Stanovisko Evropského výboru regionů Strategie pro formování digitální budoucnosti Evropy a Evropská strategie pro data

(2020/C 440/13)

Zpravodaj: Mark WEINMEISTER (DE/ELS), státní tajemník pro evropské záležitosti, spolková země Hesensko Odkazy: Formování digitální budoucnosti Evropy (COM(2020) 67 final) Evropská strategie pro data (COM(2020) 66 final) Bezpečné zavádění sítí 5G v EU – Implementace souboru opatření EU (COM(2020) 50 final)

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Shrnutí

1.

zdůrazňuje, že digitalizace musí lidem přinášet konkrétní užitek a hmatatelné výhody, a proto musí být při rozvoji digitálních technologií zohledněny také právní, společenské, sociální, environmentální, kulturní a zejména etické aspekty;

2.

poukazuje na to, že digitalizace je meziodvětvové, průřezové téma, které prostupuje všemi oblastmi hospodářství a života a natrvalo je změní, takže pouze digitalizace napříč odvětvími otevírá zcela nové možnosti pro zcela nové obchodní modely a inovativní digitální služby a produkty. Poukazuje rovněž na to, že pro digitální inovace v Evropě jsou velmi důležité začínající podniky;

3.

vyzdvihuje důležitý přínos místních a regionálních orgánů k praktickému provádění digitální agendy EU, zejména v „inteligentních městech“ a „inteligentních regionech“, a také významnou úlohu, kterou zastávají místní orgány při zajišťování přístupu k údajům a jejich dostupnosti;

4.

upozorňuje zejména na nutnost podporovat rozvoj dovedností občanů i podniků, především malých a středních podniků, ale také veřejného sektoru. Existuje řada možností, jak využívat digitalizaci světa práce ke snižování pracovní zátěže a podpoře důstojné práce a zároveň k posílení odolnosti hospodářských a sociálních systémů;

5.

zdůrazňuje, že příležitosti, které přináší digitalizace v souvislosti se zvládáním společenských, klimatických a environmentálních výzev a v určitých krizových situacích, jak ukázala stávající krize COVID-19, mají mimořádný význam zejména pro vzdělávání, pracovní život, hospodářství a fungující správu;

6.

považuje za důležité, aby evropské hodnoty, etické principy a sociální a environmentální standardy platily i v digitálním prostoru. EU proto bude tyto hodnoty a etické principy aktivně prosazovat i v celosvětovém měřítku;

7.

zdůrazňuje význam individuální a celoevropské datové suverenity. Je to důležité zejména s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. července 2020 (ve věci C-311/18), jímž byl prohlášen za neplatný štít na ochranu soukromí mezi Evropskou unií a USA. Vyzývá tudíž Komisi, aby co nejdříve objasnila dopady tohoto rozsudku, poněvadž je nutné zaručit podnikům z právního hlediska datové toky přes hranice Evropské unie;

8.

považuje digitální soudržnost za důležitý rozměr doplňující tradiční koncepci hospodářské, sociální a územní soudržnosti zakotvenou ve Smlouvě o EU;

Digitalizace a související příležitosti

9.

sdílí přístup Komise, z něhož vycházejí její tři sdělení o digitálním balíčku EU, že digitální technologie vedou k zásadním změnám v každodenním životě občanů, a konstatuje, že tyto technologie mají dopad také na členské státy, regionální a místní orgány a podniky;

10.

uvědomuje si rostoucí význam dat a s tím souvisejících příležitostí, a zdůrazňuje, že občany a podniky je třeba chránit před riziky, která vyplývají ze sdílení, zpracování a uchovávání údajů. Sdílí rovněž názor, že chybí technické nástroje a normy, které by usnadnily uplatňování práv jednotlivců a které by nebyly příliš zatěžující;

11.

vítá opatření přispívající k tomu, aby byla Evropa na cestě za ozdravením planety a do digitálního světa schopna zaujmout vedoucí postavení a vytvářet při tom udržitelný růst a prosperitu a aby zároveň trvala na sdílení evropských hodnot a na nich založeném pevném právním rámci, pokud jde o ochranu údajů, základní práva, bezpečnost a kybernetickou bezpečnost;

12.

konstatuje, že služby založené na umělé inteligenci i další inovativní technologie v oblasti zpracování dat, digitalizace a automatizace procesů sice mají obrovský potenciál přinášet spotřebitelům i poskytovatelům služeb výhody, jsou však také spojeny s výzvami, pokud jde o odpovědné zajištění nediskriminace, transparentnosti, vysvětlitelnosti algoritmů, odpovědnosti a ochrany soukromí. Zdůrazňuje proto, že využívání umělé inteligence a ostatních nově vznikajících digitálních technologií vyžaduje odpovědný přístup. Dále konstatuje, že by měla být z hlediska evropských hodnot přezkoumána dosavadní výjimka z odpovědnosti dominantních tržních platforem. To se týká zejména těch platforem, jejichž obchodní politika je řízena ze třetích zemí. Na algoritmické systémy, které jsou citlivé z hlediska základních práv, by se měla vztahovat unijní zásada umístění trhu;

13.

v souvislosti s koronavirovou krizí poukazuje na možnosti digitalizace, jako je například práce z domova (home office) a digitální vzdělávání. Zdůrazňuje, že digitální aplikace a infrastruktury využívané v souvislosti s touto krizí a zavedeným omezením fyzického kontaktu podstatnou měrou přispěly k tomu, aby i během nečekané krize nadále fungovala veřejná správa;

14.

považuje to za dobré východisko pro podporování uskutečňování Zelené dohody za pomoci digitálních technologií;

15.

zdůrazňuje, že podle předpovědí by emise CO2 vznikající v důsledku využívání digitálních aplikací mohly již v roce 2025 převýšit světové emise CO2 z odvětví automobilové dopravy. Odhaduje se, že samotné odvětví komunikace a informatiky se 5 až 9 % podílí na spotřebě elektrické energie a vytváří více než 2 % světových emisí. Digitální řešení však na druhou stranu mohou podpořit ekologickou transformaci. Údaje o životním prostředí například umožňují vyvíjet řešení za účelem rozvoje obnovitelných zdrojů energie, opětovného zalesňování nebo předcházení vzniku odpadů. Co se týče oběhového hospodářství, mohli by se internetoví prodejci popřípadě dobrovolně zavázat k tomu, že do svých vyhledávacích algoritmů zahrnou ekologická kritéria, nebo by mohl být zaveden „digitální pas výrobku“, který by obsahoval informace o materiálové a klimatické stopě dodavatelského řetězce u daného výrobku, aby se spotřebitelé při svých rozhodnutím mohli řídit zásadou udržitelnosti;

16.

zdůrazňuje, že vzhledem k hospodářským problémům, které krize způsobila, je nutné prosazovat urychlení digitalizace a s tím spojených investic. Významné veřejné a soukromé investice do digitalizace jsou naopak nejúčinnějším způsobem, jak obnovit hospodářský růst v EU;

Vize digitální společnosti

17.

je znepokojen tím, že v navrhovaném víceletém finančním rámci byly sníženy prostředky určené na financování programu Digitální Evropa. Tento krok může mít dopad na fungování programu;

18.

vítá snahu Komise poskytnout občanům za pomoci digitálních technologií možnosti rozvoje, svobodného a bezpečného rozhodování a společenské angažovanosti a vytvořit pro podniky rámec, který umožní rozvoj inovací, hospodářské soutěže a spolupráce za spravedlivých podmínek;

19.

upozorňuje na potenciál kvantové výpočetní techniky a na stávající evropské iniciativy v této oblasti, k nimž patří například stěžejní iniciativa týkající se kvantových technologií. Vyzývá rovněž k tomu, aby byly v EU soustavně podporovány projekty kvantového výzkumu, a bylo tak možné zaujmout vedoucí postavení ve světě, co se týče využívání potenciálu kvantových technologií;

20.

konstatuje, že ekonomika založená na datech hraje v rámci probíhající digitalizace stále důležitější hospodářskou roli, a stává se proto do budoucna nezbytným prostředkem tvorby hodnot;

21.

podporuje cílený rozvoj a expanzi evropské ekonomiky založené na datech a dosažení technologické nezávislosti, mj. prostřednictvím odpovídajícího závazku průmyslové politiky k podpoře evropských špičkových podniků;

22.

upozorňuje na rozlišování údajů osobních a neosobních, různé účely jejich uplatňování a využívání a s tím související odlišný právní rámec, zacházení a postupy;

23.

vyzdvihuje důležitou roli, kterou hrají nabídky s otevřeným zdrojovým kódem při diverzifikaci výběru a zvyšování technologické nezávislosti správních orgánů, podniků a široké veřejnosti. Domnívá se, že je důležité podporovat v Evropě komunity s otevřeným zdrojovým kódem, v nichž spolupracují podniky a správní orgány;

Spolehlivé infrastruktury a digitální platformy

24.

vyzdvihuje společenský a hospodářský význam páté generace mobilní komunikace (5G) a vyzývá ke zvyšování povědomí o těchto technologiích na základě jejich transparentního posouzení s cílem zajistit, aby občané zcela pochopili přínos digitální infrastruktury a s ní spojené nevýhody, a to i pokud jde o studie dopadu na životní prostředí nebo zdraví, a nestávali se tak oběťmi falešných zpráv;

25.

zdůrazňuje nutnost rozsáhlé koncepce ke zvýšení bezpečnosti a odolnosti sítí 5G a poukazuje na účelnost společného postupu v rámci EU a na pozitivní obecné přínosy společné evropské minimální bezpečnostní normy;

26.

oceňuje přístup k provádění souboru nástrojů s ohledem na stanovený cíl, jímž je zajištění diverzifikovaného a do budoucna orientovaného dodavatelského řetězce v oblasti sítí 5G a vyloučení rizika závislosti na jediné technologii;

27.

vyzývá členské státy, aby uplatňovaly soubor opatření EU pro zabezpečení sítí 5G, a zajistily tak kybernetickou bezpečnost Evropy a chránily evropské geopolitické zájmy před hrozbou sledování a špionáže v souvislosti se zaváděním sítí 5G při využití technologií ze třetích zemí;

28.

podporuje technologii optických vláken, neboť představuje nepostradatelnou digitální infrastrukturu a základní službu, která by měla být dostupná všem lidem v Evropské unii, zejména ve venkovských oblastech, kam se jiné technologie dostanou jen obtížně;

29.

není zcela zajedno s názorem, že se evropská strategie pro data může spolehnout na prosperující ucelený systém. Proto se mj. vzhledem k současné situaci zdá, že zejména podpora pro začínající podniky nemá pro uskutečňování této strategie žádný zvláštní význam;

30.

vítá ohlášený záměr investovat do projektu s vysokým dopadem v oblasti evropských datových prostorů a infrastruktury federovaných cloudových služeb;

31.

v této souvislosti poukazuje na význam „inteligentních měst“ a začínajících podniků, které jsou hnacími silami inovací a jejich podpory;

32.

vítá plánovaná memoranda o porozumění s členskými státy ohledně cloudové federace a vytvoření souboru pravidel EU pro cloudové služby;

33.

poukazuje na riziko roztříštěnosti jednotného trhu, již by mohl způsobit nejednotný postup ohledně přístupu k datům a jejich využívání, a zdůrazňuje, že tomuto riziku je proto třeba bezpodmínečně předejít;

34.

zdůrazňuje důležitost meziodvětvových opatření pro přístup k datům a jejich využívání a v souladu s koncepcí aktivního přístupu vítá rozhodnutí upustit od podrobných nařízení ex ante. Vyzývá členské státy, aby se v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice o elektronickém obchodu i nadále snažily chránit veřejný zájem a služby obecného zájmu, zamezit narušování hospodářské soutěže a zajistit efektivitu veřejné správy;

35.

v této souvislosti nicméně upozorňuje na skutečnost, že související požadavky, zejména pokud jde o požadavky kladené na místní a regionální orgány, by měly být přiměřené a koncipované s ohledem na jejich administrativní zátěž;

Člověk v digitálním světě

36.

konstatuje, že na podporu digitalizace je třeba uvolnit rozsáhlé veřejné prostředky, aby bylo možné podporovat vysoké školy a výzkumné instituce, začínající podniky, malé a střední podniky, ale také regiony, především „inteligentní regiony“, a zejména budování špičkových společných digitálních kapacit, a tím i evropské technologické nezávislosti;

37.

zdůrazňuje, že v evropských právních předpisech je vždy nutné zohledňovat záruku místní a regionální samosprávy, která je zakotvena v primárním právu v čl. 4 odst. 2 SEU. Pokud by bylo místním a/nebo regionálním orgánům sekundárními právními předpisy uloženo, aby sdílely údaje, pak by to tuto záruku oslabilo, a proto je třeba tomu zamezit;

38.

domnívá se, že se ve víceletém finančním rámci EU musí počítat s odpovídajícími kapacitami, a upozorňuje, že tyto kapacity musí být uvolněny navzdory možným problémům spojeným se zvládáním důsledků koronavirové krize, a to zejména v programu Digitální Evropa;

39.

má za to, že je třeba urychleně přijmout další opatření také v oblasti digitalizace poskytování veřejných služeb rozhlasového a televizního vysílání v zájmu co největšího pluralismu;

40.

zdůrazňuje, že bezpečnost digitálních produktů a služeb je klíčovým faktorem budování důvěry, a tedy jejich úspěšného zavádění, a připomíná, že by se na jejím zajišťování měla podílet Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA). Podporuje užší spolupráci s výzkumnými institucemi působícími v oblasti kybernetické bezpečnosti v členských státech (a popřípadě regionech) a mezi těmito institucemi navzájem;

41.

zdůrazňuje, že digitální dovednosti jsou nezbytné jak pro uplatnění na trhu práce (to platí zejména pro dovednosti v oblasti dat velkého objemu či analytické práce, aby bylo možné využívat potenciál služeb založených na umělé inteligenci), tak pro posílení odolnosti evropských hospodářských, sociálních a vzdělávacích systémů, a zajišťují, aby se mohli lidé díky úspěšnému využívání možností digitalizace zapojit do společnosti bez ohledu na věk či místo bydliště;

42.

zdůrazňuje význam vzdělávání v digitálním světě, především „digitální gramotnosti“ nebo „mediální gramotnosti“ (nejen ve vzdělávacích institucích), jako prostředku k zajištění toho, aby se na digitalizaci mohli samostatně podílet všichni lidé;

43.

je otevřen myšlence vytvoření „prostorů pro osobní údaje“, nad nimiž bude mít jednotlivec více možností kontroly, pokud jde o to, kdo má k těmto datům přístup a může je používat, a posouzení rozšíření práva jednotlivců na přenositelnost dat v souladu s článkem 20 GDPR;

44.

vyzývá Komisi, aby nepolevila ve svém úsilí přiměřeně chránit soukromí a aby se zasadila zejména o rychlé přijetí navrhovaného nařízení o soukromí a elektronických komunikacích (ePrivacy) s cílem zabránit nesrovnalostem v příslušném regulačním rámci a posílit právní jistotu;

45.

v této souvislosti se domnívá, že se také Rada Evropské unie musí zasazovat o transparentnost, a tím i právní jistotu;

46.

domnívá se, že je nezbytné, aby budoucí evropská strategie pro malé a střední podniky zahrnovala opatření k budování kapacit pro malé a střední podniky a začínající podniky, která jim umožní plně využívat mnoha příležitostí, jež přinášejí obchodní modely založené na datech;

47.

souhlasí s plánovaným zřizováním evropských center pro digitální inovace, o němž se v současné době rozhoduje, a jejich podporováním. Vybízí v tomto ohledu k tomu, aby v rané fázi proběhla úzká výměna mezi Evropskou komisí a členskými státy a zejména regiony, a zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit transparentnost a kontrolovatelnost procesu výběru jednotlivých evropských regionů a rovnost jejich příležitostí;

Evropské digitální společenství hodnot

48.

konstatuje, že data jsou základem digitálních produktů, služeb a obchodních modelů, a tím i hospodářského rozvoje Evropy, a že mohou sloužit ke zlepšení základu pro rozhodování jednotlivců, podniků, organizací, správních orgánů a politiků;

49.

upozorňuje však na to, že rozhodnutí založená výhradně na datech, zejména ve spojení s jejich automatizovaným zpracováním, nemusí být vždy účelná a přiměřená, a musí být proto vždy zvažována v celkových souvislostech;

50.

zdůrazňuje, že digitální společnost by měla být inkluzivní, spravedlivá a přístupná všem a že jejím ústředním bodem by měl být člověk;

51.

vyzývá k přijetí spolehlivých opatření na obranu občanských svobod a demokracie ve věku stále větší digitalizace, která mj. omezí riziko soustavného digitálního dohledu a zabrání v digitální sféře šíření falešných zpráv, dezinformačním kampaním, nenávistným verbálním projevům a diskriminaci, zejména rasismu, bez ohledu na to, zda mají tyto negativní jevy původ v EU nebo mimo ni;

52.

konstatuje, že digitální technologie a řešení založená na datech jsou důležitým prostředkem ke zvládání společenských, rozvojových, klimatických a environmentálních výzev, a jsou proto důležité i pro dosažení cílů Zelené dohody a rozvojových cílů tisíciletí stanovených OSN;

53.

vítá iniciativu pro elektroniku v oběhovém hospodářství a iniciativy zaměřené na zajištění klimaticky neutrálních, vysoce energeticky účinných a udržitelných datových center nejpozději do roku 2030;

54.

poukazuje na to, že tyto výzvy jsou navzájem úzce provázané a nabízejí Evropě příležitosti k zaujetí vedoucího postavení;

Data jako digitální motor hospodářství a základ pro rozhodování

55.

sdílí názor, že evropská strategie pro data je orientována na člověka a že by tomu tak mělo být i nadále. Úkolem digitální politiky je tedy nepřetržitě sledovat dopady a zároveň zvažovat přínosy a nevýhody vývoje, a v případně potřeby převzít vůdčí roli;

56.

sdílí názor, že využívání dat má zásadní význam pro veřejné blaho, protože umožňuje zvládat mimořádné situace (epidemie, přírodní katastrofy), lépe rozumět ničení životního prostředí a změně klimatu a přijímat cílená protiopatření, účinněji bojovat proti trestné činnosti a zajišťovat lepší ochranu před terorismem;

57.

podporuje rozvoj společných evropských datových prostorů pro strategická hospodářská odvětví a oblasti veřejného zájmu a zdůrazňuje, že v rámci aktivního přístupu by mělo být možné vytvářet další datové prostory;

58.

jednoznačně podporuje vytváření jednotného evropského datového prostoru založeného na evropských pravidlech a hodnotách, což umožní snížit nadměrnou závislost na digitálních řešeních vytvořených jinde;

59.

vyzývá Komisi, aby dále zvyšovala technologickou nezávislost Evropy v klíčových technologiích a infrastrukturách;

60.

zdůrazňuje, že využívání dat je důležité z toho důvodu, že umožňuje vytvářet politiku založenou na faktech a zlepšovat veřejné služby – to vše při zachování norem ochrany údajů a norem bezpečnostních a etických;

61.

sdílí názor, že rozhodující význam má interoperabilita dat (např. díky normám) a kvalita dat, a vítá proto přípravu odpovídajících organizačních koncepcí a struktur;

62.

poukazuje na zprávu o pokroku, kterou vypracoval tým expertů při skupině pro sledování ekonomiky on-line platforem (1) a jež se zabývá hospodářskými ukazateli a měřením ekonomiky platforem. Podle této zprávy představuje nedostatek údajů o různých aspektech hospodářské úlohy a hospodářského chování podniků působících v této ekonomice výzvu pro politické činitele a výzkumné pracovníky. Experti právem požadují, aby byla ekonomika platforem sledována zejména v těchto ohledech: hospodářský význam platforem, moc, kterou mají nad svými uživateli, a ustanovení týkající se transparentnosti;

63.

poukazuje na skutečnost, že je při vytváření norem třeba mít na zřeteli slučitelnost se stávajícími technologiemi IT, které používají místní a regionální orgány;

64.

sdílí názor, že počet evropských poskytovatelů cloudových služeb je nízký a že míra technologické závislosti na externích poskytovatelích je vysoká;

65.

sdílí názor, že míra využívání cloudových služeb, zejména v evropském veřejném sektoru, je nízká, takže se mj. nevyužívá možností snižování nákladů na IT;

66.

zdůrazňuje význam investic do technologií budoucnosti, jako jsou mj. umělá inteligence, technologie distribuované účetní knihy (blockchain) a kvantová výpočetní technika. V této souvislosti je především třeba vyvíjet činnost v oblasti výzkumu a vývoje;

67.

v této souvislosti poukazuje na nedostatky v interoperabilitě různých cloudových služeb a ve vývoji specializovaných postupů pro veřejné orgány v této oblasti;

68.

vítá záměr regulovat systémovou roli některých online platforem a jejich tržní sílu takovým způsobem, aby neohrožovaly spravedlnost a otevřenost trhů;

69.

zastává názor, že je nutné náležitě právně zakotvit pracovní podmínky osob zaměstnávaných prostřednictvím on-line platforem s cílem zaručit sociální ochranu a odpovídající úroveň životního minima při tomto typu práce. Vítá proto záměr Komise zveřejnit iniciativu za účelem zlepšení pracovních podmínek pracovníků on-line platforem, vyslovuje se však pro to, aby se tak stalo již v roce 2020, a nikoli 2021. Obzvláště v době pandemie COVID-19 se ukázalo, že mnohé on-line platformy ekonomicky těží z omezení volného pohybu osob, jimi zaměstnávané osoby však i nadále pracují v nejistých podmínkách;

70.

vítá dohodu týkající se podpory digitální transformace (2), kterou uzavřeli evropští sociální partneři, aby bylo možné společně utvářet rozvoj digitalizace a její dopady na svět práce a pracovníky a na fungování podniků;

71.

opakuje, že to, co je zakázáno ve skutečném světě, nelze povolit ani na internetu. V této souvislosti zastává názor, že je třeba vyjasnit úlohu a povinnosti provozovatelů on-line platforem;

72.

s politováním konstatuje, že v digitálním světě bez hranic vytváří několik málo společností s největším podílem na trhu hlavní část svých zisků na základě přidané hodnoty, která vzniká v ekonomice založené na datech, že v důsledku zastaralých předpisů v oblasti daně z příjmu právnických osob nejsou mnohdy tyto zisky zdaněny tam, kde jich tyto společnosti dosahují, a že tak dochází k narušování hospodářské soutěže;

73.

vzhledem ke stávajícím síťovým dopadům ekonomiky digitálních platforem se vyslovuje pro zvážení toho, zda a jak by měly být dále rozvíjeny evropské právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže;

74.

poukazuje na to, že v důsledku digitalizace se všechny regiony Evropy potýkají se stejnými problémy, jejichž řešení vyžaduje zcela rozdílné strategie. Žádá proto, aby byly tyto skutečnosti zohledněny při přípravě komplexních strategií;

75.

zasazuje se o to, aby se zjednodušily způsoby přístupu k podpoře z evropských prostředků, a bylo tak možné oslovit co nejvíce podniků, vysokých škol a výzkumných zařízení a motivovat je k aktivní účasti na utváření digitalizace;

76.

poznamenává, že totéž platí i pro „inteligentní města“ a „inteligentní regiony“;

77.

sdílí názor, že chybí technické nástroje a normy, které by usnadnily uplatňování práv jednotlivců na ochranu soukromí a které by nebyly příliš zatěžující;

78.

zdůrazňuje, že je důležité předejít blokačním účinkům spojeným s technologickou závislostí, například v oblasti zařízení využívajících internet věcí, a posilovat postavení spotřebitelů. V této souvislosti je důležité poskytnout uživatelům nástroje a prostředky, aby mohli sami rozhodovat o tom, co se stane s jejich údaji;

Evropa ve světě

79.

vítá závazek Komise hájit zájmy evropských občanů a rovné příležitosti pro evropské podniky na mezinárodních trzích a prosazovat evropské hodnoty v mezinárodním obchodu a v mezinárodních datových tocích;

80.

vítá snahu přesunout ukládání a zpracování údajů z jiných zemí a regionů do Evropy. Je si při tom vědom různých silných stránek evropských regionů, které by v tomto ohledu měly posloužit jako argumenty;

81.

vítá iniciativy Komise a jednotlivých členských států zaměřené na objasnění a harmonizaci zdanění digitálních obchodních činností všech aktérů, včetně těch, jejichž obchodní politika je určována mimo EU;

Ocenění předmětných sdělení Komise

82.

zdůrazňuje, že těžištěm opatření musí být silné stránky EU. Jako příklad lze uvést výrobní odvětví, které vytváří pole nabízející rozmanité možnosti využití digitálních technologií, jako je mj. průmysl 4.0, umělá inteligence, robotika, aditivní výroba, optika a senzorika nebo internet věcí;

83.

požaduje, aby bylo provedeno důkladné posouzení dopadů hlavních opatření navržených za účelem vybudování spravedlivého a konkurenceschopného hospodářství, a to s ohledem na Evropskou strategii pro data, průběžné hodnocení a přezkum vhodnosti pravidel hospodářské soutěže EU, regulační opatření a průmyslovou strategii. To se týká zejména vytváření rámce, který má zajistit vhodné, konkurenceschopné a bezpečné digitální finančnictví a zdanění právnických osob odpovídající potřebám 21. století;

84.

zdůrazňuje, že digitalizace regionů vyžaduje koordinovaný a vzájemně sladěný strategický přístup, který se nebude omezovat pouze na vytváření digitální infrastruktury a konektivity;

85.

požaduje rozsáhlý rámcový program zvyšování kvalifikace, který by řešil nedostatek odborníků a dovedností v oblasti dat, s nímž se EU potýká;

86.

nejen s ohledem na současnou situaci požaduje zavedení podpůrných programů pro začínající podniky i jiné podniky, protože v opačném případě nebude strategie pro data proveditelná;

87.

požaduje, aby vznikla iniciativa na posílení technologické nezávislosti (např. vývoj vlastních procesorů či síťových komponent), aby bylo možné bezpečně budovat a provozovat potřebné infrastruktury, a vyzývá k zajištění odpovídajícího financování evropských výzkumných a rozvojových projektů;

88.

vzhledem k popsaným problémům a navrženým opatřením uznává, že je nutné dále zvyšovat odolnost a nezávislost v digitálním prostoru, aby bylo možné udržitelným způsobem využívat potenciál nejnovějších komunikačních standardů. Zvláštní pozornost by při tom měla být věnována ochraně kritické infrastruktury, aby byla i v dlouhodobém horizontu během krizových situací zachována schopnost státu jednat a zásobovat obyvatelstvo;

89.

navrhuje prozkoumat možnost přijetí dalších opatření, která by mohla vést k rychlému zvýšení energetické účinnosti, snížení emisí skleníkových plynů, co nejlepšímu využívání digitalizace k ochraně životního prostředí a klimatu a podporování inovací a gigabitových struktur způsobem šetrným vůči klimatu.

---

(1)  https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/commission-expert-group-publishes-progress-reports-online-platform-economy.

(2)  https://bit.ly/2YptFYV.