EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 20.4.2021
COM(2021) 196 final
2018/0202(COD)
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU
podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie
týkající se
postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013
2018/0202 (COD)
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU
podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie
týkající se
postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013
1.Souvislosti
Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument COM(2018) 380 final – 2018/0202 (COD))
|
30. května 2018
|
Datum vydání stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
12. prosince 2018
|
Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení
|
16. ledna 2019
|
Datum dosažení dohody Rady o částečném obecném přístupu
Datum třístranných jednání
Datum politické dohody ve Výboru stálých zástupců
Datum přijetí postoje Rady v prvním čtení
|
15. března 2019
4. února 2020
15. října 2020
27. října 2020
16. prosince 2020
20. ledna 2021
19. dubna 2021
|
|
|
|
|
2.Cíl návrhu Komise
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je zvláštním nástrojem nad rámec stropů víceletého finančního rámce, který Unii umožní i nadále reagovat na nepředvídané okolnosti. EFG je konkrétním projevem solidarity EU s evropskými pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku významných restrukturalizačních opatření. Propuštěným pracovníkům je nabízena pomoc v podobě balíčku individualizovaných opatření, jejichž cílem je, aby se co nejrychleji znovu začlenili do udržitelného zaměstnání. Hlavním cílem návrhu je zajistit, aby Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) fungoval i po 31. prosinci 2020.
Hlavními novinkami navrženými Komisí k posílení účinnosti a reakceschopnosti fondu byly:
–širší oblast působnosti – s cílem umožnit fondu pružněji reagovat na inovace, jako jsou automatizace, digitalizace nebo přechod na nízkouhlíkové hospodářství, je oblast působnosti rozšířena. Uvolnění prostředků z fondu by proto nemělo motivováno restrukturalizací, nýbrž jejím očekávaným dopadem.
–nižší prahová hodnota – pro podání žádosti je zapotřebí 250 namísto 500 propuštěných.
–podrobnější údaje z monitorování – zejména o kategorii pracovníků (profesní a vzdělání), jejich postavení v zaměstnání a druhu nalezeného zaměstnání; sběr kvalitativních údajů prostřednictvím průzkumu mezi příjemci.
–šíření digitálních dovedností – zahrnuté jako povinná součást balíčku opatření nabízených propuštěným pracovníkům.
–zjednodušený a rychlejší postup pro uvolňování prostředků – bude nutný pouze jeden krok (žádost o převod rozpočtových prostředků). Návrh Komise na uvolnění prostředků by již nebyl nutný, neboť žádosti by se zakládaly na počtu propuštěných ve vymezeném referenčním období jako jediném kritériu pro pomoc.
–míra spolufinancování v souladu s nejvyšší mírou spolufinancování z ESF+ dotčeného členského státu – aby se zabránilo hospodářské soutěži mezi fondy.
3.Připomínky k postoji Rady
Postoj Rady odráží dohodu dosaženou v rámci třístranných jednání. Mezi nejvýznamnější změny ve srovnání s návrhem Komise patří:
–Název fondu: název se mění na „Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG)“. Stávající zkratka EFG bude zachována.
–Kritéria pro pomoc: další snížení prahové hodnoty na 200 propuštění při současném zachování referenčních období podle návrhu Komise.
–Míra spolufinancování: kromě souladu s nejvyšší mírou spolufinancování z fondu ESF+ v příslušném členském státě se zavádí minimální míra spolufinancování ve výši 60 %.
–Postup pro uvolňování prostředků: zatímco návrh Komise stanovil zjednodušený a rychlejší postup pro uvolňování prostředků, během horizontálních jednání o víceletém finančním rámci se spolunormotvůrci dohodli na zachování stávajícího postupu pro uvolňování prostředků. Nařízení o EFG bylo odpovídajícím způsobem upraveno.
–Rámec řízení výkonnosti: ukazatel dlouhodobých výsledků, který má být vypracován 18 měsíců po ukončení provádění, se zrušuje. Dále je odpovědnost za analýzu výsledků průzkumu mezi příjemci převedena z příslušného členského státu na Komisi. Zmocnění Komise ke změně ukazatele stanoveného aktem v přenesené pravomoci se zrušuje.
–Doba trvání nařízení o EFG: Komise navrhla neomezenou dobu trvání EFG v souladu s dalšími zvláštními nástroji nad rámec stropů víceletého finančního rámce (VFR). Postoj Rady zavádí časové omezení období VFR (2021–2027).
–Shromažďování a zpracovávání údajů o příjemcích: Interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni ze dne 16. prosince 2020 se vztahuje na povinnost členských států shromažďovat údaje interoperabilním způsobem umožňujícím odhalování nesrovnalostí a podvodů a rovněž požaduje, aby Komise vyvinula a zpřístupnila členským státům jednotný nástroj pro vytěžování údajů pro jejich použití. Podle postoje Rady je použití jednotného nástroje pro vytěžování údajů pouze podporováno, což členským státům umožňuje vyvinout vlastní nástroje. Vzhledem k tomu, že se tato dohoda odchyluje od interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni, vydala Komise prohlášení uvedené v příloze.
Komise vítá skutečnost, že dosažená dohoda obecně zachovává obecné cíle původního návrhu Komise. Pokud jde o sběr a zpracování údajů o příjemcích, vydala prohlášení ve znění uvedeném v příloze.
4.Závěr
Komise souhlasí s postojem Rady. Pokud jde o formulaci týkající se používání jediného nástroje pro získávání údajů, Komise se domnívá, že výsledek není v souladu s interinstitucionální dohodou, a vydala v tomto ohledu prohlášení. Prohlášení je uvedeno v příloze.