadů proto navrhují následující možnosti, jak zajistit, aby všechny země se statusem „Vše kromě zbraní“, u nichž se očekává, že jim bude odebrán status nejméně rozvinutých zemí, mohly přejít do režimu GSP+: 1) zachovat současnou architekturu sestávající ze tří režimů a 2) změnit kritéria zranitelnosti (způsobilosti) s cílem usnadnit přístup většího počtu zemí, které přecházejí ze statusu nejméně rozvinutých zemí do režimu GSP+.

(2)Zahrnuté produkty a mechanismus odstupňování produktů

Podpůrná studie a zpráva o posouzení dopadů analyzovaly, zda se mechanismus odstupňování produktů dostatečně zaměřuje na nejkonkurenceschopnější produkty 9 a nejkonkurenceschopnější země (možnost rozšířit mechanismus odstupňování produktů ze standardního systému GSP na systém GSP+ nebo země zvýhodněné dle režimu „Vše kromě zbraní“). Kromě toho posuzovaly, zda zahrnuté produkty odrážejí vývozní potenciál zemí zvýhodněných v rámci systému GSP.

Sociálně-ekonomická analýza zjistila, že stávající definice mechanismu odstupňování by mohla být zachována a nadále by se měla používat pouze pro standardní systém GSP. Nejsou pozorovány žádné významné hospodářské a sociální dopady, pokud se odstupňování produktů rozšíří na země zvýhodněné v rámci systému GSP+ nebo režimu „Vše kromě zbraní“ nebo pokud se zahrnuté produkty rozšíří na nová odvětví a produkty.

Navrhujeme proto zachovat odstupňování produktů pouze pro standardní systém GSP, ale revidovat prahové hodnoty pro odstupňování produktů. Navrhujeme zachovat stávající metodu odstupňování podle jednotlivých tříd a snížit prahové hodnoty odstupňování produktů o 10 procentních bodů.

(3)Podmíněnost získání/zachování celních preferencí

Podmíněnost systému GSP zůstává jedním z klíčových nástrojů EU na podporu dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, pracovních práv, ochrany životního prostředí a řádné správy věcí veřejných v zemích zvýhodněných v rámci systému GSP: země by neměla využívat preferenční obchodní režimy, pokud jedná způsobem, který je v rozporu s mezinárodními normami a zásadami, a tudíž i se svými rozvojovými potřebami. Posouzení dopadů se zabývá možnostmi, jak rozšířit pozitivní a negativní podmíněnost, doplnit seznam úmluv, které mají význam pro systém GSP, a zavést změny v procesu odnětí preferencí.

Na základě hodnocení v polovině období a podpůrné studie je hlavním závěrem rozšíření negativní podmíněnosti (tj. ustanovení o odnětí podle čl. 19 odst. 1 písm. a) stávajícího nařízení o systému GSP (EU) č. 978/2012) rovněž na úmluvy o životním prostředí a řádné správě věcí veřejných (v současné době se týkají pouze základních úmluv OSN/MOP o lidských a pracovních právech). Dalším cílem je dále posílit přínos systému GSP k udržitelnému rozvoji, a to aktualizací seznamu mezinárodních úmluv a zlepšením postupu pro odnětí.

Ze zkušeností s mechanismy monitorování a odnímání všeobecných celních preferencí, které jsou v současné době uplatňovány na úmluvy o lidských a pracovních právech, vyplývá, že rozšíření negativní podmíněnosti na úmluvy o životním prostředí a řádné správě věcí veřejných by vytvořilo podobné příležitosti k zapojení se do těchto otázek s cílem podpořit cíle udržitelného rozvoje OSN a přínos zelené agendy EU pro země zvýhodněné v rámci systému GSP.

Pokud jde o postup pro odnětí preferencí dle systému GSP, dosavadní zkušenosti ukazují, že tento postup může být při přijímání konečného rozhodnutí pomalý; dokončení všech minulých odnětí trvalo až dva roky, včetně přípravných fází před zahájením šetření o odnětí. Výjimečně závažná porušení však vyžadují, aby Komise měla k dispozici nástroje, které jí umožní rychle reagovat. S ohledem na specifické podmínky ve zvýhodněné zemi proto navrhujeme mechanismus rychlé reakce.

Zkušenosti s dočasným a částečným odnětím 10 preferencí režimu „Vše kromě zbraní“ Kambodži v roce 2020 ukázaly, že je nezbytné pečlivě posoudit socioekonomický dopad odnětí preferencí na dotčená výrobní odvětví, aby nedošlo k poškození nejzranitelnější části obyvatelstva.

(4)Transparentnost při monitorování a provádění závazků v rámci systému GSP

V červenci 2020 jmenovala Komise vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, jehož úkolem je lepší prosazování obchodní politiky. V této souvislosti spustila Komise v listopadu 2020 v rámci zvýšeného úsilí o posílení prosazování a provádění obchodních závazků nový mechanismus pro podávání stížností, a to jednotné kontaktní místo. Prostřednictvím jednotného kontaktního místa dostává Komise stížnosti týkající se různých záležitostí, které souvisejí s obchodní politikou, včetně porušení závazků v rámci systému GSP. Je proto nezbytné začlenit tento nový systém stížností do rámce nařízení o systému GSP, zejména s ohledem na postup odnětí.

Zúčastněné strany, které byly konzultovány během hodnocení v polovině období v roce 2018 a přípravy podpůrné studie k posouzení dopadů v roce 2021, upozornily na potřebu zlepšit transparentnost a komunikaci v různých fázích monitorování a provádění systému GSP. To by mohlo pomoci posílit systém monitorování a přispět k účinnějšímu dialogu se zvýhodněnými zeměmi, jakož i posílit zapojení zúčastněných stran do systému GSP.

Posouzení dopadů zkoumá možnosti zlepšení procesu monitorování a zapojení občanské společnosti a úpravy monitorovacího cyklu systému GSP+. Navrhujeme proto zveřejnit pokyny, které se týkají procesu monitorování vytvořeného prostřednictvím správní praxe, zúčastněných aktérů a příležitostí k zapojení občanské společnosti. V legislativním návrhu dále objasňujeme široké zahrnutí informačních zdrojů pro monitorování systému GSP+ a navrhujeme změnit dobu trvání monitorovacího cyklu systému GSP ze dvou na tři roky.

(5)Uplatnění ochranných opatření

Podpůrná studie a zpráva o posouzení dopadů se zabývají dvěma typy rozšíření automatických ochranných opatření – pokud jde o zahrnuté produkty a pokud jde o dotčené země zvýhodněné v rámci systému GSP. Závěr zní, že ani jedno z výše uvedeného by nevedlo k častějšímu uplatňování tohoto mechanismu. Nezdá se tedy, že by bylo nutné ochranný mechanismus podstatně měnit. Navrhuje se tedy provést pouze řadu technických úprav a zlepšení zaměřených na lepší sladění automatických ochranných opatření s odstupňováním produktů, konkrétně: 1) založit výpočet nárůstu dovozu na úrovni třídy v systému GSP na hodnotě dovozu spíše než na objemu dovozu, a to kvůli různorodosti produktů v rámci tříd; lépe se tak zohlední případy zvýšeného dovozu, který by mohl poškodit průmysl EU; 2) sladit prahové hodnoty pro automatická ochranná opatření a odstupňování produktů tak, aby se vzájemně doplňovaly.

Celkový dopad upřednostňovaného souboru možností

Celkový hospodářský i nehospodářský dopad navrhovaných možností politiky (v sociální, environmentální a lidskoprávní oblasti) je omezený, neboť se navrhuje zachovat stávající třístupňovou strukturu systému GSP. Toto rozhodnutí bylo učiněno s cílem přesně omezit očekávaný pokles reálného HDP, uspokojování životních potřeb, celkového vývozu do EU a vládních příjmů ve srovnání se současným výchozím stavem, což by mohly pocítit země standardního systému GSP nebo systému GSP+, jestliže by se stávající struktura změnila. V případě ukončení standardního systému GSP a/nebo systému GSP+ se dá očekávat významné snížení vývozu v konkrétních odvětvích, jako je textilní a oděvní průmysl, kožené produkty a obuv, zemědělsko-potravinářské produkty, chemické látky, kaučuk a plasty. Ekonomická analýza v podpůrné studii byla provedena pomocí simulací založených na modelu Computable General Equilibrium. Ukázala (ve všech ostatních scénářích kromě zachování stávající struktury systému GSP) negativní dopad na HDP a obchod jak v případě EU, tak i zemí zvýhodněných v rámci systému GSP (některé z nich mohou být ovlivněny ve vyšší míře) 11 a podporuje toto zásadní rozhodnutí ve prospěch kontinuity systému a jeho stávající struktury.

Rozhodnutí vybudovat most k systému GSP+ pro nejméně rozvinuté země, které opustí režim „Vše kromě zbraní“ (změnou kritérií ekonomické způsobilosti pro systém GSP+), posiluje možnost kontinuity a snižuje negativní dopad, který by mohl být pociťován v nejméně rozvinutých zemích.

Očekává se, že aktivnější využívání podmíněnosti spojené s možnými (částečnými nebo odvětvovými) odnětími preferencí bude mít pozitivní dopad na účinnost systému GSP: podpořil by se také cíl udržitelného rozvoje v rámci systému GSP. Bylo by to rovněž v souladu s ostatními politikami EU, zejména s rozvojovou spoluprací, prosazováním lidských práv a sociálních otázek a příspěvkem EU k Agendě 2030.

Celkový dopad na politické vztahy

Pokračování v systému GSP s navrhovanými cílenými změnami bude klíčovým motivujícím signálem ze strany EU vůči rozvojovým partnerům, přičemž bude zachována důležitá platforma pro spolupráci se zvýhodněnými zeměmi s cílem dosáhnout změny, která bude v souladu s agendou EU v oblasti hodnot a soudržností politik v zájmu rozvoje.

Klíčovým hlediskem je politický dopad upřednostňovaných možností. V této oblasti je analýza kvalitativní a vychází z formálních a neformálních konzultací. Očekáváme, že zvýhodněné země a rozvinutí partneři WTO uvítají rozhodnutí o kontinuitě stávající struktury systému GSP. To je v souladu s dlouhodobou zásadou zmocňovací doložky Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), která pro rozvinuté země poskytuje trvalou výjimku ze zásady doložky nejvyšších výhod (DNV) (nediskriminace), aby jednostranně povolily zrušení nebo snížení cel na dovoz z rozvojových zemí, které sdílejí stejné obchodní, finanční a rozvojové potřeby. Pokračování systému GSP je v souladu se soudržností politik EU v zájmu rozvoje (uvedenou v článku 208 Smlouvy o fungování EU), která představuje klíčový pilíř úsilí EU o posílení pozitivního dopadu a zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce. Kromě toho je součástí politického závazku EU podporovat udržitelný rozvoj po celém světě, což se odráží v provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje, k nimž se zavázali všichni členové WTO.

Účelnost a zjednodušení právních předpisů

Úplné tabulky s přínosy a náklady jsou uvedeny v příloze 3 zprávy o posouzení dopadů připojené k návrhu. Možné přínosy navrhovaného souboru cílů je obtížné vyčíslit, neboť často zahrnují technická zlepšení stávající struktury a ustanovení rámce systému GSP s cílem maximalizovat jeho účinnost a účelnost a zvýšit potenciál pro udržitelný hospodářský rozvoj zvýhodněných zemí. Návrh zachovává současný status quo, pokud neexistuje žádný přesvědčivý důvod ke změně, jejímž cílem je zajistit předvídatelnost a stabilitu systému. Pokud jde o navrhované změny, má iniciativa níže uvedené praktické důsledky, přínosy a související náklady ve vztahu k výchozímu stavu pro jednotlivé skupiny:

(g)Režimy a zahrnuté země: Všechny země, které opouštějí režim „Vše kromě zbraní“, by byly a priori způsobilé pro systém GSP+, pokud si jejich orgány přejí o tento režim požádat. Jedná se o zmírňující opatření: neočekávají se zisky, ale jeho cílem je vyhnout se ztrátám a závažným negativním hospodářským dopadům na nejméně rozvinuté země, kterým je tento status odebrán a které by ztratily preference režimu „Vše kromě zbraní“. Dále podporuje rozvojový cíl systému GSP tím, že zajišťuje trvalý přístup k systému pro země, které to nejvíce potřebují. Rovněž by to znamenalo určité zjednodušení systému a snížení administrativní zátěže při výpočtu a monitorování příslušných kritérií.

(h)Zahrnuté produkty a odstupňování produktů: Cílem změny prahových hodnot pro odstupňování produktů je zvýšit účinnost mechanismu odstupňování produktů při zacílení na konkrétní konkurenceschopné produkty. Očekává se, že to přispěje k lepšímu zaměření systému na produkty a země, které to nejvíce potřebují.

(i)Podmíněnost: Rozšíření negativní podmíněnosti přispívá k boji proti změně klimatu tím, že motivuje země zvýhodněné v rámci systému GSP, aby zlepšily provádění úmluv o klimatu a životním prostředí a zlepšily řádnou správu věcí veřejných ve všech zvýhodněných zemích. Úloha systému GSP může být významná, neboť zhoršování životního prostředí má tendenci nejvíce postihovat rozvojové země, a to kvůli rozsáhlé produkci produktů závislých na přírodních zdrojích (například textilu), jakož i často pozorovaného nedostatku právních předpisů a programů na ochranu životního prostředí v těchto zemích. Aktualizace seznamu mezinárodních úmluv zvyšuje vliv a pozornost věnovanou klíčovým lidským právům (např. právům osob se zdravotním postižením, právům dětí) a normám (např. inspekci práce) a podporuje opatření v boji proti změně klimatu začleněním Pařížské dohody (a zrušením zastaralého Kjótského protokolu).

Zavedení posouzení dopadů před odnětím preferencí umožní uvést do rovnováhy obecné cíle systému GSP, tj. přispět ke snížení chudoby a podpořit udržitelný rozvoj. Zejména zajišťuje, aby případné odnětí preferencí bylo přizpůsobeno okolnostem v cílové zvýhodněné zemi, jejím potřebám hospodářského rozvoje a sociálně-ekonomickému dopadu případných opatření týkajících se odnětí preferencí

Zavedení rychlejšího postupu odnětí preferencí stanoví konkrétní nástroj pro řešení zvláštních okolností, které se vyznačují mimořádně závažným porušením předpisů a nutnosti urychleně reagovat. To rovněž zvyšuje účinnost odnětí preferencí tím, že zvýší tlak na zvýhodněné země, aby reagovaly na zjištěné obavy.

(j)Transparentnost: Prodloužení monitorovacího cyklu systému GSP+ zlepšuje účinnost a účelnost tím, že sblíží délku monitorovacího cyklu systému GSP+ s monitorovacím cyklem mezinárodních úmluv ze strany příslušných orgánů pro monitorování smluv a poskytne zvýhodněným zemím více času na řešení otázek, které se týkají provádění úmluv.

(k)Ochranná opatření: Navrhované technické změny zajišťují soulad mezi opatřeními zaměřenými na ochranu průmyslu EU a umožňují zjednodušení automatických ochranných postupů a snížení administrativní zátěže.

Neočekává se, že by vývoj nařízení o systému GSP byl významně ovlivněn digitálními technologiemi. Při provádění návrhu může EU využívat stávající obchodní postupy a řešení, které bezpečně nakládají s informacemi elektronickými prostředky (tj. výměna informací s orgány zvýhodněných zemí, subjekty monitorujícími mezinárodní úmluvy a občanskou společností; otevřené veřejné konzultace; prohlášení REX (systému registrovaných vývozců) týkající se dovozu ze třetích zemí atd.).

Základní práva

Podpora dodržování základních práv v zemích zvýhodněných v rámci systému GSP je součástí obecných cílů nařízení o systému GSP, a sice: 1) pomoci rozvojovým zemím v jejich úsilí o snížení chudoby, 2) podporovat řádnou správu věcí veřejných a udržitelný rozvoj. V celém doprovodném posouzení dopadů byly proto zváženy příslušné aspekty a dopad na základní práva. Zvláštní pozornost byla věnována mezinárodním nástrojům v oblasti lidských a pracovních práv, které jsou rovněž součástí seznamu úmluv v příloze VI tohoto návrhu. Tento návrh, který by měl mít celkově pozitivní dopad na základní práva, byl konzultován s příslušnými útvary Komise (právní služba, GŘ JUST, HOME, EMPL, INTPA) a službou ESVČ.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Navrhované nařízení nepředstavuje žádné náklady pro rozpočet EU. Jeho použití však vede ke ztrátě celních příjmů. Na základě posledních dostupných údajů (2019) 12 představují tyto preference podle navrhovaného nařízení o systému GSP ztrátu příjmů EU ve výši 2 977,6 milionu EUR. Nové nařízení by do značné míry zachovalo stávající preference, ale zpřísnilo by podmínky pro odstupňování jednotlivých tříd produktů. V důsledku toho by trajektorie ztrát příjmů podle nového nařízení byla poněkud nižší než podle stávajícího nařízení. 13 Ke snížení ztrát příjmů by navíc přispěla možnost, že země ztratí příslušnost k systému v důsledku dosažení statusu vyšších středních příjmů nebo podepsání dohody o volném obchodu s EU.

Podrobný finanční výkaz je k dispozici v níže uvedeném návrhu.

Celkový dopad na správní náklady

Návrh zdůrazňuje kontinuitu, což vede k celkovému posouzení mírného dopadu na EU a zvýhodněné země, pokud jde o administrativní zátěž. V rámci upřednostňovaných možností jsou oblastmi, které s největší pravděpodobností budou mít tento dopad, návrhy týkající se podmíněnosti a z toho vyplývající zvýšené úsilí v oblasti monitorování, které bude nezbytné. V rámci skupiny podmíněnosti (podrobně viz oddíl 6.3.1 zprávy o posouzení dopadů) mohou níže uvedené možnosti politiky vyvolat dodatečné administrativní náklady: doplnění nových úmluv jako podmínka pro další přijímání nebo využívání systému GSP; rozšíření negativní podmíněnosti na úmluvy v oblasti životního prostředí a řádné správy věcí veřejných; zkrácení doby trvání řízení o odnětí preferencí v případě výjimečných okolností; vypracování posouzení sociálně-ekonomického dopadu jako dalšího kroku po zahájení řízení o odnětí preferencí systému GSP nebo doplnění prvků souvisejících s povinností zpětného přebírání vlastních státních příslušníků zvýhodněné země by zvýšilo administrativní náklady (většinou zapojením zaměstnanců). Administrativní zátěži (vyhodnocené v tabulce 6 zprávy o posouzení dopadů) se zabrání tím, že nebude zvolena možnost rozšířit pozitivní podmíněnost, tj. ratifikace úmluv a přísné povinnosti monitorování, na země zvýhodněné v rámci standardního systému GSP a režimu „Vše kromě zbraní“.

Možnosti politiky v souvislosti s monitorováním (podrobně viz oddíl 6.4 zprávy o posouzení dopadů) mají rovněž přímý dopad na administrativní náklady. Zejména mohou přispět k administrativním úkolům na straně EU. To je však obtížné vyčíslit, neboť se jedná o kodifikaci již zavedených postupů. Kromě toho by se tato změna zabývala požadavky zúčastněných stran, jako jsou odbory a nevládní organizace, aby hrály v procesu monitorování aktivnější roli.

Dalším nákladem by byla technická pomoc EU a podpora poskytovaná zemím systému GSP za účelem posílení jejich institucionální kapacity pro ratifikaci a provádění mezinárodních úmluv. Tyto složky nákladů je však velmi obtížné odhadnout, a to vzhledem k absenci příslušných informací v této fázi.

Očekává se, že prodloužení monitorovacího cyklu ze dvou na tři roky sníží administrativní zátěž jak pro EU, tak pro zvýhodněné země.

5.OSTATNÍ SKUTEČNOSTI

Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Vzhledem k tomu, že tento návrh zavádí minimální změny, jejichž cílem je zlepšit účinnost a účelnost, bude moci provádění nařízení o systému GSP pokračovat bez větších úprav na základě stávajících postupů poté, co vstoupí v platnost.

Počínaje dnem 1. ledna 2027 bude Komise každé tři roky podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění nařízení. Komise bude pravidelně podávat zprávy o provádění nařízení odborné skupině Komise pro systém GSP a pracovní skupině Rady. Hodnocení nařízení v polovině období se navrhuje na 1. leden 2030, tj. po pěti letech skutečného uplatňování režimu.

Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Podrobná srovnávací tabulka je uvedena v příloze VIII tohoto návrhu.

Níže je uveden komentář ke konkrétním ustanovením dle kapitol:

Kapitola I Obecná ustanovení:

V článku 2 byla doplněna definice stížnosti (13) a regionální (14) a rozšířené (15) kumulace.

V čl. 3 odst. 2 byla doplněna možnost aktualizace seznamu způsobilých zemí na základě změn v jejich obchodních a rozvojových potřebách. Nenavrhují se žádné další podstatné změny.

Kapitola II Standardní režim (standardní systém GSP):

Ustanovení čl. 4 odst. 3 bylo vypuštěno, neboť se jednalo o přechodné ustanovení pro nařízení z roku 2012. Nenavrhují se žádné další podstatné změny.

Kapitola III Zvláštní pobídkový režim: (GSP+)

V čl. 9 odst. 1 písm. d) byl doplněn požadavek, aby kandidátské země GSP+ předložily akční plán pro účinné provádění úmluv týkajících se systému GSP jako součást žádosti o systém GSP+.

Ustanovení čl. 9 odst. 2 byla vypuštěna, neboť na základě podpůrné studie a posouzení dopadů souvisí s kritériem zranitelnosti v oblasti konkurenceschopnosti vývozu pro systém GSP+, které má být zrušeno.

Doplněn čl. 10 odst. 8 s cílem stanovit přechodná opatření pro stávající země zvýhodněné v rámci režimu GSP+, která by se musela znovu použít, aby byly splněny nové požadavky pro systém GSP+ (ratifikovat šest dalších úmluv, u nichž se navrhuje, aby byly doplněny do seznamu příslušných úmluv v rámci systému GSP+).

Článek 14 změnil vykazované období na tři roky s cílem dosáhnout zefektivnění a lepší synchronizace se zprávami monitorovacích orgánů.

Ustanovení čl. 15 odst. 9 zavedlo ustanovení, aby Komise při návrhu na odnětí celních preferencí zvážila socioekonomický dopad dočasného odnětí celních preferencí ve zvýhodněné zemi.

Článek 16 zavádí možnost rozšířit oblast působnosti opatření k odnětí, nastanou-li další důvody nebo porušení.

Kapitola IV Zvláštní režim (EBA):

Ustanovení čl. 18 odst. 2 a 3 byla vypuštěna, neboť již nejsou nutná.

Kapitola V Dočasné odnětí:

Ustanovení čl. 19 odst. 1 písm. c) zavedlo řízení o odnětí preferencí v souvislosti se zpětným přebíráním vlastních státních příslušníků.

V čl. 19 odst. 10 se zavedlo ustanovení, aby Komise při návrhu na odnětí celních preferencí zvážila socioekonomický dopad dočasného odnětí celních preferencí ve zvýhodněné zemi.

Ustanovení čl. 19 odst. 14 bylo doplněno za účelem zvýšení flexibility při přezkumu rozsahu odnětí, odložení nebo pozastavení jeho uplatňování v případě mimořádných okolností, například celosvětového zdraví nebo mimořádné zdravotnické situace.

Ustanovení čl. 19 odst. 16 a čl. 19 odst. 17 byla doplněna s cílem stanovit postup pro naléhavé odnětí preferencí v případech závažného porušení úmluv, které souvisejí se systémem GSP, je-li vzhledem ke zvláštním okolnostem ve zvýhodněné zemi zapotřebí rychlé reakce.

Článek 20 zavádí možnost rozšířit oblast působnosti opatření k odnětí, nastanou-li další důvody nebo porušení.

Kapitola VI Ochranná opatření a dohled:

V čl. 29 odst. 1 bylo zrušeno ustanovení o určení ochranných prahových hodnot na základě objemu dovozu a nahradilo se výpočtem založeným na hodnotě dovozu.

Kapitola VII Společná ustanovení:

Ustanovení čl. 33 odst. 3 a 4 zavádí zvláštní postup, který má zajistit, aby kumulace odpovídala potřebám žádající země v oblasti rozvoje, financování a obchodu.

Článek 40 prodlužuje lhůtu pro předložení zprávy Parlamentu a Radě ze dvou na tři roky.

Kapitola VIII Závěrečná ustanovení:

Seznam příloh:

Příloha I: Poskytuje seznam způsobilých zemí a režim, který využívají, a to v jediné příloze, která nahrazuje přílohu I a pozitivní části příloh II, III a IV dřívějšího nařízení o systému GSP. Vyjímá ze seznamu způsobilých zemí ty, které nejsou považovány za rozvojové země v rámci systému GSP (Rusko, Čína, Hongkong, Macao), aby se zajistilo, že výhody systému GSP se omezí na rozvojové země, které mají podobné obchodní, finanční a rozvojové potřeby.

Příloha II: Poskytuje jeden seznam zemí, kterým byly odňaty preference systému GSP, a nahrazuje odpovídající zvláštní seznamy v bývalých přílohách II, III a IV.

Příloha III: Poskytuje seznam produktů, na něž se vztahují systémy GSP a GSP+.

Příloha IV: (Bývalá příloha VI) Upravuje odstupňování produktů a ochranných prahových hodnot o 10 % směrem dolů s cílem lépe se zaměřit na konkurenceschopné produkty.

Příloha V: (Bývalá příloha V) Ruší kritérium zranitelnosti v oblasti konkurenceschopnosti vývozu, jak je uvedeno výše.

Příloha VI: (Bývalá příloha VIII) Doplňuje šest dalších mezinárodních úmluv podle podpůrné studie a posouzení dopadů.

Příloha VII: Uvádí pouze seznam produktů, na něž se vztahuje režim GSP+.

Příloha VIII: (Bývalá příloha X) Poskytuje srovnávací tabulku.

2021/0297 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Od roku 1971 poskytuje Společenství rozvojovým zemím obchodní preference v rámci svého systému všeobecných celních preferencí (GSP).

(2)Společná obchodní politika Unie se řídí zásadami a sleduje cíle stanovené v obecných ustanoveních o vnější činnosti Unie, která jsou obsažena v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).

(3)Společná obchodní politika Unie má být v souladu s cíli politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce stanovenými v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména s cíli spočívajícími ve vymýcení chudoby, v podpoře udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích, a má tyto cíle konsolidovat. Je třeba, aby splňovala požadavky Světové obchodní organizace (WTO), zejména rozhodnutí o odlišném a zvýhodněném zacházení, vzájemnosti a plnější účasti rozvojových zemí (dále jen „zmocňovací ustanovení“), přijatého v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále jen „GATT“) v roce 1979, podle kterého mohou členové WTO vůči rozvojovým zemím zvolit diferencovaný a zvýhodňující přístup.

(4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 14  stanoví uplatňování systému všeobecných celních preferencí (dále jen „systém“) do 31. prosince 2023 s výjimkou zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země, na které se toto datum ukončení platnosti nevztahuje. Poté by se systém GSP měl nadále používat po dobu 10 let ode dne použitelnosti preferencí stanovených v tomto nařízení, s výjimkou zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země, který by se měl nadále používat po dobu neurčitou. 

(5)Obecnými cíli systému GSP je podporovat vymýcení chudoby ve všech jejích podobách v souladu s Agendou 2030 a cílem udržitelného rozvoje 17.12 a podporovat agendu udržitelného rozvoje a zároveň předcházet poškozování zájmů průmyslu EU. Hodnocení systému GSP v polovině období z roku 2018 a podpůrná studie z roku 2021 pro posouzení dopadů, z nichž toto nařízení vychází, dospěly k závěru, že rámec systému GSP podle nařízení (EU) č. 978/2012 splnil tyto hlavní cíle, které byly jádrem revize nařízení Rady (ES) č. 732/2008 z roku 2012 15 .

(6)Tyto cíle mají v současném globálním kontextu i nadále význam a jsou v souladu s analýzou a perspektivou nedávného sdělení Komise o přezkumu obchodní politiky s názvem „Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ 16 . Podle tohoto nařízení má Unie „strategický zájem na podpoře posílené integrace zranitelných rozvojových zemí“ a „musí plně využívat sílu, kterou jí dává její otevřenost, a atraktivitu svého jednotného trhu“, k podpoře multilateralismu a zajištění dodržování univerzálních hodnot. Pokud jde konkrétně o systém GSP, přezkum obchodní politiky poukazuje na jeho důležitou úlohu při „podpoře dodržování základních lidských a pracovních práv“ a stanoví cíl systému GSP jako „další rozšiřování obchodních příležitostí pro rozvojové země za účelem snížení chudoby a vytváření pracovních míst na základě mezinárodních hodnot a zásad.“ Kromě toho by měl tento systém pomoci zvýhodněným zemím při zotavování se z dopadu onemocnění COVID-19 a při obnově jejich hospodářství udržitelným způsobem, a to i s ohledem na mezinárodní normy v oblasti lidských práv, práce, životního prostředí a řádné správy věcí veřejných. Měla by být zajištěna soudržnost mezi systémem GSP a jeho cíli a pomocí poskytovanou zvýhodněným zemím v souladu se soudržností politik Unie ve prospěch rozvoje, která představuje klíčový pilíř úsilí Unie o posílení pozitivního dopadu a zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce 17 .

(7)Poskytnutím preferenčního přístupu na trh Unie by měl systém rozvojovým zemím pomoci v jejich úsilí o snižování chudoby a dosažení a podporu řádné správy věcí veřejných a udržitelného rozvoje tím, že jim napomáhá vytvářet prostřednictvím mezinárodního obchodu další příjmy, jež pak mohou zpětně investovat ve prospěch svého vlastního rozvoje, a zároveň diverzifikovat jejich ekonomiky. Celní preference systému by se měly zaměřit na ty rozvojové země, které mají větší rozvojové, obchodní a finanční potřeby.

(8)Tento systém by měl sestávat ze zákládního režimu („standardní režim GSP“) a dvou zvláštních režimů, a to „zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných – GSP+“ a „zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země – „Vše kromě zbraní““. Proto navazuje na strukturu posledních deseti let, která je považována za úspěšnou, neboť se zaměřuje na nejpotřebnější země a řeší různé rozvojové potřeby zvýhodněných zemí.

(9)Standardní režim GSP by měl být poskytnut všem rozvojovým zemím, které sdílejí společnou rozvojovou potřebu a nacházejí se v podobné fázi hospodářského rozvoje. Na úrovni WTO neexistuje definice „rozvojové země“ a je ponecháno na zemích poskytujících preferenční zacházení, aby stanovily seznam rozvojových zemí způsobilých pro systém GSP. Země, které úspěšně dokončily přechod z centralizovaného na tržní hospodářství a které jsou dnes silnými ekonomikami s pevným postavením v oblasti mezinárodního obchodu, jako je Čína, Hongkong, Macao a Rusko, by neměly být považovány za rozvojové země v rámci systému GSP, a měly by proto být vyňaty ze seznamu způsobilých zemí. Země, které jsou Světovou bankou klasifikovány jako země s vysokými nebo vyššími středními příjmy, mají takovou úroveň příjmů na jednoho obyvatele, která jim umožňuje dosahovat vyšších úrovní diverzifikace i bez celních preferencí systému. Nacházejí se v jiné fázi hospodářského rozvoje, a nesdílejí proto stejné rozvojové, obchodní a finanční potřeby jako země s nižšími příjmy nebo zranitelnější rozvojové země. Aby se zabránilo neodůvodněné diskriminaci, je třeba s nimi zacházet odlišně; proto nevyužívají výhody standardního režimu GSP. Využívání celních preferencí v rámci systému ze strany zemí s vysokými nebo vyššími středními příjmy by navíc zvýšilo konkurenční tlak na vývoz z chudších a zranitelnějších zemí, a mohlo by tak pro tyto zranitelnější rozvojové země představovat neodůvodněnou zátěž. Standardní režim GSP by měl zohledňovat skutečnost, že rozvojové, obchodní a finanční potřeby se mění, a zajistit, aby režim zůstal otevřený, pokud se situace v určité zemi změní.

(10)V zájmu jednotnosti by se celní preference poskytované v rámci standardního režimu GSP neměly vztahovat na rozvojové země, které využívají preferenční ujednání s Unií pro přístup na její trh poskytující alespoň stejnou úroveň celních preferencí jako systém v podstatě pro veškerý obchod. Aby však měly zvýhodněné země a hospodářské subjekty dostatek času na řádné přizpůsobení, měl by standardní režim GSP být i nadále poskytován po dobu dvou let ode dne použitelnosti preferenčního režimu přístupu na trh.

(11)Zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+) je založen na nedělitelném pojetí udržitelného rozvoje, jak je uznávají mezinárodní úmluvy a nástroje, jako je Deklarace OSN o právu na rozvoj z roku 1986, Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji z roku 1992, Deklarace Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních zásadách a právech při práci z roku 1998, Deklarace tisíciletí OSN z roku 2000, Deklarace z Johannesburgu o udržitelném rozvoji z roku 2002, Přechodná deklarace MOP o budoucnosti práce z roku 2019, závěrečný dokument summitu OSN o udržitelném rozvoji z roku 2015 s názvem „Přeměna našeho světa: agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a Pařížská dohoda o změně klimatu v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Dodatečné celní preference v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných by proto měly být poskytnuty těm rozvojovým zemím, které jsou v důsledku nedostatečné diverzifikace hospodářsky zranitelné, provedly ratifikaci zásadních mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, ochraně klimatu a životního prostředí a řádné správě věcí veřejných a zavázaly se k jejich účinnému provádění. Zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných by měl těmto zemím pomoci převzít další povinnosti vyplývající z ratifikace a účinného provádění těchto úmluv. Seznam úmluv týkajících se systému GSP by měl být aktualizován, aby lépe odrážel vývoj hlavních mezinárodních nástrojů a norem a aby zaujal aktivní přístup k udržitelnému rozvoji v souladu s cíli udržitelného rozvoje a Agendou 2030 18 . V tomto ohledu se doplňují tyto úmluvy: Pařížská dohoda o změně klimatu (2015) – nahrazuje Kjótský protokol; Úmluva o právech osob se zdravotním postižením; opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů; Úmluva MOP č. 81 o inspekci práce; Úmluva MOP č. 144 o třístranných konzultacích a Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.

(12)Země, kterým je odebrána příslušnost ke kategorii nejméně rozvinutých zemí zřízené OSN, by měly být motivovány k tomu, aby pokračovaly na cestě udržitelného rozvoje. Za tímto účelem by měla být ve srovnání s nařízením (EU) č. 978/2012 usnadněna kritéria ekonomické zranitelnosti pro způsobilost ke zvláštnímu pobídkovému režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných s cílem usnadnit přístup většího počtu zemí z kategorie nejméně rozvinutých zemí.

(13)Preference by měly posilovat další hospodářský růst a tím kladně reagovat na potřebu udržitelného rozvoje. V rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných by tudíž měla být pro dotčené zvýhodněné země pozastavena valorická cla. Specifická cla by měla být rovněž pozastavena, nejsou-li kombinována s valorickým clem.

(14)Zemím, které splňují kritéria způsobilosti zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, by mělo být umožněno využívat dodatečné celní preference, pokud Komise po podání jejich žádosti určí, že jsou splněny příslušné podmínky.

(15)Země, kterým byl udělen zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných v souladu s nařízením (EU) č. 978/2012, by měly podat novou žádost do dvou let ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Aby však byla pro hospodářské subjekty zajištěna kontinuita a právní jistota, mají být celní preference v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle nařízení (EU) č. 978/2012 zachovány po dobu, kdy se posuzuje jejich uplatňování. Žádosti o technickou a finanční pomoc ze strany kandidátských zemí související s ratifikací a prováděním úmluv lze posuzovat příznivě.

(16)Komise a případně Evropská služba pro vnější činnost by měly sledovat stav ratifikace mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a řádné správě věcí veřejných a jejich účinné provádění, a to přezkoumáním příslušných informací, zejména pokud jsou k dispozici závěry a doporučení příslušných monitorovacích orgánů zřízených podle těchto úmluv. Každé tři roky by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o stavu ratifikace příslušných úmluv, o plnění povinností zvýhodněných zemí podávat zprávy podle těchto úmluv a o stavu provádění úmluv v praxi.

(17)Pro účely monitorování provádění a případně odnímání preferencí mají zásadní význam zprávy příslušných monitorovacích orgánů. Tyto zprávy však mohou být doplněny o další informace, které má Komise k dispozici, včetně informací získaných v rámci dvoustranných nebo mnohostranných programů technické pomoci a z jiných zdrojů informací, a to za předpokladu, že jsou přesné a spolehlivé. Mohly by sem patřit informace od Evropského parlamentu a Rady, vlád, mezinárodních organizací, občanské společnosti, sociálních partnerů nebo stížnosti obdržené prostřednictvím jednotného kontaktního místa, pokud splňují příslušné požadavky. Nedostatky zjištěné během procesu monitorování mohou být pro budoucí plánování rozvojové pomoci Komise využity cílenějším způsobem.

(18)V červenci 2020 jmenovala Komise vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, jehož úkolem je prosazovat obchodní pravidla. V této souvislosti Komise v listopadu 2020 spustila v rámci svého zvýšeného úsilí o posílení prosazování a provádění obchodních závazků nový mechanismus pro podávání stížností, a to jednotné kontaktní místo. Prostřednictvím jednotného kontaktního místa dostává Komise stížnosti týkající se různých záležitostí, které souvisejí s obchodní politikou, včetně porušení závazků v rámci systému GSP. Tento nový systém stížností by měl být začleněn do rámce tohoto nařízení.

(19)Zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země (EBA) by měl i nadále umožňovat bezcelní přístup na trh Unie pro produkty pocházející z nejméně rozvinutých zemí, jak jsou uznány a klasifikovány Organizací spojených národů (OSN), s výjimkou obchodu se zbraněmi. Pro zemi, která již není OSN klasifikována jako nejméně rozvinutá, by mělo být zavedeno přechodné období s cílem zmírnit veškeré nepříznivé dopady způsobené odnětím celních preferencí poskytovaných v rámci tohoto režimu. Celní preference v rámci zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země by měly být i nadále poskytovány nejméně rozvinutým zemím, které využívají jiná preferenční ujednání pro přístup na trh v Unii.

(20)Pokud jde o standardní režim GSP, mělo by se i nadále rozlišovat mezi celními preferencemi pro „necitlivé“ produkty a celními preferencemi pro „citlivé“ produkty, aby byla zohledněna situace v odvětvích, která vyrábějí stejné produkty v Unii.

(21)Cla společného celního sazebníku stanovená pro necitlivé produkty by měla být i nadále pozastavena, zatímco na cla pro citlivé produkty by mělo být uplatňováno sazební snížení, aby se zajistila uspokojivá míra využití a současně zohlednila situace příslušných výrobních odvětví v Unii.

(22)Takové sazební snížení by mělo být dostatečně přitažlivé, aby obchodníky motivovalo k využívání příležitostí, které systém nabízí. Všeobecné snížení valorických cel by proto mělo paušálně činit 3,5 procentního bodu z celní sazby podle „doložky nejvyšších výhod“, přičemž u textilu a textilního zboží by se cla měla snížit o 20 %. Specifická cla by měla být snížena o 30 %. Pokud je stanoveno minimální clo, toto minimální clo by se nemělo použít.

(23)Cla by měla být zcela pozastavena, pokud preferenční zacházení u jednotlivých dovozních prohlášení vede k valorickým clům dosahujícím nejvýše 1 % nebo ke specifickým clům nejvýše 2 EUR, neboť náklady na výběr takového cla mohou být vyšší než příjmy z nich.

(24)Odstupňování produktů by mělo být založeno na kritériích vycházejících z tříd a kapitol společného celního sazebníku. Odstupňování produktů by se mělo použít ve vztahu k třídě nebo podtřídě, aby se snížil výskyt případů, kdy jsou odstupňovány heterogenní produkty. Odstupňování třídy nebo podtřídy (sestávající z kapitol) pro zvýhodněnou zemi by se mělo použít v případě, že třída splňuje kritéria pro odstupňování po dobu tří po sobě následujících let, aby se zvýšila předvídatelnost a spravedlivost odstupňování tím, že bude vyloučen dopad významných a výjimečně se vyskytujících rozdílů v dovozních statistikách. Odstupňování produktů by se nemělo vztahovat na zvýhodněné země v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+) a zvýhodněné země v rámci zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země (EBA), jelikož mají velmi podobný hospodářský profil, který je činí zranitelnými kvůli nízké, nediverzifikované vývozní základně. Celní preference stanovené v tomto nařízení se vztahují na produkty, které pocházejí ze zvýhodněných zemí, v souladu s pravidly původu stanovenými v celním kodexu Unie a v právních aktech, které byly přijaty v souladu s pravomocemi svěřenými uvedeným kodexem, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 19 a prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/2447 20 . Regionální kumulace mezi zeměmi různých regionálních seskupení a rozšířená kumulace by měly platit za předpokladu, že žadatelská zvýhodněná země předloží dostatečné důkazy o tom, že kumulace odpovídá jejím potřebám v oblasti rozvoje, financování a obchodu, což povede mimo jiné k hospodářskému růstu, odstranění chudoby, diverzifikaci vývozu a industrializaci, a za předpokladu, že nemá negativní dopad na situaci jiných zemí, zejména zemí zvýhodněných v rámci režimu „Vše kromě zbraní“. Při posuzování, zda umožnění kumulace odpovídá potřebám žadatelské země v oblasti rozvoje, financování a obchodu, by Komise měla vzít v úvahu závislost zvýhodněné země na dodavatelské zemi a budoucí perspektivy, pokud jde o dotčené produkty.

(25)Důvody pro dočasné odnětí režimů v rámci systému by měly zahrnovat závažné a systematické porušování zásad stanovených určitými mezinárodními úmluvami o základních lidských právech (včetně určitých zásad mezinárodního humanitárního práva zakotvených v těchto úmluvách), pracovních právech, ochraně klimatu a životního prostředí a řádné správě věcí veřejných, aby byly podpořeny cíle těchto úmluv. Celní preference v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných by měly být dočasně odňaty v případě, že zvýhodněná země nerespektuje svůj závazek zachovávat ratifikaci a účinné provádění uvedených úmluv nebo dodržovat požadavky na podávání zpráv stanovené příslušnými úmluvami, nebo v případě, že zvýhodněná země nezajišťuje součinnost v rámci monitorovacích postupů Unie, jak je stanoveno v tomto nařízení. Dočasné odnětí by mělo trvat do doby, než pominou důvody, které jej odůvodňují. V situacích vyznačujících se výjimečnou závažností porušení by Komise měla mít pravomoc rychle reagovat přijetím opatření v kratší lhůtě. V rámci přístupu nulové tolerance k dětské práci uplatňovaného Unií by důvody pro dočasné stažení měly zahrnovat vývoz zboží vyrobeného mezinárodně zakázanou dětskou prací, jakož i nucenou prací včetně otroctví a vězeňské práce, jak je uvedeno v příslušných úmluvách v příloze VI.

(26)Řízená mezinárodní migrace může přinést významné výhody zemím původu a cílovým zemím migrantů a přispět k jejich potřebám udržitelného rozvoje. Zvýšení soudržnosti mezi obchodními, rozvojovými a migračními politikami je klíčem k zajištění toho, aby výhody migrace připadly jak zemím původu, tak cílovým zemím. V tomto ohledu je zásadní, aby jak země původu, tak cílové země řešily společné výzvy, jako je posílení spolupráce v oblasti zpětného přebírání vlastních státních příslušníků a jejich udržitelného opětovného začlenění v zemi původu, zejména s cílem zabránit neustálému odlivu aktivního obyvatelstva v zemích původu s následným dlouhodobým dopadem na jejich rozvoj a zajistit, aby s migranty bylo zacházeno důstojně.

(27)Návrat, zpětné přebírání a opětovné začlenění jsou pro Unii a její partnery společnou výzvou. Každý stát má zejména povinnost zpětně přebírat své státní příslušníky podle mezinárodního obyčejového práva a mnohostranných mezinárodních úmluv, jako je Úmluva o mezinárodním civilním letectví podepsaná v Chicagu dne 7. prosince 1944. Zlepšení udržitelného znovuzačlenění a budování kapacit by výrazně posílilo místní rozvoj v partnerských zemích.

(28)Podle nařízení (EU) č. 978/2012 a jeho předchůdců byly odňaty celní preference na dovoz produktů pocházejících z Běloruska (úplné odnětí) a Kambodže (částečné odnětí) z důvodu závažného a systematického porušování zásad některých úmluv o lidských a pracovních právech. Důvody pro odnětí preferencí jsou stále platné, a proto by dočasné odnětí pro Bělorusko a Kambodžu mělo podle tohoto nařízení trvat.

(29)Za účelem dosažení rovnováhy mezi potřebou lepšího zacílení, větší soudržnosti a transparentnosti na straně jedné a lepším prosazováním udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných prostřednictvím systému jednostranných obchodních preferencí na straně druhé by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení a dočasné odnětí celních preferencí v důsledku závažného a systematického porušování zásad stanovených v příslušných úmluvách v souvislosti s lidskými a pracovními právy, ochranou klimatu a životního prostředí a řádnou správou věcí a jinými důvody stanovenými v tomto nařízení, jakož i procesními pravidly týkajícími se podávání žádostí o celní preference poskytované v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, provádění dočasného odnětí a ochranných šetření s cílem zavést jednotná a podrobná technická opatření. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 21 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Aby byl zajištěn stabilní rámec pro hospodářské subjekty, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijmout v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akt, který postupem pro naléhavé případy odvolá rozhodnutí o dočasném odnětí celních preferencí předtím, než toto rozhodnutí vstoupí v účinnost, pominou-li důvody dočasného odnětí. Komise by rovněž měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci s cílem odložit datum použitelnosti aktu ukládajícího dočasné odnětí nebo změnit jeho oblast působnosti z důvodů souvisejících s celosvětovou nouzovou situací nebo jinými výjimečnými okolnostmi.

(30)Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 22 .

(31)Poradní postup by se měl používat pro přijímání prováděcích aktů o pozastavení celních preferencí v souvislosti s některými třídami systému GSP ve vztahu k zvýhodněným zemím a o zahájení postupu dočasného odnětí, s přihlédnutím k povaze a dopadu uvedených aktů.

(32)Přezkumný postup by se měl používat pro přijímání prováděcích aktů o ochranných šetřeních a o pozastavení preferenčních režimů, pokud může dovoz způsobit závažné narušení trhu Unie.

(33)V zájmu zajištění integrity a řádného fungování systému by Komise měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud je to v náležitě odůvodněných případech týkajících se dočasných odnětí v důsledku nedodržování celních postupů a povinností vzhledem k naléhavým důvodům nezbytné.

(34)V zájmu zajištění stabilního rámce pro hospodářské subjekty by Komise měla po skončení maximálního období šesti měsíců přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud je to v náležitě odůvodněných případech týkajících se ukončení nebo prodloužení dočasných odnětí v důsledku nedodržování celních postupů a povinností vzhledem k naléhavým důvodům nezbytné.

(35)Komise by rovněž měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud je to v náležitě odůvodněných případech týkajících se ochranných šetření nezbytné vzhledem k naléhavým důvodům spočívajícím ve zhoršení hospodářské nebo finanční situace výrobců v Unii, které by bylo obtížné napravit.

(36)Komise by měla pravidelně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o účincích systému podle tohoto nařízení prostřednictvím příslušný institucionálních výborů. Do dne 1. ledna 2030 by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o uplatňování tohoto nařízení v polovině období a posoudit, zda je třeba systém přezkoumat. Zpráva je nezbytná k analýze dopadu režimu na rozvojové, obchodní a finanční potřeby zvýhodněných zemí, jakož i na dvoustranný obchod a na příjmy z cel Unie, se zvláštním důrazem na cíle udržitelného rozvoje. 

(37)Nařízení (EU) č. 978/2012 by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

1.Systém všeobecných celních preferencí, kterým Unie poskytuje preferenční přístup na svůj trh (dále jen „systém“ nebo „systém GSP“), se použije v souladu s tímto nařízením.

2.Systém stanoví následující režimy celních preferencí:

(a)standardní režim („standardní systém GSP“);

(b)zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných („systém GSP+“);

(c)zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země („Vše kromě zbraní“ („EBA“)).

Článek 2

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1)„zeměmi“ země a území, které mají celní správu;

(2)„způsobilými zeměmi“ všechny rozvojové země uvedené v příloze I;

(3)„zeměmi zvýhodněnými v rámci standardního systému GSP“ země zvýhodněné v rámci standardního režimu, které jsou uvedeny v příloze I;

(4)„zeměmi zvýhodněnými v rámci režimu GSP+“ země zvýhodněné v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, které jsou uvedeny v příloze I;

(5)„zeměmi zvýhodněnými v rámci režimu „Vše kromě zbraní““ země zvýhodněné v rámci zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země, které jsou uvedeny v příloze I;

(6)„cly společného celního sazebníku“ cla uvedená v části II přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 23 , s výjimkou cel stanovených v rámci celních kvót;

(7)„třídou“ kterákoli třída společného celního sazebníku stanoveného nařízením (EHS) č. 2658/87;

(8)„kapitolou“ kterákoli kapitola společného celního sazebníku stanoveného nařízením (EHS) č. 2658/87;

(9)„třídou systému GSP“ třída uvedená v příloze III a stanovená na základě tříd kapitol společného celního sazebníku;

(10)„preferenčním ujednáním pro přístup na trh“ preferenční přístup na trh Unie prostřednictvím obchodní dohody, a to buď prozatímně uplatňované, nebo trvale platné, či prostřednictvím autonomních preferencí poskytovaných Unií;

(11)„účinným prováděním“ úplné plnění všech závazků a povinností vyplývajících z mezinárodních úmluv uvedených v příloze VI takovým způsobem, aby bylo zaručeno naplnění všech zásad, cílů a práv, jež tyto úmluvy zaručují na celém území zvýhodněné země;

(12)„stížností“ stížnost předložená Komisi prostřednictvím jednotného kontaktního místa;

(13)„regionální kumulací mezi zvýhodněnými zeměmi různých regionálních seskupení“ kumulace původu uvedená v čl. 55 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

(14)„rozšířenou kumulací“ kumulace původu uvedená v čl. 56 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446.

Článek 3

1.Seznam způsobilých zemí je uveden v příloze I, sloupce A a B.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změny sloupců A a B tabulky v příloze I s ohledem na změny mezinárodního statusu nebo klasifikace zemí, jejich hospodářského rozvoje nebo jejich potřeb v oblasti obchodu, financování a rozvoje.

3.Komise oznámí dotčené způsobilé zemi všechny příslušné změny jejího statusu v rámci systému.

KAPITOLA II

Standardní režim

Článek 4

1.Způsobilá země využívá celní preference poskytované v rámci standardního režimu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a), pokud:

(a)není během tří po sobě následujících let před aktualizací seznamu zvýhodněných zemí zařazena Světovou bankou mezi země s vysokými nebo vyššími středními příjmy nebo

(b)nevyužívá preferenční ujednání s Unií pro přístup na trh, které poskytuje stejné nebo výhodnější celní preference jako systém v podstatě pro veškerý obchod.

2.Ustanovení odst. 1 písm. a) a b) se nevztahují na nejméně rozvinuté země určené Organizací spojených národů.

Článek 5

1.Země zvýhodněné v rámci standardního systému GSP, které splňují kritéria stanovená v článku 4, jsou uvedeny v příloze I sloupec C.

2.Do 1. ledna každého roku po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise přezkoumá přílohu I. Aby měly země zvýhodněné v rámci standardního systému GSP a hospodářské subjekty dostatek času na řádné přizpůsobení změně statusu země v rámci systému:

(a)použije se rozhodnutí o vynětí zvýhodněné země ze seznamu zemí zvýhodněných v rámci systému GSP v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a na základě čl. 4 odst. 1 písm. a) ode dne 1. ledna roku následujícího po roce po vstupu uvedeného rozhodnutí v platnost;

(b)rozhodnutí o vynětí zvýhodněné země ze seznamu zemí zvýhodněných v rámci systému GSP v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a na základě čl. 4 odst. 1 písm. b) se použije ode dne 1. ledna roku následujícího po dvou letech ode dne použitelnosti preferenčního ujednání o přístupu na trh.

3.Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy I, sloupce C na základě kritérií stanovených v článku 4.

4.Komise oznámí dotčené zemi zvýhodněné v rámci standardního systému GSP případné změny jejího statusu v rámci systému.

Článek 6

1.Produkty, na něž se vztahují standardní režimy podle čl. 1 odst. 2 písm. a) jsou uvedeny v příloze III.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy III, aby do ní byly zapracovány změny, které budou nezbytné v důsledku úprav kombinované nomenklatury.

Článek 7

1.Cla společného celního sazebníku pro produkty uvedené v příloze III jako produkty necitlivé se s výjimkou zemědělských komponentů zcela pozastavuje.

2.Valorická cla společného celního sazebníku pro produkty uvedené v příloze III jako produkty citlivé se snižují o 3,5 procentního bodu. U produktů v rámci třídy systému GSP S-11a) a S-11b) přílohy III toto snížení činí 20 %.

3.Pokud sazby preferenčních cel vypočítané v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 978/2012 o valorických clech společného celního sazebníku platných v den vstupu tohoto nařízení v platnost stanoví pro produkty uvedené v odstavci 2 tohoto článku sazební snížení vyšší než 3,5 procentního bodu, použijí se uvedená preferenční cla i nadále.

4.Specifická cla společného celního sazebníku jiná než minimální nebo maximální cla pro produkty uvedené v příloze III jako citlivé produkty se snižují o 30 %.

5.Pokud cla společného celního sazebníku pro produkty uvedené v příloze III jako citlivé produkty obsahují valorická cla a specifická cla, specifická cla se nesnižují.

6.Pokud cla snížená podle odstavců 2 a 4 určují maximální clo, toto maximální clo se nesnižuje. Pokud je u těchto cel určeno minimální clo, toto minimální clo se neuplatní.

Článek 8

1.Celní preference uvedené v článku 7 se pozastavují v případě produktů pocházejících ze země zvýhodněné v rámci standardního systému GSP a patřících do určité třídy systému GSP, pokud průměrná hodnota těchto produktů dovážených do Unie z dotčené země zvýhodněné v rámci standardního systému GSP přesahuje po dobu tří po sobě jdoucích let prahové hodnoty uvedené v příloze IV. Prahové hodnoty se vypočítají v procentech z celkové hodnoty dovozu týchž produktů do Unie ze všech zemí zvýhodněných v rámci systému GSP.

2.Před uplatněním celních preferencí stanovených tímto nařízením přijme Komise prováděcí akt v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2, které stanoví seznam tříd systému GSP, pro které se pozastavují celní preference uvedené v článku 7 ve vztahu k zemi zvýhodněné v rámci standardního systému GSP. Tento prováděcí akt se použije od 1. ledna 2024.

3.Komise každé tři roky přezkoumá seznam podle odstavce 2 tohoto článku a přijme prováděcí akt v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2, za účelem pozastavení nebo obnovení celních preferencí podle článku 7. Tento prováděcí akt se použije od 1. ledna roku následujícího po jeho vstupu v platnost.

4.Seznam podle odstavců 2 a 3 tohoto článku se stanoví na základě údajů dostupných k 1. září roku, v němž se provádí přezkum, a k 1. září dvou let předcházejících roku přezkumu. Zohlední dovoz ze zemí zvýhodněných v rámci systému GSP uvedených v příloze I ve znění platném v dané době. Nezohlední se však hodnota dovozu ze zemí zvýhodněných v rámci systému GSP, které v den použitelnosti pozastavení již nevyužívají celní preference podle čl. 4 odst. 1 písm. b).

5.Komise oznámí dotčené zemi prováděcí akt přijatý podle odstavců 2 a 3.

6.Pokud se příloha I změní podle kritérií stanovených v článku 4, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy IV, aby došlo k přizpůsobení možností uvedených v dotyčné příloze tak, aby byla zachována poměrně stejná váha tříd systému GSP, pro které byly celní preference pozastaveny podle odstavce 1 tohoto článku.

KAPITOLA III

Zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných

Článek 9

Země zvýhodněná v rámci systému GSP může využívat celní preference zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle čl. 1 odst. 2 písm. b), pokud jsou splněny následující podmínky:

(a)je považována za zranitelnou v důsledku nedostatečné diverzifikace, jak je definována v příloze V;

(b)ratifikovala veškeré úmluvy uvedené v příloze VI (dále jen „příslušné úmluvy“) a Komise na základě dostupných informací, zejména nejnovějších dostupných závěrů monitorovacích orgánů podle těchto úmluv, nezjistí závažné nedostatky v účinném provádění žádné z těchto úmluv;

(c)v souvislosti s jakoukoli z příslušných úmluv nevznesla výhradu, která je zakázána podle jakékoliv z uvedených úmluv nebo která je pro účely tohoto článku považována za neslučitelnou s předmětem a účelem uvedené úmluvy. 

Pro účely tohoto článku se výhrady nepovažují za neslučitelné s předmětem a účelem úmluvy v jednom z následujících případů:

i)určil tak postup výslovně stanovený pro tento účel podle úmluvy;

ii)v případě neexistence takového postupu vznesla Unie, pokud je smluvní stranou úmluvy, a/nebo kvalifikovaná většina členských států, které jsou smluvními stranami úmluvy, v souladu se svými příslušnými pravomocemi stanovenými Smlouvami, vůči výhradě námitku z toho důvodu, že je neslučitelná s předmětem a účelem úmluvy a v souladu s Vídeňskou úmluvou o smluvním právu podepsanou ve Vídni dne 23. května 1969 brání tomu, aby úmluva mezi nimi a státem předkládajícím výhradu vstoupila v platnost;

(d)zaváže se k udržení ratifikace příslušných úmluv a k zajištění jejich účinného provádění, spolu s akčním plánem pro účinné provádění příslušných úmluv;

(e)bez výhrad přijme požadavky na podávání zpráv stanovené kteroukoli z příslušných úmluv a zaváže se přijmout podmínky pravidelného sledování a přezkumu výsledků provádění v souladu s ustanoveními příslušných úmluv;

(f)zaváže se zapojit do postupu podávání zpráv a sledování Unie podle článku 13 a zajišťovat potřebnou součinnost.

Článek 10

1.Zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných se poskytne, pokud jsou splněny tyto podmínky:

(a)země zvýhodněná v rámci systému GSP podala příslušnou žádost;

(b)Komise se na základě posouzení žádosti domnívá, žežádající země splňuje podmínky stanovené v článku 9.

2.Žádající země předloží Komisi svou žádost v písemné podobě. V žádosti musí být uvedeny veškeré informace o ratifikaci příslušných úmluv a musí rovněž obsahovat závazky uvedené v čl. 9 písm. d), e) a f).

3.Po obdržení žádosti o ní Komise uvědomí Evropský parlament a Radu.

4.Komisi je po posouzení žádosti svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změny přílohy I, aby byl přidáním dané země do seznamu zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ poskytnut žádající zemi zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných.

5.Pokud země zvýhodněná v rámci režimu GSP+ již nesplňuje podmínky uvedené v čl. 9 písm. a) nebo c)  nebo odvolá některý ze svých závazků uvedených v čl. 9 písm. d), e) a f), je Komisi svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, za účelem změny přílohy I, aby byla uvedená země vyňata z režimu GSP+.

6.Komise sdělí žádající zemi rozhodnutí přijaté podle odstavců 4 a 5 tohoto článku poté, co bude akt v přenesené pravomoci, kterým se mění příloha I, zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud je žádající zemi zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných poskytnut, je tato země uvědomena o dni, k němuž příslušný akt v přenesené pravomoci vstupuje v platnost.

7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel pro poskytnutí zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, zejména s ohledem na lhůty a předkládání a zpracovávání žádostí.

8.Země, které jsou ke dni 31. ledna 2023 zeměmi zvýhodněnými v rámci režimu GSP+ podle nařízení (EU) č. 978/2012, mohou požádat o poskytnutí režimu GSP+ podle tohoto nařízení do 31. prosince 2025. Režim GSP+ podle nařízení (EU) č. 978/2012 bude pro žádající země zachován až do uplynutí této lhůty a po dobu posuzování jeho uplatňování Komisí a případně během období, ve kterém Evropský parlament a Rada budou přezkoumávat akt v přenesené pravomoci, kterým se mění příloha I, která byla přijata, a to v souladu s postupem podle čl. 36 odst. 5.

Článek 11

1.Produkty zařazené do zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných jsou uvedeny v příloze III a VII.

2.Aniž je dotčen čl. 6 odst. 2, Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy VII, aby byly zohledněny změny kombinované nomenklatury týkající se produktů uvedených v této příloze.

Článek 12

1.Valorická cla společného celního sazebníku na všechny produkty uvedené v příloze III a VII, které pocházejí ze země zvýhodněné v rámci režimu GSP+, se pozastavují.

2.Specifická cla společného celního sazebníku pro produkty uvedené v odstavci 1 se zcela pozastavují, kromě produktů, pro které cla společného celního sazebníku zahrnují rovněž valorická cla. U produktů kódu kombinované nomenklatury 1704 10 90 se specifické clo omezuje na 16 % celní hodnoty.

Článek 13

1.Ode dne poskytnutí celních preferencí v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných Komise s ohledem na každou ze zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ přezkoumává a sleduje stav ratifikace příslušných úmluv a jejich účinné provádění, jakož i spolupráci země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ s příslušnými monitorovacími orgány. Komise přitom přezkoumá všechny příslušné informace, zejména závěry a doporučení příslušných monitorovacích subjektů.

2.Země zvýhodněná v rámci režimu GSP+ spolupracuje s Komisí a poskytuje veškeré informace nezbytné k posouzení dodržování závazků uvedených v čl. 9 písm. d), e) a f) a své situace, pokud jde o čl. 9 písm. b) a c).

Článek 14

1.Do 1. ledna 2027 a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu ratifikace příslušných úmluv, dodržování případných oznamovacích povinností podle uvedených úmluv zeměmi zvýhodněnými v rámci režimu GSP+ a stavu jejich účinného provádění.

2.Zpráva obsahuje:

(a)závěry a doporučení příslušných monitorovacích orgánů týkající se každé země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ a

(b)závěry Komise a případně Evropské služby pro vnější činnost o tom, zda každá země zvýhodněná v rámci režimu GSP+ respektuje své závazky dodržovat oznamovací povinnosti, spolupracovat s příslušnými monitorovacími orgány v souladu s příslušnými úmluvami a zajišťovat jejich účinné provádění;

Zpráva může obsahovat jakékoli informace z libovolného zdroje, které Komise považuje za vhodné.

3.Při vypracování závěrů ohledně účinného provádění příslušných úmluv posoudí Komise a případně Evropské služby pro vnější činnost závěry a doporučení příslušných monitorovacích orgánů, a aniž jsou dotčeny jiné zdroje, informace poskytnuté Evropským parlamentem nebo Radou jakož i třetími stranami, včetně vlád a mezinárodních organizací, občanské společnosti a sociálních partnerů.

Článek 15

1.Zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných se dočasně odejme v případě všech nebo některých produktů pocházejících ze země zvýhodněné v rámci režimu GSP+, pokud uvedená země nedodržuje své závazky uvedené v čl. 9 písm. d), e) a f) nebo země zvýhodněná v rámci režimu GSP+ vznesla výhradu, která je zakázána podle jakékoliv z příslušných úmluv nebo která je neslučitelná s předmětem a účelem uvedené úmluvy podle čl. 9 písm. c).

2.Je na zemi zvýhodněné v rámci režimu GSP+, aby prokázala, že dodržuje své povinnosti vyplývající ze závazků uvedených v čl. 9 písm. d), e) a f) a dbá, aby se neocitla v situaci uvedené v čl. 9 písm. c).

3.Pokud má Komise na základě závěrů zprávy podle článku 14 nebo na základě dostupných důkazů, včetně důkazů předložených prostřednictvím stížnosti, důvodné pochybnosti, že určitá země zvýhodněná v rámci režimu GSP+ nedodržuje své závazky podle článku 9 nebo vznesla výhradu, která je zakázána jakoukoliv z příslušných úmluv nebo není slučitelná s předmětem a účelem uvedené úmluvy podle čl. 9 písm. c), přijme v souladu s poradním postupem podle čl. 39 odst. 2 prováděcí akt za účelem zahájení postupu dočasného odnětí celních preferencí poskytovaných v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných. Komise o tom uvědomí Evropský parlament a Radu. Komise o tom uvědomí Evropský parlament a Radu.

4.Komise uveřejní v Úředním věstníku Evropské unie příslušné oznámení a uvědomí o tom dotčenou zemi zvýhodněnou v rámci režimu GSP+. Toto oznámení:

(a)uvede příčiny důvodných pochybností uvedených v odstavci 3, které mohou zpochybnit právo země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ nadále využívat celní preference poskytované v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných;

(b)stanoví lhůtu ne delší než tři měsíce ode dne zveřejnění oznámení, během níž dotyčná země zvýhodněná v rámci režimu GSP+ předloží své připomínky.

5.Komise poskytne zemi zvýhodněné v rámci režimu GSP+ příležitost, aby všemi možnými způsoby spolupracovala během období uvedeného v odst. 4 písm. b).

6.Komise si vyžádá veškeré informace, které považuje za nezbytné, mimo jiné včetně závěrů a doporučení příslušných monitorovacích orgánů. Při vypracování svých závěrů Komise posoudí všechny náležité informace.

7.Do tří měsíců od uplynutí lhůty stanovené v oznámení Komise rozhodne:

(a)ukončit postup dočasného odnětí;

(b)dočasně odejmout celní preference poskytované v rámci zvláštníhopobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných.

8.Pokud Komise usoudí, že příslušná zjištění neodůvodňují dočasné odnětí, přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 prováděcí akt za účelem ukončení postupu dočasného odnětí. Tento prováděcí akt vychází mimo jiné ze získaných důkazů.

9.Pokud Komise usoudí, že příslušná zjištění odůvodňují dočasné odnětí z důvodů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, je jí svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy I a přílohy II, aby byly dočasně odňaty celní preference poskytnuté ve zvláštním pobídkovém režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b). Při přijímání aktu v přenesené pravomoci může Komise případně zvážit socioekonomický dopad dočasného odnětí celních preferencí ve zvýhodněné zemi.

10.Pokud se Komise rozhodne pro dočasné odnětí, vstoupí tento akt v přenesené pravomoci v platnost šest měsíců po jeho přijetí.

11.Pokud důvody pro dočasné odnětí přestanou platit dříve, než akt v přenesené pravomoci podle odstavce 9 tohoto článku vstoupí v platnost, je Komise zmocněna v souladu s postupem pro naléhavé případy podle článku 37 odvolat přijatý akt o dočasném odnětí celních preferencí.

12.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel týkajících se postupu pro dočasné odnětí zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, zejména pokud jde o lhůty, práva zúčastněných stran, důvěrnou povahu informací a přezkum.

Článek 16

Pokud Komise shledá, že důvody pro dočasné odnětí celních preferencí uvedené v čl. 15 odst. 1 již neplatí, je jí svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy I a přílohy II s cílem obnovit celní preference poskytované v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných.

Pokud některé z důvodů uvedených v čl. 15 odst. 1, pro které bylo rozhodnuto o dočasném odnětí, nadále platí, zatímco jiné důvody se nepoužijí, nebo pokud vstoupí v platnost dodatečné důvody k těm, které odůvodňovaly dočasné odnětí, opatření přijatá v souladu s čl. 15 odst. 9 se odpovídajícím způsobem upraví.

KAPITOLA IV

Zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země

Článek 17

1.Způsobilá země využívá celní preference poskytované v rámci zvláštního režimu pro nejméně rozvinuté země uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. c), pokud je dotyčná země zařazena Organizací spojených národů mezi nejméně rozvinuté země.

2.Komise tento seznam zemí zvýhodněných v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ obsažený v příloze I sloupci C průběžně přezkoumává na základě nejnovějších dostupných údajů.

Pokud země zvýhodněná v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ již nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, je Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změny přílohy I, aby byla daná země vyňata ze seznamu zemí režimu „Vše kromě zbraní“ po přechodném období tří let ode dne, kdy země zvýhodněná v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ již nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

3.Po dobu, než Organizace spojených národů zařadí novou nezávislou zemi mezi nejméně rozvinuté země, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy I jakožto dočasné opatření k zařazení takové země do seznamu zemí zvýhodněných v rámci režimu „Vše kromě zbraní“.

Pokud Organizace spojených národů nezařadí novou nezávislou zemi mezi nejméně rozvinuté země v rámci prvního dostupného přezkumu kategorie nejméně rozvinutých zemí, je Komisi svěřena pravomoc okamžitě přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změny přílohy I, aby byla taková země vyňata z této přílohy, aniž se jí poskytne přechodné období uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

4.Komise oznámí dotčené zemi zvýhodněné v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ případné změny jejího statusu v rámci systému.

Článek 18

Cla společného celního sazebníku na všechny produkty uvedené v kapitolách 1 až 97 kombinované nomenklatury, s výjimkou produktů uvedených v kapitole 93, pocházející ze země zvýhodněné v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ se zcela pozastavují.

KAPITOLA V

Ustanovení o dočasném odnětí, společná pro všechny režimy

Článek 19

1.Preferenční režimy uvedené v čl. 1 odst. 2 mohou být dočasně odňaty pro všechny nebo některé produkty pocházející ze zvýhodněné země, a to z kteréhokoli z těchto důvodů:

(a)závažné a systematické porušování zásad stanovených v úmluvách uvedených v příloze VI;

(b)vývoz zboží vyrobeného mezinárodně zakázanou dětskou prací a nucenou prací, včetně otroctví a vězeňské práce;

(c)závažné nedostatky v oblasti celní kontroly při vývozu nebo tranzitu omamných látek (nepovolených látek nebo prekurzorů) nebo související s povinností zpětného přebírání vlastních státních příslušníků zvýhodněné země nebo závažným nedodržováním mezinárodních úmluv v oblasti boje proti terorizmu a praní peněz;

(d)závažné a systematické používání nekalých obchodních praktik včetně praktik nepříznivě ovlivňujících dodávky surovin, které mají nepříznivý dopad na výrobní odvětví Unie a které zvýhodněná země neřeší. V případě nekalých obchodních praktik, zakázaných nebo postižitelných podle dohod WTO, je použití tohoto článku založeno na předchozím rozhodnutí příslušného orgánu WTO v tomto smyslu;

(e)závažné a systematické narušování cílů regionálních rybářských organizací nebo jakýchkoli mezinárodních ujednání, jichž je Unie stranou a jež se týkají zachování a řízení rybolovných zdrojů.

2.Ustanovení odst. 1 písm. d) se nepoužije na produkty ze zvýhodněné země, na něž se vztahují antidumpingová nebo vyrovnávací opatření podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 24  2016/1036 nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 25 .

3.Pokud Komise na základě stížnosti nebo z vlastního podnětu usoudí, že existují dostatečné důvody pro dočasné odnětí celních preferencí poskytnutých v rámci kteréhokoli preferenčního režimu uvedeného v čl. 1 odst. 2 na základě příčin uvedených v odstavci 1 tohoto článku, přijme prováděcí akt za účelem zahájení postupu dočasného odnětí v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2. Komise o tomto prováděcím aktu uvědomí Evropský parlament a Radu. Komise o přijetí tohoto prováděcího aktu uvědomí Evropský parlament a Radu.

4.Komise uveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o zahájení postupu dočasného odnětí a uvědomí o tom dotyčnou zvýhodněnou zemi. Toto oznámení:

(a)obsahuje dostatečné důvody v souvislosti s prováděcím aktem za účelem zahájení postupu dočasného odnětí podle odstavce 3;

(b)stanoví, že Komise bude sledovat a hodnotit situaci v dotyčné zvýhodněné zemi během období sledování a hodnocení uvedeného v odstavci 5.

5.Komise poskytne dotčené zvýhodněné zemi příležitost, aby všemi možnými způsoby spolupracovala během období sledování a hodnocení v délce šesti měsíců ode dne zveřejnění oznámení.

6.Komise si dle potřeby vyžádá veškeré informace, které považuje za nezbytné, mimo jiné například včetně dostupných posouzení, komentářů, rozhodnutí, doporučení a závěrů příslušných monitorovacích orgánů a relevantní informace z jiných zdrojů, případně včetně důkazů předložených prostřednictvím stížnosti nebo poskytnutých třetími stranami. Při vypracování svých závěrů Komise posoudí všechny náležité informace.

7.Do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5 předloží Komise zprávu o svých zjištěních a závěrech dotčené zvýhodněné zemi. Zvýhodněná země má právo předložit své připomínky ke zprávě. Lhůta pro předložení připomínek nepřesáhne jeden měsíc.

8.Do šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odst. 4 písm. b) Komise rozhodne:

(a)ukončit postup dočasného odnětí;

(b)dočasně odejmout celní preference poskytované v rámci preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2.

9.Pokud Komise usoudí, že příslušné závěry neodůvodňují dočasné odnětí, přijme prováděcí akt v souladu s poradním postupem podle čl. 39 odst. 2 o ukončení dočasného odnětí.

10.Pokud Komise usoudí, že příslušná zjištění odůvodňují dočasné odnětí z příčin uvedených v odstavci 1 tohoto článku, je jí svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy I a přílohy II, aby byly dočasně odňaty celní preference poskytnuté v rámci preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2. Při přijímání aktu v přenesené pravomoci může Komise případně zvážit socioekonomický dopad dočasného odnětí celních preferencí ve zvýhodněné zemi.

11.Přijatý akt v případech uvedených v odstavcích 9 a 10 musí být podložen mimo jiné shromážděnými a získanými důkazy.

12.Pokud se Komise rozhodne pro dočasné odnětí, vstoupí tento akt v přenesené pravomoci v platnost šest měsíců po jeho přijetí.

13.Pokud důvody pro dočasné odnětí přestanou platit dříve, než akt v přenesené pravomoci podle odstavce 10 tohoto článku nabude účinku, je Komise oprávněna v souladu s postupem pro naléhavé případy podle článku 37 odvolat přijatý akt o dočasném odnětí celních preferencí.

14.Pokud se Komise domnívá, že za výjimečných okolností, jako je celosvětová zdravotní nebo hygienická situace, přírodní katastrofa nebo jiné nepředvídané události, je vhodné přezkoumat rozsah dočasného odnětí, odložit nebo pozastavit uplatňování dočasného odnětí, je Komisi svěřena pravomoc změnit akt v přenesené pravomoci v souladu s postupem pro naléhavé případy uvedeným v článku 37.

15.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel týkajících se postupu pro dočasné odnětí všech režimů, zejména pokud jde o lhůty, práva zúčastněných stran, důvěrnou povahu informací a přezkum.

16.Pokud se Komise domnívá, že existují dostatečné důkazy odůvodňující dočasné odnětí z důvodu uvedeného v odst. 1 písm. a) a že výjimečná závažnost porušení vyžaduje rychlou reakci s ohledem na zvláštní okolnosti ve zvýhodněné zemi, zahájí postup pro dočasné odnětí v souladu s odstavci 3 až 15. Lhůta uvedená v odst. 4 písm. b) se však zkracuje na dva měsíce a lhůta uvedená v odstavci 8 se zkracuje na pět měsíců.

17.Pokud Komise rozhodne o dočasném odnětí podle odstavce 16 tohoto článku, je tento akt v přenesené pravomoci přijat v souladu s článkem 37 a použije se jeden měsíc od jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 20

Pokud Komise shledá, že důvody pro dočasné odnětí celních preferencí uvedené v čl. 19 odst. 1 již neplatí, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem změn přílohy I a přílohy II, aby byly obnoveny celní preference poskytované v rámci preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Pokud některé z důvodů uvedených v čl. 19 odst. 1, pro které bylo rozhodnuto o dočasném odnětí, nadále platí, zatímco jiné důvody se nepoužijí, nebo pokud vstoupí v platnost dodatečné důvody k těm, které odůvodňovaly dočasné odnětí, opatření přijatá v souladu s čl. 19 odst. 10 se odpovídajícím způsobem upraví.

Článek 21

1.Preferenční režimy stanovené tímto nařízením mohou být pro všechny nebo některé produkty pocházející ze zvýhodněné země dočasně odňaty v případě podvodu, nesrovnalostí nebo systematických nedostatků při dodržování nebo zajišťování dodržování pravidel týkajících se původu zboží a souvisejících postupů nebo při poskytování správní spolupráce požadované pro účely provádění a kontroly dodržování preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2.

2.Správní spolupráce uvedená v odstavci 1 vyžaduje mimo jiné, aby zvýhodněná země:

(a)sdělila Komisi informace nezbytné k provádění pravidel původu a ke kontrole jejich dodržování a aktualizovala je;

(b)byla nápomocna Unii tím, že provede na žádost celních orgánů členských států následnou kontrolu původu zboží, a včas sdělila výsledky kontroly Komisi;

(c)byla nápomocna Unii tím, že umožní Komisi v koordinaci a v úzké spolupráci s příslušnými orgány členských států uskutečňovat mise Unie pro správní a vyšetřovací spolupráci v uvedené zemi za účelem ověření pravosti dokladů nebo přesnosti informací, které jsou rozhodující pro poskytování preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2;

(d)prováděly nebo zařídily provádění vhodných šetření s cílem odhalovat porušování pravidel původu a předcházet mu;

(e)dodržovala pravidla původu nebo zajišťovala jejich dodržování, pokud jde o regionální kumulaci, vztahuje-li se na danou zemi;

(f)byla nápomocna Unii při ověřování činnosti, pokud existuje podezření na podvod týkající se původu zboží, přičemž existenci podvodu lze předpokládat, pokud dovoz produktů v rámci preferenčních režimů stanovených tímto nařízením významně překročí obvyklou úroveň vývozu ze zvýhodněné země.

3.Pokud Komise usoudí, že existují dostatečné důkazy odůvodňující dočasné odnětí z příčin uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, přijme okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem pro naléhavé případy podle čl. 39 odst. 4 s cílem dočasně odejmout celní preference poskytnuté v rámci preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 pro všechny nebo některé produkty pocházející ze zvýhodněné země.

4.Před přijetím takových aktů uveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení uvádějící příčiny důvodných pochybností ohledně dodržování odstavců 1 a 2, jež mohou zpochybnit právo zvýhodněné země nadále využívat výhody poskytované tímto nařízením.

5.Komise uvědomí dotyčnou zvýhodněnou zemi o veškerých aktech přijatých v souladu s odstavcem 3 předtím, než nabudou účinku.

6.Trvání dočasného odnětí nepřekročí šest měsíců. Nejpozději po uplynutí této lhůty přijme Komise okamžitě použitelný prováděcí akt v souladu s postupem uvedeným v čl. 39 odst. 4 s cílem buď dočasné odnětí ukončit, nebo prodloužit dobu dočasného odnětí.

7.Členské státy sdělí Komisi všechny náležité informace, které mohou odůvodňovat dočasné odnětí celních preferencí, jejich prodloužení nebo ukončení.

KAPITOLA VI

Ustanovení týkající se ochranných a kontrolních opatření

Oddíl I

Obecná ochranná opatření

Článek 22

1.Pokud se produkt pocházející ze země zvýhodněné v rámci kteréhokoli z preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 dováží v množstvích nebo za ceny, které způsobují nebo by mohly způsobit závažné potíže výrobcům v Unii, kteří vyrábějí obdobné nebo přímo konkurující produkty, mohou být běžná cla společného celního sazebníku na uvedený produkt znovu zavedena.

2.Pro účely této kapitoly se „obdobným produktem“ rozumí produkt, který je shodný, tj. podobný ve všech ohledech posuzovanému produktu, nebo pokud takový produkt neexistuje, jiný produkt, který ačkoli není podobný ve všech ohledech, má vlastnosti, jež se úzce podobají vlastnostem posuzovaného produktu.

3.Pro účely této kapitoly se „zúčastněnými stranami“ rozumějí strany, které se podílejí na výrobě, distribuci nebo prodeji dovážených produktů podle odstavce 1 a obdobných nebo přímo konkurujících produktů.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem doplnění tohoto nařízení pravidly spojených s postupem přijímání obecných ochranných opatření zejména s ohledem na lhůty, práva zúčastněných stran, důvěrnou povahu informací, zveřejňování, ověřování, inspekce na místě a přezkum opatření.

Článek 23

Má se za to, že závažné potíže, na které odkazuje čl. 22 odst. 1, existují v případě, kdy dojde k zhoršení hospodářské nebo finanční situace výrobců v Unii. Při zkoumání, zda takové zhoršení nastalo, přihlíží Komise mimo jiné k těmto faktorům týkajícím se výrobců v Unii, pokud jsou takové informace k dispozici:

(a)podíl na trhu;

(b)výroba;

(c)zásoby;

(d)výrobní kapacita;

(e)úpadky;

(f)ziskovost;

(g)využití kapacity;

(h)zaměstnanost;

(i)dovoz;

(j)ceny.

Článek 24

1.Pokud Komise usoudí, že existují dostatečné a jednoznačné důkazy o tom, že jsou splněny podmínky čl. 22 odst. 1, prošetří, zda by měla být běžná cla společného celního sazebníku zcela nebo částečně znovu zavedena.

2.Šetření se zahájí na žádost členského státu, jakékoli právnické osoby nebo jakéhokoli sdružení bez právní subjektivity jednajícího jménem výrobců v Unii, nebo z vlastní iniciativy Komise, pokud je na základě faktorů uvedených v článku 23 zřejmé, že existuje dostatek přímých důkazů odůvodňujících zahájení šetření. Žádost o zahájení šetření musí obsahovat důkazy, že jsou splněny podmínky pro uložení ochranného opatření stanovené v čl. 22 odst. 1. Žádost se předkládá Komisi. U důkazů poskytnutých v žádosti přezkoumá Komise v možné míře správnost a vhodnost, aby mohla rozhodnout, zda existují dostatečné a jednoznačné důkazy odůvodňující zahájení šetření.

3.Je-li zřejmé, že existuje dostatek jednoznačných důkazů odůvodňujících zahájení řízení, zveřejní Komise oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. V případě zahájení šetření se v oznámení uvedou veškeré potřebné údaje o postupu a lhůtách včetně možnosti využít úředníka pro slyšení Generálního ředitelství pro obchod Evropské komise. K zahájení dojde do jednoho měsíce od obdržení žádosti podle odstavce 2.

4.Šetření včetně procesních kroků uvedených v článcích 25, 26 a 27 se ukončí do dvanácti měsíců od jeho zahájení.

Článek 25

V řádně odůvodněných naléhavých případech týkajících se zhoršování hospodářské nebo finanční situace výrobců v Unii, jejichž náprava by byla obtížná, a pokud by prodlení mohlo způsobit škodu, Komise přijme okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem podle čl. 39 odst. 4 za účelem obnovení běžných cel společného celního sazebníku na období až 12 měsíců.

Článek 26

Pokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1, přijme Komise v souladu s přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 3 prováděcí akt, kterým se znovu zavedou cla společného celního sazebníku. Tento prováděcí akt vstoupí v platnost do jednoho měsíce ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 27

Pokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1 nejsou splněny, přijme Komise prováděcí akt za účelem ukončení šetření v souladu s přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 3. Tento prováděcí akt bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie. Není-li ve lhůtě uvedené v čl. 24 odst. 4 zveřejněn žádný prováděcí akt, považuje se šetření za ukončené a veškeré prováděcí akty přijaté podle článku 25 automaticky zanikají. Všechna cla společného celního sazebníku vybraná v důsledku těchto zániků prováděcích aktů se vracejí.

Článek 28

Cla společného celního sazebníku budou zcela nebo částečně znovu zavedena, pokud je nezbytné zapůsobit proti zhoršení hospodářské nebo finanční situace výrobců v Unii nebo pokud přetrvává hrozba takového zhoršení. Doba, na kterou mohou být cla znovu zavedena, nepřesáhne tři roky, ledaže je v řádně odůvodněných případech prodloužena.

Oddíl II

Ochranná opatření v odvětvích textilu, zemědělství a rybolovu

Článek 29

1.Aniž jsou dotčena ustanovení oddílu I této kapitoly, dne 1. ledna každého roku Komise z vlastního podnětu a v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 přijme prováděcí akt za účelem zrušení celních preferencí uvedených v článcích 7 a 12 pro produkty zařazené ve třídách systému GSP S-11a) a S11b) nebo pro produkty spadající pod kódy kombinované nomenklatury 2207 10 00, 2207 20 00, 2909 19 10, 3814 00 90, 3820 00 00, 38249956, 38249957, 38249992, 38248400, 38248500, 38248600, 38248700, 38248800, 38249993 a 38249996, pokud tyto dovážené produkty pocházejí ze zvýhodněné země a jejich celkový objem:

(a)u produktů kódů KN 2207 10 00, 2207 20 00, 2909 19 10, 3814 00 90, 3820 00 00 a 38249956, 38249957, 38249992, 38248400, 38248500, 38248600, 38248700, 38248800, 38249993 a 38249996 přesahuje podíl hodnoty dovozu (uvedený v příloze IV bodě 1) stejných produktů do Unie ze všech zemí a území uvedených v příloze I sloupcích A a B v průběhu kalendářního roku;

(b)v případě produktů zařazených ve třídách systému GSP S-11a) a S-11b) překročí podíl uvedený v příloze IV bodu 3 z hodnoty dovozu produktů tříd systému GSP S-11a) a S-11b) do Unie ze všech zemí a území uvedených v příloze I sloupcích A a B v průběhu kalendářního roku.

2.Odstavec 1 se nevztahuje na země zvýhodněné v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ ani na země, jejichž podíl na dovozu příslušných produktů uvedených v odstavci 1 nepřesahuje 6 % celkového dovozu totožných produktů.

3.Zrušení celních preferencí vstupuje v platnost dva měsíce po dni zveřejnění příslušného aktu Komise v tomto smyslu v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 30

Aniž je dotčen oddíl I této kapitoly, pokud dovoz produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU působí nebo by mohl způsobit závažné narušení trhů Unie, zejména v jednom nebo více nejvzdálenějších regionech, nebo regulačních mechanismů těchto trhů, přijme Komise z vlastního podnětu nebo na základě žádosti členského státu v souladu s přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 3 prováděcí akt za účelem pozastavení preferenčního režimu pro dotyčné produkty, a to po konzultaci s výborem pro společnou organizaci příslušného trhu se zemědělskými produkty nebo produkty rybolovu.

Článek 31

Komise dotčenou zvýhodněnou zemi co nejdříve uvědomí o všech rozhodnutích přijatých v souladu s články 29 nebo 30 předtím, než vstoupí v platnost.

Oddíl III

Kontrolní opatření v odvětvích zemědělství a rybolovu

Článek 32

1.Aniž je dotčen oddíl I této kapitoly, mohou být produkty kapitol 1 až 24 společného celního sazebníku stanoveného nařízením (EHS) č. 2658/87 pocházející ze zvýhodněných zemí předmětem zvláštních kontrolních mechanismů, aby se zamezilo narušení trhu Unie. Po konzultaci s výborem pro společnou organizaci příslušného trhu se zemědělskými produkty nebo produkty rybolovu Komise z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu v souladu s přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 3 přijme prováděcí akt v tom smyslu, zda se má tento zvláštní kontrolní mechanismus použít a určí produkty, na které se má tento kontrolní mechanismus vztahovat.

2.Pokud se oddíl I této kapitoly uplatní na produkty kapitol 1 až 24 společného celního sazebníku stanoveného nařízením (EHS) č. 2658/87 pocházející ze zvýhodněných zemí, potom se období uvedené v čl. 24 odst. 4 tohoto nařízení zkrátí na dva měsíce v těchto případech:

(a)pokud dotyčná zvýhodněná země nezajišťuje dodržování pravidel týkajících se původu zboží nebo neposkytuje správní spolupráci podle článku 21;

(b)pokud dovoz produktů kapitol 1 až 24 společného celního sazebníku stanoveného nařízením (EHS) č. 2658/87 v rámci preferenčních režimů poskytnutých podle tohoto nařízení významně překročí obvyklou úroveň vývozu z dotčené zvýhodněné země.

KAPITOLA VII

Společná ustanovení

Článek 33

1.Aby mohly využívat celní preference, musí produkty, pro něž se o tyto celní preference žádá, pocházet ze zvýhodněné země.

2.Pro účely preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou pravidly o preferenčním původu pravidla stanovená v souladu s čl. 64 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 26 .

3.Aniž jsou dotčena pravidla uvedená v odstavci 2 a na žádost zvýhodněné země, Komise umožní regionální kumulaci mezi zvýhodněnými zeměmi různých regionálních sdružení nebo rozšířenou kumulaci, jestliže a pokud budou splněny tyto podmínky:

(a)žádost zvýhodněné země poskytuje dostatečné důkazy o tom, že tato kumulace je nezbytná s ohledem na zvláštní potřeby této země v oblasti obchodu, rozvoje a financování;

(b)kumulace nevytváří nepatřičné obchodní obtíže jiným způsobilým zemím, zejména zemím zvýhodněným v rámci režimu „Vše kromě zbraní“, s ohledem na možné přesměrování obchodních toků;

(c)zvýhodněná země prokáže, že nemůže dodržet pravidla původu platná pro dotyčné zboží, aniž by tato kumulace byla umožněna.

4.Při posuzování, zda je žádost oprávněná s ohledem na zvláštní potřeby zvýhodněné země v oblasti obchodu, rozvoje a financování, zejména na základě informací poskytnutých touto zemí, vezme Komise v úvahu míru závislosti zvýhodněné země na integrované výrobě se třetími zeměmi, jichž se žádost týká, dopad této závislosti na zvýhodněnou zemi, význam odvětví s integrovanou výrobou pro hospodářství zvýhodněné země a budoucí perspektivy rozvoje s ohledem na dotyčné produkty.

5.Předtím, než Komise přijme rozhodnutí o žádosti, poskytne zvýhodněné zemi příležitost vyjádřit své stanovisko.

Článek 34

1.Pokud je sazba valorického cla u jednotlivého dovozního prohlášení snížena v souladu s tímto nařízením na 1 % nebo méně, ukládání tohoto cla se zcela pozastaví.

2.Pokud je sazba specifického cla u jednotlivého dovozního prohlášení snížena v souladu s tímto nařízením nejvýše na 2 EUR pro každou částku vypočítanou v eurech, ukládání tohoto cla se zcela pozastaví.

3.S výhradou ustanovení odstavců 1 a 2 se konečná sazba preferenčního cla vypočtená podle tohoto nařízení zaokrouhlí dolů na jedno desetinné místo.

Článek 35

1.Statistickým zdrojem, který se má používat pro účely tohoto nařízení, jsou statistiky zahraničního obchodu Komise (Eurostatu).

2.Členské státy zašlou Komisi (Eurostatu) své statistické údaje o produktech propuštěných do celního režimu volného oběhu v rámci celních preferencí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2019/2152 27 . V zájmu usnadnění informování a zvýšení transparentnosti Komise také zajistí, aby byly relevantní statistické údaje pro jednotlivé třídy systému GSP pravidelně k dispozici ve veřejně přístupné databázi.

3.V souladu s články 55 a 56 prováděcího nařízení (EU) č. 2015/2447 sdělují členské státy Komisi na její žádost údaje o množstvích a hodnotě produktů propuštěných během předchozích měsíců do volného oběhu v rámci celních preferencí. Tyto údaje zahrnují produkty uvedené v odstavci 4 tohoto článku.

4.Komise v úzké spolupráci s členskými státy sleduje dovoz produktů kódů kombinované nomenklatury 0603, 0803 90 10, 1006, 1604 14, 1604 19 31, 1604 19 39, 1604 20 70, 1701, 1704, 1806 10 30, 1806 10 90, 2002 90, 2103 20, 2106 90 59, 2106 90 98, 6403, 2207 10 00, 2207 20 00, 2909 19 10, 3814 00 90, 3820 00 00, 3824 99 56, 38249957, 38249992, 38248400, 38248500, 38248600, 38248700, 38248800, 38249993 a 38249996 za účelem určení, zda jsou splněny podmínky uvedené v článcích 22, 29 a 30.

Článek 36

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 3, 5, 6, 8, 10, 11, 15, 16, 17, 19, 20 a 22 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 1. ledna 2024.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v článcích 3, 5, 6, 8, 10, 11, 15, 16, 17, 19, 20 nebo 22 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 3, 5, 6, 8, 10, 11, 15, 16, 17, 19, 20 nebo 22 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 37

1.Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v č. 36 odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt okamžitě poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Článek 38

1.Informace získané na základě tohoto nařízení se použijí pouze k účelu, k němuž byly vyžádány.

2.Žádné informace důvěrné povahy ani informace, které jsou důvěrně sděleny na základě tohoto nařízení, nesmějí být zveřejněny bez zvláštního povolení od poskytovatele těchto informací.

3.V každé žádosti o důvěrné zacházení se uvedou důvody, proč je informace důvěrná. Nechce-li ten, kdo informaci poskytl, povolit její zveřejnění ani její sdělení v obecné nebo souhrnné formě a prokáže-li se, že žádost o důvěrné zacházení není oprávněná, nemusí být dotyčná informace brána v úvahu.

4.Informace je v každém případě považována za důvěrnou, pokud by její sdělení mohlo mít závažný nepříznivý účinek na toho, kdo ji poskytl nebo je jejím zdrojem, nebo na dvoustranné mezinárodní vztahy Unie.

5.Odstavce 1 až 4 nevylučují, aby se orgány Unie odvolávaly na obecné informace a zejména na důvody, na kterých jsou založena rozhodnutí přijatá na základě tohoto nařízení. Orgány Unie však musí přihlížet k oprávněným zájmům dotčených fyzických a právnických osob na zachování jejich obchodního tajemství.

Článek 39

1.Komisi je nápomocen Výbor pro všeobecné celní preference zřízený nařízením (ES) č. 732/2008. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 40

Do 1. ledna 2027 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účincích systému za období posledních tří let a všech preferenčních režimů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Do 1. ledna 2030 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrh.

Článek 41

Nařízení (EU) č. 978/2012 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2024. 

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze VIII.

KAPITOLA VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 42

1.Jakékoli šetření nebo postup dočasného odnětí zahájené a neukončené podle nařízení (ES) č. 978/2012 se automaticky zahájí znovu podle tohoto nařízení s výjimkou šetření nebo postupu týkajícího se zvýhodněné země v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle uvedeného nařízení, pokud se šetření nebo postup týká pouze výhod poskytnutých v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných. Takové šetření se však automaticky zahájí znovu, pokud tatáž zvýhodněná země požádá o zvláštní pobídkový režim podle tohoto nařízení před 1. lednem 2025.

2.Informace obdržené v průběhu šetření zahájeného a neukončeného podle nařízení (ES) č. 978/2012 se zohlední v jakémkoli znovu zahájeném šetření.

Článek 43

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2024.

Toto nařízení se použije do dne 31. prosince 2033. Den ukončení použitelnosti se však nevztahuje na zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země, jak je stanoveno v kapitole IV, ani na žádná jiná ustanovení tohoto nařízení, pokud se uplatňují ve spojení s uvedenou kapitolou.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda    předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „PŘÍJMY“ – PRO NÁVRHY S ROZPOČTOVÝM DOPADEM NA PŘÍJMOVOU STRANU ROZPOČTU

1.    NÁZEV NÁVRHU:

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 978/2012

2.    ROZPOČTOVÉ POLOŽKY:

Příjmová položka (kapitola/článek/bod): Článek 120

Částka zahrnutá do rozpočtu na příslušný rok: není relevantní

(pouze v případě účelově vázaných příjmů):

Příjmy budou účelově vázány na následující výdajovou položku (kapitola/článek/bod): není relevantní

3.FINANČNÍ DOPAD

   Návrh nemá žádné finanční důsledky

X    Návrh nemá finanční dopad na výdaje, má však finanční dopad na příjmy

   Návrh má finanční dopad na účelově vázané příjmy

Účinek je následující: 

(v milionech EUR, zaokrouhleno na jedno desetinné místo)

Příjmová položka

Dopad na příjmy 28 29

Období 12 měsíců od 1. ledna 2024 (je-li použitelné)

Rok 2024

/článek/ 120

Dopad na vlastní zdroje

-2 977,6

Kapitola/článek/bod…

Situace po opatření

Příjmová položka

[N+1]

[N+2]

[N+3]

[N+4]

[N+5]

Kapitola/článek/bod…

Kapitola/článek/bod…

(Pouze v případě účelově vázaných příjmů, pod podmínkou, že rozpočtová položka je již známa): není relevantní

Výdajová položka 30

Rok N

Rok N+1

Kapitola/článek/bod…

Kapitola/článek/bod…

Situace po opatření

Výdajová položka

[N+1]

[N+2]

[N+3]

[N+4]

[N+5]

Kapitola/článek/bod…

Kapitola/článek/bod…

1.OPATŘENÍPROTI PODVODŮM

nepoužije se

DALŠÍ POZNÁMKY

Systém všeobecných preferencí (GSP) poskytuje za určitých podmínek celní preference na některé produkty dovážené do EU.

Na základě nejnovějších dostupných údajů (za rok 2019) 31 představují tyto preference podle navrhovaného nařízení o systému GSP pro EU ztrátu příjmů ve výši 2 978 milionů EUR (příloha 1).

Nové nařízení by do značné míry zachovalo stávající preference, ale zpřísnilo by podmínky pro odstupňování jednotlivých tříd produktů. V důsledku toho by trajektorie ztrát příjmů podle nového nařízení byla poněkud nižší než podle stávajícího nařízení. 32 Ke snížení ztrát příjmů by navíc přispěla možnost, že země ztratí příslušnost k systému v důsledku dosažení statusu vyšších středních příjmů nebo podepsání dohody o volném obchodu s EU.

Výsledná ztráta příjmů by činila 3 970 milionu EUR (hrubá výše). Po odečtení 25 %, které zůstávají v členských státech jako náhrada nákladů na výběr, by odhadovaná ztráta příjmů rozpočtu EU činila 2 978 milionů EUR rozdělených mezi různé režimy takto:

Mil. EUR

Preferenční dovoz

Ztráta příjmů

Po snížení o 25 % k náhradě nákladů členských států na výběr

EBA

25 171

2 764

2 073

GSP +:

8 406

776

582

GSP

13 005

430

323

Celkem

46 583

3 970

2 978

Příloha 1: Dopad na příjmy EU podle zemí zvýhodněných v rámci systému GSP

Země režimu „Vše kromě zbraní“

Celkový dovoz x 1 000 EURO

Způsobilý dovoz x 1 000 EURO

Preferenční dovoz x 1 000 EURO

Průměr DNV

Průměrná sazba režimu „Vše kromě zbraní“

Ztráta příjmů EU x 1 000 EURO

Afghánistán

49 655

19 501

14 802

2,9 %

-

434

Angola

3 520 990

37 270

31 004

7,7 %

-

2 378

Bangladéš

15 927 629

15 874 498

15 366 176

11,7 %

-

1 805 019

Benin

19 183

2 854

2 059

7,0 %

-

145

Bhútán

10 022

9 817

9 435

5,7 %

-

542

Burkina Faso

242 090

20 944

20 000

6,1 %

-

1 225

Burundi

31 505

262

142

5,3 %

-

7

Kambodža

4 574 251

4 428 234

4 173 909

11,9 %

-

497 288

Středoafrická republika

12 149

66

-

-

-

-

Čad

135 515

1 950

-

-

-

-

Komory

23 416

9 408

8 691

6,6 %

-

573

Kongo (Demokratická rep.)

822 182

8 453

1 794

11,1 %

-

200

Džibutsko

3 184

874

81

11,5 %

-

9

Rovníková Guinea

886 116

16 843

7 407

0,7 %

-

52

Eritrea

1 962

1 737

1 681

11,9 %

-

200

Etiopie

520 210

255 691

246 854

8,8 %

-

21 684

Gambie

13 247

10 897

10 145

8,0 %

-

808

Guinea

732 435

4 534

1 738

5,9 %

-

103

Guinea-Bissau

64 299

515

411

8,4 %

-

35

Haiti

33 890

10 672

8 747

11,0 %

-

962

Kiribati

66

65

12

11,0 %

-

1

Laos

285 962

240 844

212 040

10,0 %

-

21 274

Lesotho

299 445

4 710

597

9,1 %

-

54

Libérie

327 056

3 113

2 001

4,5 %

-

90

Madagaskar

906 173

698 620

8 151

6,9 %

-

566

Malawi

259 579

246 715

238 199

0,1 %

-

199

Mali

30 942

5 873

3 700

5,1 %

-

189

Mauritánie

675 106

336 957

332 825

8,8 %

-

29 243

Mosambik

1 619 461

1 144 760

1 099 775

3,0 %

-

33 386

Barma/Myanmar

2 731 998

2 593 015

2 470 859

11,0 %

-

273 017

Nepál

67 719

59 535

55 329

7,9 %

-

4 377

Niger

6 185

3 927

2 583

1,0 %

-

26

Rwanda

52 002

10 968

10 046

5,9 %

-

593

Svatý Tomáš a Princův ostrov

7 659

877

740

3,4 %

-

25

Senegal

471 995

337 004

330 186

10,0 %

-

32 859

Sierra Leone

265 673

2 927

1 455

3,3 %

-

48

Šalamounovy ostrovy

61 559

61 419

61 272

22,2 %

-

13 612

Somálsko

23 119

301

-

-

-

 

Jižní Súdán

1 862

1 447

-

-

-

 

Súdán

272 348

7 975

6 998

1,6 %

-

113

Tanzanie

419 033

232 563

225 134

4,0 %

-

9 052

Východní Timor

4 187

1 256

0

12,3 %

-

0

Togo

211 711

17 563

16 359

6,4 %

-

1 045

Tuvalu

224

88

-

-

-

 

Uganda

416 610

131 769

129 242

7,6 %

-

9 798

Vanuatu

742

77

22

4,0 %

-

1

Jemen

95 481

9 726

8 723

13,2 %

-

1 148

Zambie

352 622

54 298

49 852

2,8 %

-

1 371

Režim „Vše kromě zbraní“ celkem

37 490 449

26 923 416

25 171 176

11,0 %

2 763 751

Země GSP+

Celkový dovoz x 1 000 EURO

Způsobilý dovoz x 1 000 EURO

Preferenční dovoz x 1 000 EURO

Průměr DNV

Průměrná sazba GSP+

Ztráta příjmů EU x 1 000 EURO

Arménie

334 119

200 580

196 657

4,6 %

-

9 028

Bolívie

547 509

83 017

78 203

1,7 %

-

1 319

Kapverdy

84 537

68 040

61 240

20,1 %

-

12 288

Kyrgyzská republika

104 734

7 444

4 541

5,5 %

-

249

Mongolsko

74 705

17 351

14 060

11,0 %

-

1 542

Pákistán

5 917 043

5 268 942

5 116 967

10,1 %

-

514 803

Filipíny

7 075 078

2 437 012

1 766 682

7,6 %

-

133 553

Srí Lanka

2 266 802

1 922 801

1 167 843

8,9 %

-

103 391

GSP+ celkem

16 404 528

10 005 187

8 406 193

9,2 %

776 174

Země standardního systému GSP

Celkový dovoz x 1 000 EURO

Způsobilý dovoz x 1 000 EURO

Preferenční dovoz x 1 000 EURO

Průměr DNV

Průměrná sazba GSP

Ztráta příjmů EU x 1 000 EURO

Kongo

737 147

2 623

236

7,4 %

4,1 %

8

Cookovy ostrovy

6 385

1 083

 

-

-

 

Indie

38 052 127

8 626 452

7 929 033

9,6 %

6,5 %

247 014

Indonésie

13 531 056

6 140 299

4 835 094

8,2 %

4,6 %

174 707

Keňa

971 904

334 198

1 640

4,9 %

1,9 %

50

Mikronésie

39

24

4

11,5 %

7,0 %

0

Nauru

202

10

 

-

-

 

Nigérie

17 072 490

161 796

129 049

7,3 %

2,8 %

5 726

Niue

269

35

 

-

-

 

Samoa

879

457

 

-

-

 

Sýrie

44 378

23 635

4 143

8,3 %

4,4 %

162

Tádžikistán

42 091

14 082

12 517

11,5 %

9,1 %

299

Tonga

237

177

127

9,7 %

3,2 %

8

Uzbekistán

172 288

106 678

93 595

6,7 %

4,3 %

2 220

Země systému GSP celkem

70 631 494

15 411 550

13 005 438

9,1 %

5,8 %

430 195

Příloha 2: Účinky snížených prahových hodnot pro odstupňování produktů 33

Země GSP

Odstupňované třídy

Celkový dovoz x 1 000 EURO

Způsobilý dovoz x 1 000 EURO

Preferenční dovoz x 1 000 EURO

Průměr DNV

Průměrná sazba GSP

Ztráta příjmů EU x 1 000 EURO

Kongo

S-05

71 854

3 850

3 849

0,7 %

0,7 %

27

Indie

S-03

273 555

262 840

254 663

5,3 %

3,5 %

8 923

Indie

S-07a

985 329

960 287

848 855

6,5 %

5,2 %

44 061

Indie

S-07b

760 733

725 509

692 450

3,7 %

3,6 %

25 000

Indie

S-08 a

136 918

112 623

108 055

4,8 %

3,4 %

3 719

Indie

S-08b

1 082 753

1 082 730

1 015 073

3,9 %

3,3 %

33 782

Indie

S-13

641 617

433 108

380 132

4,6 %

3,0 %

11 527

Indie

S-16

5 105 031

3 480 980

2 633 846

2,9 %

2,9 %

75 580

Indie

S-17 a

19 403

19 219

11 907

1,8 %

1,8 %

213

Indonésie

S-05

431 569

343

323

1,2 %

1,2 %

4

Indonésie

S-06b

1 270 998

1 095 728

1 003 957

4,9 %

4,9 %

49 309

Indonésie

S-09 a

367 846

89 453

87 438

6,0 %

3,3 %

2 883

Indonésie

S-09b

37 718

37 616

35 473

3,7 %

3,7 %

1 301

Nigérie

S-05

16 185 680

167

 

 

 

Součet

27 371 004

8 304 453

7 076 020

4,1 %

3,6 %

256 328

(1)    Výraz "rozvojové země" se používá v souladu s terminologií WTO, viz např. úvodní ustanovení Marrákešské dohody o založení WTO („uznávajíce dále, že je nutné vyvíjet rozhodné úsilí k tomu, aby si rozvojové země, a zvláště ty nejméně rozvinuté mezi nimi, zajistily podíl z růstu mezinárodního obchodu, který odpovídá potřebě jejich ekonomického rozvoje") a zmocňovací doložka GATT ("Rozhodnutí o rozdílném a příznivějším zacházení, vzájemnosti a plnější účasti rozvojových zemí").
(2)    Smlouva o Evropské unii – HLAVA V: OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITICE Kapitola 1: Obecná ustanovení o vnější činnosti Unie – článek 21 http://data.europa.eu/eli/treaty/teu_2008/art_21/oj .
(3)    COM(2021) 66 final, 18. února 2021 https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2021/CS/COM-2021-66-F1-CS-MAIN-PART-1.PDF.
(4)    Článek 208 Smlouvy o fungování EU týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zní: „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země.“
(5)    Pracovní dokument útvarů Komise Hodnocení všeobecného systému preferencí v polovině období ( SWD(2018) 430 final ), http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2017/september/tradoc_156085.pdf .
(6)    Například Bangladéš, který je zvýhodněnou zemí dle režimu „Vše kromě zbraní“, od roku 2011 téměř zdvojnásobil svůj vývoz do EU, a to z 9 miliard EUR na přibližně 18 miliard EUR v roce 2018. Vývozy ze zemí systému GSP, zejména z těch nejméně rozvinutých, v posledních několika letech výrazně vzrostly. Byla použita ochranná opatření systému. Systém GSP pozitivně přispěl k podpoře a ochraně lidských a pracovních práv prostřednictvím podpory socioekonomického rozvoje při současném respektování základních hodnot. V hodnocení v polovině období však bylo uvedeno, že dopad systému GSP na ochranu životního prostředí je méně jednoznačný.
(7)     https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/706f539c-f0db-11eb-a71c-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-221478841 and https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/be174994-f337-11eb-aeb9-01aa75ed71a1/language-en
(8)    https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/f7031da3-f0dc-11eb-a71c-01aa75ed71a1/language-en
(9)    Vypočteno jako procentní podíl dané skupiny produktů dovážených ze zvýhodněné země do EU na celkovém dovozu této skupiny produktů do EU ze všech zemí zvýhodněných v rámci systému GSP.
(10)    Možnost částečného odnětí preferencí byla zavedena v důsledku reformy systému GSP v roce 2012.
(11)    Analýza Computable General Equilibrium ukazuje, že HDP EU by klesl až o 0,01 %, zatímco ztráty zemí systému GSP by byly v relativním vyjádření vyšší, tj. mezi 0,04 % a 0,07 %. Tento relativně mírný průměr nemění nic na skutečnosti, že některé jednotlivé země by byly postiženy hůře, zejména Pákistán a Bangladéš, a ztratily by až 0,3 % HDP, respektive 0,36 % HDP.
(12)    Údaje za rok 2020 jsou k dispozici, ale nebyly zvoleny jako základ pro výpočty, neboť jde o neobvyklý a nereprezentativní rok.
(13)    Podrobnosti viz finanční výkaz.
(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).
(15)    Nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 a o změně nařízení (ES) č. 552/97, č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 1100/2006 a č. 964/2007 (Úř. věst. L 211, 6.8.2008, s. 1).
(16)    COM(2021) 66 final, 18. února 2021.
(17)    Článek 208 Smlouvy o fungování EU týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zní: „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země.“
(18)    Organizace spojených národů (2015). Usnesení přijaté Valným shromážděním dne 25. září 2015, Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (A/RES/70/1), k dispozici na adrese: https://sustainabledevelopment.un.org/post2015/transformingourworld .
(19)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).
(20)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).
(21)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(23)    Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).
(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).
(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných produktů ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55).
(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 1).
(28)    Částky pro každý rok musí být odhadnuty s použitím vzorce nebo způsobu stanovených v oddíle 5. U prvního roku se roční částka vyplatí obvyklým způsobem bez snížení či poměrného snížení.
(29)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), uvedené částky musí být v čisté výši, tj. hrubé částky po odečtení 20 % jako nákladů na výběr.
(30)    Použije se jen v nutných případech.
(31)    Údaje za rok 2020 jsou k dispozici, ale nebyly zvoleny jako základ pro výpočty, neboť jde o neobvyklý a nereprezentativní rok.
(32)    Podrobnosti viz příloha 2
(33)    Nad rámec těch, co jsou uvedeny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2019/249
Top

V Bruselu dne 22.9.2021

COM(2021) 579 final

PŘÍLOHY

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady

o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012

{SEC(2021) 330 final} - {SWD(2021) 266 final} - {SWD(2021) 267 final}


SEZNAM PŘÍLOH

Příloha

Obsah

I

 Způsobilé a zvýhodněné země systému GSP

II

Zvýhodněné země, pro které byly dočasně odňaty nebo pozastaveny preference systému GSP pro všechny nebo některé produkty pocházející z těchto zemí

III

Seznam produktů zahrnutých do standardního režimu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a do zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle čl. 1 odst. 2 písm. b)

IV

Způsoby použití článku 8

V

Způsoby použití kapitoly III

VI

Úmluvy uvedené v článku 9 a čl. 19 odst. 1 písm. a)

VII

Seznam produktů zařazených do zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle čl. 1 odst. 2 písm. b)

VIII

Srovnávací tabulka

PŘÍLOHA I

Způsobilé a zvýhodněné země systému GSP

Sloupec A:

abecední kód podle nomenklatury zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Unie

Sloupec B:

Sloupec C:

název

režim GSP, který země využívá 

A

B

C

AE

Spojené arabské emiráty

AF

Afghánistán

„Vše kromě zbraní“

AG

Antigua a Barbuda

AL

Albánie

AM

Arménie

AO

Angola

„Vše kromě zbraní“

AR

Argentina

AZ

Ázerbájdžán

BA

Bosna a Hercegovina

BB

Barbados

BD

Bangladéš

„Vše kromě zbraní“

BF

Burkina Faso

„Vše kromě zbraní““

BH

Bahrajn

BI

Burundi

„Vše kromě zbraní“

BJ

Benin

„Vše kromě zbraní““

BN

Brunej

BO

Bolívie

GSP+

BR

Brazílie

BS

Bahamy

BT

Bhútán

„Vše kromě zbraní“

BW

Botswana

BY

Bělorusko

*

BZ

Belize

CD

Demokratická republika Kongo

„Vše kromě zbraní“

CF

Středoafrická republika

„Vše kromě zbraní““

CG

Kongo

Standardní systém GSP

CI

Pobřeží slonoviny

CK

Cookovy ostrovy

Standardní systém GSP

CL

Chile

CM

Kamerun

CO

Kolumbie

CR

Kostarika

CU

Kuba

CV

Kapverdy

GSP+

DJ

Džibutsko

“VŠE KROMĚ ZBRANÍ“

DM

Dominika

DO

Dominikánská republika

DZ

Alžírsko

EK

Ekvádor

EG

Egypt

ER

Eritrea

„Vše kromě zbraní“

ET

Etiopie

“Vše kromě zbraní“

FJ

Fidži

FM

Mikronésie

Standardní systém GSP

GA

Gabun

GD

Grenada

GE

Gruzie

GH

Ghana

GM

Gambie

“Vše kromě zbraní“

GN

Guinea

“Vše kromě zbraní“

GQ

Rovníková Guinea

GT

Guatemala

GW

Guinea-Bissau

“Vše kromě zbraní“

GY

Guyana

HN

Kanada

HT

Haiti

“Vše kromě zbraní“

ID

Indonésie

Standardní systém GSP

IN

Indie

Standardní systém GSP

IQ

Irák

IR

Írán

JM

Jamajka

JO

Jordánsko

KE

Keňa

Standardní systém GSP

kg

Kyrgyzstán

GSP+

KH

Kambodža

“Vše kromě zbraní“ 1

KI

Kiribati

“Vše kromě zbraní“

KM

Komory

“Vše kromě zbraní“

KN

Svatý Kryštof a Nevis

KW

Kuvajt

KZ

Kazachstán

LA

Laos

“Vše kromě zbraní“

LB

Libanon

LC

Svatá Lucie

LK

Srí Lanka

GSP+

LR

Libérie

“Vše kromě zbraní“

LS

Lesotho

“Vše kromě zbraní“

LY

Libye

MA

Maroko

MD

Moldavská republika

ME

Černá Hora

MG

Madagaskar

“Vše kromě zbraní“

MH

Marshallovy ostrovy

MK

Severní Makedonie

ML

Mali

“Vše kromě zbraní“

MM

Barma/Myanmar

“Vše kromě zbraní“

MN

Mongolsko

GSP+

MR

Mauritánie

“Vše kromě zbraní“

MU

Mauricius

MV

Maledivy

MW

Malawi

“Vše kromě zbraní“

MX

Mexiko

MY

Malajsie

MZ

Mosambik

“Vše kromě zbraní“

NA

Namibie

NE

Niger

“Vše kromě zbraní“

NG

Nigérie

Standardní systém GSP

NI

Nikaragua

NP

Nepál

“Vše kromě zbraní“

NR

Nauru

NU

Niue

Standardní systém GSP

OM

Omán

PA

Panama

PE

Peru

PG

Papua Nová Guinea

PH

Filipíny

GSP+

PK

Pákistán

GSP+

PW

Palau

PY

Paraguay

QA

Katar

RS

Srbsko

RW

Rwanda

“Vše kromě zbraní“

SA

Saúdská Arábie

SB

Šalamounovy ostrovy

“Vše kromě zbraní“

SC

Seychely

SD

Súdán

“Vše kromě zbraní“

SL

Sierra Leone

“Vše kromě zbraní“

SN

Senegal

“Vše kromě zbraní“

SO

Somálsko

“Vše kromě zbraní“

SR

Surinam

SS

Jižní Súdán

“Vše kromě zbraní“

ST

Svatý Tomáš a Princův ostrov

“Vše kromě zbraní“

SV

Salvador

SY

Sýrie

Standardní systém GSP

SZ

Svazijsko

TD

Čad

“Vše kromě zbraní“

TG

Togo

“Vše kromě zbraní“

TH

Thajsko

TJ

Tádžikistán

Standardní systém GSP

TL

Východní Timor

“Vše kromě zbraní“

TM

Turkmenistán

TN

Tunisko

TO

Tonga

TT

Trinidad a Tobago

TV

Tuvalu

“Vše kromě zbraní“

TZ

Tanzanie

“Vše kromě zbraní“

UA

Ukrajina

UG

Uganda

“Vše kromě zbraní“

UY

Uruguay

UZ

Uzbekistán

GSP+

VC

Svatý Vincenc a Grenadiny

VE

Venezuela

VN

Vietnam

VU

Vanuatu

“Vše kromě zbraní“

WS

Samoa

XK

Kosovo*

YE

Jemen

“Vše kromě zbraní“

ZA

Jižní Afrika

ZM

Zambie

“Vše kromě zbraní“

ZW

Zimbabwe

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.    

PŘÍLOHA II

Zvýhodněné země, pro které byly dočasně odňaty nebo pozastaveny preference systému GSP pro všechny nebo některé produkty
pocházející z těchto zemí

Sloupec A:

abecední kód podle nomenklatury zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Unie

Sloupec B:

Sloupec C:

název 

režim, který byl zemi odňat nebo pozastaven

A

B

C

BY

Bělorusko

Standardní systém GSP

KH

Kambodža

“Vše kromě zbraní“ 2

PŘÍLOHA III

Seznam produktů patřících do standardního režimu
uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a ve zvláštním pobídkovém režimu

pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných

uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. b)

Bez ohledu na pravidla pro výklad kombinované nomenklatury (KN) je třeba popis produktů považovat za orientační, přičemž celní preference jsou určeny kódy KN. Jsou-li uvedeny kódy KN „ex“, je třeba celní preference určovat podle kódu KN a popisu.

Pro vstup produktů s kódem KN označených hvězdičkou (*) je třeba splnit podmínky stanovené v příslušných předpisech Unie.

Sloupec „Citlivost/necitlivost“ odkazuje na produkty, na které se vztahuje obecný režim (článek 6). Tyto produkty jsou v seznamu uvedeny buď jako N (necitlivé, pro účely čl. 7 odst. 1), nebo C (citlivé, pro účely čl. 7 odst. 2).

Pro zjednodušení jsou produkty seřazeny do skupin. Tyto skupiny mohou zahrnovat produkty, pro něž jsou cla společného celního sazebníku odňata nebo pozastavena.

Třída

GSP

Kapitola

Kód KN

Popis zboží

Citlivost/necitlivost

S-1a

01

0101 29 90

Živí koně, jiní než plemenná čistokrevná zvířata, jiní než koně k porážce

C

0101 30 00

Živí osli

C

0101 90 00

Živé muly a mezci

C

0104 20 10*

Živé plemenné čistokrevné kozy

C

0106 14 10

Živí domácí králíci

C

0106 39 10

Živí holubi

C

02

0205 00

Koňské maso, oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené

C

0206 80 91

Jedlé droby koňské, oslí, z mul nebo mezků, čerstvé nebo chlazené, jiné než k výrobě farmaceutických produktů

C

0206 90 91

Jedlé droby koňské, oslí, z mul nebo mezků, zmrazené, jiné než k výrobě farmaceutických produktů

C

0207 14 91

Játra, zmrazená, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus

C

0207 27 91

Játra, zmrazená, z krocanů a krůt

C

0207 45 95

0207 55 95

0207 60 91

Játra, zmrazená, z kachen, hus nebo perliček, jiná než tučná játra z kachen nebo hus

C

0208 90 70

Žabí stehýnka

N

0210 99 10

Koňské maso, solené, ve slaném nálevu nebo sušené

C

0210 99 59

Hovězí droby jiné než okruží a bránice, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

C

ex 0210 99 85

Skopové nebo kozí droby, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

C

ex 0210 99 85

Droby jiné než drůbeží játra, jiné než z domácích vepřů, jiné než hovězí nebo ovčí nebo kozí, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené

C

04

0403 10 51

Jogurt, ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

C

0403 10 53

0403 10 59

0403 10 91

0403 10 93

0403 10 99

0403 90 71

Podmáslí, kyselé mléko a smetana, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

C

0403 90 73

0403 90 79

0403 90 91

0403 90 93

0403 90 99

0405 20 10

Mléčné pomazánky, o obsahu tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak nepřesahujícím 75 % hmotnostních

C

0405 20 30

0407 19 90

0407 29 90

0407 90 90

Ptačí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená, jiná než z domácí drůbeže

C

0410 00 00

Jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté

C

05

0511 99 39

Přírodní houby živočišného původu jiné než surové

C

S-1b

03

ex Kapitola 3

Ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, kromě produktů podpoložky 0301 19 00

C

0301 19 00

Živé okrasné mořské ryby

N

S-2a

06

ex Kapitola 6

Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a okrasná zeleň, kromě produktů podpoložky 0603 12 00 a 0604 20 40

C

0603 12 00

Čerstvé řezané karafiáty a poupata na kytice nebo k okrasným účelům

N

0604 20 40

Větve jehličnanů, čerstvé

N

S-2b

07

0701

Brambory, čerstvé nebo chlazené

C

0703 10

Cibule a šalotka, čerstvá nebo chlazená

C

0703 90 00

Pór a jiná cibulová zelenina, čerstvá nebo chlazená

C

0704

Zelí, květák, kapusta kadeřavá, kedluben a podobné jedlé rostliny rodu Brassica, čerstvé nebo chlazené

C

0705

Hlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.), čerstvé nebo chlazené

C

0706

Mrkev, vodnice, tuřín, řepa salátová, kozí brada, celer bulvový, ředkvička a podobné jedlé kořeny, čerstvé nebo chlazené

C

ex 0707 00 05

Okurky salátové, čerstvé nebo chlazené, od 16. května do 31. října

C

0708

Luštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlazené

C

0709 20 00

Chřest, čerstvý nebo chlazený

C

0709 30 00

Lilek, čerstvý nebo chlazený

C

0709 40 00

Celer, jiný než bulvový, čerstvý nebo chlazený

C

0709 51 00

ex 0709 59

Houby, čerstvé nebo chlazené, kromě produktů podpoložky 0709 59 50

C

0709 60 10

Sladká paprika, čerstvá nebo chlazená

C

0709 60 99

Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, čerstvé nebo chlazené, jiné než sladká paprika, jiné než pro výrobu kapsicinu nebo barviv z pryskyřic paprik rodu Capsicum a jiné než pro průmyslovou výrobu silic nebo pryskyřic

C

0709 70 00

Špenát, novozélandský špenát a lebeda zahradní, čerstvé nebo chlazené

C

ex 0709 91 00

Artyčoky, čerstvé nebo chlazené, od 1. července do 31. října

C

0709 92 10*

Olivy, čerstvé nebo chlazené, k jiným účelům než pro výrobu oleje

C

0709 93 10

Cukety, čerstvé nebo chlazené

C

0709 93 90

0709 99 90

Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená

C

0709 99 10

Saláty, čerstvé nebo chlazené, jiné než hlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.)

C

0709 99 20

Kardy a kardony (artyčok kardový jedlý a zdužnatělé jedlé řapíky kardy), čerstvé nebo chlazené

C

0709 99 40

Kapary, čerstvé nebo chlazené

C

0709 99 50

Fenykl, čerstvý nebo chlazený

C

ex 0710

Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená, kromě produktu podpoložky 0710 80 85

C

ex 0711

Zelenina prozatímně konzervovaná (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání, kromě produktů podpoložky 0711 20 90

C

ex 0712

Zelenina sušená, v celku, rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná, kromě oliv a produktů podpoložky 0712 90 19

C

0713

Luštěniny sušené, vyluštěné, též loupané nebo půlené

C

0714 20 10*

Batáty (sladké brambory), čerstvé, celé a určené k lidskému požívání

N

0714 20 90

Batáty (sladké brambory), čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet, jiné než čerstvé a celé a určené k lidskému požívání

C

0714 90 90

Jeruzalémské artyčoky a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku

N

08

0802 11 90

Mandle, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky, jiné než hořké

C

0802 12 90

0802 21 00

Lískové ořechy (Corylus spp.), čerstvé nebo sušené, též bez skořápky

C

0802 22 00

0802 31 00

Vlašské ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky

C

0802 32 00

0802 41 00

0802 42 00

Jedlé kaštany (Castanea spp.), čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané

C

0802 51 00

0802 52 00

Pistácie, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané

N

0802 61 00

0802 62 00

Makadamové ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané

N

0802 90 50

Piniové oříšky, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané

N

0802 90 85

Ostatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané

N

0803 10 10

Banány plantejny, čerstvé

C

0803 10 90

0803 90 90

Banány, včetně banánů plantejnů, sušené

C

0804 10 00

Datle, čerstvé nebo sušené

C

0804 20 10

Fíky, čerstvé nebo sušené

C

0804 20 90

0804 30 00

Ananas, čerstvý nebo sušený

C

0804 40 00

Avokáda, čerstvá nebo sušená

C

ex 0805 21

Mandarinky (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinky, wilkingy a podobné citrusové hybridy, čerstvé nebo sušené, od 1. března do 31. října

C

ex 0805 22

ex 0805 29

0805 40 00

Grapefruity, včetně pomel, čerstvé nebo sušené

N

0805 50 90

Limety (Citrus aurantifolia, Citrus latifolia), čerstvé nebo sušené

C

0805 90 00

Ostatní citrusové plody, čerstvé nebo sušené

C

ex 0806 10 10

Stolní hrozny, čerstvé, od 1. ledna do 20. července a od 21. listopadu do 31. prosince, kromě vinných hroznů odrůdy Emperor (Vitis vinifera cv.) od 1. do 31. prosince

C

0806 10 90

Ostatní vinné hrozny, čerstvé

C

ex 0806 20

Sušené vinné hrozny, kromě produktů podpoložky ex 0806 20 30 v bezprostředním balení o čisté hmotnosti vyšší než 2 kg

C

0807 11 00

Melouny (včetně melounů vodních), čerstvé

C

0807 19 00

0808 10 10

Jablka k výrobě moštu, čerstvá, volně ložená, od 16. září do 15. prosince

C

0808 30 10

Hrušky k výrobě moštu, čerstvé, volně ložené, od 1. srpna do 31. prosince

C

ex 0808 30 90

Ostatní hrušky, čerstvé, od 1. května do 30. června

C

0808 40 00

Kdoule, čerstvé

C

ex 0809 10 00

Meruňky, čerstvé, od 1. ledna do 31. května a od 1. srpna do 31. prosince

C

0809 21 00

Višeň obecná (Prunus cerasus), čerstvé plody

C

ex 0809 29

Třešně, čerstvé, od 1. ledna do 20. května a od 11. srpna do 31. prosince, jiné než višně (Prunus cerasus)

C

ex 0809 30

Broskve, včetně nektarinek, čerstvé, od 1. ledna do 10. června a od 1. října do 31. prosince

C

ex 0809 40 05

Švestky, čerstvé, od 1. ledna do 10. června a od 1. října do 31. prosince

C

0809 40 90

Trnky, čerstvé

C

ex 0810 10 00

Jahody, čerstvé, od 1. ledna do 30. dubna a od 1. srpna do 31. prosince

C

0810 20

Maliny, moruše, ostružiny a Loganovy ostružiny, čerstvé

C

0810 30

Černý, bílý nebo červený rybíz a angrešt, čerstvý

C

0810 40 30

Borůvky Vaccinium myrtillus, čerstvé

C

0810 40 50

Plody druhů Vaccinium macrocarpon a Vaccinium corymbosum, čerstvé

C

0810 40 90

Ostatní plody druhu Vaccinium, čerstvé

C

0810 50 00

Kiwi, čerstvé

C

0810 60 00

Duriany, čerstvé

C

0810 70 00

0810 90 75

Tomely

Ostatní ovoce, čerstvé

C

ex 0811

Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, kromě produktů položek 0811 10 a 0811 20

C

ex 0812

Ovoce a ořechy, prozatímně konzervované (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nevhodné k přímému požívání, kromě produktů podpoložky 0812 90 30

C

0812 90 30

Papáje

N

0813 10 00

Meruňky, sušené

C

0813 20 00

Švestky

C

0813 30 00

Jablka, sušená

C

0813 40 10

Broskve, včetně nektarinek, sušené

C

0813 40 30

Hrušky, sušené

C

0813 40 50

Papáje, sušené

N

0813 40 95

Ostatní ovoce, sušené, jiné než čísel 0801 až 0806

N

0813 50 12

Směsi sušeného ovoce (jiné než čísel 0801 až 0806) z papájí, tamarind (indických datlí), jablek kešú, liči (čínských švestek), jackfruit, sapot, mučenek (passiflora), karambol a pitahají, avšak bez švestek

C

0813 50 15

Ostatní směsi sušeného ovoce (jiné než čísel 0801 až 0806), bez švestek

C

0813 50 19

Směsi sušeného ovoce (jiné než čísel 0801 až 0806), se švestkami

C

0813 50 31

Směsi výhradně z tropických ořechů čísel 0801 a 0802

C

0813 50 39

Směsi výhradně z ořechů čísel 0801 a 0802, jiné než z tropických ořechů

C

0813 50 91

Ostatní směsi ořechů a sušeného ovoce kapitoly 8, bez švestek nebo fíků

C

0813 50 99

Ostatní směsi ořechů a sušeného ovoce kapitoly 8

C

0814 00 00

Kůra citrusových plodů nebo melounů (včetně melounů vodních), čerstvá, zmrazená, sušená nebo prozatímně konzervovaná ve slané vodě, sířené vodě nebo jiných konzervačních roztocích

N

S-2c

09

ex Kapitola 9

Káva, čaj, maté a koření, kromě produktů podpoložek 0901 12 00, 0901 21 00, 0901 22 00, 0901 90 90 a 0904 21 10, čísel 0905 a 0907 a podpoložek 0910 91 90, 0910 99 33, 0910 99 39, 0910 99 50 a 0910 99 99

N

0901 12 00

Nepražená káva, bez kofeinu

C

0901 21 00

Pražená káva, s kofeinem

C

0901 22 00

Pražená káva, bez kofeinu

C

0901 90 90

Kávové náhražky obsahující kávu

C

0904 21 10

Sladká paprika, sušená, nedrcená ani nemletá

C

0905

Vanilka

C

0907

Hřebíček (celé plody, květy a stopky)

C

0910 91 90

Směsi dvou nebo více produktů patřících do různých podpoložek čísel 0904 až 0910, drcené nebo mleté

C

0910 99 33

Tymián; bobkový list

C

0910 99 39

0910 99 50

0910 99 99

Ostatní koření, drcené nebo mleté, jiné než směsi dvou nebo více produktů různých podpoložek čísel 0904 až 0910

C

S-2d

10

1008 50 00

Merlík chilský (Chenopodium quinoa)

C

11

1104 29 17

Loupaná obilná zrna kromě ječmene, ovsa, kukuřice, rýže a pšenice

C

1105

Mouka, krupice, prášek, vločky, granule a pelety z brambor

C

1106 10 00

Mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713

C

1106 30

Mouka, krupice a prášek z produktů Kapitoly 8

C

1108 20 00

Inulin

C

12

ex Kapitola 12

Olejnatá semena a olejnaté plody; různá zrna, semena a plody, kromě produktů podpoložek 1209 21 00, 1209 23 80, 1209 29 50, 1209 29 80, 1209 30 00, 1209 91 80 a 1209 99 91; průmyslové nebo léčivé rostliny, kromě produktů podpoložky 1211 90 30 a kromě produktů čísla 1210, položky 1212 91 a podpoložky 1212 93 00

C

1209 21 00

Semena vojtěšky (alfalfa) k setí

N

1209 23 80

Ostatní semena kostřavy k setí

N

1209 29 50

Semena vlčího bobu k setí

N

1209 29 80

Semena ostatních pícnin k setí

N

1209 30 00

Semena bylin pěstovaných zejména pro jejich květy k setí

N

1209 91 80

Ostatní semena zeleniny k setí

N

1209 99 91

Semena rostlin pěstovaných zejména pro jejich květy k setí, jiná než podpoložky 1209 30 00

N

1211 90 30

Tonková semena, čerstvá nebo sušená, též řezaná, drcená nebo v prášku

N

13

ex Kapitola 13

Šelak; gumy, pryskyřice a jiné rostlinné šťávy a výtažky, kromě produktů podpoložky 1302 12 00

C

1302 12 00

Rostlinné šťávy a výtažky z lékořice

N

S-3

15

1501 90 00

Drůbeží tuk, jiný než čísla 0209 nebo 1503

C

1502 10 90

1502 90 90

Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiné než čísla 1503 a jiné než pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu

C

1503 00 19

Stearin z vepřového sádla a oleostearin, jiné než pro průmyslové účely

C

1503 00 90

Olein z vepřového sádla, oleomargarín a olein z loje, neemulgované, nesmíchané ani jinak neupravené, jiné než olein z loje pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu

C

1504

Tuky a oleje a jejich frakce z ryb nebo mořských savců, též rafinované, ale chemicky neupravené

C

1505 00 10

Tuk z ovčí vlny, surový

C

1507

Sójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený

C

1508

Podzemnicový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený

C

1511 10 90

Surový palmový olej, jiný než pro technické nebo průmyslové účely, jiný než pro výrobu potravin pro lidskou výživu

C

1511 90

Palmový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený, jiný než surový olej

C

1512

Slunečnicový olej, světlicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

C

1513

Kokosový olej (kopra), olej z palmových jader, babassuový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

C

1514

Řepkový, nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

C

1515

Ostatní stálé rostlinné tuky a oleje (včetně jojobového oleje) a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

C

ex 1516

Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené, kromě produktů podpoložky 1516 20 10

C

1516 20 10

Hydrogenovaný ricinový olej, tzv. „opálový vosk“

N

1517

Margarín; jedlé směsi nebo přípravky ze živočišných nebo rostlinných tuků nebo z olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů kapitoly 15, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516

C

1518 00

Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516; směsi nebo přípravky z nepoživatelných živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo z frakcí různých tuků nebo olejů kapitoly 15, jinde neuvedené ani nezahrnuté

C

1521 90 99

Včelí vosk a jiné hmyzí vosky, též rafinované nebo barvené, jiné než surové

C

1522 00 10

Degras

C

1522 00 91

Destilační zbytky a usazeniny olejů; mýdlové kaly jiné než obsahující olej s vlastnostmi olivového oleje

C

S-4a

16

1601 00 10

Uzenky, salámy a podobné produkty z jater a potravinové přípravky na bázi jater

C

1602 20 10

Přípravky nebo konzervy z husích nebo kachních jater

C

1602 41 90

Kýty a kusy z nich, přípravky nebo konzervy, z vepřů jiných než domácích

C

1602 42 90

Plece a kusy z nich, přípravky nebo konzervy, z vepřů jiných než domácích

C

1602 49 90

Ostatní přípravky nebo konzervy z masa nebo drobů, včetně směsí, z vepřů jiných než domácích

C

1602 90 31

Ostatní přípravky nebo konzervy z masa nebo drobů, ze zvěřiny nebo králíků

C

1602 90 69

Ostatní přípravky nebo konzervy z masa nebo drobů, z ovcí nebo koz nebo jiných zvířat, neobsahující tepelně neupravené hovězí maso nebo droby a neobsahující maso nebo droby z domácích vepřů

C

1602 90 91

1602 90 95

1602 90 99

1603 00 10

Výtažky a šťávy z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nejvýše 1 kg

C

1604

Přípravky nebo konzervy z ryb; kaviár a kaviárové náhražky připravené z rybích jiker

C

1605

Korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, upravení nebo v konzervách

C

S-4b

17

1702 50 00

Chemicky čistá fruktóza

C

1702 90 10

Chemicky čistá maltóza

C

1704

Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao

C

18

Kapitola 18

Kakao a kakaové přípravky

C

19

ex Kapitola 19

Přípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo, kromě produktů podpoložek 1901 20 00 a 1901 90 91

C

1901 20 00

Směsi a těsta pro přípravu pekařského zboží, jemného nebo trvanlivého pečiva čísla 1905

N

1901 90 91

Ostatní, neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob anebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru) nebo isoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu, vyjma potravinových přípravků v prášku ze zboží čísel 0401 až 0404

N

20

ex Kapitola 20

Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin, kromě produktů podpoložek 2008 20 19, 2008 20 39 a kromě produktů čísla 2002 a podpoložek 2005 80 00, 2008 40 19, 2008 40 31, 2008 40 51 až 2008 40 90, 2008 70 19, 2008 70 51, 2008 70 61 až 2008 70 98

C

2008 20 19

Ananasy, jinak upravené nebo konzervované, s přídavkem alkoholu, jinde neuvedené ani nezahrnuté

N

2008 20 39

21

ex Kapitola 21

Různé jedlé přípravky, kromě produktů položky 2101 20 a podpoložky 2102 20 19 a kromě produktů položky 2106 10 a podpoložek 2106 90 30, 2106 90 51, 2106 90 55 a 2106 90 59

C

2101 20

Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté

N

2102 20 19

Ostatní neaktivní droždí

N

22

ex Kapitola 22

Nápoje, lihoviny a ocet, kromě produktů čísla 2207, podpoložek 2204 10 11 až 2204 30 10 a položky 2208 40

C

23

2302 50 00

Zbytky a odpady podobného druhu, též ve tvaru pelet, po mletí nebo jiném zpracování luštěnin

C

2307 00 19

Ostatní vinný kal

C

2308 00 19

Ostatní výlisky z hroznů (matoliny)

C

2308 00 90

Ostatní rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté

N

2309 10 90

Ostatní výživa pro psy a kočky, v balení pro drobný prodej, jiná než obsahující škrob nebo glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 až 1702 30 90, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné produkty

C

2309 90 10

Rozpustné produkty z ryb nebo z mořských savců, používané k výživě zvířat

N

2309 90 91

Řepné řízky s přídavkem melasy, používané k výživě zvířat

C

2309 90 96

Ostatní přípravky používané k výživě zvířat, též obsahující 49 % hmotnostních nebo více cholinchloridu v organickém nebo anorganickém základu

C

S-4c

24

ex Kapitola 24

Tabák a vyrobené tabákové náhražky, s výjimkou produktů podpoložky 2401 10 60

C

2401 10 60

Tabák orientálního typu sušený při denním světle (sun-cured), neodřapíkovaný

N

S-5

25

2519 90 10

Oxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý

N

2522

Nehašené (pálené) vápno, hašené vápno a hydraulické vápno, kromě oxidu a hydroxidu vápenatého čísla 2825

N

2523

Portlandský cement, hlinitanový cement, struskový cement, supersulfátový cement a podobné hydraulické cementy, též barvené nebo ve formě slínků

N

27

Kapitola 27

Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky

N

S-6a

28

2801

Fluor, chlor, brom a jod

N

2802 00 00

Síra, sublimovaná nebo srážená; koloidní síra

N

ex 2804

Vodík, vzácné plyny a ostatní nekovy, kromě produktů podpoložky 2804 69 00

N

2805 19

Alkalické kovy nebo kovy alkalických zemin jiné než sodík a vápník

N

2805 30

Kovy vzácných zemin, skandium a yttrium, též vzájemně smíšené nebo vzájemně legované

N

2806

Chlorovodík (kyselina chlorovodíková); kyselina chlorosírová

N

2807 00

Kyselina sírová; oleum

N

2808 00 00

Kyselina dusičná; směs kyseliny sírové a dusičné (nitrační směs)

N

2809

Oxid fosforečný; kyselina fosforečná; kyseliny polyfosforečné, chemicky definované i nedefinované

N

2810 00 90

Oxidy boru, jiné než oxid boritý; kyseliny borité

N

2811

Ostatní anorganické kyseliny a ostatní anorganické kyslíkaté sloučeniny nekovů

N

2812

Halogenidy a halogenid-oxidy nekovů

N

2813

Sulfidy (sirníky) nekovů; komerční sulfid fosforitý

N

2814

Amoniak (čpavek) bezvodý nebo ve vodném roztoku

C

2815

Hydroxid sodný (louh sodný); hydroxid draselný (louh draselný); peroxidy sodíku nebo draslíku

C

2816

Hydroxid a peroxid hořčíku; oxidy, hydroxidy a peroxidy stroncia nebo barya

N

2817 00 00

Oxid zinečnatý; peroxid zinku

C

2818 10

Umělý korund, chemicky definovaný i nedefinovaný

C

2818 20

Oxid hlinitý, jiný než umělý korund

N

2819

Oxidy a hydroxidy chromu

C

2820

Oxidy manganu

C

2821

Oxidy a hydroxidy železa; barevné hlinky obsahující 70 % hmotnostních nebo více vázaného železa vyhodnoceného jako Fe2O3

N

2822 00 00

Oxidy a hydroxidy kobaltu; komerční oxidy kobaltu

N

2823 00 00

Oxidy titanu

C

2824

Oxidy olova; suřík a oranžový suřík

N

ex 2825

Hydrazin a hydroxylamin a jejich anorganické soli; ostatní anorganické zásady; ostatní oxidy, hydroxidy a peroxidy kovů, kromě produktů podpoložek 2825 10 00 a 2825 80 00

N

2825 10 00

Hydrazin a hydroxylamin a jejich anorganické soli

C

2825 80 00

Oxidy antimonu

C

2826

Fluoridy; fluorokřemičitany, fluorohlinitany a ostatní komplexní soli fluoru

N

ex 2827

Chloridy, chlorid-oxidy a chlorid-hydroxidy, kromě produktů podpoložek 2827 10 00 a 2827 32 00; bromidy a bromid-oxidy; jodidy a jodid-oxidy

N

2827 10 00

Chlorid amonný

C

2827 32 00

Chlorid hliníku

C

2828

Chlornany; komerční chlornan vápenatý; chloritany; bromnany

N

2829

Chlorečnany a chloristany; bromičnany a bromistany; jodičnany a jodistany

N

ex 2830

Sulfidy (sirníky), kromě produktů podpoložky 2830 10 00; polysulfidy, chemicky definované i nedefinované

N

2830 10 00

Sulfidy sodné

C

2831

Dithioničitany a sulfoxyláty

N

2832

Siřičitany; thiosírany

N

2833

Sírany; kamence; peroxosírany (persírany)

N

2834 10 00

Dusitany

C

2834 21 00

Dusičnany

N

2834 29

2835

Fosfornany (hypofosfity), fosforitany (fosfity) a fosforečnany (fosfáty); polyfosforečnany (polyfosfáty), chemicky definované i nedefinované

C

ex 2836

Uhličitany, kromě produktů podpoložek 2836 20 00, 2836 40 00 a 2836 60 00; peroxouhličitany (peruhličitany); komerční uhličitan amonný obsahující karbamát amonný

N

2836 20 00

Uhličitan sodný

C

2836 40 00

Uhličitany draselné

C

2836 60 00

Uhličitan barnatý

C

2837

Kyanidy, kyanid-oxidy a komplexní kyanidy

N

2839

Křemičitany (silikáty); komerční křemičitany alkalických kovů

N

2840

Boritany; peroxoboritany (perboritany)

N

ex 2841

Soli oxokovových nebo peroxokovových kyselin, kromě produktu podpoložky 2841 61 00

N

2841 61 00

Manganistan draselný (hypermangan)

C

2842

Ostatní soli anorganických kyselin nebo peroxokyselin (včetně hlinitokřemičitanů, chemicky definovaných i nedefinovaných), kromě azidů

N

2843

Drahé kovy v koloidním stavu; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, chemicky definované i nedefinované; amalgamy drahých kovů

N

ex 2844 30 11

Cermety obsahující uran ochuzený o U 235 nebo sloučeniny tohoto produktu, jiné než netvářené (surové) cermety

N

ex 2844 30 51

Cermety obsahující thorium nebo sloučeniny tohoto produktu, jiné než surové cermety

N

2845 90 90

Izotopy, jiné než čísla 2844; jejich anorganické nebo organické sloučeniny, chemicky definované i nedefinované, jiné než deuterium a jeho sloučeniny, vodík a jeho sloučeniny obohacené deuteriem nebo směsi a roztoky obsahující tyto produkty

N

2846

Anorganické nebo organické sloučeniny kovů vzácných zemin, yttria nebo skandia nebo směsí těchto kovů

N

2847 00 00

Peroxid vodíku, též ztužený močovinou

N

ex 2849

Karbidy, chemicky definované i nedefinované, kromě produktů podpoložek 2849 20 00 a 2849 90 30

N

2849 20 00

Karbidy křemíku, chemicky definované i nedefinované

C

2849 90 30

Karbidy wolframu, chemicky definované i nedefinované

C

ex 2850 00

Hydridy, nitridy, azidy, silicidy a boridy, chemicky definované i nedefinované, jiné než sloučeniny, které jsou též karbidy čísla 2849

N

ex 2850 00 60

Silicidy, chemicky definované i nedefinované

C

2852

Sloučeniny rtuti, anorganické i organické, kromě amalgamů

N

2853

Fosfidy, chemicky definované i nedefinované, kromě ferofosforu; ostatní anorganické sloučeniny (včetně destilované nebo vodivostní vody a vody podobné čistoty); kapalný vzduch (též po odstranění vzácných plynů); stlačený vzduch; amalgamy, jiné než amalgamy drahých kovů

N

29

2903

Halogenderiváty uhlovodíků

C

ex 2904

Sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty uhlovodíků, též halogenované, kromě produktů podpoložky 2904 20 00

N

2904 20 00

Deriváty obsahující pouze nitro- nebo pouze nitrososkupiny

C

ex 2905

Acyklické alkoholy a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, kromě produktu podpoložky 2905 45 00 a kromě produktů podpoložky 2905 43 00 a položky 2905 44

C

2905 45 00

Glycerol

N

2906

Cyklické alkoholy a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty

N

ex 2907

jemné pečivo, kromě produktů podpoložek 2907 15 90 a 2907 22 00; fenolalkoholy

N

2907 15 90

Naftoly a jejich soli, jiné než 1-Naftol

C

ex 2907 22 00

Hydrochinon (chinol)

C

2908

Halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty fenolů nebo fenolalkoholů

N

2909

Ethery, etheralkoholy, etherfenoly, etheralkoholfenoly, alkoholperoxidy, etherperoxidy, ketoperoxidy (chemicky definované i nedefinované) a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty

C

2910

Epoxidy, epoxyalkoholy, epoxyfenoly a epoxyethery s tříčlenným kruhem a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty

N

2911 00 00

Acetaly a poloacetaly (hemiacetaly), též s jinou kyslíkatou funkcí, a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty

N

ex 2912

Aldehydy, též s jinou kyslíkatou funkcí; cyklické polymery aldehydů; paraformaldehyd, kromě produktu podpoložky 2912 41 00

N

2912 41 00

Vanilin (4-hydroxy-3-methoxybenzaldehyd)

C

2913 00 00

Halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty výrobků čísla 2912

N

ex 2914

Ketony a chinony, též s jinou kyslíkatou funkcí, a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, kromě produktů podpoložek 2914 11 00, ex 2914 29 a 2914 22 00

N

2914 11 00

Aceton

C

ex 2914 29

Kafr

C

2914 22 00

Cyklohexanon a methylcyklohexanony

C

2915

Nasycené acyklické monokarboxylové kyseliny a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty

C

ex 2916

Nenasycené acyklické monokarboxylové kyseliny, cyklické monokarboxylové kyseliny, jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, kromě produktů podpoložky ex 2916 11 00 a položek 2916 12 a 2916 14

N

ex 2916 11 00

Kyselina akrylová

C

2916 12

Estery kyseliny akrylové

C

2916 14

Estery kyseliny methakrylové C

C

ex 2917

Polykarboxylové kyseliny, jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, kromě produktů podpoložek 2917 11 00, ex 2917 12 00, 2917 14 00, 2917 32 00, 2917 35 00 a 2917 36 00

N

2917 11 00

Kyselina šťavelová, její soli a estery

C

ex 2917 12 00

Kyselina adipová a její soli

C

2917 14 00

Maleinanhydrid

C

2917 32 00

Dioktylorthoftaláty

C

2917 35 00

Ftalanhydrid

C

2917 36 00

Kyselina tereftalová a její soli

C

ex 2918

Karboxylové kyseliny s další kyslíkatou funkcí a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty, kromě produktů podpoložek 2918 14 00, 2918 15 00, 2918 21 00, 2918 22 00 a ex 2918 29 00

N

2918 14 00

Kyselina citronová

C

2918 15 00

Soli a estery kyseliny citronové

C

2918 21 00

Kyselina salicylová a její soli

C

2918 22 00

Kyselina o-acetylsalicylová, její soli a estery

C

ex 2918 29 00

Kyseliny sulfosalicylové, hydroxynaftoové kyseliny; jejich soli a estery

C

2919

Estery kyseliny fosforečné a jejich soli, včetně laktofosfátů; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty

N

2920

Estery ostatních anorganických kyselin nekovů (kromě esterů halogenovodíků) a jejich soli; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty

N

2921

Sloučeniny s aminovou funkcí

C

2922

Aminosloučeniny s kyslíkatou funkcí

C

2923

Kvarterní amoniové soli a hydroxidy; lecithiny a ostatní fosfoaminolipidy, chemicky definované i nedefinované

N

ex 2924

Sloučeniny s karboxyamidovou funkcí a sloučeniny kyseliny uhličité s amidovou funkcí, kromě produktů podpoložky 2924 23 00

C

2924 23 00

2-Acetamidobenzoová kyselina (N-acetylantranilová kyselina) a její soli

N

2925

Sloučeniny s karboxyimidovou funkcí (včetně sacharinu a jeho solí) a sloučeniny s iminovou funkcí

N

ex 2926

Sloučeniny s nitrilovou funkcí, kromě produktu podpoložky 2926 10 00

N

2926 10 00

Akrylonitril

C

2927 00 00

Diazo-, azo- nebo azoxysloučeniny

C

2928 00 90

Ostatní organické deriváty hydrazinu nebo hydroxylaminu

N

2929 10

Isokyanáty

C

2929 90 00

Ostatní sloučeniny s jinou dusíkatou funkcí

N

2930 20 00

Thiokarbamáty a dithiokarbamáty a thiurammonosulfidy, thiuramdisulfidy nebo thiuramtetrasulfidy; dithiouhličitany (xantháty)

N

2930 30 00

ex 2930 90 98

2930 40 90

Methionin, kaptafol (ISO), methamidofos (ISO) a ostatní organické sloučeniny síry jiné než dithiouhličitany (xantháty)

C

2930 80 00

2930 90 13

2930 90 16

2930 70 00

2930 60 00

ex 2930 90 98

2931

Ostatní organicko-anorganické sloučeniny

N

ex 2932

Heterocyklické sloučeniny pouze s kyslíkatým(i) heteroatomem (heteroatomy), kromě produktů podpoložek 2932 12 00, 2932 13 00 a ex 2932 20 90

N

2932 12 00

2-Furaldehyd (furfural)

C

2932 13 00

Furfurylalkohol a tetrahydrofurfurylalkohol

C

ex 2932 20 90

Kumarin, methylkumariny a ethylkumariny

C

ex 2933

Heterocyklické sloučeniny pouze s dusíkatým(i) heteroatomem (heteroatomy), kromě produktu podpoložky 2933 61 00

N

2933 61 00

Melamin

C

2934

Nukleové kyseliny a jejich soli, chemicky definované i nedefinované; ostatní heterocyklické sloučeniny

N

2935 00

Sulfonamidy

C

2938

Glykosidy, přírodní nebo reprodukované syntézou, a jejich soli, ethery, estery a ostatní deriváty

N

ex 2940 00 00

Cukry, chemicky čisté, jiné než sacharóza, laktóza, maltóza, glukóza a fruktóza, a jiné než ramnóza, rafinóza a manóza; ethery, acetaly a estery cukrů a jejich soli, jiné než produkty čísel 2937, 2938 nebo 2939

C

ex 2940 00 00

Ramnóza, rafinóza a manóza

N

2941 20 30

Dihydrostreptomycin, jeho soli, estery a hydráty

N

2942 00 00

Ostatní organické sloučeniny

N

S-6b

31

3102 21

Síran amonný

N

3102 40

Směsi dusičnanu amonného s uhličitanem vápenatým nebo s jinými anorganickými nehnojivými látkami

N

3102 50

Dusičnan sodný

N

3102 60

Podvojné soli a směsi dusičnanu vápenatého a dusičnanu amonného

N

3103 11 00

3103 19 00

Superfosfáty

C

3105

Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor a draslík; ostatní hnojiva; výrobky kapitoly 31 ve formě tablet nebo v podobných formách nebo v balení o celkové hmotnosti nepřesahující 10 kg

C

32

ex Kapitola 32

Tříselné nebo barvířské výtažky; taniny a jejich deriváty; barviva, pigmenty a jiné barvicí látky; nátěrové barvy a laky; tmely a jiné nátěrové hmoty; inkousty; kromě produktů čísel 3204 a 3206 a kromě produktů podpoložek 3201 90 20, ex 3201 90 90 (tříselné výtažky z eukalyptu), ex 3201 90 90 (tříselné výtažky získané z plodů gambier a myrobalan) a ex 3201 90 90 (další tříselné výtažky rostlinného původu)

N

3201 20 00

Mimózový výtažek

N

3204

Syntetická organická barviva, chemicky definovaná i nedefinovaná; přípravky založené na syntetické organické barvicí látce specifikované poznámkou 3 ke kapitole 32; syntetické organické výrobky používané jako fluorescenční zjasňující prostředky nebo jako luminofory, chemicky definované i nedefinované

C

3206

Ostatní barviva; přípravky specifikované poznámkou 3 ke kapitole 32, jiné než čísel 3203, 3204 nebo 3205; anorganické produkty používané jako luminofory, chemicky definované i nedefinované

C

33

Kapitola 33

Vonné silice a pryskyřice; voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky

N

34

Kapitola 34

Mýdlo, organické povrchově aktivní prostředky, prací prostředky, mazací prostředky, umělé vosky, připravené vosky, lešticí nebo cídicí přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty, „dentální vosky“ a dentální přípravky na bázi sádry

N

35

3501

Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy

C

3502 90 90

Albumináty a ostatní deriváty albuminu

N

3503 00

Želatina (včetně želatiny v pravoúhlých (včetně čtvercových) fóliích, též povrchově upravená nebo barvená) a deriváty želatiny; vyzina; jiné klihy živočišného původu, kromě kaseinových klihů čísla 3501

N

3504 00

Peptony a jejich deriváty; jiné proteinové látky a jejich deriváty, jinde neuvedené ani nezahrnuté; kožový prášek, též chromovaný

N

3505 10 50

Esterifikované a etherifikované škroby

N

3506

Připravené klihy a jiná připravená lepidla, jinde neuvedené ani nezahrnuté; výrobky vhodné k použití jako klihy nebo lepidla, upravené pro drobný prodej jako klihy nebo lepidla, o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg

N

3507

Enzymy; připravené enzymy, jinde neuvedené ani nezahrnuté

C

36

Kapitola 36

Výbušniny; pyrotechnické výrobky; zápalky; pyroforické slitiny; některé hořlavé přípravky

N

37

Kapitola 37

Fotografické nebo kinematografické zboží

N

38

ex Kapitola 38

Různé chemické výrobky, kromě výrobků čísel 3802 a 3817 00, podpoložek 3823 12 00 a 3823 70 00 a čísla 3825 a kromě výrobků položek 3809 10 a 3824 60

N

3802

Aktivní uhlí; aktivní přírodní minerální produkty; živočišné uhlí, včetně použitého živočišného uhlí

C

3817 00

Směsi alkylbenzenů a směsi alkylnaftalenů, jiné než čísel 2707 nebo 2902

C

3823 12 00

Kyselina olejová

C

3823 70 00

Technické mastné alkoholy

C

3825

Odpadní produkty chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví, jinde neuvedené ani nezahrnuté; komunální odpad; splaškový kal; ostatní odpady specifikované v poznámce 6 ke kapitole 38

C

S-7a

39

ex Kapitola 39

Plasty a výrobky z nich, kromě výrobků čísel 3901, 3902, 3903 a 3904, podpoložek 3906 10 00 a 3907 10 00, položek 3907 61, 3907 69 a 3907 99, čísel 3908 a 3920 a podpoložek ex 3921 90 10 a 3923 21 00

N

3901

Polymery ethylenu, v primárních formách

C

3902

Polymery propylenu nebo ostatních olefínů, v primárních formách

C

3903

Polymery styrenu, v primárních formách

C

3904

Polymery vinylchloridu nebo jiných halogenolefinů, v primárních formách

C

3906 10 00

Poly(methylmetakrylát)

C

3907 10 00

Polyacetaly

C

3907 69

Ostatní poly(ethylentereftaláty)

C

3907 61 00

Poly(ethylentereftalát), v primárních formách, s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším

N

3907 99

Ostatní polyestery, jiné než nenasycené

C

3908

Polyamidy v primárních formách

C

3920

Ostatní desky, listy, fólie, filmy a pásy z plastů, nelehčené a nevyztužené, nelaminované, nezesílené ani jinak nekombinované s jinými materiály

C

Ex 3921 90 10

Ostatní desky, listy, fólie, filmy a pásy z polyesterů, kromě lehčených výrobků a kromě vlnitých fólií a desek

C

3923 21 00

Pytle a sáčky (včetně kornoutů), z polymerů ethylenu

C

S-7b

40

ex Kapitola 40

Kaučuk a výrobky z něj, kromě výrobků čísla 4010

N

4010

Dopravníkové nebo převodové pásy nebo řemeny z vulkanizovaného kaučuku

C

S-8a

41

ex 4104

Vyčiněné nebo poločiněné (crust) kůže a kožky z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní a jiných lichokopytníků, odchlupené, též štípané, avšak dále neupravené, kromě výrobků podpoložek 4104 41 19 a 4104 49 19

C

ex 4106 31 00

Kůže a kožky vyčiněné nebo zpracované na crust z prasat, odchlupené, v mokrém stavu (včetně wet-blue), též štípané, avšak dále neupravené, nebo v suchém stavu (crust), též štípané, avšak dále neupravené

N

4106 32 00

4107

Usně z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní a jiných lichokopytníků, po vyčinění nebo poločinění (crust) dále upravené, včetně kůží zpracovaných na pergamen, odchlupené, též štípané, jiné než usně čísla 4114

C

4112 00 00

Usně ovčí nebo jehněčí, po vyčinění nebo po zpracování na crust dále upravené, včetně kůží zpracovaných na pergamen, odchlupené, též štípané, jiné než usně čísla 4114

C

ex 4113

Usně ostatních zvířat, po vyčinění nebo po zpracování na crust dále upravené, včetně kůží zpracovaných na pergamen, odchlupené, též štípané, jiné než usně čísla 4114, kromě produktů podpoložky 4113 10 00

N

4113 10 00

Koz nebo kůzlat

C

4114

Zámiš (včetně kombinovaného zámiše); lakové usně a lakové-laminované usně; metalizované usně

C

4115 10 00

Kompozitní usně na základě nerozvlákněné usně nebo kožených vláken, ve tvaru desek, listů nebo pruhů, též ve svitcích

C

S-8b

42

ex Kapitola 42

Kožené zboží; sedlářské a řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky; výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového); kromě produktů čísel 4202 a 4203

N

4202

Lodní kufry, cestovní kufry a kufříky, včetně toaletních kufříků, diplomatky, aktovky, školní brašny, pouzdra na brýle, divadelní kukátka, dalekohledy, fotografické přístroje, kamery, hudební nástroje, zbraně a podobné schránky; cestovní vaky a brašny, tašky na potraviny nebo nápoje s tepelnou izolací, neceséry, batohy, kabelky, nákupní tašky, náprsní tašky, peněženky, pouzdra na mapy, pouzdra na cigarety, pytlíky na tabák, brašny na nářadí, sportovní tašky a vaky, pouzdra na lahve, pouzdra na šperky, pudřenky, kazety na zlatnické zboží a podobné schránky z přírodní nebo kompozitní usně, z fólií z plastů, z textilních materiálů, vulkánfíbru nebo lepenky, nebo potažené zcela nebo z větší části těmito materiály nebo papírem

C

4203

Oděvy a oděvní doplňky z přírodní nebo kompozitní usně

C

43

Kapitola 43

Kožešiny a umělé kožešiny; výrobky z nich

N

S-9a

44

ex Kapitola 44

Dřevo a dřevěné výrobky, kromě produktů čísel 4410, 4411 a 4412, položky 4418 10 a podpoložek 4418 20 10, 4418 74 00, 4420 10 11, 4420 90 10 a 4420 90 91; dřevěné uhlí

N

4410

Třískové desky, desky s orientovanými třískami tzv. „oriented strand board“ (OSB) a podobné desky (například třískové desky tzv. „waferboard“) ze dřeva nebo z jiných dřevitých materiálů, též aglomerované s pryskyřicemi nebo jinými organickými pojivy

C

4411

Dřevovláknité desky a podobné desky z jiných dřevitých materiálů, též pojené pryskyřicemi nebo jinými organickými látkami

C

4412

Překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo

C

4418 10

Okna, francouzská okna a jejich rámy a zárubně, ze dřeva

C

4418 20 10

Dveře a jejich rámy a zárubně a prahy, z tropického dřeva uvedeného v doplňkové poznámce 2 ke kapitole 44

C

4418 74 00

Sestavené podlahové desky pro mozaikové podlahy, ze dřeva

C

4420 10 11

Sošky a jiné ozdobné předměty, z tropického dřeva uvedeného v doplňkové poznámce 2 ke kapitole 44; marketerované a intarzované dřevo; skříňky a pouzdra na klenoty nebo příbory a podobné výrobky, a dřevěný nábytek, který nepatří do kapitoly 94, z tropického dřeva uvedeného v doplňkové poznámce 2 ke kapitole 44

C

4420 90 10

4420 90 91

S-9b

45

ex Kapitola 45

Korek a korkové výrobky, kromě výrobků čísla 4503

N

4503

Výrobky z přírodního korku

C

46

Kapitola 46

Výrobky ze slámy, esparta nebo jiných pletacích materiálů; košíkářské a proutěné výrobky

C

S-11a

50

Kapitola 50

Hedvábí

C

51

ex Kapitola 51

Vlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, kromě výrobků 5105; žíněné nitě a tkaniny

C

52

Kapitola 52

Bavlna

C

53

Kapitola 53

Jiná rostlinná textilní vlákna; papírové nitě a tkaniny z papírových nití

C

54

Kapitola 54

Chemická nekonečná vlákna; pásky a podobné tvary z chemických textilních materiálů

C

55

Kapitola 55

Chemická střižová vlákna

C

56

Kapitola 56

Vata, plsť a netkané textilie; speciální nitě; motouzy, šňůry, provazy a lana a výrobky z nich

C

57

Kapitola 57

Koberce a jiné textilní podlahové krytiny

C

58

Kapitola 58

Speciální tkaniny; všívané textilie; krajky; tapisérie: prýmkařské výrobky; výšivky

C

59

Kapitola 59

Textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované; textilní výrobky vhodné pro průmyslové použití

C

60

Kapitola 60

Pletené nebo háčkované textilie

C

S-11b

61

Kapitola 61

Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované

C

62

Kapitola 62

Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované

C

63

Kapitola 63

Ostatní zhotovené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a použité textilní výrobky; hadry

C

S-12a

64

Kapitola 64

Obuv, kamaše a podobné výrobky; části a součásti těchto výrobků

C

S-12b

65

Kapitola 65

Pokrývky hlavy a jejich části a součásti

N

66

Kapitola 66

Deštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti

C

67

Kapitola 67

Upravená péra a prachové peří a výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlasů

N

S-13

68

Kapitola 68

Produkty z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů

N

69

Kapitola 69

Keramické výrobky

C

70

Kapitola 70

Sklo a skleněné výrobky

C

S-14

71

ex Kapitola 71

Přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich; bižuterie; mince; kromě výrobků čísla 7117

N

7117

Bižuterie

C

S-15a

72

7202

Feroslitiny

C

73

Kapitola 73

Výrobky ze železa nebo oceli

N

S-15b

74

Kapitola 74

Měď a výrobky z ní

C

75

7505 12 00

Tyče, pruty a profily, ze slitin niklu

N

7505 22 00

Dráty, ze slitin niklu

N

7506 20 00

Desky, plechy, pásy a fólie, ze slitin niklu

N

7507 20 00

Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky, z niklu

N

76

ex Kapitola 76

Hliník a výrobky z něho, kromě výrobků čísla 7601

C

78

ex Kapitola 78

Olovo a výrobky z něho, kromě výrobků čísla 7801

C

7801 99

Netvářené (surové) olovo jiné než rafinované a jiné než s obsahem antimonu o hmotnosti převažující nad hmotností každého z dalších prvků

N

79

ex Kapitola 79

Zinek a výrobky z něho, kromě výrobků čísel 7901 a 7903

C

81

ex Kapitola 81

Ostatní obecné kovy; cermety; výrobky z nich, kromě produktů podpoložek 8101 10 00, 8102 10 00, 8102 94 00, 8109 20 00, 8110 10 00, 8112 21 90, 8112 51 00, 8112 59 00, 8112 92 a 8113 00 20, kromě výrobků podpoložek 8101 94 00, 8104 11 00, 8104 19 00, 8107 20 00, 8108 20 00 a 8108 30 00

C

8101 94 00

Netvářený (surový) wolfram, včetně tyčí a prutů získaných prostým slinováním

N

8104 11 00

Netvářený (surový) hořčík obsahující nejméně 99,8 % hmotnostních hořčíku

N

8104 19 00

Netvářený (surový) hořčík, jiný než podpoložky 8104 11 00

N

8107 20 00

Netvářené (surové) kadmium; prášek

N

8108 20 00

Netvářený (surový) titan; prášek

N

8108 30 00

Titanový odpad a šrot

N

82

Kapitola 82

Nástroje a nářadí, nožířské výrobky a příbory, z obecných kovů; jejich části a součásti z obecných kovů

C

83

Kapitola 83

Různé výrobky z obecných kovů

C

S-16

84

ex Kapitola 84

Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti, kromě výrobků podpoložek 8401 10 00 a 8407 21 10

N

8401 10 00

Jaderné reaktory

C

8407 21 10

Závěsné motory, s obsahem válců nepřesahujícím 325 cm3

C

85

ex Kapitola 85

Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů, kromě produktů podpoložek 8516 50 00, 8519 20, 8519 30, čísel 8521, 8525 a 8527, položek 8528 49, 8528 59 a 8528 69 až 8528 72, čísla 8529 a položek 8540 11 a 8540 12

N

8516 50 00

Mikrovlnné trouby a pece

C

8519 20

Přístroje spouštěné pomocí mincí, bankovek, bankomatových karet, žetonů nebo jiného způsobu placení; gramofonová chassis

C

8519 30

ex 8521

Přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci, též s vestavěným videotunerem, kromě produktů podpoložky 8521 90 00

C

8521 90 00

Přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci (kromě přístrojů používajících magnetické pásky); přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci též s vestavěným videotunerem (kromě přístrojů používajících magnetické pásky a videokamer se záznamem obrazu i zvuku)

N

8525

Vysílací přístroje pro rozhlasové nebo televizní vysílání, též obsahující přijímací zařízení nebo zařízení pro záznam nebo reprodukci zvuku; televizní kamery; digitální fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry)

C

8527

Přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání, též kombinované v jednom uzavření s přístrojem pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo s hodinami

C

Monitory a projektory, bez vestavěného televizního přijímacího přístroje, jiné než typu používaného výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat čísla 8471; televizní přijímací přístroje, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu

C

8528 59

8528 69 až 8528 72

8529

Části a součásti vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s přístroji čísel 8525 až 8528

C

8540 11

Televizní obrazovky (CRT), včetně obrazovek pro videomonitory, barevné nebo černobílé nebo jiné monochromní

C

8540 12 00

S-17a

86

Kapitola 86

Železniční nebo tramvajové lokomotivy, kolejová vozidla a jejich části a součásti; kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení a jejich části a součásti; mechanická (včetně elektromechanických) dopravní signalizační zařízení všeho druhu

N

S-17b

87

ex Kapitola 87

Vozidla, jiná než kolejová, jejich části, součásti a příslušenství, kromě produktů čísel 8702, 8703, 8704, 8705, položky 8706 00, čísel 8707, 8708, 8709 a 8711, položky 8712 00 a čísla 8714

N

8702

Motorová vozidla pro dopravu deseti nebo více osob, včetně řidiče

C

8703

Osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná především pro přepravu osob (jiná než čísla 8702), včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů

C

8704

Motorová vozidla pro přepravu nákladu

C

8705

Motorová vozidla pro zvláštní účely, jiná než vozidla konstruována především pro dopravu osob nebo nákladu (například vyprošťovací automobily, jeřábové automobily, požární automobily, nákladní automobily s míchačkou na beton, zametací automobily, kropicí automobily, pojízdné dílny, pojízdné rentgenové stanice)

C

8706 00

Podvozky (chassis) vybavené motorem, pro motorová vozidla čísel 8701 až 8705

C

8707

Karoserie (včetně kabin pro řidiče) pro motorová vozidla čísel 8701 až 8705

C

8708

Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705

C

8709

Vozíky s vlastním pohonem, nevybavené zdvihacím nebo manipulačním zařízením, typů používaných v továrnách, skladech, přístavech nebo na letištích k přepravě zboží na krátké vzdálenosti; malé tahače používané na železničních nástupištích; jejich části a součásti

C

8711

Motocykly (včetně mopedů) a jízdní kola vybavená pomocným motorem, též s postranními vozíky; postranní vozíky

C

8712 00

Jízdní a jiná kola (včetně dodávkových tříkolek), bez motoru

C

8714

Části, součásti a příslušenství vozidel čísel 8711 až 8713

C

88

Kapitola 88

Letadla, kosmické lodě a jejich části a součásti

N

89

Kapitola 89

Lodě, čluny a plovoucí konstrukce

N

S-18

90

Kapitola 90

Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; jejich části, součásti a příslušenství

C

91

Kapitola 91

Hodiny a hodinky a jejich části a součásti

C

92

Kapitola 92

Hudební nástroje; části, součásti a příslušenství těchto nástrojů

N

S-20

94

ex Kapitola 94

Nábytek; lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a podobné vycpávané výrobky; svítidla a osvětlovací zařízení, jinde neuvedená nebo nezahrnutá; světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky; montované stavby, kromě výrobků čísla 9405

N

9405

Svítidla a osvětlovací zařízení, včetně reflektorů a světlometů, a jejich části a součásti, jinde neuvedené ani nezahrnuté; světelné reklamy, světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky s nesnímatelným pevným světelným zdrojem a jejich části a součásti, jinde neuvedené ani nezahrnuté

C

95

ex Kapitola 95

Hračky, hry a sportovní potřeby; jejich části, součásti a příslušenství; kromě produktů podpoložek 9503 00 35 až 9503 00 99

N

9503 00 35 až 9503 00 99

Ostatní hračky; zmenšené modely a podobné modely na hraní, též s pohonem; skládanky všech druhů

C

96

Kapitola 96

Různé výrobky

N 

PŘÍLOHA IV

Způsoby použití článku 8

1.Ustanovení článku 8 se použijí, pokud procentuální podíl podle odstavce 1 uvedeného článku přesáhne 47 %.

2.Ustanovení článku 8 se použijí pro třídy systému GSP S-2a, S-3 a S-5 přílohy III, pokud procentuální podíl podle odstavce 1 uvedeného článku přesáhne 17,5 %.

3.Ustanovení článku 8 se použijí pro třídy systému GSP S-11a a S-11b přílohy III, pokud procentuální podíl podle odstavce 1 uvedeného článku přesáhne 37 %.

PŘÍLOHA V

Způsoby použití kapitoly III

1.Pro účely kapitoly III se zranitelnou zemí rozumí země,

u níž v hodnotovém vyjádření v rámci systému GSP sedm největších tříd dovozu jejích produktů uvedených v příloze III do Unie přesahuje prahovou hodnotu ve výši 75 % hodnoty jejího celkového dovozu produktů uvedených ve zmíněné příloze, přičemž tyto hodnoty se vypočítají jako průměr za poslední tři po sobě jdoucí roky.

2.Pro účely čl. 9 písm. a) se při uplatnění bodu 1 této přílohy použijí údaje dostupné ke dni 1. září roku předcházejícího roku podání žádosti podle čl. 10 odst. 1.

3.Pro účely článku 11 se při uplatnění bodu 1 této přílohy použijí údaje dostupné ke dni 1. září roku předcházejícího roku, ve kterém byl přijat akt v přenesené pravomoci podle čl. 11 odst. 2.

PŘÍLOHA VI

Úmluvy uvedené v článku 9 a čl. 19 odst. 1 písm. a)

Základní úmluvy OSN a MOP o lidských a pracovních právech

1.

Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidy (1948)

2.

Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (1965)

3.

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966)

4.

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (1966)

5.

Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (1979)

6.

Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (1984)

7.

8.

Úmluva o právech dítěte (1989)

Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů (2000)

9.

10.

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (2007)

Úmluva o nucené nebo povinné práci, č. 29 (1930)

11.


12.

Úmluva o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, č. 87 (1948)

Úmluva o inspekci práce Části 81 (1947)

13.

Úmluva o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, č. 98 (1949)

14.

Úmluva o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty, č. 100 (1951)

15.

Úmluva o odstranění nucené práce, č. 105 (1957)

16.

Úmluva o diskriminaci v zaměstnání a povolání, č. 111 (1958)

17.

18.

Úmluva o minimálním věku pro vstup do zaměstnání, č. 138 (1973)

Úmluva o trojstranných poradách č. 144 (1976)

19.

Úmluva o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce, č. 182 (1999)



Úmluvy týkající se životního prostředí a zásad správy věcí veřejných

20.

Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (1973)

21.

Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1987)

22.

Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (1989)

23.

Úmluva o biologické rozmanitosti (1992)

24.

Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (1992)

25.

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti (2000)

26.

Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (2001)

27.

Pařížská dohoda o změně klimatu (2015)

28.

Jednotná úmluva Organizace spojených národů o omamných látkách (1961)

29.

Úmluva Organizace spojených národů o psychotropních látkách (1971)

30.

Úmluva Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (1988)

31.

32.

Úmluva Organizace spojených národů o boji proti korupci (2004)

Úmluva Organizace spojených národů proti mezinárodnímu organizovanému zločinu (2000)

PŘÍLOHA VII

Seznam produktů patřících pouze do zvláštního pobídkového režimu
pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných

uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. b)

Bez ohledu na pravidla pro výklad kombinované nomenklatury je třeba popis produktů považovat za orientační, přičemž celní preference jsou určeny kódy KN. Jsou-li uvedeny kódy KN „ex“, je třeba celní preference určovat podle kódu KN a popisu.

Pro vstup produktů s kódem KN označených hvězdičkou (*) je třeba splnit podmínky stanovené v příslušných předpisech Unie.

Z důvodu zjednodušení jsou výrobky uvedeny ve skupinách. Ty mohou zahrnovat výrobky, u nichž byla zrušena nebo pozastavena cla stanovená ve společném celním sazebníku.



Třída

GSP

Kapitola

Kód KN

Popis zboží

S-1a

02

ex 0208

Ostatní maso a jedlé droby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené, kromě produktů podpoložky 0208 40 20

04

0409 00 00

Přírodní med

S-1b

03

Kapitola 3 3

Ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí

S-2b

08

0811 10

Jahody

0811 20

Maliny, ostružiny, moruše, Loganovy ostružiny, černý, bílý nebo červený rybíz a angrešt

S-4a

16

1602 50 31

1602 50 95

Ostatní přípravky nebo konzervy z masa nebo drobů, včetně směsí, z vepřů jiných než domácích

S-4b

17

1704 4

Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao

20

2002

Rajčata připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové

2005 80 00

Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)

2008 40 19

Hrušky s přídavkem alkoholu v bezprostředním obalu o čistém obsahu převyšujícím 1 kg a s obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních: Jiné

2008 40 31

Hrušky s přídavkem alkoholu v bezprostředním obalu o čistém obsahu převyšujícím 1 kg a s obsahem cukru převyšujícím 15 % hmotnostních

2008 40 51 až 2008 40 90

Hrušky bez přídavku alkoholu

2008 70 19

Broskve, včetně nektarinek s přídavkem alkoholu v bezprostředním obalu o čistém obsahu převyšujícím 1 kg a s obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních: Jiné

2008 70 51

Broskve, včetně nektarinek s přídavkem alkoholu v bezprostředním obalu o čistém obsahu nepřevyšujícím 1 kg a s obsahem cukru převyšujícím 15 % hmotnostních

2008 70 61 až 2008 70 98

Broskve, včetně nektarinek bez přídavku alkoholu

S-6b

31

3102

Minerální nebo chemická hnojiva dusíkatá

S-15b

78

7801 10

Rafinované olovo

7801 91

Netvářené (surové) olovo jiné než rafinované olovo s obsahem antimonu o hmotnosti převažující nad hmotností každého z dalších prvků

PŘÍLOHA VIII

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 978/2012

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Čl. 2 bod a)

-

Čl. 2 písm. b) až l)

Čl. 2 body 1 až 11

-

Čl. 2 body 12 až 14

Článek 3

Článek 3

Čl. 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 3

-

Článek 5

Článek 5

Článek 6

Článek 6

Článek 7

Článek 7

Článek 8

Článek 8

Čl. 9 odst. 1

Článek 9

Čl. 9 odst. 2

-

Čl. 10 odst. 1 až 7

Čl. 10 odst. 1 až 7

-

Čl. 10 odst. 8

Článek 11

Článek 11

Článek 12

Článek 12

Článek 13

Článek 13

Článek 14

Článek 14

Článek 15

Článek 15

Článek 16

Článek 16

Článek 17

Článek 17

Čl. 18 odst. 1

Článek 18

Čl. 18 odst. 2 a čl. 18 odst. 3

-

Čl. 19 odst. 1

Čl. 19 odst. 1

Čl. 19 odst. 2 až 13

Čl. 19 odst. 2 až 13

Čl. 19 odst. 14

Čl. 19 odst. 14

Čl. 19 odst. 15

-

Čl. 19 odst. 16

-

Čl. 19 odst. 17

Článek 20

Článek 20

Článek 21

Článek 21

Článek 22

Článek 22

Článek 23

Článek 23

Článek 24

Článek 24

Článek 25

Článek 25

Článek 26

Článek 26

Článek 27

Článek 27

Článek 28

Článek 28

Článek 29

Článek 29

Článek 30

Článek 30

Článek 31

Článek 31

Článek 32

Článek 32

Čl. 33 odst. 1

Čl. 33 odst. 1

Čl. 33 odst. 2

-

-

Čl. 33 odst. 2 až 5

Článek 34

Článek 34

Článek 35

Článek 35

Čl. 36 odst. 1 až 3

Čl. 36 odst. 1 až 3

-

Čl. 36 odst. 4

Čl. 36 odst. 4 a 5

Čl. 36 odst. 5 a 6

Článek 37

Článek 37

Článek 38

Článek 38

Článek 39

Článek 39

Článek 40

Článek 40

Článek 41

Článek 41

Článek 42

Článek 42

Článek 43

Článek 43

Příloha I, pozitivní část příloh II, III, IV

Příloha I

Negativní část příloh II, III, IV

Příloha II

Příloha V

Příloha III

Příloha VI

Příloha IV

Příloha VII

Příloha V

Příloha VIII část A a část B

Příloha VI

Příloha IX

Příloha III a příloha VII

Příloha X

Příloha VIII

(1)    Částečné odnětí.
(2)    Částečné odnětí.
(3)    U produktů položky 0306 13 se clo stanoví na 3,6 %.
(4)    U produktů podpoložky 1704 10 90 se specifické clo omezuje na 16 % celní hodnoty.
Top