EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.9.2021

COM(2021) 573 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EMPTY

Nový evropský Bauhaus













Estetika, udržitelnost, pospolitost

Contents

1.    Úvod    

2.    Navrhujeme společně: transformační projekt realizovaný všemi pro všechny    

3.    Podoba Nového evropského Bauhausu    

3.1.    Od historického hnutí k Novému evropskému Bauhausu    

3.2.    Tři hlavní zásady    

3.2.1.    Víceúrovňový přístup: od globálního k místnímu    

3.2.2.    Participativní přístup    

3.2.3.    Transdisciplinární přístup    

3.3.    Tematické osy transformační cesty    

3.3.1.    Návrat k přírodě    

3.3.2.    Znovu získat pocit sounáležitosti    

3.3.3.    Upřednostnění nejpotřebnějších míst a osob    

3.3.4.    V průmyslovém ekosystému je nutno uvažovat dlouhodobě, s přihlédnutím k životním cyklům.    

4.    Realizace Nového evropského Bauhausu    

4.1.    Spolupráce s komunitou Nového evropského Bauhausu: Laboratoř NEB    

4.2.    Třístupňová transformace    

4.2.1.    Transformace na konkrétních místech v praxi    

4.2.2.    Transformace prostředí umožňujícího inovace    

4.2.3.    Propagace nových hodnot    

5.    Další kroky    

1.Úvod 

Iniciativa Nový evropský Bauhaus ztělesňuje jeden z cílů EU, jímž je vytváření estetických, udržitelných a inkluzivních míst, výrobků a způsobů života. Díky tomu, že podporuje nový životní styl, v němž se stylový design snoubí s udržitelností, pomáhá tato iniciativa urychlit ekologickou transformaci v různých hospodářských odvětvích, jako je stavebnictví, nábytkářství, móda, a v našich společnostech, a také v dalších oblastech našeho každodenního života.

Cílem této iniciativy je poskytnout všem občanům přístup k oběhovému zboží s nižšími uhlíkovými emisemi, které podporuje obnovu přírody a chrání biologickou rozmanitost.

Nový evropský Bauhaus (NEB) je projekt přinášející naději a nové perspektivy. Zelené dohodě pro Evropu dodává kulturní a kreativní rozměr, čímž podporuje udržitelnost inovací, technologií a celého hospodářství. Přináší výhody ekologické transformace díky hmatatelným zkušenostem na místní úrovni. Zlepšuje náš každodenní život.

Všechny tyto záměry lze uskutečnit pouze na základě participativního přístupu a spolupráce lidí z různých prostředí a oblastí. Proto Komise tento projekt zahájila šestiměsíční fází společného návrhu, během níž mohl kdokoli přispět svou myšlenkou, vizí, příkladem či výzvou, jimiž by se iniciativa NEB měla zabývat.

Toto sdělení představuje koncepci Nového evropského Bauhausu, jež vznikla na základě zjištění z fáze společného návrhu, a stanoví další kroky. Další podrobnosti o procesu společného návrhu jsou k dispozici v příloze 1.

V zájmu dosažení cílů Nového evropského Bauhausu bude Komise dále vytvářet hnutí zainteresovaných osob a organizací. Pro účely provádění Komise kombinuje příslušné iniciativy EU a navrhuje soubor nových opatření a možností financování, které jsou shrnuty v kapitole 5 tohoto sdělení. Ty zahrnují například:

·vytvoření „Laboratoře NEB“, jež umožní růst komunity NEB a přípravu politických opatření

·počáteční financování transformačních projektů NEB v členských státech EU

·financování projektů sociálního bydlení, které se řídí hodnotami NEB

·nový přístup k vlastní strategii Komise v oblasti výstavby

·spoluvytváření plánů ekologické transformace pro stavební a textilní ekosystém

·výzvy k zakládání startupů a k zahájení občanských iniciativ

·každoroční festival a cena NEB

·NEB jako téma projektu eTwinning a soutěže DiscoverEU 2022

K potřebným změnám nedojde ze dne na den. Nový evropský Bauhaus však vytvoří prostor pro zkoumání a testování politiky, financování a dalších nástrojů, jež umožní navrhování a realizaci projektů, které zlepší každodenní život všem generacím.

2.Navrhujeme společně: transformační projekt realizovaný všemi pro všechny 

V prvním kroku tohoto participativního projektu se Komise v rámci fáze společného návrhu obrátila na občanskou společnost a zúčastněné strany. Poté, co předsedkyně Ursula von der Leyenová v září 2020 iniciativu představila 1 , fungovala tato fáze společného návrhu jako otevřená debata, při níž se kdokoli mohl vyjádřit k tomu, jak by Nový evropský Bauhaus měl vypadat, jaké výzvy by měl řešit, a podělit se o nápady a odborné znalosti ohledně realizace 2 . Koncepce Nového evropského Bauhausu vychází z různých druhů vstupů získaných během této fáze.

Během procesu společného návrhu mohli zájemci, organizace, politické orgány a společnosti pořádat akce, diskuse a workshopy. K šíření povědomí o myšlence iniciativy a o jejích aktivitách přispěli oficiální partneři Nového evropského Bauhausu 3 . Dále vznikl také kulatý stůl pro Nový evropský Bauhaus na vysoké úrovni složený z osmnácti teoretiků a odborníků z praxe, jejichž úkolem je pravidelně poskytovat zpětnou vazbu pro tuto iniciativu 4 . Vyvrcholením této globální diskuse byla vůbec první konference o Novém evropském Bauhausu pořádaná v dubnu 2021, jíž se (online) účastnilo přibližně 8 000 osob z celého světa a která zdůraznila, že je třeba, aby se hnutí propojilo v celosvětovém měřítku.

Většina činností doposud probíhala v zemích EU, zájem o iniciativu však roste i v dalších částech světa, a to jak v zemích sousedících s EU, tak například v Jižní a Severní Americe. S cílem zdůraznit globální rozměr projektu Komise výslovně pozvala také účastníky mimo EU, aby předložili své připomínky.

Iniciativa Nový evropský Bauhaus vyrůstá na úrodné půdě, kde jsou budovy, veřejné prostory, podniky, sociální postupy, kulturní aktivity a vzdělávací programy vzorem a inspirací pro nové nápady. Za účelem zviditelnění těchto inspirativních příkladů a nápadů prezentovaných mladými talenty byla v rámci fáze společného návrhu poprvé udělována Cena Nového evropského Bauhausu 5 .

3.Podoba Nového evropského Bauhausu

3.1.Od historického hnutí k Novému evropskému Bauhausu 

Vize Nového Evropského Bauhausu je založena na několika prvcích Bauhausu historického.

Původní hnutí Bauhaus, jež vzniklo roku 1919, se zrodilo v době rozsáhlé transformace, která představovala počátek moderní společenské a průmyslové éry. Jeho zakladatelé se při své práci na tuto transformaci zaměřili a hledali řešení nových výzev. Z Bauhausu se rychle stalo celosvětové kulturní hnutí, do něhož se zapojili umělci, designéři, architekti a řemeslníci. V dnešní době, kdy naše společnost opět čelí dalekosáhlé transformaci a souvisejícím výzvám, je tento transdisciplinární přístup rovněž velmi potřebný.

Stejně jako před sto lety je i dnes klíčová otázka inovativních materiálů. Zatímco tehdy byly řešením beton a ocel, nyní je třeba hledat přírodnější materiály z udržitelnějších zdrojů a pro všechny materiály vyvíjet nízkouhlíkové výrobní postupy. To platí jak pro stavebnictví, tak i pro odvětví módy, designu, nábytku, dopravy nebo energetiky. Trojúhelník hodnot

Nový evropský Bauhaus je založen na trojúhelníku tří základních neoddělitelných hodnot:

·udržitelnosti 6 , od klimatických cílů až po oběhovost, nulové znečištění a biologickou rozmanitost,

·estetice, kdy je kromě funkčnosti kladen důraz také na kvalitní zážitek a styl,

·inkluzi, která zahrnuje uznání hodnoty rozmanitosti, zajištění rovnosti pro všechny, přístupnosti a cenové dostupnosti.

Úkolem je respektovat všechny tři tyto hodnoty při vývoji takových kreativních řešení, která nejlépe naplní potřeby občanů a zároveň budou vyžadovat nižší celkové náklady.

3.2.Tři hlavní zásady 

Komise z procesu společného návrhu převzala tři hlavní zásady, jimiž by se měl Nový evropský Bauhaus řídit.

·Kombinace celosvětového a místního rozměru

·Participace

·Mezioborovost

3.2.1.Víceúrovňový přístup: od globálního k místnímu 

Nový evropský Bauhaus podporuje víceúrovňový přístup k transformaci – od celosvětového k lokálnímu. Změna klimatu a ekologická transformace přinášejí výzvy, které je třeba řešit na celosvětové úrovni. Nicméně až na místní úrovni získávají konkrétní řešení hmatatelnou a pro lidi smysluplnou podobu 7 . Nový evropský Bauhaus se proto zabývá různými úrovněmi transformace, od celosvětové až po úroveň čtvrtí, vesnic a měst.

Realizace Nového evropského Bauhausu musí zahrnovat podporu na místní úrovni na základě místně podmíněného přístupu. Na úspěšných malých projektech vidíme, že transformativní iniciativy, a to různého rozsahu, může uskutečnit kdokoli a kdekoli. Nový evropský Bauhaus bude proto hledat způsoby, jak podpořit malé iniciativy jednotlivců, čtvrtí a místních komunit.

To nelze omezit pouze na Evropskou unii. Nový evropský Bauhaus časem pronikne za evropské hranice s cílem šířit své zásady udržitelnosti, inkluze a estetiky na celém světě.

3.2.2. Participativní přístup 

Evropská komise je silným zastáncem participativního přístupu, o čemž svědčí probíhající Konference o budoucnosti Evropy, jejímž cílem je prohloubit a udržet spolupráci s občany. Komise bude i nadále naslouchat subjektům působícím v praxi, spolupracovat s nimi a společně zkoumat, kde politika, financování a další nástroje skutečně přispívají ke změnám. To bude probíhat zejména v rámci Laboratoře NEB. Participativní přístup zapojuje občanskou společnost a lidi všech věkových skupin v celé jejich rozmanitosti, mimo jiné ženy (které jsou v některých klíčových odvětvích nedostatečně zastoupeny) a znevýhodněné skupiny 8 . Toto nezbytné zaměření na inkluzi má zajistit, aby nikdo nebyl opomenut, a zároveň odráží přesvědčení, že nejkreativnější řešení vycházejí z kolektivního myšlení. Nová řešení by měla nalézat odpovědi na každodenní problémy a všem přinést vyšší kvalitu života.

3.2.3. Transdisciplinární přístup 

Iniciativa Nový evropský Bauhaus je založena na překonávání propastí mezi různými profesemi a úhly pohledu. Propojíme-li kulturu a technologie, inovace a design, technické obory, řemesla, umění a vědu, dokážou společnými silami přispět k vytvoření lepší budoucnosti.

Koronavirová pandemie ukázala, že k řešení složitých problémů, kterým naše planeta a naše společnost v dnešní době čelí, jsou více než kdy jindy zapotřebí integrované přístupy. Smysluplná transformace vyžaduje zapojení mnoha různých kompetencí a znalostí. Práce a vzdělávání se napříč obory usnadňuje vzájemné obohacování myšlenek, znalostí, dovedností a metod.

3.3.Tematické osy transformační cesty

Při vytváření nového hnutí je nutné spolupracovat s lidmi a brát v úvahu jejich zájmy, potřeby a motivace. Analýza informací získaných během fáze společného návrhu určila čtyři tematické osy, jimiž se Komise při provádění Nového evropského Bauhausu rozhodla řídit. 

3.3.1.Návrat k přírodě

Z příspěvků vyplynulo, že lidé jsou dnes informovanější, jsou ochotnější řešit změnu klimatu (prostřednictvím jejího zmírňování a přizpůsobování se jí) a chtějí snižovat vystavení se znečištění.

Člověkem vnímanou potřebu návratu k přírodě, mj. za účelem zlepšení zdraví a duševní pohody, potvrzují i výzkumy: více zeleně ve veřejném prostoru vede ke zlepšení ukazatelů zdraví obyvatel a ke snížení nerovností, pokud jde o zdravotní stav populace, souvisejících s výší příjmu 9 . Řešení inspirovaná přírodou mohou ve městech nejen pomoci řešit problém povodní a další extrémní dopady nepříznivého počasí, ale také občanům dopřát atraktivnější zastavěné prostředí.

Opatření v oblasti klimatu již nejsou považována za nějaký abstraktní boj, ale za nedílnou součást našeho každodenního života, která může zlepšit kvalitu ovzduší, vody a půdy a naše celkové životní podmínky. To jsme si ještě více uvědomili během pandemie, kdy jsme museli omezit svůj životní prostor, a znovu jsme tak objevovali svá města, vesnice a zeleň okolo nás. Pandemie zdůraznila přímou souvislost mezi ochranou přírody a fyzickým a duševním zdravím každého z nás.

Naši perspektivu zaměřenou pouze na člověka je třeba rozšířit a začít klást důraz na život jako takový, inspirovat se přírodou a učit se od ní. Možností, jak toho docílit, je celá řada: od zvyšování množství zeleně ve městech, přes využívání materiálů založených na udržitelných přírodních zdrojích až po inovativní řešení založená na „imitaci“ prvků vyskytujících se v přírodě, od péče o půdu po opětovné využití nebo recyklaci odpadu, od budování městských zelených koridorů pro aktivní mobilitu až po přehodnocení dopravní infrastruktury.

Návrat k přírodě je důležitým tématem již v mladém věku. Svědčí o tom miliony mladých lidí, kteří vyzývají k tomu, abychom lépe pečovali o svou planetu, a probouzejí naše povědomí o ekologii. Z doporučení obsažených v příspěvcích shromážděných během fáze společného návrhu vyplývá, že při posunu paradigmatu směrem k novému způsobu chování a novým hodnotám hrají důležitou úlohu vzdělání a kultura. Budeme-li děti a mládež vzdělávat a předávat jim v této oblasti zodpovědnost participativním způsobem, aby díky vlastnímu zapojení mohly udržitelnosti a inkluzi lépe porozumět, zažít si je na vlastní kůži a vzít je za své, umožníme dalším generacím vytvořit si s přírodou pevné pouto.

3.3.2.Znovu získat pocit sounáležitosti

Hnutí Nového evropského Bauhausu cílí jak na naše soukromé, tak i kolektivní zkušenosti. Překonávání bariér mezi lidmi bylo dalším přáním, které přispěvatelé ve fázi společného návrhu často vyjadřovali.

To předpokládá podporu mezigenerační solidarity, vytváření vazeb mezi vzděláváním a uměním v místním prostředí, zvyšování kvality našeho společného prostoru a míst, kde se můžeme setkávat. Možností, jak posílit pospolitost a zároveň podpořit zdravou, udržitelnou a aktivní mobilitu, je také lokální ekonomika a její koncepce jako např. „15minutová města“ 10 zajišťující občanům přístup ke klíčovým službám a zařízením v docházkové vzdálenosti.

Jedinečnost místu dodávají kulturní statky (kulturní dědictví, umění, místní řemesla, know-how apod.), přírodní bohatství (krajina, přírodní zdroje apod.) a sociální aktiva (sociální podniky, místní organizace a sdružení apod.). Kulturní život, umělecké akce a koncerty jsou příležitostí k setkávání a společenské interakci a působí tak jako spojovací prvek, který vytváří pocit sounáležitosti.

3.3.3.Upřednostnění nejpotřebnějších míst a osob 

Fáze společného návrhu poukázala na to, že Nový evropský Bauhaus musí být inkluzivní. To se netýká pouze lidí, ale také míst, kde žijí.

Estetická a udržitelná řešení musí být cenově dostupná a přístupná pro všechny. Náležitá pozornost by měla být věnována zvláštní situaci skupin a jednotlivců, kteří jsou nejzranitelnější, například jsou ohroženi vyloučením nebo chudobou nebo jsou postiženi bezdomovectvím. Například co se týče uspokojení potřeb sociálního bydlení, ročně v EU vyžaduje 800 000 bytových jednotek (5 % celkového fondu sociálního bydlení) renovaci a 450 000 jednotek je potřeba vybudovat 11 . Znevýhodněné skupiny jsou také více ohroženy energetickou chudobou a znečištěním ovzduší a mají horší přístup k veřejné dopravě.

Inkluze rovněž zahrnuje uplatnění přístupu „design pro všechny“, jehož cílem je odstranění překážek, které znesnadňují přístup k zastavěnému a virtuálnímu prostředí a ke zboží a službám.

Nový evropský Bauhaus se jednoznačně zaměřuje nejen na centra velkých měst, ale na veškeré rozmanité typy prostředí včetně malých vesnic, venkovských oblastí, měst s klesající populací, degradovaných městských částí a deindustrializovaných oblastí. To vyžaduje, aby územní rozvoj bránil územní segregaci sociálních skupin, aby v daných oblastech mohl vznikat pocit sounáležitosti. Jednotlivé části města, vesnice nebo čtvrti by měly být propojeny. Je třeba řešit chybějící spojení mezi venkovskými a městskými oblastmi. Jak jsme všichni pocítili během pandemie COVID-19, zásadním předpokladem pro nezávislý život, přístup k informacím nebo účast na kulturních akcích je také digitální propojení lidí.

Jak jsme všichni pocítili během pandemie COVID-19, zásadním předpokladem pro nezávislý život, aktivní účast na ekologické transformaci, přístup k informacím nebo účast na kulturních akcích je digitální propojení lidí 12 .

3.3.4.V průmyslovém ekosystému je nutno uvažovat dlouhodobě, s přihlédnutím k životním cyklům.

Respondenti ve fázi společného návrhu zdůraznili naprosto zřejmou potřebu řešit neudržitelné využívání zdrojů a odpadu vyšším důrazem na oběhovost, včetně umožnění využití zastaralých budov a infrastruktury. Řešení těchto problémů se týká celého průmyslového ekosystému od výroby po dodávky a spotřebu, v němž je nutno uplatnit oběhový přístup.

Kdykoliv to bude proveditelné, mělo by se před výstavbou nových budou upřednostnit například opětovné využívání, regenerace, prodlužování životnosti a přeměna stávajících budov. . Novým standardem by se měl stát oběhový, udržitelný design a architektura.

Všechny příslušné obory by měly více využívat zpětně získané a obnovitelné materiály, které by se měly stát běžnou součástí paradigmat designu. Mělo by se zlepšit využívání udržitelně vyráběných a pořizovaných stavebních materiálů z přírodních zdrojů, jako je dřevo, bambus, sláma, korek nebo kámen. Zároveň by nové výrobní technologie měly pomoci snížit uhlíkovou stopu oceli či betonu, recyklovat opotřebené textilní výrobky, které by jinak neměly další využití, a urychlit ekologickou transformaci energeticky náročných průmyslových odvětví.

Nové obchodní modely, bioekonomika, přístupy sociální ekonomiky a „design pro udržitelnost“ 13 mohou podpořit transformaci odvětví, jako je textilní průmysl, cestovní ruch, nakládání s odpady nebo výroba energie. Digitální transformace bude hrát systémovou úlohu při rozvoji a provádění Nového evropského Bauhausu. Digitální nástroje, např. 5G, umělá inteligence, nástroje založené na datech, robotika a technologie 3D tisku nebo digitální dvojčata ve stavebnictví, mohou zlepšit udržitelnost materiálů, výrobků a budov.

4.Realizace Nového evropského Bauhausu 

Komise chce ve spolupráci s Evropským parlamentem a ostatními orgány EU, jakož i s členskými státy vytvořit podpůrný rámec Nového evropského Bauhausu, který bude zároveň v souladu s cíli udržitelného rozvoje a s příslušnými politikami a iniciativami EU. Tento podpůrný rámec má vytvořit prostor pro vývoj a testování politických a finančních nástrojů, jež umožní transformaci naší společnosti a hospodářství.

Hlavním záměrem tohoto rámce je dosažení vyšší efektivity politických a finančních nástrojů, které již máme k dispozici. EU by měla zintenzivnit synergie mezi svými stávajícími a plánovanými politikami a programy, aby mohly podpořit cíle Nového evropského Bauhausu. Všechny mohou přispět ke kulturnímu projektu, jehož záměrem je obohatit místa, kde žijeme, a náš způsob života o kombinaci udržitelnosti, inkluze a estetiky.

Problémy, které v rámci Nového evropského Bauhausu vyvstávají, se nedají odpovídajícím způsobem řešit pouze prostřednictvím jednoho nástroje a jejich řešení se často nachází „na území nikoho“.

Dále Nový evropský Bauhaus zavádí také konkrétní zvláštní opatření, která pomohou transformaci uskutečnit.

Tento první prováděcí rámec se bude vyvíjet s ohledem na výsledky, a to prostřednictvím opakovaných posouzení a přezkumů.

4.1.Spolupráce s komunitou Nového evropského Bauhausu: Laboratoř NEB

Na podporu provádění Nového evropského Bauhausu zřídí Komise „Laboratoř NEB“, tedy strategickou skupinu, která bude společně vytvářet, modelovat a testovat nástroje, řešení a politická opatření, jež transformaci usnadní v praxi. Tato Laboratoř bude fungovat jako urychlovací a pojící prvek iniciativy.

Laboratoř, která v první fázi zahrnuje kulatý stůl na vysoké úrovni a oficiální partnery, bude komunitu okolo Nového evropského Bauhausu rozšiřovat o vznikající konkrétní projekty inspirované iniciativou (bez ohledu na to, zda jsou podporované z evropských fondů, či z jiných iniciativ) a bude je propojovat za účelem vzájemné podpory a výměny znalostí. Spojí se také se zavedenými komunitami, které se příslušnými tématy již zabývají, a za účelem překonání názorové izolace a testování možné spolupráce bude navazovat dialog s politiky, zástupci průmyslu i občany.

Při zřizování podpůrné infrastruktury včetně digitální platformy vyzve Komise komunitu NEB ke spolupráci na vývoji konkrétních doporučení v rámci těchto témat:

·Strategie pojmenování projektů: Jak charakterizovat a rozpoznat konkrétní iniciativy, jejichž cíle se shodují se záměry Nového evropského Bauhausu? Co z projektu dělá projekt Nového evropského Bauhausu? Jak lze označení EU „Nový evropský Bauhaus“ propojit s přístupem k financování projektů?

·Inovativní financování: Lze za účelem oslovení iniciativ na místní úrovni a zkvalitnění výběru projektů kombinovat veřejné financování s crowdfundingem? Jaký přístup by mohl k podpoře projektů Nového evropského Bauhausu nejlépe mobilizovat financování ze soukromých zdrojů, a to i od filantropů? Jak motivovat investory v různých odvětvích (nemovitosti, turistická infrastruktura apod.), aby vzali za své cíle Nového evropského Bauhausu? Jak může Nový evropský Bauhaus podpořit sociální ekonomika?

·Analýza a testování regulatorních aspektů: Jak může regulatorní rámec podpořit rozvoj projektů Nového evropského Bauhausu v oblasti stavebnictví, energeticky náročného průmyslu, mobility, sociální a lokální ekonomiky, kulturních a kreativních odvětví, cestovního ruchu, textilního průmyslu? Jak může Nový evropský Bauhaus plně využít nový technologický vývoj včetně digitální transformace? Jaké překážky a problémy regulatorního rázu zbývá vyřešit? Jak může priority Nového evropského Bauhausu na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni podpořit zjednodušení zadávání veřejných zakázek a právních předpisů? Lze ve spolupráci s členskými státy a místními orgány uvažovat o experimentálních regulatorních přístupech, které by umožnily otestovat nová regulatorní nastavení, jež by podpořila ambice v souladu s Novým evropským Bauhausem?

·Klíčové ukazatele výkonnosti: Jak lze měřit úspěch Nového evropského Bauhausu v roce 2024 a v roce 2030? Jaké výstupy by měly vzejít z jednotlivých fází projektu? Jak můžeme výsledky smysluplně hodnotit?

Komise bude na výsledky práce Laboratoře NEB navazovat dalšími kroky a iniciativami, jež zapojí rovněž členské státy, Evropský parlament, Výbor regionů a další partnery. Bude sledovat a analyzovat vývoj, usnadňovat propojení mezi zúčastněnými stranami, shromažďovat a vyhodnocovat pozitivní výsledky a poznatky. V neposlední řadě bude určovat nová témata, která by měla Laboratoř zkoumat, a postupně bude přispívat k přizpůsobení rámce podpory EU.

4.2.Třístupňová transformace

Z početného souboru příspěvků, rozhovorů a esejí shromážděných během fáze společného návrhu vyplynuly tři základní oblasti, v nichž by měla být realizována konkrétní opatření: i) realizace změn v praxi na konkrétních místech, ii) potřeba nového přístupu při uskutečňování inovací, tj. mimo jiné potřeba zlepšování dovedností a metod, a iii) potřeba přizpůsobit záměry a uvažování, jež jsou základem opatření 14 . Z těchto tří oblastí vychází koncepce nástrojů podpory a financování.

Pro nový evropský Bauhaus je klíčové vytvořit komunitu se společným záměrem a mít možnost prezentovat inovace. Komise tedy poprvé na jaře 2022 uspořádá Festival Nového evropského Bauhausu, který zviditelní tvůrce změn, umožní sdílení výsledků a pokroku a debatu o nich a podpoří zapojení občanů.

Během tohoto setkání, které bude probíhat jak v podobě fyzické, tak virtuální, se celá komunita bude moci setkat, diskutovat, sdílet myšlenky, navzájem se vzdělávat a oslavovat úspěchy.

Festival bude mít tři součásti:

·Fórum, jež bude platformou pro diskuse o podobě iniciativy. To poskytne myslitelům, tvůrcům politik a odborníkům z praxe z celého světa prostor k diskuzi o tématech od vědy a technologie po kulturu a vzdělávání, od regionálního a místního rozvoje až po mezinárodní perspektivy,

·Veletrh, v jehož rámci bude možno prezentovat projekty, prototypy a výstupy, které přispívají k NEB, a udělovat Cenu NEB,

·Festival s kulturním programem, který bude zahrnovat fyzické i virtuální výstavy, představení a umělecká díla.

První ročník festivalu se bude konat v Bruselu a bude organizován a financován Evropskou komisí. Počínaje rokem 2023 Komise na základě zkušeností z prvního ročníku představí koncepci každoroční akce, která by měla v ideálním případě zahrnovat místa v EU i mimo ni.

4.2.1.Transformace na konkrétních místech v praxi

Změny by se měly týkat co nejvíce konkrétních míst, a to jak konkrétních domů, čtvrtí, městských i venkovských oblastí, fyzického i virtuálního prostoru určeného k setkávání. Aby byla realizace Nového evropského Bauhausu úspěšná, je potřeba efektivně sdílet inovativní a reprezentativní projekty a učit se z nich. Propagace takových „pilotních demonstračních projektů“ inspiruje a motivuje další aktéry k tomu, aby se vydali v jejich stopách. Zároveň právě od místních malých aktérů často nové iniciativy vycházejí, a malým projektům je tedy také nutno poskytovat podporu.

Kromě iniciativ vedených Komisí bude financování transformačních projektů Nového evropského Bauhausu vyžadovat intenzivní spolupráci s členskými státy. Přístup politiky soudržnosti, který se bude zaměřovat na konkrétní místa a komunitně vedený místní rozvoj, může podporovat projekty Nového evropského Bauhausu na regionální a místní úrovni za účasti místních komunit.

4.2.2.Transformace prostředí umožňujícího inovace

Transformace v rámci Nového evropského Bauhausu závisí na schopnosti průmyslových ekosystémů (od stavebnictví po odvětví životního stylu a kreativní odvětví, od oblasti materiálů po obchodní modely, od digitálních technologií po zemědělství) poskytovat na míru uzpůsobená a cenově dostupná řešení. Jak vyplynulo z fáze návrhu, klíčovou úlohu hrají inovace. Přitom se nemusí jednat pouze o inovace v podobě nových technologií, ale také o kombinaci nových a tradičních postupů nebo o přizpůsobení místních řemesel a znalostí.

Problémem, či dokonce překážkou při zavádění inovací mohou být příliš různorodé a složité právní předpisy a zdlouhavé administrativní postupy. Inovativní přístupy by měly být testovány a prováděny nejprve experimentálně v úzké spolupráci s vnitrostátními, regionálními a místními orgány členských států.

Účinné využívání nových materiálů, výrobního procesu a dalších nástrojů bude vyžadovat získávání dovedností a změnu kvalifikace, a to i prostřednictvím odborného vzdělávání a přípravy, v několika odvětvích a na různých úrovních.

4.2.3. Propagace nových hodnot

Na počátku realizace nové iniciativy vždy musí stát propagace jejích hodnot. Je nezbytné spolupracovat s těmi, kdo o našich hodnotách uvažují, studují je a vyjadřují, jako jsou umělci, odborníci z oblasti společenských věd, pedagogové, vzdělávací instituce a mládežnické organizace.

Umělci a odborníci z kreativních odvětví ze všech oborů dlouhodobě přispívají ke zvyšování povědomí svého publika o sociálně-ekonomických a environmentálních výzvách naší doby. Jejich kritický postoj a díla, jež poukazují na problémy současné společnosti, mohou lidem otevřít oči a pomoci přetvářet náš svět tak, aby byl v budoucnu lepší. To samé platí i pro estetiku a krásu, jež se už dnes neřídí žádnými univerzálními normami nebo kánony.

Kulturní a kreativní průmysl a odvětví jsou společně se vzdělávacími, školicími a mládežnickými institucemi zprostředkovateli inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu a pracovních míst. Jejich přínos k inovacím je stále více motivován netechnologickými faktory, jako jsou kreativita, design a nové organizační procesy nebo obchodní modely a spolupráce. Proto je udržitelnost zásadním cílem politiky EU v oblasti mládeže a vzdělávání, včetně vysokoškolského vzdělávání a podpůrného rámce, což také otevírá prostor pro široké pole součinnosti s iniciativou Nového evropského Bauhausu.

5.Další kroky

Nový evropský Bauhaus bude při svých aktivitách stavět na síle své rostoucí komunity. V posledních šesti měsících tato iniciativa vzbudila vlnu entusiasmu a dala vzniknout tisícům nápadů, z nichž toto sdělení vychází. Ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost, delegacemi Evropské unie a zainteresovanými mezinárodními organizacemi a sítěmi bude pokračovat mobilizace zainteresovaných subjektů a diskuse se rozšíří po celé Evropě i mimo ni. V tomto ohledu budou identifikovány synergie s příslušnými rámci politiky a spolupráce, zejména v zemích sousedících s EU.

Při zvyšování povědomí a podpoře diskuse v rámci jejich jednotlivých složek, při mobilizaci občanů a subjektů soukromého sektoru a při sdílení dostupných zdrojů na podporu Nového evropského Bauhausu bude Evropská komise počítat se spoluprací Evropského parlamentu, Rady, Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru.

Zásadní význam bude mít spolupráce členských států a orgánů veřejné správy na mezinárodní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a to včetně zapojení občanské společnosti a zástupců různých komunit. Nový evropský Bauhaus bude vyžadovat úzkou spolupráci na všech úrovních rámce veřejné správy od propagace participativních procesů společného navrhování až po možnost podpořit financování místních transformačních projektů.

Na úvod budou členské státy vyzvány, aby pověřily určitý subjekt, který bude působit jako kontaktní místo Nového evropského Bauhausu, jež bude v příslušném státě propojovat a koordinovat úsilí a zapojí se do neformální sítě EU pro výměnu informací a zkušeností.

Zprávu o pokroku v této iniciativě předloží Evropská komise v roce 2022.

Přílohy:

1.    Zpráva o fázi společného návrhu

2.    Mobilizace programů EU

3.    Politický ekosystém Nového evropského Bauhausu

Poděkování

TITULNÍ STRANA

·Tree-House School © Valentino Gareri

·Architecture © Adobe Stock – lilymary

·Top view of people are resting on the lawn in the park © Adobe Stock – Watman

Uvnitř publikace

·Nautilus shell © Adobe Stock – Dean Pennala

·Green foliage texture © Adobe Stock – Vera Kuttelvaserova

·Top view of people are resting on the lawn in the park © Adobe Stock – Watman

·Laracha Health Centre © H. Santos-Díez

·Domo - sustainable architecture education in secondary school © Dolores Victoria

·La Ferme du Rail © Myr Muratet.

·The Arch © O.S.T. & Constructlab

·Wunderbugs © Francesco Lipari

·Palaluxottica © Simone Bossi

·Holmes Road Studios © Peter Barber Architects

·Proto-Habitat © Flavien Menu

·Rain gardens at Rundelsgatan in Vellinge © Source: edge​s

·Tree-House School © Valentino Gareri

·Domo - sustainable architecture education in secondary school © Dolores Victoria

·Gleis 21 © H. Hurnaus

·Garden house © C. Pavlou

·Garden house © C. Pavlou

·The Salt House © R. Hofmanis

(1)   Nový Evropský Bauhaus: Komise zahajuje fázi návrhu (europa.eu) .

(2)   Společné navrhování Nového evropského Bauhausu (europa.eu) .

(3)   Partneři (europa.eu) .

(4)   Kulatý stůl na vysoké úrovni (europa.eu) .

(5)   Ceny 2021 (europa.eu) .

(6)      Pro účely iniciativy Nový evropský Bauhaus se „udržitelností“ rozumí „environmentální udržitelnost“.

(7)      Tento místní kontext má řadu aspektů, které mohou společně určovat kvalitu života v daném místě: vzdálenost do dobrého zaměstnání, přístup k různým druhům infrastruktury a zařízení, cenová dostupnost bydlení apod.

(8)      Patří sem osoby, jimž hrozí větší riziko chudoby, marginalizace a/nebo diskriminace, jako jsou např. mladí lidé, senioři, osoby se zdravotním postižením, lesby, gayové, bisexuálové, transsexuálové, nebinární, intersexuální a queer osoby (LGBTIQ), osoby menšinového rasového nebo etnického původu, jako jsou Romové, a náboženské menšiny.

(9)      Viz zpráva EEA č. 21/2019, kapitola 3 „Zdravé životní prostředí, zdravý život: Jak životní prostředí ovlivňuje zdraví a dobré životní podmínky v Evropě“.

(10)       15minutové město (15minutecity.com) .

(11) Posílení investic do sociální infrastruktury v Evropě - Úřad pro publikace EU (europa.eu) https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/d3129b80-6f7c-11e8-9483-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF  

(12)   https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/digital-compass  

(13)   https://www.routledge.com/Design-for-Sustainability-A-Multi-level-Framework-from-Products-to-Socio-technical/Gaziulusoy/p/book/9781032089959

(14)

  http://revistas.unisinos.br/index.php/sdrj/article/view/sdrj.2021.141.02  

(15)       Důvodová zpráva: Evropská městská iniciativa – po roce 2020 (Europa.Eu) .

(16)       Mise programu Horizont Evropa | Evropská komise (europa.eu)

(17) Evropský inovační a technologický institut zveřejnil v souladu s Novým evropským Bauhausem výzvu k předkládání návrhů na zapojení občanů. Cílem je rozvíjet činnosti, při nichž budou občané vyzýváni nejen k tomu, aby určili, jaké problémy je potřeba řešit v jejich městě, ale také ke spolupráci při rozvíjení nápadů ohledně možných řešení ( https://www.eiturbanmobility.eu/launch-of-cross-kic-new-european-bauhaus-call-for-proposals-for-citizen-engagement/ ).

(18)   Evropský inovační a technologický institut (EIT) (europa.eu) .

(19)   Evropská rada pro inovace (europa.eu) .

(20) Podprogram Příroda a biologická rozmanitost a podprogram Oběhové hospodářství a kvalita života v rámci programu LIFE (europa.eu) .

(21)   Program pro jednotný trh | Evropská komise (europa.eu)

(22)   COSME. Evropský program pro malé a střední podniky. | Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (europa.eu) .

(23)   Partnerský projekt WORTH (worthproject.eu) .

(24) Přidat odkaz na výzvu, pokud bude připravena do 14. září.

(25) https://bigbuyers.eu/

(26)      Tato výzva cílí na spolupráci mezi širším okruhem zúčastněných stran: studenty, univerzitami, podniky, nevládními organizacemi, občanskou společností apod.).

(27)      Viz Davoský systém kvality stavební kultury – Davoská deklarace 2018.

(28)      Závěrečná zpráva expertní skupiny pro vysoce kvalitní architekturu a zastavěné prostředí pro všechny bude zveřejněna ve druhé polovině září 2021.

(29)       eTwinning – úvodní stránka .

(30)       DiscoverEU | Evropský portál pro mládež (europa.eu) .

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.9.2021

COM(2021) 573 final

Zpráva o fázi společného návrhu

PŘÍLOHA

Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

Nový evropský Bauhaus: Estetika, udržitelnost, pospolitost

Contents

1.    Harmonogram fáze společného návrhu    

2.    Hlavní zásady:    

2.1.    Na prvním místě jsou hodnoty    

2.2.    Inspirace stávajícími projekty a myšlenkami    

2.3.    Podpora diskuse jakožto klíčového nástroje    

2.4.    Rozvoj komunity    

2.4.1.    Partneři    

2.4.2.    Kulatý stůl na vysoké úrovni    

3.    Metodika a nástroje    

3.1.    Internetové stránky Nového evropského Bauhausu jako nástroj pro počáteční zapojení do projektu    

3.1.1.    Nástroj pro shromažďování strukturovaných příspěvků    

3.1.2.    Nástroj pro shromažďování příspěvků volného formátu    

3.1.3.    Shromažďování výstupů z diskusí    

3.2.    Analýza údajů: obecný přístup    

3.2.1.    Zásady    

3.2.2.    Faktory a stupnice: matice    

4.    Činnosti a zjištění    

4.1.    Činnosti    

4.2.    Dosah    

4.2.1.    Digitální komunikace    

4.2.2.    Oficiální partneři Nového evropského Bauhausu    

4.2.3.    Shromážděné příspěvky    

4.2.4.    Zeměpisná a odvětvová rovnováha    

4.3.    Zjištění    

5.    Nově vznikající osy    

5.1.    Opětovné propojení s přírodou    

5.2.    Znovu získat pocit sounáležitosti    

5.3.    Upřednostňování míst a osob, které to nejvíce potřebují    

5.4.    Potřeba dlouhodobého a integrovaného (oběhového) myšlenkového přístupu v průmyslovém ekosystému zohledňujícího životní cyklus    

6.    Nápady    

6.1.    Pozornost věnovaná zásahům malého rozsahu    

6.2.    Pracovat současně na více úrovních    

6.3.    Práce napříč obory pro zajištění integrovaného přístupu    

6.4.    Participativní přístup jako základ    

6.5.    Inovace přesahující technologický pokrok    

6.6.    Mezi minulostí a současností    

6.7.    Nové formy financování    

7.    VII. Závěr a následující kroky    

ZPRÁVA O FÁZI SPOLEČNÉHO NÁVRHU

U iniciativy Nový evropský Bauhaus zvolila Komise neobvyklý přístup: tento projekt koncipovala tzv. zdola nahoru, přičemž využila principů participace a inkluze. Poté, co byl projekt v září 2020 předsedkyní Komise von der Leyenovou zahájen 1 , zahájila Komise fázi naslouchání a poskytla všem zainteresovaným osobám příležitost sdílet své myšlenky, příklady, vize a výzvy, které by měly být v rámci tohoto projektu zohledněny. 

V této příloze naleznete zprávu o dané fázi společného návrhu, která posloužila jako východisko pro koncepci Nového evropského Bauhausu představovanou nyní ve sdělení Komise. V období šesti měsíců Komise realizovala rozsáhlou spolupráci s občany, odborníky a organizacemi a identifikovala díky ní klíčové výzvy a myšlenky, které budou udávat směr Nového evropského Bauhausu v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.

Celkově se uskutečnilo více než 200 víceoborových diskusí a více než 2 000 přispěvatelů přímo sdílelo své myšlenky, výzvy a vize prostřednictvím internetových stránek Nového evropského Bauhausu. Kromě toho přibližně 12 000 osob sledovalo iniciativu NEB a interagovalo s ní na Instagramu a více než 8 500 diváků na dálku sledovalo konferenci o Novém evropském Bauhausu 2 . V této fázi byla zásadní podpora jak oficiálních evropských partnerů Nového evropského Bauhausu, tak členů kulatého stolu na vysoké úrovni, kteří aktivovali své sítě a podněcovali nové diskuse.

Tento dokument shrnuje hlavní zjištění fáze společného návrhu. Rovněž nastiňuje použité metody a nástroje.

1.Harmonogram fáze společného návrhu

·Leden až polovina února: oficiální zahájení iniciativy dne 18. ledna 2021 spuštěním internetových stránek NEB. Vypracování strategie pro zahájení diskusí týkajících se této iniciativy (informační webináře, výzvy pro partnery, oslovení sítí). Výběr členů kulatého stolu na vysoké úrovni.

·Polovina února až polovina března: jsou pořádány pravidelné týdenní webináře a workshopy s cílem zvýšit zapojení organizací a komunit; kulatý stůl na vysoké úrovni nabývá své konečné podoby. Je vybrána první skupina partnerů.

·Polovina března až polovina dubna: zahájení screeningu příchozích příspěvků: identifikace trendů, klíčových témat a výzev ze shromážděných vstupů; organizace konference o Novém evropském Bauhausu (22.–23. dubna). První zasedání kulatého stolu na vysoké úrovni; aktivity partnerských organizací.

·Polovina dubna až konec června: výběr a screening příspěvků. Kulatý stůl na vysoké úrovni se schází každé dva týdny. Každý týden je vybrána nová skupina partnerů. Na mnoha akcích pořádaných partnery a dalšími nezávislými zúčastněnými stranami jsou sdíleny, diskutovány, testovány a obohacovány první výsledky z příspěvků sdílených prostřednictvím internetových stránek souvisejících s utvářením smyslu.

·Konec června: Ukončení fáze společného návrhu.

2.Hlavní zásady: 

2.1.Na prvním místě jsou hodnoty 

Projekt Nový evropský Bauhaus je od počátku vymezen třemi základními hodnotami – estetikou, udržitelností a inkluzí – se silným zaměřením na prostředí, v němž žijeme, a životní styl. Právě z této kombinace hodnot vychází ambice učinit ze Zelené dohody kulturní, pozitivní a hmatatelnou zkušenost orientovanou na člověka.

Na základě tří základních hodnot – estetiky, udržitelnosti a pospolitosti – bylo cílem fáze společného návrhu poskytnout odpověď na tři klíčové otázky:

·Jak lidé chápou pojmy estetika, udržitelnost a sociální začleňování ve vztahu k místům, kde žijí, a ke svému způsobu života?

·Jaké jsou nejnaléhavější problémy, s nimiž se občané v souvislosti se svým životním prostředím potýkají?

·Jaké konkrétní myšlenky by mohly podpořit hnutí Nový evropský Bauhaus?

·Jaký by měl být cílový rozsah působnosti a hlavní priority iniciativy Nový evropský Bauhaus?

2.2.Inspirace stávajícími projekty a myšlenkami

Mnoho slibných iniciativ stavějících na kombinaci zásad udržitelnosti, inkluze a estetiky již existuje. To platí pro udržitelnou architekturu, jak dokládají výherci Pritzkerovy ceny za rok 2021 3 , kterou obdrželi za transformaci bloků sociálních bytů v Bordeaux 4 . Odráží se to ale například i v rostoucím počtu komunitních zahrad, kde se místní podílejí na přeměně veřejné zeleně, nebo na kulturních festivalech, které zvyšují povědomí o otázkách životního prostředí skrze umění.

S cílem motivovat ty, kteří se již určitým způsobem na Novém evropském Bauhausu podílejí, ocenit jejich dílčí projekty a čerpat z jejich nápadů, se fáze společného návrhu zaměřila na stávající projekty, které by mohly být pro tuto iniciativu inspirací. Celkem bylo prostřednictvím internetových stránek předloženo asi 1 800 příkladů.

Tento přístup podpořilo i udělování cen Nového evropského Bauhausu za rok 2021 5 .

Za účelem pokrytí všech rozmanitých rozměrů, jež jsou pro iniciativu NEB relevantní, bylo stanoveno deset různých kategorií cen. V každé kategorii byla udělena zvláštní cena příslušníkům mladé generace:

1.Techniky, materiály a postupy pro výstavbu a design

2.Budovy renovované v duchu oběhovosti

3.Řešení společného vývoje zastavěného prostředí a přírody

4.Regenerované městské a venkovské oblasti

5.Výrobky a životní styl

6.Zachování a přeměna kulturního dědictví

7.Obnovená místa pro setkávání a sdílení

8.Mobilizace kultury, umění a komunit

9.Modulární, adaptabilní a mobilní řešení pro bydlení

10. Mezioborové vzdělávací modely

Reakce byla působivá, neboť během jednoho měsíce bylo obdrženo více než 2 000 návrhů z celé EU. Proces výběru byl také participativní s veřejným hlasováním a hodnocením ze strany oficiálních partnerů Nového evropského Bauhausu. Koneční výherci budou vyhlášeni 16. září na slavnostním předávání cen v Bruselu.

2.3.Podpora diskuse jakožto klíčového nástroje

Z rodinných večeří a pracovních schůzek všichni víme, že nejlepší nápady vždy vzejdou z diskuse. A tím spíš, když se sejdou lidé z různých prostředí a s různými názory. Z tohoto důvodu byly diskuse na různých úrovních klíčovým nástrojem fáze společného návrhu.

Důraz byl kladen na zahájení spolupráce napříč různými odvětvími, mezi jednotlivými institucionálními aktéry a co možná nejodlišnějšími skupinami, aby bylo možné překlenout propasti mezi zavedenými strukturami a vytvořit nová propojení založená na spolupráci směřující ke společným cílům.

Komise tyto diskuse podpořila souborem nástrojů, který byl k dispozici na internetových stránkách, a svou účastí.

Diskuse byly pořádány jak na místní úrovni, tak vnitrostátními vládami i celoevropskými iniciativami. S výsledky těchto diskusí byla poté Komise seznámena. 

V dubnu Komise uspořádala globální diskusi: Konferenci o Novém evropském Bauhausu, hybridní akci s více než 40 mezinárodními řečníky a zprostředkovateli. Konference se zúčastnilo více než 8 500 diváků z 85 zemí. Četné panelové diskuse a osm workshopů umožnily plodný dialog mezi účastníky. Během jednotlivých zasedání byly shromažďovány výsledky workshopů a následně byly využity k utvoření smyslu této iniciativy.

2.4.Rozvoj komunity 

Nový evropský Bauhaus staví na komunitě rozvíjející se kolem dvou pilířů, které mají toto hnutí podpořit: výzvy pro oficiální partnery a kulatého stolu na vysoké úrovni.

2.4.1.Partneři

Na počátku fáze společného návrhu zveřejnila Komise na internetových stránkách výzvu pro oficiální partnery Nového evropského Bauhausu.

Oficiálními partnery jsou neziskové organizace, které sdílejí hodnoty Nového evropského Bauhausu a navrhly konkrétní kroky na podporu jeho dalšího rozvoje a realizace, např. akce, zprávy, diskuse.

Oproti první skupině, která dne 25. března čítala 20 partnerů, bylo oficiálních partnerů v okamžiku ukončení fáze společného návrhu více než 200. Výzva pro partnery zůstane aktivní v průběhu celé fáze realizace, aby rozvoj komunity podporovala i nadále. 6 .

2.4.2.Kulatý stůl na vysoké úrovni 

Z počáteční skupiny téměř 80 odborníků, které Komise pro tuto iniciativu určila jakožto účastníky kulatého stolu na vysoké úrovni, bylo na základě jejich osobních zkušeností a odborných znalostí pokrývajících jednotlivé rozměry Nového evropského Bauhausu vybráno 18 členů 7 . Tito odborníci nezastupují konkrétní organizace ani země. Při jejich výběru byla zvláštní pozornost věnována zeměpisné, odvětvové a genderové vyváženosti.

Úlohou členů kulatého stolu na vysoké úrovni je sdílet a vyjadřovat své názory, inovativní myšlenky a definovat výzvy týkající se klíčových témat. Jeho členové si pravidelně vyměňovali nápady s předsedkyní Komise a dvěma určenými komisařkami a spolupracovali prostřednictvím řady workshopů. Působili také jako ambasadoři dané komunity a využívali své sítě s cílem podpořit diskusi a shromáždit poznatky ve svých zemích původu i za jejich hranicemi.

Na základě sdílení názorů se členové kulatého stolu na vysoké úrovni podělili o své vize a nápady na opatření v koncepčním dokumentu 8 .

3.Metodika a nástroje

3.1.Internetové stránky Nového evropského Bauhausu jako nástroj pro počáteční zapojení do projektu

Vzhledem k omezením způsobeným pandemií bylo pro zajištění přímého přístupu veřejnosti k fázi společného návrhu nutné vytvořit digitální platformu, kde by lidé mohli jednoduchým způsobem sdílet své nápady a zkušenosti. Okamžikem svého spuštění dne 18. ledna 2021 začaly internetové stránky nabízet dva hlavní vstupní body pro sdílení příspěvků: první byl navržen tak, aby jeho prostřednictvím mohly být shromažďovány strukturované příspěvky, a druhý pro příspěvky volného formátu.

3.1.1.Nástroj pro shromažďování strukturovaných příspěvků

Cílem tohoto vstupního bodu bylo shromáždit krátké příspěvky (v průměru přibližně 2 000 znaků). Tyto vstupy bylo možné sdílet prostřednictvím tří různých kanálů, z nichž každý byl zaměřen na jiný rozměr iniciativy:

·Stávající příklady a projekty: co již bylo realizováno a vytvořeno.

·Vize a myšlenky: návrhy ještě nerealizovaných projektů.

·Výzvy: přání a potřeby občanů.

3.1.2.Nástroj pro shromažďování příspěvků volného formátu

Další vstupní bod nabízel po předložení příspěvku možnost vyplnit formulář strukturovaný jako čtyři otevřené otázky za účelem formulace vstupů v rámci iniciativy NEB.

3.1.3.Shromažďování výstupů z diskusí

V průběhu fáze společného návrhu bylo na téma iniciativy Nový evropský Bauhaus uspořádáno mnoho diskusí. Zejména v prvních týdnech Komise zorganizovala desítky tzv. aktivačních zasedání s cílem podpořit účast v rámci konkrétních sítí. Zatímco tyto první schůzky důkladně sledoval a organizoval tým iniciativy NEB sám, zejména po konferenci Nového evropského Bauhausu konané v dubnu se začaly týden co týden spontánně objevovat další obdobné akce. V mnoha případech pořadatelé těchto akcí sdíleli výsledky diskusí na internetových stránkách.

3.2.Analýza údajů: obecný přístup 

3.2.1. Zásady

Fáze společného návrhu, konkrétně činnosti související se získáváním příspěvků, byla založena na řadě klíčových zásad.

3.2.1.1. Transparentnost

Aby byl proces plně otevřený a participativní, bylo nezbytné zajistit jeho nepřetržitou transparentnost. Té bylo dosaženo prostřednictvím internetových stránek Nového evropského Bauhausu, kde jsou spolu s primárními odkazy na nástroje účasti uvedeny informace o kulatém stolu na vysoké úrovni, partnerech, ale také kalendář hlavních akcí konaných v souvislosti s touto iniciativou. Kromě toho byly všechny příspěvky postupně zpřístupňovány veřejnosti 9 za pomoci vizualizačního systému. Díky tomuto nástroji a jeho výzkumným funkcím mají všichni zainteresovaní uživatelé nebo organizace možnost sami si „utvářet interpretace“ a provést analýzu.

3.2.1.2. Rozmanitost a rovné zacházení

Profily přispěvatelů jsou skutečně rozmanité a jejich příspěvky se pohybují od krátkých představení přes rozsáhlá shrnutí řady akcí až po eseje, poziční dokumenty nebo výzkumné články. Navzdory rozdílům, co se týče komplexnosti, znění a délky, bylo důležité prověřit každý vstup se stejnou měrou pozornosti.  

3.2.1.3.Vytváření skupin

Dalším zásadním prvkem screeningu byla snaha vyhnout se striktnímu řazení příspěvků do konkrétních předem definovaných kategorií a následné aplikaci kvantitativního přístupu, který by omezil analýzu na určení počtu příspěvků týkajících se určitého tématu.

Zvolená metoda byla průběžně přizpůsobována obsahu, který byl postupně shromažďován, a sdružovala jednotlivé příběhy a myšlenky do různých skupin témat a otázek, které mohly být zodpovídány.

Po určení konkrétních tendencí bylo klíčové zajistit, aby mezi velkými kategoriemi nezapadly méně zastoupené názory, a z důvodu vyváženosti věnovat těmto ojedinělým vstupům zvláštní pozornost.

3.2.2.Faktory a stupnice: matice

Kromě určení jednotlivých tendencí a odlehlých hodnot byl proces seskupování zaměřen také na výběr souboru umožňujících faktorů, tedy typologii zdrojů nezbytných pro podporu transformace (sítě, kultura, vzdělávání, výzkum, infrastruktura, lokalizace, technologie, politiky a regulační rámec, strategie a programy). Seznam těchto faktorů byl spárován s rozsahy použití počínaje místním rozměrem až po globální kontext (budova, sousedství, venkovský & městský rozměr, regionální, vnitrostátní, evropský, světový a vícenásobný rozměr).

Důležitým mezníkem ve snaze o propojení obecných tendencí s konkrétnějšími představami o tom, jak postupovat směrem k žádoucí transformaci, byla kombinace faktorů a rozsahů použití a jejich zanesení do matice.

4.Činnosti a zjištění

4.1.Činnosti 

Činnosti, které probíhaly, byly velmi rozmanité a různorodé. Aby byla diskuse co nejinkluzivnější a nejotevřenější, Komise činnosti, které navrhly jiné organizace, neřídila. V tomto dokumentu nelze uvést všechny organizace a činnosti. Existuje mnoho dalších příkladů.

Iniciativa oslovila velmi široké publikum: od architektů po vědce, od organizací sociálního bydlení až po průmyslové podniky, od dětí a studentů uměleckých oborů až po veřejné orgány.

V konkrétních oblastech či regionech místní organizace společnými silami pořádaly různé akce (např. v Galicii ve Španělsku, v Gdyni v Polsku). V jiných případech se partneři obrátili na své evropské sítě s cílem uspořádat celoevropské diskuse o určitém tématu (Housing Europe 10 , The Bureau of European Design Associations (BEDA) 11 , IFLA Europe (Mezinárodní federace krajinářských architektů), New European Bauhaus Collective 12 , Europeana 13 , Europa Nostra 14 , Triennale Milano 15 , Wood4Bauhaus Alliance 16 ).

V některých členských státech se do iniciativy zapojily vnitrostátní subjekty nebo ministerstva (Švédsko, Dánsko, Španělsko, Litva, Německo, Slovinsko, Estonsko, Itálie a další). Další města a členské státy

zahájily spolupráci se sousedními zeměmi a uspořádaly regionální diskuse (Severský Bauhaus 17 , Mořský Bauhaus 18 nebo platforma NEB goes South sdružující katedry architektury šesti univerzit 19 )

Oficiální partneři Nového evropského Bauhausu a členové kulatého stolu na vysoké úrovni hráli v těchto iniciativách velmi často klíčovou úlohu.

Nový evropský Bauhaus podpořil rozvoj mnoha činností, do nichž se zapojily i děti a mládež, mnohdy s cílem využít ve fázi společného návrhu jejich kreativitu. Bavorské ministerstvo pro bydlení, výstavbu a dopravu například uspořádalo soutěž pro děti do 14 let a vyzvalo je, aby se podělily o svá výtvarná díla s cílem inspirovat budoucí výstavbu domů a společné soužití. Saské ministerstvo pro spravedlnost a demokracii, Evropu a rovnost spolu se Státním úřadem Saské Kamenice pro školství a vzdělávání uspořádaly podobnou soutěž pro mládež ve věku od 14 do 18 let o cenu za nejlepší vizi budoucnosti vyjádřenou prostřednictvím kresby, malby, grafiky, sochy nebo modelu.

Finská kulturní platforma Arkki zorganizovala uměleckou soutěž reflektující iniciativu NEB, litevská nezisková organizace Architektūros Fondas zase chystá pětidenní workshopy v sedmi malých městech po celé zemi s cílem pomoci mladým lidem lépe porozumět jejich životnímu prostředí, podpořit jejich tvořivost a posílit jejich smysl pro osobní odpovědnost.

Nový evropský Bauhaus rovněž vyvolal velký zájem u průmyslové komunity. Několik odvětvových organizací se přihlásilo do role partnerů Nového evropského Bauhausu a uspořádalo akce a workshopy (např. Fashion Council Germany, nadace LafargeHolcim nebo „Betonová iniciativa“ [the Concrete Initiative]). V rámci evropského dřevozpracujícího průmyslu bylo založeno sdružení Wood4Bauhaus, což je vůbec poprvé, kdy se toto odvětví rozhodlo spojit síly v rámci společného projektu. Dvě zasedání o Novém evropském Bauhausu, která se zaměřila především na odvětví stavebnictví, uspořádal i Evropský kulatý stůl pro průmysl. K diskusím se připojila a zajímavými poznatky přispěla komunita podporující energie z obnovitelných zdrojů.

Evropský inovační a technologický institut (EIT) mobilizoval svůj ekosystém partnerů napříč celou EU s cílem zvýšit povědomí o Novém evropském Bauhausu a společně navrhovat mezioborové činnosti ve městech a venkovských oblastech týkající se témat, jako je ekologická transformace, architektonické, kulturní a historické pamětihodnosti, oběhovost a odolnost měst a všeobecná mobilita jakožto klíčový faktor sociálního začlenění.

Fáze společného návrhu se aktivně účastnily vlády jednotlivých států a regionální subjekty. Španělské ministerstvo dopravy, mobility a městské agendy například uspořádalo konferenci s cílem prozkoumat úlohu, kterou může při definování a realizaci Nového evropského Bauhausu hrát Španělsko, a zahájilo institucionální dialog a umožnilo výměnu zkušeností mezi příslušnými projekty a aktéry. Podobným případem je iniciativa Severský Bauhaus, kde více než 1 600 osob z různých severských zemí pod vedením finského Ministerstva životního prostředí diskutovalo o důležitých tématech týkajících se severoevropského klimatu, přičemž se inspirovaly tradičními místními dřevěnými městy a severským konceptem sociálního státu. V Německu uspořádalo Ministerstvo vnitra workshop, jehož cílem bylo shromáždit podněty z praxe od různých aktérů. V Litvě uspořádalo Ministerstvo životního prostředí spolu s Ministerstvem kultury o Novém evropském Bauhausu celonárodní diskusi.

Nový evropský Bauhaus vzbudil velký zájem i v Evropském parlamentu: Výbor pro kulturu a vzdělávání (CULT) uspořádal ve spolupráci s Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) řadu akcí týkajících se Bauhausu, od neformálních výměn názorů s Komisí až po oficiální setkání s odborníky z různých členských států 20 . Byla založena mezistranická a mezivýborová skupina přátelství, která odráží holistický přístup Nového evropského Bauhausu a sdružuje více než 30 poslanců Evropského parlamentu. Poslanci se zapojili do fáze společného návrhu a uspořádali veřejnou akci za účasti občanské společnosti.

Výbor regionů uspořádal diskusi mezi starosty Evropských hlavních měst kultury a Evropských hlavních měst inovací a svými vlastními členy za podpory a účasti Komise.

Evropská komise uspořádala řadu webinářů s cílem informovat různé komunity a shromáždit podněty, jakož i konferenci o Novém evropském Bauhausu 21 . Jednotlivé útvary Komise, které se při své činnosti zabývají některými aspekty Nového evropského Bauhausu, oslovily své komunity a uspořádaly workshopy a akce například se zástupci mládeže nebo uhelných regionů s cílem zjistit, jak by dle jejich názoru mohl Nový evropský Bauhaus pomoci při transformaci.

Většina diskusí a akcí byla zaměřena na evropskou veřejnost. Určitá aktivita však probíhala i mimo EU, například v Turecku, Jižní Americe a USA. Komise se záměrně rozhodla do kulatého stolu na vysoké úrovni zahrnout i členy ze států mimo EU, aby vyzdvihla globální ambice projektu. Kromě toho několik mimoevropských partnerů uspořádalo akce, na nichž spolupracovali s evropskými protějšky.

4.2.Dosah 

4.2.1.Digitální komunikace

Klíčovými zásadami komunikační strategie jsou otevřenost, zapojení veřejnosti a společná tvorba obsahu založeného na příspěvcích konkrétních lidí. Vizuální identita fáze společného návrhu nebyla nijak výrazná. Byla založena na skicách. Cílem bylo dát lidem možnost převzít za koncepci iniciativy odpovědnost a využít svou kreativitu.

Od ledna 2021 kampaň oslovila a zapojila významný počet lidí napříč Evropou:

·Instagram: Účet (zvolený vzhledem ke své vizuální povaze za hlavní komunikační platformu) získal více než 12 000 sledujících.

·Twitter: I bez speciálního účtu na Twitteru zahrnovaly konverzace obsahující hashtag #NewEuropeanBauhaus cca 23 000 reakcí.

·Oficiální internetové stránky zaregistrovaly více než 350 000 návštěv.

·Zpravodaj má více než 20 000 odběratelů.

·Byla aktivována stránka na Pinterestu.

·Webináře přilákaly okolo 4 300 účastníků.

4.2.2.Oficiální partneři Nového evropského Bauhausu

Do konce fáze návrhu požádalo o oficiální partnerství 750 subjektů, z nichž 270 bylo přijato a zveřejněno na internetových stránkách.

Dosah této komunity oficiálních partnerů je od organizací působících na místní úrovni až po celoevropské sítě zahrnující různorodé subjekty. Celkový počet organizací, které jsou aktuálně oficiálními partnery iniciativy, se odhaduje v řádu milionů.

(„sítěmi“ se rozumí partnerské organizace, jejichž členové se nachází v různých zemích, „činnosti“ se týkají partnerů usazených pouze v jednom státě, ale vykonávajících některé své činnosti v jiných zemích)

Tyto partnery charakterizuje velká rozmanitost, pokud jde o odvětví a oblasti odborných znalostí.

Společenství má partnery ve většině členských států a 36 % z nich jsou nadnárodní sítě se členy v mnoha členských státech i mimo ně, čímž se zlepšuje zeměpisný dosah a vyváženost.

Zeměpisné rozložení partnerů včetně pokrytí sítěmi

4.2.3.Shromážděné příspěvky

4.2.3.1.Nástroj pro shromažďování strukturovaných příspěvků

Celkem bylo prostřednictvím nástroje pro shromažďování strukturovaných příspěvků získáno přibližně 1 800 vstupů. V některých případech se jednalo o rozsáhlá vysvětlení výzkumu; jindy to byly krátké poznámky týkající se určitého idylického místa, vzpomínky nebo budovy či postupu.

Počet příspěvků: Příklady (1 145), myšlenky (452), výzvy (167)

4.2.3.2.Nástroj pro shromažďování příspěvků volného formátu

Prostřednictvím nástroje pro shromažďování příspěvků volného formátu bylo sdíleno přibližně 200 vstupů. Tento vstupní bod využila široká škála účastníků: odborníci, výzkumní pracovníci a výzkumné skupiny, soukromé společnosti, školy a univerzity, kulturní organizace, vládní a nevládní organizace, regionální a vnitrostátní agentury, sítě a centra. Mezi skupinami a sdruženími, které předložily své příspěvky, byly zaznamenány rozdíly i v rozsahu jejich působnosti, a to od místní až po mezinárodní a celosvětovou úroveň.

4.2.4.Zeměpisná a odvětvová rovnováha

Komise věnovala zvláštní pozornost zeměpisné a odvětvové rovnováze: V prvních týdnech shromažďování příspěvků byly zeměmi s nejvyšším počtem přispěvatelů a činností Itálie, Španělsko a Německo. Díky intervenci Komise, partnerských organizací, členů kulatého stolu na vysoké úrovni a dalších subjektů mohl však projekt během akcí, diskusí a aktivačních zasedání oslovit širší publikum.

Pokud jde o úlohu jednotlivých přispěvatelů, Nový evropský Bauhaus přirozeně vyvolal velký zájem stavebního odvětví (architektů a inženýrů), a to zejména kvůli výslovnému odkazu na architektonické odvětví, který je součástí samotného názvu projektu. Řada místních akcí plánovaných přímo s konkrétními skupinami organizací nebo pro konkrétní skupiny organizací podpořila zapojení nezastoupených (nebo méně zastoupených) odvětví. To spolu s integrací partnerů z různých oblastí ještě zvýšilo odvětvovou rozmanitost.

Jaká je vaše úloha?

Většina příspěvků vzešla z místní úrovně.

4.3.Zjištění 

Analýza těchto zjištění je založena na údajích získaných prostřednictvím nástroje pro shromažďování strukturovaných příspěvků, nástroje pro shromažďování příspěvků volného formátu a výstupů z diskusí a akcí, které Evropská komise uspořádala a/nebo kterých se zúčastnila. 

Abychom zjistili, jak lidé chápou pojmy estetika, udržitelnost a sociální začleňování ve vztahu k místům, kde žijí, a ke svému způsobu života, bylo třeba správně pochopit a rozlišit vztahy mezi jednotlivými vstupy a různými rozměry.

Udržitelnost se ve většině případů pojila s tzv. zelenými aspekty, jako je oběhové hospodářství, energetická účinnost, opětovné použití materiálů. Inkluze souvisela s větší pozorností věnovanou potřebám marginalizovaných nebo zranitelných skupin, účastí všech skupin společnosti na rozhodování, lepší cenovou dostupností a dosažitelností bytového fondu, překlenutím rozdílů mezi lidmi a jejich propojením. Estetiku přispěvatelé obvykle spojovali se znovunabytým zájmem o historii a architektonické dědictví, s místy, která jsou důvěrně známá nebo v souladu s přírodním světem, s místy nebo formami, které inspirují lidskou kreativitu a představivost.

Většina témat je vzájemně propojena: například přístup k prostranstvím se zelení může hrát důležitou roli při sbližování lidí; pro cenovou dostupnost bydlení je nutné zajistit dostupnost pracovních příležitostí s cílem vytvořit zdravý a funkční ekosystém. Žádnou lokalitu není možné změnit k lepšímu, aniž by byla zohledněna její identita.

5.Nově vznikající osy

Jak je vysvětleno v tomto sdělení, díky zařazení příspěvků do jednotlivých skupin byly definovány čtyři základní osy této iniciativy:

·Opětovné propojení s přírodou 

·Znovuzískání pocitu společenství a sounáležitosti 

·Upřednostňování míst a osob, které to nejvíce potřebují

·Potřeba dlouhodobého a integrovaného (oběhového)  myšlenkového přístupu v průmyslovém        ekosystému zohledňujícího životní cyklus         

5.1.Opětovné propojení s přírodou

Opakující se ambicí identifikovanou v příspěvcích je zásadní nutnost znovu propojit člověka s přírodou. Obecná tendence je směřovat zpět k holistickému myšlení, které nahlíží životní styl a smýšlení, hospodářství, společnost a limity naší planety prizmatem ochrany životního prostředí.

 Několik hlasů tvrdí, že zastavěné prostředí a příroda by neměly být považovány za dva samostatné prvky, ale za vzájemně propojené součásti téhož ekosystému. Příroda by měla být nedílnou součástí zastavěných prostředí měst, měla by se s nimi prolínat počínaje malými zahrádkami až po větší projekty se společným cílem opětovně začlenit město do přírody a vrátit přírodě její nadvládu. Jednou z myšlenek, které se v příspěvcích opakovaly, bylo řešení degradovaných městských oblastí, zejména tam, kde existuje potenciál přeměnit opuštěné prostory na vysoce kvalitní, aktivní prostředí vhodné pro bydlení a schopné podpořit biologickou rozmanitost a regeneraci.

Při územním plánování by měla být pozornost věnována více rozměrům současně. Obnova biologické rozmanitosti a přírodních stanovišť musí být řešena v kombinaci s přeměnou vzorce mobility z převážně automobilového na pěší s propojeným uspořádáním pro zdravější města a pohodlnější bydlení. Zlepšení kvality ovzduší a vody tím, že bude řešeno neudržitelné využívání zdrojů a nakládání s odpady, rovněž povede ke zlepšení kvality života a zdraví obyvatel měst i přírody.

Mimo městské oblasti představuje ztráta biologické rozmanitosti, zranitelnost životního prostředí, ztráta místních znalostí a zánik farem výzvy i pro mnohé venkovské oblasti. V těchto případech se navrhovaná řešení týkají zejména udržitelnosti cestovního ruchu, modelů permakultur nebo agrolesnictví, inteligentních nebo ekologických vesnic, obnovy biologické rozmanitosti a integrace venkova a měst.

5.2.Znovu získat pocit sounáležitosti

Jedním z klíčových témat, které z příspěvků vyplynulo, je potřeba posílit pocit sounáležitosti a znovu objevit genius loci , kde se člověk znovu stane součástí přírody a místní kultury a historie.

Dobrým příkladem jsou v tomto smyslu diskuse mezi různými zúčastněnými stranami z uhelných regionů procházejících transformací. Díky těmto diskusím vyšlo najevo, že transformační politiky se zaměřují na udržitelnost, inovace a vytváření nových pracovních míst, ale často přehlížejí lidský rozměr, tj. budování komunit, kulturní a architektonické dědictví a účel. Tato přeměna se musí znovu soustředit okolo potřeb komunity a její vize ohledně transformace jejího okolí.

Další důležitou výzvou, kterou lidé ve svých příspěvcích identifikovali, je nedostatek vhodných míst k setkávání, výměně nápadů a socializaci, což má negativní dopad jak na sociální jednotu, tak na životní podmínky jednotlivců. Jedná se například o bývalé socialistické čtvrti a budovy, kde by proces renovace neměl být zaměřen pouze na samotnou rekonstrukci či výstavbu, ale také na znovunalezení smyslu konceptu identity a podporu dobrých životních podmínek.

Při opětovném propojování člověka s charakterem, historií a tradicemi určitého místa, které tvoří jeho jedinečnou atmosféru, hraje primární úlohu kultura a umění. Kromě toho také působí jako katalyzátor pro sbližování lidí a překlenutí sociálních rozdílů prostřednictvím sdílení různých názorů a zkušeností a mohou rovněž pomoci při revitalizaci jednotlivých čtvrtí či dokonce celých oblastí.

Zejména v rámci projektů týkajících se obnovy a rekonstrukce by mohlo hrát významnou úlohu rozšíření koncepce kultury, jakož i zachování architektonického dědictví a kulturních památek. Využití místních znalostí a postupů je způsobem, jak znovu propojit lidi s místy, kde žijí, ale nabízí i potenciál oživit ekonomiku.

Kromě toho lidé vyjádřili touhu aktivně podporovat místní podnikatelský ekosystém a decentralizaci několika dodavatelských řetězců od výroby potravin až po distribuovanou výrobu různého zboží. Podpora modelů „lokální ekonomiky“ a „15minutového města“ (neboli „kompletní komunity“) může pomoci vytvořit více příležitostí na místní úrovni a dynamické a smíšené komunity, v nichž budou všechny potřeby dostupné všem.

5.3.Upřednostňování míst a osob, které to nejvíce potřebují 

Klíčové aspekty, které v této oblasti vyšly na povrch, jsou:

·Význam rovné účasti občanů na rozhodování a potřeba inkluzivního přístupu, který zohlední zkušenosti a potřeby různých skupin ve veřejném i soukromém kontextu.

·Potřeba propojit venkovské oblasti s městy, ale také překlenout digitální propast.

·Potřeba řešit problém lidí bez domova a zajistit lepší cenovou dostupnost bydlení pro skupiny, které čelí nejtěžším výzvám.

Abychom zlepšili sociální začlenění, musíme se zaměřit na marginalizované a zranitelné skupiny, jako jsou právě senioři, osoby se zdravotním postižením nebo přistěhovalci, a zajistit jejich rovný přístup ke službám, zeleni a digitálním nástrojům. V mnoha příspěvcích byly digitální nástroje označeny za užitečné pomocníky, pokud jde o zvýšení samostatnosti a zajištění rovné účasti lidí na rozhodování.

Mnohé venkovské oblasti se potýkají se ztrátou obyvatelstva, což obratem vede k hospodářské a sociální deprivaci a degradaci  přírodního i zastavěného prostředí. Venkovské oblasti často trpí nedostatkem (fyzického i digitálního) propojení, potažmo nedostatkem příležitostí, pokud jde o pracovní místa nebo inovační potenciál. Jedním ze způsobů, jak zlepšit sociální začlenění, je také větší propojení a dostupnost městských částí, kde se určité oblasti nacházejí ve fyzické a/nebo sociální izolaci a trpí marginalizací a nerovným přístupem ke službám. Problém tzv. zmenšujících se měst má pro tato města negativní hospodářské a sociální důsledky a představuje zátěž pro infrastrukturu, přičemž jeho řešení vyžaduje dlouhodobou strategii.

Značný počet příspěvků a diskusí potvrzuje, že důraz by neměl být kladen pouze na bydlení a zastavěné prostředí, ale také na usnadnění přístupu ke službám a infrastruktuře.

5.4.Potřeba dlouhodobého a integrovaného (oběhového) myšlenkového přístupu v průmyslovém ekosystému zohledňujícího životní cyklus

Je naléhavě zapotřebí řešit neudržitelné využívání zdrojů a nakládání s odpadem v různých odvětvích (např. stavebnictví, módní průmysl, výroba).

Ve stavebnictví je hlavním cílem zabraňovat zbytečné demolici tím, že se zaměříme na obnovu a adaptivní znovuzprovoznění starých budov.

Řešení a materiály inspirované přírodou jsou pro nový způsob myšlení v průmyslových ekosystémech zásadní. Řešení inspirovaná přírodním světem mohou přispět k integrovanějšímu přístupu a podpořit oběhové hospodářství. Budovy a průmyslové procesy by měly být považovány za součást přírodního ekosystému. Příklady postupů oběhového hospodářství, upcyklace, způsobů, jak se vyhnout vytváření různých druhů odpadu nebo jak je případně využít, lze nadále sdílet a využívat.

Abychom zajistili integrovaný a dlouhodobý přístup, pokud jde o obnovu měst nebo bydlení, je třeba vzít v úvahu několik klíčových elementů.

Nové postupy a materiály by mohly nabídnout stavebnímu odvětví dlouhodobější řešení. Využití upcyklovaného demoličního materiálu nebo odpadu, jakož i biologických materiálů, pokud jde o posílení strukturální celistvosti nebo zlepšení tepelné izolace starých budov. Kromě přírodních a oběhových řešení mohou hrát významnou úlohu i jiné technologie a inovace. Například zpětné získávání tepla a energie z obnovitelných zdrojů, 3D tisk, nástroje pro sběr a sdílení údajů pro zlepšení energetické účinnosti, využívání vody a nakládání s odpady. Digitální nástroje mohou hrát významnou úlohu ve snaze porozumět životnímu stylu komunit a podpořit spolupráci a zapojení komunit do rozvoje měst nebo poskytovat přehledné informace o potřebách obyvatel v souvislosti s jejich životním prostředím.

Transformace některých hospodářských odvětví vyžaduje lepší odbornou přípravu a rekvalifikaci pracovní síly tak, aby bylo možné zohlednit životní cyklus a postupy ve všech rozměrech a procesech průmyslového ekosystému. Měly by být přehodnoceny a dále zkoumány náklady na neudržitelné postupy s cílem stanovit priority a eliminovat nejškodlivější cykly.

Životní cyklus by měl být zohledněn na všech úrovních: na místní úrovni zpracováváním a opětovným využíváním místních materiálů, tj. přeměnou vyřazených materiálů na nábytek nebo sdílené prostory; na vnitrostátní či mezinárodní úrovni provedením změn v hodnotovém řetězci klíčových průmyslových odvětví.

6.Nápady

Pokud jde o umožnění přechodu na Nový evropský Bauhaus a jeho realizaci poukázali přispěvatelé na různé potřeby. Tyto potřeby sahají od financování až po vytváření sítí a lepší zviditelnění slibných projektů a produktů:

Kromě tohoto horizontálního ukazatele vyplynula z příspěvků některá jasná doporučení týkající se opatření, která by měla být přijata.

6.1.Pozornost věnovaná zásahům malého rozsahu

Nový evropský Bauhaus by měl věnovat zvláštní pozornost opatřením a změnám na úrovni ulic a čtvrtí, protože i opatření malého rozsahu mohou mít velký význam. Na místní úrovni navíc obyvatelé dobře vědí, jaké změny by bylo potřeba realizovat. Úspěšné projekty nevelkého rozsahu zvyšují pravděpodobnost změny: drobné iniciativy již existují a je pouze zapotřebí je podpořit. Kvůli struktuře výzev je však pro ně často obtížné žádat o finanční prostředky EU.

6.2.Pracovat současně na více úrovních 

Ve společnosti roste povědomí o tom, že opatření přijatá v Evropě ovlivňují zbytek světa a naopak. Je rovněž známo, že nižší a vyšší úrovně jsou vzájemně propojené a že existuje potenciál aplikovat stejné zásady napříč různými strukturami. Očekává se proto, že se diskuse o Novém evropském Bauhausu rozšíří do celého světa, přičemž některé příspěvky již obsahovaly konkrétní nápady v tomto směru.

6.3.Práce napříč obory pro zajištění integrovaného přístupu

Smysluplná transformace míst vyžaduje nejen využití mnoha různých kompetencí a znalostí, ale také jejich zapojení do mezioborových dialogů a výzkumů. Často jsou zmiňovány mezioborové či víceoborové způsoby práce, řada příspěvků jde však ještě dále. Skutečná inovace podle nich spočívá v kombinaci a využití znalostí odborníků i neodborníků, na stejnou úroveň důležitosti stavějí jak „činnost“, tak i „myšlení“. V ideálním případě to odpovídá práci v bezpečném prostředí založeném na vzájemné důvěře a spolupráci.

6.4. Participativní přístup jako základ

Odrazovým můstkem úspěšného inkluzivního designu a územního plánování by měla být celospolečenská diskuse. Přispěvatelé příliš často uváděli, že v tomto případě je participace pouze částečná, či dokonce symbolická. Klíčem k tomu, aby řešení co nejlépe odpovídala potřebám a místu realizace je zajistit, aby proces řídili lidé, kteří budou mít z jeho návrhu také prospěch. Mezi nástroji pro dosažení vyšší účasti přispěvatelé často zmiňují skupinové financování a další možnosti družstevního financování pro občany.

6.5.Inovace přesahující technologický pokrok

Je zapotřebí zavést novou koncepci inovací, díky které bychom překročili rámec čistě technologických modelů a dosáhli harmonického vztahu mezi technologií a společností. Technologické inovace, od inteligentního využívání digitálních nástrojů až po nové materiály, mají z hlediska dosažení ambicí iniciativy Nový evropský Bauhaus velký význam. Vliv inovací však nemusí nutně vyplývat z novosti nebo samotné technologie: inovace by mohla znamenat například zavedení nových průmyslových metod snižujících náklady, navržení cenově dostupnějších řešení nebo omezení nových technologií a podporu tradičních řemesel a lokálních řešení tak, aby vyhovovaly specifickým kontextům nebo estetickým volbám. Jako velmi slibná byla z hlediska otevřenějšího přístupu k inovacím zmíněna kombinace umění a vědy.

6.6.Mezi minulostí a současností

Uznání a pochopení významu kulturního dědictví, místních znalostí a tradic a jejich úlohy při utváření udržitelné budoucnosti. Potřeba přehodnotit postupy, které neodpovídají současným sociálním a environmentálním výzvám, a zároveň zvážit staré formy znalostí, které by mohly přispět k utváření nových budoucích směrů.

6.7. Nové formy financování

Inovace mohou mít podobu finančních řešení. Nová partnerství v rámci veřejného a soukromého sektoru, řízení projektů novým způsobem, nové příležitosti, které umožní větší zapojení občanů a menších podniků.

7.VII. Závěr a následující kroky 

Fáze společného návrhu byla pro iniciativu Nový evropský Bauhaus prvním důležitým krokem. Utvořila její identitu, a to jak z hlediska procesu, tak obsahu.

V dalších fázích bude Nový evropský Bauhaus dále pokračovat participativním přístupem a bude dále pracovat na prohloubení myšlenkových os, které vyplynuly z fáze společného návrhu. V zájmu zajištění širšího publika a ještě inkluzivnějšího přístupu zintenzívní úsilí o zapojení společnosti.

Nástroje použité k získání vstupů a vizí byly vzhledem k omezením způsobeným pandemií vhodné. Digitální nástroje však některé skupiny nebo osoby z účasti na této iniciativě vyloučily. V dalších fázích by měly být nastaveny odlišné podmínky, které umožní práci s lidmi v terénu.

Komunita partnerů se rozroste a zároveň bude rozmanitější, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována mimoevropským partnerům s cílem utvářet a posílit celosvětový rozměr této iniciativy. Do transformace průmyslového ekosystému budou rovněž intenzivněji zapojeni političtí aktéři a průmysl jakožto klíčový aktér.

Poděkování

Rádi bychom tímto upřímně poděkovali všem organizacím a přispěvatelům, kteří sdíleli své poznatky, názory a odborné znalosti, organizovali diskuse a účastnili se jich. Tato iniciativa je společným dílem nás všech.

Poděkování

Strana 3

·Nautilus shell © Adobe Stock – Dean Pennala

·Green foliage texture © Adobe Stock – Vera Kuttelvaserova

·Top view of people are resting on the lawn in the park © Adobe Stock – Watman

Strana 8

· https://www.nordicbauhaus.eu/digital-bauhaus#/page=1  

· https://www.up.pt/neb-goes-south/  

· https://bauhaus-mar.pt/en/conference/  

· https://www.janvaneyck.nl/news/het-nieuwe-bauhaus  

· https://www.activehouse.info/wp-content/uploads/2021/02/Active-House-Newsletter-February-2021.pdf  

· https://www.daysoforis.com/en/homepage-spring-en/  

· https://centrumdesignu.gdynia.pl/  

· https://www.arcticdesignweek.fi/en/  

· https://europa.eu/new-european-bauhaus/events/bauhaus-north-rhine-westphalia-focus-europe_en  

· https://wood4bauhaus.eu/  

· https://www.dcci.ie/consumers/blog/new-european-bauhaus  

· https://www.uni-weimar.de/en/media/news/news/titel/open-call-for-a-new-european-bauhaus-weimar-2/  

· https://triennale.org/bauhaus

Strana 15

·Wunderbugs / © Francesco Lipari

·Tree-House School / © Valentino Gareri

·The Arch / © O.S.T. & Constructlab

·Protegemos las escuelas © Barcelona City Council

·Palaluxottica / © Simone Bossi

·Street Carnival in Clonakilty / © Cork County Council

·UMAR unit / © Empa - Swiss Federal Laboratories for Materials Science and Technology

·Ljuba in Drago / © Ksenja Perko

·Rain gardens at Rundelsgatan in Vellinge / © Source: edge

·Gyermely / © Balázs Danyi

·© Ireland’s Greenest town initiative

·House of Blivande / © Ketter Raudmets

·Backyard / © CC BY-NC-SA In My Backyard - rioneiva.com/nomeuquintal

·Pupils of Sustainable Dream City © Navet Science Center

·Reincarnation project © Akna Márquez

·Proto-Habitat / © Flavien Menu

·3D printed house / © Source: Prvok

·Workshop in Salak / © Keliaujančios dirbtuvės

·Housing solution / © A. De Smet, B. Pak & Y. Schoonjans (KU Leuven Faculty of Architecture), G. Bruyneel & T. Van Heesvelde (Samenlevinsopbouw Brussel), B. Van Hoecke (CAW Brussel)

·Projekthaus Potsdam / © Natalia Irina Roman

·Group using the toolkit / © Dan Lockton

·Shot from the 2019 "Bag from banner recovery" workshop / © Open Design School

·Home for The Homeless © xystudio

·Holmes Road Studios © Peter Barber Architects

·© De Ceuvel

·Domo - sustainable architecture education in secondary school / © Dolores Victoria

·The Salt House © R. Hofmanis

(1)

  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/ov/SPEECH_20_1655

(2)

  https://europa.eu/new-european-bauhaus/co-design/conference_en    

(3)

Pritzkerovu cenu za architekturu za rok 2021 obdržela architektonická dvojice Anne Lacatonová a Jean-Philippe Vassal jako ocenění jejich práce na renovaci stávajících budov.

(4)

Podrobnější informace viz EUMiesAward

(5)

  https://europa.eu/new-european-bauhaus/2021-prizes_cs

(6)

  https://europa.eu/new-european-bauhaus/partners-0/partners_en

(7)

  https://europa.eu/new-european-bauhaus/about/high-level-roundtable_en

(8)

  https://europa.eu/new-european-bauhaus/high-level-roundtable-visions_en    

(9)

  https://europa.eu/new-european-bauhaus/co-design/co-designing-new-european-bauhaus-0_en    

(10)

  https://www.housingeurope.eu/blog-1558/the-new-european-bauhaus

(11)

  https://www.beda.org/news/new-european-bauhaus/

(12)

  https://www.ace-cae.eu/activities/new-european-bauhaus-collective-nebc/

(13)

  https://pro.europeana.eu/page/new-european-bauhaus  

(14)

  https://www.europanostra.org/cultural-heritage-as-an-integral-dimension-of-the-new-european-bauhaus-initiative/

(15)

  https://triennale.org/bauhaus

(16)

  https://wood4bauhaus.eu/

(17)

  https://www.nordicbauhaus.eu/#/page=1

(18)

  https://bauhaus-mar.pt/en/

(19)

Athény, Záhřeb, Valencie, Porto, Bologna a Toulouse.

(20)

  http://www.eu-smart.community/index.html

(21)

  https://europa.eu/new-european-bauhaus/co-design/conference_en

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.9.2021

COM(2021) 573 final

Mobilizace programů EU

PŘÍLOHA

Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

Nový evropský Bauhaus: Estetika, udržitelnost, pospolitost

Obsah

MOBILIZACE PROGRAMŮ EU    

ZVLÁŠTNÍ VÝZVY NOVÉHO EVROPSKÉHO BAUHAUSU    

A. 1 TRANSFORMACE NA MÍSTNÍ ÚROVNI    

A.1.1    Horizont Evropa – pilíř 2: Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu    

A.1.2    Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)    

A.1.3    Program pro jednotný trh    

A.2    TRANSFORMACE EKOSYSTÉMU UMOŽŇUJÍCÍHO INOVACE    

A.2.1    Program LIFE    

A.2.2    Horizont Evropa – pilíř 3: Inovativní Evropa    

A.2.3    Program pro jednotný trh - pilíř COSME    

A.3    PROPAGACE NOVÝCH HODNOT    

A.3.1    Program LIFE – Platforma pro sdílení znalostí v rámci Nového evropského Bauhausu    

A.3.2    Aktivity pro mládež, školní vzdělávání a učitele v rámci programu ERASMUS+    

ZVLÁŠTNÍ VÝZVY NOVÉHO EVROPSKÉHO BAUHAUSU    

B. 1. TRANSFORMACE NA MÍSTNÍ ÚROVNI    

B.1.1    Horizont Evropa – pilíř 2: Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu    

B.2    TRANSFORMACE EKOSYSTÉMU UMOŽŇUJÍCÍHO INOVACE    

B.2.1    Program pro jednotný trh    

B.2.2    Horizont Evropa – pilíř 2: Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu    

B.2.3    Kreativní Evropa – meziodvětvová složka    

B.2.4    ERASMUS+ Partnerství pro rozvoj inovací – Aliance pro inovace    

B.2.5    ERASMUS+ Partnerství pro podporu excelence – Centra excelence odborného vzdělávání    

B.3    PROPAGACE NOVÝCH HODNOT    

B.3.1    Horizont Evropa – pilíř 2: Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu    

B.3.2    Kreativní Evropa – dílčí program KULTURA    

B.3.3    Evropský sbor solidarity    

MOBILIZACE PROGRAMŮ EU

Útvary Komise definovaly první prvky podpůrného rámce pro provádění Nového evropského Bauhausu, přičemž řada pilotních akcí bude zahájena v září 2021. Finanční stránka rámce bude vyžadovat společné úsilí, a proto bude na úrovni EU základním prvkem kombinace několika finančních nástrojů ES založených na vzájemně se doplňující působnosti. Finanční dopad návrhu týkajícího se příspěvku EU bude zohledněn v rámci stávajícího finančního krytí dotčených programů na období 2021–2027 a v rámci dohodnutých personálních zdrojů.

Finanční podporu, kterou programy EU nabízejí, bude v rámci sdíleného řízení potřeba rozšířit o další místní, regionální a vnitrostátní fondy, aby se zajistilo rozšíření této koncepce v praxi. Zejména změny týkající se zastavěného prostředí vyžadují rozsáhlé financování, kterého lze dosáhnout pouze spojením všech dostupných zdrojů. Komise bude při zavádění různých programů věnovat zvláštní pozornost jejich koordinaci.

Podpůrný rámec lze rozdělit do dvou složek: první soubor výzev byl zaměřen konkrétně na financování projektů Nového evropského Bauhausu; v případě druhého souboru výzev byl Nový evropský Bauhaus určen jako priorita nebo prvek kontextu, tak aby projekty mohly přispět k této iniciativě, aniž by na ni musely být výhradně zaměřeny.

ZVLÁŠTNÍ VÝZVY NOVÉHO EVROPSKÉHO BAUHAUSU

A. 1 TRANSFORMACE NA MÍSTNÍ ÚROVNI

První úroveň podpůrného rámce by se měla zaměřit na podporu konkrétní transformace zastavěného prostředí na místní úrovni v souladu se základními hodnotami estetiky, udržitelnosti a sociálního začlenění. Dosažení cílů Nového evropského Bauhausu prostřednictvím realizace místních transformačních projektů bude vyžadovat rozsáhlou podporu budování kapacit regionálních a místních orgánů a řídicích orgánů.

A.1.1    Horizont Evropa – pilíř 2: Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu

A.1.2    Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)

A.1.3    Program pro jednotný trh

A.2    TRANSFORMACE EKOSYSTÉMU UMOŽŇUJÍCÍHO INOVACE

Naše výrobní systémy musí být plně založeny na důkladnějším pochopení společenských a kulturních dopadů výrobků a služeb a musí se rovněž opírat o přístupy „univerzálního designu“, které mohou proniknout napříč obory. Inovace by se rovněž měly zaměřit na začlenění principů udržitelnosti, inkluze a estetiky do nových řešení a produktů.

A.2.1    Program LIFE

A.2.2    Horizont Evropa – pilíř 3: Inovativní Evropa 

A.2.3    Program pro jednotný trh - pilíř COSME 1

A.3    PROPAGACE NOVÝCH HODNOT

Jak uvedli přispěvatelé v rámci fáze společného návrhu Nového evropského Bauhausu, klíčovým prvkem pro řešení společenských a environmentálních výzev se zdá být systematičtější uplatňování postupů společného navrhování, do nichž budou zapojeny komunity a občanská společnost a které se budou opírat o mezigenerační a víceoborovou spolupráci (mimo jiné propojení vědy a techniky, digitálních aplikací, sociologie, společenských věd, politických věd, ekonomie, kultury, vzdělávání, designu).

A.3.1    Program LIFE – Platforma pro sdílení znalostí v rámci Nového evropského Bauhausu

A.3.2    Aktivity pro mládež, školní vzdělávání a učitele 2 v rámci programu ERASMUS+ 

ZVLÁŠTNÍ VÝZVY NOVÉHO EVROPSKÉHO BAUHAUSU

Další opatření přispějí k dosažení cílů Nového evropského Bauhausu tím, že iniciativu začlení do svých výzev jako doplňující prvek.

B. 1. TRANSFORMACE NA MÍSTNÍ ÚROVNI

Výzkum a experimentování v odvětví stavebnictví, renovace a kulturního dědictví mohou přispět k Novému evropskému Bauhausu vývojem nových nástrojů a nových řešení, která lze začlenit do transformačních projektů.

B.1.1    Horizont Evropa – pilíř 2: Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu

B.2    TRANSFORMACE EKOSYSTÉMU UMOŽŇUJÍCÍHO INOVACE

Transformace míst podle zásad Nového evropského Bauhausu bude rovněž vyžadovat přizpůsobení obchodních modelů a rozvoj nových přístupů. V této souvislosti může k této iniciativě významně přispět sociální ekonomika.

B.2.1    Program pro jednotný trh

B.2.2    Horizont Evropa – pilíř 2: Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu

Inovace, do nichž je zapojeno tvůrčí odvětví a odvětví vzdělávání, mohou rovněž přispět k dosažení cílů Nového evropského Bauhausu.

B.2.3    Kreativní Evropa – meziodvětvová složka

B.2.4    ERASMUS+ Partnerství pro rozvoj inovací – Aliance pro inovace

B.2.5    ERASMUS+ Partnerství pro podporu excelence – Centra excelence odborného vzdělávání 6  

B.3    PROPAGACE NOVÝCH HODNOT

Spolupráce s komunitami bude základním vzdělávacím prostorem pro nový evropský Bauhaus.

B.3.1    Horizont Evropa – pilíř 2: Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu

Projekty v oblasti kultury, vzdělávání a dobrovolnictví mládeže mohou užitečným způsobem přispět k Novému evropskému Bauhausu.

B.3.2    Kreativní Evropa – dílčí program KULTURA 7

B.3.3    Evropský sbor solidarity

(1)

https://eufundingoverview.be/funding/cosme

(2)

Financování z programu Erasmus může být doplněno dalšími vnitrostátními nebo evropskými fondy, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF+), Nástroj pro technickou podporu, program Horizont Evropa a program InvestEU.

(3)

Předškolní vzdělávání a péče

(4)

Každoroční téma platformy eTwinning organizuje a provádí ústřední podpůrná služba platformy eTwinning financovaná z programu Erasmus+. Všechny související činnosti, publikace a kampaně jsou nedílnou součástí příslušné smlouvy o poskytování služeb.

(5)

Rozpočet programu je součástí ročního pracovního programu Erasmus+ na rok 2022, včetně rozdělení ročního rozpočtu na jednotlivé výzvy, který má být každoročně potvrzen Výborem pro program Erasmus+ a o němž rozhoduje Komise.

(6)

Internetové stránky center excelence odborného vzdělávání

(7)

Rozpočet dílčího programu je součástí ročního pracovního programu Kreativní Evropa na rok 2022, včetně rozdělení ročního rozpočtu na jednotlivé výzvy, který má být každoročně potvrzen Výborem Kreativní Evropy a o němž rozhoduje Komise.

(8)

Rozpočet programu je součástí ročního pracovního programu Evropského sboru solidarity na rok 2022, včetně rozdělení ročního rozpočtu na jednotlivé výzvy, který má být každoročně potvrzen Výborem pro Evropský sbor solidarity a o němž rozhoduje Komise.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.9.2021

COM(2021) 573 final

Politický ekosystém Nového evropského Bauhausu

PŘÍLOHA

Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

Nový evropský Bauhaus: Estetika, udržitelnost, pospolitost

Contents

POLITICKÝ EKOSYSTÉM NOVÉHO EVROPSKÉHO BAUHAUSU    

1.    Zelená dohoda pro Evropu    

1.1.    Renovační vlna    

1.2.    Balíček „Fit for 55“    

1.3.    Akční plán pro oběhové hospodářství (CEAP)    

1.4.    Akční plán pro nulové znečištění    

1.5.    Strategie EU pro zelenou infrastrukturu    

1.6.    Evropská strategie pro přizpůsobení se změně klimatu    

1.7.    Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030    

1.8.    Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“    

1.9.    Lesní strategie EU    

1.10.    Strategie EU pro udržitelné textilní výrobky    

1.11.    Strategie pro udržitelnost chemických látek    

1.12.    Biohospodářská strategie EU    

1.13.    Evropský klimatický pakt    

1.14.    Strategie udržitelné a inteligentní mobility    

2.    Územní politiky    

2.1.    Politika soudržnosti    

2.2.    Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU    

3.    Kulturní a kreativní odvětví    

3.1.    Nová evropská agenda pro kulturu    

3.2.    Evropský akční rámec pro kulturní dědictví    

4.    Sociální rozměr    

4.1.    Strategie pro Unii rovnosti    

4.2.    Evropský pilíř sociálních práv    

4.3.    Strategie EU pro práva dítěte a evropská záruka pro děti.    

5.    Vzdělávání a dovednosti    

5.1.    Evropský prostor vzdělávání    

5.2.    Vzdělávání v oblasti udržitelnosti životního prostředí    

5.3.    Evropská agenda dovedností 2030    

6.    Digitální dekáda    

6.1.    Digitální kompas 2030    

6.2.    Program Digitální Evropa    

6.3.    Akt o správě dat    

6.4.    Balíček týkající se umělé inteligence    

7.    Výzkum a inovace    

7.1.    Horizont Evropa    

7.2.    Mise programu Horizont Evropa:    

8.    Průmyslový a podnikatelský rozměr    

8.1.    Nová průmyslová strategie pro Evropu    

POLITICKÝ EKOSYSTÉM NOVÉHO EVROPSKÉHO BAUHAUSU

Cílem Nového evropského Bauhausu je spojit udržitelnost se sociálním začleňováním, estetikou a dalšími prvky, jež přispívají k vysoké kvalitě zážitku. Jde tedy z principu o průřezovou, transdisciplinární iniciativu.

Záměrem Nového evropského Bauhausu je budovat mosty a spojení mezi obory, místy a lidmi a řešit složité problémy, jež před námi stojí, prostřednictvím kolektivní inteligence a znalostí. Integrované přístupy mají výhodu rovněž v tom, že díky součinnosti a vzájemné podpoře dokážou dopady politik optimalizovat.

Nový evropský Bauhaus vychází z bohatého politického kontextu EU, který již obsahuje strategické cíle a referenční body v různých rozměrech, o jejichž integraci bude iniciativa usilovat. Ačkoli se stávající politické iniciativy často zaměřují pouze na jeden z rozměrů Nového evropského Bauhausu, řada z nich již přispívá k vytváření příznivých podmínek pro jeho rozvoj. Cílem této přílohy je představit tyto relevantní politické rámce.

1.Zelená dohoda pro Evropu

1.1.Renovační vlna 1

Sdělení o renovační vlně COM(2020) 662 ilustruje cíle navrhovaného Nového evropského Bauhausu. Renovační vlna obecně stanoví řadu relevantních zásad pro dekarbonizaci do roku 2050, jako je například: zohledňování životního cyklu a oběhovost, dekarbonizace a integrace obnovitelných zdrojů energie, cenová dostupnost, prvořadost energetické účinnosti, přísné normy v oblasti zdraví a životního prostředí, bezpečnost, přístupnost, řešení dvojí výzvy ekologické a digitální transformace, respektování estetické a architektonické kvality. Jako klíčové prioritní oblasti pro renovace uvádí nejzranitelnější osoby a energeticky nejnáročnější budovy v oblasti bydlení, správy, vzdělávání a zdravotní péče.

Akční plán „renovační vlna“ zahrnuje soubor navazujících iniciativ v různých oblastech politiky. Patří sem plán pro snižování emisí uhlíku v budovách během celého životního cyklu do roku 2050 (bude předložen v roce 2023), který bude sloužit jako základ budoucího dlouhodobého vývoje politiky a trhu na všech geografických úrovních – na úrovni EU i vnitrostátní a místní úrovni. Tento plán bude vycházet ze zohledňování životního cyklu budov a konkrétně bude brát v úvahu potenciál oběhovosti pro celkové snížení emisí uhlíku, čímž podpoří dosažení cílů v oblasti klimatu. Vize, kterou poskytne, bude určovat směr, jímž by se mělo ubírat celé odvětví a činnost orgánů veřejné správy.

1.2. Balíček „Fit for 55“

Pro Nový evropský Bauhaus jsou zajímavé zejména dva prvky balíčku „Fit for 55“: směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. Obě tyto směrnice podporují transformaci zastavěného prostředí v souladu s cíli Evropské unie v oblasti klimatu.

Kromě toho přispěje Nový evropský Bauhaus k provádění legislativního balíčku „Fit for 55“ novými inovativními nápady, jak v zastavěném prostředí zvýšit energetickou účinnost, udržitelnost infrastruktury a začlenit do něj energie z obnovitelných zdrojů a přírodní řešení. Zohlednění změny klimatu a udržitelnost přitom spojuje s takovými řešeními, která umožňují co nejvyšší kvalitu života.

1.3.Akční plán pro oběhové hospodářství 2 (CEAP)

Druhý akční plán pro oběhové hospodářství přijatý v roce 2020 má za cíl zvýšit účinnost využívání zdrojů, snížit stopu spotřeby a celkové dopady na životní prostředí a klima. Kromě řady legislativních opatření přispívá tento plán k dosažení cílů Zelené dohody také různými dobrovolnými nástroji, jejichž záměrem je podpořit udržitelnou výrobu a spotřebu zdrojů; patří mezi ně mj. zelené veřejné zakázky (GPP), ekoznačky EU a rámec Level(s). Pro Nový evropský Bauhaus mají specifický význam především kritéria GPP pro udržitelné budovy, která aktuálně právě procházejí revizí, aby prostřednictvím indikátorů rámce Level(s) 3 plně odrážela koncept oběhovosti. Tato kritéria budou využívána u typických veřejných budov, jako jsou např. kancelářské budovy, sociální bydlení nebo školy, a budou se vztahovat jak na novou výstavbu, tak na renovace. Budou se týkat především oběhovosti, zdraví a pohodlí, odolnosti vůči změně klimatu a nákladů životního cyklu a budou podporovat zadavatele veřejných zakázek v jejich směřování k udržitelnějším budovám. Přispějí také k vývoji sebehodnotícího nástroje Nového evropského Bauhausu, který bude sloužit jako vodítko pro určení, do jaké míry je projekt udržitelný, inkluzivní a estetický. Podniky a spotřebitelé mohou iniciativu Nový evropský Bauhaus podpořit nákupem výrobků a služeb označených ekoznačkou EU, které během celého svého životního cyklu splňují přísné ekologické normy. Kritéria ekoznačky EU jsou k dispozici pro tvrdé krytiny, dřevěné, korkové a bambusové podlahové krytiny, barvy a laky, textilní výrobky, nábytek a postelové matrace. V akčním plánu pro oběhové hospodářství Komise oznámila také modernizaci právních předpisů EU v oblasti odpadů a zopakovala, že zváží stanovení cílů pro přípravu stavebního a demoličního odpadu a jeho jednotlivých složek k opětovnému použití a recyklaci.

1.4.Akční plán pro nulové znečištění 4

Akční plán EU nazvaný „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ stanoví cíl zajistit, aby znečištění, včetně znečištění vnitřního prostředí, nepoškozovalo naše zdraví a ekosystémy. Jeho naplnění je obzvláště důležité především v místech, kde žijeme. Plán proto stanoví stěžejní iniciativy, které pomohou určit klíčové potřeby měst v oblasti ekologizace a inovací a využít technologii místních digitálních dvojčat k předcházení znečištění ve vnitřním i venkovním prostředí. Tím zároveň přispěje i k rozměru udržitelnosti Nového evropského Bauhausu.

1.5.Strategie EU pro zelenou infrastrukturu 5

Zelená infrastruktura opětovně propojuje nepostradatelné přírodní oblasti s městskými uzly a obnovuje a vylepšuje jejich funkční úlohy. Jedná se o zásadní koncepci plánování, jejímž cílem je chránit přírodní bohatství a současně zvyšovat kvalitu života. Zásadním způsobem tak přispívá k udržitelnosti, což je pro Nový evropský Bauhaus klíčové.

1.6.Evropská strategie pro přizpůsobení se změně klimatu 6

Cílem nové strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu je zvýšit a urychlit úsilí EU v oblasti ochrany přírody, lidí a živobytí před nevyhnutelnými dopady změny klimatu. K rozměru udržitelnosti Nového evropského Bauhausu tudíž přispěje tím, že usnadní začlenění hledisek odolnosti vůči změně klimatu do výstavby a renovace budov a kritické infrastruktury. Klíčovým nástrojem provádění strategie je mise programu Horizont Evropa zaměřená na přizpůsobení se změně klimatu. Jedním ze styčných bodů Nového evropského Bauhausu a politiky přizpůsobení se změně klimatu budou individuální a místně podmíněné reakce a opatření obojí šité na míru, do jejichž navrhování, vývoje a testování budou přímo zapojeni občané.

1.7.Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 7

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti zdůraznila četné přínosy městské zeleně (včetně zelených střech a zdí), která je důležitým prvkem Nového evropského Bauhausu jak z důvodu významného přínosu k udržitelnosti, tak z důvodu estetického. Nedávná omezení volného pohybu osob v důsledku pandemie COVID-19 nám ukázala, jak zásadní je městská zeleň pro naši fyzickou a duševní pohodu. Vegetace navíc pomáhá ochlazovat městské oblasti a zmírňovat dopad přírodních katastrof. Provádění strategie v oblasti biologické rozmanitosti a plošné zavádění řešení inspirovaných přírodou přispěje k naplnění cílů Nového evropského Bauhausu, protože přírodní design je jedním z nejefektivnějších, nejudržitelnějších a rozhodně také nejestetičtějších řešení.

1.8.Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ 8

Cílem strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ je zajistit spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy. Jejím cílem je zajistit, aby každý měl přístup k dostatku bezpečných, výživných a udržitelných potravin a je třeba snížit potravinové ztráty a bránit plýtvání. Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ přispívá k cílům Nového evropského Bauhausu v oblasti udržitelnosti a inkluzivity například prostřednictvím městských potravinových systémů, jedlých zahrad a oběhových potravinových systémů.

1.9.Lesní strategie EU 9

Strategie EU v oblasti lesnictví usiluje o větší, zdravější a rozmanitější lesy, než jaké máme dnes, zejména za účelem ukládání a sekvestrace uhlíku, zastavení úbytku stanovišť a druhů a plnění socioekonomických funkcí v nadcházejících desetiletích. Argumentuje také tím, že budováním udržitelného a klimaticky neutrálního hospodářství zajišťujeme optimální využití dřeva v souladu se zásadou kaskádového využívání. To znamená, že dřevo by mělo být v co největší míře využíváno pro výrobu materiálů a produktů s dlouhou životností. Na trhu je třeba zvýšit podíl dřeva jako stavebního materiálu, který je v současnosti nízký, a nahradit jím energeticky náročné materiály a materiály založené na fosilních palivech. Aby se toto odvětví mohlo rozšířit, bude zapotřebí dalšího výzkumu a inovací v oblasti bezpečných stavebních materiálů na bázi dřeva s dlouhou životností. Vzhledem k tomu, že se jedná také o dřevo jakožto materiál pro výstavbu budov, hraje tato strategie roli i v rámci iniciativy Nový evropský Bauhaus.

1.10.Strategie EU pro udržitelné textilní výrobky 10

Tato strategie změní způsob výroby, používání a opětovného využití textilu. Důležitou roli v překlenutí mezigenerační propasti, proměně textilních výrobků a podpoře inovací a podnikání budou hrát mladší generace. EU bude v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, jakož i s principy Nového evropského Bauhausu, demonstračními projekty a projekty zaměřenými na zvyšování informovanosti financovanými z programů EU, jako je LIFE nebo Horizont Evropa, podporovat nové obchodní modely založené na udržitelnosti, opravitelnosti a sdílení, vývoji inovativních materiálů, zpětném získávání materiálů pro výrobu nábytku nebo stavebních výrobků.

1.11.Strategie pro udržitelnost chemických látek 11

Obyvatelé EU mají značné obavy ohledně škodlivých chemických látek a souvisejících důsledků pro zdraví a životní prostředí. Materiály a výrobky používané ve stavebnictví pro vnitřní i vnější konstrukci, v odvětví textilu, nízkouhlíkové mobility, baterií, větrných turbín, obnovitelných zdrojů energie a spotřebních výrobků zahrnují širokou škálu chemických látek, z nichž řada je škodlivá a může mít vliv na kvalitu našeho života. Cílem opatření v rámci strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek, jež směřují k netoxickému životnímu prostředí, je lepší ochrana občanů a životního prostředí a propagace takových chemických látek a materiálů, které jsou záměrně navrženy tak, aby byly bezpečné a udržitelné. Dosaženo jej bude vypracováním příslušných kritérií na podporu ekologické transformace, která rovněž zajistí vyšší bezpečnost nových budov, infrastruktury a výrobků, přispějí k udržitelné budoucnosti a sníží celkovou environmentální stopu.

1.12.Biohospodářská strategie EU 12

Biohospodářství hledá nové způsoby výroby a spotřeby zdrojů, které budou zároveň zohledňovat limity naší planety a umožní nám upustit od lineární ekonomiky založené na rozsáhlém využívání fosilních a nerostných zdrojů. Obnovitelný biologický materiál a zelené prostředí mohou podporovat: 1) dosažení uhlíkové neutrality, oběhovosti a cílů udržitelnosti; 2) vytváření pracovních míst, zejména pracovních míst a živobytí na venkově a 3) kvalitu života lidí (např. v případě dřeva jakožto stavebního materiálu se má za to, že je esteticky příjemné, snižuje stres a má dobré akustické vlastnosti).

1.13.Evropský klimatický pakt 13

Nový evropský Bauhaus je úzce spjat s evropským klimatickým paktem, což je celounijní iniciativa, která vyzývá občany, komunity a organizace k účasti na opatřeních v oblasti klimatu a k budování ekologičtější Evropy. Pakt podporuje závazky, měří pokrok a usnadňuje diskuse mezi různými subjekty zapojenými do dodavatelského řetězce pro renovace. Prostřednictvím programu Horizont Evropa bude společně s občany vytvářet řešení a tříbit nápady, které by mohly přispět i k záměrům Nového evropského Bauhausu. Evropský klimatický pakt má již více než 500 vyslanců 14 , kteří budou urychlovat opatření v oblasti klimatu, a přispějí tak také k některým oblastem, jimiž se Nový evropský Bauhaus zabývá.

1.14.Strategie udržitelné a inteligentní mobility 15

Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu stanoví plán, který dopravnímu systému EU umožní dosáhnout jeho ekologické a digitální transformace a zvýšit jeho odolnost vůči budoucím krizím. Tato strategie přispívá k Novému evropskému Bauhausu tím, že z dopravy činí klíčový faktor pro zajištění sociální interakce a sbližuje lidi a regiony v Evropě. Poskytuje rovněž řešení, jak učinit dopravu a mobilitu udržitelnější, a přispívá tak k tomu, aby se naše města stala zdravějším místem pro život. Jejím cílem je rovněž zajistit, aby mobilita byla přístupnější a cenově dostupnější pro všechny, včetně osob se sníženou pohyblivostí, a to v souladu se zásadou inkluzivnosti stanovenou v Novém evropském Bauhausu.

2.Územní politiky

2.1.Politika soudržnosti

Politika soudržnosti je klíčovým nástrojem podporujícím ekologickou a spravedlivou transformaci v evropských městech a regionech, čímž přispívá k záměrům Zelené dohody pro Evropu a renovační vlny. Vzhledem k tomu, že politika soudržnosti funguje v rámci sdíleného řízení, představuje pro Nový evropský Bauhaus zásadní potenciál a příležitost, jak zapustit kořeny v ekosystémech městského a regionálního rozvoje a získat další podporu ze strany vnitrostátních, regionálních a místních orgánů. Integrovaný územní rozvoj podporovaný politikou soudržnosti a specializovanými nástroji umožňuje vnitrostátním, regionálním a místním zúčastněným stranám citlivým způsobem uplatňovat zásady Nového evropského Bauhausu v rámci investic. Politika soudržnosti navíc nabízí jedinečnou příležitost k vytváření nových řešení prostřednictvím přeshraniční a nadnárodní spolupráce.

Podpora udržitelného rozvoje měst prostřednictvím povinného vyčleňování prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (8 % celkového národního přídělu) a Evropské městské iniciativy (400 milionů EUR) nabízí možnosti, jak řešit složité výzvy, jež se ve městech pojí s ekologickou transformací, prostřednictvím mezioborových politických opatření ve spojení se zásadami Nového evropského Bauhausu, a to podporou místně podmíněného, integrovaného a inkluzivního přístupu a zapojení místních zúčastněných stran.

Kromě toho se očekává, že politika soudržnosti v období 2021–2027 bude investovat více než 100 miliard EUR do projektů souvisejících s klimatem a životním prostředím. Vedle toho bude také financovat výzkum v oblasti ekologizace hospodářství. Pokud jde o investice do budov, politika soudržnosti může podporovat projekty zaměřené na veřejné budovy, bytové budovy a „sociální bydlení“. Politika soudržnosti může rovněž pomoci regionům posílit výzkum, vývoj a inovace v odvětví stavebnictví a budov a podpořit vývoj nových materiálů a řešení pro cenově dostupné a trvalé renovace.

2.2.Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU

Sdělení Komise o dlouhodobé vizi pro venkovské oblasti EU identifikuje hlavní výzvy, jimž venkovské oblasti čelí, a upozorňuje na dostupné příležitosti.

Cílem vize je tyto výzvy řešit a na základě nově vznikajících příležitostí sociálně udržitelné ekologické a digitální transformace, zkušeností získaných v souvislosti s pandemií COVID-19 a hledání možností, jak zlepšit kvalitu života na venkově, dosáhnout vyváženého územního rozvoje a stimulovat hospodářský růst. Na základě prognóz a rozsáhlých konzultací s občany a dalšími aktéry ve venkovských oblastech navrhuje vize Pakt pro venkov a Akční plán pro venkov, jejichž cílem je venkovské oblasti posílit a propojit a dodat jim odolnost a prosperitu. Za tímto účelem vyzývá všechny fondy, aby na udržitelném rozvoji venkovských oblastí spolupracovaly.

Mezi navrhovaná opatření patří také stěžejní iniciativa pro podporu venkovských obcí při transformaci energetiky a v boji proti změně klimatu, která zahrnuje opatření ke zlepšení kvality venkovského bydlení a dalších budov a podporuje využívání strukturálních fondů k financování renovační vlny, čímž se konkrétně s Novým evropským Bauhausem propojuje.

3.Kulturní a kreativní odvětví

3.1.Nová evropská agenda pro kulturu 16

Jednou z hlavních zásad Nové evropské agendy pro kulturu a pracovního plánu Rady pro kulturu na období 2019–2022 je přínos kultury k udržitelnému sociálnímu a hospodářskému rozvoji. To se odráží v působení několika expertních skupin členských států koordinovaných Komisí (pro vysoce kvalitní architekturu, kulturní dědictví a změnu klimatu a kulturní rozměr udržitelného rozvoje), zatímco jiné se zabývají širším ekosystémem (pracovní podmínky umělců, genderová rovnost...). Kromě toho Evropský inovační a technologický institut (EIT) konkrétně v oblasti kulturních a kreativních odvětví a průmyslu (CCSI) zřídí znalostní a inovační společenství. Dalším strategickým cílem agendy je využít sílu kultury a kulturní rozmanitosti pro zlepšení sociální soudržnosti a životních podmínek. Agenda tak přispívá k cílům ve všech třech rozměrech Nového evropského Bauhausu.

3.2.Evropský akční rámec pro kulturní dědictví 17

Evropský rámec prostřednictvím 60 opatření, jimiž navazuje na Evropský rok kulturního dědictví 2018, zdůrazňuje potenciál kulturního dědictví pro posílení sociálního kapitálu, hospodářského růstu a zajištění udržitelnosti životního prostředí. Jakožto osobitá součást našeho (zastavěného) prostředí mohou i kulturní dědictví a historické budovy přispět k dosažení cílů Nového evropského Bauhausu: inkluzivního, estetického a udržitelného rozvoje.

4.Sociální rozměr

4.1.Strategie pro Unii rovnosti 

Evropská komise se podílí na vytváření Unie rovnosti. Zvláštní strategie 18 stanoví mechanismy a opatření k vytvoření podmínek, aby všichni lidé mohli žít a realizovat se bez ohledu na pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci. Kromě cílených opatření bude pro dosažení Unie rovnosti klíčové větší začlenění rovnosti a přístupnosti do všech příslušných politik, právních předpisů a programů financování EU, včetně nového evropského Bauhausu.

Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 19 zdůrazňuje, že přístupnost zastavěného a virtuálního prostředí je předpokladem pro to, aby osoby se zdravotním postižením mohly žít nezávisle a plně se podílet na všech aspektech života. Přístupnost je rovněž klíčovým prvkem udržitelnosti budov, protože jsou díky ní inkluzivnější, využitelné pro nejrůznější typy lidí, trvanlivější a lépe přizpůsobené měnícím se potřebám stárnoucí populace. Pro Nový evropský Bauhaus je rovněž důležitý cíl stanovený ve strategickém rámci EU pro romskou menšinu, kterým je zlepšit do roku 2030 účinný rovný přístup k vhodnému, desegregovanému bydlení a základním službám.

4.2.Evropský pilíř sociálních práv 20

V akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv stanovila Komise ambiciózní cíl snížit v EU do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 15 milionů, včetně nejméně 5 milionů dětí. Nový evropský Bauhaus přispěje k podpoře sociálního začleňování tím, že bude prosazovat zásady přístupnosti, a to nejen z hlediska fyzické dostupnosti, ale i z hlediska přístupnosti informací a rozhodovacích procesů. Zvláštní pozornost bude věnována také opatřením souvisejícím s cenovou dostupností. Obě iniciativy jsou proto úzce propojeny.

4.3.Strategie EU pro práva dítěte 21 a evropská záruka pro děti 22 .

Boj proti dětské chudobě a podpora inkluzivních společností vstřícných k dětem, zdravotnictví a vzdělávacích systémů jsou klíčovými prvky jak Strategie EU pro práva dítěte, tak i Nového evropského Bauhausu. Strategie prosazuje, že každé dítě musí mít od nejranějšího věku právo na přiměřenou životní úroveň, a zdůrazňuje, že děti pocházející z rodin s nízkými příjmy jsou více vystaveny riziku, že budou bydlet ve velmi nevyhovujících podmínkách nebo v přeplněných domácnostech, a jsou rovněž častěji vystaveny riziku bezdomovectví. Doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti, vyzývá členské státy, aby všem dětem ohroženým chudobou nebo sociálním vyloučením poskytly účinný přístup k odpovídajícímu bydlení (jakož i k několika dalším klíčovým službám, z nichž některé by měly být bezplatné). Národní akční plány pro provádění evropské záruky pro děti by se měly vztahovat na období do roku 2030 a měly by být kombinovány s plány zaměřenými na územní transformaci v rámci Zelené dohody.

5.Vzdělávání a dovednosti

5.1.Evropský prostor vzdělávání

Cílem Koalice pro vzdělávání v oblasti klimatu 23 je pomáhat budovat participativní vzdělávací komunitu, jež bude podporovat změny nezbytné pro přechod ke klimaticky neutrální společnosti. Prostřednictvím své on-line platformy a obecně skrze interakci v rámci komunity může Koalice pro vzdělávání v oblasti klimatu pořádat debaty a participační výzvy („závazky“) týkající se priorit souvisejících i s Novým evropským Bauhausem. Konkrétně může podporovat opatření, jež napomáhají vzájemnému obohacování mezi ekologickými školami (jakožto fyzickými strukturami) a všemi ostatními prvky vzdělávacího prostředí (inovativní pedagogické postupy, učení založené na projektech, týmy učitelů z různých předmětů atd.).

K naplňování záměrů Nového evropského Bauhausu mohou přispět také aliance Evropských univerzit 24 , jež mohou povzbuzovat studenty z různých oborů a zemí ke spolupráci s architekty, umělci, inženýry a projektanty na udržitelných projektech. Prosazovat budou rovněž celoinstituční přístup, při němž je udržitelnost v souladu s Novým evropským Bauhausem zakotvena ve všech činnostech.

5.2.Vzdělávání v oblasti udržitelnosti životního prostředí

Na konec roku 2021 se plánuje vydání návrhu doporučení Rady o vzdělávání v oblasti udržitelnosti životního prostředí. Jeho cílem bude podpořit začlenění ekologické transformace a udržitelnosti do všech fází a úrovní vzdělávání a odborné přípravy, včetně školního, vysokoškolského a odborného vzdělávání.

Různé způsoby podpory školám i vysokým školám v oblasti vzdělávání v zájmu udržitelnosti životního prostředí poskytuje program Erasmus+, včetně podpory celoinstitučních přístupů k udržitelnosti i tvořivosti a inovací v souladu s Novým evropským Bauhausem.

5.3.Evropská agenda dovedností 2030 25

Vzájemně propojené dopady rychlých technologických změn, digitalizace, změny klimatu, demografických trendů a nových forem práce si žádají inovativní nápady, díky nimž by se vzdělávání a odborná příprava těmto změnám nejen přizpůsobily, ale také stály v jejich čele a řídily je. Evropská agenda dovedností bude mít pro provádění Nového evropského Bauhausu zásadní význam vzhledem k tomu, že jejím cílem je zvýšit v EU relevantnost dovedností; záměrem je posílit udržitelnou konkurenceschopnost, zajistit sociální spravedlnost, zvyšovat odolnost a jasně stanovit právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení. Tato agenda je tak pevně zakotvena v Zelené dohodě pro Evropu, nové digitální strategii a nových průmyslových strategiích a strategiích pro malé a střední podniky, neboť právě dovednosti jsou klíčem k jejich úspěchu. Kromě toho rovněž podporuje návrh doporučení Rady o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi.

6.Digitální dekáda

6.1.Digitální kompas 2030 26

Na základě strategie Utváření digitální budoucnosti Evropy, která stanoví program politické reformy, a to prostřednictvím aktu o správě dat, aktu o digitálních službách, aktu o digitálních trzích, aktu o umělé inteligenci a strategie kybernetické bezpečnosti, má digitální dekáda za cíl uskutečnit digitální ambice EU pro rok 2030, tj. dosáhnout svrchovaného postavení na poli digitalizace v otevřeném a propojeném světě a provádět digitální politiky, které umožní obyvatelům i podnikům vytvořit udržitelnou a příznivější digitální budoucnost orientovanou na člověka. Cíle, které jsou stanoveny pro urychlení poskytování průřezových digitálních technologií a služeb (dovednosti, konektivita, digitalizace podniků a veřejných služeb), přispějí i k řešení problémů, jež identifikoval Nový evropský Bauhaus (konektivita, digitální propast, propojení místní a celosvětové úrovně). Klíčovým cílem digitální dekády je mobilizace a posílení evropských center pro digitální inovace. Očekává se, že se některá z 200 center této sítě zaměří také na odvětví stavebnictví nebo na kreativitu a umění. Uvedená odvětví budou v souvislosti s Novým evropským Bauhausem mobilizována za účelem rozvoje udržitelných, inkluzivních, reálných a virtuálních prostředí a zkušeností.

6.2.Program Digitální Evropa

Nově zřízený program Digitální Evropa poskytne strategické financování pro urychlení hospodářského oživení a utváření digitální transformace evropské společnosti a ekonomiky, zejména prostřednictvím rozvoje a širokého využívání digitálních technologií.

Program Digitální Evropa bude zejména podporovat participativní přístupy a zavádění infrastruktur pro inteligentní komunity, které přispějí k provádění Nového evropského Bauhausu. Podpora místních digitálních dvojčat může podpořit participativní městské plánování pro ekologičtější a udržitelné životní prostředí. Program Digitální Evropa bude rovněž podporovat řadu zkušebních a experimentálních zařízení pro umělou inteligenci (TEF), která podpoří inovace mimo jiné ve zdravotnictví a inteligentních komunitách.

Několik digitálních iniciativ prostřednictvím programů Kreativní Evropa, Europeana nebo programu S+T+ARTS pomůže vybudovat mosty mezi digitálními inovátory a „tvůrci“ (umělci, vedoucí pracovníci správy měst a pracovníci zabývající se rozvojem, odvětví zdravotnictví), což přispěje k úspěchu subjektů Nového evropského Bauhausu.

6.3.Akt o správě dat

V listopadu 2020 navrhla Komise akt o správě dat, který stanoví rámec pro sdílení dat a správu datových prostor. Tak bude vytvořen právní rámec, který umožní shromažďovat a spolehlivě využívat větší množství údajů, aby byly budovy budoucnosti šetrnější k životnímu prostředí a aby bylo dosaženo co nejnižší nebo nulové uhlíkové stopy.

6.4.Balíček týkající se umělé inteligence

Prostřednictvím balíčku týkajícího se umělé inteligence přijatého v dubnu 2021 Komise položila základ prvního právního rámce pro umělou inteligenci v EU a zahájila koordinovaný plán s členskými státy. Cílem balíčku je zaručit bezpečnost a základní práva občanů a podniků a zároveň posílit zavádění umělé inteligence, investice a inovace v celé EU. Využívání umělé inteligence bude klíčovým prvkem nových obchodních modelů, které budou vyvíjeny v rámci Nového evropského Bauhausu, a zdrojem inovativních digitálních řešení pro individuální přístupy, přičemž bude zachována optimální rovnováha s estetickou stránkou, jakož i jednáním v souladu s přírodou a opětovným propojením s přírodou.

7.Výzkum a inovace 

7.1.Horizont Evropa 27  

Program Horizont Evropa podpoří ekologickou transformaci Evropy na základě konkurenceschopnosti evropských hodnotových řetězců průmyslu a služeb. Tato transformace vyžaduje značné úsilí v interdisciplinárním výzkumu a inovacích v oblasti čistých technologií a sociálních transformací, jež prosazuje i Nový evropský Bauhaus. Právě výzkum a inovace určí, jak rychle bude transformace probíhat, a jak rychle tedy budeme svědky jejích dopadů a přínosů v podobě lepší kvality ovzduší, vyšší zaměstnanosti, sociálního začleňování, udržitelného řízení zdrojů a nižší závislosti na fosilních palivech. Všechna tato opatření tím, že nabídnou řešení problémů naší doby, budou ku prospěchu společnosti a občanů. Spolupráce a kreativita – zejména ve vědecké, sociální a technologické oblasti – jsou základem míru a prosperity pro všechny. Výzkum a inovace mohou hrát roli rovněž při šíření myšlenek Nového evropského Bauhausu mimo EU, a to prostřednictvím globálního přístupu k výzkumu a inovacím 28 , například díky sdílení informací o normách, osvědčených postupech a nových nápadech.

Cíle Nového evropského Bauhausu naplňuje také Evropský inovační a technologický institut (EIT) prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství, která provádí činnosti, v nichž se spojuje trojúhelník vzdělávání, výzkumu a inovací. Díky využívání místního intervenčního modelu a ekosystému složeného z více než 2 000 partnerů sídlících v celé EU spolupracuje EIT s občany a zvyšuje povědomí o Novém evropském Bauhausu, podporuje nové podnikatelské nápady, jež stojí na jeho zásadách, a urychluje růst startupů v rámci Nového evropského Bauhausu.

7.2.Mise programu Horizont Evropa 29 : 

Na podporu ambiciózního, odvážného a dlouhodobého výzkumu a inovací se v rámci programu Horizont Evropa navrhuje pět misí. A sice: 1) 100 klimaticky neutrálních měst do roku 2030 – díky občanům a pro občany; 2) Evropa odolná vůči změně klimatu: příprava na klimatické výkyvy a urychlení přechodu ke spravedlivé Evropě odolné vůči změně klimatu do roku 2030; 3) péče o půdu je péčí o život; 4) mise Starfish 2030: obnovme náš oceán a vody a 5) Zvítězit nad rakovinou: možná mise. Cílem těchto misí je vytvořit rozsáhlé evropské veřejné statky, jež budou využity na řešení hlavních systémových problémů. Stejně jako u Nového evropského Bauhausu je záměrem misí inspirovat veřejnost a podnítit její představivost, spolupracovat s občany a zúčastněnými stranami na vytváření a rozvíjení nápadů, prototypů, výrobků a řešení na podporu ekologické a digitální transformace. Vedle spuštění nových demonstračních projektů Nového evropského Bauhausu, které mají ilustrativní hodnotu, mise zaměřené na města a přizpůsobení se změně klimatu do budoucna slibují také další iniciativy, jež dále posílí synergie s Novým evropským Bauhausem. Mise zaměřená na města například zahájí konkrétní opatření, jež zásady a hodnoty Nového evropského Bauhausu začlení do přípravy smluv měst zaměřených na klima.

8.Průmyslový a podnikatelský rozměr

8.1.Nová průmyslová strategie pro Evropu 30

Průmysl a podniky jsou důležitými aktéry při zajišťování infrastruktury, výrobků a služeb, které umožňují zavádění projektů Nového evropského Bauhausu v celé Evropě i mimo ni.

Evropská komise v květnu 2021 aktualizovala svou průmyslovou strategii, aby zajistila, že naše průmyslové ambice zohlední nové okolnosti po krizi COVID-19 a zároveň zajistí, aby evropský průmysl mohl stát v čele přechodu na zelenou, digitální a odolnou ekonomiku. Pro dosažení tohoto cíle budou mít zásadní význam transformační plány pro 14 určených ekosystémů. Transformace se bude týkat také odvětví stavebnictví, jehož transformační plán bude vycházet z návrhů vypracovaných společně se zúčastněnými stranami a různými odvětvími Komise prostřednictvím fóra na vysoké úrovni pro stavebnictví.

Transformační plán stavebního ekosystému je významný i pro Nový evropský Bauhaus, protože má za cíl prostřednictvím udržitelnosti pomoci lépe chránit člověka a životní prostředí, a to díky podpoře inovací, zvyšováním kvalifikací a rozvojem bezpečných a udržitelných alternativ nebo udržitelnosti stavebních výrobků a zlepšováním energetické účinnosti a environmentální výkonnosti staveb. Kromě stavebnictví mají pro Nový evropský Bauhaus význam zejména průmyslové ekosystémy nazvané „lokální ekonomika, sociální ekonomika a civilní bezpečnost“, „kulturní a kreativní odvětví“, „cestovní ruch“ nebo „textilní odvětví“. Ekologická a digitální transformace v těchto ekosystémech, kterou podpoří chystané transformační plány, může významně přispět k prosazování hodnot Nového evropského Bauhausu konkrétním způsobem a v rámci různých hodnotových řetězců.

(1)

  https://ec.europa.eu/energy/topics/energy-efficiency/energy-efficient-buildings/renovation-wave_en  

(2)

  https://ec.europa.eu/environment/pdf/circular-economy/new_circular_economy_action_plan.pdf  

(3)

  https://ec.europa.eu/environment/levels_en  

(4)

COM(2021)400: https://ec.europa.eu/environment/strategy/zero-pollution-action-plan_en  

(5)

  https://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/strategy/index_en.htm  

(6)

„Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“, COM(2021)82 Final .

(7)

  https://ec.europa.eu/environment/strategy/biodiversity-strategy-2030_cs  

(8)

  https://ec.europa.eu/food/horizontal-topics/farm-fork-strategy_en

(9)

  https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12674-Lesy-nova-strategie-EU_cs  

(10)

  https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12822-Strategie-EU-pro-udrzitelne-textilni-vyrobky_cs  

(11)

  https://ec.europa.eu/environment/strategy/chemicals-strategy_en

(12)

  https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/bioeconomy/bioeconomy-strategy_en  

(13)

  https://ec.europa.eu/clima/policies/eu-climate-action/pact_cs  

(14)

https://europa.eu/climate-pact/ambassadors/meet-our-ambassadors_cs  

(15)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52020DC0789

(16)

  EUR-Lex - 52018DC0267 - EN - EUR-Lex (europa.eu) .

(17)

  Evropský akční rámec pro kulturní dědictví - Úřad pro publikace EU (europa.eu)  

(18)

Strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025, strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů na období 2020–2030, strategie pro rovnost LGBTIQ a Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030.

(19)

  https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=cs&pubId=8376&furtherPubs=yes  

(20)

  https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/economy-works-people/jobs-growth-and-investment/european-pillar-social-rights_cs  

(21)

  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=CELEX%3A52021DC0142  

(22)

  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32021H1004  

(23)

  https://education-for-climate.ec.europa.eu/_en

(24)

  https://ec.europa.eu/education/education-in-the-eu/european-education-area/european-universities-initiative_cs  

(25)

  https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1223&langId=cs

(26)

  https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age/europes-digital-decade-digital-targets-2030_cs  

(27)

https://op.europa.eu/cs/web/eu-law-and-publications/publication-detail/-/publication/3c6ffd74-8ac3-11eb-b85c-01aa75ed71a1  

(28)

  https://ec.europa.eu/info/files/communication-global-approach-research-and-innovation_en  

(29)

  https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe/missions-horizon-europe_en  

(30)

  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020DC0102&from=EN