Souhrnný přehled

Posouzení dopadů nařízení, kterými se stanoví požadavky na ekodesign a uvádění spotřeby energie na energetických štítcích elektronických displejů a zrušují nařízení (ES) č. 642/2009 a (EU) č. 1062/2010

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Elektronické displeje patří ke spotřebičům s největší spotřebou elektřiny v domácnostech (po chladicích zařízeních) a v mnoha zemích světa se na ně vztahují požadavky na minimální energetickou účinnost a označování energetickými štítky.

Současné požadavky EU na ekodesign televizních přijímačů a televizních monitorů již nezajišťují nákladově efektivní úspory energie. Stávající energetický štítek již spotřebitelům neumožňuje účinně rozlišovat mezi spotřebiči na trhu a informace, které poskytuje, již neodrážejí skutečné způsoby jejich používání.

Působnost stávajících předpisů o ekodesignu a označování energetickými štítky je navíc nejasná, takže u některých výrobků panuje nejistota ohledně toho, zda se na ně předpisy vztahují. Stále více zařízení na trhu uvedeným předpisům nepodléhá. Pro odvětví jsou potřebné rovné podmínky a pro orgány dohledu nad trhem je někdy obtížné posoudit působnost předpisů za účelem řádného dohledu nad trhem.

Elektronické displeje mají kromě spotřeby energie také další významné dopady na životní prostředí a používají materiály, které na konci životnosti vyžadují zvláštní pozornost: displeje představují 75 % hmotnosti elektrického a elektronického odpadu v kategorii spotřební elektroniky.

Tato revize EU umožní:

·dosáhnout dalších nákladově efektivních úspor

·nadále přijímat účinná opatření v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky

·dále sledovat cíle oběhového hospodářství.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Do roku 2030 by revidovaná nařízení ve srovnání se scénářem bez opatření mohla:

i) uspořit 39 TWh elektřiny ročně

ii) snížit emise skleníkových plynů o 13 Mt ekvivalentu CO2/rok

iii) snížit roční výdaje spotřebitelů o 15 miliard EUR a výdaje správních orgánů a sektoru služeb / podnikatelského sektoru o další 2 miliardy EUR. Jednalo by se o úspory navíc k úsporám dosaženým prostřednictvím tržních sil a stávajících právních předpisů.

Nařízení by kromě toho měla zachovat obrat a pracovní místa v oblasti obchodu, průmyslu a instalací, která by existovala v roce 2030 v rámci scénáře bez opatření.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU?

Stanovení minimálních úrovní energetické účinnosti a používání energetických štítků na úrovni EU přináší jasnou přidanou hodnotu. Bez harmonizovaných požadavků na úrovni EU by členské země musely zavést požadavky na minimální energetickou účinnost jednotlivých výrobků na vnitrostátní úrovni jako součást svých environmentálních a energetických politik. To by narušilo volný pohyb výrobků a zvýšilo pořizovací náklady pro spotřebitele. Před zavedením opatření v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky na úrovni EU tomu tak u mnoha výrobků bylo.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč?

Zvažovaly se čtyři možnosti politiky:

1.Varianta 1 – výchozí scénář / scénář bez opatření: Výchozí scénář beze změny stávajících předpisů;

2.Varianta 2 – ECO: Aktualizace mezních hodnot energetické účinnosti v rámci ekodesignu, změna stupnic na energetických štítcích, aktualizace zkušební normy a metody výpočtu, rozšíření působnosti právních předpisů a zlepšení definic, stanovení požadavků z hlediska oběhového hospodářství;

3.Varianta 3 – ambiciózní: Stejná jako varianta ECO, ale se zahrnutím digitálních informačních displejů do pravidel pro označování štítky a omezení používání halogenovaných zpomalovačů hoření v některých součástech;

4.Varianta 4 – mírná: Stejná jako varianta ECO, ale se stanovením mezních hodnot v rámci ekodesignu pro displeje s rozlišením ultra HD / vysoce dynamickým rozsahem (HDR) 1,5krát vyšších než pro displeje s rozlišením HD / standardním dynamickým rozsahem (SDR) (varianta ECO předpokládá 1,2násobné zvýšení).

Varianta 3 přináší největší úspory (31 TWh/rok do roku 2030 ve srovnání se scénářem bez opatření) při dosažení všech cílů.

Kdo podporuje kterou možnost?

Zúčastněné strany se k jednotlivým variantám přímo nevyjádřily, i když uvedené varianty byly vypracovány na základě rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami.

Členské státy a nevládní organizace obecně podporují variantu 3, i když nevládní organizace by daly přednost tomu, aby požadavky na minimální účinnost byly ambicióznější.

Zástupci odvětví podporovali mírnější požadavky na novější technologie, které mají být uvedeny na trh, jak stanoví varianta 4.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)?

Předpokládané čisté přínosy varianty 3 v roce 2030 ve srovnání se scénářem bez opatření:

-dodatečné úspory elektrické energie ve výši 39 TWh/rok

-dodatečné snížení emisí skleníkových plynů o 13 Mt ekvivalentu CO2

-dodatečné úspory výdajů na elektřinu pro konečné uživatele ve výši 15 miliard EUR.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? 

Dodatečná celková administrativní zátěž ve srovnání se scénářem bez opatření se odhaduje na 4 miliony EUR (jednorázově) a 100 000 EUR (ročně) v důsledku použití nového rámcového nařízení o označování energetickými štítky, a to v následujícím členění:

-dodavatelé: jednorázová částka 3 900 000 EUR, ročně 90 000 EUR

-obchodníci: jednorázová částka 600 000 EUR

-rozpočet EU: jednorázová částka 90 000 EUR, ročně 9 000 EUR.

Pokud jde o ekodesign, neočekávají se žádné dodatečné náklady.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Společnosti vyrábějící elektronické displeje jsou velké asijské nadnárodní společnosti. Neočekává se, že by navrhovaná opatření měla dopad na několik evropských firem, které integrují prémiové displeje.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány?

Nepředpokládá se žádný dodatečný dopad na vnitrostátní rozpočty a správní orgány. Členské státy by měly prospěch z nákladově efektivnějšího dohledu nad trhem, zejména díky nižším nákladům na zkoušení a dokumentaci z databáze pro registraci výrobků.

Očekávají se jiné významné dopady?

Na základě směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) musí být od srpna 2018 využito 85 % odpadu tvořeného elektronickými displeji a 80 % jej musí být recyklováno. Navrhovaná opatření pomohou splnit tyto cíle směrnice o OEEZ a dosáhnout cílů stanovených jako součást přechodu na oběhové hospodářství tím, že dojde ke zjednodušení demontáže a ke zlepšení recyklace, opětovného použití a oprav.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Návrh obsahuje ustanovení, podle kterého bude tato politika přezkoumána po pěti letech od přijetí.