(1a)

Toto rozhodnutí stanovuje právní základ pro to, aby si Komise mohla půjčovat finanční prostředky na kapitálových trzích za účelem financování výdajů v rámci balíčku EU na podporu oživení Next Generation. Související náklady na jistinu a úrok ze splátek musí být refinancovány z unijního rozpočtu v předem určeném časovém rámci v závislosti na splatnosti vydaných dluhopisů a strategii pro splácení závazků. Tyto náklady by neměly vést k nepřiměřenému snížení výdajů na programy nebo investiční nástroje v rámci víceletého finančního rámce (VFR) ani k prudkému zvýšení příspěvků členských států. Proto by v zájmu zvýšení důvěryhodnosti a udržitelnosti plánu splácení Next Generation EU měly být takové náklady zcela pokryty příjmem ze skutečných nových vlastních zdrojů. Související prostředky na výdaje by se měly započítávat nad rámec stropů VFR, jak je stanoveno v novém nařízení o VFR.

(1b)

Veškeré částky získané z těchto nových vlastních zdrojů nad rámec toho, co je nezbytné k pokrytí závazků v oblasti splácení v daném roce, by měly zůstat v rozpočtu Unie jako obecný příjem. Po skončení plánu splácení by tyto vlastní zdroje měly i nadále plynout do rozpočtu Unie jako obecný příjem. Zavedení souboru nových vlastních zdrojů by mělo zaručit odpovídající úroveň financování výdajů Unie ve VFR a zároveň omezit převládající financování ročního rozpočtu Unie prostřednictvím příspěvků členských států založených na HND, a tím i vnímání rozpočtu Unie jako „hry s nulovým součtem“ charakterizované logikou „spravedlivé návratnosti“. To by mohlo na druhou stranu umožnit větší zaměření výdajů na úrovni Unie na prioritní oblasti a společné veřejné statky s velkými úsporami díky vyšší efektivitě v porovnání s výdaji na úrovni jednotlivých států.

(1c)

Nové kategorie vlastních zdrojů by měly být zavedeny od roku 2021, aby byly jejich výnosy k dispozici v okamžiku, kdy vzniknou povinnosti týkající se úroků a splácení. Nové vlastní zdroje by měly být v souladu s cíli politiky Unie a podporovat Zelenou dohodu pro Evropu i fungování jednotného trhu a úsilí o efektivnější zdanění právnických osob a posílení boje proti daňovým podvodům a únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Evropský parlament již ve své průběžné zprávě o VFR a vlastních zdrojích z listopadu 2018 schválil možný soubor nových vlastních zdrojů a jiných příjmů, které tyto vlastnosti vykazují; tento soubor by mohl být rozšířen o další možnosti.

(5)

Současný systém pro určení vlastního zdroje z DPH byl Účetním dvorem, Evropským parlamentem a členskými státy opakovaně kritizován jako příliš složitý. Evropská rada na svém zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 proto konstatovala, že je vhodné výpočet tohoto vlastního zdroje zjednodušit.

(5)

Vlastní zdroj založený na dani z přidané hodnoty je stabilně zavedeným zdrojem příjmů do unijního rozpočtu a měl by i nadále odrážet neodmyslitelnou vazbu mezi spotřebiteli na jednotném trhu a veřejnými financemi Unie. Nicméně současný systém pro určení vlastního zdroje z DPH byl Účetním dvorem, Evropským parlamentem a členskými státy opakovaně kritizován jako příliš složitý. Z toho důvodu je vhodné výpočet tohoto vlastního zdroje zjednodušit.

(6)

Aby byly finanční nástroje Unie lépe sladěny s jejími politickými prioritami, aby byla lépe zohledněna role rozpočtu Unie pro účely fungování jednotného trhu, aby se lépe podporovaly cíle politik Unie a  snížily příspěvky členských států založené na  hrubém národním důchodu ( HND ) do ročního rozpočtu Unie, dospěla Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 k závěru, že Unie bude v nadcházejících letech usilovat o reformu systému vlastních zdrojů a zavede nové vlastní zdroje .

(6)

Aby se financovaly alespoň náklady na jistinu a úroky ze splátek v rámci evropského nástroje Unie na podporu oživení, aby byly finanční nástroje Unie lépe sladěny s jejími politickými prioritami, aby byla lépe zohledněna role rozpočtu Unie pro účely fungování jednotného trhu, aby se lépe podporovaly cíle politik Unie , jako je Zelená dohoda pro Evropu a digitální transformace, a  zároveň omezilo převládající financování ročního rozpočtu Unie prostřednictvím příspěvků členských států založených na HND , je nutné zavést nové kategorie vlastních zdrojů, které by se zakládaly na společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob, na příjmech členských států ze systému Evropské unie pro obchodování s emisemi a na příspěvku členských států vypočteném z nerecyklovaných plastových obalových odpadů, což podpoří oběhové hospodářství . Navíc by za tímto účelem, jakmile budou vytvořeny příslušné legislativní podmínky, měly být zavedeny nové vlastní zdroje založené na mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, v plném souladu s pravidly WTO, na dani z digitálních služeb a dani z finančních transakcí, které budou pokud možno zavedeny podle režimu, na němž se dohodnou všechny členské státy. Komise by měla co nejdříve předložit nezbytné legislativní návrhy týkající se těchto nových vlastních zdrojů a potenciálních dalších nových vlastních zdrojů, které by podporovaly Zelenou dohodu pro Evropu i fungování jednotného trhu a úsilí o efektivnější zdanění právnických osob. Potenciální nové vlastní zdroje, o kterých již Komise informovala, např. poplatek za přístup k jednotnému trhu, by měly být dále posouzeny předtím, než budou prezentovány Evropskému parlamentu a Radě.

(7)

Jako první krok by měla být zavedena nová kategorie vlastních zdrojů založená na příspěvku členských států vypočítaném na základě nerecyklovaných plastových obalových odpadů.  V souladu s evropskou strategií pro plasty může rozpočet Unie přispět ke snížení znečištění z plastových obalových odpadů. Vlastní zdroj z příspěvků členských států v poměru k množství plastových obalových odpadů, které nejsou v každém členském státě recyklovány, bude pobídkou ke snížení spotřeby plastů na jedno použití a podpoří recyklaci a oběhové hospodářství. Zároveň bude členským státům ponechána volnost, aby přijaly nejvhodnější opatření k dosažení těchto cílů, a to v souladu se zásadou subsidiarity. Aby se zabránilo nadměrně regresivnímu dopadu, měl by se na příspěvky členských států, jejichž HND na obyvatele byl v roce 2017 pod průměrem EU, vztahovat vyrovnávací mechanismus zahrnující roční paušální snížení. Toto snížení by mělo odpovídat hmotnosti 3,8  kg vynásobené počtem obyvatel dotyčných členských států v roce 2017.

(7)

V souladu se strategií Unie pro plasty může rozpočet Unie přispět ke snížení znečištění z plastových obalových odpadů a dosáhnout cílů v oblasti recyklace odpadních obalových materiálů . Vlastní zdroj z příspěvků členských států v poměru k množství plastových obalových odpadů, které nejsou v každém členském státě recyklovány, bude pobídkou ke snížení spotřeby plastů na jedno použití a podpoří recyklaci a oběhové hospodářství. Komise by měla zavést zjednodušenou metodu výpočtu a účinné mechanismy registrace a kontroly. Zároveň bude členským státům ponechána volnost, aby přijaly nejvhodnější opatření k dosažení těchto cílů, a to v souladu se zásadou subsidiarity. Vzhledem k tomu, že tento příspěvek má představovat vlastní zdroj na základě zásady „znečišťovatel platí“, neměl by podléhat žádnému opravnému mechanismu.

(7a)

Unie považuje za prioritu dosáhnout svého cíle, kterým je snížení emisí mezi léty 1990 a 2030 nejméně o 40 % v souladu se svými závazky podle Pařížské klimatické dohody. Systém Evropské unie pro obchodování s emisemi (systém ETS) je jedním z hlavních nástrojů, které byly zavedeny pro realizaci tohoto cíle, a vytváří příjem prostřednictvím dražby emisních povolenek. Vzhledem k harmonizované povaze systému ETS i k financování poskytovanému Unií na podporu politiky členských států v oblasti zmírňování změny klimatu a adaptace na tuto změnu je v této souvislosti vhodné zavést pro rozpočet Unie nový vlastní zdroj. Tento vlastní zdroj by měl pocházet z povolenek, které mají členské státy vydražit, včetně přechodného přidělování bezplatných povolenek v odvětví energetiky. Aby se zohlednila zvláštní ustanovení pro některé členské státy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES  (1a) , neměly by se při stanovování příspěvku k tomuto vlastnímu zdroji započítávat povolenky přerozdělené pro účely solidarity, růstu a propojení, ani povolenky určené do inovačního fondu a modernizačního fondu. Vlastní zdroj založený na systému ETS by měl být rovněž vymezen tak, aby zahrnoval potenciální dodatečné příjmy, které vzniknou v důsledku budoucího rozšíření oblasti působnosti směrnice o obchodování s emisemi na nová odvětví či zeměpisné regiony, přičemž by měla být zajištěna konkurenceschopnost Unie.

(8)

Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 vzala na vědomí, že jakožto základ pro dodatečné vlastní zdroje předloží Komise v první polovině roku 2021 návrhy týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a digitálního poplatku, aby mohly být zavedeny nejpozději od 1. ledna 2023. Evropská rada Komisi vyzvala, aby předložila revidovaný návrh týkající se systému pro obchodování s emisemi, který by se případně rozšířil i na odvětví letecké a námořní dopravy. Dospěla k závěru, že Unie bude v průběhu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 usilovat o zavedení dalších vlastních zdrojů, mezi něž může patřit daň z finančních transakcí.

(8)

Požadované dodatečné vlastní zdroje by měly být zavedeny nejpozději do roku 2028 podle právně závazného harmonogramu stanoveného v tomto rozhodnutí, což by mělo zajistit včasné přijetí příslušných právních předpisů a jejich uvedení do praxe tak, aby výnosy byly k dispozici v okamžiku vzniku nákladů. Komise by měla za tímto účelem předložit legislativní návrhy. Podrobnější ujednání a další ustanovení týkající se tohoto právně závazného harmonogramu, např. data vstupu v platnost nebo případné zpětné uplatnění určitých nových vlastních zdrojů, by měla být stanovena v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí.

(8a)

Jako první krok budou stávající vlastní zdroje od ledna 2021 doplněny o příspěvek vypočítaný na základě nerecyklovaných plastových obalových odpadů. Navíc bude 30 % výnosů z dražeb systému ETS od roku 2021 představovat obecný příjem do rozpočtu Unie. Jako druhý krok předloží Komise nezbytné návrhy, aby se daň z finančních transakcí stala od roku 2024 základem pro vlastní zdroj. Komise také během první poloviny roku 2021 předloží legislativní návrhy na zavedení nových vlastních zdrojů založených na mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a digitálního poplatku. Jejich výnosy budou k dispozici od roku 2023. Pokud bude mít mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích podobu dalších cel z dovozu, budou se na něj vztahovat právní předpisy pro tradiční vlastní zdroje a nebude vyžadovat samostatné rozhodnutí o vlastních zdrojích. Pokud bude mít mechanismus podobu rozšíření působnosti systému ETS, měl by být plně pokryt vlastním zdrojem založeným na systému ETS. Jako třetí krok a součást přezkumu v polovině období / revize víceletého finančního rámce v první polovině roku 2024 předloží Komise další nové či přepracované předchozí návrhy, jak ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob učinit základ vlastního zdroje. Právní předpisy by měly nabýt účinku včas, aby výnosy z těchto nových vlastních zdrojů byly k dispozici od roku 2026. Vlastní zdroje založené na daních nebudou muset být uplatňovány retroaktivně.

(9)

Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 konstatovala, že by se úprava vlastních zdrojů měla řídit obecnými cíli jednoduchosti, transparentnosti a spravedlnosti, včetně spravedlivého rozdělení zátěže. Rovněž dospěla k závěru, že Dánsku, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku, a v souvislosti s podporou oživení a odolnosti též Německu, mají být v období 2021–2027 přiznány paušální opravy jejich ročních příspěvků založených na HND.

(9)

Rabaty a jiné opravné mechanismy by měly být zrušeny.

(9a)

(9b)

S ohledem na budoucí rozpravy o změnách smlouvy a využití impulzu, který poskytla Konference o budoucnosti Evropy, by měla být dále posílena demokratická legitimita, odpovědnost, odolnost a sladění příjmové stránky rozpočtu Unie s hlavními politickými cíli, a to tím, že Evropskému parlamentu budou poskytnuty větší pravomoci v legislativním rozhodování a aktivnější role při sledování využívání systému vlastních zdrojů a v souvisejících odvětvových právních předpisech.

(10)

Členské státy by si měly k pokrytí nákladů na výběr ponechávat 25 % z částek tradičních vlastních zdrojů, které vyberou .

(10)

Ponechávání si, coby nákladů na výběr , 20 % z částek vybraných členskými státy na tradiční vlastní zdroje představuje vysoký podíl vlastních zdrojů, které nejsou odváděny do unijního rozpočtu . Náklady na výběr, které si členské státy ponechávají z tradičních vlastních zdrojů, by měly být vráceny z 20 % na původní výši 10 %, aby se lépe sladila finanční podpora na celní vybavení, zaměstnance a informace se skutečnými náklady a potřebami. Tento podíl by měl být stejný pro všechny členské státy.

(11)

V souladu s čl. 311 čtvrtým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie bude zavedeno nařízení Rady, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Unie. Taková opatření by měla zahrnovat ustanovení obecné a technické povahy, jež jsou použitelná na všechny kategorie vlastních zdrojů. Mezi ně by měla patřit podrobná pravidla pro výpočet zůstatku a jeho zahrnutí do rozpočtu, jakož i ustanovení a opatření nezbytná pro kontrolu výběru vlastních zdrojů a dohled nad ním.

(11)

V souladu s čl. 311 čtvrtým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie má Rada stanovit prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Unie. Taková opatření by měla zahrnovat ustanovení obecné a technické povahy, jež jsou použitelná na všechny druhy vlastních zdrojů a u nichž je obzvláště důležitý odpovídající parlamentní dohled . Mezi ně by měla patřit podrobná pravidla pro určení částek vlastních zdrojů uvedených v čl. 2 odst. 1, které mají být poskytnuty, včetně sazeb použitelných na vlastní zdroje uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) až e), technické otázky vztahující se k hrubému národnímu důchodu, ustanovení a opatření nezbytná pro kontrolu výběru vlastních zdrojů a dohled nad ním , včetně pravidel týkajících se kontrol a pravomocí úředníků a ostatních zaměstnanců pověřených Komisí k provádění kontrol, a veškeré příslušné požadavky na podávání zpráv . Tato opatření by měla také zahrnovat praktická ustanovení s povinností pravidelně informovat členské státy a Evropský parlament jakožto jednu ze složek rozpočtového orgánu o aktuálním stavu úvěrů, řízení dluhu, souvisejících strategiích pro řízení rizika a o splátkovém plánu.

(13)

V rámci stropů vlastních zdrojů by mělo být zachováno dostatečné rozpětí na pokrytí všech finančních závazků a podmíněných závazků Unie splatných v kterémkoli daném roce. Celková výše vlastních zdrojů přidělených rozpočtu Unie na krytí ročních prostředků na platby by neměla překročit 1,40  % součtu HND všech členských států. Celková výše ročních prostředků na závazky by neměla překročit 1,46  % součtu HND všech členských států.

(13)

Aby bylo v rámci stropů vlastních zdrojů zachováno dostatečné rozpětí na pokrytí všech finančních závazků a podmíněných závazků Unie splatných v kterémkoli daném roce , měl by být strop vlastních zdrojů navýšen na úroveň 1,50  % součtu hrubého národního důchodu členských států v tržních cenách pro prostředky na platby .

(16a)

Pro výhradní účely krytí dodatečných finančních závazků a podmíněných závazků vyplývajících z mimořádného a dočasného zmocnění vypůjčit si finanční prostředky a zajistit finanční udržitelnost i v době hospodářského útlumu by měl být strop prostředků na platby zvýšen o 0,6 procentního bodu.

(19)

Zpětná úhrada peněžních prostředků vypůjčených s cílem poskytnout nevratnou podporu, vratnou podporu prostřednictvím finančních nástrojů nebo vytvořením rezerv na rozpočtové záruky, jakož i splatný úrok by měla být financována z rozpočtu Unie. Vypůjčené prostředky, které jsou členským státům poskytnuty jako půjčky, by měly být uhrazeny z částek získaných od přijímajících členských států. Nezbytné zdroje je třeba přidělit a dát k dispozici Unii, aby mohla pokrýt všechny své finanční závazky a podmíněné závazky vyplývající z výjimečného a dočasného zmocnění vypůjčit v kterémkoli daném roce a za jakýchkoli okolností v souladu s čl. 310 odst. 4 SFEU a článkem 323 SFEU.

(19)

Zpětná úhrada peněžních prostředků vypůjčených s cílem poskytnout nevratnou podporu, vratnou podporu prostřednictvím finančních nástrojů nebo vytvořením rezerv na rozpočtové záruky, jakož i splatný úrok by měla být financována z  výnosů z nových vlastních zdrojů zavedených do rozpočtu Unie. Vypůjčené prostředky, které jsou členským státům poskytnuty jako půjčky, by měly být uhrazeny z částek získaných od přijímajících členských států. Nezbytné zdroje je třeba přidělit a dát k dispozici Unii, aby mohla pokrýt všechny své finanční závazky a podmíněné závazky vyplývající z výjimečného a dočasného zmocnění vypůjčit v kterémkoli daném roce a za jakýchkoli okolností v souladu s čl. 310 odst. 4 SFEU a článkem 323 SFEU.

(25)

Toto rozhodnutí by mělo vstoupit v platnost teprve tehdy, až bude schváleno všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky při plném respektování státní suverenity. Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 vzala na vědomí záměr členských států přistoupit co nejdříve ke schválení tohoto rozhodnutí. Vzhledem k potřebě urychleně umožnit výpůjčky za účelem financování opatření zaměřených na řešení důsledků krize COVID-19 by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po obdržení posledního oznámení o dokončení postupů pro jeho přijetí.

(25)

Aby bylo možno zahájit proces ratifikace, je toto rozhodnutí přijato Radou po konzultaci s Evropským parlamentem. Evropský parlament vyjádřil záměr urychleně poskytnout své poradní stanovisko, které je z právního hlediska nezbytné pro urychlení procesu, v jehož rámci bude Komise pověřena, aby zahájila výpůjční operace k financování evropského nástroje na podporu oživení. Toto rozhodnutí by mělo vstoupit v platnost teprve tehdy, až bude schváleno všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky při plném respektování státní suverenity , a to i s ohledem na nové kategorie vlastních zdrojů . Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 vzala na vědomí záměr členských států přistoupit co nejdříve ke schválení tohoto rozhodnutí. Vzhledem k potřebě urychleně umožnit výpůjčky za účelem financování opatření zaměřených na řešení důsledků krize COVID-19 by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po obdržení posledního oznámení o dokončení postupů pro jeho přijetí.

c)

uplatnění jednotné sazby na hmotnost plastových obalových odpadů vyprodukovaných v každém členském státě , které nejsou recyklovány . Výše sazby je 0,80  EUR za kilogram . Pro některé členské státy se použije roční paušální snížení ve smyslu čtvrtého pododstavce ;

c)

uplatnění jednotné sazby na hmotnost plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány , od 1. ledna 2021, přičemž skutečná sazba nesmí překročit 2,00  EUR za kilogram;

ca)

uplatnění jednotné sazby na částku představující příjmy z povolenek, které mají být vydraženy podle čl. 10 odst. 2 písm. a) směrnice 2003/87/ES, a na tržní hodnotu přechodně přidělených bezplatných povolenek na modernizaci odvětví energetiky, jak je stanoveno v čl. 10c odst. 3 uvedené směrnice, a to od 1. ledna 2021, přičemž skutečná sazba nesmí překročit 50 %. Celkové přírůstkové výnosy plynoucí z případného budoucího rozšíření oblasti působnosti systému obchodování s emisemi po 1. lednu 2021 na další odvětví a regiony;

cb)

výnosy získané na základě mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích v souladu s návrhem Komise […/…] do 1. ledna 2023;

cc)

výnosy ze zdanění digitálních služeb, pod podmínkou přijetí a uplatňování směrnice Rady o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb (COM(2018)0148) do 1. ledna 2023, přičemž skutečná sazba nesmí překročit 100 %;

cd)

uplatnění jednotné sazby na podíl zdanitelných zisků připsaných jednotlivým členským státům podle pravidel Unie o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob od 1. ledna 2026, přičemž skutečná sazba nesmí překročit 6 %;

ce)

uplatnění daně z finančních transakcí, která má být vybírána podle směrnice Rady (EU) č. […/…] v platné sazbě ve výši podílu, jenž nepřekročí minimální sazby stanovené v uvedené směrnici, a to od 1. ledna 2024. Pokud bude směrnice o dani z finančních transakcí dočasně uplatňována v rámci posílené spolupráce, nebude se tento vlastní zdroj týkat členských států, které se posílené spolupráce neúčastní;

ba)

rozpočtové řízení příjmů z pokut uložených za porušení pravidel hospodářské soutěže a na základě řízení o nesplnění povinnosti;

bb)

pravidla pro stanovení částek vlastních zdrojů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) – ce), které mají být poskytnuty, včetně sazeb použitelných na tyto vlastní zdroje v rámci mezí stanovených v uvedených písmenech a také pro výpočet sazby použitelné na vlastní zdroj založený na hrubém národním důchodu;

bc)

pro účely použití čl. 2 odst. 1 referenční hrubý národní důchod, ustanovení týkající se úpravy hrubého národního důchodu a ustanovení týkající se přepočtu stropů pro platby a závazky v případě zásadních změn hrubého národního důchodu;