—

s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její článek 14 týkající se práva na vzdělání,

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíl č. 4 a jeho cíle,

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který v listopadu 2017 vyhlásila Rada, Parlament a Komise, zejména na jeho první zásadu „všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení“ a čtvrtou zásadu „aktivní podpora zaměstnanosti“,

—

s ohledem na návrh Komise na doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (COM(2020)0275) ze dne 1. července 2020 a na přiložený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0123),

—

s ohledem na zprávu Komise z října 2017 nazvanou „Mapování opatření pro sledování absolventů odborného vzdělávání a přípravy v členských státech EU“,

—

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET) (1),

—

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o vytvoření Evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) (2),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2020 o tom, jak čelit krizi způsobené onemocněním COVID-19 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

—

s ohledem na usnesení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o dalším rozvoji Evropského prostoru vzdělávání na podporu systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na budoucnost (3),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 o „Evropské agendě dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2020)0121) a (SWD(2020)0122),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020„Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaci“ (COM(2020)0276),

—

s ohledem na návrh Komise na doporučení Rady ze dne 1. července 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a o nahrazení doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (COM(2020)0277),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (COM(2020)0625) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0212),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o akčním plánu digitálního vzdělávání 2021-2027 – Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk (COM(2020)0624) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0209),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022),

—

s ohledem na politický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020),

—

s ohledem na evropský rámec pro osobní, sociální a studium k osvojení klíčové schopnosti (LifeComp),

—

s ohledem na souhrnnou zprávu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) ze dne 15. dubna 2020, která vychází z informací poskytnutých odborníky komunity střediska Cedefop na odborné vzdělávání a přípravu a je nazvaná „Jak evropské země řídí učňovskou přípravu v reakci na krizi COVID-19?“,

—

s ohledem na zprávu střediska Cedefop z roku 2020 nazvanou „Odborné vzdělávání a příprava v Evropě, 1995-2035 – Scénáře evropského odborného vzdělávání a přípravy v 21. století“,

—

s ohledem na sérii sedmi studií střediska Cedefop nazvanou „Měnící se povaha a úloha odborného vzdělávání a přípravy v Evropě“,

—

s ohledem na publikaci střediska Cedefop z roku 2013 nazvanou „Přínosy odborného vzdělávání a přípravy v Evropě pro lidi, organizace a země“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o zárukách pro mladé lidi (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2018 o modernizaci vzdělávání v EU (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 nazvané „Erasmus+ a další nástroje na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotní pojetí učení (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání na podporu strategie Evropa 2020 (10),

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 20. května 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 85/368/EHS o srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním mezi členskými státy Evropského společenství (11),

—

s ohledem na studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ze dne 6. května 2020 nazvanou „Odborné vzdělávání a příprava v době krize: tvorba základů pro odolné systémy odborného vzdělávání a přípravy“,

—

s ohledem na otázky Radě a Komisi o doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (O-000068/2020 – B9-0027/2020 a O-000069/2020 – B9-0028/2020),

—

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A.

vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání a příprava jsou nezbytnou součástí evropských vzdělávacích systémů a systémů celoživotního učení, které vybavují mladé lidi a dospělé znalostmi, know-how, dovednostmi a kompetencemi, které potřebují pro zaměstnání; vzhledem k tomu, že absolventi odborného vzdělávání a přípravy představují přibližně polovinu absolventů vyššího sekundárního vzdělávání v Evropské unii; vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání a příprava by mohla být zásadní pro řešení výzev způsobených zrychlujícími se makroekonomickými trendy a budoucí transformací a mohla by být klíčem k vyplnění prohlubující se mezery v dovednostech na trhu práce EU;

B.

vzhledem k tomu, že podle střediska Cedefop si asi dvě třetiny Evropanů (68 %) myslí, že odborné vzdělávání na vyšší sekundární úrovni má v jejich zemi pozitivní obraz, zatímco necelá čtvrtina (23 %) tvrdí, že má negativní obraz (12);

C.

vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava také hrají ústřední úlohu při integraci lidí do společnosti a při podpoře účasti na politickém procesu, čímž pomáhají budovat začleňování i demokratické a aktivní občanství;

D.

vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání a příprava může podpořit profesní rozvoj studentů a pracovníků, výkonnost společnosti, konkurenceschopnost, výzkum a inovace a je ústředním aspektem úspěšné zaměstnanosti a sociální politiky;

E.

vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání a příprava v Evropě je velmi různorodé a není stejně atraktivní pro všechny studenty; vzhledem k tomu, že vnitrostátní systémy a iniciativy musí být kompatibilnější a propojenější na úrovni EU; vzhledem k tomu, že Komise a politiky EU mohou hrát důležitou úlohu při podpoře a koordinaci opatření členských států v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na úrovni EU; vzhledem k tomu, že při rozšiřování politiky odborného vzdělávání a přípravy a osvědčených postupů EU je klíčová úloha nadnárodních a vnitrostátních sítí a partnerství poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy;

F.

vzhledem k tomu, že počáteční odborné vzdělávání a příprava již není považována pouze za profesní dráhu, ale za alternativní cestu k akademické dráze, která obsahuje mnoho prvků akademického vzdělávání, které může v konečném důsledku vést k terciární úrovni, tedy k vysokoškolskému vzdělání; vzhledem k tomu, že v zemích, kde je duální systém dobře zaveden, profesní dráha vždy spojovala praktické zkušenosti na pracovišti s akademickým studiem ve třídě;

G.

vzhledem k tomu, že průběžné odborné vzdělávání a příprava je klíčem k dosažení sociálních a hospodářských cílů EU; vzhledem k tomu, že průběžné odborné vzdělávání a příprava zlepšuje účast dospělých na celoživotním učení, posiluje jejich zaměstnatelnost a zvyšuje zaměstnanost v Evropě;

H.

vzhledem k tomu, že evropské systémy odborného vzdělávání a přípravy čelí velkým výzvám; vzhledem k tomu, že tyto systémy musí být vybaveny schopností přizpůsobit se rychle se rozvíjející zelené a digitální transformaci, technologickému rozvoji, změnám v zaměstnání a přechodu k vysoce kvalifikovaným pracovním místům, měnícím se potřebám trhu práce, řešení současných nedostatků dovedností a odvrácení budoucích, novým obchodním modelům, novým formám organizace práce, demografickým trendům, soudržnosti a rozvoji infrastruktury; vzhledem k tomu, že členské státy a orgány EU musí zintenzivnit své úsilí a podporu při vytváření co nejlepších podmínek pro odborné vzdělávání a přípravu, aby se mohly rychle přizpůsobit těmto výzvám a potřebám dovedností na trhu práce;

I.

vzhledem k tomu, že pro země s dobře koncipovanými programy odborného vzdělávání je snazší vyhnout se nezaměstnanosti mladých lidí, a to i v období krize; vzhledem k tomu, že podle analýzy IZA Institutu ekonomiky práce (IZA Institute of Labor Economics) se země s duálním systémem odborného vzdělávání lépe vyrovnaly s hospodářskou krizí z roku 2008 a jejími dopady na mladé lidi na trhu práce; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí v zemích bez duálního systému odborného vzdělávání a přípravy se v té době významně zvýšila (13);

J.

vzhledem k tomu, že navzdory snahám o vytvoření koordinovaného evropského rámce kvalifikací a rozvoji vnitrostátních rámců kvalifikací má mnoho mobilních pracovníků v EU potíže s uznáváním svých dovedností a odborné přípravy a hledáním rovnocenného zaměstnání v jiných členských státech;

K.

vzhledem k tomu, že duální systém obvykle neposkytuje možnost pokračovat ve vzdělávacím procesu na všech úrovních; vzhledem k tomu, že duální systém musí být flexibilní a musí být schopen reagovat na změny na trhu práce a na nová, dosud neznámá pracovní místa;

L.

vzhledem k tomu, že stáže a odborná příprava u zahraničních zaměstnavatelů v rámci programu Erasmus+ mají významný dopad na podporu studentů a absolventů odborných a technických škol při hledání zaměstnání a rozvoji schopností požadovaných na trhu práce, včetně jazykových, odborných jazykových a sociálních dovedností;

M.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 vystavila činnosti v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, jakož i standardního vzdělávání obecně, vážnému tlaku, a přerušila tak výuku na pracovištích i ve třídě; vzhledem k tomu, že pandemie zvláště narušuje učení založené na praxi, včetně učňovského vzdělávání a vzdělávacích programů, přičemž počet účastníků, nabídek a nových studentů často výrazně klesá; vzhledem k tomu, že důsledky krize způsobené onemocněním COVID-19 také představují příležitost k zahájení digitální a technologické revoluce v odborném vzdělávání a přípravě, která může pokud možno prolomit fyzické bariéry a výrazně zvýšit její dosah a dopad na očekávané výsledky;

N.

vzhledem k tomu, že v mnoha odvětvích je učňovské vzdělávání výrazně ovlivněno zavíráním podniků a zkrácením pracovní doby;

O.

vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že důsledky hospodářské krize vyvolané pandemií COVID-19 budou nepřiměřeně trpět mladí lidé v souvislosti s nezaměstnaností; vzhledem k tomu, že v srpnu 2020, poté, co v předchozích měsících rychle rostla, dosáhla nezaměstnanost mladých lidí v EU 17,6 % a v eurozóně 18,1 % (ve srovnání s 14,1 % a 15,4 % v srpnu 2019), a vzhledem k tomu, že se očekává její další růst v blízké budoucnosti, zůstane mnoho mladých lidí uvězněných v nejistých a nestandardních formách zaměstnání nebo v nečinnosti s nedostatečnou sociální ochranou; vzhledem k tomu, že pro EU se musí stát nezaměstnanost mladých lidí a mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), jednou z hlavních politických priorit, aby se zabránilo vytváření další „ztracené generace“ v důsledku současné krize, což bude mít rovněž nepříznivý dopad na duševní zdraví a životy milionů mladých lidí; vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání a příprava je klíčovým faktorem pro přípravu studentů pro demokratickou společnost a pro úspěšný vstup na trh práce a účast na něm;

P.

vzhledem k tomu, že nedávný socioekonomický vývoj a krize vyvolaná pandemií COVID-19 prohloubila sociální nerovnosti a zvýraznila potřebu zlepšit nejen účinnost, ale také přístupnost a inkluzivitu systémů odborného vzdělávání a přípravy, pokud jde o zranitelné skupiny a lidi ve venkovských a odlehlých oblastech; vzhledem k tomu, že rovné příležitosti pro všechny jsou klíčové; vzhledem k tomu, že přístup k počítačům, širokopásmové připojení, digitální podpora a další technologické nástroje učení jsou zásadní nejen pro poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy, ale také pro studenty, aby se zabránilo prohlubování nerovností a bylo zajištěno, že nikdo nezůstane pozadu;

Q.

vzhledem k tomu, že 60 milionů dospělých v EU má nízkou kvalifikaci; vzhledem k tomu, že podle střediska Cedefop je v EU 128 milionů dospělých, kteří mají nízkou úroveň vzdělání, malé digitální dovednosti nebo nízké kognitivní schopnosti, nebo kteří mají středně vysokou úroveň vzdělání, ale hrozí jim ztráta dovedností a zastarávání dovedností, a proto potřebují zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci; vzhledem k tomu, že dobře koncipované a inkluzivní systémy odborného vzdělávání a přípravy mají strategický význam pro zvyšování schopností a dovedností všech studentů a podporu přístupu ke kvalitním pracovním příležitostem;

R.

vzhledem k tomu, že v roce 2017 4,3 % žáků v rámci nižšího sekundárního vzdělávání v EU absolvovalo odborné programy, a tento podíl dosáhl 47,8 % v rámci vyššího sekundárního vzdělávání a 92 % v rámci postsekundárního neterciárního vzdělávání; vzhledem k tomu, že v roce 2017 představovaly 46,7 % všech absolventů odborných programů vyššího sekundárního vzdělávání v EU ženy (14);

S.

vzhledem k tomu, že v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, stejně jako ve vzdělávání samotném, krize způsobená onemocněním COVID-19 zdůraznila některé výzvy a omezení distančního vzdělávání v technických a obsahových oblastech;

T.

vzhledem k tomu, že distanční vzdělávání představuje riziko zvýšení míry předčasného ukončování studia u zranitelných studentů, a proto musí zůstat spíše doplňkem než alternativou konvenčního vyučování;

U.

vzhledem k tomu, že na úrovni EU neexistuje žádná sjednaná definice ani společné chápání mikrokvalifikací v odborném vzdělávání a přípravě; vzhledem k tomu, že mikrokvalifikace by měly být koncipovány jako doplňkové k plným kvalifikacím a uznávány jako důkaz smysluplných a vysoce kvalitních výsledků na základě standardů způsobu poskytování, postupu posuzování a doby trvání;

V.

vzhledem k tomu, že v roce 2015 poskytovala počáteční odborné vzdělávání a přípravu téměř třetina (30,5 %) všech společností s 10 a více zaměstnanci v podnikatelské oblasti v EU-28, i když se tento podíl v jednotlivých členských státech značně lišil (15);

W.

vzhledem k tomu, že v roce 2015 poskytovalo průběžné odborné vzdělávání a přípravu svým zaměstnancům 72,6 % společností zaměstnávajících 10 nebo více lidí v EU-28; vzhledem k tomu, že to znamenalo nárůst ve srovnání s lety 2005 a 2010, kdy byly odpovídající podíly 59,7 % a 65,7 % (16);

X.

vzhledem k tomu, že dopad počátečního a průběžného odborného vzdělávání a přípravy na výsledky na trhu práce často odráží přímé nebo nepřímé agregované individuální účinky produktivity; vzhledem k tomu, že hlavními výsledky, které jednotlivé země zdůrazňují, jsou vyšší účast na trhu práce, nižší nezaměstnanost, možnost získat kvalifikaci pro všechny kategorie, které ji dříve neměly, a šance postoupit v profesní hierarchii; vzhledem k tomu, že prostřednictvím celoživotního učení mohou jednotlivci zlepšit své pracovní příležitosti a úroveň kvalifikace, což vede k vyššímu odměňování a větším ekonomickým a sociálním výstupům, jako je ekonomická samostatnost, a může také zlepšit psychickou pohodu (17);

Y.

vzhledem k tomu, že počáteční a průběžné odborné vzdělávání a příprava mají přímý dopad na generační změny a situaci rodin;

Z.

vzhledem k tomu, že počáteční a průběžné odborné vzdělávání a příprava pomáhají zvyšovat efektivitu společností a inovací;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.