EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.9.2021

COM(2021) 547 final

2021/0291(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2014/53/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2021) 318 final} - {SWD(2021) 244 final} - {SWD(2021) 245 final} - {SWD(2021) 246 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V upraveném pracovním programu Komise na rok 2020 3 se konkrétně uvádí, že bude předložen nový návrh o jednotných nabíječkách pro mobilní telefony a podobné kategorie nebo třídy rádiových zařízení.

Na základě tří podpůrných studií bylo zjištěno, že aby bylo dosaženo konečného cíle v podobě jednotné nabíječky a aby byl splněn předpoklad pro účinné a smysluplné rozdělení, musí v sobě rádiové zařízení integrovat: harmonizované nabíjecí rozhraní na konci rádiového zařízení (nabíjecí zásuvka v případě rádiového zařízení nabíjeného prostřednictvím kabelového nabíjení), minimální společnou interoperabilitu nabíjení prostřednictvím harmonizovaného komunikačního protokolu pro nabíjení a podrobné informace o požadavcích rádiového zařízení ohledně nabíjení.

Navrhování rádiových zařízení spadá do oblasti působnosti směrnice 2014/53/EU 4 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh. Na druhou stranu vlastnosti vnějšího zdroje napájení spadají do oblasti působnosti směrnice 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie 5 .

Bylo provedeno posouzení dopadů s cílem prozkoumat možnosti politiky pro:

a) harmonizaci nabíjecích rozhraní pro rádiová zařízení;

b) podporu příslušného komunikačního protokolu pro nabíjení rádiového zařízení a informování spotřebitelů o výkonnosti při nabíjení a

c) zajištění toho, aby na trh bylo dodáváno alespoň oddělené řešení.

U všech možností existují dílčí možnosti s užším (tj. zahrnutí pouze mobilních telefonů) nebo širším rozsahem působnosti (zahrnutí také určitých zařízení s nabíjecími charakteristikami srovnatelnými s nabíjecími charakteristikami mobilních telefonů). Upřednostňovanou možností politiky je možnost 5 s širším rozsahem působnosti, protože představuje nejspravedlivější kompromis mezi všemi cíli a umožňuje situaci, která je výhodná pro většinu zúčastněných stran a životní prostředí.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

–počáteční posouzení dopadů (2018–2019), zaměřené na občany, sdružení spotřebitelů, nevládní organizace, sdružení výrobců a jednotlivé výrobce,

–veřejná konzultace (2019), zaměřená na členské státy, občany, sdružení spotřebitelů, nevládní organizace, sdružení výrobců a jednotlivé výrobce,

–dva spotřebitelské průzkumy (2019 a 2021), zaměřené na občany,

–průzkum mezi zúčastněnými stranami (2020–2021), zaměřený na členské státy, občany, sdružení spotřebitelů a výrobce,

–cílené rozhovory (2021), zaměřené na sdružení spotřebitelů, sdružení působící v oblasti životního prostředí, orgány dozoru nad trhem, nevládní organizace, sdružení výrobců a výrobce,

–setkání skupin odborníků, zaměřená na sdružení spotřebitelů, členské státy, orgány dozoru nad trhem, nevládní organizace, sdružení výrobců a výrobce.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

První podpůrná studie zjistila, že memorandum o porozumění z roku 2009 účinně harmonizovalo nabíjecí řešení (jak nabíjecí rozhraní, tak i komunikační protokoly pro nabíjení) a zlepšilo pohodlí spotřebitelů. Nebylo však dosaženo úplné harmonizace nabíjecích řešení. Kromě toho se nepodařilo ve významné míře dosáhnout oddělení, neboť pouze někteří výrobci v Unii nabízejí spotřebitelům možnost zakoupit si telefon bez nabíjecího zařízení, což omezuje očekávané přínosy pro životní prostředí.

První studie zjistila, že většina občanů EU, kteří se zúčastnili veřejné konzultace Komise o nabíječkách mobilních telefonů, byla nespokojena (41 %) nebo velmi nespokojena (22 %) se „současnou situací týkající se nabíječek mobilních telefonů a jejich bezproblémového propojení“ a 76 % souhlasilo nebo „rozhodně“ souhlasilo s tím, že současná situace vede ke komplikacím pro uživatele mobilních telefonů. Ukázalo se, že respondenti rovněž podporují jednotnou nabíječku. Celkem 63 % respondentů se vyslovilo pro to, aby Unie využila své normotvorné pravomoci a nařídila normu pro nabíječky, zatímco 31 % se domnívalo, že by Unie měla podporovat dohodu v rámci celého průmyslového odvětví. Pouze 6 % dotázaných občanů navrhovalo, aby se Unie zdržela jakékoli formy zásahu. Orgány veřejné správy, nevládní organizace a spotřebitelské organizace rovněž vyjádřily podporu pro jednotné nabíjecí řešení.

První studie také zjistila, že spotřeba surovin na výrobu nabíjecích zařízení má dopady na životní prostředí, jakož i dopady z hlediska vzniku e-odpadu na konci životnosti výrobku. Odhaduje, že nabíjecí zařízení pro mobilní telefony byla v roce 2018 zodpovědná za přibližně 11 000 t e-odpadu a související emise během životního cyklu činily přibližně 600 kt CO2 ekv. Očekává se, že tato množství se v příštích letech zvýší, a to zejména v důsledku trendu těžších rychlonabíječek.

Studie odkazuje na další významný technologický vývoj: nabíjení bez elektrického kontaktu (bezdrátové nabíjení). Tato technologie spočívá v nabíjecím rozhraní, které nevyužívá speciální nabíjecí zásuvku (na rozdíl od rádiových zařízení, která se nabíjejí prostřednictvím kabelového připojení). Od té doby, co byly představeny telefony s podporou bezdrátového nabíjení, jejich rozšíření mezi spotřebiteli neustále roste. Mezi lety 2016 a 2018 se prodej zvýšil šestinásobně na přibližně 44 milionů kusů, což představuje přibližně 28 % prodeje v roce 2018 8 . V současné době však tato technologie není považována za náhradu kabelového nabíjení, a to z důvodu míry účinnosti těchto nabíječek. Vzhledem k současné koexistenci bezdrátového nabíjení a klasického kabelového nabíjení je navíc potenciál pro snížení množství e-odpadu omezený, protože bezdrátové nabíječky využívají materiály intenzivněji než kabelové nabíječky.

V první studii se rovněž zvažovalo, do jaké míry by iniciativa týkající se jednotné nabíječky mohla podpořit současný trend dobrovolného oddělení (tj. hospodářské subjekty nabízející telefony bez nabíjecího zařízení), aby se zajistil přínos pro životní prostředí a aby byla zákazníkům dána tato možnost. Studie došla k závěru, že taková iniciativa, doplněná dalšími opatřeními na podporu oddělení, by mohla přispět k dosažení cílů EU v oblasti životního prostředí. Čím vyšší bude míra oddělení, tím větší budou přínosy pro životní prostředí a pro spotřebitele, pokud jde o úspory nákladů a pohodlí.

Podle druhé studie je bezdrátové nabíjení stále vyvíjející se technologií, která vykazuje nízkou roztříštěnost nabíjecích rozhraní a dobrou úroveň interoperability mezi nabíjecími řešeními, a proto by se zdálo předčasné zavádět pro tuto technologii povinné požadavky. S rozvojem technologie a jejím začleněním do většího množství výrobků však může dojít k roztříštění, pokud se budou používat různá nabíjecí rozhraní a různé komunikační protokoly pro nabíjení.

Podle třetí studie jsou možnosti oddělení spojeny s velmi jasnými a zřejmými kompromisy, především kompromisem mezi přínosy pro životní prostředí a finančními náklady a ztrátou pohodlí pro spotřebitele. Většina respondentů průzkumu mezi zúčastněnými stranami (orgány veřejné správy, organizace občanské společnosti a soukromé osoby) upřednostňovala možnost uložit výrobcům a distributorům povinnost dát zákazníkům na výběr, zda si s novým mobilním telefonem koupí nový vnější napájecí zdroj (EPS) a/nebo kabel, či nikoli. Šest z deseti respondentů z odvětví průmyslu se však domnívalo, že každý výrobce nebo distributor mobilních telefonů by měl mít možnost svobodně si zvolit, jakým způsobem bude své telefony a nabíječky prodávat (tj. co bude obsahovat maloobchodní balení).

Třetí studie ukázala, že od října 2020 někteří výrobci (představující 30–40 % podílu na trhu) oznámili odstranění EPS (a dalšího příslušenství) z maloobchodního balení u určitých nových modelů. Ostatní zvažují své možnosti a zdá se velmi pravděpodobné, že přinejmenším někteří z nich začnou v blízké budoucnosti nabízet i oddělená řešení. Zdá se však, že výrobci, kteří investovali velké prostředky do vlastní technologie nabíjení, jsou méně ochotní, protože vysoká výkonnost při nabíjení jejich společně dodávaných telefonů a EPS je důležitou součástí jejich marketingové strategie. Výrobci, kteří tato řešení vyvinuli, však nedokážou prokázat, že je to kvůli vývoji, a ne proto, že jejich řešení blokuje nebo omezuje účinnost používání jiných nabíječek.

Harmonizované nabíjecí rozhraní na konci rádiového zařízení (tj. v případě rádiových zařízení nabíjených prostřednictvím kabelového nabíjení je to nabíjecí zásuvka), minimální společná interoperabilita nabíjení prostřednictvím harmonizovaného komunikačního protokolu pro nabíjení a poskytování informací o požadavcích na nabíjení jejich rádiových zařízení jsou proto předpoklady pro účinné a smysluplné oddělení.

Bylo provedeno posouzení dopadů, které zkoumalo možnosti politiky kombinující tři (3) různá opatření: a) harmonizaci nabíjecích rozhraní pro rádiová zařízení; b) podporu příslušného komunikačního protokolu pro nabíjení rádiového zařízení a informování spotřebitelů o výkonnosti při nabíjení a c) zajištění toho, aby na trh bylo dodáváno alespoň oddělené řešení.

U všech možností existují dílčí možnosti s užší (tj. pouze mobilní telefony) nebo širší působností (určitá zařízení s nabíjecími charakteristikami srovnatelnými s nabíjecími charakteristikami mobilních telefonů). Upřednostňovanou možností politiky je možnost 5 s širším rozsahem působnosti, protože představuje nejspravedlivější kompromis mezi všemi cíli a situaci, která je výhodná pro většinu zúčastněných stran a životní prostředí.

Očekává se, že možnost 5 bude mít přínosy pro životní prostředí díky snížení emisí skleníkových plynů o přibližně 180 kt CO2 ekv. ročně, snížení spotřeby materiálu o přibližně 2 600 t ročně a snížení množství e-odpadu o 980 t ročně. Oddělení EPS se na přínosech podílí nejvíce díky menší těžbě zdrojů, výrobě, přepravě, menšímu používání a menší likvidaci nabíječek.

Pokud jde o pohodlí spotřebitelů, upřednostňovaná varianta zajistí interoperabilitu prostřednictvím jednotného rozhraní a výkonnosti při nabíjení, sníží prodej samostatných EPS a kabelů a podpoří jejich opětovné použití. Pokud jde o harmonizaci nabíjecího rozhraní, povinné zavedení nabíjecího portu USB typu C v rádiových zařízeních dostatečně řeší nepohodlí, kterému čelí spotřebitelé z toho důvodu, že si nemohou nabíjet své zařízení, protože nemají k dispozici kompatibilní nabíječku. Rovněž se projeví ve snížení výdajů spotřebitelů za tyto položky o přibližně 250 milionů EUR ročně.

Očekává se, že upřednostňovaná možnost zvýší celkový obrat hospodářských subjektů o 105 milionů EUR ročně. Přínosy pro obrat maloobchodníků a distributorů (457 milionů EUR ročně) v důsledku toho, že nabíjecí zařízení nebudou součástí maloobchodního balení, a proto se budou častěji kupovat samostatně, převáží nad negativním dopadem na obrat výrobců zařízení (352 milionů EUR ročně), který vznikne zavedením jednotného konektoru pro výrobce zařízení, a také nad ztrátou zisku výrobců EPS.

Přímé náklady pro výrobce, kteří nepoužívají jednotný konektor a musí svá zařízení přepracovat, budou zmírněny přechodným obdobím, a proto se považují za zanedbatelné. Přímé náklady pro výrobce, kteří v současnosti používají proprietární komunikační protokoly pro rychlé nabíjení, jež nejsou kompatibilní s jednotným řešením, se odhadují na 30 milionů EUR. Nepřímé náklady je obtížné odhadnout (kvůli neochotě výrobců tyto informace zveřejnit) a budou vyplývat pouze ze ztráty licenčních poplatků pro výrobce, kteří pro své výrobky jednotný konektor ještě nepoužívají.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

– Komise přezkoumala provádění této směrnice a podala o něm zprávu do dvou let od data použitelnosti směrnice a poté každých pět let a

–aby členské státy předložily Komisi zprávu o uplatňování této směrnice jeden rok od data použitelnosti směrnice a poté každé dva roky.

•Evropský hospodářský prostor

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 návrhu mění některá ustanovení směrnice 2014/53/EU.

Hlavní změny, které mají být návrhem do směrnice 2014/53/EU zavedeny, jsou následující.

1)V článku 3 se doplňuje nový odstavec (který stanoví základní požadavky) a vkládá se nová příloha.

Nový odstavec 4 (článek 3): Tento odstavec vyžaduje, aby jednotlivá rádiová zařízení, která jsou uvedena v nové příloze (část I) doplněné návrhem, byla v souladu s nabíjecím rozhraním a komunikačním protokolem pro nabíjení popsaným v této nové příloze. Tentýž odstavec zmocňuje Komisi, aby prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci změnila obsah nové přílohy, což může v budoucnu v případě potřeby umožnit řešení jakýchkoli dalších typů technologií nabíjení jiných než kabelové nabíjení.

Nová příloha (část I): Vyžaduje, aby mobilní telefony a podobná rádiová zařízení, pokud je lze nabíjet pomocí kabelového nabíjení, byly vybaveny konektorem USB typu C a aby obsahovaly komunikační protokol USB Power Delivery, pokud rovněž vyžadují nabíjení při napětí vyšším než 5 V nebo proudu vyšším než 3 A nebo příkonu vyšším než 15 W.

2)Vkládá se nový článek 3a o dodávání určitých kategorií nebo tříd rádiových zařízení bez nabíjecích zařízení.

3)Tento nový článek vyžaduje, aby v případě, že hospodářský subjekt dodává koncovým uživatelům rádiová zařízení spolu s nabíjecím zařízením, byl povinen nabízet všem koncovým uživatelům rovněž dodávku stejných rádiových zařízení bez nabíjecího zařízení.

4)Ustanovení čl. 10 odst. 8 se mění tak, že se doplňuje požadavek na nové informace.

5)Konkrétněji v případě rádiového zařízení, na které se budou vztahovat nové požadavky návrhu, musí být poskytnuty informace o jeho výkonnostních charakteristikách při nabíjení, jakož i o výkonu nabíjecího zařízení, které lze s tímto rádiovým zařízením použít. Podrobnosti o těchto informacích jsou uvedeny v nové příloze (část II) a Komise je zmocněna prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci obsah této nové přílohy (část II) měnit.

6)Článek 17, který stanoví použitelné postupy posuzování shody pro prokazování souladu se základními požadavky stanovenými v článku 3 směrnice 2014/53/EU, se mění tak, že se do jeho odstavce 2 doplňují odkazy na tyto nové požadavky, které by podle návrhu měly být vloženy do článku 3 směrnice 2014/53/EU (základní požadavky).

7)Výrobce tak bude mít vždy možnost řídit se postupem vnitřní kontroly výrobku, aby prokázal soulad s těmito novými požadavky (základními požadavky).

8)Články 40 a 43 se mění tak, aby byly v souladu s novými požadavky doplněnými návrhem.

9)Členské státy tak budou mít pravomoc přijmout opatření proti těm výrobkům, které nejsou v souladu s novými požadavky.

10)Článek 44, který se týká přenesených pravomocí, se mění tak, aby byly doplněny odkazy na přenesené pravomoci svěřené Komisi prostřednictvím návrhu.

Článek 2 vyžaduje, aby členské státy provedly změny do [Úřad pro publikace: vložte datum – 12 měsíců po přijetí] a uplatňovaly je od [Úřad pro publikace: vložte datum 12 měsíců po skončení lhůty pro provedení změn uvedené v předchozím odstavci].

Veškeré požadavky, které budou zavedeny tímto návrhem, se nebudou vztahovat na žádná rádiová zařízení uvedená na trh Unie před uvedeným datem použitelnosti této směrnice.

2021/0291 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2014/53/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 9 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 10 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Jedním z cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU 11 je zajistit správné fungování vnitřního trhu. Podle čl. 3 odst. 3 písm. a) uvedené směrnice je jedním ze základních požadavků, které musí rádiová zařízení splňovat, interoperabilita s příslušenstvím, zejména s jednotnými nabíječkami. V souvislosti s tím 12. bod odůvodnění směrnice 2014/53/EU uvádí, že interoperabilita rádiových zařízení a příslušenství, jako jsou například nabíječky, zjednodušuje používání rádiových zařízení a snižuje množství zbytečného odpadu a náklady.

(2)Od roku 2009 je na úrovni Unie vyvíjeno úsilí o omezení roztříštěnosti nabíjecích rozhraní pro mobilní telefony a podobná rádiová zařízení. Nedávné dobrovolné iniciativy plně neodpovídají cílům politiky Unie snížit množství elektronického odpadu (e-odpadu), zajistit pohodlí spotřebitelů a zabránit roztříštěnosti trhu s nabíjecími zařízeními.

(3)Unie se zavázala k posílení účinného využívání zdrojů přechodem k čistému oběhovému hospodářství prostřednictvím zavedení iniciativ, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU 12 , a v nedávné době prostřednictvím zavedení Zelené dohody pro Evropu. Cílem této směrnice je snížit množství e-odpadu vznikajícího kvůli prodeji rádiových zařízení a snížit těžbu surovin a emise CO2 vznikající při výrobě, přepravě a likvidaci nabíjecích zařízení, a tím podpořit oběhové hospodářství.

(4)Akční plán Komise pro oběhové hospodářství stanovil iniciativy pro celý životní cyklus výrobků se zaměřením na jejich navrhování, podporu procesů oběhového hospodářství, podporu udržitelné spotřeby a snahu zajistit, aby použité zdroje zůstaly v hospodářství Unie co nejdéle.

(5)Komise dokončila studii posouzení dopadů, která ukázala, že vnitřní trh nevyužívá svůj plný potenciál, neboť pokračující roztříštěnost trhu s nabíjecími rozhraními a komunikačními protokoly pro nabíjení mobilních telefonů a dalších podobných rádiových zařízení vede k nedostatečnému pohodlí spotřebitelů a ke zvyšování množství e-odpadu.

(6)Interoperabilita mezi rádiovými zařízeními a příslušenstvími, jako jsou nabíječky, je ztížena, protože pro určité kategorie nebo třídy rádiových zařízení, která využívají kabelové nabíjení, jako jsou kapesní mobilní telefony, tablety, digitální fotoaparáty, sluchátka nebo náhlavní soupravy, ruční videoherní konzole a přenosné reproduktory, existují různá nabíjecí rozhraní. Kromě toho existuje několik typů komunikačních protokolů pro rychlé nabíjení, u nichž není vždy zaručena minimální úroveň výkonnosti. V důsledku toho je třeba, aby Unie přijala opatření na podporu jednotného stupně interoperability a poskytování informací týkajících se nabíjecích charakteristik rádiových zařízení koncovým uživatelům. Proto je nezbytné zavést do směrnice 2014/53/EU příslušné požadavky týkající se komunikačních protokolů pro nabíjení, nabíjecího rozhraní (tj. nabíjecí zásuvky) určitých kategorií nebo tříd rádiových zařízení, jakož i informací, které mají být poskytovány koncovým uživatelům ohledně nabíjecích charakteristik těchto kategorií nebo tříd rádiových zařízení.

(7)Absence harmonizace v této oblasti může vést k podstatným rozdílům mezi právními a správními předpisy nebo postupy členských států v oblasti interoperability mobilních telefonů a podobných kategorií nebo tříd rádiových zařízení s jejich nabíjecími zařízeními a v oblasti dodávání rádiových zařízení bez nabíjecích zařízení.

(8)Velikost vnitřního trhu s nabíjecími mobilními telefony a podobnými kategoriemi nebo třídami rádiových zařízení, rozšíření různých typů nabíjecích zařízení pro tato rádiová zařízení a významný přeshraniční obchod s těmito výrobky vyžadují důraznější legislativní opatření na úrovni Unie spíše než opatření na vnitrostátní úrovni nebo dobrovolná opatření, aby bylo dosaženo řádného fungování vnitřního trhu.

(9)Proto je nutné harmonizovat nabíjecí rozhraní a komunikační protokoly pro nabíjení pro konkrétní kategorie nebo třídy rádiových zařízení, která se nabíjejí prostřednictvím kabelového nabíjení. Je rovněž nezbytné vytvořit základ pro možnost přizpůsobit se jakémukoli budoucímu technologickému pokroku zavedením harmonizace nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení pro rádiová zařízení, která mohou být nabíjena jiným způsobem než kabelovým nabíjením, včetně nabíjení prostřednictvím rádiových vln (bezdrátové nabíjení). Tato harmonizace by měla snížit množství ekologického odpadu, zajistit pohodlí spotřebitelů a zabránit roztříštěnosti trhu mezi různými nabíjecími rozhraními a komunikačními protokoly pro nabíjení, jakož i mezi případnými iniciativami na vnitrostátní úrovni, což by mohlo způsobit překážky pro obchod na vnitřním trhu.

(10)Taková harmonizace by však byla neúplná, pokud by nebyla spojena s požadavky týkajícími se kombinovaného prodeje rádiových zařízení a jejich nabíječek a informací, které mají být poskytovány koncovým uživatelům. Roztříštěnost přístupů mezi členskými státy, pokud jde o uvádění dotčených kategorií nebo tříd rádiových zařízení a jejich nabíjecích zařízení na trh, by bránila přeshraničnímu obchodu s těmito výrobky, například tím, že by hospodářské subjekty musely své výrobky přebalovat v závislosti na členském státě, do kterého mají být výrobky dodány. To by následně vedlo ke zvětšení komplikací pro spotřebitele a ke vzniku zbytečného e-odpadu, což by vyvážilo výhody plynoucí z harmonizace nabíjecího rozhraní a komunikačního protokolu pro nabíjení. Je proto nezbytné stanovit požadavky, které zajistí, aby koncoví uživatelé nebyli nuceni kupovat nové nabíjecí zařízení při každém nákupu nového mobilního telefonu nebo podobného rádiového zařízení. Aby byla zajištěna účinnost těchto požadavků, měli by koncoví uživatelé při nákupu mobilního telefonu nebo podobného rádiového zařízení obdržet nezbytné informace týkající se nabíjecích charakteristik.

(11)Je technicky proveditelné definovat USB typu C jako jednotnou nabíjecí zásuvku pro příslušné kategorie nebo třídy rádiových zařízení. Technologie USB typu C, která se používá celosvětově, byla přijata na mezinárodní normalizační úrovni a byla převzata do evropského systému Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) v rámci evropské normy řady EN IEC 62680-1. 13  

(12)Technologie USB typu C je již běžná v mnoha kategoriích nebo třídách rádiových zařízení, protože umožňuje vysoce kvalitní nabíjení a přenos dat. Nabíjecí zásuvka USB typu C je v kombinaci s komunikačním protokolem USB Power Delivery schopna poskytovat příkon až 100 W, a proto ponechává dostatečný prostor pro další vývoj řešení rychlého nabíjení, a zároveň umožňuje trhu zajistit potřeby telefonů nižší třídy, které rychlé nabíjení nepotřebují. Mobilní telefony a podobná rádiová zařízení, která podporují rychlé nabíjení, mohou využívat funkce USB Power Delivery, jak je popsáno v normě EN IEC 62680-1-2:2020 „Rozhraní univerzální sériové sběrnice pro data a výkon – Část 1–2: Společné části – Specifikace výkonového USB“.

(13)Pokud jde o nabíjení jinými způsoby než kabelovým nabíjením, mohou být v budoucnu vyvinuta odlišná řešení, která mohou mít negativní dopad na interoperabilitu, pohodlí spotřebitelů a životní prostředí. Ačkoli je v této fázi předčasné ukládat konkrétní požadavky na taková řešení, Komise by měla být schopna v budoucnu přijmout opatření k jejich harmonizaci, pokud dojde k roztříštěnosti vnitřního trhu.

(14)Článek 3 směrnice 2014/53/EU by měl být změněn tak, aby se vztahoval na nabíjecí rozhraní a komunikační protokoly pro nabíjení. Kategorie nebo třídy rádiových zařízení, na něž se toto nové ustanovení konkrétně vztahuje, by měly být podrobněji popsány v nové příloze směrnice 2014/53/EU.

(15)Směrnice 2014/53/EU by měla být rovněž změněna tak, aby byl vložen nový článek, který se bude týkat požadavků na dodávání určitých kategorií nebo tříd rádiových zařízení bez nabíjecích zařízení. Kategorie nebo třídy dotčených rádiových zařízení, jakož i specifikace týkající se nabíjecích řešení, by měly být uvedeny v nové příloze směrnice 2014/53/EU.

(16)Ustanovení čl. 10 odst. 8 směrnice 2014/53/EU stanoví, že informace mají být uvedeny v návodu k použití, a proto by do uvedeného článku měly být vloženy další požadavky na informace. Podrobnosti ohledně nových požadavků by měly být uvedeny v nové příloze směrnice 2014/53/EU. Tyto požadavky na informace by spotřebitelům umožnily určit nejvhodnější vnější napájecí zdroj (EPS) potřebný k nabíjení jejich rádiového zařízení. Tyto požadavky by mělo být možné v budoucnu upravit tak, aby odrážely případné změny požadavků na označování EPS, které mohou být zavedeny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES 14 .

(17)Článek 17 směrnice 2014/53/EU, který stanoví postupy posuzování shody, by měl být změněn tak, aby v něm byly doplněny odkazy na nové základní požadavky, které mají být vloženy do článku 3 uvedené směrnice. Výrobce by tak měl mít možnost řídit se postupem vnitřní kontroly, aby prokázal soulad s těmito novými základními požadavky.

(18)Články 40, 43 a 44 směrnice 2014/53/EU by měly být změněny tak, aby odkazy, které obsahují, byly přizpůsobeny novým ustanovením, která jsou zavedena touto směrnicí.

(19)Aby bylo možné řešit případný budoucí vývoj v oblasti nabíjecích technologií a zajistit minimální společnou interoperabilitu mezi rádiovými zařízeními a nabíjecími zařízeními pro tato rádiová zařízení, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla měnit kategorie nebo třídy rádiových zařízení a specifikace týkající se nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení, jakož i podrobnosti o informacích v souvislosti s nabíjením. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 15 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(20)Směrnice 2014/53/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(21)Hospodářským subjektům by měl být poskytnut dostatečný čas na provedení nezbytných úprav rádiových zařízení spadajících do oblasti působnosti této směrnice, která hodlají uvést na trh Unie,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2014/53/EU se mění takto:

1)článek 3 se mění takto:

a)v odst. 3 prvním pododstavci písm. a) se čárka a slova „zejména s jednotnými nabíječkami“ nahrazují slovy „jiným než nabíjecí zařízení pro kategorie nebo třídy rádiových zařízení uvedené v příloze Ia části I, které jsou výslovně uvedeny v odstavci 4 tohoto článku“;

b)doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4. Rádiová zařízení spadající do kategorií nebo tříd uvedených v příloze Ia části I musí být konstruována tak, aby splňovala specifikace pro nabíjení stanovené v uvedené příloze pro příslušnou kategorii nebo třídu rádiových zařízení.

Pokud jde o rádiová zařízení, která lze nabíjet prostřednictvím kabelového nabíjení, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44 za účelem změny přílohy Ia s ohledem na technický pokrok a zajištění minimální společné interoperability mezi rádiovými zařízeními a jejich nabíjecími zařízeními, a to:

a)změnou, doplněním nebo zrušením kategorií či tříd rádiových zařízení;

b)změnou, doplněním nebo odstraněním technických specifikací, včetně odkazů a popisů, týkajících se nabíjecí zásuvky (nabíjecích zásuvek) a komunikačního protokolu (komunikačních protokolů) pro nabíjení pro každou kategorii nebo třídu dotčeného rádiového zařízení.

Pokud jde o rádiová zařízení, která lze nabíjet prostřednictvím jiného než kabelového nabíjení, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44 za účelem změny přílohy Ia s ohledem na technický pokrok a zajištění minimální společné interoperability mezi rádiovými zařízeními a jejich nabíjecími zařízeními, a to:

a)zavedením, změnou, doplněním nebo zrušením kategorií nebo tříd rádiových zařízení;

b)zavedením, změnou, doplněním nebo odstraněním technických specifikací, včetně odkazů a popisů, týkajících se nabíjecího rozhraní (nabíjecích rozhraní) a komunikačního protokolu (komunikačních protokolů) pro nabíjení pro každou kategorii nebo třídu dotčeného rádiového zařízení.“;

2)vkládá se článek 3a, který zní:

„Článek 3a

Možnost, aby si koncoví uživatelé pořídili určité kategorie nebo třídy rádiových zařízení bez nabíjecího zařízení

Pokud hospodářský subjekt nabízí koncovým uživatelům možnost, aby si pořídili rádiové zařízení spadající do oblasti působnosti čl. 3 odst. 4 spolu s nabíjecím zařízením, musí být koncovému uživateli nabídnuta také možnost pořídit si rádiové zařízení bez jakéhokoli nabíjecího zařízení.“;

3)v čl. 10 odst. 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„K rádiovému zařízení spadajícímu do oblasti působnosti čl. 3 odst. 4 prvního pododstavce budou přiloženy informace o specifikacích týkajících se jeho nabíjecích schopností a jeho nabíjecího zařízení, jak je popsáno v příloze Ia části II. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44 za účelem změny přílohy Ia části II zavedením, změnou, doplněním nebo odstraněním jakýchkoli podrobností týkajících se těchto informací nebo způsobu, jakým mají být tyto informace uváděny.“;

4)v čl. 17 odst. 2 se slova „čl. 3 odst. 1“ nahrazují slovy „čl. 3 odst. 1 a 4“;

5)článek 40 se mění takto:

a)název se nahrazuje tímto:

„Postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání s rádiovými zařízeními, která představují riziko nebo která nejsou v souladu se základními požadavky“;

b)v odst. 1 prvním pododstavci se za slova „veřejný zájem, na nějž se vztahuje tato směrnice,“ vkládají slova „nebo nesplňuje alespoň jeden z platných základních požadavků stanovených v článku 3,“

6)ustanovení čl. 43 odst. 1 se mění takto:

a)v písmeni h) se slova „informace o jeho zamýšleném použití“ nahrazují slovem „informace“;

b)písmeno j) se nahrazuje tímto:

„j) nebyl dodržen článek 3a nebo 5.“;

7)článek 44 se mění takto:

a)v odstavci 2 se za první větu vkládá nová věta, která zní:

„Pokud jde o akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4 a čl. 10 odst. 8 třetím pododstavci, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na dobu pěti let od [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu této směrnice v platnost]“;

b)v odstavcích 3 a 5 se slova „čl. 3 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2“, resp. „čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce, čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2“, nahrazují slovy „čl. 3 odst. 3 a 4, čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 a čl. 10 odst. 8 třetím pododstavci“, resp. „čl. 3 odst. 3 a 4, čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 a čl. 10 odst. 8 třetího pododstavce“;

8)vkládá se příloha Ia, jejíž znění je uvedeno v příloze této směrnice.

Článek 2

1.Členské státy nejpozději do [Úřad pro publikace: vložte datum – 12 měsíců po přijetí směrnice] přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Budou uplatňovat tato ustanovení od [Úřad pro publikace: vložte datum 12 měsíců po skončení lhůty pro provedení změn uvedené v předchozím pododstavci].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

(1)     https://ec.europa.eu/docsroom/documents/2417/attachments/1/translations .

(2)    2019/2983(RSP).

(3)    COM(2020) 440 final.

(4)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62).

(5)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(6)    To znamená, že zařízení se budou prodávat bez nabíječky balení (odpojitelný kabel bude nadále povolen – podle uvážení).

(7)     https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/c6fadfea-4641-11ea-b81b-01aa75ed71a1  

(8)    Je třeba upozornit, že tyto údaje se týkají telefonů s podporou bezdrátového nabíjení, tj. nikoli telefonů, které jsou dodávány s bezdrátovým nabíjecím zařízením, ale těch, které lze nabíjet pomocí bezdrátového nabíjecího zařízení, jež je třeba zakoupit zvlášť.

(9)    Úř. věst. C , , s. .

(10)    Úř. věst. C , , s. .

(11)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62).

(12)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

(13)    Rozhraní univerzální sériové sběrnice pro data a výkon – Část 1–3: Společné části – Specifikace univerzální sériové sběrnice, kabel a konektor typ CTM.

(14)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(15)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.9.2021

COM(2021) 547 final

PŘÍLOHA

návrhu směrnice

Evropského parlamentu a Rady,

kterou se mění směrnice 2014/53/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh

{SEC(2021) 318 final} - {SWD(2021) 244 final} - {SWD(2021) 245 final} - {SWD(2021) 246 final}

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA Ia

Specifikace a informace týkající se nabíjení některých kategorií nebo tříd rádiových zařízení

ČÁST I

SPECIFIKACE NABÍJECÍCH SCHOPNOSTÍ

1.Ruční mobilní telefony, tablety, digitální fotoaparáty, sluchátka, náhlavní soupravy, ruční videoherní konzole a přenosné reproduktory, které je možné nabíjet pomocí kabelového nabíjení, musí splňovat tyto podmínky:

a)musí být vybaveny zásuvkou USB typu C, jak je popsáno v normě EN IEC 62680-1-3:2021 „Rozhraní univerzální sériové sběrnice pro data a výkon – Část 1–3: Společné části – Specifikace kabelu a konektoru USB typu CTM“, která by měla být vždy přístupná a funkční;

b)v případě nabíjecího příkonu nižšího než 60 wattů je musí být možné nabíjet pomocí kabelů, které splňují požadavky normy EN IEC 62680-1-3:2021 „Rozhraní univerzální sériové sběrnice pro data a výkon – Část 1–3: Společné části – Specifikace kabelu a konektoru USB typu CTM“.

2.Ruční mobilní telefony, tablety, digitální fotoaparáty, sluchátka, náhlavní soupravy, ruční videoherní konzole a přenosné reproduktory, které je možné nabíjet pomocí kabelového nabíjení při napětí vyšším než 5 V nebo proudu vyšším než 3 A nebo příkonu vyšším než 15 W, musí:

a)v sobě integrovat protokol USB Power Delivery, jak je popsáno v normě EN IEC 62680-1-2:2021 „Rozhraní univerzální sériové sběrnice pro data a výkon – Část 1–2: Společné části – Specifikace výkonového USB“;

b)zajistit, aby jakýkoli další nabíjecí protokol umožňoval plnou funkčnost technologie USB Power Delivery uvedené v písmeni a).

ČÁST II

INFORMACE O SPECIFIKACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S NABÍJECÍMI SCHOPNOSTMI

V případě rádiových zařízení spadajících do oblasti působnosti čl. 3 odst. 4 prvního pododstavce musí být na obalu nebo (pokud obal chybí) na štítku přiloženém k rádiovému zařízení uvedeny v tištěné podobě následující informace, přičemž podmínkou je, aby byl štítek viditelný:

a)popis požadavků na výkon kabelových nabíjecích zařízení, která lze s tímto rádiovým zařízením použít, včetně maximálního výkonu potřebného k nabití rádiového zařízení vyjádřeného ve wattech, a to uvedením textu: „Minimální výkon dodávaný nabíjecím zařízením je roven [xx] wattům nebo vyšší“. Počet wattů by měl vyjadřovat maximální příkon požadovaný rádiovým zařízením;

b)popis specifikací souvisejících s nabíjecími schopnostmi rádiového zařízení, které je možné nabíjet pomocí kabelového nabíjení při napětí vyšším než 5 voltů nebo proudu vyšším než 3 ampéry nebo příkonu vyšším než 15 wattů, včetně údaje o tom, že rádiové zařízení podporuje nabíjecí protokol USB Power Delivery, a to uvedením textu „rychlé nabíjení USB PD“, a údaje o jakémkoli jiném podporovaném nabíjecím protokolu uvedením jeho názvu v textovém formátu.

Tyto informace musí být v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, jak určí dotčený členský stát, a musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.“