EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.5.2018

COM(2018) 383 final

2018/0207(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program Práva a hodnoty

{SEC(2018) 274 final}
{SWD(2018) 290 final}
{SWD(2018) 291 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tento návrh stanoví den použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

·Odůvodnění a cíle

Cílem Evropské unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel. Unie je společenstvím práva a její hodnoty tvoří samu podstatu její existence. Tyto hodnoty jsou zakotveny ve Smlouvách EU, Listině základních práv Evropské unie a Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením OSN.

Konkrétně článek 2 Smlouvy o Evropské unii uvádí, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. V tomto duchu diskuzní dokument Komise o budoucnosti financí EU 1 uvádí, že „rozpočet EU tento cíl podporuje, a to v kombinaci s vnitrostátními rozpočty a jako doplněk k úsilí vyvíjenému na evropské a vnitrostátní úrovni“.

Tyto hodnoty zahrnují zejména základní práva, například zákaz diskriminace a rovnost, boj proti rasismu a snášenlivost, úctu k lidské důstojnosti, právní stát a nezávislost soudnictví, kulturní rozmanitost, aktivní občanskou společnost, svobodu projevu a účast občanů na demokratickém životě.

Pocit sounáležitosti ke společnému kulturnímu dědictví, paměti a povědomí je navíc nezbytnou podmínkou pro účast na demokratickém společenství a odstraňování stereotypů a rozkolů mezi Evropany.

Tato Komise si stanovila Unii demokratické změny jako jednu ze svých deseti politických priorit a v této souvislosti pracuje na tom, aby zapojila občany do toho, co EU dělá a jakým způsobem funguje, a budovala důvěru v Unii.

Finanční prostředky EU mohou přinést přidanou hodnotu a pomoci podpořit tyto společné evropské hodnoty.

Na podporu společných evropských hodnot a práv používá EU řadu nástrojů kombinujících právní předpisy, opatření politiky a financování. Konkrétně tyto programy financování ukázaly silné zaměření na společnost a viditelně souvisejí s evropskými hodnotami: program Práva, rovnost a občanství, program Evropa pro občany a program Spravedlnost.

Tyto programy vedly ke skutečnému pokroku při prosazování hodnot a provádění souboru práv, která lidem v celé Unii přiznávají právní předpisy EU.

Příkladem lze uvést, že lidé jsou si nyní více vědomi svých práv, společné historie a kultury, více žen je v zaměstnání, práva dětí se prosazují a chrání, systémy soudnictví jsou účinnější, když právníci vědí, jak a kdy uplatňovat acquis EU, a roste přeshraniční spolupráce, dochází k větší demokratické a občanské účasti na úrovni Unie a k hlubšímu porozumění různým vzpomínkám, kulturám a tradicím a k jejich respektování.

V rámci práva Unie se nyní lidé mohou spolehnout na soubor práv, nezávislé a účinné systémy soudnictví a dodržování právního státu. Prostřednictvím vyčleněných finančních prostředků EU ukázala svůj pevný závazek bojovat proti násilí na ženách a dětech, potírat všechny formy diskriminace a chránit práva zdravotně postižených osob a podporovat aktivní a silnou občanskou společnost v EU.

Navzdory pokroku dosaženému v rámci stávajících programů přetrvala v dotčených oblastech politiky řada nedostatků a objevily se nové problémy, které je třeba řešit.

Společné problémy, kterým EU čelí v oblasti spravedlnosti, práv a hodnot, jsou dvojí:

–Závazek Unie tvořit společenství založené na sdílených hodnotách a právech, sdíleném historickém a kulturním dědictví a účasti obyvatel narušují některá objevující se hnutí, která napadají myšlenku otevřených, soudržných a demokratických společností, v nichž účast občanů a požívání práv umožňují vytvářet tolerantní způsob lidského spolužití.

–Fragmentovaná povaha a omezené zdroje stávajících programů financování EU vyčleněných na hodnoty, práva, občanství a spravedlnost omezují schopnost Unie reagovat na existující i nové problémy. Skutečnost, že „rozpočet programů nestačí k uspokojení poptávky“ označují respondenti veřejné konzultace za hlavní překážku, která může bránit tomu, aby stávající programy dosáhly svých cílů.

Podrobnější analýza rovněž ukazuje, že:

–Lidé stále nepožívají plně svých práv: stále existuje nerovnost a diskriminace osob na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Násilí představuje stále realitu každodenního života mnoha žen, dětí a jiných zranitelných osob.

–Je třeba vykonat více, aby se zajistilo, že občané mají povědomí o hodnotách EU a výhodách občanství EU, a podnítit k vyšší míře politické a společenské účasti a lepšímu pochopení Unie, její historie, kulturního dědictví a rozmanitosti.

–Práva vyplývající z občanství EU – na volný pohyb, konzulární ochranu a volební práva – nejsou stále dosud plně známa a uplatňována, a tudíž je bráněno občanské, politické a společenské účasti.

–Hospodářské krize, přetrvávající nerovnosti a problémy, jako je třeba migrace, vedly některé ke zpochybňování základních práv a hodnot, na kterých je Evropská unie založena. V některých případech jsou rovněž ohroženy právní stát, přístup ke spravedlnosti, prostor pro občanskou společnost a nezávislost soudnictví.

–Justiční spolupráce v občanských a trestních věcech není dostatečná a přístup ke spravedlnosti přes hranice členských států je stále obtížný. Je třeba zdokonalit nástroje pro shromažďování srovnatelných informací o kvalitě, nezávislosti a účinnosti systémů soudnictví členských států. Hlavní překážkou pro vzájemné uznávání a justiční spolupráci představuje nedostatečná důvěra v soudnictví jiných členských států.

Důsledky neřešení těchto problémů by mohly být závažné, neboť důvěra v demokracii a podpora prosazování hodnot základních práv by se oslabila.

Tyto problémy jsou společné všem členským státům a mají přeshraniční rozměr. Přestože je důležité přijímat opatření na vnitrostátní úrovni, samotné členské státy nevyvinou dostatečný pákový efekt k tomu, aby mohly vyřešit tyto problémy.

Prosazování a obrana hodnot a práv EU má hluboký dopad na politický, sociální, kulturní, právní a hospodářský život Unie a přispívá k tomu, aby EU přinášela hmatatelné výsledky v každodenním lidském životě. Opatření na úrovni EU v této oblasti musí být udržitelné a posílené, aby řešilo přetrvávající nedostatky a nové problémy a zajistilo prosazování, účinnou ochranu a dodržování práv a hodnot; přispěje to rovněž k dokončení vnitřního trhu a k podnícení prosperity a soudržnosti v EU. EU to navíc umožní, aby hrála klíčovou roli při obraně a prosazování svých hodnot na globální úrovni, což rovněž přispěje k cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

S ohledem na výše uvedené bude cílem nového programu financování „Práva a hodnoty“ chránit a prosazovat práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU a Listině základních práv Evropské unie, mimo jiné podporou organizací občanské společnosti, za účelem zachování otevřených, demokratických a inkluzivních společností.

Tento nový program bude spolu s programem Spravedlnost tvořit součást nového Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty přispívajícího z rozpočtu EU k zachování otevřených, demokratických, pluralistických a inkluzivních společností. Pomůže rovněž posílit postavení lidí prostřednictvím ochrany a prosazování práv, hodnot a prostřednictvím dalšího rozvoje prostoru práva EU.

·Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty přispívá bezprostředně k několika prioritám Evropské komise 2 , zejména k vytvoření prostoru práva a základních práv založeného na vzájemné důvěře, integrovanějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu trhu a Unii demokratické změny, růstu a pracovních míst.

Nový program je v souladu s evropským pilířem sociálních práv, který vyhlásily společně Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017. Pilíř se týká poskytnutí nových a účinnějších práv občanům, která vycházejí z 20 klíčových principů, mimo jiné rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí, podpory pro děti nebo začleňování osob se zdravotním postižením.

Občanství je dobrá oblast politiky pro rozvoj součinnosti mezi stávajícími programy financování vyčleněnými na vzdělávání, kulturu a občanství EU. Větší součinnost mezi programem Evropa pro občany a programem Práva, rovnost a občanství by bylo možné dosáhnout prostřednictví užší tematické spolupráce, například v oblasti potírání rasismu, rovnosti, kulturního dědictví, historického povědomí a kulturní rozmanitosti. Činnosti spojené s historickým povědomím, partnerstvími měst či celoevropskými sítěmi mají rozšiřovat obzory a rozvíjet pocit evropské sounáležitosti a evropské identity.

·Soulad s ostatními politikami Unie

Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva programy financování pomohou posílit a prosadit hodnoty EU a dodržování zásad právního státu a zachování otevřených, demokratických, inkluzivních a tvůrčích společností, což Evropané očekávají. Již podle stávajících pravidel jsou členské státy povinny prokázat, že jejich pravidla a postupy pro finanční řízení prostředků EU jsou odolné a financování je dostatečně chráněno proti zneužití a podvodům. Pouze nezávislé soudnictví, které prosazuje právní stát a právní jistotu ve všech členských státech, může v konečném důsledku zaručit, že peníze z rozpočtu EU jsou dostatečně ochráněny.

Na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) navrhla Komise nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech. Nové nařízení doplní nástroje, jejichž cílem je prosazovat společné hodnoty EU, včetně tohoto programu.

Program Práva a hodnoty bude financovat politiky, které se zabývají hodnotami a právy a mají ve svém středobodu životy a účast lidí. V tomto ohledu bude mít úzkou součinnost s několika politikami a jejich programy financování. Tyto součinnosti je vhodné zdůraznit:

–Součinnost s politikami zaměstnanosti, sociální oblasti a vzdělávání

Budoucí Evropský sociální fond plus bude hlavním stavebním prvkem klastru „Investice do lidí a hodnot“. Tento stavební prvek bude podporovat občany tím, že bude investovat do: lidského kapitálu, zaměstnanosti (mladých lidí), sociálních inovací, osvojování základních digitálních dovedností, integrace migrantů, sociálního začleňování nejchudších osob a vysoké úrovně ochrany lidského zdraví. Bude rozvinuta či posílena případná součinnost zejména za účelem podpory rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí pro nedostatečně zastoupené skupiny, jako jsou například Romové, a podporování sociální spravedlnosti, hodnot EU a dodržování základních práv.

Lze posílit součinnost s programem Erasmus+ vzhledem k tomu, že program Erasmus+ rovněž podporuje znevýhodněné skupiny – jako jsou mladí lidé se zdravotním postižením – v tom, aby získávali lepší přístup ke vzdělání, a podporuje činnosti, jejichž cílem je dosáhnout pevnějšího sociální začlenění, a prosazuje společné hodnoty pomocí vzdělávání. Již existující součinnost s programem Kreativní Evropa bude zachována a posílena, zejména pokud jde o kulturní dědictví a kulturní rozmanitost.

–Součinnost s vnějšími politikami a politikami rozvojové spolupráce a rozšíření 

Prosazování hodnot a práv v rámci EU se promítá v jejich prosazování na celosvětové úrovni, mimo jiné prostřednictvím vazeb na provádění cílů udržitelného rozvoje. V této souvislosti by měla být rozvinuta součinnost, zejména s vnější činností EU na multilaterální úrovni, ale rovněž při rozvoji rozvojové pomoci a politice rozšíření, aby se zajistila soudržnost při prosazování lidských práv, právního státu, rovnosti žen a mužů, zákazu diskriminace, tolerance.

–Součinnost s jednotným trhem

Budoucí program pro jednotný trh bude podporovat občany a spotřebitele na vnitřním trhu, a tudíž pomůže posílit jejich práva a právní postavení. V tomto ohledu bude doplňovat činnosti financované programem Práva a hodnoty, které se silně zaměřují na posílení postavení lidí.

Financováním činností týkajících se práva obchodních společností, smluvního práva a boje proti praní peněz budoucí program Jednotný trh doplní program Spravedlnost a přispěje bezprostředně k provádění politiky EU v oblasti spravedlnosti a vytvoření prostoru práva EU. Totéž platí pro spotřebitelskou politiku.

–Součinnost s migrací, správou hranic a bezpečností

–Součinnost s politikou v oblasti životního prostředí

Pokrytí zdravotní problematiky v programu Práva a hodnoty bude doplňovat pokrytí zdravotní problematiky v rámci politiky v oblasti životního prostředí EU, včetně opatření s environmentálně zdravotním rozměrem podle nařízení LIFE 3 .

–začleňování otázek klimatu

Návrh víceletého finančního rámce na období 2021–2027 předložený Komisí stanoví ambicióznější cíl začleňovat oblast klimatu do všech programů EU s tím, že na cíle v oblasti klimatu by se mělo vynakládat alespoň 25 % výdajů EU. Příspěvek tohoto programu k dosažení tohoto celkového cíle bude sledován prostřednictvím unijního systému klimatických ukazatelů na odpovídající úrovni rozlišení, včetně použití přesnějších metodik, jsou-li k dispozici. Komise bude i nadále každoročně předkládat informace vyjádřené prostředky na závazky v souvislosti s návrhem ročního rozpočtu.

Na podporu plného využití potenciálu programu přispět k cílům v oblasti klimatu bude Komise usilovat o identifikaci příslušných akcí a opatření prostřednictvím procesu přípravy, provádění, přezkumu a hodnocení programu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Právní základ

Návrh vychází z ustanovení čl. 16 odst. 2, čl. 19 odst. 2, čl. 21 odst. 2, článku 24, čl. 167 odst. 5 a článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Spojení těchto článků je zapotřebí k tomu, aby byly nadále podporovány politiky, které jsou rozvíjeny a prováděny v rámci stávajících programů. Spojení není určeno k tomu, aby se tyto činnosti rozšiřovaly i do nových oblastí politiky. Spojení více než jednoho článku je zapotřebí k tomu, aby bylo obecného cíle programu dosaženo uceleným způsobem a aby byl zaveden jednodušší a účinnější přístup k financování.

Podle čl. 16 odst. 2 SFEU má Unie pravomoc přijímat opatření související s ochranou fyzických osob při zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti práva Unie, a pravidla o volném pohybu těchto údajů. Toto ustanovení Smlouvy je právním základem tohoto návrhu.

Ustanovení čl. 19 odst. 2 stanoví přijetí podpůrných opatření jako základ pro činnosti, které přijímají členské státy v boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, včetně činností na podporu rovnosti mezi ženami a muži a na podporu práv dítěte. Toto ustanovení Smlouvy je právním základem tohoto návrhu.

Ustanovení čl. 21 odst. 2 SFEU upravuje opatření Unie k usnadnění výkonu práv občanů svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Tento článek se může vztahovat i na činnosti, jejichž cílem je informovat občany a veřejné orgány o právech na diplomatickou a konzulární ochranu a o jejich volebních právech, protože tyto akce v praxi usnadňují výkon práva občanů svobodně se pohybovat.

Demokratická angažovanost, účast občanů a podpora občanské společnosti jsou základními stavebními prvky občanství EU a práva svobodně se pohybovat a pobývat v EU, jak je definováno v čl. 21 odst. 1. V tomto ohledu představují zásadní faktory a elementy usnadňující výkon práva občanů svobodně se pohybovat a pobývat v EU.

Článek 24 SFEU upravuje občanskou iniciativu ve smyslu článku 11 SEU. Článek 24 SFEU je tedy právním základem tohoto návrhu v rozsahu, v němž stanoví financování technické a organizační podpory k provedení nařízení [(EU) č. 211/2011], čímž podporuje výkon práva navrhovat a podporovat evropské občanské iniciativy ze strany občanů.

Ustanovení článku 167 SFEU ukládá Unii, aby přispívala k rozkvětu kultur členských států a přitom respektovala jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňovala společné kulturní dědictví. Opatření Unie podněcují spolupráci mezi členskými státy a doplňují jejich opatření v oblastech, jako je mimo jiné zlepšení znalostí o kultuře a historii obyvatel Evropy a jejich šíření a konzervace a ochrana kulturního dědictví evropského významu. Ustanovení čl. 167 odst. 5 SFEU je proto právním základem tohoto návrhu.

Článek 168 SFEU stanoví vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a činnost Unie, která doplňuje politiku členských států v oblasti předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví. Násilí, mimo jiné na dětech a ženách, představuje ohrožení tělesného a duševního zdraví. Děti jsou zranitelnou skupinou občanů a potřebují zvýšenou ochranu proti těmto ohrožením, která často zahrnují přeshraniční hrozby. Násilí na ženách představuje rovněž vážné ohrožení tělesného a duševního zdraví a jeho oběti potřebují zvýšenou úroveň ochrany. Článek 168 SFEU je proto právním základem tohoto návrhu.

·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Prosazování a ochrana hodnot vyžaduje mechanismy nadnárodní spolupráce a příležitosti ke spolupráci v rámci sítí. Členské státy jednající samostatně tohoto obvykle nemohou dosáhnout.

V mnoha oblastech, jako jsou rovnost, nepřípustnost diskriminace či občanství, jsou jednotlivci chráněni právem a právními předpisy Unie, nemají však o svých právech dostatečné povědomí. Pouze osvětou, sdílením osvědčených postupů a odbornou přípravou na úrovni EU bude možné zajistit, aby byli osloveni lidé ve všech členských státech, aby byly informovány správní struktury / orgány a aby bylo předáváno konzistentní poselství. Současně reakce na úrovni EU vytvoří úspory z rozsahu, zajistí kvalitu těchto opatření a zaručí, aby členské státy měly konzistentní výklad a soudržné uplatňování právních nástrojů v rámci celé EU.

Financování činností podporujících účast občanů EU, které se odehrává na národní nebo regionální úrovni, je velmi omezené, přičemž v mnoha zemích EU jde dokonce ještě méně prostředků na činnosti souvisejících s posilováním historického povědomí. A i když příjemci na podobné činnosti finance dostávají, alternativní zdroje financování neupřednostňují podporu občanství a historického povědomí na úrovni EU. Skutečnost, že zúčastněné strany nejsou schopny nebo jsou jen v omezené míře schopny uskutečňovat podobné projekty bez finanční podpory ze strany EU, poukazuje na to, do jaké míry jsou příjemci na těchto finančních prostředcích závislé.

·Proporcionalita

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Hodnocení programu Práva, rovnost a občanství v polovině období ukazuje, že problémy a faktory spojené s obecnými a specifickými cíli programu jsou stále relevantní. Celkové potřeby podpory identifikované na počátku programu Práva, rovnost a občanství nebyly dosud zcela naplněny a zůstávají i nadále relevantní. Celkově se program Práva, rovnost a občanství vhodně zabývá relevantními skupinami, avšak při provádění by se měla zajistit systematičtější analýza potřeb těchto skupin. Byly navíc rovněž identifikovány problémy týkající se ekvity (distribuce finančních prostředků mezi skupiny příjemců, zapojení orgánů pro rovnost, genderový mainstreaming, mainstreaming práv dítěte a osob se zdravotním postižením) při tvorbě programů, provádění a monitorování. Pro dosažení další soudržnosti s jinými programy a projekty EU by významnou úlohu hrála rovněž koordinace a výměna informací.

Při provádění programu Práva, rovnost a občanství se dosáhlo uspokojivého pokroku, pokud jde o finanční provádění a dosah činností programu k účastníkům. Analýza výsledků dosažených programem Práva, rovnost a občanství ukazuje, že skupiny účastnící se činností financovaných programem nyní lépe chápou právo a politiky Unie. Příjemci hodnotili povětšinou kladně aktivity, kterých se zúčastnili, ačkoliv existuje prostor pro zlepšení udržitelnosti. Řada komunikačních činností propagujících program Práva, rovnost a občanství byla do značné míry úspěšná. Je však nutné dále usilovat o to, aby se zajistilo, že jsou osloveni všichni potenciální žadatelé ve všech členských státech. Klíčovým úspěchem nového programu, ve srovnání s předchozími programy, bylo snížení časové a finanční náročnosti pro příjemce: dotázaní příjemci uvedli, že se jak příprava návrhů, tak provádění činností staly méně zatěžujícími.

Druhy prováděcích opatření (granty na provozní náklady, granty na akce, přímé granty a zadávání veřejných zakázek) jsou v souladu s programovými cíli a potřebami zúčastněných stran způsobilých získat podporu. Nařízení o financování programu Práva, rovnost a občanství stanovilo značnou flexibilitu díky použití užšího řízení, zejména pokud šlo o provádění rozsáhlých osvětových kampaní o ochraně údajů a předcházení násilí. Příjemci programu vyjádřili obavy, pokud jde o zefektivnění procesu podávání návrhů, provádění a povinností a mechanismů podávání zpráv. Zjednodušení je oblast, ve které zůstal prostor pro zdokonalení.

Hodnocení a studie programu Evropa pro občany za posledních deset let ukázaly, že program hrál důležitou roli, neboť jde o jediný program EU, který se zaměřuje přímo na občany a zapojuje je prostřednictvím přístupu zdola nahoru. Hodnocení programu Evropa pro občany na období 2014–2020 v polovině období ukazuje, že jeho cíle byly a jsou relevantní pro problémy, které řeší, tj. přispívat k tomu, aby občané chápali Unii, její dějiny a rozmanitost, a podporovat evropské občanství a zlepšovat podmínky aktivního občanství a demokratické angažovanosti na úrovni Unie. Tyto dvě složky se nejen vzájemně doplňují, nýbrž i vzájemně podporují, a to díky vazbě mezi nabytými zkušenostmi a plány pro budoucí Evropu. Vysoký počet přímých a nepřímých účastníků projektů v rámci programu Evropa pro občany dokládá, že program byl při poměrně nízkých nákladech účelný. Současně vysoká poptávka žadatelů o granty ukazuje, že existuje prostor pro další financování, což požadovaly konzultované zúčastněné strany během hodnocení. Ve své zprávě z března 2017 o provádění programu Evropa pro občany na období 2014–2020 vyjádřil Evropský parlament pevnou podporu programu a vyzval k podstatnému navýšení jeho rozpočtu. Program Evropa pro občany demonstroval svou přidanou hodnotu EU díky jeho dopadu na účastníky a jeho roli coby doplňku k jiným programům financování z EU a politickým iniciativám věnovaným vzdělávání, kultuře a občanství EU. Mezi aspekty, které byly identifikovány pro zlepšení, patří zejména zvýšení viditelnosti programu, přepracování ukazatelů monitorování a rozvoj větší součinnosti s ostatními relevantními programy financování a iniciativami EU.

·Konzultace se zúčastněnými stranami

Konzultační strategie, ze které vycházely přípravné práce na programu, zahrnovala: i) veřejnou konzultaci o hodnotách a mobilitě a o návrhu víceletého finančního rámce po roce 2020; ii) veřejné konzultace v rámci hodnocení stávajících programů financování v polovině období; a iii) několik konzultací ad hoc organizovaných Komisí ve formě diskusí u kulatých stolů se zúčastněnými stranami, konferencí a seminářů.

Otevřená veřejná konzultace ohledně využívání fondů EU v oblasti hodnot a mobility

Konzultace proběhly v souvislosti s hodnoceními existujících programů financování EU pokrývajících několik oblastí politiky a zabývaly se především stávající výkonností a budoucími výzvami. Účelem veřejné konzultace o fondech EU v oblasti hodnot a mobility bylo zjistit, jaké názory mají všechny zúčastněné strany na to, jak nejlépe využít každé euro z rozpočtu EU. Veřejná konzultace o fondech EU v oblasti hodnot a mobility probíhala od 10. ledna 2018 do 9. března 2018 ve 23 úředních jazycích EU.

Jako odpověď na online veřejnou konzultaci o fondech EU v oblasti hodnot a mobility obdržela Komise celkem 1 839 odpovědí z celé Evropy. Z nich 52 % pocházelo od respondentů se zkušenostmi s programem Erasmus+ a 43 % od respondentů ze zkušenostmi s programem Kreativní Evropa.

Nejméně jedna odpověď přišla z každého členského státu. Zemí s nejvyšší počtem příspěvků celkově je Německo (24,4 %), následují Francie (8,7 %), Belgie (7,7 %) a Španělsko (5,4 %).

Z 1 839 příspěvků na online dotazník bylo 65,2 % (1 199) od organizací a 34,8 % (640) od jednotlivců.

O své názory se podělila široká škála zúčastněných stran: z 1 199 příspěvků od organizací pocházelo 355 (19,3 %) od nevládních organizací, platforem nebo sítí, 270 (14,7 %) od soukromých podniků (především mikropodniků a malých podniků) a 127 (6,9 %) od výzkumníků a akademiků.

Analýza shrnutá níže se zaměřuje na respondenty, kteří mají zkušenosti s těmito programy EU:

1. Program Evropa pro občany a/nebo

2. Program Práva, rovnost a občanství a/nebo

3. Program Kreativní Evropa a/nebo

4. Program Spravedlnost.

Níže jsou uvedeny některé z hlavních výsledků:

–Podle respondentů, „prosazování evropské identity a společných hodnot“ jakož i „prosazování práv a rovnosti“ jsou důležité společné problematiky (mezi prvními čtyřmi zmíněnými problematikami), které se mají řešit v každém ze čtyř programů. „Podporování aktivního občanství, demokratického zapojení do společnosti a právního státu“ a „prosazování sociálního začleňování a spravedlnosti“ se jeví jako důležité problematiky, které se mají rovněž řešit v příslušných programech, avšak v menší míře v programu Kreativní Evropa, pro který jsou důležitější hospodářské problémy a kulturní rozmanitost.

–„Podporování inovací“, „podporování evropské kulturní rozmanitosti a kulturního dědictví“, „prosazování evropské identity a společných hodnot“ jsou považovány za politiky, které plně nebo poměrně řeší problematiky poloviny či více respondentů se zkušenostmi se čtyřmi dotčenými programy. Rovněž 52 % respondentů se zkušenostmi s programem Kreativní Evropa má za to, že politická opatření na „podporování konkurenceschopnosti evropského kulturního a kreativního odvětví“ plně nebo poměrně řeší problematiku.

–Zhruba 80 % respondentů se zkušenostmi se čtyřmi výše uvedenými programy EU souhlasí s tím, že tyto programy přidávají hodnotu ve velké míře nebo do poměrně značné míry k tomu, co členské státy mohou dosáhnout na celostátní, regionální a/nebo místní úrovni.

–Hlavní překážky, jež by podle respondentů mohly stávajícím programům / fondům bránit v dosažení cílů, jsou velice podobné bez ohledu na daný program: „rozpočet programů nestačí k uspokojení poptávky“; „nedostatečná podpora drobných zúčastněných stran“; „nedostatečná podpora pro uchazeče, kteří podávají přihlášku poprvé“, jsou identifikovány jako hlavní tři překážky.

–Respondenti se zkušenostmi s jedním nebo více ze čtyř programů EU souhlasí s tím, že „používání zjednodušených formulářů žádosti“, „opatření mající za cíl zjednodušit strukturované sítě a partnerství“; „opatření mající za cíl zjednodušit financování akcí, které zahrnují několik cílových odvětví“, a „lepší koordinace mezi různými programy/fondy“ představují hlavní kroky, které se mají přijmout pro zjednodušení a snížení administrativní zátěže příjemců.

Byly analyzovány tři hlavní scénáře:

–zachování stávající situace u čtyř programů financování v rámci podklastru „hodnoty“ rozpočtu EU, konkrétně programu Práva, rovnost a občanství, programu Spravedlnost, programu Kreativní Evropa a programu Evropa pro občany,

–jako alternativu ke stávající situaci a základnímu scénáři je v druhém scénáři navrhováno rozvinout součinnost mezi stávajícími programy a sdružit je do jedné politické části o hodnotách EU s dvěma základními programy financování: programem Evropská kultura, práva a hodnoty a programem Spravedlnost,

–třetí scénář zahrnoval vytvořit jediný program financování pokrývající všechny čtyři programy financování uvedené výše.

Základní scénář: zachování stávající situace se čtyřmi programy financování a proporcionální 15% rozpočtový škrt

Analýza základního scénáře s možným 15% snížením dostupného financování ukazuje, že by nastaly negativní následky pro provádění politik. Jde zejména o tyto skutečnosti:

15% snížení financování programu Práva, rovnost a občanství by se odrazilo v každoročním stanovování priorit, tj. koncentrování financování v některých oblastech v jednom roce a podporování jiných politických oblastí v následujících letech, a to v rozporu s narůstajícími potřebami v oblasti. Toto snížení by rovněž vedlo k omezení studií, sběru údajů, kampaní zvyšujících povědomí atd., které jsou nutné pro zajištění podložených politických opatření a legislativy.

V případě programu Evropa pro občany by rozpočtový škrt ve výši 15 % snížil základní rozpočet na 157 milionů EUR, což není dostačující pro závazek Komise postavit občany do centra evropského procesu. Nebylo by získáno kritické množství účastníků a geografické pokrytí činností nezbytných k dosažení zamýšleného dopadu. Stabilní rozpočtový příděl (na základě rozpočtu 2017) by umožnil kontinuitu, ale měl by stále pouze omezený dopad.

Snížení financování podprogramu MEDIA v rámci programu Kreativní Evropa o 15 % by nevyhnutelně znamenalo racionalizaci a koncentraci na omezený počet akcí. Pokles financování by měl neúměrný dopad na země s nižší produkcí a/nebo země s omezenou zeměpisnou / jazykovou oblastí. Snížil by se rovněž počet vzdělávacích aktivit pro audiovizuální profesionály a počet koprodukcí EU, což jsou práce snáze překračující hranice. Omezení rozsahu sítě provozovatelů kin by negativně ovlivnilo přístup občanů EU, a to zejména ze středoevropských a východoevropských zemí k zahraničnímu evropskému obsahu.

U podprogramu Kultura programu Kreativní Evropa by 15% snížení neumožnilo dosáhnout kritického množství v reakci na potřeby kulturního a tvůrčího odvětví. Z toho by vyplývala zejména omezená evropská přidaná hodnota, a tudíž omezený dopad na kulturní rozmanitost, méně příležitostí k přeshraniční spolupráci, méně příležitostí na trhu a méně kariérních příležitostí pro pracovníky v kulturním a tvůrčím odvětví. Společenský dopad by se snížil a mezinárodní otevření programu by muselo být omezeno na jeho úroveň před rokem 2014 a bylo by upuštěno od účasti klíčových sousedních partnerských zemí EU.

Finanční záruka pro kulturní a tvůrčí odvětví by mohla být ohrožena, což by bylo negativní pro tato odvětví zejména ve východních zemích, kde jsou finanční trhy méně rozvinuté a kde je tudíž méně možností k přístupu k financování.

Zavržené alternativy v posouzení dopadů: jediný program

Z důvodů souvisejících s právním základem byla alternativa jednoho nástroje/programu navrhovaná ve třetím scénáři zavržena. Většina aktivit a politik je založena na článcích, které stanový řádný legislativní postup, vyjma stávajícího programu Evropa pro občany. V současnosti hlavní zaměření programu Evropa pro občany je na účast občanů, a tudíž je založeno na článku 352 SFEU (jednomyslnost). Po analýze by cíle a odpovídající aktivity mohly být, pokud by bylo jejich zaměření do určité míry změněno, upraveny tak, aby vyhovovaly novému přístupu širšího programu; v takovém případě by spadaly do působnosti čl. 167 odst. 1 a 2 SFEU, které stanoví řádný legislativní postup. Vzhledem k postavení Spojeného království a Irska, pokud jde o prostor svobody, bezpečnosti a práva, jakož i postavení Dánska podle protokolů 21 a 22 připojených ke Smlouvám, však program Spravedlnost, přestože rovněž podléhá řádnému legislativnímu postupu, musí zůstat v samostatném nástroji.

Navrhované alternativy v posouzení dopadů: rámec hodnot EU s dvěma programy financování

Analýza ukazuje, že existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o stávající situaci čtyř programů financování. Proto jako alternativu ke stávající situaci a základnímu scénáři je navrhováno rozvinout synergie mezi stávajícími programy a výsadními liniemi a zkombinovat je do jedné politické části o hodnotách EU s dvěma základními programy financování: program Kultura, práva a hodnoty Evropy a program Spravedlnost, jak jsou prezentovány níže:

Nová architektura budoucího financování jakožto alternativy k základnímu scénáři se zaměřuje na:

–rozvoj součinnosti mezi politikami s nalezením společných základů pro akci při současném respektování jejich specifik;

–omezení překrývání a fragmentací;

–zajištění flexibility při přidělování finančních prostředků při současném zajištění určité míry předvídatelnosti finančního krytí vyčleněného na každou politiku;

–podporu meziodvětvových a inovačních akcí;

–zajištění kritického množství zdrojů na prosazování hodnot při zohlednění potřeb každé politiky.

Zvolená alternativa

Komise rozhodla vytvořit samostatný program Kreativní Evropa a vytvořit Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty zahrnující dva programy: program Spravedlnost a program Práva a hodnoty. Posouzení dopadů je i nadále platné a tyto iniciativy z něj vycházejí. Toto rozhodnutí je zachyceno v navrhovaném balíčku VFR na období po roce 2020 představeném 2. května 2018 4 .

·Zjednodušení

Navrhovaný program Práva a hodnoty je výsledkem sdružení dvou programů financování konkrétně programu Práva, rovnost a občanství a programu Evropa pro občany. Tyto programy jsou malé nástroje, které nemohou zasáhnout kritické množství a jejichž účelnost je omezena jejich relativně nízkými rozpočty. Jejich spojení přinese proto zjednodušení, součinnost a vzájemné posílení a pomůže je učinit efektivnějšími.

Zejména sdružení činností týkajících se občanství pod stejnými cíli přinese snadnější postupy pro příjemce, kteří budou mít jednotné kontaktní místo pro své návrhy.

Stávající program Evropa pro občany již podstoupil podstatná zjednodušení díky opatřením, jako jsou jednorázové částky a paušální sazby, elektronické formuláře návrhů a grantová rozhodnutí. V tomto duchu bude usilováno o zjednodušené provádění v případě oblastí politiky financovaných programem Práva, rovnost a občanství prostřednictvím jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů.

Komplexita a různorodost pravidel financování současných programů představují překážku pro žadatele. Poskytnutí jednotného místa pro externí uživatele účastnící se životního cyklu grantů (portálu pro účastníky), který zahrnuje komplexní systém řízení grantů, může hrát důležitou roli při zjednodušování přístupu k programu. Program Práva, rovnost a občanství je řízen prostřednictvím korporátního systému Komise, který byl původně vyvinut pro program Horizont 2020, přičemž program Evropa pro občany se k tomu systému možná připojí v pozdější fázi. Po dokončení této migrace program Práva a hodnoty a jeho příjemci budou moci využít toto zjednodušení.

·Základní práva

Cíle programu Práva a hodnoty jsou úzce spjaty s prosazováním základních práv a jsou v souladu s Listinou základních práv Evropské unie. Nový program spolu s programem Spravedlnost budou zejména tvořit součást Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty v rozpočtu EU, jehož cílem je podporovat otevřené, demokratické a inkluzivní společnosti a posílit postavení lidí prostřednictvím ochrany a prosazování práv, hodnot a prostřednictvím dalšího rozvoje prostoru práva EU.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

·Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Bude sestaven plán provádění pro specifikaci modalit, za kterých program poběží.

Bude sestaven podrobný plán monitorování a hodnocení pro specifikaci, jak budou související opatření prováděna v praxi a jaká bude strategie údajů. Monitorování programu bude probíhat jednak soustavně (např. včasným reagováním na neplánované události / výjimečné potřeby) a pravidelně plánovaně (podáváním zpráv o klíčových výzvách k podávání návrhů, přezkumech projektu, koordinaci nebo osvětových akcích) a bude případně podkladem pro klíčové ukazatele programu. Zprávy o monitorování následně poslouží jako podklady pro:

–hodnocení v polovině období (které se provede nejpozději čtyři roky od počátku provádění programu), ve spojení se závěrečným hodnocením předchozích programů; a

–závěrečné hodnocení (které se provede nejpozději čtyři roky po skočení programového období).

Tato hodnocení se provedou v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 5 v případě, že tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politiky by měla poskytnout základ k posouzení dopadů budoucích možných opatření. Tato hodnocení posoudí účinky programu v praxi na základě klíčových ukazatelů/cílů programu a podrobné analýzy míry, v jaké lze program považovat za relevantní, účinný, účelný a poskytující dostatek přidané hodnoty EU a soudržný s ostatními politikami EU. Budou zahrnovat doporučení k řešení jakýchkoliv identifikovaných nedostatků/problémů nebo doporučení, jak využít potenciálu na další zdokonalení činností nebo jejich výsledků a maximalizovat jejich využití/dopad.

Komise bude pravidelně podávat zprávy Evropskému parlamentu, Radě a všem ostatním relevantními orgánům a institucím EU prostřednictvím zpráv o monitorování a hodnocení a veřejného srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů programu.

Podstatná část programu bude prováděna Výkonnou agenturou pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) pod dohledem útvarů Komise zodpovědných za tento program.

·Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Obecným cílem navrhovaného programu Práva a hodnoty je chránit a prosazovat práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU a Listině základních práv Evropské unie, mimo jiné podporou organizací občanské společnosti, za účelem zachování otevřených, demokratických a inkluzivních společností. Tohoto obecného cíle bude dosaženo prostřednictvím tří specifických cílů: podporou rovnosti a práv, podporou angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie a bojem proti všem formám násilí. Program bude upravovat a urychlovat součinnost mezi svými různými specifickými cíli s cílem účelněji podporovat oblasti politiky, které tyto cíle pokrývají, a zvýšit jejich potenciál dosahu na obyvatele. Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu jednotlivých politik, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby prostřednictvím speciálně uzpůsobených přístupů.

2018/0207 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program Práva a hodnoty

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 16 odst. 2, čl. 19 odst. 2, čl. 21 odst. 2, články 24, 167 a 168 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 6 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 7 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie.

(2)Tyto práva a hodnoty musí být nadále prosazovány a posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli a stát se středobodem projektu EU. Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům, je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu bude program Spravedlnost i nadále podporovat další rozvoj unijního prostoru práva a přeshraniční spolupráci. Program Práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 8 a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/2014 9 (dále jen „předchozí programy“).

(3)Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat přednostně na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat právem se řídící, spravedlivou, inkluzivní a demokratickou společnost. To zahrnuje dynamickou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a podporování bohaté rozmanitosti evropské společnosti, založené na naší společné historii a paměti. Článek 11 Smlouvy o Evropské unii dále uvádí, že orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.

(4)Program Práva a hodnoty (dále jen „program“) by měl umožnit rozvoj součinnosti za účelem řešení problémů, které jsou společné v souvislosti s prosazováním a ochranou hodnot a dosažením kritického rozměru pro zajištění hmatatelných výsledků v praxi. Mělo by se toho dosáhnout tím, že se bude navazovat na kladné zkušenosti z předchozích programů. Tím bude umožněno plné využití potenciálu součinnosti za účelem účinnější podpory oblastí politiky, na něž se program vztahuje, a zvýšení jejich potenciálu oslovit lidi. Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu jednotlivých politik, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby prostřednictvím uzpůsobených přístupů.

(5)Je zapotřebí nejrůznějších opatření a koordinovaného úsilí, aby se Evropská unie přiblížila svým občanům. Propojení občanů při projektech partnerství měst nebo sítí měst a podporování organizací občanské společnosti v oblastech pokrytých programem přispěje ke zvýšení angažovanosti občanů ve společnosti a v konečném důsledku k jejich zapojení do demokratického života Unie. Také činnosti na podporu vzájemného porozumění, rozmanitosti, dialogu a respektování druhých podpoří pocit sounáležitosti a evropské identity, založený na společném porozumění evropským hodnotám, kultuře, dějinám a dědictví. Zejména je důležité prosazovat větší pocit sounáležitosti k Unii a hodnotám Unie u občanů nejvzdálenějších regionů EU vzhledem k jejich odlehlosti a vzdálenosti od kontinentální Evropy.

(6)Činnosti související s posilováním historického povědomí a kritického pohledu na historickou paměť Evropy jsou nutné k tomu, aby si občané byli vědomi společné historie coby základu společné budoucnosti, morálního účelu a sdílených hodnot. Je zapotřebí rovněž zohlednit význam historických, kulturních a mezikulturních aspektů, jakož i vazby mezi historickým povědomím a vytvářením evropské identity a pocitu sounáležitosti.

(7)Občané by také měli mít větší povědomí o svých právech vycházejících z občanství Unie a měli by mít pozitivní náhled na život, cestování, studování, práci a dobrovolnickou činnost v jiném členském státě a také by měli mít pocit, že mohou požívat a uplatňovat svá práva spojená s občanstvím a spolehnout se na rovný přístup k právům a na vymahatelnost a ochranu svých práv bez jakékoliv diskriminace, ať už jsou v jakékoliv části Unie. Je třeba podporovat občanskou společnost, a zajistit tak prosazování a ochranu společných hodnot EU a zvyšování povědomí o těchto hodnotách podle článku 2 Smlouvy o EU, a tím rovněž přispět k účinnému požívání práv v rámci práva Unie.

(8)Rovnost žen a mužů je základní hodnotou a cílem Evropské unie. Jsou-li ženy diskriminovány a je-li s nimi nerovně zacházeno, dochází tím k porušování jejich základních práv a brání jim to v plném politickém, sociálním a ekonomickém zapojení do společnosti. Existence strukturálních a kulturních překážek navíc zabraňuje dosažení skutečné rovnosti žen a mužů. Prosazování rovnosti žen a mužů ve všech činnostech Unie je proto hlavní činností Unie a motor hospodářského růstu a program by je měl podporovat.

(9)Násilí na základě pohlaví a násilí na dětech a mladých lidech představuje závažné porušování základních práv. K násilí dochází v celé Unii, za všech společenských a hospodářských souvislostí, a má závažné následky pro tělesné a duševní zdraví obětí i pro společnost jako celek. Oběťmi násilí se snadno stávají zejména děti, mladí lidé a ženy, a to především v rámci úzkých svazků. Je zapotřebí přijmout opatření na ochranu práv dítěte a přispět k jejich ochraně před újmami a násilím, které ohrožují jejich tělesné a duševní zdraví a představují porušení jejich práv na rozvoj, ochranu a důstojnost. Boj proti všem formám násilí, podpora prevence a ochrana a podpora obětí jsou priority Unie, které pomáhají naplňovat základní práva jednotlivců a přispívají k rovnosti žen a mužů. Tyto priority by měl program podporovat.

(10)Je zapotřebí silné politické vůle a koordinovaného postupu, založeného na metodách a výsledcích předchozích programů Daphne, programu Práva, rovnost a občanství a programu Spravedlnost v zájmu předcházení všem formám násilí a boje proti nim a v zájmu ochrany obětí. Zejména program Daphne, z něhož jsou poskytovány finanční prostředky na podporu obětí násilí a na boj proti násilí na ženách, dětech a mladých lidech, je od svého zahájení v roce 1997 nesmírně úspěšný, pokud jde o jeho oblíbenost u zúčastněných stran (orgánů veřejné moci, akademických institucí a nevládních organizací) i účinnost financovaných projektů. Financoval projekty na zvýšení povědomí, poskytování podpory službám pro oběti, na podporu činností nevládních organizací působících v terénu. Zabýval se všemi formami násilí, například domácím násilím, sexuálním násilím, obchodováním s lidmi, a rovněž i nově se objevujícími formami násilí, například kybernetickou šikanou. Je tedy třeba pokračovat ve všech těchto opatřeních a náležitě zohlednit tyto výsledky a nabyté zkušenosti při provádění programu.

(11)Zákaz diskriminace je základní zásadou Unie. Článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Zákaz diskriminace je rovněž zakotven v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie. Mělo by se přihlédnout ke zvláštním rysům různých forem diskriminace a souběžně by měla být vypracována příslušná opatření pro předcházení diskriminaci založené na jednom nebo více důvodech a pro boj proti ní. Program by měl podporovat opatření na předcházení diskriminaci, rasismu, xenofobii, antisemitismu, nenávisti vůči muslimům a jiným formám nesnášenlivosti a boj proti nim. Velká pozornost by v této souvislosti měla být rovněž věnována předcházení všem formám násilí a nenávisti, segregace a stigmatizace a boji proti nim, jakož i boji proti šikanování, obtěžování a netolerantnímu zacházení. Program by měl být prováděn způsobem, jímž se bude vzájemně posilovat s dalšími činnostmi Unie, které sledují stejné cíle, zejména ty, které uvádí sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 10 “ a doporučení Rady ze dne 9. prosince května 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech 11 .

(12)Překážky související s postoji a prostředím i nedostatečná přístupnost zabraňuje zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Osoby se zdravotním postižením se potýkají s překážkami, jež jim brání mimo jiné v přístupu na trh práce, ve využívání výhod inkluzivního a kvalitního vzdělávání, v možnosti vyhnout se chudobě a sociálnímu vyloučení, v přístupu ke kulturním iniciativám a k médiím nebo ve využívání jejich politických práv. Jako signatář Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením se Unie spolu se všemi svými členskými státy zavázala podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné požívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením. Ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením se stala nedílnou součástí právního řádu Unie.

(13)Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace (právo na soukromí), které je základním právem zakotveným v článku 7 Listiny základních práv. Ochrana osobních údajů je základním právem zakotveným v článku 8 Listiny základních práv a v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie. Dodržování pravidel ochrany osobních údajů podléhá kontrole nezávislých dozorových úřadů. Právní rámec Unie, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 12 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 13 zavádí ustanovení, která mají zajistit, že právo na ochranu osobních údajů je účinně chráněno. Tyto právní nástroje ukládají vnitrostátním dozorovým úřadům zabývajícím se ochranou osobních údajů, aby zvyšovaly povědomí a chápání veřejnosti, pokud jde o rizika, pravidla, záruky a práva související se zpracováním osobních údajů. Vzhledem k významu práva na ochranu osobních údajů v době rychlého technologického vývoje by Unie měla být schopna vykonávat osvětovou činnost, provádět studie a další příslušné činnosti.

(14)Článek 24 SFEU ukládá Evropskému parlamentu a Radě, aby přijaly ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 11 Smlouvy o Evropské unii. Došlo k tomu přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady článek [(EU) č. 211/2011 14 ]. Program by měl podporovat financování technické a organizační podpory k provedení nařízení [(EU) č. 211/2011], čímž podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy.

(15)Podle článků 8 a 10 SFEU by program měl ve všech svých činnostech podporovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zohlednění cílů v oblasti zákazu diskriminace.

(16)V čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU je Unii uložena povinnost prosazovat ochranu práv dítěte v souladu s článkem 24 Listiny základních práv a v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech dítěte.

(17)V souladu s akty Unie o rovném zacházení zřizují členské státy nezávislé subjekty pro prosazování rovného zacházení obecně známé jako „orgány pro rovné zacházení“ za účelem boje proti diskriminaci založené na rase a etnickém původu, jakož i pohlaví. Mnohé členské státy však šly nad rámec těchto požadavků a zajistily, aby se orgány pro rovné zacházení rovněž mohly zabývat diskriminací založenou na jiných důvodech, jako je věk, sexuální orientace, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, či jiných důvodech. Orgány pro rovné zacházení hrají klíčovou úlohu v prosazování rovnosti a zajišťování účinného uplatňování právních předpisů týkajících se rovného zacházení, a to zejména prostřednictvím poskytování nezávislé pomoci obětem diskriminace, provádění nezávislých průzkumů ohledně diskriminace, zveřejňování nezávislých zpráv a vydávání doporučení o jakýchkoliv otázkách souvisejících s diskriminací v jejich zemi. V tomto ohledu je zásadní, aby byla práce orgánů pro rovné zacházení koordinována na úrovni Unie. V roce 2007 vznikla síť EQUINET. Jejími členy jsou vnitrostátní subjekty pro prosazování rovného zacházení, jak stanoví směrnice Rady 2000/43/ES 15 a 2004/113/ES 16 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES 17 a 2010/41/EU 18 . EQUINET má výjimečnou pozici, jelikož jde o jediný subjekt, který zajišťuje koordinaci činností mezi orgány pro rovné zacházení. Tato koordinační činnost sítě EQUINET je klíčová pro řádné provádění antidiskriminační právních předpisů Unie v členských státech a program by ji měl podporovat.

(18)Nezávislé subjekty zabývající se dodržováním lidských práv a organizace občanské společnosti hrají zásadní roli tím, že prosazují a chrání společné hodnoty Unie podle článku 2 Smlouvy o EU a zvyšují povědomí o nich, a rovněž přispíváním k účinnému požívání práv v rámci práva Unie, včetně Listiny základních práv Evropské unie. Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018, dostatečná finanční podpora je klíčem k rozvoji příznivého a udržitelného prostředí pro organizace občanské společnosti, jejichž role je díky tomu posílena a které pak mohou vykonávat své funkce nezávisle a účinně. Finanční prostředky z EU by v rámci doplnění úsilí vynakládaného na vnitrostátní úrovni měly tudíž přispět k podpoře, posílení postavení a tvorbě kapacit nezávislých organizací občanské společnosti, které se zabývají prosazováním lidských práv, jejichž činnosti pomáhají strategickému vymáhání práv vyplývajících z práva EU a Listiny základních práv Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím propagačních a kontrolních činností, jakož i k prosazování a ochraně společných hodnot Unie a ke zvyšování povědomí o nich na vnitrostátní úrovni.

(19)Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací orgánů, úřadů a agentur Unie, zejména s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů a Agenturou Evropské unie pro základní práva, a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje.

(20)Program by měl být otevřen za určitých podmínek pro účast členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), a členům ESVO, kteří nejsou členy EHP, a jiným evropským zemím. Přistupující země, kandidátské a potenciální kandidátské země využívající předvstupní strategie by rovněž měly být schopny účastnit se programu.

(21)Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí zajistit evropskou přidanou hodnotu všech prováděných činností, jejich doplňkovost s činnostmi členských států, přičemž se usiluje o soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty – a tudíž s programem Spravedlnost – jakož i s programem Kreativní Evropa, a Erasmus+ s cílem těžit z potenciálních průniků v oblastech kultury, médií, umění, vzdělávání a kreativity. Je nutné vytvořit součinnost s ostatními evropskými programy financování, zejména v oblasti zaměstnanosti, vnitřního trhu, podnikání, mládeže, zdraví, občanství, spravedlnosti, migrace, bezpečnosti, výzkumu, inovací, technologií, průmyslu, soudržnosti, turismu, vnějších vztahů, obchodu a rozvoje.

(22)Toto nařízení stanoví finanční krytí na program Práva a hodnoty, které je hlavní referenční částkou ve smyslu [bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 19 ] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(23)Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, , finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(24)Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 20 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 21 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 22 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 23 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 24 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(25)Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(26)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU.

(27)Podle [článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU 25 ] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(28)Vzhledem k významu boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k tomu, aby se opatření v oblasti klimatu stala významným tématem a dosáhlo se celkového cíle, že 25 % výdajů z rozpočtu Unie bude směřovat na podporu cílů souvisejících s touto problematikou. Během přípravy a provádění programu budou identifikována relevantní opatření a budou znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období.

(29)Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

(30)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o ukazatele uvedené v článcích 14 a 16 a v příloze II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(31)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 26 .

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět

Toto nařízení zavádí program Práva a hodnoty (dále jen „program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2
Cíle programu

1.Obecným cílem programu je chránit a prosazovat práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU, mimo jiné prostřednictvím podporování organizací občanské společnosti, za účelem zachování otevřených, demokratických a inkluzivních společností.

2.V rámci obecného cíle stanoveného v odstavci 1 má program tyto specifické cíle odpovídající složkám:

a)podpora rovnosti a práv (složka Rovnost a práva),

b)podpora angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie (složka Angažovanost a účast občanů),

c)boj proti násilí (složka Daphne).

Článek 3
Složka Rovnost a práva

V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. a) se program zaměří na:

a)předcházení nerovnosti a diskriminaci osob na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a boj proti nim a podporu komplexních politik k prosazování rovnosti žen a mužů a antidiskriminace a jejich širokého uplatňování, jakož i na politiky v oblasti boje proti rasismu a všem formám nesnášenlivosti;

b)ochranu a prosazování práv dítěte, práv osob se zdravotním postižením, práv spojených s občanstvím Unie a práva na ochranu osobních údajů.

Článek 4
Složka Angažovanost a účast občanů

V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. b) se program zaměří na:

a)zvýšení chápání Unie, její historie, kulturního dědictví a rozmanitosti ze strany občanů;

b)podporu výměn a spolupráce mezi občany různých zemí; podporu občanské a demokratické účasti umožňující občanům a zájmovým svazům sdělovat a veřejně vyměňovat stanoviska ke všem oblastem činnosti Unie.

Článek 5
Složka Daphne

V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. c) se program zaměří na:

a)předcházení všem formám násilí na dětech, mladých lidech a ženách a na jiných rizikových skupinách a boj proti nim;

b) podporu a ochranu obětí tohoto násilí.

Článek 6
Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [641 705 000] EUR v běžných cenách.

2.Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

a)EUR [408 705 000] pro specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a c);

b)EUR [233 000 000] pro specifický cíl uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. b).

3.Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace, studií, schůzek odborníků, sdělení o prioritách a oblastech týkajících se obecných cílů programu.

4.Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.

5.Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c). Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 7
Třetí země přidružené k programu

1.Budou-li splněny dané podmínky, bude program otevřený následujícím zemím:

a)členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)přistupující země, kandidáti a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve specifických dohodách upravujících účast této třetí země na jakémkoliv programu Unie, pokud dohoda:

–zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a výhody třetí země účastnící se programů Unie,

–stanoví podmínky účasti v programech Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků k jednotlivým programům a jejich správních nákladů, Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s [čl. 21 odst. 5] [nového finančního nařízení],

–nepřiznává dané třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně programu,

–zaručuje práva Unie na zajištění řádného finančního řízení a ochrany jejích finančních zájmů.

Článek 8
Provádění a formy financování z prostředků EU

1.Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 61 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.Program může poskytovat financování v jakékoliv podobě stanovené ve finančním nařízení.

3.[Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu]].

Článek 9
Druhy opatření

Opatření přispívající k dosažení specifického cíle uvedeného v článku 2 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména činnosti uvedené v příloze I.

Kapitola II
Granty

Článek 10
Granty

1.Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

2.Hodnotící výbor může být složen z externích odborníků.

Článek 11
Kumulativní (doplňkové) a kombinované financování

1.Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. [Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně].

2.V případě, že program a fondy se sdíleným řízením uvedené v článku 1 nařízení (EU)[XX] [nařízení o společných ustanoveních] stanoví společně finanční podporu jednoho opatření, toto opatření se provede v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, včetně pravidel pro zpětné získání neoprávněně vyplacených částek.

3.Opatření, která jsou způsobilá podle programu a splňují podmínky uvedené v druhém pododstavci lze identifikovat s cílem, aby byla financována fondy se sdíleným řízením. V takovém případě platí pravidla týkající se míry spolufinancování a způsobilosti stanovená v tomto nařízení.

Opatření uvedená v prvním pododstavci musí splňovat tyto kumulativní podmínky:

a)byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

b)splňují minimální požadavky na kvalitu dané výzvy k podávání návrhů;

c)nemohou být financována v rámci dané výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

Opatření provede řídicí orgán uvedený v článku [65] nařízení (EU)[XX] [nařízení o společných ustanoveních] v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nařízení a v nařízeních pro jednotlivé fondy, včetně pravidel pro finanční opravy.

Článek 12
Způsobilé subjekty

1.Kromě kritérií stanovených v [článku 197] finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 a 3.

2.Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:

·členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném,

·třetí zemi přidružené k programu;

b)jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

3.Grant na provozní náklady lze udělit Evropské síti orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) bez výzvy k podávání návrhů na pokrytí výdajů souvisejících s jejím stálým pracovním programem.

Kapitola III
Tvorba programů, monitorování, hodnocení a kontrola

Článek 13
Pracovní program

1.Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.

2.Pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem uvedeným v článku 19.

Článek 14
Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 2 jsou uvedeny v příloze II.

2.K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění programu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, aby v případě nutnosti rozvinula ustanovení monitorovacího a hodnotícího rámce, mimo jiné prostřednictví změn přílohy II za účelem přezkumu a doplnění těchto ukazatelů.

3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 15
Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Hodnocení v polovině období bude brát v potaz výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předchozích programů (programu Práva, rovnost a občanství a programu Evropa pro občany).

3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 16
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 14 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 14 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 17
Ochrana finančních zájmů Unie

V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Kapitola IV
Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 18
Informace, komunikace a propagace

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 2.

Článek 19
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Výbor může zasedat v různých složeních, aby se zabýval jednotlivými složkami programu.

Článek 20
Zrušení

Nařízení (EU) č. 1381/2013 a nařízení (EU) č. 390/2014 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 21
Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1381/2013 a (EU) č. 390/2014, která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchozích programů zřízených nařízeními (EU) č. 1381/2013 a (EU) č. 390/2014.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 6 odst. 3, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 22
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 27  

1.3.Návrh/podnět se týká:

◻ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 28  

◻ prodloužení stávající akce 

⌧ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezená doba trvání

–x    s platností od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2027

–x    Finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 pro prostředky na závazky a od roku 2021 do roku 2027 a dále pro prostředky na platby.

◻ Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od roku RRRR do roku RRRR, poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 29  

x Přímé řízení Komisí

–x prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–x    prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce).

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Prostředky jsou určeny k financování činností uvedených v příloze I tohoto nařízení, které přispívají k dosažení specifických cílů ve složkách Rovnost a práva, Angažovanost a účast občanů a Daphne. Finanční prostředky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a) mohou být dále rozděleny mezi složky Rovnost a práva (přibližně 75 %) a Daphne (přibližně 25 %). Finanční prostředky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. b) budou přiděleny na složku Angažovanost a účast občanů, včetně podpory nevládních organizací, kterou přímo řídí GŘ JUST a která představuje 20 %.

* Tato částka pokrývá podpůrné výdaje programu Práva a hodnoty a příspěvek agentury EACEA na řízení zbývající části programu Evropa pro občany na období 2014–2020 a možné přenesení části programu Práva a hodnoty (složka Angažovanost a účast občanů) na výkonnou agenturu. Částka dále pokrývá možné přenesení podpory v rámci složky Angažovanost a účast občanů na nevládní organizace. Řešení přenesení vysvětluje navýšení částky na období 2021–2023. Program může být (částečně) přenesen na výkonnou agenturu v závislosti na výsledku analýzy nákladů a přínosů a souvisejících rozhodnutí a v souladu s tím Komise a výkonná agentura přizpůsobí související správní prostředky na provádění programu.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–x    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–x    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–X    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–X    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    COM(2017) 358 ze dne 28. června 2017

(2)    https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/juncker-political-guidelines-speech_cs.pdf

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 Text s významem pro EHP

(4)    COM(2018) 321.

(5)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016; Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1–14.

(6)    Úř. věst. C , , s. .

(7)    Úř. věst. C , , s. .

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).

(9)    Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3).

(10)    COM(2011) 173.

(11)    Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1.

(12)    Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88.

(13)    Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89–131.

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1).

(15)    Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22).

(16)    Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37).

(17)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).

(18)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1).

(19)    [ Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ:C:2013:373:TOC

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(21)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(22)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(23)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(24)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(25)    Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13),

(27)    ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(28)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(29)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

(30)    Rozhodnutí pověřit prováděním úkolů výkonnou agenturu bude přijato v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 na základě analýzy nákladů a přínosů.

(31)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(32)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(33)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(34)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(35)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(36)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(37)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(38)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne30.5.2018

COM(2018) 383 final

PŘÍLOHY

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program Práva a hodnoty

{SEC(2018) 274 final}
{SWD(2018) 290 final}
{SWD(2018) 291 final}

PŘÍLOHA I

Činnosti programu

Specifické cíle programu uvedené v čl. 2 odst. 2 budou naplňovány zejména prostřednictvím podpory následujících činností:

a)zvyšování povědomí, šíření informací s cílem zlepšit znalost politik a práv v oblastech, na něž se program vztahuje;

b)vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami s cílem zlepšit znalosti a vzájemné porozumění a občanskou a demokratickou angažovanost;

c)analytické a monitorovací činnosti 1 s cílem zlepšit porozumění situaci v členských státech a na úrovni EU v oblastech, na něž se program vztahuje, jakož i zlepšit provádění práva a politik EU;

d)vzdělávání relevantních zúčastněných stran s cílem zlepšit znalost politik a práv v oblastech pokrytí;

e)vývoj a údržba nástrojů informačních a komunikačních technologií;

f)posilování informovanosti občanů o evropské kultuře, historii a povědomí, jakož i pocitu sounáležitosti s Unií;

g)spojování Evropanů různých národností a kultur tím, že je jim dána možnost účastnit se činností týkajících se partnerství měst;

h)podporování a usnadňování aktivní účasti na tvorbě demokratičtější Unie, jakož i povědomí o právech a hodnotách prostřednictvím podpory organizacím občanské společnosti;

i)financování technické a organizační podpory k provedení [nařízení (EU) č. 211/2011], čímž se podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy;

j)rozvíjení kapacit evropských sítí na prosazování a další rozvoj práva, politických cílů a strategií Unie, jakož i podporování organizací občanské společnosti působících v oblastech, na něž se program vztahuje;

k)prohlubování znalostí o programu a šíření a přenositelnosti jeho výsledků a posilování dosahu na občany, mimo jiné vytvářením a podporováním sítě kanceláří / vnitrostátních kontaktních míst programu.

PŘÍLOHA II

Ukazatele

Program bude monitorován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů:

(1)    Tyto činnosti zahrnují například sběr údajů a statistiku; vypracování společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení; posouzení dopadů; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů.