Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2019/C 431/16)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„PODPIWEK KUJAWSKI“

EU Č.: PGI-PL-02212 – 19.7.2017

CHOP () CHZO (X)

1.   Název (názvy)

„Podpiwek kujawski“

2.   Členský stát nebo Třetí Země

Polsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.8 Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Podpiwek kujawski“ je tmavohnědý sycený fermentovaný slazený nealkoholický nápoj vyráběný z pražených zrn. Jeho hlavními složkami jsou: pražená zrna ječmene, pražený mletý kořen čekanky a aromatický chmel. Produkt „podpiwek kujawski“ se na trh uvádí ve dvou formách: jako hotový sycený nápoj a jako suchá směs, ze které lze nápoj připravit doma.

Nápoj „podpiwek kujawski“ neobsahuje chemické konzervanty, aromatické přísady (přírodní aromata, přírodně identické aroma, umělá aromata) nebo barviva (přírodní barviva, přírodně identická barviva).

Fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti hotového nápoje :

—	obsah sušiny –8 až 12 % (m/m) (akceptovatelná odchylka ± 1,0),

—	obsah cukru nejvýše 50 g/l,

—	obsah etylalkoholu –0,5 % (akceptovatelná odchylka od -0,1 do +0,5)

—	chuť – nápoj z pražených zrn má charakteristickou osvěžující kvasnicovou chuť. Nápoj je poměrně sladký, nahořklý a trochu trpký,

—	barva je tmavohnědá.

Na výrobu hotového nápoje se používají tyto suroviny: suchá směs, voda, kvasnice, cukr a antioxidant kyselina askorbová. Obsah kyselin v g/jednotku sušiny – minimálně 0,015.

„Podpiwek kujawski“ – suchá směs:

—	pražená zrna ječmene –89,92 % směsi (akceptovatelná odchylka ± 2 %),

—	pražený kořen čekanky –9,93 % směsi (akceptovatelná odchylka ± 2 %),

—	kyselina citronová 0,15 % (akceptovatelná odchylka ±0,05 %).

Balení obsahuje také granulovaný aromatický chmel (balený zvlášť) – 5 % hmotnosti směsi.

Směs na výrobu nápoje se podle návodu na balení mísí s vodou, cukrem a kvasnicemi. Poměr přísad na 200 g směsi je: 10 l vody, 500 g cukru, 5 g čerstvého pekařského droždí nebo pivovarských kvasnic (suché droždí v daném množství je rovněž přijatelné).

Fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti suché směsi:

—	obsah vody – nejvýše 12 %,

—	sypká konzistence, najemno mletá, přípustné jsou hrudky, které lze rozdrobit prsty. Zrnka mohou být velmi malá (propadnou sítem s čtvercovými oky o velikosti 1,5 mm) až velká (celá pražená zrna ječmene, mouka nebo vločky z praženého kořene čekanky o velikosti 3 až 5 mm),

—	hnědá až tmavě hnědá barva, přípustné jsou světlejší nebo tmavší částice,

—	nahořklá chuť s charakteristickou příchutí nápojů vyráběných z pražených zrn.

Do nápoje „podpiwek kujawski“ (suché směsi i hotového nápoje) může být přidán regulátor kyselosti (kyselina citronová) nebo antioxidant (kyselina askorbová).

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Suchá směs – ve vymezené zeměpisné oblasti se musí při produkci uskutečnit tyto kroky:

—	pražení ječmenných zrn a kořenů čekanky,

—	příprava suché směsi v poměru uvedeném v bodě 3.2.

Hotový nápoj – ve vymezené zeměpisné oblasti se musí při produkci uskutečnit tyto kroky:

—	pražení ječmenných zrn a kořenů čekanky,

—	příprava suché směsi v poměru uvedeném v bodě 3.2.,

—	vaření směsi zrn a přidání praženého kořene čekanky (mladina),

—	přidání a vaření granulovaného aromatického chmelu,

—	přidání cukru,

—

chlazení,

—	filtrování,

—	přidání kvasnic a kvašení,

—	plnění do lahví,

—	pasterizace nebo jiný způsob inaktivace kvasinek.

Kvašení probíhá v lahvi a končí pasterizací nebo jiným způsobem inaktivace kvasinek, díky čemuž má nápoj nízký obsah alkoholu.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Hotový nápoj „podpiwek kujawski“ se uvádí na trh v tmavých skleněných lahvích.

Suchá směs „podpiwek kujawski“ se uvádí na trh v sáčcích.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Kujavsko-pomořské vojvodství vymezené jeho správní hranicí.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Jedinečnost produktu „podpiwek kujawski“ tkví v jeho charakteristických vlastnostech a v dobré pověsti; obojí lze připsat zeměpisnému původu.

V Kujavsko-pomořském vojvodství jsou vhodné podmínky pro pěstování ječmene a čekanky, obou surovin je zde tedy dostatek. V oblasti se vyvinula jedinečná metoda produkce nápoje „podpiwek kujawski“ za použití praženého ječmene a kořene čekanky, a to díky široké dostupnosti surovin používaných k výrobě a díky zručnosti místních producentů. Právě v této oblasti bylo díky znalostem a dovednostem místních producentů možné určit správné podíly přísad, míru, do jaké se má opražit ječmen a kořen čekanky, a vhodné podmínky, pokud jde o teplotu a délku kvašení, protože to vše zaručuje vysokou jakost a zvláštní vlastnosti produktu „podpiwek kujawski“.

5.1.   Suchá směs

Historie produkce nápoje „podpiwek kujawski“ sahá až do roku 1816, kdy si bratři Bohmovi otevřeli v Kujavsko-pomořském vojvodství továrnu. Právě v této továrně byla směs ječmene a čekanky s přídavkem chmele (suchá směs) vytvořena a spolu s ní i receptura, podle níž si spotřebitelé doma vyráběli osvěžující nápoj, který se stal neodmyslitelnou součástí historie tohoto regionu. Hotový nápoj získaný z receptury výrobce nebyl klasický „podpiwek“ (vodnaté pivo), pokud jde o suroviny použité k vaření (ječný slad), šlo spíše o nápoj z pražených ječných zrn, do něhož se přidával pražský kořen čekanky a chmel.

Suchá směs používaná k domácí výrobě osvěžujícího nápoje se prodávala pod názvem „podpiwek“. Tento tmavohnědý nápoj byl před druhou světovou válkou velmi oblíbený. Svědčí o tom nekalé praktiky konkurentů, kteří originální balení suché směsi a recepturu na výrobu nápoje falšovali. Z důvodu imitace konkurencí požádala v roce 1938 továrna na čekanku Zjednoczone Fabryki Cykorii Ferd. Bohm et Co i Gleba S.A. ve městě Włocławek o ochranu názvu a obdržela patent na označení „podpiwek“. Jako „podpiwek“ bylo možné označovat pouze suchou směs popsanou v bodě 3.2. Naposledy byl patent obnoven v roce 1969. Další společnost, která měla na recepturu práva, neobnovila patent pro název „podpiwek“, ale doplnila jej o výraz „kujawski“.

5.2.   Hotový nápoj

Vytvoření nápoje „podpiwek kujawski“ v podobě hotového nápoje je neoddělitelně spjato s historií suché směsi a se schopností producentů provádět fermentaci. První testy kvašení nápoje, který se později stal známým pod názvem „podpiwek kujawski“, byly zaznamenány v továrně na produkci čekanky v obci Włocławek roku 1938. Původně měl být nápoj hotový ke konzumaci tři dny po přípravě. Protože se ale ukázalo, že je nápoj neoblíbenější v době sklizně, kdy je v oblasti nejtepleji, receptura se upravila a spotřebitelům se doporučilo, aby nápoj uchovávali jeden den na teplém místě a další dva dny na místě chladnějším. Čtvrtý den byl nápoj připraven ke spotřebě.

Klasický „podpiwek“ je typ nápoje, který je vedlejším produktem piva vyrobeného z ječmenného sladu (sladového nápoje), je slazený a uměle obohacený oxidem uhličitým. Na rozdíl od jiných nápojů označených jako „podpiwek“ je „podpiwek kujawski“ jediným fermentovaným nápojem, který se vyrábí z pražených zrn. Ostatní nápoje označené jako „podpiwek“ spadají do dvou kategorií: sycené slazené nápoje a sladové nápoje. „Podpiwek kujawski“ se vyrábí alkoholovým kvašením. V porovnání s jinými sycenými nápoji označovanými jako „podpiwek“ obsahuje díky kvašení pouze asi třetinu cukru. Ve výsledném kvašeném nápoji zůstane maximálně 50 gramů cukru na litr. Je to méně než v syceném slazeném nápoji, který obsahuje průměrně 100 g/l. Když „podpiwek kujawski“ kvasí, kvasnice přeměňují cukr na alkohol a zároveň produkují plyn – na rozdíl od jiných sycených nápojů označených jako „podpiwek“ se tedy „podpiwek kujawski“ nesytí oxidem uhličitým uměle. Dalším rozdílem je nepřítomnost chemických konzervantů pro prodloužení doby trvanlivosti a nepřítomnost aromat a barviv, protože barvu a chuť nápoj získává přirozeným způsobem produkce.

Dobrou pověst, jíž se momentálně nápoj „podpiwek kujawski“ u spotřebitelů těší, dokládá i účast na národních veletrzích a místních akcích propagujících tradiční a regionální produkty a ocenění, která nápoj získal na národních soutěžích. Například v roce 2009 získal „podpiwek kujawski“ první cenu na soutěži Nasze Kulinarne Dziedzictwo – Smaki Regionów (Naše kulinářské dědictví – chutě regionů), kterou pravidelně pořádá Polská komora pro regionální a místní produkty na podporu tradičních produktů v daném regionu. Jedinečné vlastnosti produktu „podpiwek kujawski“ byly také uznány v roce 2011 organizací Slow Food Polska, která nápoj doporučila. O dobré pověsti produktu „podpiwek kujawski“ svědčí množství článků v místním tisku a na internetu a také ocenění. Většina článků v tisku na téma „podpiwek kujawski“ byla zveřejněna v době, kdy se začaly pořádat kulinářské soutěže na podporu tradičních a lokálních potravin. „Podpiwek kujawski“ získal v roce 2011 Festivalu chutí (Festival Smaku) ve městě Gruczno, což je největší festival v Polsku, cenu ve třech kategoriích: první místo v kategorii nápojů, první místo v kategorii umělců a novinářů a velkou cenu festivalu. V témže roce získal nápoj na potravinářském veletrhu Polagra v Poznani nejvyšší vyznamenání za tradiční produkty – ocenění Perla. V té době byl „podpiwek kujawski“ nejviditelnější v tisku, na kulinářských blozích a na webových stránkách, v rozhlase a v televizi. Informace o tomto nápoji se často objevují v článcích, které popisují typické potraviny Kujavsko-pomořského vojvodství – svědčí to o významu nápoje a o tom, že místní obyvatelé si jej velmi cení.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://www.gov.pl/web/rolnictwo/wnioski-przekazane-komisji-europejskiej

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.