52019DC0358

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.7.2019

COM(2019) 358 final

ZPRÁVA KOMISE

Výroční zpráva o bezpečnosti v odvětví ropy a zemního plynu v moři v Evropské unii za rok 2017

Obsah

1. ÚVOD

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD

3. METODIKA A INFORMACE OBDRŽENÉ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

4. ODVĚTVÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V MOŘI V EVROPSKÉ UNII

4.1 Zařízení a těžba

4.2 Inspekce na moři, šetření, donucovací opatření a regulační rámec

5. ÚDAJE O NEHODÁCH A VÝSLEDKY V OBLASTI BEZPEČNOSTI V SOUVISLOSTI S ČINNOSTÍ NA MOŘI

6. ZÁVĚRY

1. ÚVOD

Jedná se o druhou zprávu Evropské komise o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři v Evropské unii (EU). První zpráva se týkala bezpečnosti v roce 2016 a byla vydána v srpnu 2018.

Právním základem pro tuto zprávu je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU 1 ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES („směrnice o bezpečnosti na moři“). Cílem tohoto právního předpisu je dosáhnout vysoké úrovně bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři ve prospěch: pracovníků, životního prostředí, těžebních plošin a zařízení na moři, hospodářských činností, např. rybolovu a cestovního ruchu. Ustanovení směrnice prováděná členskými státy pomohou: i) předcházet závažným haváriím; ii) snížit počet nehod; iii) zajistit účinné sledování havárií a nehod za účelem zmírnění jejich následků.

Stejně jako v případě zprávy za rok 2016 je účelem této výroční zprávy: i) poskytnout údaje o počtu a druhu zařízení v EU; ii) dodat informace o nehodách v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o výsledcích v oblasti bezpečnosti. V nadcházejících letech, až budou k dispozici další zprávy, poslouží série výročních zpráv jako záznam o výsledcích členských států v oblasti bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři.

Tato zpráva vychází z výročních zpráv a údajů oznámených členskými státy v souladu s požadavky směrnice o bezpečnosti na moři. Komise obdržela údaje od Bulharska, Dánska, Chorvatska, Irska, Itálie, Kypru, Německa, Nizozemska, Polska, Rumunska, Řecka, Spojeného království a Španělska. Většina zařízení se nachází v Severním moři a v Atlantském oceánu (378 zařízení), dalších 166 zařízení je umístěno ve Středozemním moři, osm v Černém moři a dvě v Baltském moři.

Příslušné orgány členských států v roce 2017 pravidelně kontrolovaly zařízení na moři ve svých jurisdikcích. V reakci na některé nehody provedly ve vykazovaném období šetření tři členské státy (Spojené království, Dánsko a Nizozemsko). Spojené království provedlo 16 šetření týkajících se bezpečnosti a životního prostředí a 2 šetření závažných havárií. Jedno ze šetření Spojeného království týkajících se závažných havárií ve vykazovaném období stále probíhalo. Dánsko a Nizozemsko provedly každé jedno šetření závažné havárie.

Číselné údaje poskytnuté členskými státy, konkrétně o počtu a závažnosti havárií oznámených v souvislosti s počtem zařízení, naznačují, že evropské odvětví těžby na moři vykázalo v roce 2017 v oblasti bezpečnosti dobré výsledky.

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD

V souladu s článkem 25 směrnice o bezpečnosti na moři je Komise povinna zveřejňovat výroční zprávu o bezpečnosti a environmentálním dopadu činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři založenou na informacích, které jí členské státy předají ve zprávách. Členské státy musí každoročně do 1. června Komisi předložit výroční zprávu obsahující informace uvedené v příloze IX (bodu 3) směrnice o bezpečnosti na moři.

Výroční zprávy předkládané členskými státy podle článku 25 musí obsahovat minimálně tyto informace:

a) počet, stáří a umístění zařízení;

b) počet a druh provedených inspekcí a šetření doplňujících všechna opatření k vymáhání práva nebo rozhodnutí zahájit stíhání;

c) údaje o nehodách v souladu s jednotným systémem podávání zpráv stanoveným v článku 23;

d) veškeré významné změny v regulačním rámci pro těžební činnost na moři;

e) výkon činností v odvětví ropy a zemního plynu na moři.

Lhůta, ve které musí členské státy zveřejňovat požadované informace, je 1. června roku následujícího po vykazovaném období (např. 1. června 2018 pro rok 2017).

Členské státy musí podávat zprávy za použití jednotného formátu stanoveného prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1112/2014 ze dne 13. října 2014. Toto prováděcí nařízení stanoví jednotný formát sdílení informací o ukazatelích významného rizika provozovateli a vlastníky zařízení v odvětví ropy a zemního plynu v moři. Stanoví rovněž jednotný formát zveřejnění informací o ukazatelích významného rizika členskými státy 2 . Pokyny Komise 3 ze dne 25. listopadu 2015 obsahují další konkrétní informace o prováděcím nařízení s vysvětlením, jak formát podávání zpráv používat.

3. METODIKA A INFORMACE OBDRŽENÉ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

Podle přílohy IX (bod 3) směrnice o bezpečnosti na moři jsou členské státy povinny předložit jasně definované informace o nehodách ve svých odvětvích ropy a zemního plynu v moři za použití šablon stanovených prováděcím nařízením č. 1112/2014. Předané údaje musí obsahovat informace o zařízeních v odvětví ropy a zemního plynu v moři v EU, jako je počet, druh, stáří a umístění zařízení. Ve zprávách členských států musí být rovněž uveden počet: i) provedených inspekcí na moři, šetření a donucovacích opatření; ii) nehod podle kategorií; iii) zranění.

Kromě údajů o jednotlivých členských státech posoudila Komise výsledky týkající se bezpečnosti v mořských oblastech. Komise tak rovněž učinila v případě zprávy za rok 2016. Pro tento účel Komise považuje: i) Německo, Dánsko, Francii, Spojené království, Irsko a Nizozemsko za oblast Severního moře a Atlantského oceánu; ii) Španělsko, Řecko, Chorvatsko, Kypr, Itálii a Maltu za oblast Středozemního moře; iii) Bulharsko a Rumunsko za oblast Černého moře; iv) Lotyšsko a Polsko za oblast Baltského moře.

Pro svou výroční zprávu za rok 2017 použila Komise informace, které poskytly Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Nizozemsko, Dánsko, Německo, Irsko, Itálie, Polsko, Rumunsko, Španělsko a Spojené království. Ostatní členské státy nebyly v odvětví ropy a zemního plynu v moři činné nebo nepředložily informace relevantní pro tuto zprávu.

S výjimkou Spojeného království všechny členské státy provádějící činnosti v odvětví ropy a zemního plynu v moři poskytly úplné údaje o všech svých zařízeních. Spojené království omezilo části své zprávy na zařízení, která byla předmětem regulačního přezkumu jejich dokumentace posouzení rizik (čl. 42 odst. 2 směrnice o bezpečnosti na moři). To znamená, že informace Spojeného království o šetření, donucovacích opatřeních, nehodách a výkonu činností na moři jsou omezeny na 139 zařízení (z celkového počtu 188 zařízení nacházejících se v roce 2017 v kontinentálním šelfu Spojeného království).

4. ODVĚTVÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V MOŘI V EVROPSKÉ UNII

4.1 Zařízení a těžba

Převážná většina zařízení na moři 4 ve vodách EU se nachází v Severním moři, konkrétně ve výlučných ekonomických zónách Spojeného království (přibližně 34 % zařízení na moři ve vodách EU) a Nizozemska (přibližně 28 % zařízení na moři ve vodách EU). Ve Středozemním moři je nejaktivnějším členským státem Itálie (25 % všech zařízení ve vodách EU) následovaná Chorvatskem. V oblasti Černého moře má zavedené odvětví ropy a zemního plynu v moři Rumunsko, zatímco Bulharsko zahájilo průzkumnou činnost týkající se uhlovodíků v moři, avšak jeho těžba je velmi omezená. Podle zpráv obdržených od členských států u Baltského moře má v této oblasti zařízení na moři pouze Polsko (viz tabulka 1). Celkem bylo v roce 2017 ve vodách EU vykázáno 554 těžebních i jiných zařízení, což ve srovnání s rokem 2016 představuje pokles o přibližně 5 % (o 32 zařízení méně).

Tabulka 1: Pevná zařízení: „Druh zařízení“ podle oblastí a členských států

Oblast/země		Druh zařízení					Celková změna oproti roku 2016
		FMI	NUI	FNP	FPI	Celkem
Baltské moře		1	1	0	0	2	0
	Polsko	1	1	0	0	2	0
Černé moře		7	1	0	0	8	–1
	Bulharsko	0	1	0	0	1	0
	Rumunsko	7	0	0	0	7	–1
Středozemní moře		16	147	0	3	166	+1
	Řecko	1	1	0	0	2	0
	Itálie	12	126	0	3	141	+1
	Španělsko	1	2	0	0	3	0
	Chorvatsko	2	18	0	0	20	0
Severní moře a Atlantský oceán		143	212	1	22	378	–32
	Spojené království	80	86	1	21	188	–37
	Irsko	0	1	0	1	2	0
	Dánsko	10	20	0	0	30	+1
	Nizozemsko	51	105	0	0	156	+4
	Německo	2	0	0	0	2	0
Celkem		167	361	1	25	554	–32
(*) FMI — pevné zařízení s osádkou; FNP — pevné, jiné než těžební zařízení; FPI — plovoucí těžební zařízení; NUI — (běžně) neobsluhované zařízení

V roce 2017 bylo vykázáno 6 zařízení, která byla ve vodách EU vyřazena z provozu: 5 ve Spojeném království a 1 v Itálii. V témže roce byla vykázána 2 nová pevná zařízení, která byla uvedena do provozu: 1 ve Spojeném království a 1 v Nizozemsku. V důsledku pohybu plovoucích těžebních zařízení došlo k tomu, že bylo vykázáno další 1 zařízení. Změny v metodách vykazování některých členských států rovněž přispěly ke změně v počtu vykázaných zařízení ve srovnání s rokem 2016.

Více než polovina zařízení na moři ve vodách EU byla uvedena do provozu v letech 1980 až 2000. Od roku 2010 výstavba nových těžebních zařízení v oblastech Severního moře, Atlantského oceánu a Středozemního moře výrazně poklesla (tabulka 2 a obrázek 1).

Tabulka 2: Počet zařízení nacházejících se ve vodách EU podle dekády uvedení do provozu a podle oblastí(*)

Dekáda uvedení do provozu	OBLAST
	Baltské moře	Černé moře	Středozemní moře	Severní moře a Atlantský oceán	Celkem
Údaj není k dispozici				6	6
1960–1969	0	0	7	21	28
1970–1979	0	0	14	40	54
1980–1989	0	2	53	82	137
1990–1999	1	3	42	118	164
2000–2009	1	3	40	69	113
2010–2019	0	0	10	42	52
Celkem	2	8	166	378	554
(*) V porovnání s údaji poskytnutými v roce 2016 byly údaje týkající se roku, kdy byla zařízení uvedena do provozu, a uvedené ve zprávách členských států za rok 2017 úplnější. Mezi příslušnými údaji za dva vykazované roky tedy jsou určité nesrovnalosti.

Obrázek 1: Nová pevná zařízení podle dekád a oblastí

Největší část (přibližně 94 %) produkce ropy a zemního plynu v EU se těží v Severním moři a v oblasti Atlantského oceánu (tabulka 3). Spojené království je zdaleka největším přispěvatelem, následují Nizozemsko a Dánsko. Itálie a Chorvatsko jsou aktivními producenty ve Středozemním moři, zatímco v Černém moři vykazuje znatelnou těžbu ropy a zemního plynu pouze Rumunsko.

Tabulka 3: Těžba ropy a zemního plynu v moři v EU v kilotunách ekvivalentu ropy (ktoe)

Oblast/země		Celková produkce v roce 2017 v ktoe	EU v % celkem	Změna oproti roku 2016 v ktoe	Změna oproti roku 2016 v %
Baltské moře		229,92	0,20 %	107,01	46,5
	Polsko	229,92	0,20 %	107,01	46,5
Černé moře		1 509,27	1,34 %	–49,62	–3,3
	Bulharsko	44,08	0,04 %	–17,7	–40,2
	Rumunsko	1 465,19	1,30 %	–31,92	–2,2
Středozemní moře		4 692,36	4,15 %	–770,04	–16,4
	Chorvatsko	691,20	0,61 %	–176,69	–25,6
	Řecko	146,16	0,13 %	–34,35	–23,5
	Itálie	3 731,00	3,30 %	–486	–13,0
	Španělsko	124,00	0,11 %	–73	–58,9
Severní moře a Atlantský oceán		106 620,27	94,31 %	–2 312,18	–2,2
	Dánsko	11 393,00	10,08 %	52	0,5
	Německo	1 070,00	0,95 %	31,91	3,0
	Irsko	227,40	0,20 %	96,52	42,4
	Nizozemsko	12 986,00	11,49 %	–867	–6,7
	Spojené království	80 943,88	71,60 %	–1 625,6	–2,0
Celkem		113 051,83	100,00 %	–3 024,82	–2,7

4.2 Inspekce na moři, šetření, donucovací opatření a regulační rámec 5

Příslušné orgány členských států pravidelně kontrolovaly zařízení na moři ve svých jurisdikcích. Tabulka 4 uvádí počet inspekcí na moři ve vykazovaném roce. Počet inspekcí se obvykle zvyšuje v souladu s počtem zařízení. Zejména příslušné orgány Itálie a Německa provedly v porovnání s ostatními členskými státy relativně vysoký počet inspekcí vzhledem k počtu zařízení.

Údaje získané při inspekcích jsou dosti podobné údajům vykázaným v roce 2016. Celkově bylo v roce 2017 ve srovnání s rokem 2016 provedeno méně kontrol, a to 630 oproti 735. Bylo však vynaloženo více úsilí ve formě člověkodnů (2,083 člověkodne v roce 2017 ve srovnání s 1,913 člověkodne v roce 2016). Tabulka 4 zahrnuje další dva sloupce, které uvádějí poměry člověkodnů na kontrolované zařízení a poměry kontrolovaných zařízení na celkový počet zařízení v každém členském státě. Stejně jako v roce 2016 nevykázalo Rumunsko během roku 2017 žádné provedené inspekce.

Tabulka 4: Počet inspekcí na moři podle oblastí a členských států v roce 2017(*)(**)

Oblast/země		Inspekce	Počet člověkodnů na zařízení (bez doby na cestě)	Počet zkontrolovaných zařízení	Člověkodny na kontrolované zařízení	Kontrolovaná zařízení v procentech z celkového počtu zařízení
Baltské moře		2	7	2	3,50	67 %
	Polsko	2	7	2	3,50	67 %
Černé moře		1	0	1	0,00	11 %
	Bulharsko	1	0	1	0,00	100 %
	Rumunsko	0	0	0	0,00	0
Středozemní moře		304	378	96	3,94	56 %
	Chorvatsko	12	2	6	0,33	30 %
	Kypr	2	9	1	9,00	50 %
	Řecko	0	0	0	–	–
	Itálie	289	366	88	4,16	61 %
	Španělsko	1	1	1	1,00	33 %
Severní moře a Atlantský oceán		323	1 698	225	7,55	56 %
	Dánsko	18	62	15	4,13	41 %
	Německo	10	10	2	5,00	100 %
	Irsko	3	32	2	16,00	67 %
	Nizozemsko	60	41	49	0,84	30 %
	Spojené království	232	1 553	157	9,89	80 %
Celkem		630	2 083	324	6,43	56 %

(*) Normalizované hodnoty zohledňují celkový počet zařízení (tj. pevných a mobilních) provozovaných v rámci dané jurisdikce. Počty za oblast/celkem zohledňují skutečnost, že čtyři mobilní zařízení byla v roce 2017 identifikována jako provozovaná ve více než jedné jurisdikci (oblast Severního moře).

(**) Tabulka uvádí informace od členských států, v nichž bylo v roce 2017 alespoň jedno zařízení na moři nacházející se v jejich jurisdikci.

Článek 18 směrnice o bezpečnosti na moři uděluje příslušným orgánům členských států určitá práva a pravomoci nad činnostmi a zařízeními v jejich jurisdikci. Mezi tato práva a pravomoci patří právo zakázat určité činnosti a právo vyžadovat opatření k zajištění souladu s obecnými zásadami řízení rizik a k zajištění bezpečného provozu. Členské státy v oblasti Severního moře a Atlantského oceánu přijaly v průběhu vykazovaného roku 2017 osm takových donucovacích opatření.

Tři členské státy provedly ve vykazovaném období šetření. Jedná se o Spojené království, Dánsko a Nizozemsko. Spojené království provedlo 16 šetření týkajících se bezpečnosti a životního prostředí a 2 šetření závažných havárií. Jedno ze šetření Spojeného království týkajících se závažných havárií v době vykazování stále probíhalo. Dánsko provedlo 1 šetření závažné havárie a i Nizozemsko provedlo 1 šetření závažné havárie. Celkový počet šetření provedených v roce 2017 (20) je srovnatelný s počtem šetření provedených v roce 2016 (23).

Spojené království přijalo v roce 2017 45 donucovacích opatření, z nichž většina byla upozornění vyzývající ke zlepšení, a to v případě 139 zařízení, kterými se zabývá tato část jeho zprávy (z celkového počtu 188 zařízení). Nizozemsko přijalo 2 donucovací opatření (správní pokuty). Celkový počet donucovacích opatření přijatých v roce 2017 (47) je tudíž podstatně vyšší než v roce 2016 (10).

5. ÚDAJE O NEHODÁCH A VÝSLEDKY V OBLASTI BEZPEČNOSTI V SOUVISLOSTI S ČINNOSTÍ NA MOŘI

Z členských států, které působí v odvětví těžby ropy a zemního plynu v moři, vykázaly Spojené království, Nizozemsko, Dánsko, Německo a Bulharsko níže uvedené nehody (v souladu s přílohou IX směrnice o bezpečnosti na moři).

– Ve Spojeném království proběhlo v roce 2017 30 událostí podléhajících hlášení, včetně 2 závažných havárií. Jedna z těchto závažných havárií byla v době vykazování stále ještě předmětem šetření, a proto se v této výroční zprávě její šetření podrobně neuvádí. Hlavní příčinou závažné havárie, jejíž šetření bylo ukončeno v době vykazování, byly selhání lidského faktoru a provozní příčiny ve spojení s nedostatečnými pokyny/postupy. Zpráva Spojeného království se vztahuje na 139 zařízení (z celkem 188).

– Ve Spojeném království došlo v roce 2017 k 13 událostem podléhajícím vykázání, včetně jedné závažné havárie. Příčiny závažné havárie nebyly vykázány, neboť případ byl v době vykazování stále předmětem šetření.

-V Dánsku došlo v roce 2017 k 14 událostem podléhajícím vykázání, včetně jedné závažné havárie. Příčiny závažné havárie nebyly vykázány, neboť případ byl v době vykazování stále předmětem šetření.

-V Bulharsku došlo v roce 2017 k jedné události podléhající vykázání a k žádné závažné havárii.

-V Německu došlo v roce 2017 k jedné události podléhající vykázání a k žádné závažné havárii.

Počet závažných havárií zahrnuje nehody s významným potenciálem způsobit usmrcení nebo těžká zranění osob, i když k tomu v daných případech nedošlo.

Z událostí podléhajících vykázání většina (79,7 % z celkového počtu) spadá do kategorie neúmyslných úniků, 13,6 % se týkalo ztráty kontroly nad vrtem (erupce / aktivace diverteru), 1,7 % se týkalo selhání rozhodujících prvků bezpečnosti a ochrany životního prostředí a 5,1 % se týkalo srážek plavidel. Při žádné nehodě se nemuselo přikročit k evakuaci pracovníků.

Tabulka 5: Nehody podle kategorií (příloha IX směrnice o bezpečnosti na moři na úrovni EU)

Kategorie podle přílohy IX		Počet událostí	Podíl událostí v kategorii	Podíl událostí celkem	Počet událostí (v roce 2016)
a)	Neúmyslné úniky – celkem	47	100,0 %	79,7 %	25
	Úniky hořící ropy / zemního plynu – požáry	1	2,1 %	1,7 %	0
	Úniky hořící ropy / zemního plynu – výbuchy	0	0,0 %	0,0 %	0
	Úniky nehořícího zemního plynu	31	66,0 %	52,5 %	13
	Úniky nehořící ropy	13	27,7 %	22,0 %	7
	Úniky nebezpečných látek	2	4,3 %	3,4 %	5
b)	Ztráta kontroly nad vrtem – celkem	8	100,0 %	13,6 %	11
	Erupce	0	0,0 %	0,0 %	0
	Erupce / aktivace diverteru	6	75,0 %	10,2 %	11
	Selhání ochrany vrtu	2	25,0 %	3,4 %	0
c)	Selhání rozhodujících prvků bezpečnosti a ochrany životního prostředí	1	100,0 %	1,7 %	3
d)	Snížení integrity konstrukce – celkem	0	–	0,0 %	2
	Snížení integrity konstrukce	0	–	0,0 %	0
	Ztráta stability/vztlaku	0	–	0,0 %	1
	Selhání udržování polohy	0	–	0,0 %	1
e)	Srážky plavidel	3	100,0 %	5,1 %	0
f)	Havárie vrtulníků	0	–	0,0 %	0
g)	Smrtelné úrazy (*)	0	–	0,0 %	0
h)	Vážná zranění pěti nebo více osob při jedné havárii (*)	0	–	0,0 %	0
i)	Evakuace pracovníků	0	–	0,0 %	1
j)	Ekologické nehody (**)	0	–	0,0 %	0
CELKEM		59	100,0 %	100,0 %	42
() Pouze v případě, že se týkají závažné havárie. (*) Podle zpráv členských států se v případě závažných havárií nejednalo o ekologické nehody.

V EU vzrostl celkový počet vykázaných nehod ze 42 v roce 2016 na 59 v roce 2017, a to především z důvodu zvýšeného počtu neúmyslných úniků. Naopak „ztráty kontrol nad vrtem“ klesly z 11 v roce 2016 na 8 v roce 2017 a počet „selhání rozhodujících prvků bezpečnosti a ochrany životního prostředí“ se ve stejném období snížil ze 3 na 1. V roce 2017 nebyly na rozdíl od 2 selhání vykázaných v roce 2016 vykázány žádné případy selhání integrity konstrukce. Kromě toho nebyly za rok 2017 vykázány žádné evakuace pracovníků, na rozdíl od roku 2016, kdy k takové evakuaci došlo jednou.

Za rok 2017 byly vykázány 3 srážky plavidel v porovnání s rokem 2016, kdy nebyla vykázána žádná srážka, a rovněž za rok 2017 byla vykázána 2 selhání ochran vrtu, přičemž za rok 2016 žádné takové selhání vykázáno nebylo. V roce 2017 byly celkem 4 nehody klasifikovány jako závažné havárie 6 , neboť pravděpodobně mohly způsobit usmrcení nebo těžká zranění osob. Stále je posuzují příslušné orgány. Pro srovnání byly v roce 2016 vykázány dvě závažné havárie.

6. ZÁVĚRY

Počet zařízení i celková těžba ropy a zemního plynu v roce 2017 ve srovnání s rokem 2016 mírně klesly (počet zařízení se snížil z 586 na 554, zatímco celková těžba klesla o 2,7 %). Počet provedených inspekcí a šetření se výrazně nezměnil.

Komise posuzuje bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři v EU na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s ustanoveními prováděcího nařízení o podávání zpráv. Přesnost posouzení Komise závisí tudíž na informacích předložených členskými státy.

Stejně jako v roce 2016 nebyla v roce 2017 vykázána žádná usmrcení. Komise rovněž oceňuje snížení počtu nehod v některých kategoriích, jako jsou například ztráty kontroly vrtu, selhání rozhodujících prvků bezpečnosti a ochrany životního prostředí a selhání integrity konstrukce. Bere na vědomí počet závažných havárií, neúmyslných úniků, srážek plavidel a selhání ochran vrtu. Na základě výše uvedených skutečností lze říci, že evropské odvětví těžby na moři vykázalo v roce 2017 v oblasti bezpečnosti dobré výsledky.

(1)

Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66.

(2)

Úř. věst. L 302, 22.10.2014, s. 2.

(3)

https://euoag.jrc.ec.europa.eu/files/attachments/2015_11_25_implementing_regulation_guidance_document_final.pdf.

(4)

Mobilní vrtné jednotky na moři (MODU) nejsou součástí analýzy oddílu 4.1.

(5)

Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 78.

Ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. b) směrnice o bezpečnosti na moři týkající se regulačních funkcí příslušného orgánu: kontrola dodržování této směrnice provozovateli a vlastníky, včetně inspekcí, šetření a donucovacích opatření.

(6)

Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 73.

Ustanovení čl. 2 odst. 1: „závažnou havárií“ se v souvislosti se zařízením nebo související propojenou infrastrukturou rozumí:

a) nehoda zahrnující výbuch, požár, ztrátu kontroly nad vrtem nebo únik ropy, zemního plynu nebo nebezpečné látky, při níž došlo nebo velmi pravděpodobné mohlo dojít ke ztrátám na životech nebo těžkému zranění osob;

b) nehoda, která má za následek závažné poškození zařízení nebo propojené infrastruktury, při níž došlo nebo velmi pravděpodobně mohlo dojít k usmrcení nebo těžkému zranění osob;

c) jakákoli jiná nehoda, která má za následek usmrcení nebo těžké zranění pěti nebo více osob nacházejících se na zařízení na moři, kde se nachází zdroj nebezpečí, nebo zapojených do činnosti v odvětví ropy a zemního plynu v moři v souvislosti se zařízením nebo propojenou infrastrukturou, nebo

d) jakákoli závažná ekologická nehoda vyplývající z nehod uvedených v písmenech a), b) a c).

Pro účely určení, zda je nehoda závažnou havárií podle písmen a), b) nebo d), se zařízení, které je běžně bez obsluhy, považuje za obsluhované zařízení.

Choose the experimental features you want to try