EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 8.6.2021

COM(2021) 370 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

O pokroku Rumunska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování

1.    ÚVOD

Mechanismus pro spolupráci a ověřování (dál též jen „mechanismus“) byl zřízen při přistoupení Rumunska k EU v roce 2007 jako přechodné opatření s cílem podpořit Rumunsko v jeho pokračujícím úsilí o reformu soudnictví a zintenzívnění boje proti korupci 1 . Jednalo se o společný závazek rumunského státu a EU. V souladu s rozhodnutím, jímž byl tento mechanismus vytvořen, a jak zdůraznila Rada a potvrdil Soudní dvůr Evropské unie (dál jen „Soudní dvůr EU“), bude mechanismus ukončen, jakmile budou úspěšně splněny všechny referenční cíle vztahující se na Rumunsko 2 . 

Mechanismus pro spolupráci a ověřování funguje od roku 2007 a jeho cílem je podporovat a sledovat reformní proces na základě referenčních cílů. V lednu 2017 provedla Komise komplexní posouzení pokroku, jehož bylo za deset let fungování mechanismu dosaženo 3 . Tato perspektiva poskytla jasnější představu o významném pokroku, kterého bylo dosaženo, a Komise byla schopna předložit dvanáct konkrétních doporučení, jejichž splnění by postačovalo k ukončení fungování mechanismu. To by záviselo na plnění doporučení tak, aby bylo nezvratné, ale také na obecnějším předpokladu, že nedojde k vývoji, který by mohl průběh pokroku jednoznačně zvrátit.

Od té doby Komise provedla tři posouzení pokroku v plnění doporučení. V listopadu 2017 4 zaznamenala Komise pokrok u řady doporučení, ale také skutečnost, že došlo ke ztrátě dynamiky reforem, což představuje riziko opětovného otevření otázek, které zpráva z ledna 2017 považovala za ukončené 5 . Zpráva z listopadu 2018 dospěla k závěru, že vývoj zvrátil pokrok nebo zpochybnil jeho nezvratnost a že je třeba vydat další doporučení 6 . Evropský parlament i Rada tento názor podpořily 7 , 8 . Zpráva z října 2019 uvítala záměr rumunské vlády svůj přístup korigovat, ale s politováním shledala, že Rumunsko nezohlednilo všechna doporučení 9 . Komise vyzvala příslušné rumunské orgány, aby svůj závazek obnovit reformy převedly do konkrétních kroků zaměřených na splnění všech doporučení.

V roce 2020 vláda znovu potvrdila svůj závazek dosáhnout cílů mechanismu, ale celkový pokrok byl omezený. To lze mimo jiné vysvětlit situací spojenou s pandemií COVID-19 a skutečností, že rok 2020 byl v Rumunsku rokem volebním. Za těchto okolností Komise nezveřejnila zvláštní zprávu tohoto mechanismu, nicméně nadále pozorně sledovala vývoj a spolupracovala a vedla dialog s rumunskými orgány a zúčastněnými stranami, mimo jiné prostřednictvím mechanismu právního státu.

V září 2020 přijala Komise svou Zprávu o právním státu za rok 2020: Stav právního státu v Evropské unii 10 , která se zabývá vývojem právního státu ve všech členských státech v oblasti reformy soudnictví, protikorupčního rámce, plurality sdělovacích prostředků a dalších institucionálních brzd a protivah. Aktivní účast rumunských orgánů na tomto novém mechanismu právního státu je důležitým signálem, který svědčí o odhodlání posílit právní stát, což jsou otázky spadající do mechanismu pro spolupráci a ověřování. Kapitola týkající se Rumunska obsahovala aktuální informace o vývoji v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci, k němuž došlo v době od zprávy mechanismu z října 2019 11 , jakož i o otázkách, které mají významný dopad na reformní kapacitu tohoto členského státu a udržitelnost reforem obecně, jako je kvalita právních předpisů a legislativního procesu, jakož i mediální prostředí.

Právní stát obecně a nezávislost soudnictví, obnovení boje proti korupci a „řešení stagnace a zhoršení situace v posledních letech“ jsou zahrnuty do programu nové vlády, která se ujala úřadu koncem prosince 2020. Program stanoví záměr vlády „pokračovat v opatřeních za účelem dokončení mechanismu pro spolupráci a ověřování na základě skutečného pokroku, pokud jde o nezávislost a účinnost rumunského soudního systému“ 12 . V lednu 2021 přijala vláda memorandum vyjadřující politický závazek zabývat se všemi nedořešenými doporučeními mechanismu pro spolupráci a ověřování, aby bylo možné tento mechanismus zrušit 13 . Plány uvedené v memorandu zahrnují návrh zákona o zrušení Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví (dále jen „SIIJ“) a změny justičních zákonů, přičemž všechny přímo souvisí s doporučeními mechanismu.

Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. května 2021 v sérii žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce je důležitým krokem, který vyjasnil povahu mechanismu a povinnosti Rumunska, které z něj vyplývají. Pokud jde o rozhodnutí o mechanismu z roku 2006, Soudní dvůr vysvětlil, že toto rozhodnutí je pro Rumunsko závazné v celém rozsahu od jeho přistoupení k EU a zavazuje je k tomu, aby se zabývalo referenčními cíli stanovenými v příloze rozhodnutí, které jsou rovněž závazné 14 . Tyto referenční cíle, vymezené na základě nedostatků zjištěných Komisí před přistoupením Rumunska, mají zejména zajistit, aby tento členský stát ctil hodnoty právního státu. Rumunsko je proto povinno přijmout vhodná opatření ke splnění referenčních cílů a zdržet se provádění jakýchkoli opatření, která by jejich plnění mohla ohrozit 15 . Rozsudek rovněž objasňuje, že zprávy Komise o mechanismu pro spolupráci a ověřování formulují požadavky týkající se Rumunska a že „doporučení“ jsou poskytována za účelem splnění kritérií. V souladu se zásadou loajální spolupráce musí Rumunsko tyto požadavky a doporučení řádně zohlednit a nesmí přijímat nebo zachovávat opatření, která by mohla ohrozit výsledek stanovený těmito požadavky a doporučeními 16 . 

V této zprávě se hodnotí pokrok týkající se mechanismu, jehož bylo dosaženo od října 2019. Některá doporučení byla formulována s ohledem na dobu jejich přijetí, ale jejich záměr je i nadále jasný, a všechna zbývající doporučení by měla být provedena, ale doporučení, která již provedena byla, je nutno i nadále zohledňovat, aby se zabránilo zhoršení situace. Komise vyzývá Rumunsko, jeho vládu a parlament, aby splnily závazky přijaté v rámci mechanismu a aktivně usilovaly o plnění všech zbývajících doporučení mechanismu. To by umožnilo mechanismus pro spolupráci a ověřování ukončit a otázky právního státu v Rumunsku by se nadále řešily v rámci mechanismu právního státu platného pro všechny členské státy.

Stejně jako v předchozích letech je tato zpráva výsledkem pečlivé analýzy, kterou provedla Komise v úzké spolupráci s orgány Rumunska, občanskou společností a dalšími zúčastněnými stranami 17 .

2.    POSOUZENÍ POKROKU PŘI PLNĚNÍ DOPORUČENÍ

V tomto oddíle je posuzován pokrok při plnění dvanácti doporučení z ledna 2017 a osmi dalších doporučení z listopadu 2018. Splnění všech zbývajících doporučení má zásadní význam pro reformní proces, odstranění negativních dopadů zpoždění, jež byla zjištěna ve zprávách mechanismu pro spolupráci a ověřování z let 2017, 2018 a 2019, a umožnění dokončení tohoto mechanismu.

2.1    Referenční cíl 1: Nezávislost soudnictví a reforma soudnictví

Justiční zákony a právní záruky nezávislosti soudnictví

Status soudců a státních zástupců vymezují tři justiční zákony, které organizují soudní systém a Vrchní radu soudců a státních zástupců. Mají proto zásadní význam pro zajištění nezávislosti soudců a státních zástupců a řádného fungování soudnictví. Změny těchto justičních zákonů, které byly provedeny v letech 2018 a 2019 18 a jsou stále v platnosti, měly závažný dopad na nezávislost, kvalitu a účinnost soudního systému. Hlavní zjištěné problémy se týkaly zřízení Úseku pro vyšetřování trestných činů v soudnictví (SIIJ), systému občanskoprávní odpovědnosti soudců a státních zástupců, systémů předčasného odchodu do důchodu, zahájení profesní dráhy a postavení a jmenování vysokých státních zástupců. Provádění pozměněných zákonů brzy potvrdilo obavy a v následujících letech se objevily problémy nové 19 .

Obavy ohledně pokračujících dopadů pozměněných zákonů byly potvrzeny ve zprávách z let 2018 a 2019, přičemž bylo doporučeno, aby platnost pozměněných zákonů byla pozastavena a aby byly zrevidovány podle doporučení Komise, skupiny GRECO a Benátské komise. Zprávy zdůraznily, jak byl SIIJ využit k vytvoření tlaku na soudce a státní zástupce a ke změně průběhu některých případů korupce na vysoké úrovni 20 . Rovněž konstatovaly, že situace vyvolala nejistotu a tlak jak na kariérní rozvoj a nezávislost jednotlivých soudců a státních zástupců, tak na soudní systém jako celek. Zprávy rovněž zpochybnily řádnost pravidel pro jmenování a odpovědnost vedení soudní inspekce.

Vzhledem k tomu, že justiční zákony ve znění z let 2018–2019 jsou stále v platnosti, přetrvávají obavy ohledně narušení fungování soudního systému. Závažným problémem zůstává zejména existence a fungování SIIJ 21 . Sice v menší míře než v předchozích letech, ale znovu se objevily případy nátlaku ze strany SIIJ na soudce a státní zástupce prostřednictvím předvolání 22 a obavy, že výběr případů, které budou předmětem vyšetřování trestných činů, postrádá objektivitu 23 , jakož i úniky do sdělovacích prostředků 24 , což může vyvíjet tlak na soudce a státní zástupce. SIIJ rovněž nadále negativně ovlivňuje případy korupce na vysoké úrovni. Méně aktivně zasahuje do projednávaných případů korupce na vysoké úrovni – například již nepřebírá případy korupce přidělené částem státních zastupitelství – a problematická praxe zpětvzetí opravných prostředků v případech korupce na vysoké úrovni byla zastavena poté, co Ústavní soud rozhodl, že předávání opravných prostředků SIIJ je protiústavní 25 . SIIJ však nadále požaduje původní důkazy od jiných státních zastupitelství v projednávaných případech korupce a v důsledku toho hrozí přerušení soudního řízení 26 . Pokud jde o SIIJ, Soudní dvůr EU v svém rozsudku ze dne 18. května 2021 prohlásil, že aby byl právní předpis ustavující tento specializovaný úsek slučitelný s právem EU, musí být odůvodněn objektivními a ověřitelnými požadavky týkajícími se řádného výkonu spravedlnosti a zajistit, aby tento úsek nemohl být použit jako nástroj politické kontroly nad činností soudců a státních zástupců a aby vykonával své pravomoci v souladu s požadavky Listiny základních práv. Pokud tyto požadavky nesplní, mohla by být tato právní úprava vnímána tak, že směřuje k vytvoření nástroje nátlaku a zastrašování soudců, což by poškodilo důvěru jednotlivců v justici 27 . Soudní dvůr EU dodává, že dotčená vnitrostátní právní úprava nesmí vést k tomu, že Rumunsko přestane plnit své zvláštní povinnosti vyplývající z rozhodnutí o mechanismu v oblasti boje proti korupci.

Současně se i nadále zvyšuje tlak na lidské zdroje soudních orgánů. To je způsobeno kombinovaným účinkem absence přijímání nových pracovníků v letech 2019 a 2020 28 , rostoucí pracovní zátěže jednotlivých soudců a státních zástupců, rostoucího počtu odchodů do důchodu, odrazujících prahů délky výkonu funkce nutné pro jmenování 29 a omezení pro dočasná pověření (zejména na Národním protikorupčním ředitelství). Dalšímu zhoršování situace se zabránilo, když vláda a parlament podnikly kroky s cílem odložit a následně zrušit vstup v platnost problematických ustanovení o možnosti předčasného odchodu soudců a státních zástupců do důchodu po 20 letech služby a o zvýšení počtu soudců v některých senátech 30 .

Probíhající proces změn justičních zákonů

V září 2020 předložilo ministerstvo spravedlnosti změněné justiční zákony k veřejné konzultaci na dobu šesti měsíců. Nové návrhy představovaly významnou revizi tří justičních zákonů 31 . Podle ministra spravedlnosti tento přístup plně zohlednil zprávy mechanismu, zprávy skupiny GRECO a stanoviska Benátské komise, jakož i obecnější potřebu justiční zákony přehodnotit, znovu projednat a změnit. Konkrétním zamýšleným cílem bylo napravit negativní dopady předchozích změn. Návrhy zákonů ze září 2020 navrhují řešení mnoha problémů uvedených ve zprávách mechanismu, zejména: zrušit SIIJ, posílit profesionální nezávislost státních zástupců, zrušit systém předčasného odchodu soudců a státních zástupců do důchodu, změnit ustanovení o občanskoprávní odpovědnosti soudců a státních zástupců, odstranit omezení svobody projevu soudců a státních zástupců a změnit postupy pro odvolání a jmenování státních zástupců na nejvyšších pozicích (viz také níže).

Konzultace a reakce soudců a státních zástupců celkově poskytly nejednoznačný obrázek. Vrchní rada soudců a státních zástupců (dále též jen „SCM“) nejprve vydala prohlášení o zákonech, v němž se znepokojením upozornila na návrhy změn justičních zákonů, které byly předloženy k veřejné diskusi 32 . Později uspořádaly sekce soudců a státních zástupců SCM samostatné konzultace a zaslaly ministru spravedlnosti své názory, které však nebyly zveřejněny 33 .

V lednu 2021 změnila nová vláda svůj přístup a urychlila přijetí dvou konkrétních a omezenějších změn. Zaprvé předložila návrh zákona o dočasných opatřeních týkajících se přijetí do úřadu 34 poté, co od SCM obdržela kladné stanovisko. Tento návrh zákona byl parlamentem přijat dne 3. února 2021, ale po napadení Ústavním soudem bylo dne 17. března 2021 shledáno, že některá ustanovení zákona jsou protiústavní 35 . 

Zadruhé, návrh zákona o zrušení SIIJ byl zveřejněn na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti dne 4. února 2021 a zaslán SCM k vyjádření stanoviska. SCM vydala negativní stanovisko, v němž uvedla, že jsou zapotřebí další záruky na ochranu soudců a státních zástupců před potenciálně zneužívajícím vyšetřováním korupce 36 . Vláda se stanoviskem SCM neřídila a dne 18. února přijala návrh zákona beze změny s odůvodněním, že zrušení SIIJ podpoří nezávislost soudnictví, a návrh předložila parlamentu. Parlament nesouhlasil s žádostí vlády o přijetí naléhavým postupem, a když poslanecká sněmovna jako první komora návrh zákona v březnu přijala, doplnila ustanovení, která mají podle jejího názoru „chránit soudce a státní zástupce před zneužívajícím vyšetřováním korupce“, přičemž navrhla, aby žádost o souhlas s předáním soudu nejprve prošla přes SCM 37 . Tento dodatečný krok vyvolal kritiku ze strany občanské společnosti, velké části soudců 38 a samotné SCM 39 , a to z toho důvodu, že představuje novou formu imunity a lze jej považovat za omezení odpovědnosti soudců a státních zástupců. Návrh tohoto zákona je nyní v senátu, který působí jako rozhodovací komora. Dne 26. března 2021 požádal ministr spravedlnosti Benátskou komisi o stanovisko k návrhu zákona, a zejména k dodatečným zárukám. Očekává se, že stanovisko Benátské komise bude přijato v červenci.

Justiční zákony

Současně byla obnovena diskuse o úplném souboru změn tří justičních zákonů, a to prostřednictvím dalších diskusí a konzultací se soudními orgány, a v březnu 2021 byly návrhy tří pozměněných zákonů zaslány SCM k vyjádření stanoviska. Ministr spravedlnosti se zavázal, že návrhy zákonů zašle Benátské komisi k vyjádření stanoviska ve stejné době, kdy budou zaslány parlamentu. O těchto návrzích v Rumunsku stále ještě probíhají diskuse a konzultace. Reagovala na ně i občanská společnost 40 . Počátkem května vedl ministr spravedlnosti diskuse o reformách soudnictví se 14 nevládními organizacemi činnými v oblasti spravedlnosti 41 . 

Důležitým krokem je rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. května 2021, který se zabýval řadou ustanovení justičních zákonů s ohledem na článek 2 a čl. 19 odst. 1 SEU a rozhodnutí o mechanismu, zejména pokud jde o SIIJ a dočasná jmenování do řídících funkcí v rámci soudního inspektorátu, jakož i o osobní odpovědnost soudců v důsledku justičního omylu 42 . Obecněji Soudní dvůr EU ve svém rozsudku připomněl, že členský stát nesmí změnit své právní předpisy, zejména pokud jde o organizaci soudnictví, způsobem, který by vedl ke snížení ochrany hodnoty právního státu 43 . 

Konečná podoba zmíněných tří justičních zákonů bude mít klíčový dopad na nezávislost, kvalitu a účinnost soudního systému, jakož i na jeho schopnost zajistit občanům právo na účinnou právní ochranu. Vláda již potvrdila, že k reformě přistupuje způsobem, který se snaží řešit doporučení mechanismu týkající se procesu i podstaty. Pokud jde o proces, je i nadále důležité, aby byla kromě náležitého zohlednění samotných doporučení mechanismu věnována plná pozornost judikatuře Soudního dvora EU týkající se nezávislosti soudnictví, a zejména nedávnému rozhodnutí ze dne 18. května 2021, jakož i stanoviskům Benátské komise a zprávám skupiny GRECO. Jedná se o důležitý prvek při hledání solidních, stabilních a udržitelných řešení.

Pokud jde o podstatu, doporučení mechanismu poukazují na řadu oblastí, v nichž bude Komise věnovat zvláštní pozornost výsledkům revize justičních zákonů. Patří mezi ně otázky struktur a postupů, jako je zrušení SIIJ, disciplinární režim a režim občanskoprávní a trestní odpovědnosti soudců a státních zástupců, odpovědnost a jmenování vedoucích pracovníků soudní inspekce a postupy jmenování a odvolávání vyšších státních zástupců, jakož i úloha Nejvyššího kasačního a trestního soudu a SCM. Důležitý je rovněž dopad reforem na nezávislost a organizaci kariérního postupu soudců a státních zástupců.

Dokončení tohoto legislativního procesu umožní Komisi lépe posoudit pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění doporučení mechanismu, která se týkají justičních zákonů.

Jmenování do vedoucích pozic na státních zastupitelstvích

Následné zprávy mechanismu zdůraznily potřebu dostatečných brzd a protivah v postupu jmenování vysoce postavených státních zástupců, jakož i rozsah, v jakém by se tentýž postup jmenování a odvolávání uplatňoval na nižších úrovních řízení v rámci státního zastupitelství. Zpráva mechanismu z roku 2018 dospěla k závěru, že se situace zhoršila, zatímco zpráva mechanismu z roku 2019 zdůraznila riziko, že neustálé změny povedou k další nejistotě a nedostatku důvěry: ačkoli postup byl za méně než šest měsíců upraven čtyřikrát, žádná z těchto změn neřešila hlavní otázku rovnováhy mezi vlivem různých institucí na tento proces a soustředěním pravomocí u ministra spravedlnosti. Benátská komise se rovněž zaměřila na nedostatek protiváhy vůči vlivu ministra spravedlnosti. 44  

Postup odvolávání vysoce postavených státních zástupců úzce souvisí s procesem jmenování. Odvolání bývalé vrchní státní zástupkyně Národního protikorupčního ředitelství v roce 2018 49 přezkoumával Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Bylo shledáno, že Rumunsko porušuje právo na spravedlivý proces a svobodu projevu, jak je zakotveno v čl. 6 odst. 1 a článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech 50 . ESLP rozhodl, že bývalá vrchní státní zástupkyně neměla možnost účinně napadnout důvody svého odvolání z funkce. ESLP rovněž upozornil na rostoucí význam zapojení orgánu nezávislého na moci výkonné a zákonodárné, pokud jde o rozhodnutí dotýkající se jmenování a odvolávání státních zástupců. Zmínil i riziko, že odvolání by mohlo mít odrazující účinek na ochotu soudců a státních zástupců účastnit se veřejné diskuse o soudnictví. Rumunská vláda nedávno předložila akční plán pro výkon rozsudku 51 a v návrhu změn justičních zákonů bylo do postupu odvolávání vysoce postavených státních zástupců doplněno přezkumné řízení před správním soudem.

Obecně lze říci, že doporučení mechanismu týkající se jmenování vrchního státního zástupce Národního protikorupčního ředitelství bylo zohledněno. Probíhající legislativní proces, jehož cílem je změnit justiční zákony, zahrnuje ustanovení pro řešení zbývajících doporučení ohledně jmenování státních zástupců a plnění doporučení lze posoudit, jakmile bude tento proces dokončen. 

Kodexy chování

Kodex chování poslanců je v platnosti od konce roku 2017 52 . Ve zprávách z let 2018 a 2019 bylo zjištěno, že kodex dosud neplnil svůj účel, jelikož v něm chyběla jasná ustanovení o respektování nezávislosti soudnictví 53 . Od poslední zprávy nebyl zaznamenán žádný další vývoj v uplatňování kodexu. Nadále jsou hlášeny případy ignorování nezávislosti soudnictví v parlamentním procesu a kritiky soudního systému a jednotlivých soudců a státních zástupců ze strany některých členů parlamentu v médiích 54 , ačkoli počet a prudkost těchto útoků se ve srovnání s obdobím 2017–2019 výrazně snížily.

Komise rovněž navrhla, že by bylo přínosné, aby kodex chování pro ministry sloužil témuž účelu, a v dubnu 2019 vláda kodex chování pro ministry změnila tak, aby obsahoval výslovnou zmínku o potřebě respektovat soudní nezávislost. Od poslední zprávy mechanismu se objevilo několik případů, kdy Vrchní rada soudců a státních zástupců (SCM) zjistila, že kritika ze strany člena vlády mohla narušit nezávislost soudnictví, avšak těchto případů bylo výrazně méně než v předchozích letech 55 . Nebyly obdrženy žádné informace o tom, zda v těchto případech proběhla diskuse o dodržování vládního kodexu chování.

Z vývoje v předchozím volebním období, pokud jde o respektování nezávislosti soudnictví ze strany parlamentu, vyplývá, že toto doporučení nelze považovat za splněné. Nový parlament, který je ve funkci od začátku roku 2021, a nadcházející debaty o otázkách spravedlnosti poskytují parlamentu novou příležitost k vhodnému uplatňování kodexu chování, aby bylo možné splnit cíl doporučení, kterým je respektování nezávislosti soudnictví.

Občanský soudní řád

Toto doporučení se týkalo dokončení reformy občanského soudního řádu, kterým byla zejména zřízena fáze poradních komor v občanském procesním právu a postupy pro opravné prostředky v určitých věcech. V roce 2018 byla tato reforma zrušena 56 . Zpráva mechanismu z roku 2019 dospěla k závěru, že by to mělo představovat příležitost pro období stability v této části soudního systému.

Toto doporučení lze považovat za splněné. Posouzení účinnosti a kvality soudních řízení se posuzuje v kontextu zprávy o právním státu.

Trestní zákoník a trestní řád

V dubnu 2019 přijal parlament v rámci zrychleného postupu změny trestního zákoníku a trestního řádu a zvláštního zákona o korupci, což vzbudilo velké obavy ohledně dopadu na vyšetřování a postihování trestných činů obecně, a trestných činů souvisejících s korupcí konkrétně. Tyto změny byly předmětem rozsáhlé kritiky a v červenci 2019 byly prohlášeny za protiústavní v plném rozsahu 57 . Toto rozhodnutí znamenalo, že zákony nevstoupily v platnost, ale skutečnost, že existovala politická vůle takové změny provést, vzbuzuje u Komise a mnoha dalších pozorovatelů obavy 58 , a to tím spíše, že tato politická vůle nebyla ihned po rozhodnutí soudu výslovně odvolána a návrhy zákonů zůstaly během předchozího volebního období v parlamentu neprojednány.

V březnu 2021 obě komory nově zvoleného parlamentu změny z roku 2018 a 2019 s konečnou platností zamítly. Dříve, v květnu 2020, parlament rovněž zamítl sedm problematických návrhů změn trestního zákoníku a trestního řádu, které předložili členové parlamentu.

Změny trestního zákoníku i trestního řádu jsou i nadále nezbytné. V prvé řadě jsou nutné k přijetí opatření v návaznosti na řadu dalekosáhlých rozhodnutí Ústavního soudu vydaných od roku 2014, kterými byla anulována ustanovení trestního zákoníku i trestního řádu a která měla zvláštní dopad na boj proti korupci a organizované trestné činnosti. Vzhledem k tomu, že neexistují spolehlivá legislativní a politická řešení, právní nejistota brzdí některé jednotlivé případy a v důsledku toho ovlivňuje boj proti korupci.

Od roku 2019 existuje interinstitucionální pracovní skupina, která zkoumá legislativní iniciativy za účelem změny trestního zákoníku a trestního řádu a navrhuje společná řešení a postoje soudních orgánů 59 . Zasedání pracovní skupiny byla v roce 2020 přerušena kvůli pandemii COVID-19, ale nyní byla obnovena. Ministr spravedlnosti určil práci na trestním zákoníku a trestním řádu jako prioritu a práce zmíněné pracovní skupiny bude základem pro jejich revizi. Vláda má v úmyslu předložit parlamentu nová konsolidovaná znění, jakmile budou přijaty změny justičních zákonů.

Tyto různé kroky fakticky znamenají, že změny identifikované v doporučeních jako krok zpět, byly odvolány. Tím se otevírá cesta k revizi trestního zákoníku a trestního řádu v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, která by plně zohledňovala potřebu slučitelnosti s právem EU a mezinárodními protikorupčními nástroji, jakož i doporučení v rámci mechanismu a stanovisko Benátské komise zmíněné v doporučeních. Rumunské orgány nyní podnikají přípravné kroky.

Legislativní proces v oblasti mechanismu pro spolupráci a ověřování

V tomto doporučení bylo uznáno, že nejlepším způsobem, jak zajistit udržitelnost a účinnost reforem, je otevřený a robustní legislativní proces.  60  

V referendu v květnu 2019 většina občanů hlasovala na podporu zákazu používání mimořádných nařízení vlády v oblasti justice. To dokládá znepokojení nad nadměrným využíváním těchto nařízení a od listopadu 2019 se vyskytlo jen několik případů 61 . 

Pokud jde o postupy v parlamentu, počet nouzových řízení týkajících se justičních zákonů, trestního zákoníku a trestního řádu, právního rámce pro prověřování bezúhonnosti a boje proti korupci se od zprávy mechanismu z roku 2019 výrazně snížil. V únoru 2021 zamítl parlament návrh na přezkoumání předlohy zákona o zrušení SIIJ prostřednictvím nouzového parlamentního postupu. Bylo rovněž zaznamenáno méně případů, kdy byly ve výborech nebo v jedné z komor předloženy kontroverzní legislativní návrhy v oblasti působnosti mechanismu, a ještě méně těchto případů bylo přijato. Výjimkou byl zákon o zrušení zvláštních důchodů, včetně zvláštního důchodu soudců a státních zástupců, který Vrchní rada soudců a státních zástupců považovala za zákon zacílený na soudní orgány. Nakonec byl tento zákon prohlášen za protiústavní 62 . Nicméně vzhledem k parlamentnímu postupu, kdy pozměňovací návrhy zůstávají na pořadu jednání, dokud nejsou výslovně odstraněny, zůstává v parlamentu již dlouho několik pozměňovacích návrhů, včetně několika, které by mohly vážně narušit právní rámec pro předcházení případům neslučitelnosti funkcí a střetu zájmů a jejich postihování. V této souvislosti představovalo hlasování parlamentu o zamítnutí problematických změn trestního zákoníku a trestního řádu významný pokrok. V březnu 2021 parlament dále zamítl řadu dosud nepřijatých změn vyvolávajících obavy ohledně právního rámce pro prověřování bezúhonnosti (viz níže).

Legislativní proces pro jednotlivé návrhy reforem týkajících se SIIJ, justičních zákonů a později trestního zákoníku a trestního řádu je příležitostí ukázat, že se postupuje podle tohoto doporučení. 

Provádění soudních rozhodnutí veřejnou správou

Dodržování a provádění soudních rozhodnutí je nezbytnou podmínkou účinnosti soudního systému 63 . V roce 2005 bylo Rumunsko sankcionováno Evropským soudem pro lidská práva z toho důvodu, že stát nebo právní subjekty spadající pod odpovědnost státu nedodržely konečná rozhodnutí vnitrostátních soudů nebo je dodržely se značným zpožděním 64 . Tento problém i nadále přetrvává: v roce 2016 navrhlo Rumunsko Výboru ministrů Rady Evropy akční plán pro řešení strukturálních problémů spojených s absencí výkonu nebo opožděným výkonem soudních rozhodnutí vůči státu 65 . Tento akční plán a další opatření vyžadovaná Výborem ministrů Rady Evropy mají bezprostřední význam pro zohlednění tohoto doporučení 66 . 

Zpráva mechanismu z roku 2019 zaznamenala určitý pokrok a uvedla, že v dubnu 2019 vláda schválila seznam opatření a pověřila odpovědnou meziresortní pracovní skupinu vypracováním právních návrhů na provedení akčního plánu. Tato opatření zahrnovala změny právního rámce s cílem zajistit včasné provedení a mechanismus za účelem dohledu a prevence pozdního vykonávání rozsudků, v nichž je stát dlužníkem 67 .

Žádné z těchto opatření však nebylo přijato ani provedeno 68 . Odpovědnost byla v rámci vlády přesunuta 69 a úkolem specializované pracovní skupiny bylo navrhnout nová právní řešení.

Jak rovněž zdůraznil Výbor ministrů Rady Evropy v březnu 2021, pevný politický závazek zajistit komplexní a udržitelná řešení je naprosto nezbytný 70 .

Od poslední zprávy nebyly učiněny žádné nové významné kroky k provedení tohoto doporučení.

Strategická soudní správa a akční plán pro soudnictví

Strategická soudní správa, která slučuje hlavní orgány odpovědné za fungování soudního systému 71 , byla zřízena v roce 2017 s cílem vyřešit důležité strategické otázky týkající se soudního systému. Má rovněž zajistit provedení akčního plánu Strategie rozvoje soudnictví na období 2015–2020 72 , který se měl stát hlavním motorem reformy soudnictví a přenesl do interních procesů reformní dynamiku z mechanismu pro spolupráci a ověřování. Zpráva mechanismu z listopadu 2019 zjistila, že strategická soudní správa nefunguje tak, jak bylo zamýšleno, a že akční plán zůstal z velké části neproveden 73 .

Od roku 2019 se situace systému soudnictví v oblasti lidských zdrojů a organizace nadále zhoršuje, a to v důsledku změn justičních zákonů a politik přijatých v období 2017–2019. Přetrvávají hlavní strukturální problémy uvedené ve zprávě za rok 2017: nedostatek soudních úředníků, nadměrná pracovní zátěž u některých soudů a prodlení při odůvodnění soudních rozhodnutí 74 . Ačkoli se koncem roku 2019 uskutečnilo několik zasedání strategické soudní správy a bylo možné obnovit profesionální institucionální spolupráci, nebylo dosaženo žádných hmatatelných výsledků. Ministr spravedlnosti nyní znovu začal svolávat zasedání a proběhla první jednání o fungování strategické soudní správy a o strategii lidských zdrojů na období 2021–2022.

Nyní se připravuje závěrečná zpráva o provádění akčního plánu, která by mohla pomoci určit další kroky a opatření z předchozího plánu, která zůstávají relevantní.

Nová vize a strategie pro účinný a udržitelný rozvoj soudního systému v nadcházejících letech bude důležitým doplňkem revidovaného právního rámce prostřednictvím justičních zákonů. Ukázaly by také, že strategická soudní správa se stává aktivním fórem schopným řešit hlavní strategické otázky soudního systému a budovat konsensus a důvěru mezi klíčovými soudními a vládními institucemi. To by bylo důležitým krokem k prokázání existence udržitelných struktur, které by pokračovaly v reformách po ukončení mechanismu pro spolupráci a ověřování.

Transparentnost a odpovědnost Vrchní rady soudců a státních zástupců 

Zprávy mechanismu soustavně zdůrazňovaly, že je důležité, aby Vrchní rada soudců a státních zástupců (SCM) přispívala k impulsu reforem, vyjadřovala jasné kolektivní postoje a zajišťovala důvěru prostřednictvím transparentnosti a odpovědnosti. Zprávy mechanismu z let 2018 a 2019 vzbudily v této záležitosti obavy a konstatovaly, že postoje, které SCM zaujala k otázkám, jako je Úsek pro vyšetřování trestných činů v soudnictví (SIIJ), klíčová jmenování a obrana nezávislosti soudnictví, vyvolaly obavy ohledně její institucionální nezávislosti a autority. Činnost SCM byla od listopadu 2019 i nadále poznamenána spory.

Jedna z důležitých obav se týká schopnosti SCM dosáhnout konsensu v soudním systému, a hrát tak konstruktivní úlohu v klíčových rozhodnutích týkajících se organizace a fungování soudnictví. Tuto obavu lze doložit rozhodnutím nepodílet se konstruktivně na návrzích justičních zákonů, které ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo za účelem šestiměsíční veřejné konzultace v září 2020 75 : SCM nepředložila před ukončením veřejné konzultace žádné konsolidované stanovisko 76 .

Dalším příkladem, kdy SCM nebyla schopna formulovat jasný postoj a přispět k veřejné diskusi, je její reakce na návrh zákona o zrušení SIIJ. Ačkoli byl tento návrh zákona od ministra spravedlnosti v souladu s doporučeními mechanismu, Benátské komise a skupiny GRECO, zaujala SCM k návrhu negativní stanovisko a vyzvala k zavedení nových záruk, ale navzdory dlouhodobé diskusi o této otázce nedefinovala, jaké by tyto záruky měly být. To znamená, že změny návrhu předložené poslaneckou sněmovnou, které reagovaly na SCM doplněním záruk týkajících se obžaloby soudců nebo státních zástupců obviněných z korupce, nemohly čerpat z předchozí veřejné diskuse. Když byly navrhované záruky zveřejněny, vyvolaly kritické reakce ze strany SCM, občanské společnosti a většiny soudců a státních zástupců (viz také výše).

Zdrojem znepokojení bylo rovněž informování veřejnosti ze strany SCM, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví. Ve zprávě z ledna 2017 bylo uvedeno, že proaktivní přístup SCM k nezávislosti soudnictví je důležitým prvkem ke splnění referenčního cíle 1. Zprávy mechanismu konstatovaly, že SCM nebyla schopna k této záležitosti zaujmout rozhodný postoj. Od poslední zprávy zůstává činnost SCM při obhajobě nezávislosti soudnictví omezená 77 . Po přelomovém rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z května 2020 nevznesla žádné připomínky s odvoláním na nezávislost soudnictví 78 . Rovněž došlo k nejasnostem, pokud jde o úlohy pléna SCM, které je podle ústavy odpovědné za obranu nezávislosti soudního systému a za stanoviska k legislativním návrhům, a jednotlivých sekcí. V mnoha případech převzaly sekce úlohu obrany nezávislosti soudního systému místo pléna 79 .

Vyskytly se však také případy, kdy SCM byla schopna překonat své rozpory a dosáhnout výsledků, například v roce 2020, kdy parlament zrušil zvláštní důchody soudců a státních zástupců 80 , nebo v roce 2021 ohledně platů a důchodů 81 . V únoru 2021 SCM také pozitivně přispěla k návrhu zákona o uspořádání výběrového řízení pro přijetí do úřadu v roce 2021. Pokračovala rovněž ve spolupráci s vládou s cílem získat zdroje pro soudy a státní zastupitelství 82 .

SCM rovněž změnila svou praxi, aby se zlepšil přístup k veřejným informacím, a zveřejnila návrhy rozhodnutí, o nichž se má hlasovat v jejím plénu nebo v sekcích. Bylo dosaženo pokroku u významných projektů financovaných z fondů EU, včetně Jednotné komunikační strategie 83 .

Přetrvávají obavy ohledně kapacity a odpovědnosti SCM, které byly zmíněny ve zprávách mechanismu v letech 2018 a 2019. Konsenzuálnější tón vedení SCM v letošním roce přispěje k obnovení důvěry a jednoty v soudním systému a umožní SCM plnit úlohu stanovenou v doporučení a v referenčním cíli 1.

Soudní inspekce

Roky 2018 a 2019 byly poznamenány sporem ohledně přístupu SCM k postavení vrchního inspektora, neboť SCM fakticky prodloužila funkční období úřadu, a to navzdory neshodám ohledně dočasného prozatímního prodloužení na základě mimořádného nařízení vlády. Soudnímu dvoru EU byla předložena žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, pokud jde o slučitelnost pravomoci vlády provádět prozatímní jmenování do řídících funkcí v rámci soudní inspekce pověřené vedením disciplinárních řízení proti soudcům a státním zástupcům s článkem 2 a čl. 19 odst. 1 SEU. Ve svém rozsudku ze dne 18. května 2021 Soudní dvůr EU rozhodl, že vnitrostátní právní úprava nesmí vyvolávat pochybnosti v tom smyslu, že pravomoci soudního orgánu pověřeného vedením disciplinárních řízení a zahajováním disciplinárních řízení proti soudcům a státním zástupcům by mohly být použity jako nástroj k vyvíjení tlaku na činnost těchto soudců a státních zástupců nebo k politické kontrole nad touto činností. Soudní dvůr rozhodl, že vnitrostátní právní úprava by mohla takové pochybnosti vyvolat, pokud, byť jen dočasně, umožňuje vládě dotčeného členského státu jmenovat osoby do řídících funkcí orgánu pověřeného vedením disciplinárních vyšetřování a zahajováním disciplinárních řízení proti soudcům a státním zástupcům, jestliže nerespektuje řádný postup jmenování stanovený vnitrostátním právem 84 . Rozsudek tak znovu uvádí účel doporučení z roku 2018. Orgány vykonávající dohled nad soudní inspekcí, zejména SCM, budou muset rozsudek důkladně zvážit rovněž s ohledem na obavy, které opakovaně vyvstaly v souvislosti s činností soudní inspekce.

Soudní orgány, včetně samotné SCM, v posledních letech zdůraznily obavy ohledně nedostatečné odpovědnosti soudní inspekce a poukázaly na vysoký podíl případů, které inspekce nakonec u soudu zamítla, na koncentraci veškerého rozhodování u vrchního inspektora a na omezení pravomocí SCM v oblasti dohledu 85 . Obecněji tento vývoj vyvolal otázky, zda ustanovení justičních zákonů týkající se jmenování vedení soudní inspekce a její odpovědnosti poskytují dostatečné záruky a dosahují správné rovnováhy mezi soudci, státními zástupci a SCM 86 . Nové návrhy justičních zákonů z března 2021, k nimž si ministr spravedlnosti vyžádal stanovisko SCM, mění ustanovení o jmenování vrchního inspektora a zástupce vrchního inspektora, jakož i kontrolní mechanismy týkající se činnosti soudní inspekce, udělují SCM silnější pravomoci v oblasti dohledu a zapojují Národní ústav soudců a státních zástupců do výběrových řízení pro vstup do soudní inspekce.

Ve sledovaném období oznámily soudní orgány celkové omezení činnosti soudní inspekce, konkrétně menší počet disciplinárních řízení z moci úřední vyvolávajících obavy ohledně objektivity. Přetrvávají však případy, kdy disciplinární vyšetřování a přísné sankce vůči soudcům a státním zástupcům, kteří kritizují účinnost a nezávislost soudnictví, vzbudily obavy 87 . Průtahy ze strany soudní inspekce při posuzování stížností se rovněž považují za způsob, jak vyvíjet tlak na soudce nebo státního zástupce po dobu probíhajícího vyšetřování 88 .

Ačkoli se toto doporučení zaměřuje na konkrétní okolnosti v době vypracování zprávy za rok 2018, odkazuje na podstatné obavy týkající se soudní inspekce. Mezi ně patří průběh disciplinárních řízení vůči soudcům a státním zástupcům, kteří se veřejně vyslovili proti směřování reformy soudnictví, úniky dokumentů, které byly následně využity politiky k útokům na soudní orgány, a prodloužení funkčního období řídícího týmu. Tyto strukturální problémy je třeba vyřešit, a to i s ohledem na nedávný rozsudek Soudního dvora EU.

Pokrok v oblasti referenčního cíle 1 byl nyní obnoven. Jak je uvedeno v podrobném posouzení pokroku u každého z doporučení, pro měření pokroku v oblasti referenčního cíle 1 bude mít zásadní význam dokončení změn justičních zákonů, trestního zákoníku a trestního řádu v souladu s doporučeními. Tyto zákony jsou základem pro nalezení udržitelných řešení pro soudnictví a rozhodující pokrok bude mít dopad na posouzení mnoha doporučení.

2.2    Referenční cíl 2: Rámec pro prověřování bezúhonnosti a Národní úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti

Národní úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti (dále jen „ANI“) nadále vyšetřuje případy neslučitelnosti funkcí, střetu zájmů a majetku bez prokázaného původu 89 . Činnost ANI by měla být usnadněna elektronickým předkládáním majetkových přiznání a informací o finančních zájmech, které začalo fungovat v květnu 2021 v návaznosti na změnu zákona o bezúhonnosti při výkonu veřejných funkcí a důstojnosti z července 2020 90 . ANI uvádí, že jeho rozpočet na rok 2020 postačoval k plnění jeho úkolů, neboť původně snížený rozpočet byl později v průběhu roku doplněn 91 . ANI se potýká s určitou nejistotou ohledně svých vedoucích pozic. Funkce předsedy je od prosince 2019 neobsazena a mandát místopředsedy skončí v roce 2021 92 . Výběrová řízení byla nakonec zahájena v dubnu 2021.

ANI hrál aktivní úlohu během místních a celostátních voleb v roce 2020 tím, že informoval o pravidlech pro bezúhonnost kandidátů a s příslušnými orgány sdílel informace o kandidátech, kteří mají zákaz zastávat veřejnou funkci. To je považováno za jeden z důvodů relativně malého počtu sporů během voleb, pokud jde o dodržování pravidel bezúhonnosti 93 .

Zpráva mechanismu z roku 2019 dospěla k závěru, že existuje riziko zhoršení referenčního cíle 2. Řada změn, kterými byly upraveny zákony o bezúhonnosti, zejména v letech 2017–2019, měla za následek oslabení schopnosti úřadu ANI vykonávat svou práci. Dva návrhy, které vstoupily v platnost v roce 2019, dále zvýšily právní nejistotu, pokud jde o použitelný režim bezúhonnosti. Tím hrozilo riziko odklonu od referenčního cíle 2, kdyby již nebylo možné ukládat „odrazující sankce“ navzdory pravomocnému soudnímu rozhodnutí 94 . Zpráva dospěla k závěru, že legislativní vývoj v oblasti zákonů o bezúhonnosti by měl být vyjasněn, aby se takovému riziku předešlo.

V letech 2020 a 2021 Vrchní kasační a trestní soud objasnil výklad práva. Soud rozhodl, že sankce se uplatní, i když se neslučitelnost funkcí týká předchozího mandátu, a že promlčecí lhůta v délce tří let by měla odkazovat na to, že úřad ANI musí dokončit vyšetřování do tří let od skutečností, které určují existenci střetu zájmů nebo neslučitelnosti funkcí (namísto sankcí, které se po třech letech neuplatní) 95 . Úřad ANI uvítal tato rozhodnutí, která obnovují jasnost a jistotu, pokud jde o možnost ukládat sankce po konečném soudním rozhodnutí.

Úřad ANI a zúčastněné strany zdůraznily, že je třeba dále zlepšovat stabilitu a jasnost právního rámce pro prověřování bezúhonnosti. Předchozí volební období se vyznačovalo řadou změn, které zůstaly předmětem jednání v parlamentu navzdory negativnímu stanovisku úřadu ANI. Tato nejistota byla částečně rozptýlena v rámci nového parlamentu, přičemž pět projednávaných změn, které vzbuzovaly obavy, bylo komorami parlamentu s konečnou platností zamítnuto.

Odstranění všech projednávaných změn s negativním stanoviskem úřadu ANI 96 by otevřelo cestu pro spořádanější změny a konsolidaci právního rámce pro prověřování bezúhonnosti. Konsolidace právních předpisů týkajících se prověřování bezúhonnosti, neslučitelnosti funkcí a střetů zájmů by umožnila zohlednit judikaturu a politiky v oblasti předcházení korupci a poskytla by stabilní základ pro budoucnost. Skupina GRECO by mohla při přípravě tohoto zákona poskytnout užitečné rady v této otázce.

Systém PREVENT

Systém PREVENT je plně funkční a zpráva Národního úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti (ANI) uvádí pozitivní výsledky 97 . Úřad ANI zejména upozorňuje na to, že od spuštění systému PREVENT se nadále snižuje počet případů střetu zájmů, neboť se zvyšuje informovanost v rámci veřejných orgánů.

Zpráva z listopadu 2018 považovala toto doporučení za splněné a jeho další účinné provádění dokládá udržitelnost tohoto systému.

Návazná opatření k soudním rozhodnutím týkajícím se členů parlamentu

Poslední dvě zprávy mechanismu poukázaly na zpoždění a zjevné nesrovnalosti při uplatňování sankcí vůči členům parlamentu, u nichž bylo konečným soudním rozhodnutím vydaným na základě zprávy úřadu ANI zjištěno, že zastávají neslučitelné funkce nebo jsou ve střetu zájmů. Zprávy zdůraznily možný rozdílný výklad pravidel (zejména v případě, že k incidentu ohledně bezúhonnosti došlo v předchozím mandátu nebo funkci) a navrhly, že je třeba vyjasnit způsob, který splňuje referenční cíl mechanismu pro spolupráci a ověřování, tj. zajistit „závazná rozhodnutí, na jejichž základě lze přijmout odrazující sankce“.

Spory mezi úřadem ANI a parlamentem v předchozím volebním období parlament nevyřešil a sankce nebyly nikdy uplatněny.

Přístup stávajícího parlamentu je značně odlišný. V rámci procesu validace po volbách požádal kontrolní výbor rumunského senátu úřad ANI, aby mu sdělil konečná a neodvolatelná rozhodnutí vydaná soudy ohledně případů neslučitelnosti funkcí nebo střetu zájmů zvolených senátorů. Úřad ANI zjistil, že na žádného ze zvolených senátorů se nevztahoval zákaz vykonávat funkci. Poslanecká sněmovna požádala ANI o stanovisko k informacím, které zpřístupnila řada poslanců, pokud jde o jejich případnou neslučitelnost 98 .

Zkušenosti z předchozího volebního období vyvolávají pochyby o splnění tohoto doporučení. Nová proaktivní spolupráce v rámci nového parlamentu by mohla znamenat obrat v provádění zákonů o bezúhonnosti a konečných soudních rozhodnutí týkajících se členů parlamentu. Ke splnění tohoto doporučení by došlo i v případě, že by bylo poukázáno na nové případy neslučitelnosti funkcí nebo střetu zájmů týkající se stávajících poslanců.

Riziko odklonu od referenčního cíle 2 zjištěné v roce 2019 v souvislosti se změnami právního rámce pro prověřování bezúhonnosti se zmírnilo. Existují povzbudivé známky toho, že by nový zákonodárný sbor mohl vytyčit jasnou cestu směrem k udržitelnosti úřadu ANI a k legislativnímu rámci pro prověřování bezúhonnosti a splnění zbývajícího doporučení.

 2.3    Referenční cíl 3: Boj proti korupci na vysoké úrovni

Národní protikorupční ředitelství a boj proti korupci na vysoké úrovni

Ve zprávě z listopadu 2019 Komise vyjádřila velké znepokojení a znovu zopakovala svůj závěr z listopadu 2018, že Rumunsko znovu otevřelo základ pro pozitivní hodnocení, jehož bylo dosaženo v lednu 2017, pokud jde o referenční cíl 3. Ve zprávě z roku 2019 bylo uznáno, že jak Národní protikorupční ředitelství, tak Nejvyšší kasační a trestní soud pokračovaly ve vyšetřování a postihování korupce na vysoké úrovni a prokázaly profesionalitu i za velmi obtížných okolností, čímž se podařilo udržet si dobré výsledky. Zpráva rovněž dospěla k závěru, že útoky na jejich činnost, následné změny platného právního rámce a případné zpochybnění jejich autority u pravomocných rozsudků vyvolaly otázky o udržitelnosti pokroku, jehož Rumunsko dosáhlo v boji proti korupci na vysoké úrovni.

Situace se od zprávy z roku 2019 zlepšila. Jmenování nového vrchního státního zástupce Národního protikorupčního ředitelství a dalších osob do vedoucích funkcí v roce 2020 přineslo nový impuls a institucionální stabilitu. To se promítlo do většího zaměření na zajištění kvality vyšetřování a soudních spisů. V roce 2020 se Národnímu protikorupčnímu ředitelství podařilo dosáhnout lepších výsledků než v roce 2019 – zvýšil se počet obžalob a snížil se počet nevyřízených případů 99 . Došlo rovněž k pokroku na úrovni soudů, jelikož se zvýšil počet soudních rozhodnutí 100 . V roce 2020 se zvýšil počet stížností občanů a stížností z moci úřední na údajné trestné činy korupce, což je změna oproti klesajícímu trendu od roku 2015. Národní protikorupční ředitelství to vnímá jako známku obnovené důvěry veřejnosti, která byla vážně podlomena útoky na toto ředitelství v letech 2017–2019. Komunikační politika ředitelství se v roce 2020 rovněž změnila, takže jména podezřelých osob již nejsou při zahájení vyšetřování zmiňována v tiskových zprávách, což omezuje veřejnou expozici podezřelých.

Přetrvávají však významné problémy, pokud jde o udržitelnost ředitelství a nezvratnost boje proti korupci. Změny justičních zákonů z let 2018–2019 představovaly hlavní překážku pro řádné fungování ředitelství a budou mu bránit po celou dobu jejich platnosti. Obecné problémy, s nimiž se soudní systém potýká (viz výše), byly pro ředitelství obzvláště obtížné 101 . Ředitelství se potýká s nedostatkem lidských zdrojů 102 , což zvýšilo tlak na státní zástupce v době, kdy ředitelství čelilo mimořádné výzvě, kterou představuje rozvoj vlastní technické kapacity pro provádění soudních příkazů za použití zvláštních vyšetřovacích postupů 103 . Účinné řešení některých případů korupce na vysoké úrovni navíc i nadále negativně ovlivňuje Úsek pro vyšetřování trestných činů v soudnictví (SIIJ), který nadále zasahuje do projednávaných případů korupce na vysoké úrovni vyšetřovaných ředitelstvím a způsobuje zpoždění, která mohou tyto případy negativně ovlivnit 104 . Skutečnost, že SIIJ vyřizuje stížnosti na státní zástupce od osob odsouzených za korupci, byla rovněž považována za vyvíjení tlaku na státní zástupce ředitelství.

Dalším důležitým problémem v boji proti korupci je absence politických a legislativních řešení rychlého sledu významných rozhodnutí Ústavního soudu, kterými se od roku 2014 ruší nebo vykládají ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu. Tato situace vedla k nárůstu překážek a právní nejistotě, pokud jde o vyšetřování, stíhání a postihování případů korupce na vysoké úrovni. Důsledkem bylo selhání soudních řízení, právní nejistota ohledně přípustnosti důkazů, jakož i opětovné zahajování vyšetřování nebo soudních řízení 105 . Dopad rozhodnutí Ústavního soudu ohledně složení tříčlenných senátů pro případy korupce na vysoké úrovni a pětičlenných konečných odvolacích senátů u Nejvyššího kasačního a trestního soudu na probíhající případy korupce na vysoké úrovni se dosud neprojevil 106 . Ve svém nedávném rozsudku Soudní dvůr EU rozhodl, že zásada přednosti práva EU vylučuje vnitrostátní právní úpravu ústavní povahy, která zbavuje soud nižšího stupně práva nepoužít ze své vlastní pravomoci vnitrostátní ustanovení spadající do působnosti rámce mechanismu, které je v rozporu s právem EU. Pokud se prokáže, že došlo k porušení Smlouvy o EU nebo rozhodnutí mechanismu, zásada přednosti práva EU vyžaduje, aby předkládající soud upustil od použití dotčených ustanovení bez ohledu na to, zda mají legislativní, nebo ústavní původ 107 .

Ačkoli vedoucí pracovníci na ředitelství a spolupracující vláda situaci zlepšili, přetrvávají některé významné problémy, pokud jde o udržitelnost řádného fungování ředitelství a nezvratnost boje proti korupci. Záměr vlády změnit justiční zákony, trestní zákoník a trestní řád bude důležitým krokem k tomu, aby se boj proti korupci na vysoké úrovni dále konsolidoval.

Zbavení členů parlamentu imunity

Toto doporučení souvisí s odpovědností parlamentu za jeho rozhodnutí o žádostech státního zastupitelství o schválení preventivních opatření (např. prohlídky či zadržení) a žádostech o povolení vyšetřování člena parlamentu v případě, že zastával či zastává ministerskou funkci. Skutečnost, že rozhodnutí přijatá parlamentem nebyla dostatečně odůvodněna a že se parlament vícekrát postavil proti dalšímu pokračování vyšetřování, vedla k obavám o objektivitu těchto rozhodnutí. Zpráva mechanismu z roku 2019 uvítala, že poslanecká sněmovna v červnu 2019 změnila svůj jednací řád a konkrétně odkázala na kritéria stanovená ve zprávě Benátské komise o účelu a zbavení poslanecké imunity 108 . Zpráva rovněž vyzvala senát, aby přijal obdobná pravidla, ale v tomto ohledu nedošlo k žádnému vývoji.

Poslanecká sněmovna ve sledovaném období schválila v říjnu 2020 žádost o povolení vyšetřování bývalého ministra a poslance; senát rovněž schválil žádost o povolení vyšetřování bývalého ministra a senátora, a to i přes první negativní stanovisko právního výboru.

Přístup parlamentu se vyvíjel pozitivním směrem a další kroky ze strany obou komor by umožnily opětovně posoudit plnění doporučení.

Situace ohledně referenčního cíle 3 se od posledního posouzení v roce 2019 zlepšila. Důležitým krokem ke splnění tohoto referenčního cíle bude dokončení výše uvedených reforem, a to jak u justičních zákonů, včetně zrušení SIIJ, tak u trestního zákoníku a trestního řádu.

2.4    Referenční cíl 4: Boj proti korupci na všech úrovních

Národní protikorupční strategie

Pokrok v oblasti národní protikorupční strategie, tj. referenčního cíle 4, je klíčovou vnitrostátní prioritou politického programu vlády. Národní protikorupční strategie na období 2016–2020 skončila v roce 2020 a ministerstvo spravedlnosti uvádí, že dosáhla pokroku, i když nerovnoměrného, zejména v nejohroženějších oblastech. Strategie na období 2016–2020 zajistila lepší zacílení na vysoce riziková odvětví ohrožená korupcí, zvýšila institucionální transparentnost a účinnost preventivních opatření spolu se snížením počtu případů narušení bezúhonnosti a zlepšila služby pro občany (mimo jiné prostřednictvím digitalizace). V současné době probíhá interní hodnocení a externí audit (prováděný OECD) s cílem poskytnout informace pro přípravu nové národní protikorupční strategie (2021–2025). Klíčové prvky strategie na období 2016–2020 jsou zúčastněnými institucemi považovány za osvědčené postupy a budou použity i v příští strategii. Jedná se zejména o monitorovací mechanismus vzájemného hodnocení a participativní rozhodovací proces prostřednictvím platforem. Ministerstvo spravedlnosti nicméně poukázalo na to, že účinnost strategie závisí na specializovaném vymezeném provádění, a zejména na politické vůli dát podnět k realizaci opatření ve všech zúčastněných správních orgánech a veřejných institucích, a to i na místní úrovni. Zmíněná hodnocení se nyní dokončují a ministerstvo spravedlnosti uspořádalo k nové strategii veřejnou konzultaci s pěti protikorupčními platformami (sdružujícími zúčastněné strany) a očekává, že do konce roku 2021 navrhne přijetí nové národní protikorupční strategie. Přijetí nové strategie na období 2021–2025 bude příležitostí k tomu, aby se politické priority vlády promítly do konkrétních opatření.

Jedním z cílů strategie je zlepšit výkonnost v boji proti korupci uplatněním trestních a správních sankcí. Od zprávy mechanismu z října 2019 pokračuje nejvyšší státní zastupitelství v účinném stíhání korupce a trestných činů souvisejících s korupcí 109 . Problémy související s bojem proti korupci na vysoké úrovni (viz referenční cíl 3) však mají dopad i na vyšetřování a soudní řízení spadající do pravomoci státního zastupitelství obecně. Generální ředitelství pro boj proti korupci (DGA) v rámci ministerstva vnitra provádělo vyšetřování za přímé koordinace vyšetřujících státních zástupců a realizovalo projekty v oblasti předcházení korupci v rámci ministerstva.

Stručně řečeno, je třeba zdokonalit národní protikorupční strategii, aby se zajistilo její účinné provádění, a posílit předcházení korupci v nejohroženějších oblastech a na místní úrovni a boj proti ní. Hodnocení strategie a silný politický závazek poskytnou základ pro hodnocení pokroku v rámci mechanismu právního státu.

Národní agentura pro správu zabavených aktiv

V roce 2021 zahájila Národní agentura pro správu zabavených aktiv (ANABI) pátý rok svého fungování a svou činnost dále rozvíjí. Na základě zkušeností získaných od svého zprovoznění v prosinci 2016 předkládá ANABI národní strategii pro posílení systému vymáhání majetku na období 2021–2025, která zahrnuje legislativní návrhy na rozšíření jejího mandátu a má zvýšit schopnost vysledovat majetek na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, posílit mechanismy spolupráce, poskytnout policii a státním zástupcům nové nástroje pro lepší finanční šetření a zřídit Národní fond pro předcházení trestné činnosti.

Předchozí zprávy mechanismu dospěly k závěru, že toto doporučení je splněno, jelikož ANABI je funkční. ANABI nadále funguje v souladu s tímto doporučením.

Pokrok v oblasti referenčního cíle 4 by bylo možné urychlit a upevnit vypracováním nové protikorupční strategie na období 2021–2025 a pevným závazkem převést politické priority do konkrétních opatření na místě, a to i v nejohroženějších oblastech a na místní úrovni.

4.    ZÁVĚR

Od poslední zprávy mechanismu pro spolupráci a ověřování v roce 2019 vykázala situace u parametrů referenčních cílů mechanismu jasný pozitivní trend. Komise vítá skutečnost, že v roce 2021 vznikl silný nový impuls k reformě a k nápravě zpoždění z období let 2017–2019. Výsledkem je, že ve všech zbývajících doporučeních mechanismu bylo dosaženo pokroku a mnoho z nich bude splněno, pokud pokrok zůstane stabilní. Komise věří, že orgány Rumunska převedou tento závazek do konkrétních legislativních a jiných opatření. Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 poskytuje jasný rámec a směr v probíhajících reformách s cílem uspokojivě splnit referenční cíle mechanismu při úplném respektování zásad právního státu a práva EU obecně. Je nezbytné, aby byl tento rozsudek řádně zohledněn v nových právních předpisech, které mají být přijaty. Komise bude vývoj prostřednictvím mechanismu pro spolupráci a ověřování nadále pozorně sledovat, dokud nebudou referenční cíle splněny, a současně bude pokračovat ve spolupráci s Rumunskem, stejně jako se všemi členskými státy, v rámci obecného mechanismu právního státu, který je klíčovým stavebním kamenem společného závazku EU a členských států posílit právní stát. Jak je uvedeno ve sdělení o právním státu ze září 2020 110 , po skončení mechanismu pro spolupráci a ověřování bude monitorování pokračovat s použitím horizontálních nástrojů. Mechanismus právního státu stanoví rámec pro řešení těchto otázek v budoucnosti. Komise je přesvědčena, že Rumunsko může referenční kritéria mechanismu splnit, pokud bude pokračovat podle současného pozitivního trendu a odhodlaně přijme a provede zahájené reformy. Komise je připravena rumunským orgánům v tomto směru pomoci.

(1)

     Na základě závěrů Rady ministrů ze dne 17. října 2006 (13339/06) byl mechanismus zřízen rozhodnutím Komise ze dne 13. prosince 2006 (C(2006) 6569).

(2)

     Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19 Asociaţia „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, bod 164.

(3)

     COM(2017) 44.

(4)

     COM(2017) 751.

(5)

     Tyto obavy zazněly i v Radě. Závěry Rady o mechanismu pro spolupráci a ověřování ze dne 12. prosince 2017 – https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/20171212-st15587_en.pdf .

(6)

     COM(2018) 851.

(7)

     Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu o právním státě v Rumunsku ze dne 13. listopadu 2018, P8_TA-PROV(2018)0446.

(8)

     Závěry Rady ze dne 12. prosince 2018 – https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/2018-st15187_en.pdf .

(9)

     COM(2019) 499.

(10)

     COM(2020) 580.

(11)

     SWD(2020) 322.

(12)

https://gov.ro/fisiere/pagini_fisiere/Program_de_guvernare_2020_2024.pdf

(13)

     Memorandum: Prioritní kroky nezbytné k dokončení mechanismu spolupráce a ověřování – právní předpisy v oblasti justice (č. 5073/2021/19.01.2021).

(14)

Referenční cíle mechanismu, které má Rumunsko splnit:

Referenční cíl 1: Zajistit transparentnější a účinnější soudní řízení, zejména posílením kapacit a odpovědnosti Vrchní rady soudců a státních zástupců. Podávat zprávy a sledovat dopad nového občanského a trestního zákoníku.

Referenční cíl 2: Podle plánu zřídit Úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti odpovědný za prověřování majetku, případy neslučitelnosti funkcí a možného střetu zájmů a za vydávání předepsaných rozhodnutí, na jejichž základě lze přijmout odrazující sankce.

Referenční cíl 3: Prohlubovat již dosažený pokrok, pokračovat v profesionálním, nezaujatém šetření údajné korupce na vysoké úrovni.

Referenční cíl 4: Přijmout další opatření k prevenci korupce a boji proti ní, zejména v rámci místní samosprávy.

(15)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19 Asociaţia „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, body 167–172.

(16)

Tamtéž, body 173–177.

(17)

Útvary Komise uspořádaly dvě zjišťovací mise v únoru a červnu 2020 a dvě zjišťovací mise v lednu a březnu 2021 (v případě nutnosti proběhly virtuálně). Setkání se zúčastnili ministr spravedlnosti, členové rumunského parlamentu, Vrchní rady soudců a státních zástupců, Nejvyššího kasačního a trestního soudu, nejvyšší státní zástupce, členové Národního protikorupčního ředitelství, Národního úřadu pro otázky prověřování bezúhonnosti, Národní agentury pro správu zabavených aktiv (ANABI), organizací občanské společnosti a soudních sdružení.

(18)

     Zákon č. 207/2018, kterým se mění zákon č. 304/2004 o organizaci soudnictví; zákon č. 234/2018, kterým se mění zákon č. 317/2004 o Vrchní radě soudců a státních zástupců; zákon č. 242/2018, kterým se mění zákon č. 303/2004 o statusu soudců a státních zástupců. Tyto zákony byly dále změněny prostřednictvím mimořádných nařízení vlády v letech 2018 a 2019.

(19)

     Zejména pokud jde o pravidla jmenování pro Nejvyšší kasační a trestní soud a soudní inspekci.

(20)

Od jeho založení byla veškerá vyšetřování a stíhání, do nichž je zapojen soudce nebo státní zástupce, včetně vyšetřování v minulosti a probíhajících vyšetřování předávána SIIJ, který se zabýval rovněž vyšetřováním a stíháním všech dalších osob zapojených do těchto případů (včetně korupce na vysoké úrovni), a to i v případě, že úloha soudce nebo státního zástupce ve spisu je okrajová.

(21)

Pro podrobnosti viz zprávy mechanismu pro spolupráci a ověřování z let 2018 a 2019.

(22)

https://www.csm1909.ro/PageDetails.aspx?FolderId=786

(23)

     S několika příklady opatření proti soudcům a státním zástupcům, kteří se nejvíce zasazovali o reformy soudnictví.

(24)

Zpráva soudní inspekce týkající se veřejné komunikace SIIJ v průběhu části roku 2020.

(25)

     Rozhodnutí č. 547 ze dne 7. července 2020.

(26)

Informace získané během misí v rámci mechanismu. Dalším problémem je účinnost SIIJ, neboť v roce 2020 bylo projednáváno 6 600 věcí a dokončeno bylo jen několik (500 bylo uzavřeno a 2 byly postoupeny soudu). Nízká účinnost je dalším rizikovým faktorem beztrestnosti v případech korupce na vysoké úrovni.

(27)

     Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19 Asociaţia „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, bod 216. Soudní dvůr dále objasnil, že je na vnitrostátním soudu, aby ověřil, že reforma, která vedla v Rumunsku k vytvoření specializovaného úseku státního zastupitelství pověřeného vyšetřováním soudců a státních zástupců, a pravidla týkající se jmenování státních zástupců přidělených do tohoto úseku nejsou takové povahy, že by tento úsek otevíraly vnějším vlivům. Pokud jde o Listinu, je na vnitrostátním soudu, aby ověřil, že dotčená vnitrostátní právní úprava nebrání tomu, aby byla věc dotčených soudců a státních zástupců vyslechnuta v přiměřené lhůtě.

(28)

     Vrchní rada soudců a státních zástupců výběrové řízení v roce 2019 odložila a v roce 2020 Ústavní soud výběrové řízení zneplatnil (rozhodnutí CCR 121/2020).

(29)

V letech 2018 a 2019 se požadavek na délku výkonu funkce pro státní zástupce v některých útvarech ze dne na den výrazně zvýšil. V důsledku toho musela odejít řada osob, jelikož již nesplňovaly požadavky, a nábor nových zaměstnanců tím byl ztížen.

(30)

     V prosinci 2019 byl odložen vstup v platnost ustanovení o předčasném odchodu do důchodu na leden 2022. V březnu 2021 parlament ustanovení o předčasném odchodu do důchodu s konečnou platností zrušil s účinností od 1. ledna 2022. Mimořádným nařízením vlády č. 215/2020 byla přijata opatření s cílem odložit vstup v platnost ustanovení týkajících se složení odvolacích senátů (tři soudci místo dvou). Mimořádné nařízení stanovilo, že odvolací senáty jsou do 31. prosince 2022 složeny ze dvou soudců. Parlament rovněž nyní přijímá návrh zákona, který stanoví, že odvolací senáty tvoří dva soudci. Návrh byl schválen poslaneckou sněmovnou v květnu 2021, nyní jej má přijmout senát a po vstupu v platnost jím bude zrušeno nařízení č. 215/2020.

(31)

Zákon č. 207/2018, kterým se mění zákon č. 304/2004 o organizaci soudnictví; zákon č. 234/2018, kterým se mění zákon č. 317/2004 o Vrchní radě soudců a státních zástupců; zákon č. 242/2018, kterým se mění zákon č. 303/2004 o statusu soudců a státních zástupců.

(32)

     Prohlášení ze dne 1. října 2020.

(33)

     V únoru 2021 a prosinci 2020 zaslaly sekce státních zástupců a soudců Vrchní rady soudců a státních zástupců ministru spravedlnosti dopisy, které však nejsou veřejné.

(34)

     Návrh zákona se týká přijetí do Národního ústavu soudců a státních zástupců (NIM), počáteční odborné přípravy soudců a státních zástupců, závěrečné zkoušky pro NIM, odborné praxe a zkoušky způsobilosti soudců a státních zástupců, jakož i zkoušky pro přijetí do úřadu. Některá ustanovení Ústavní soud zrušil v březnu 2020 (rozhodnutí CCR č. 121/2020 ze dne 10. března 2020), a proto nebylo možné uspořádat žádné výběrové řízení o přijetí do úřadu.

(35)

Rozhodnutí CCR č. 187/2021 ze dne 17. března 2021, zveřejněné dne 7. května 2021.

(36)

     SCM uvádí, že navrhované řešení není doprovázeno zárukami, které by umožnily uplatňovat zásadu nezávislosti soudnictví zajištěním odpovídající ochrany soudců a státních zástupců před nátlakem, a upozorňuje na obecnou povinnost normotvůrce poskytnout vhodné záruky pro zajištění skutečné nezávislosti soudnictví při přijímání právních předpisů týkajících se soudnictví.

(37)

     http://www.cdep.ro/pls/proiecte/upl_pck2015.proiect?cam=2&idp=19177

(38)

     Memorandum, které podepsalo více než 1 000 soudců a státních zástupců z celé země, kritizovalo „záruky“, jelikož zavádějí protiústavní „filtr“ tím, že podmiňují stíhání soudců a státních zástupců schválením Vrchní rady, a snižují důvěru veřejnosti tím, že zavádějí zdánlivou „superimunitu“. Signatáři požádali parlament, aby před hlasováním o této změně počkal na stanoviska Benátské komise a skupiny GRECO.

(39)

V SCM panují rozdílné názory na zrušení SIIJ, na potřebu záruk a na to, zda jsou záruky navržené poslaneckou sněmovnou vhodné.

(40)

  https://expertforum.ro/legile-justitiei-nu-redeschideti-cutia-pandorei/

(41)

http://www.just.ro/ministrul-justitiei-a-consultat-reprezentantii-societatii-civile/

(42)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19 Asociaţia „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, body 179–241.

(43)

     Tamtéž, bod 162. Viz rovněž věc C-896/19 Repubblika v. Il-Prim Ministru ze dne 20. dubna 2021, bod 64.

(44)

     Stanovisko Benátské komise 950/2019 CDL-AD(2019)014.

(45)

     Kritéria pro výběr, jména kandidátů a postupy byly zveřejněny na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti a pohovory byly přenášeny živě na internetu.

(46)

     V září 2020 odstoupila vrchní státní zástupkyně DIICOT ze své funkce poté, co byl její manžel vyšetřován a odsouzen v první instanci za korupci a nepřímé úplatkářství.

(47)

     K tomu docházelo v podobě uniklých předvolání ze SIIJ krátce po hlasování.

(48)

Například u jedné funkce zástupce nejvyššího státního zástupce při Nejvyšším kasačním a trestním soudu.

(49)

     K odvolání došlo v roce 2018 na návrh ministra spravedlnosti. Poté, co sekce státního zastupitelství Vrchní rady odmítla tento návrh podpořit, prezident republiky odvolání nepodepsal, což vedlo předsedu vlády k podání stížnosti k Ústavnímu soudu, jenž nakonec uložil prezidentovi, aby odvolání podepsal.

(50)

     Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 5. května 2020, Kövesi v. Rumunsko, 3594/19.

(51)

     Výbor ministrů Rady Evropy posoudí provádění akčního plánu v červnu 2021.

(52)

Rozhodnutí parlamentu č.77/2017: https://www.juridice.ro/wp-content/uploads/2017/10/Codul-de-conduită.pdf .

(53)

     Kodex chování nezmiňuje konkrétně respektování nezávislosti soudnictví, ale obsahuje obecné ustanovení o respektování oddělení pravomocí: čl. 1 odst. 3 stanoví: „Poslanci a senátoři mají povinnost jednat čestně a disciplinovaně, s přihlédnutím k zásadám oddělení a rovnováhy pravomocí ve státě, transparentnosti, morální bezúhonnosti, odpovědnosti a respektování dobré pověsti parlamentu.“

(54)

     Internetové stránky Vrchní rady soudců a státních zástupců – prohlášení a rozhodnutí týkající se nezávislosti soudnictví.

(55)

     Internetové stránky SCM. SCM rovněž požádala o soudní kontrolu, aby ověřila prohlášení ministra spravedlnosti týkající se rozsudku soudu.

(56)

     Pozměněné zákony vstoupily v platnost v prosinci 2018.

(57)

     Ústavní soud Rumunska, rozhodnutí č. 466 ze dne 29. července 2019.

(58)

     Viz rovněž stanovisko Benátské komise (CDL-AD(2018)021).

(59)

     Pracovní skupina zahrnuje Vrchní radu soudců a státních zástupců, Nejvyšší kasační a trestní soud, státní zastupitelství při Nejvyšším kasačním a trestním soudu a ministerstvo spravedlnosti.

(60)

     Zpráva o právním státu za rok 2020 – kapitola o situaci v oblasti právního státu v Rumunsku a doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru zdůraznily obavy ohledně předvídatelnosti a kvality legislativního procesu obecně.

(61)

     Výjimky zahrnují i) opatření přijatá k zajištění fungování systému soudnictví během pandemie COVID-19; ii) zákon z února 2020 o veřejných akvizicích, který zavedl potenciální nové disciplinární řízení pro soudce a který byl prohlášen za protiústavní; iii) nařízení ze dne 30. prosince 2020, kterým se odkládá vstup v platnost ustanovení zvyšujících počet soudců požadovaný v některých senátech, u nichž se očekává, že budou v rámci probíhající revize justičních zákonů zrušena.

(62)

     Rozhodnutí č. 153 ze dne 6. května 2020. Parlament později přijal další zákon o zdanění zvláštních důchodů, který byl rovněž prohlášen za protiústavní.

(63)

     Viz Pokyny k článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech – Právo na spravedlivý proces (občanskoprávní část):

    http://www.echr.coe.int/Documents/Guide_Art_6_ENG.pdf .

(64)

     Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 6. září 2005, Săcăleanu group v. Rumunsko (stížnost č. 73970/01).

(65)

     Viz odkaz Rady Evropy CM/Notes/1280/H46-21.

(66)

     Rumunsko je pod zvýšeným dohledem Výboru ministrů Rady Evropy ohledně výkonu tohoto rozsudku (rozhodnutí CM/Del/Dec(2019)1340/H46-15).

(67)

     Memorandum č. L1/1814/26.02.2019 s názvem „Opatření k zajištění výkonu soudních rozhodnutí vůči veřejnoprávnímu dlužníkovi v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, pokud jde o neprovedení rozsudků vydaných vůči veřejnoprávnímu dlužníkovi či jejich provedení s prodlením“.

(68)

     Ve zprávě mechanismu z roku 2019 se rovněž uvádí, že IT aplikace „ECRIS“ bude schopna určit počet konečných rozsudků, v nichž jsou dlužníky nebo věřiteli veřejné instituce. Tento rejstřík by měl zpřístupnit statistické údaje o účinném vymáhání a umožní monitorovat výkon soudních rozhodnutí. Nebyly obdrženy žádné informace o tom, zda je tento rejstřík nyní funkční a zda jsou statistické údaje k dispozici.

(69)

     Z ministerstva spravedlnosti na generální sekretariát vlády.

(70)

     V březnu 2021 Výbor ministrů znovu posoudil výkon rozsudku a „znovu zdůraznil zásadní význam pevného odhodlání na vysoké politické úrovni dosáhnout rychlého, komplexního a udržitelného řešení problémů, které odhalily tyto rozsudky“, a vyjádřil „hluboké znepokojení nad dlouhodobým nedostatkem hmatatelného pokroku“.

(71)

     Skládá se z ministra spravedlnosti, předsedy Vrchní rady soudců a státních zástupců, předsedy Nejvyššího kasačního a trestního soudu a nejvyššího státního zástupce.

(72)

     Akční plán schválený rozhodnutím vlády č. 282 z roku 2016.

(73)

     Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že do konce roku 2019 bylo realizováno 32,11 % ukazatelů, 41,14 % ukazatelů probíhalo, 25,42 % ukazatelů ještě nebylo zahájeno a 1,34 % ukazatelů nebylo průkazných.

(74)

     Dne 7. dubna 2021 Ústavní soud rozhodl, že vypracování trestního rozsudku až po jeho vynesení zbavuje odsouzeného práva na přístup ke spravedlnosti a práva na spravedlivý proces (rozhodnutí CCR č. 233/2021 ze dne 7. dubna 2021). Dne 12. května vstoupil v platnost nový zákon, který vyžaduje, aby projednávání, vypracovávání a vyhlašování rozsudku v trestních věcech probíhalo současně ve stanovené lhůtě po skončení rozprav.

(75)

      https://www.csm1909.ro/PageDetails.aspx?FolderId=8305

(76)

     Před skončením konzultace v březnu 2021 nebyl k dispozici žádný veřejný dokument, který by ilustroval stanoviska soudů nebo státních zastupitelství ani SCM. Sekce SCM pro soudce a státní zástupce informovaly Komisi, že konzultovaly soudce a státní zástupce a že ministru spravedlnosti byly zaslány samostatné dopisy. Dopisy nebyly zveřejněny.

(77)

     Od poslední zprávy připustilo plénum SCM pouze dva případy na obranu nezávislosti soudního systému, přičemž oba vycházely ze skutečností z počátku roku 2019. Počet žádostí a počet přijatých žádostí o obranu nezávislosti nebo pověsti jednotlivých soudců a státních zástupců se rovněž ve srovnání s předchozími roky snížil. Stále přetrvává mediální kritika a tlak na soudce a státní zástupce ze strany sdělovacích prostředků a na sociálních médiích. SCM však změnila svou praxi s cílem odstranit případy, které zjevně nejsou přípustné, aby bylo možné urychlit ověřování soudní inspekce.

(78)

     Prohlášení zveřejnila pouze sekce státních zástupců.

(79)

     Zejména sekce soudců a v několika případech i sekce státních zástupců vydaly řadu veřejných prohlášení o možném nátlaku na nezávislost soudnictví. Když byla žádost v plénu zamítnuta, byla v jednotlivých sekcích v některých případech překvalifikována. Existují také příklady, kdy veřejná prohlášení nebo opatření učinila sekce soudců, zatímco dotčené otázky se týkaly jak soudců, tak státních zástupců.

(80)

     Tento zákon byl prohlášen za protiústavní.

(81)

Tiskové prohlášení SCM ze dne 18. února 2021.

(82)

     V roce 2020 bylo uspořádáno několik zasedání, zejména ohledně zvýšení počtu pomocných zaměstnanců u soudů.

(83)

     Cílem je podpořit komunikační činnost orgánů soudnictví, soudů a státních zastupitelství a dále rozvíjet vnitřní a vnější komunikaci a transparentnost vůči občanům.

(84)

     Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19 Asociaţia „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, body 200–206.

(85)

     Vrchní inspektor může být podroben pouze externímu auditu, který si objednala samotná inspekce, a poté je zpráva o auditu přezkoumána pouze několika vybranými členy rady.

(86)

     Předchozí zákon z roku 2004 stanovil, že vrchní inspektor i zástupce vrchního inspektora musí být vybráni plénem SCM prostřednictvím výběrového řízení zahrnujícího písemný test, pohovor a prezentaci projektu řízení. Od roku 2018 jmenuje vrchního inspektora SCM na základě pohovoru před komisí složenou ze tří soudců, jednoho státního zástupce a jednoho člena občanské společnosti. Formální rozhodnutí SCM však může rozhodnutí této komise zrušit pouze z toho důvodu, že nebyla dodržena pravidla. Zástupce vrchního inspektora a ředitele příslušných sekcí vybírá vrchní inspektor a byly rovněž posíleny jeho pravomoci k organizaci inspekce.

(87)

     Mezi příklady patří disciplinární řízení s návrhem na preventivní pozastavení výkonu funkce až do ukončení disciplinárního vyšetřování a rozhodnutí SCM proti soudcům ze sdružení soudců a státních zástupců, kteří odmítali reverzní změny v letech 2017–2019 a předložili Evropskému soudnímu dvoru žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce (disciplinární vyšetřování se týká skupinových rozhovorů, které unikly ze soukromé skupiny na sociálních sítích), a případ soudce, který byl na šest měsíců zbaven funkce, jelikož veřejně kritizoval soudní inspekci a fungování SIIJ.

(88)

Informace získané během misí v rámci mechanismu.

(89)

     Během roku 2020 dokončil Národní úřad pro otázky prověřování bezúhonnosti 1 143 případů a 175 případů zůstalo definitivních a neodvolatelných. V roce 2020 bylo uloženo 204 správních pokut za nepředložení majetkových přiznání a informací o finančních zájmech z právního hlediska, za nedisciplinární sankce uplatněné poté, co potvrzující akt zůstal pravomocný, a za nedodržení právních předpisů.

(90)

     Změna zákona č. 176/2010 o bezúhonnosti při výkonu veřejných funkcí a důstojnosti. Od roku 2022 bude elektronické podání povinné.

(91)

     Původní rozpočet činil 34 802 000 RON a konečný rozpočet činil 37 432 000 RON.

(92)

     V roce 2020 nebylo uspořádáno žádné výběrové řízení, jelikož Národní rada pro prověřování bezúhonnosti (CNI), která dohlíží na činnost ANI a má pravomoc organizovat výběrové řízení na pozice předsedy a místopředsedy, nebyla schopna dosáhnout usnášeníschopnosti, neboť senát od roku 2018 nejmenoval nové členy. Noví členové byli nakonec jmenováni v březnu 2020 a CNI mohla začít připravovat pravidla výběrového řízení.

(93)

     Přetrvává řada problémů s prosazováním, což vedlo k nejednotnosti. Orgány odpovědné za potvrzování kandidatur nebo mandátů v místních volbách ignorovaly zákaz obsazení volené funkce a umožnily kandidátům kandidovat ve volbách. Vyskytly se rovněž případy, kdy řada orgánů zneplatnila nově získané mandáty osob, na něž se tento zákaz vztahoval.

(94)

     První pozměňovací návrh stanovil promlčecí lhůtu tří let od aktu, kterým se prohlašuje existence střetu zájmů nebo neslučitelnosti funkcí, a vedl k uzavření velkého počtu projednávaných případů a k pochybnostem o možnosti uložit sankce. Druhým pozměňovacím návrhem byl zaveden mírnější sankční režim týkající se střetu zájmů pro místní volené úředníky, který podle úřadu ANI nepřipouští odrazující sankce.

(95)

     Rozhodnutí Vrchního kasačního a trestního soudu ze dne 16. listopadu 2020 a jeho rozhodnutí č. 1/2021.

(96)

     Například návrh na změnu správního řádu, který byl naposledy projednáván v květnu 2020, poslanecká sněmovna dosud neprojednala.

(97)

     V roce 2020 analyzoval systém PREVENT 19 140 zadávacích řízení s cílem určit možné případy střetu zájmů. V roce 2020 vydali inspektoři profesní bezúhonnosti deset varování týkajících se bezúhonnosti, která představují přibližně 11,1 milionu EUR.

(98)

     Statut poslanců a senátorů stanoví, že musí oznámit neslučitelnost svých funkcí do 15 dnů a do 30 dnů odstoupit z některé z funkcí, které k této neslučitelnosti vedly.

(99)

     V roce 2020 se spisy týkaly především zadávání veřejných zakázek, úplatkářství a podvodů s finančními prostředky EU. Národní protikorupční ředitelství rovněž zaregistrovalo 105 případů korupce v souvislosti s bojem proti pandemii COVID-19.

(100)

     Tento nárůst odráží výsledky všech soudů, které se zabývají případy ředitelství. Nejvyšší kasační a trestní soud vyřešil méně případů: v prvním stupni tři případy v roce 2020 a jeden v roce 2021, v posledním stupni čtyři případy v roce 2020. V roce 2020 bylo osm případů pozastaveno. Soud celkově uvádí, že bylo evidováno méně případů. Národní protikorupční ředitelství rovněž uvádí menší počet případů zproštění obžaloby v roce 2020, i když jejich počet v roce 2019 byl kvůli dekriminalizaci trestných činů vyšší.

(101)

     Obecné otázky týkající se lidských zdrojů pro soudnictví, které mají dopad i na ředitelství, zahrnují omezení pro pověření a významný počet odchodů do důchodu. Specifické otázky týkající se ředitelství zahrnují skutečnost, že požadavky na délku výkonu funkce pro práci na ředitelství se náhle změnily na 10 let a ústní zkoušky pro jiné než vedoucí pozice před SCM se vysílají (na rozdíl od jiných útvarů pověřených trestním stíháním), což má na kandidáty odrazující účinek. Požadavek na senioritu pro vedoucí sekcí činí 15 let.

(102)

     Ředitelství uvádí, že v březnu 2021 bylo obsazeno pouze 75 % míst (131 nominovaných osob a 14 delegovaných ze 145) a že dvě vedoucí pozice byly neobsazeny.

(103)

     Rozhodnutím vlády, které dosud nebylo přijato, by mělo být ředitelství poskytnuto dalších 90 policistů.

(104)

Viz referenční cíl 1 o justičních zákonech.

(105)

     Ředitelství odhaduje, že v roce 2020 bylo v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu zproštěno obžaloby nejméně 45 podezřelých osob. Nedávné rozhodnutí CCR ze dne 6. dubna 2021 má další dopad na nejméně 67 probíhajících vyšetřování ředitelství, neboť bude třeba vyšetřování znovu zahájit.

(106)

     Ačkoli se rozhodnutí Ústavního soudu nevztahují na dřívější případy, v nichž byl vydán pravomocný rozsudek, mohou mít důsledky pro projednávané případy. Rozhodnutí pětičlenného senátu umožnilo za určitých podmínek mimořádné odvolání v konečných případech, zatímco rozhodnutí tříčlenného senátu by mohlo vést k opětovnému zahájení soudního řízení s nově určeným tribunálem. Ředitelství uvádí, že osm věcí týkajících se 41 obžalovaných je v současné době pozastaveno u Nejvyššího kasačního a trestního soudu, 10 věcí týkajících se 107 obžalovaných bylo znovu zahájeno v prvním stupni a pět věcí s 90 obžalovanými je znovu zahájeno v přípravném senátu. Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se některých věcí jsou dosud projednávány.

(107)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. května 2021 ve spojených věcech C-83/19, C-127/19, C-195/19, C-294/19, C-355/19 a C-379/19 Asociaţia „Forumul Judecătorilor Din România“ a další, body 251–252.

(108)

     Ve své zprávě z března 2021 skupina GRECO konstatuje, že neformální požadavek, aby orgány státního zastupitelství při trestním stíhání ministra nebo bývalého ministra, který je rovněž členem parlamentu, předkládaly celý spis, byl zjevně zrušen dopisem. GRECO RC4(2021)1.

(109)

     V roce 2020 se více než polovina případů týkala úplatkářství s aktivním zaměřením na vyšetřování obvinění z korupce u úředníků veřejné správy (zastávajících volené funkce starosty a místostarosty, jakož i statutárních zaměstnanců).

(110)

COM(2019) 343.