Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52021IP0294

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o situaci v Afghánistánu (2021/2712(RSP))

    Úř. věst. C 67, 8.2.2022, p. 125–130 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    8.2.2022   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 67/125


    P9_TA(2021)0294

    Situace v Afghánistánu

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o situaci v Afghánistánu (2021/2712(RSP))

    (2022/C 67/16)

    Evropský parlament,

    s ohledem na svá předchozí usnesení o Afghánistánu,

    s ohledem na Společný další postup EU a Afghánistánu v otázkách migrace ze dne 2. října 2016,

    s ohledem na návrh Dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé, podepsané dne 18. února 2017,

    s ohledem na prohlášení Severoatlantické rady o afgánských mírových jednáních ze dne 9. prosince 2020,

    s ohledem na vyjádření prezidenta Bidena o dalším postupu v Afghánistánu ze dne 14. dubna 2021,

    s ohledem na dokument „Soběstačnost prostřednictvím rámce vzájemné odpovědnosti“, který byl dohodnut na bruselské konferenci o Afghánistánu konané ve dnech 4.–5. října 2016,

    s ohledem na závěry mezinárodní ministerské dárcovské konference (konference o Afghánistánu), která se uskutečnila ve dnech 23. a 24. listopadu 2020,

    s ohledem na společné prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ministra zahraničních věcí Indie ze dne 4. května 2021 o Afghánistánu,

    s ohledem na komuniké zvláštních vyslanců a zvláštních zástupců Evropské unie, Francie, Německa, Itálie, NATO, Norska, Spojeného království a Spojených států ze dne 7. května 2021 o afghánském mírovém procesu,

    s ohledem na Přehled produkce opia v Afghánistánu v roce 2020 zveřejněný v dubnu 2021 společně afghánským Národním statistickým a informačním úřadem a Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu,

    s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte, o dětech a ozbrojeném konfliktu a o obráncích lidských práv,

    s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Afghánistánu,

    s ohledem na rezoluce Rady OSN pro lidská práva o Afghánistánu,

    s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

    s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

    s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

    s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

    A.

    vzhledem k tomu, že v únoru 2020 podepsaly USA a Tálibán dohodu, která otevřela cestu pro první přímé rozhovory mezi Tálibánem a zástupci Islámské republiky Afghánistán od roku 2001;

    B.

    vzhledem k tomu, že dne 14. dubna 2021 oznámil ministr zahraničních věcí USA Anthony Blinken jednostranné stažení jednotek USA do 11. září 2021; vzhledem k tomu, že spojenci NATO se řídí zásadou společného postupu („in together, out together“) a své jednotky stáhnou ke stejnému datu;

    C.

    vzhledem k tomu, že v roce 2020 byla v Dauhá zahájena mírová jednání mezi afghánskou vládou a Tálibánem; vzhledem k tomu, že dohoda o příměří nebyla dodržena a mírová jednání jsou v současné době na mrtvém bodě, přičemž Tálibán čeká na stažení spojeneckých jednotek;

    D.

    vzhledem k tomu, že EU je v Afghánistánu aktivně přítomna od roku 2001 za účelem podpory sociálního a hospodářského rozvoje a koordinace mezinárodní pomoci; vzhledem k tomu, že mnoho členských států EU, partnerů NATO a spojeneckých zemí přispívá ke stabilizaci a rozvoji Afghánistánu vojenskými a civilními prostředky a utrpělo přitom těžké ztráty a přineslo velké oběti; vzhledem k tomu, že stabilní a nezávislý Afghánistán, který se postará sám o sebe a nebude poskytovat bezpečné útočiště teroristickým skupinám, je stále zásadním bezpečnostním zájmem EU, NATO a jejich členských států;

    E.

    vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité zachovat pokrok dosažený v Afghánistánu za poslední dvě desetiletí, zejména v oblasti lidských práv a základních svobod;

    F.

    vzhledem k tomu, že v afghánských mírových jednáních nejsou přiměřeně zastoupeny ženy a jejich práva a že od jednajících stran se v této otázce očekává odhodlanější přístup;

    G.

    vzhledem k tomu, že neúspěchem afghánských mírových jednání a pokusy o vojenské řešení konfliktu budou nejvíce postiženy ženy, děti a etnické menšiny; vzhledem k tomu, že afghánské ženy již začaly omezovat svůj pohyb, aby snížily riziko, a hrozba násilí brání dětem v přístupu ke vzdělání a hraní;

    H.

    vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Afghánistánu se postupně zhoršuje a roste počet útoků na afghánské síly, jakož i cílené zabíjení afghánských aktivistů, pracovníků sdělovacích prostředků, pedagogů, lékařů, soudců a vládních úředníků; vzhledem k tomu, že od začátku afghánských mírových jednání se výrazně zvýšil počet útoků Tálibánu, jejichž cílem je převzít kontrolu nad územími kontrolovanými vládou; vzhledem k tomu, že v Indexu globálního terorismu za rok 2020 byl Afghánistán zařazen mezi nejvíce postižené země; vzhledem k tomu, že 4 miliony z 36 milionů obyvatel země představují vysídlené osoby; vzhledem k tomu, že 3 miliony lidí se nachází v situaci vnitřního vysídlení v důsledku násilí a další 1 milion osob v důsledku přírodních katastrof; vzhledem k tomu, že 2,5 milionu Afghánců již kvůli bezpečnosti uprchlo ze země, přičemž většina se usadila v Íránu a Pákistánu;

    I.

    vzhledem k tomu, že Afghánistán je největším příjemcem rozvojové pomoci EU na světě; vzhledem k tomu, že za posledních 20 let vedl příspěvek EU pro Afghánistán k výraznému zlepšení, pokud jde o střední délku života, gramotnost, úmrtnost matek a dětí a práva žen; vzhledem k tomu, že v letech 2002 až 2020 poskytla EU více než 4 miliardy EUR a již přislíbila 1,2 miliardy EUR v rámci dlouhodobé i mimořádné pomoci na období 2021–2025; vzhledem k tomu, že tento příslib doprovázelo sdělení EU a zemí, které společně poskytují přibližně 80 % celkové oficiální rozvojové pomoci Afghánistánu, v němž byly zdůrazněny klíčové podmínky, jež musí země splňovat, aby mohla nadále přijímat pomoc, včetně pokračujícího závazku k demokracii, právnímu státu a lidským právům;

    J.

    vzhledem k tomu, že pachatelé útoků a zabíjení jsou v Afghánistánu obecně zřídka bráni k odpovědnosti; vzhledem k tomu, že dne 12. března 2021 odsoudili členové Rady bezpečnosti OSN alarmující počet útoků úmyslně namířených proti civilnímu obyvatelstvu v Afghánistánu;

    K.

    vzhledem k tomu, že k nedávnému nárůstu násilí došlo v kontextu dlouhodobého a rozšířeného porušování lidských práv v zemi, jehož se dopouštějí teroristé, ozbrojené skupiny a bezpečnostní síly, včetně mimosoudních poprav, mučení a sexuálního násilí; vzhledem k tomu, že podle odhadů zahynulo během 20-leté války přibližně 150 000 osob, včetně 35 000 civilistů;

    L.

    vzhledem k tomu, že od roku 2001 bylo v Afghánistánu dosaženo prokazatelného pokroku v oblasti práv žen a dívek, včetně přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a účasti na občanském a politickém životě; vzhledem k tomu, že tato zlepšení jsou pravděpodobně největším úspěchem v posledním vývoji země; vzhledem k tomu, že tento částečný pokrok je nyní ohrožen a musí být naléhavě zachován a posílen;

    M.

    vzhledem k tomu, že navzdory těmto zlepšením čelí ženy a dívky nadále denně děsivým hrozbám, které zahrnují bránění v přístupu k základním službám a útoky, včetně domácího, sexuálního a genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že podle indexu Ženy, mír a bezpečnost 2019/20 je Afghánistán druhou nejhorší zemi pro ženy; vzhledem k tomu, že při bombovém útoku na dívčí školu Sajjid al-Šuhadá v Kábulu dne 8. května 2021 bylo nejméně 85 osob zabito a 147 zraněno, většinou školaček; vzhledem k tomu, že dne 2. března 2021 byly v Džalalabádu zabity tři novinářky;

    N.

    vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 dramaticky zvýšila míru chudoby v Afghánistánu; vzhledem k tomu, že opatření související s onemocněním COVID-19 a zhoršující se bezpečnostní situace vedly k omezení přístupu afghánského obyvatelstva k humanitární pomoci;

    O.

    vzhledem k tomu, že se v roce 2021 očekává v Afghánistánu sucho, čímž se zvýší počet lidí potýkajících se s mimořádnou potravinovou nejistotou, jichž je v současnosti 5,5 milionu, a dalších 17,6 milionu lidí bude čelit akutnímu nedostatku potravin;

    P.

    vzhledem k tomu, že hospodářské škody způsobené terorismem v Afghánistánu představovaly téměř 20 % jeho HDP v roce 2018 a připravují afghánské děti o jejich budoucnost, možnost získat vzdělání, vyhlídky na stabilní zaměstnání a služby, jako je zdravotní péče poskytovaná státem;

    Q.

    vzhledem k tomu, že afghánské podniky čelí vydírání ze strany Tálibánu, který nutí zemědělce k pěstování opia a nelegální těžební činnosti;

    1.

    domnívá se, že se Afghánistán nalézá v kritickém okamžiku vzhledem k souběhu nestabilní domácí situace, zhoršující se bezpečnostní situace, skutečnosti, že se vnitroafghánská mírová jednání nacházejí se v mrtvém bodě, a rozhodnutí stáhnout vojenské jednotky USA a NATO do 11. září 2021, což může přinést nové nejistoty, menší stabilitu, nebezpečí zesílení vnitřních konfliktů a vakuum, které v nejhorším případě zaplní Tálibán; vyjadřuje znepokojení nad tím, že by to byla velmi znepokojivá perspektiva pro zemi a pro udržitelnost sociálně-politických úspěchů a pokroku dosažených v posledních 20 letech;

    2.

    vyjadřuje své hluboké znepokojení a důrazně odsuzuje alarmující nárůst násilí v Afghánistánu, včetně cíleného zabíjení dětí, pracujících žen, novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků, pedagogů, obránců lidských práv, zástupců občanské společnosti, aktivistů, lékařů, vládních úředníků a soudců; naléhavě vyzývá všechny strany, aby se okamžitě dohodly na trvalém a komplexním příměří;

    3.

    vyjadřuje znepokojení nad křehkostí a nestabilitou afghánské vlády a její nedostatečnou kontrolou nad velkou částí země, což zhoršuje dopad násilí na civilní obyvatelstvo; vyzývá Tálibán, aby okamžitě zastavil útoky na civilní obyvatelstvo a národní ozbrojené složky a aby plně respektoval mezinárodní humanitární právo; vyjadřuje svou nejhlubší soustrast a podporu obětem teroristických útoků a jejich rodinám;

    4.

    zdůrazňuje potřebu vyhnout se scénáři „nefungujícího státu“ a opětovně potvrzuje svůj závazek k mírovému procesu, za který ponese odpovědnost Afghánistán a který bude probíhat pod jeho vedením, a k rekonstrukci po skončení konfliktu jako k jediné důvěryhodné cestě k inkluzivnímu, dlouhodobému míru, bezpečnosti a rozvoji; zdůrazňuje, že je to důležitější než kdy jindy, neboť se rychle blíží datum stažení jednotek USA a NATO; naléhavě vyzývá Radu, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby co nejdříve připravily a předložily Parlamentu komplexní strategii budoucí spolupráce s Afghánistánem po stažení jednotek spojenců NATO, a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, NATO a USA, aby se nadále angažovaly v plnění tohoto cíle;

    5.

    podporuje v této souvislosti okamžité obnovení mírových rozhovorů v Dohá s cílem dosáhnout politického urovnání konfliktu a trvalé, celostátně vyjednané příměří; zdůrazňuje, že pouze politické urovnání nabízí naději na trvalý mír, a doporučuje stranám, aby hledaly pomoc třetí strany jako zprostředkovatele, jako je např. OSN, s cílem pomoci dohodnout se na politickém plánu pro prosperující Afghánistán; vybízí ESVČ a Komisi, aby hrály významnější úlohu při vybízení obou stran k jednacímu stolu a aby v případě, že si to budou Afghánci přát, nabídly usnadnění nebo mediaci;

    6.

    opětovně potvrzuje, že vyjednané politické řešení vedoucí k míru musí stavět na hospodářských, sociálních a politických úspěších posledních 20 let; zdůrazňuje, že dlouhodobý rozvoj Afghánistánu bude záviset na odpovědnosti, řádné správě věcí veřejných, udržitelném zajištění bezpečnosti osob, včetně snižování chudoby a vytváření pracovních příležitostí, přístupu k sociálním a zdravotním službám, vzdělávání a ochraně základních svobod a lidských práv;

    7.

    naléhavě vyzývá afghánskou vládu, aby aktivně zapojila afghánský parlament do veškerých příslušných procesů, ukončila všechna opatření, která brání účinné spolupráci mezi vládou a parlamentem, a zlepšila práva parlamentní kontroly, přičemž afghánský parlament by měl zastupovat rozmanité obyvatelstvo Afghánistánu; zdůrazňuje, že je nezbytné i nadále podporovat konání svobodných a spravedlivých voleb v souladu s mezinárodními standardy, podporu volebních pozorovatelských misí v zemi a zlepšit transparentnost vládních výdajů, aby afghánská vláda byla v plné míře odpovědná vůči svým občanům;

    8.

    připomíná, že s cílem navázat na úspěchy dosažené v posledních 20 letech by měl být afghánský stát skutečně odhodlán bojovat proti terorismu a ozbrojeným skupinám, výrobě drog a obchodování s nimi a předcházet jim, řešit základní příčiny nelegální a nucené migrace a řídit ji; řešit regionální nestabilitu; usilovat o vymýcení chudoby; předcházet radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu; a bojovat proti beztrestnosti v případech porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva;

    9.

    vyjadřuje politování nad tím, že před podepsáním Společného prohlášení o spolupráci v oblasti migrace Komise nepředložila toto prohlášení Parlamentu a že Parlament neměl možnost se k němu vyjádřit; vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu Společného prohlášení o spolupráci v oblasti migrace na lidská práva;

    10.

    vyjadřuje znepokojení nad hrozbou, kterou představuje pro Afghánistán a region terorismus, zejména nad pokračující přítomností Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL–Dá’iš) a přidružených organizací, zejména ISIL–Provincie Chorásán a al-Káida; připomíná, že teroristické činy v Afghánistánu páchá mnoho aktérů, včetně Tálibánu, al-Káidy a tzv. Islámského státu; zdůrazňuje reálné riziko větší nestability a násilí po stažení jednotek USA a NATO; opakuje proto, že je naléhavě nutné, aby EU koordinovala svou činnost se zúčastněnými stranami, včetně afghánské vlády a bezpečnostních sil, USA, NATO a OSN, aby byl zajištěn co nejhladší přechod;

    11.

    odsuzuje veškerou teroristickou činnost a veškeré teroristické útoky v Afghánistánu; zdůrazňuje význam účinného boje proti financování terorismu a rozbití finančních sítí podporujících terorismus; je velmi znepokojen zjištěními uvedenými ve zprávě monitorovacího týmu OSN, z nichž vyplývá, že vztah mezi Talibánem a al-Káidou se prohloubil, a rovněž v souvislosti s varováním, že Talibán se postaví proti mírovým rozhovorům a upřednostní vojenský převrat; mimo to bere na vědomí zprávy, které naznačují, že Talibán v roce 2021 aktivně připravuje vojenské operace;

    12.

    připomíná, že bez bezpečnosti nemůže dojít k žádnému udržitelnému rozvoji, a naopak; v této souvislosti konstatuje, že mezinárodní podpora Afghánistánu po stažení jednotek musí zajistit komplexní přístup k pokračování finanční a technické podpory bezpečnosti, včetně afghánských národních obranných a bezpečnostních sil, a hospodářských a rozvojových reforem se zvláštním důrazem na posílení demokracie, právního státu a lidských práv, zejména pokud jde o ženy, mladé lidi a menšiny;

    13.

    uznává práci místních a mezinárodních nevládních organizací, které navzdory bezpečnostním rizikům poskytují služby, pomoc a podporu afghánskému lidu; je i nadále znepokojen nebezpečným prostředím, v němž působí organizace občanské společnosti, včetně novinářů a obránců lidských práv; naléhavě vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), Komisi a členské státy, aby nadále poskytovaly významnou podporu občanské společnosti a pokračovaly v dialogu s afghánskou vládou s cílem urychleně odstranit překážky činnosti nevládních organizací; naléhavě vyzývá afghánské orgány, Talibán a všech ostatní příslušné aktéry, aby zajistili bezpečnost místních a mezinárodních organizací občanských společnosti, nevládních organizací a humanitárních organizací;

    14.

    žádá, aby se pod záštitou OSN uskutečnilo důvěryhodné a transparentní vyšetřování nedávného útoku zaměřeného na dívčí školu, při němž zahynulo 85 lidí, zejména děvčata ve věku od 11 do 17 let, a útoku ze dne 12. května 2020 na porodnici nemocnice Dašt-e Barchi v Kábulu podporovanou organizací Lékaři bez hranic; vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby zvážily možnost vyzvat Radu OSN pro lidská práva, aby zřídila vyšetřovací komisi pro případy závažného porušování mezinárodního humanitárního práva v Afghánistánu;

    15.

    zdůrazňuje, že beztrestnost a korupce jsou nadále vážnými překážkami zlepšování koordinace bezpečnosti, poskytování veřejných služeb a hospodářské reformy; vítá vytvoření protikorupční komise v Afghánistánu v listopadu 2020, která má provádět nedávno přijatou protikorupční strategii, a naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby zachovaly vysokou úroveň podpory EU určené na boj proti korupci v zemi;

    16.

    zdůrazňuje, že evropská podpora je i nadále podmíněna zachováním výsledků za posledních 20 let a navázáním na ně, účinným posilováním inkluzivní a odpovědné správy věcí veřejných, posilováním institucí, demokratického pluralismu, právního státu, bojem proti korupci, posilováním nezávislých sdělovacích prostředků, lidských práv a základních svobod všech Afghánců, zejména žen, dětí a všech příslušníků menšin a ohrožených skupin; připomíná, že právo dívek na vzdělání, které je velkým úspěchem posledních 20 let, by mělo být nesporné; zdůrazňuje potřebu jasných kritérií a mechanizmů monitorování pro měření dosaženého pokroku a efektivního a transparentního využívání evropských finančních prostředků;

    17.

    zdůrazňuje absolutní nutnost zachovat pokrok dosažený v oblasti práv žen v Afghánistánu za posledních 20 let; připomíná účast žen na mírových rozhovorech afghánské vlády a trvá na tom, že v rámci mírového procesu nesmí v případě práv žen existovat žádný kompromis; zdůrazňuje, že v rámci jednání se musí řešit i pokrok v oblasti práv žen v oblastech země, které nejsou pod kontrolou vlády; naléhavě žádá větší zastoupení organizací žen a řádné konzultace s nimi v průběhu rozhovorů; zdůrazňuje, že plná účast žen ve fázi po obnově a v politickém a občanském životě v Afghánistánu je základním předpokladem pro dosažení udržitelného míru, bezpečnosti a rozvoje; vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby dále podporovaly posilování postavení žen jakožto klíčovou podmínku pro trvalou finanční podporu této zemi;

    18.

    hluboce lituje, že ženy a děvčata nadále čelí významným výzvám včetně domácího, sexuálního a genderově podmíněného násilí, nucených sňatků a omezeného přístupu ke zdravotní péči; trvá na tom, že pokrok v těchto oblastech musí být i nadále jednou z hlavních priorit EU; vítá projekty financované EU, které podporují posílení postavení žen a jejich účast na rozhodování;

    19.

    opětovně zdůrazňuje, že je potřeba, aby EU i nadále pomáhala Afghánistánu v boji proti pandemii onemocnění COVID-19, poskytovala Afgháncům očkovací látky a pomáhala při organizování očkování;

    20.

    zdůrazňuje, že je důležité řešit naléhavé hrozby pro potravinovou bezpečnost v důsledku změny klimatu, sucha a pandemie COVID-19; vyzývá EU, aby dodržela svůj závazek učiněný na dárcovské konferenci v Afghánistánu v roce 2020, a naléhavě vyzývá ESVČ a GŘ ECHO Komise (Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci), aby se ujaly vedoucí úlohy a odstranily mezeru ve financování s cílem zajistit včasnou mobilizaci a koordinaci potravinové pomoci s cílem řešit problém nedostatečného zajištění potravin; naléhavě vyzývá všechny dárce, aby zachovali, případně zvýšili svou humanitární pomoc, zejména podporu afghánského systému zdravotní péče a podporu přístupu afghánských žen a děvčat ke zdravotní péči;

    21.

    připomíná, že vliv pěstování máku pro účely výroby opia přesahuje hranice Afghánistánu a postihuje sousední země a Evropu, která je hlavní destinací heroinu vyrobeného v Afghánistánu; zdůrazňuje, že je třeba, aby afghánská vláda zvýšila úsilí v boji proti této hrozbě, a opakuje, že je zapotřebí dlouhodobějšího rozvoje zemědělství a pomoci při vytváření spolehlivých pracovních míst a příjmů z alternativ k pěstování opia; konstatuje, že jde o nevyhnutelný krok k řešení nelegálního obchodu s drogami, praní špinavých peněz a financování terorizmu;

    22.

    poukazuje na potenciál hospodářského růstu v Afghánistánu z udržitelného rozvoje jeho přírodních zdrojů; zdůrazňuje, že evropská pomoc na rozvoj infrastruktury by mohla být ku prospěchu afghánskému lidu, neboť by poskytovala pracovní místa a zdroje pro kritické veřejné služby a zajistila ochranu životního prostředí;

    23.

    zdůrazňuje, že je potřeba využít evropské finanční zdroje na investování do zlepšení regionální propojenosti s cílem ulehčit obchod a tranzit, což by Afghánistánu poskytlo prostředky na hospodářský růst;

    24.

    připomíná, že Afghánistán je vnitrozemský stát nacházející se na křižovatce mezi Asií a Středním východem, a uznává, že podpora a pozitivní spolupráce ze strany sousedních středoasijských zemí a regionálních mocností, zejména Číny, Íránu, Indie, Ruska a Pákistánu, jsou pro stabilizaci, rozvoj a hospodářskou životaschopnost Afghánistánu zásadní; vyzývá ESVČ a členské státy, aby zintenzívnily dialog se sousedními státy Afghánistánu; zdůrazňuje klíčovou úlohu těchto zemí při stabilizaci Afghánistánu a v tom, že neumožní, aby v zemi po odchodu zahraničních jednotek zavládl chaos; zdůrazňuje, že je třeba posílit koordinaci mezi EU a USA v Afghánistánu, aby byla v co největší možné míře zachována jejich důležitá úloha v Afghánistánu;

    25.

    připomíná odpovědnost vlád zemí, které stahují své jednotky z Afghánistánu, za ochranu a v případě potřeby udělení víz a repatriaci tisíců místních zaměstnanců, zejména překladatelů, kteří podporovali jejich úsilí a jejichž životy mohou být nyní vážně ohroženy; vyzývá k tomu, aby bylo nejdříve provedeno důkladné individuální posouzení, které by plně zohledňovalo všechny aspekty oprávněnosti a bezpečnosti;

    26.

    vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby zajistily bezpečnost evropských ozbrojených sil a evropského personálu v Afghánistánu, jakož i místního personálu, který pracuje nebo pracoval pro zastoupení členských států nebo delegaci EU v Afghánistánu; žádá ESVČ a Komisi, aby přispěly k financování posílené bezpečnostní zóny s cílem zajistit diplomatickou přítomnost po stažení vojenských jednotek;

    27.

    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu vyslanci EU pro Afghánistán, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Afghánské islámské republiky.

    Top