EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.5.2018

COM(2018) 302 final

2018/0152(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2016/399, nařízení XX/2018 [nařízení o interoperabilitě] a rozhodnutí 2004/512/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2008/633/SVV

{SEC(2018) 236 final}
{SWD(2018) 195 final}
{SWD(2018) 196 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

·Obecná situace týkající se návrhu

Vízový informační systém (VIS) 1 slouží od roku 2011 jako technologické řešení usnadňující postup udělování krátkodobých víz a napomáhá vízovým, pohraničním, azylovým a migračním orgánům rychle a účinně kontrolovat nezbytné informace o státních příslušnících třetích zemí, kteří potřebují k cestě do EU vízum. VIS spojuje konzuláty členských států po celém světě a všechny jejich hraniční přechody na vnějších hranicích. Systém porovnává biometrické údaje, zejména otisky prstů, pro účely zjišťování totožnosti a ověřování.

Jak je uvedeno ve sdělení o přizpůsobení společné vízové politiky novým výzvám 2 , společná vízová politika EU 3 je neodmyslitelnou součástí schengenského acquis. Vízová politika je nástrojem usnadnění cestovního ruchu a podnikání, zároveň ale také předchází bezpečnostním rizikům a riziku nelegální migrace do EU, a tuto úlohu by měla plnit i nadále. Zatímco hlavní zásady vyřizování víz nebyly od vstupu v platnost vízového kodexu 4 v roce 2010 a VIS v roce 2011 přezkoumány, prostředí, ve kterém funguje vízová politika, se drasticky proměnilo. Migrační a bezpečnostní výzvy posledních let celkově posunuly politickou debatu o prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a konkrétně o vízové politice a podnítily EU k přehodnocení rovnováhy mezi migrací a bezpečnostními obavami, mezi ekonomickými ohledy a otázkami obecných vnějších vztahů.

Ve sdělení o ochraně a posílení Schengenu 5 již Komise uvedla, že v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích jsou přeshraniční hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost otázkou společného zájmu. S absencí kontrol na vnitřních hranicích byla vždy spojena opatření v oblasti vnějších hranic, vízové politiky, Schengenského informačního systému, ochrany údajů, policejní spolupráce, justiční spolupráce v trestních věcech a protidrogové politiky. 

Spolu s tím nabízí významný technologický vývoj nové možnosti, jak vyřizování víz usnadnit jak pro žadatele, tak pro konzuláty. Vzhledem k tomu, že VIS je důležitou složkou rámce, o který se opírá vízová politika, doplňuje tento návrh nedávný návrh, kterým se mění vízový kodex, předložený Komisí dne 14. března 2018 6 . VIS je nedílnou součástí přístupu Komise ke správě údajů o hranicích, migraci a bezpečnosti. Jeho cílem je, aby příslušníci pohraniční stráže, pracovníci donucovacích orgánů, imigrační úředníci a soudní orgány měli informace, které potřebují k lepší ochraně vnějších hranic EU, k řízení migrace a ke zlepšení vnitřní bezpečnosti všech občanů. V prosinci 2017 Komise navrhla pravidla pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU 7 s cílem dosáhnout inteligentnější a účinnější spolupráce mezi těmito systémy.

V roce 2016 bylo nařízením o systému vstupu a výstupu (EES) 8 stanoveno, že systémy EES a VIS mohou být plně interoperabilní s cílem poskytnout úplný obraz o historii žádostí o víza ze strany státních příslušníků třetích zemí, a to přidáním informací o tom, jak využívali svá víza. Návrh, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU pro hranice a víza, mění nařízení o VIS za účelem zavedení VIS jako součásti jednotné platformy společně s EES a evropským systémem pro cestovní informace a povolení (ETIAS), na němž bude interoperabilita založena. Detektor vícenásobné totožnosti zavedený návrhem o interoperabilitě usnadní odhalování osob s vícenásobnými totožnostmi a boj proti podvodnému zneužívání totožnosti. Je-li žadatel znám pod různými totožnostmi, detektor o této skutečnosti automaticky informuje vízový orgán vyřizující žádost, a orgán tedy může přijmout vhodné opatření. Po zprovoznění nových informačních systémů a zajištění jejich interoperability se výrazně zvýší počet možností, jak mohou pracovníci vyřizující víza provádět rychlá prověření žadatelů. Evropský portál pro vyhledávání (ESP) umožní, aby jednotlivá vyhledávání přijímala výsledky z různých systémů. To napomůže zvýšit bezpečnost prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, je zapotřebí změnit právní předpisy týkající se vyřizování víz. Změny by měly zahrnovat zejména povinnost vízových orgánů automaticky využívat detektor vícenásobné totožnosti a rovněž další databáze při provádění posouzení v oblasti bezpečnosti a imigrace v případě státních příslušníků třetích zemí, kteří žádají o krátkodobé vízum.

Byly informační mezery na úrovni EU týkající se dokumentů, které umožňují státním příslušníkům třetích zemí pobývat v schengenském prostoru po dobu delší než 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů: dlouhodobá víza, povolení k pobytu a pobytové karty (Závěrečná zpráva expertní skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu – HLEG 9 – z května 2017 10 ). Rada 11 vyzvala Komisi, aby vypracovala studii proveditelnosti zřízení centrálního úložiště EU obsahujícího informace o dlouhodobých vízech, pobytových kartách a povoleních k pobytu. Studie 12 byla dokončena v září 2017 a dospěla k závěru, že úložiště jako součást VIS by poskytlo nejlépe proveditelné řešení z hlediska bezpečnosti IT, snadného zavedení a nákladové efektivnosti. Byla provedena následná studie o nutnosti a přiměřenosti rozšíření VIS tak, aby obsahoval údaje o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu 13 .

Kromě činností souvisejících s interoperabilitou zahájených v dubnu roku 2016 za účelem vytvoření silnějších a inteligentnějších informačních systémů pro ochranu hranic a bezpečnost bylo v roce 2016 provedeno celkové hodnocení VIS 14 . Hodnocení se konkrétně zaměřovalo na vhodnost systému pro daný účel, účinnost, účelnost a přidanou hodnotu pro EU. Došlo k závěru, že systém VIS splňuje své cíle a funkce a zůstává jedním z nejpokročilejších systémů svého druhu, ale že nové výzvy v oblasti řízení víz, hranic a migrace znamenají, že je u tohoto systému zapotřebí dalšího rozvoje v řadě konkrétních oblastí.

Dne 17. dubna 2018 předložila Komise návrh 15 o posílení zabezpečení pobytových karet státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů EU. Vzhledem k tomuto návrhu není nutné, aby byly tyto pobytové karty zahrnuty do VIS.

·Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

VIS byl zřízen rozhodnutím 2004/512/ES a jeho účel, funkce a povinnosti jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 767/2008 (nařízení o VIS). Nařízení (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 (vízový kodex) stanoví pravidla pro vkládání biometrických identifikátorů do VIS. Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 stanoví podmínky, za nichž mohou určené orgány členských států a Europol získat konzultační přístup do VIS za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů.

Tímto návrhem není dotčena směrnice 2004/38/ES 16 . Tímto návrhem se v žádném ohledu nemění směrnice 2004/38.

·Cíle návrhu

Obecné cíle této iniciativy odpovídají cílům vycházejícím ze Smlouvy týkajícím se zlepšení bezpečnosti v rámci EU a na jejích hranicích, usnadňování práva legálně cestujících osob na překročení vnějších hranic a na volný pohyb a pobyt v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a usnadňování řízení vnějších hranic schengenského prostoru. Tyto cíle jsou dále rozpracovány v Evropské agendě pro migraci a v následných sděleních, včetně sdělení o ochraně a posílení Schengenu 17 , Evropském programu pro bezpečnost 18 , zpráv Komise o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii a sdělení o přizpůsobení společné vízové politiky novým výzvám 19 .

Návrh má tyto specifické cíle:

1)usnadnit řízení o žádostech o vízum;

2)usnadnit a posílit kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích a na území členských států;

3)zvýšit vnitřní bezpečnost schengenského prostoru prostřednictvím usnadnění výměny informací o státních příslušnících třetích zemí, kteří jsou držiteli dlouhodobých víz a povolení k pobytu, mezi členskými státy.

Rovněž je sledována řada vedlejších cílů:

4)usnadnit kontroly totožnosti státních příslušníků třetích zemí na území členského státu migračními a donucovacími orgány;

5)usnadnit identifikaci pohřešovaných osob;

6)napomáhat při procesu zjišťování totožnosti a navracení všech osob, které nesplňují nebo přestaly splňovat podmínky vstupu, pobytu nebo bydliště v členských státech;

7)usnadnit donucovacím orgánům přístup k údajům žadatelů o krátkodobá víza a jejich držitelů (což je již možné podle stávajících pravidel) a rozšířit tento přístup na držitele dlouhodobých víz a povolení k pobytu, pokud je to nezbytné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání závažného trestného činu a terorismu, při současném zajištění vysokých standardů ochrany údajů a soukromí;

8)shromažďovat statistiky na podporu vytváření migrační politiky Evropské unie založené na důkazech.

2.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Hodnocení REFIT 20 VIS bylo provedeno v roce 2016 a vedlo k řadě doporučení pro zlepšení fungování systému. Tato doporučení představují základ pro tento návrh.

Hodnocení VIS celkově ukázalo, že systém je účinný při plnění svých cílů. Prokázalo však potřebu dalšího rozvoje VIS, aby lépe reagoval na nové výzvy v oblasti vízové, pohraniční a bezpečnostní politiky. Toho by mohlo být dosaženo prostřednictvím propojení se stávajícími a budoucími informačními systémy a zkoumáním způsobů, jak vkládat informace o dlouhodobých vízech, včetně biometrických údajů, do VIS. Hodnocení rovněž ukázalo potřebu zlepšení, zejména pokud jde o sledování kvality údajů a tvorbu statistik.

Většina problémů zjištěných v rámci hodnocení měla technickou povahu a slouží k dalšímu sladění systému s novými legislativními návrhy v této oblasti. Týkají se zejména:

1) zlepšení kvality údajů;

2) integrování funkce VISMail do VIS;

3) centralizování funkcí konzultace a zastupování;

4) poskytování podpory pro rozpoznávání zobrazení obličeje nebo použití latentních otisků prstů; a

5) zřízení modulu pro podávání zpráv a statistiku založeného na údajích VIS.

V období od října 2016 do července 2017 provedla eu-LISA studii o všech předpokládaných technických dopadech vyplývajících z hodnocení VIS. Podrobné posouzení dopadu těchto technických zlepšení nebylo proto zapotřebí.

Některé otázky stanovené v hodnocení však vyžadovaly nejen technickou analýzu, ale i další analýzu možných řešení, která by se zabývala jimi samými a jejich dopady:

·potíže při dokončování postupů navracení nelegálních migrantů do jejich zemí původu, pokud chybí cestovní doklady;

·rizika nelegální migrace a podvodu s vízy, zejména obchodování s lidmi a jiné zneužívání týkající se dětí do 12 let věku při podávání žádostí o vízum;

·potíže pohraničních nebo migračních orgánů při ověřování dlouhodobých víz a povolení k pobytu a jejich držitelů;

·informační mezera při kontrolách nelegální migrace a bezpečnostních rizik při zpracování žádostí o víza;

·potřeba zvážit možnost automatického nahlížení do dalších databází v oblasti bezpečnosti a hranic při zpracovávání víz. Měl by být zohledněn vývoj od hodnocení z roku 2016 s ohledem na informační systémy EU pro správu a zabezpečení hranic a zajištěn soulad s nedávno přijatými návrhy Komise (EES) a navrženým novým vývojem a systémy (přepracované znění návrhu Eurodac, ETIAS, ECRIS-TCN, interoperabilita). 

·Konzultace se zúčastněnými stranami

Příloha 2 průvodního posouzení dopadů obsahuje podrobný popis konzultace se zúčastněnými stranami. Komise zadala tři nezávislé studie: jednu o proveditelnosti, nezbytnosti a přiměřenosti snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí v rámci postupu udělování víz a o uložení kopie cestovního dokladu žadatelů o vízum ve VIS a dvě studie o proveditelnosti a nezbytnosti a přiměřenosti rozšíření VIS, aby obsahoval údaje o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu (tj. povolení k pobytu a pobytové karty). Tyto studie rovněž zahrnovaly cílené konzultace se všemi zúčastněnými stranami, včetně vnitrostátních orgánů, které mají přístup za účelem vkládání, změn, odstraňování nebo prohlížení údajů ve VIS, vnitrostátních orgánů odpovědných za migraci, navracení, orgánů na ochranu dětí, policejních orgánů a orgánů pro boj proti obchodování s lidmi, orgánů odpovědných za konzulární záležitosti a vnitrostátních orgánů odpovědných za kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích. Byly rovněž konzultovány různé orgány mimo EU a nevládní organizace zabývající se právy dětí.

V letech 2017–2018 Komise provedla dvě otevřené veřejné konzultace, první od 17. srpna 2017 do 9. listopadu 2017 o otázce snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí v rámci postupu udělování víz a druhou od 17. listopadu 2017 do 9. prosince 2018 o rozšíření VIS, aby obsahoval údaje o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu.

Evropský inspektor ochrany údajů poskytl dne 9. listopadu 2017 své stanovisko k otázce snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí a dne 9. února 2018 k otázce rozšíření VIS, aby obsahoval údaje o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu.

Evropský inspektor ochrany údajů a Agentura pro základní práva poskytli svá stanoviska k různým aspektům návrhu během cílených rozhovorů vedených jako součást konzultací se zúčastněnými stranami v rámci vypracování posouzení dopadů.

·Posouzení dopadů

Posouzení dopadů 21 bylo provedeno v roce 2018 a zaměřovalo se na ty otázky, které potřebují další hodnocení pro vypracování tohoto návrhu. Bylo založeno na třech nezávislých studiích, které Komise zadala v roce 2017 a v roce 2018. Zohledněny byly rovněž závěry studie eu-LISA o technické proveditelnosti všech možných změn VIS, která proběhla v listopadu 2016 a únoru 2017, a studie proveditelnosti integrované správy hranic pro osoby, které nebyly evidovány v EES (studie ETIAS).

Posouzení dopadů zkoumalo alternativní možnosti:

·zahrnutí digitální kopie cestovního dokladu do VIS (centralizovaným nebo decentralizovaným způsobem) s ohledem na dvě dílčí možnosti: uložení pouze stránky s biografickými údaji nebo uložení všech použitých stránek cestovního dokladu žadatele,

·snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí s ohledem na dvě dílčí možnosti: snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů na šest let věku nebo snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů tak, aby byly zahrnuty všechny věkové kategorie,

·zahrnutí údajů o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu do VIS, s legislativními možnostmi včetně další harmonizace a zabezpečování dlouhodobých víz a povolení k pobytu; vytvoření propojení mezi vnitrostátními databázemi, které by umožnily všem členským státům vzájemně prohledávat příslušné vnitrostátní databáze; integrace dokumentů do VIS s údaji o zamítnutých žádostech nebo bez nich,

·zajištění automatických kontrol migrace a bezpečnostních kontrol založených na dostupných databázích.

Tento návrh vychází z upřednostňovaných možností posouzení dopadů, pokud jde o první (uložení kopie stránky s biografickými údaji cestovního dokladu), druhé (snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů na 6 let věku) a čtvrté opatření uvedené výše. Pokud jde o zahrnutí dlouhodobých víz a povolení k pobytu do VIS, nejsou informace o pobytových kartách vydané rodinným příslušníkům občanů EU s právem volného pohybu podle práva Unie zahrnuty do tohoto návrhu, a to vzhledem k právům těchto státních příslušníků třetích zemí vyplývajících z jejich rodinných vztahů s občanem EU. Navíc návrh předložený Komisí dne 17. dubna 2018 posílil zabezpečení těchto pobytových karet.

Výbor pro kontrolu regulace přezkoumal návrh posouzení dopadů a dne 23. dubna 2018 vydal kladné stanovisko.

3.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Shrnutí navrhovaných opatření

Účel, funkce a povinnosti VIS musí být dále definovány za účelem zohlednění rozšíření systému tak, aby zahrnoval údaje týkající se držitelů dlouhodobých víz a povolení k pobytu. Tento VIS musí být rovněž rozšířen tak, aby kategorie údajů o žádostech o krátkodobá víza obsahovala ukládání kopií cestovních dokladů, a musí integrovat nové funkce, jako je úložiště pro podávání zpráv a statistiky nebo VISMail 22 . To znamená, že musí být změněna pravidla stanovující postup pro zpracování žádostí o víza ve vízovém kodexu. Přístup donucovacích orgánů členských států a Europolu do VIS byl stanoven rozhodnutím Rady 2008/633/SVV. Toto rozhodnutí, které předchází Lisabonské smlouvě, upravuje přístup donucovacích orgánů v rámci bývalého tzv. „třetího pilíře“ Smlouvy o Evropské unii. Vzhledem k tomu, že tento „třetí pilíř“ v současných smlouvách již neexistuje, Komise se domnívá, že tento návrh poskytuje příležitost k začlenění obsahu tohoto rozhodnutí do nařízení o VIS. Vzhledem k tomu, že VIS bude rozšířen, aby obsahoval informace o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu, dalším požadovaným vývojem a provozním řízením systému bude pověřena Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA).

V důsledku toho je třeba provést změny v nařízení (ES) č. 810/2009 (vízový kodex), nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (EU) 2017/2226 (nařízení o ESS), nařízení (EU) XX [nařízení o interoperabilitě] a nařízení (EU) 2016/399 (Schengenský hraniční kodex).

Hlavní cíle návrhu lze shrnout takto:

Odstranění zbývajících informačních mezer v oblasti ochrany hranic a bezpečnosti: zahrnutí dlouhodobých víz a povolení k pobytu do VIS

Závěrečná zpráva expertní skupiny na vysoké úrovni 23   zjistila informační mezery na úrovni EU, pokud jde o dokumenty umožňující státním příslušníkům třetích zemí pobývat na území daného členského státu EU po dobu delší než 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů 24 . Údaje týkající se těchto dokumentů a jejich držitelů nejsou v současné době shromažďovány a tyto údaje nelze ověřit v žádném z rozsáhlých informačních systémů EU v oblasti hranic a bezpečnosti (v omezené míře kromě SIS). Členské státy se domnívají, že současné řízení těchto dokumentů může omezovat překračování hranic státními příslušníky třetích zemí a jejich následný volný pohyb v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

Státní příslušníci třetích zemí, kteří přicházejí do EU za účelem dlouhodobého pobytu, jsou jedinou kategorií státních příslušníků třetích zemí, na které se nevztahuje žádný z rozsáhlých informačních systémů EU (jak je znázorněno na obrázku uvedeném níže). Zahrnutí dlouhodobých víz a povolení k pobytu do VIS by zajistilo, že informace o těchto dokumentech a jejich držitelích budou zahrnuty do jednoho z rozsáhlých informačních systémů EU a podle stejných pravidel, jako je tomu v případě dokumentů, které jim byly vydány buď v rámci bezvízových podmínek (údaje již evidované v ETIAS a EES), nebo podmínek vyžadujících vízum (státní příslušníci třetích zemí, kteří přicházejí za účelem krátkodobého pobytu, jejichž údaje jsou již ve VIS a EES). To umožní orgánům členských států odlišným od vydávajícího orgánu provádět kontroly tohoto dokumentu a jeho držitele na hranicích nebo na území členských států.

VIS by prostřednictvím usnadnění systematické a lepší výměny informací mezi členskými státy o státních příslušnících třetích zemí, kteří jsou držiteli dlouhodobých víz a povolení k pobytu, pomohl zlepšit vnitřní bezpečnost schengenského prostoru. Pokud budou záznamy o dlouhodobých povoleních nebo povoleních k pobytu umístěny do ústředního systému a zpřístupněny všem příslušným orgánům členských států, bude každý členský stát schopen provést přesnější a nestranné hodnocení bezpečnostního rizika na základě záznamů nacházejících se v systému při kontrole držitelů dokumentů na hraničních přechodech a na území členských států.

Zahrnutí těchto dokumentů do centralizovaného systému navíc pomůže odhalit podvody související se získáním autentických dokumentů na základě padělaných matričních dokladů.

Usnadnění lepší a systematické výměny informací mezi členskými státy by také minimalizovalo administrativní zátěž a překonalo jazykovou bariéru při kontaktování jiného členského státu s cílem ověřit pravost dokumentu předloženého státním příslušníkem třetí země.

Při rozhodování, zda bude vydáno nebo prodlouženo dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu, bude spuštěna řada automatizovaných kontrol využívajících prvky interoperability (ESP), aby bylo možné zjistit, zda se v databázi EU nebo Interpolu nachází důkaz o tom, že daná osoba může představovat hrozbu pro bezpečnost některého z členských států. Členský stát, který dokument vydává, bude muset v případě jakéhokoliv pozitivního nálezu provést návazné kroky v souladu s platnými právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy.

Zlepšení kontrol při vyřizování víz pomocí interoperability

Aby konzuláty mohly zjistit, zda se na žadatele o vízum vztahuje zákaz vstupu, jsou podle stávajících pravidel povinny kontrolovat cestující, kteří potřebují vízum, pouze v Schengenském informačním systému. V současné době neexistuje povinnost kontrolovat žadatele o vízum v žádné jiné databázi EU (např. EURODAC) ani v databázi odcizených a ztracených cestovních dokladů a databázi cestovních dokladů s údaji uvedenými v oběžnících (databázi TDAWN), které spravuje Interpol 25 .

Jakmile bude Evropský vyhledávací portál zaveden, umožní příslušným orgánům – a také orgánům zpracovávajícím víza – jednoduchým vyhledáváním získávat výsledky ze všech systémů, do kterých mají oprávnění vstupovat (včetně EURODAC, EES a Evropského informačního systému rejstříků trestů – státní příslušníci třetích zemí), bez nutnosti vyhledávat jednotlivě v každém systému. Evropský vyhledávací portál usnadní odhalování bezpečnostních rizik a rizik nelegální migrace během postupu udělování víz, neboť vízovým úředníkům umožní prověřovat žadatele o víza rychle a efektivně.

Cílem návrhu interoperability je také usnadnit odhalování osob s vícenásobnými identitami a boj proti podvodnému zneužívání totožnosti. Díky tomuto aspektu interoperability bude vízový orgán vyřizující žádost automaticky informován, je-li žadatel znám pod různými totožnostmi, a bude tak moci přijmout vhodné opatření.

Vzhledem k tomu, že VIS je rovněž součástí právního rámce, kterým se zavádí interoperabilita, otevřely se technické možnosti pro zajištění praktické komunikace ze strany oprávněných uživatelů mezi různými databázemi rychlým, bezproblémovým a systematickým způsobem. Díky umožnění toho, aby vízové orgány mohly provádět automatizované kontroly v jiných databázích pomocí Evropského vyhledávacího portálu, se jedná o první příležitost, kdy byl rámec interoperability uplatněn v praxi.

Při ověřování a vyhodnocování informací předložených žadateli systém VIS automaticky vyhledá každou žádost v každém z výše uvedených systémů.

Kromě automatizovaných vyhledávání v jiných databázích bude vyřizování víz podpořeno zvláštními ukazateli rizik. Tyto ukazatele budou obsahovat pravidla pro analýzu údajů a rovněž zvláštní hodnoty poskytované členskými státy a statistiky vytvořené z jiných příslušných databází správy a zabezpečení hranic. To by zlepšilo posuzování rizika a umožnilo použít metodu analýzy údajů. Ukazatele rizik by neobsahovaly žádné osobní údaje a byly by založeny na statistikách a informacích o hrozbách, nadměrných mírách zamítnutí nebo překročení délky oprávněného pobytu některými kategoriemi státních příslušníků třetích zemí a rizicích pro veřejné zdraví, které by poskytovaly členské státy.

Zavedení systematických kontrol bezpečnosti a migrace v souvislosti s údaji VIS vychází z výhod zpřístupněných díky rámci interoperability.

Usnadňování zjišťování totožnosti pohřešovaných osob

Mohou nastat situace, v nichž je třeba zjistit totožnost osob v jejich vlastním zájmu – protože se ztratily, byly pohřešovány nebo byly identifikovány jako oběti obchodování s lidmi. Pokud to vnitrostátní právní předpisy dovolují, byla v rámci interoperability zajištěna možnost, aby policejní orgán zjistil totožnost osoby pomocí biometrických údajů této osoby převzatých během kontroly totožnosti. Takový přístup by však nebyl dostatečně účinný za zvláštních okolností, jako jsou okolnosti uvedené výše. Za tímto účelem by měl být donucovacím orgánům poskytnut rychlý přístup k údajům VIS, což umožní rychlé a spolehlivé zjištění totožnosti osoby, aniž by bylo nutné splňovat všechny podmínky a dodatečné záruky pro přístup pro účely vymáhání práva.

Řešení zbývajících informačních mezer při vyřizování krátkodobých víz: snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů žadatelů a ukládání kopií cestovních dokladů ve VIS za účelem podpory řízení o navracení

·Snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětských žadatelů z 12 let na 6 let věku

Toto opatření umožní úředníkům ověřovat totožnost dítěte při řízení o žádostech o vízum a umožní kontroly při překročení vnější hranice. Opatření dále tím, že umožní jednoznačné zjištění totožnosti dětí, lépe ochrání děti a napomůže v boji proti obchodování s lidmi a nelegální migraci, přičemž bude upřednostňovat nejlepší zájmy dítěte. Do právního předpisu se zavádějí další právní záruky, aby bylo zajištěno zachování nejlepšího zájmu dítěte v celém postupu vyřizování víz a v jakémkoliv následném používání údajů o dětech.

Otisky prstů budou snímány každému žadateli o vízum od 6 let věku a staršímu, čímž se zvýší skupina žadatelů o krátkodobá víza přidáním věkové skupiny od 6 do 11 let věku.

Při přijetí nařízení (ES) č. 810/2009 bylo uznáno, že otázka dostatečné spolehlivosti pro účely identifikace a ověřování otisků prstů dětí mladších 12 let, zejména toho, jak se otisky prstů s věkem mění, bude muset být řešena v pozdější fázi. Z tohoto důvodu v roce 2013 Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) 26 provedlo studii o tom, zda automatizované rozpoznávání otisků prstů u dětí může poskytnout míry rozpoznávání podobné těm, které jsou u dospělých. Studie JRC dospěla k závěru, že za určitých podmínek lze dosáhnout s uspokojivou mírou přesnosti rozpoznávání otisků prstů dětí ve věku od 6 do 12 let. Jednou z takových podmínek je například zajistit, aby obsluha prošla odpovídající úrovní odborné přípravy pro získávání kvalitních snímků.

Druhá studie 27 toto zjištění potvrdila a poskytla další informace o účinku stárnutí na kvalitu otisků prstů. Komise provedla další studii, 28 která zkoumala nezbytnost a přiměřenost snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí při postupu udělování víz. Tato studie zjistila, že snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů by pomohlo lepšímu dosažení cílů VIS, zejména pokud jde o usnadnění boje proti podvodnému zneužívání totožnosti a zefektivnění kontrol na hraničních přechodech na vnějších hranicích. Rovněž zjistila, že snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů by mohlo přinést další výhody prostřednictvím posílení prevence a boje proti zneužívání práv dětí, zejména tím, že umožní zjištění nebo ověření totožnosti dětských státních příslušníků třetí země, kteří se nacházejí na území členských států v situaci, v níž by mohla být nebo byla porušena jejich práva (např. dětské oběti obchodování s lidmi, pohřešované děti a nezletilé osoby bez doprovodu, které žádají o azyl).

·Ukládání kopie stránky s biografickými údaji z cestovního dokladu žadatele ve VIS za účelem podpory řízení o navracení

Návrh zavádí novou kategorii údajů, které mají být uloženy ve VIS při podání žádosti o vízum. V současné době pořizují členské státy kopie cestovního dokladu žadatele. Neexistují však žádná pravidla EU, která by stanovila jednotné podmínky pro uchovávání nebo výměnu těchto informací mezi členskými státy. Uchovávání kopie cestovního dokladu umožní lepší kontrolu těchto dokumentů a zvýší účinnost řízení o navracení. Použití VIS k provádění tohoto opatření by podpořilo návratovou politiku EU.

Příslušné orgány pro zjišťování totožnosti (a/nebo ověření uvnitř území) a pro navracení – zejména migrační orgány a orgány pro navracení – které již mají přístup k vyhledávání v systému pomocí otisků prstů státního příslušníka třetí země, by tuto kopii mohly získat s výhradou dodržování přísných pravidel přístupu.

Podle čl. 2 písm. e) nařízení o VIS je jedním z cílů VIS „pomáhat při zjišťování totožnosti každé osoby, která nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států“. Čl. 31 odst. 2 umožňuje členským státům předávat nebo zpřístupnit omezený soubor těchto údajů třetí zemi za účelem prokázání totožnosti státních příslušníků třetích zemí pro účely navrácení 29 . VIS byl tímto opatřením dále posílen, aby pomohl se zjišťováním totožnosti nelegálních migrantů a s jejich navracením 30 .

Modernizace dalších technických složek VIS

Mechanismus VISMail pro konzultace je do systému VIS integrován za účelem zefektivnění výměny mezi ústředním systémem VIS a vnitrostátními systémy. Konfigurace ústředního systému je přizpůsobena tak, aby v době narušení lépe reagovala na potřebu rychle a efektivně zajistit dostupnost (tj. záložní systém v režimu konfigurace aktivní/aktivní).

S cílem zlepšit kvalitu údajů evidovaných ve VIS byly na úrovni aplikace zavedeny ukazatele týkající se nedostatků v kvalitě údajů. Řízením kontrol kvality údajů ve VIS byla pověřena eu-LISA. Byla zahrnuta funkce pro zajištění, že VIS odmítne zahájit žádost o předchozí konzultaci, dokud nebudou řádně vyplněny všechny příslušné informace. Další funkce umožňuje rozlišit případy, kdy nejsou z právních důvodů vyžadovány otisky prstů, a případy, kdy nemohou být poskytnuty. Za účelem řešení problémů při shromažďování biometrických údajů, zejména těch, které mají vliv na kvalitu zobrazení obličeje, budou zavedeny alternativní normy, jako je přímé shromažďování fotografií (např. zobrazení obličeje pořízené naživo). Pro předchozí konzultace, zastoupení a následné oznámení je plánováno centralizované technické řešení, které členským státům umožní řídit a aktualizovat své vlastní informace o těchto funkcích.

·Právní základ

Právní základ tohoto nařízení sestává z následujících článků Smlouvy o fungování Evropské unie: Čl. 16 odst. 2, čl. 77 odst. 2 písm. a), b), d) a e), čl. 78 odst. 2 písm. d), e) a g), čl. 79 odst. 2 písm. c) a d), čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 písm. a).

Podle čl. 77 odst. 2 písm. a), b), d) a e) SFEU mohou Evropský parlament a Rada přijmout opatření týkající se společné politiky v oblasti víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu, kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice, a veškerých opatření nezbytných pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic a neprovádění kontrol osob bez ohledu na jejich státní příslušnost při překračování vnitřních hranic. To je hlavní právní základ pro toto navrhované nařízení.

Podle čl. 16 odst. 2 SFEU má Unie pravomoc přijmout opatření týkající se ochrany fyzických osob při zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti práva Unie, a pravidla o volném pohybu těchto údajů. Toto ustanovení Smlouvy je rovněž důležitým právním základem pro tento návrh.

Vedlejším cílem tohoto návrhu je umožnit vnitrostátním donucovacím orgánům a Europolu přístup k údajům VIS pro účely vymáhání práva, a to za přísných podmínek. Návrh se proto rovněž opírá o čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 písm. a) SFEU v uvedeném pořadí. Oba tyto dodatečné právní základy se řídí stejným řádným legislativním postupem, který se uplatňuje podle čl. 77 odst. 2.

Tento návrh je zaměřen na řadu dalších vedlejších cílů, jako je například přispění k dublinskému a azylovému posuzovacímu řízení, což jsou opatření vypracovaná podle čl. 78 odst. 2 písm. d), e) a g) SFEU, a pomoc při zjišťování totožnosti a navracení státních příslušníků třetích zemí v rámci opatření vypracovaných podle čl. 79 odst. 2 písm. c) SFEU a podpora zjišťování totožnosti obětí a boje proti obchodování s lidmi v rámci opatření vypracovaných podle čl. 79 odst. 2 písm. d) SFEU. Tyto dodatečné právní základy jsou rovněž kompatibilní s hlavními právními základy.

·Zásada subsidiarity

Ustanovení čl. 77 odst. 2 písm. a) SFEU uděluje Unii pravomoc, aby vypracovala opatření týkající se „společné politiky v oblasti víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu“. Tento návrh je v mezích stanovených tímto ustanovením. Cíl spočívá v dalším rozvoji a zdokonalování pravidel pro elektronické zpracování žádostí o zamýšlené pobyty na území členských států, které nepřesahují 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Toho nelze dosáhnout uspokojivě na úrovni členských států jednajících samostatně, neboť změnit stávající akt Unie (nařízení o VIS) může pouze Unie.

Svoboda pohybu v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích vyžaduje účinné řízení jeho vnějších hranic, aby byla zajištěna bezpečnost. Členské státy se proto dohodly na společném řešení těchto výzev, zejména sdílením informací prostřednictvím centralizovaných systémů EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. To potvrzují různé závěry, které přijala Evropská rada a Rada, zejména od roku 2015.

Neexistence kontrol na vnitřních hranicích vyžaduje řádné řízení vnějších hranic, kde musí každý členský stát nebo přidružená země kontrolovat vnější hranice jménem ostatních. Žádný členský stát se nemůže vypořádat s nezákonnou migrací a přeshraniční trestnou činností sám. Státní příslušníci třetích zemí, kteří vstupují do prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, mohou v tomto prostoru volně cestovat. V prostoru bez vnitřních hranic by měl být přijat společný postup proti nelegálnímu přistěhovalectví a mezinárodní trestné činnosti a terorismu, rovněž prostřednictvím odhalování případů zneužívání totožnosti, a lze jej úspěšně řešit pouze na úrovni EU.

Podle čl. 77 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie má Unie pravomoc přijímat opatření pro zajištění kontroly osob a účinného dohledu nad překračováním vnějších hranic členských států. Současné právní předpisy EU o postupu udělování víz je třeba upravit tak, aby zohledňovaly cesty státních příslušníků třetích zemí, kteří žádají o krátkodobé vízum, zejména nedávná ustanovení o EES, kterými se zrušuje povinnost opatřování cestovních dokladů razítkem a zavádí záznam o vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí s povolením ke krátkodobému pobytu, čímž bude orgánům členských států umožněno posoudit zákonné využívání předchozích krátkých pobytů v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

Pokud jde o dlouhodobá víza a povolení k pobytu, článek 21 Schengenské úmluvy stanoví jejich vzájemné uznávání jako dokladů, které svému držiteli umožňují volný pohyb v rámci schengenského prostoru po dobu 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů (tj. podobně jako u krátkodobých víz), pokud splňují podmínky čl. 6 odst. 1 písm. a), c) a e) nařízení (EU) 2016/399 (Schengenský hraniční kodex). Různé závěry Rady 31 vyzvaly k přijetí nových opatření za účelem vyplnění informačních mezer v případě správy hranic a prosazování práva v souvislosti s překračováním hranic držiteli dlouhodobých víz a povolení k pobytu, případně vytvořením úložiště EU pro takové údaje. Zahrnutí údajů o těchto dokumentech pro umožnění sdílení údajů mezi členskými státy a ověřování dokladů držitele na vnějších hranicích nebo v rámci EU jinými členskými státy, než je členský stát, který vydal dokument, a za účelem ověření, zda daná osoba může představovat hrozbu pro bezpečnost některého z členských států, odpovídá cílům stanoveným v článku 77 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Tohoto cíle návrhu tedy nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států a lze jej lépe dosáhnout na úrovni Unie.

·Zásada proporcionality

Jak je vysvětleno v posouzení dopadu, které je přiloženo k tomuto návrhu revidovaného nařízení, politická rozhodnutí učiněná v tomto návrhu jsou považována za přiměřená. Nepřekračují rámec toho, co je pro dosažení dohodnutých cílů nezbytné.

Podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii nesmí činnost Unie překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smlouvy. Pro toto opatření EU se musí zvolit forma, která umožní, aby návrh dosáhl daného cíle a mohl být proveden co nejúčinněji. Navrhovaná iniciativa dále rozvíjí pravidla cestování bez hranic s cílem zajistit, aby se společná pravidla týkající se vnějších hranic uplatňovala stejně ve všech státech, jež zrušily kontroly na vnitřních hranicích. Dále je založena na nástroji, který poskytuje Evropské unii informace o státních příslušnících třetích zemí. Kodifikuje a zlepšuje stávající přístup donucovacích orgánů k informacím VIS o těchto kategoriích státních příslušníků třetích zemí, což je včasný, přesný, bezpečný a nákladově efektivní způsob zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou podezřelí z (nebo obětí) terorismu nebo závažných trestných činů, a umožňuje těmto orgánům nahlížet do historie žádostí státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou podezřelí z (nebo oběti) těchto trestných činů.

Tento návrh byl vypracován na základě zásad záměrné ochrany osobních údajů (data protection by design) a je přiměřený, pokud jde o právo na ochranu osobních údajů, jelikož nevyžaduje shromažďování a uchovávání většího objemu údajů na delší období, než je naprosto nezbytné k tomu, aby systém mohl fungovat a plnit své cíle. Navíc návrh stanoví a zavede veškeré záruky a mechanismy potřebné pro účinnou ochranu základních práv cestujících, zejména jejich soukromého života a osobních údajů.

Pro zprovoznění systému nebudou nutné žádné další postupy nebo harmonizace na úrovni EU. Předpokládané opatření je tudíž přiměřené, neboť nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení stanovených cílů v rámci opatření na úrovni EU.

Upřednostňovaná možnost je rovněž přiměřená z hlediska nákladů vzhledem k přínosům systému pro všechny členské státy při řízení společné vnější hranice a v dalších krocích směrem ke společné migrační politice EU.

Návrh je tedy v souladu se zásadou proporcionality.

·Volba nástroje

Tento návrh je založen na stávajícím centralizovaném systému, jehož prostřednictvím spolupracují členské státy, což vyžaduje společnou architekturu a provozní pravidla. Navíc stanoví pro všechny členské státy jednotná pravidla pro hraniční kontroly na vnějších hranicích a pro přístup do systému, mj. pro účely prosazování práva. Proto lze jako právní nástroj zvolit pouze nařízení.

·Základní práva

Navrhované nařízení má dopad na základní práva, zejména na právo na důstojnost (článek 1 Listiny základních práv EU); právo na svobodu a bezpečnost (článek 6 Listiny), respektování soukromého a rodinného života (článek 7 Listiny), ochranu osobních údajů (článek 8 Listiny), právo na azyl a ochranu zásady nenavracení (články 18 a 19 Listiny) a na ochranu v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání (článek 19 Listiny), právo na nediskriminaci (článek 21 Listiny), práva dítěte (článek 24 Listiny) a právo na účinnou právní ochranu (článek 47 Listiny).

Nařízení o VIS z roku 2008 stanoví přísná pravidla pro přístup k VIS a nezbytné záruky. Stanoví rovněž právo fyzických osob na přístup k údajům, jejich opravu, vymazání a nápravu (tj. opravu, výmaz a právní ochranu podle ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů 32 ), jakož i dohled nad všemi operacemi zpracování údajů vykonávaný nezávislými veřejnými orgány. Tento návrh zavádí další záruky za účelem zahrnutí zvláštních potřeb nových kategorií údajů, zpracování údajů a subjektů údajů, které budou zahrnuty do VIS. Návrh je proto plně v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, zejména pokud jde o právo na ochranu osobních údajů, a je rovněž v souladu s článkem 16 SFEU, který zaručuje každému právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

V návaznosti na technickou studii o technické úpravě VIS vyplývající z provedení hodnocení REFIT a posouzení dopadů provedenou agenturou eu-LISA v roce 2016 tento návrh vychází z možnosti rozšíření VIS tak, aby zahrnoval údaje o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu za účelem provádění automatizované kontroly v databázích EU a Interpolu pro bezpečnostní kontroly a případně kontroly nelegální migrace, a snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí a uložení kopie stránky s biografickými údaji z cestovního dokladu žadatelů ve VIS. Studie odhadla, že to bude vyžadovat 182 milionů EUR. Fáze vývoje se očekává v období let 2021 až 2023, a potřebné finanční prostředky tedy budou hrazeny z přidělené částky v rámci příštího rozpočtu EU. Pokud bude návrh přijat před dalším finančním rámcem, budou potřebné prostředky (odhadované na 1,5 milionu EUR) financovány z rozpočtové položky Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza a částky budou odečteny z prostředků vyčleněných na období let 2021–2023. Částka 1,5 milionu EUR by byla použita k zahájení přípravných prací vedoucích k provádění opatření stanovených v tomto návrhu, například těch, které se týkají vypracování prováděcích aktů a zahájení zadávání veřejných zakázek. Pokud by v souvislosti s tímto návrhem byla dosažena politická dohoda do března 2019 (tj. v rámci stávajícího funkčního období), je cílem provedení návrhu do konce roku 2021.

Zdroje potřebné pro tento návrh (jak pro Fond pro správu hranic, tak pro každou z dotčených agentur) jsou slučitelné s návrhem Komise pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027 ze dne 2. května 2018. Náklady spojené s prováděním tohoto návrhu jsou rozděleny takto:

–105 milionů EUR pro eu-LISA (nepřímé řízení),

–45 milionů EUR pro členské státy, vyčleněných v jejich vnitrostátních programech (sdílené řízení),

–2 miliony EUR pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (EBCGA) (nepřímé řízení),

–30 milionů EUR pro Europol (nepřímé řízení).

Použitý model nákladů je vysvětlen v příloze 3 – „Kdo je ovlivněn a jakým způsobem“, v oddíle 2 o „Shrnutí nákladů a přínosů“ a v příloze 4 „REFIT“ posouzení dopadu a rovněž podrobněji analyzován ve studii s názvem „Proveditelnost a důsledky snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí“, studii o „Uložení naskenované kopie cestovního dokladu žadatele o vízum ve vízovém informačním systému“, „Studii proveditelnosti pro zahrnutí dokumentů pro dlouhodobá víza, povolení k pobytu a povolení pro malý pohraniční styk do úložiště“ a v dokumentu „Právní analýza nezbytnosti a přiměřenosti rozšíření oblasti působnosti vízového informačního systému (VIS), aby obsahoval údaje o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu“, které podporují posouzení dopadů.

5.DALŠÍ INFORMACE

·Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise zajistí sledování fungování VIS a vyhodnotí jeho hlavní politické cíle. Čtyři roky po zahájení používání revidovaného nařízení o VIS a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Zpráva bude překládat celkové hodnocení fungování systému, včetně jeho přímých a nepřímých dopadů a praktického uplatňování v oblasti základních práv. Měla by přezkoumat dosažené výsledky v porovnání s cíli, posoudit pokrok ve vztahu ke čtyřem hlavním problémovým oblastem a posoudit, zda je výchozí princip nadále platný, a jakýkoli dopad na budoucí možnosti. Provedení VIS je rovněž hodnoceno prostřednictvím schengenského hodnotícího mechanismu v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1053/2013 33 , aniž je dotčena úloha Komise jakožto strážkyně Smluv (čl. 17 odst. 1 SEU).

·Proměnlivá geometrie

Tento návrh navazuje na schengenské acquis týkající se vnějších hranic a víz a rozvíjí je v tom smyslu, že se týká překračování vnějších hranic a udělování krátkodobých víz.

To má následující důsledky v souvislosti s protokoly Smlouvy a dohodami o přidružení s rozvojem schengenského acquis:

Dánsko: V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání opatření Rady navrhovaných podle hlavy V části třetí Smlouvy o fungování EU.

Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, musí se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou rozhodnout, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

Spojené království a Irsko: V souladu s články 4 a 5 Protokolu o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis, se Spojené království a Irsko nepodílejí na nařízení (ES) č. 767/2008 (nařízení o VIS) ani žádném jiném z právních nástrojů, které jsou obecně známy jako „schengenské acquis“, totiž právních nástrojů pro organizaci a podporu zrušení kontrol na vnitřních hranicích a doprovodných opatření týkajících se kontrol na vnějších hranicích.

Toto nařízení rozvíjí ustanovení tohoto acquis; Spojené království a Irsko se tedy nepodílejí na přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

V souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C-482/08, Spojené království v. Rada 34 , nemá na výše uvedený závěr žádný vliv okolnost, že toto nařízení má jako právní základ ustanovení čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 písm. a) společně s ustanoveními čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) SFEU, neboť přístup k údajům pro účely prosazování práva je k vytvoření vízového informačního systému doplňkový.

Island a Norsko: Použijí se postupy stanovené v dohodě o přidružení uzavřené Radou a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, neboť tento návrh vychází ze schengenského acquis, jak je definováno v příloze A k této dohodě 35 .

Švýcarsko: Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 36 .

Lichtenštejnsko: Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 37 .

Chorvatsko, Kypr, Bulharsko a Rumunsko: Vízová politika včetně VIS je součástí schengenského acquis, které dosud není použitelné v členských státech, jež dosud plně neuplatňují toto acquis podle svých aktů o přistoupení. V souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 565/2014/EU 38 byl zaveden zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích. Tento režim je založen na tom, že Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko jednostranně uznávají některé doklady, zejména schengenská víza vydaná členskými státy, které uplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, jako rovnocenné jejich národním vízům za účelem průjezdu přes jejich území nebo zamýšlených pobytů na jejich území, jejichž doba trvání během jakéhokoliv období 180 dnů nepřesahuje 90 dnů. Rozhodnutí Rady (EU) 2017/1908 dále umožňuje Bulharsku a Rumunsku přístup k údajům VIS pro účely konzultace v režimu „pouze pro čtení“ bez práva na vkládání, pozměňování či výmaz údajů obsažených v tomto systému za účelem usnadnění jejich vnitrostátního řízení o žádostech o vízum s cílem zamezit podvodům a jakémukoli zneužívání schengenských víz prostřednictvím ověřování jejich platnosti a pravosti na základě údajů obsažených v systému VIS; kontroly státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou držiteli schengenského víza, na hraničních přechodech na vnějších hranicích a na území členských států; určení členského státu příslušného k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu; a posouzení takových žádostí, jakož i ke zvýšení úrovně vnitřní bezpečnosti na území členských států usnadněním boje proti závažné trestné činnosti a terorismu.

Vzhledem k tomu, že toto nařízení představuje vývoj tohoto acquis ve smyslu rozšíření konzultace VIS a výměny informací na dlouhodobá víza a povolení k pobytu, která tyto členské státy uznávají jako rovnocenné jejich národním vízům za účelem průjezdu přes jejich území nebo zamýšlených pobytů na jejich území, by Bulharsko a Rumunsko měly mít přístup pro účely konzultace ohledně dlouhodobých víz a povoleních k pobytu pro tytéž účely, jež jsou vymezeny v rozhodnutí Rady (EU) 2017/1908.

2018/0152 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2016/399, nařízení XX/2018 [nařízení o interoperabilitě] a rozhodnutí 2004/512/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2008/633/SVV

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 odst. 2, čl. 77 odst. 2 písm. a), b), d) a e), čl. 78 odst. 2 písm. d), e) a g), čl. 79 odst. 2 písm. c) a d), čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 písm. a),

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 39 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 40 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Vízový informační systém (VIS) byl zřízen rozhodnutím Rady 2004/512/ES 41 , aby sloužil jako technologické řešení pro výměnu údajů o vízech mezi členskými státy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 42 stanovilo účel, funkce a povinnosti VIS a rovněž podmínky a postupy pro výměnu údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy s cílem usnadnit posuzování žádostí o krátkodobá víza a přijímání souvisejících rozhodnutí. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 43 stanovilo pravidla pro vkládání biometrických identifikátorů do VIS. Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV 44 stanovilo podmínky, za nichž mohou určené orgány členských států a Europol získat konzultační přístup do VIS za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů.

(2)Celkové cíle VIS spočívají ve zlepšování provádění společné vízové politiky, konzulární spolupráce a konzultace mezi ústředními vízovými orgány usnadněním výměny údajů o žádostech a o souvisejících rozhodnutích mezi členskými státy s cílem: usnadnit řízení o žádostech o vízum; zamezit spekulativnímu podávání žádostí o víza („visa shopping“); usnadnit boj proti zneužití totožnosti; usnadnit kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích a na území členských států; pomáhat při zjišťování totožnosti každé osoby, která nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států; usnadnit uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 45 a přispět k předcházení ohrožení vnitřní bezpečnosti členských států.

(3)Ve sdělení Komise ze dne 6. dubna 2016 nazvaném „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“ 46 bylo uvedeno, že je zapotřebí, aby EU posílila a zlepšila své informační systémy, architekturu údajů a výměnu informací v oblasti řízení hranic, prosazování práva a boje proti terorismu, a zdůrazněna potřeba zlepšit interoperabilitu informačních systémů. Sdělení rovněž vymezilo potřebu řešit informační mezery, včetně mezer týkajících se státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou držiteli dlouhodobého víza.

(4)Dne 10. června 2016 schválila Rada plán na posílení výměny informací a správy informací 47 . S cílem řešit stávající informační mezeru s ohledem na dokumenty vydávané státním příslušníkům třetích zemí Rada vyzvala Komisi, aby posoudila zřízení centrálního úložiště povolení k pobytu a dlouhodobých víz vydaných členskými státy, které by uchovávalo informace o těchto dokumentech, včetně konce platnosti a případného odebrání. Článek 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody stanoví právo na volný pohyb na území států, které jsou smluvními stranami dohody, na dobu nejvýše 90 dnů v průběhu jakéhokoliv období 180 dnů, a to zavedením vzájemného uznávání povolení k pobytu a dlouhodobých víz, která tyto státy vydaly.

(5)V závěrech Rady ze dne 9. června 2017 o dalším postupu s cílem zlepšit výměnu informací a zajistit interoperabilitu informačních systémů EU 48 Rada uznala, že mohou být zapotřebí nová opatření s cílem odstranit stávající informační mezery v oblasti správy hranic a prosazování práva v souvislosti s překračováním hranic držiteli dlouhodobých víz a povolení k pobytu. Rada vyzvala Komisi, aby prioritně vypracovala studii proveditelnosti týkající se zřízení ústředního úložiště EU obsahujícího informace o dlouhodobých vízech, pobytových kartách a povoleních k pobytu. Na tomto základě Komise provedla dvě studie: první studie proveditelnosti 49 dospěla k závěru, že vytvoření úložiště by bylo technicky proveditelné a že nejlepší technickou volbou by bylo opětovné použití struktury VIS, zatímco druhá studie 50 provedla analýzu nezbytnosti a přiměřenosti a dospěla k závěru, že by bylo nezbytné a přiměřené rozšířit oblast působnosti VIS, aby obsahoval výše zmíněné dokumenty.

(6)Ve sdělení Komise ze dne 27. září 2017 o „naplňování evropského programu pro migraci“ 51 se uvádí, že společná vízová politika EU je nejen zásadním prvkem pro usnadnění cestovního ruchu a podnikání, ale také klíčovým nástrojem pro předcházení bezpečnostním rizikům a rizikům nelegální migrace do EU. Sdělení uznalo potřebu dalšího uzpůsobení společné vízové politiky současným výzvám tím, že bude zohledňovat nová řešení informační techniky a udržovat přínosy zjednodušeného vydávání víz v rovnováze s lepším řízením migrace a bezpečnosti a lepší správou hranic. Ve sdělení se uvádí, že dojde k revizi právního rámce VIS s cílem dále zlepšit vyřizování žádostí o víza, včetně aspektů souvisejících s ochranou údajů a přístupem pro donucovací orgány, aby se používání VIS mohlo dále rozšířit na nové kategorie údajů a nové způsoby jejich používání a aby bylo možné plně využívat nástroje pro interoperabilitu.

(7)Sdělení Komise ze dne 14. března 2018 o přizpůsobení společné vízové politiky novým výzvám 52 potvrdilo, že právní rámec VIS bude revidován jako součást širšího procesu reflexe o interoperabilitě informačních systémů.

(8)Při přijetí nařízení (ES) č. 810/2009 bylo uznáno, že otázka dostatečné spolehlivosti pro účely identifikace a ověřování otisků prstů dětí mladších 12 let, zejména toho, jak se otisky prstů s věkem mění, bude muset být řešena v pozdější fázi a řešení bude založeno na výsledcích studie provedené za odpovědnosti Komise. Studie 53 provedená Společným výzkumným střediskem v roce 2013 dospěla k závěru, že za určitých podmínek lze dosáhnout s uspokojivou mírou přesnosti rozpoznávání otisků prstů dětí ve věku od 6 do 12 let. Druhá studie 54 toto zjištění v prosinci 2017 potvrdila a poskytla další informace o účinku stárnutí na kvalitu otisků prstů. Na tomto základě Komise provedla v roce 2017 další studii, která zkoumala nezbytnost a přiměřenost snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí při postupu udělování víz na 6 let věku. Tato studie 55 zjistila, že snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů by přispělo k lepšímu dosažení cílů VIS, zejména pokud jde o usnadnění boje proti podvodnému zneužívání totožnosti, usnadnění kontrol na hraničních přechodech na vnějších hranicích a mohlo by přinést další výhody prostřednictvím posílení prevence a boje proti zneužívání práv dětí, zejména tím, že umožní zjištění/ověření totožnosti dětských státních příslušníků třetí země, kteří se nacházejí na schengenském území v situaci, v níž by mohla být nebo byla porušena jejich práva (např. dětské oběti obchodování s lidmi, pohřešované děti a nezletilé osoby bez doprovodu, které žádají o azyl).

(9)Během všech řízení podle tohoto nařízení musí členské státy především zohledňovat nejlepší zájem dítěte. Bude zohledněno blaho, bezpečnost a ochrana a názory dítěte a bude jim přikládán náležitý význam, a to s ohledem na jeho věk a zralost. VIS je relevantní zejména v případech, ve kterých hrozí riziko, že dítě bude obětí obchodování s lidmi.

(10)Osobní údaje poskytnuté žadatelem o krátkodobé vízum by měly být zpracovány VIS za účelem posouzení, zda by vstup žadatele do Unie mohl představovat hrozbu pro veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví v Unii, a rovněž posouzení rizika nelegální migrace žadatele. Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, kteří získali dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu, měly by být tyto kontroly omezeny na přispění k posouzení totožnosti držitele dokumentu, pravosti a platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a rovněž toho, zda by vstup státního příslušníka třetí země do Unie mohl ohrozit veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví v Unii. Neměly by zasahovat do jakéhokoliv rozhodnutí o dlouhodobých vízech nebo povoleních k pobytu.

(11)Posuzování takových rizik nelze provést bez zpracování osobních údajů týkajících se totožnosti osoby, cestovního dokladu a případně osoby přebírající finanční náklady, nebo, je-li žadatel nezletilý, totožnosti odpovědné osoby. Každá položka osobních údajů v žádostech by měla být porovnána s údaji v záznamu nebo souboru registrovaném v některém informačním systému (Schengenský informační systém (SIS), Vízový informační systém (VIS), údaje Europolu, databáze odcizených a ztracených cestovních dokladů Interpolu (SLTD), systém vstupu/výstupu (EES), Eurodac, Evropský informační systém rejstříků trestů státních příslušníků třetí země ECRIS-TCN, pokud jde o odsouzení týkající se teroristických trestných činů nebo jiných forem závažných trestných činů a/nebo databáze cestovních dokladů s údaji uvedenými v oběžnících (TDAWN), kterou spravuje Interpol), nebo se seznamem podezřelých nebo se zvláštními ukazateli rizik. Kategorie osobních údajů, jež by měly být použity pro srovnání, by měly být omezeny na kategorie údajů, které se nacházejí v informačních systémech, v nichž se vyhledává, na seznamu podezřelých nebo v souboru zvláštních ukazatelů rizik.

(12)Interoperabilita mezi informačními systémy EU byla zavedena [nařízením (EU) XX o interoperabilitě] tak, aby se tyto informační systémy EU a jejich údaje vzájemně doplňovaly, s cílem zlepšit správu vnějších hranic, přispět k prevenci nelegální migrace a boji proti ní a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie, včetně udržování veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku a ochrany bezpečnosti na území členských států.

(13)Interoperabilita mezi informačními systémy EU umožňuje vzájemné doplňování systémů za účelem usnadnění správné identifikace osob, přispívá k boji proti podvodnému zneužívání totožnosti, zlepšuje a harmonizuje požadavky na kvalitu údajů příslušných informačních systémů EU, usnadňuje technickou a provozní implementaci stávajících a budoucích informačních systémů EU ze strany členských států, posiluje a zjednodušuje bezpečnost údajů a opatření na ochranu údajů, kterými se řídí příslušné informační systémy EU, zefektivňuje přístup donucovacích orgánů k EES, VIS, [ETIAS] a systému Eurodac a podporuje účely EES, VIS, [ETIAS], systému Eurodac, SIS a [systému ECRIS-TCN].

(14)Prvky interoperability zahrnují EES, VIS, [ETIAS], systém Eurodac, SIS a [systém ECRIS-TCN] a údaje Europolu s cílem umožnit, aby v těchto údajích mohlo být současně vyhledáváno pomocí těchto informačních systémů EU, a proto je vhodné tyto prvky používat pro účely provádění automatizovaných kontrol a pro přístup k VIS pro účely prosazování práva. Pro tento účel by měl být využíván Evropský vyhledávací portál (ESP) s cílem umožnit rychlý, bezproblémový, účinný, systematický a kontrolovaný přístup k informačním systémům EU, údajům Europolu a databázím Interpolu potřebným k plnění jejich úkolů v souladu s jejich přístupovými právy a za účelem podpory cílů VIS.

(15)Porovnání s jinými databázemi by mělo být automatizováno. Kdykoliv toto srovnání odhalí existenci shody („pozitivní nález“) s jakýmkoliv osobním údajem v žádostech nebo jejich kombinací a záznamem nebo souborem ve výše uvedených informačních systémech nebo s osobními údaji v seznamu podezřelých, měla by být žádost zpracována ručně pracovníkem odpovědného orgánu. Posouzení provedené odpovědným orgánem by mělo vést k rozhodnutí o vydání či nevydání krátkodobého víza.

(16)Zamítnutí žádosti o krátkodobé vízum by nemělo být založeno pouze na automatizovaném zpracování osobních údajů v žádostech.

(17)Žadatelé, kterým byla žádost o udělení krátkodobého víza zamítnuta na základě informací vyplývajících ze zpracování ve VIS, by měli mít právo na odvolání. Řízení o opravném prostředku by se měla provádět v členském státě, který přijal rozhodnutí o žádosti, a v souladu s vnitrostátním právem tohoto členského státu. Měla by se použít stávající ochranná opatření a pravidla pro odvolání uvedená v nařízení (ES) č. 767/2008.

(18)Pro analýzu souboru žádosti o krátkodobé vízum by se měly použít zvláštní ukazatele rizik, které odpovídají dříve zjištěným rizikům v oblasti bezpečnosti, nelegální migrace nebo veřejného zdraví. Kritéria použitá pro vymezení zvláštních ukazatelů rizik by za žádných okolností neměla být založena pouze na pohlaví nebo věku dané osoby. Nesmí být za žádných okolností založena na informacích odhalujících rasu, barvu pleti, etnický nebo sociální původ, genetické vlastnosti, jazyk, politické nebo jakékoliv jiné názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, odborovou příslušnost, příslušnost k národnostní menšině, majetek, narození, zdravotní postižení nebo sexuální orientaci.

(19)Neustále vznikající nové formy bezpečnostních hrozeb, nové formy nelegální migrace a hrozby pro veřejné zdraví vyžadují účinné reakce a je třeba proti nim bojovat pomocí moderních prostředků. Vzhledem k tomu, že tyto prostředky obnáší zpracovávání velkého množství osobních údajů, měla by být zavedena vhodná ochranná opatření k tomu, aby se zásahy do práv na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů omezily na to, co je v demokratické společnosti nezbytné.

(20)Mělo by být zajištěno, aby se na žadatele o krátkodobé vízum nebo státní příslušníky třetích zemí, kteří získali dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu, uplatňovala přinejmenším obdobná úroveň kontrol jako na státní příslušníky třetích zemí, na něž se nevztahuje vízová povinnost. Za tímto účelem je rovněž vytvořen seznam podezřelých s informacemi o osobách, které jsou podezřelé ze spáchání závažného trestného činu nebo terorismu, nebo ve vztahu k nimž existují konkrétní skutečnosti nebo přiměřené důvody vedoucí k přesvědčení o tom, že se dopustí závažného trestného činu nebo terorismu, přičemž tento seznam podezřelých by měl být používán také pro ověřování, pokud jde o tyto kategorie státních příslušníků třetích zemí.

(21)Mezinárodní dopravci by měli být za účelem splnění své povinnosti vyplývající z Úmluvy k provedení Schengenské dohody schopni ověřit, zda mají státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli krátkodobých víz, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu požadované platné cestovní doklady. Toto ověření by mělo být umožněno prostřednictvím každodenního výpisu údajů z VIS do samostatné databáze určené pouze k nahlížení, která umožní získání minimálně nezbytné podmnožiny údajů pro umožnění vyhledávání, které povede k odpovědi ve formátu „ok/not ok“.

(22)Toto nařízení by mělo určit, kterým orgánům členských států lze udělit oprávnění k přístupu do systému VIS za účelem vkládání, změn, vymazávání nebo prohlížení údajů o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu pro konkrétní účely stanovené ve VIS pro tuto kategorii dokumentů a jejich držitele a v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů.

(23)Veškeré zpracování údajů VIS o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu by mělo být přiměřené sledovaným cílům a nezbytné pro plnění úkolů příslušných orgánů. Příslušné orgány by měly zajistit, aby při používání systému VIS byla respektována lidská důstojnost a integrita osob, od nichž se údaje vyžadují, a aby nedocházelo k diskriminaci osob založené na pohlaví, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

(24)Pokud mají donucovací orgány vykonávat své úkoly v boji proti teroristickým trestným činům a jiným závažným trestným činům, je nezbytné, aby měly nejaktuálnější informace. Přístup donucovacích orgánů členských států a Europolu do VIS byl stanoven rozhodnutím Rady 2008/633/SVV. Obsah tohoto rozhodnutí by měl být začleněn do nařízení o VIS, aby bylo uvedeno v soulad se stávajícím rámcem smluv.

(25)Přístup k údajům VIS pro účely prosazování práva již prokázal svou užitečnost při zjišťování totožnosti osob, které zemřely násilnou smrtí, nebo tím, že pomohl vyšetřovatelům učinit výrazný pokrok v případech souvisejících s obchodováním s lidmi, terorismem nebo obchodem s drogami. Proto by měly být údaje týkající se dlouhodobých pobytů v systému VIS na základě podmínek stanovených v tomto nařízení rovněž dostupné určeným orgánům členských států a Evropskému policejnímu úřadu (Europol).

(26)S přihlédnutím k tomu, že klíčovou úlohu s ohledem na spolupráci mezi orgány členských států v oblasti vyšetřování přeshraniční trestné činnosti při podpoře prevence, analýz a vyšetřování trestné činnosti v celé Unii hraje Europol. Současný přístup Europolu k systému VIS v rámci jeho úkolů by měl být kodifikován a zefektivněn, přičemž by se rovněž měl zohlednit nedávný vývoj právního rámce, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 56 .

(27)Přístup do systému VIS za účelem prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů představuje zásah do základních práv na respektování soukromého a rodinného života a ochranu osobních údajů osob, jejichž osobní údaje jsou v systému VIS zpracovávány. Každý takový zásah musí být v souladu s právem, které musí být formulováno s dostatečnou přesností, aby umožnilo fyzickým osobám přizpůsobit své chování, a musí chránit fyzické osoby proti svévoli a dostatečně srozumitelným způsobem uvádět rozsah pravomocí příslušných orgánů a způsob jejich výkonu. V demokratické společnosti musí být jakýkoli zásah nutný k ochraně oprávněného a přiměřeného zájmu a musí být přiměřený oprávněnému cíli, o který usiluje.

(28)[Nařízení 2018/XX o interoperabilitě] poskytuje policejnímu orgánu členského státu, který byl takto zmocněn vnitrostátními legislativními opatřeními, možnost zjistit totožnost osoby pomocí biometrických údajů této osoby převzatých během kontroly totožnosti. Mohou však existovat zvláštní okolnosti, v rámci nichž je zjištění totožnosti osoby nezbytné v zájmu této osoby. Tyto případy zahrnují situace, v jejichž rámci byla osoba nalezena poté, co byla pohřešována, byla unesena nebo byla identifikována jako oběť obchodování s lidmi. V těchto případech by měl být donucovacím orgánům poskytnut rychlý přístup k údajům VIS, aby bylo umožněno rychlé a spolehlivé zjištění totožnosti osoby, aniž by bylo nutné splňovat všechny podmínky a dodatečná ochranná opatření pro přístup pro účely vymáhání práva.

(29)Porovnávání údajů na základě latentního otisku prstu, který je daktyloskopickou stopou, jež může být nalezena na místě trestného činu, je v oblasti policejní spolupráce zásadní. V případech, kdy existuje důvodná domněnka, že pachatel nebo oběť mohou být zaregistrováni v systému VIS, by měla možnost porovnat latentní otisk prstu s údaji o otiscích prstů, které jsou uloženy v systému VIS, poskytnout donucovacím orgánům členských států velmi cenný nástroj při prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů, například když jsou latentní otisky prstů jediným důkazem na místě trestného činu.

(30)Je nezbytné určit příslušné orgány členských států i vnitrostátní ústřední přístupový bod, jehož prostřednictvím jsou podávány žádosti o přístup do systému VIS, a vést seznam operativních jednotek v rámci určených orgánů, které jsou oprávněny požádat o takový přístup pro konkrétní účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.

(31)Žádosti o přístup k údajům uloženým v ústředním systému by měly podávat operativní jednotky v rámci určených orgánů vnitrostátnímu ústřednímu přístupovému bodu a tyto žádosti by měly být odůvodněné. Operativní jednotky v rámci určených orgánů, které jsou oprávněny požadovat přístup k údajům systému VIS, by neměly jednat jako orgány provádějící ověření. Ústřední přístupové body by měly jednat nezávisle na určených orgánech a měly by odpovídat za nezávislé zajištění přísného dodržování podmínek přístupu stanovených v tomto nařízení. Ve výjimečně naléhavých případech, kdy je nezbytný včasný přístup v zájmu reakce na konkrétní a aktuální hrozbu související s teroristickými trestnými činy či jinými závažnými trestnými činy, by ústřední přístupové body měly zpracovat žádost okamžitě a až následně provést ověření.

(32)V zájmu ochrany osobních údajů a vyloučení systematického vyhledávání ze strany donucovacích orgánů by měly být údaje VIS zpracovávány pouze ve specifických případech a tehdy, je-li to nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. Určené orgány a Europol by měly žádat o přístup k údajům systému VIS pouze tehdy, mají-li dostatečné důvody se domnívat, že takový přístup poskytne informace, které jim významně pomohou při prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristického či jiného závažného trestného činu.

(33)Osobní údaje držitelů dokumentů k dlouhodobému pobytu uložené ve VIS by neměly být uchovávány déle, než je nezbytné pro účely VIS. Je vhodné uchovávat údaje týkající se státních příslušníků třetích zemí po dobu pěti let, aby bylo možné vzít tyto údaje v úvahu při posuzování žádostí o krátkodobá víza, aby bylo možné odhalit překročení délky oprávněného pobytu po uplynutí doby platnosti a za účelem provedení posouzení bezpečnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří je získali. Údaje o předchozím použití dokumentu by mohly usnadnit vydávání budoucích krátkodobých víz. Kratší doba uložení by pro zajištění uvedených účelů nebylo dostatečné. Údaje by se měly po pěti letech vymazat, pokud důvody pro jejich vymazání nenastanou dříve.

(34)Na zpracovávání osobních údajů členskými státy v rámci uplatňování tohoto nařízení se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 57 . Zpracování osobních údajů donucovacími orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 58 .

(35)Členové jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže (European Border and Coast Guard – EBCG) a rovněž jednotky pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, mají podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 nárok nahlížet do evropských databází, je-li to nezbytné pro plnění provozních úkolů uvedených v operačním plánu pro hraniční kontroly, ostrahu hranic a navracení pod vedením hostitelského členského státu. S cílem usnadnit toto nahlížení a umožnit jednotkám účinný přístup k údajům vloženým do VIS by měl být Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (ECBGA) udělen přístup k systému VIS. Tento přístup by měl dodržovat podmínky a omezení přístupu, které se uplatňují u orgánů členských států příslušných pro každý konkrétní účel, pro který lze nahlížet do údajů VIS.

(36)Navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky vstupu, pobytu nebo bydliště v členských státech v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES 59 , je zásadní složkou komplexního úsilí o řešení nelegální migrace a představuje důležitý důvod významného veřejného zájmu.

(37)Třetí země návratu často nepodléhají rozhodnutím o odpovídající ochraně přijatým Komisí podle článku 45 nařízení (EU) 2016/679 nebo podle vnitrostátních předpisů přijatých k provedení článku 36 směrnice (EU) 2016/680. Kromě toho značné úsilí Unie o spolupráci s hlavními zeměmi původu neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, které podléhají povinnosti návratu, nebylo schopno zajistit systematické plnění závazku přijmout zpět své vlastní státní příslušníky těmito třetími zeměmi, který je stanovený mezinárodním právem. Dohody o zpětném přebírání osob uzavřené nebo projednávané Unií nebo členskými státy, které stanoví vhodné záruky pro předávání údajů třetím zemím podle článku 46 nařízení (EU) 2016/679 nebo vnitrostátních předpisů přijatých k provedení článku 37 směrnice (EU) 2016/680, zahrnují omezený počet těchto třetích zemí a uzavření jakékoliv nové dohody zůstává nejisté. V takových situacích mohou být osobní údaje zpracovány podle tohoto nařízení u orgánů třetích zemí za účelem provádění návratové politiky Unie, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 49 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/679 nebo ve vnitrostátních předpisech, kterými se provádí článek 38 nebo 39 směrnice (EU) 2016/680.

(38)Členské státy by měly v souladu s platnými pravidly o ochraně údajů a případně v jednotlivých případech zpřístupňovat příslušné osobní údaje zpracovávané ve VIS pro účely provádění úkolů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... 60 , [nařízení o rámci Unie pro znovuusídlování], [Agentuře Evropské unie pro azyl] a příslušným mezinárodním orgánům, jako jsou Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizace pro migraci a operace pro uprchlíky a znovuusídlování Mezinárodního výboru Červeného kříže ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí nebo osobám bez státní příslušnosti, které tyto osoby předávají členským státům v rámci provádění nařízení (EU) .../... [nařízení o rámci Unie pro znovuusídlování].

(39)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 61 se vztahuje na činnosti orgánů a institucí Unie při plnění jejich úkolů jako orgánů pověřených provozním řízením systému VIS.

(40)V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který své stanovisko předložil dne …

(41)V zájmu zlepšení spolupráce třetích zemí v oblasti zpětného přebírání nelegálních migrantů a usnadnění navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, jejichž údaje mohou být uloženy ve VIS, by měly být ve VIS uloženy kopie cestovního dokladu žadatelů o krátkodobé vízum. Na rozdíl od informací získaných z VIS jsou kopie cestovních dokladů důkazem státní příslušnosti, který je třetími zeměmi obecněji uznáván.

(42)Nahlížení do seznamu cestovních dokladů, které opravňují jejich držitele překračovat vnější hranice a které mohou být opatřeny vízem, jak je stanoveno rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2011/EU 62 , je povinným prvkem postupu posuzování víz. Vízové orgány by tuto povinnost měly provádět systematicky, a proto by tento seznam měl být začleněn do systému VIS, aby bylo umožněno automatické ověření uznání cestovního dokladu žadatele.

(43)Aniž je dotčena odpovědnost členských států za správnost údajů vkládaných do VIS, měla by agentura eu-LISA nést odpovědnost za zlepšování kvality údajů zavedením centrálního nástroje pro sledování kvality údajů a za předkládání zpráv členským státům v pravidelných intervalech.

(44)Aby bylo možno lépe sledovat využívání VIS s cílem analyzovat tendence, pokud jde o migrační tlak a správu hranic, měla by být agentura eu-LISA schopna vytvořit kapacitu pro statistické hlášení členským státům, Komisi a Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž, aniž by byla ohrožena integrita údajů. Mělo by být proto zřízeno centrální úložiště statistických údajů. Žádná z vytvořených statistik by neměla obsahovat osobní údaje.

(45)Tímto nařízením není dotčeno uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES 63 .

(46)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu potřeby zajištění provádění společné vízové politiky, vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a postupného zavádění integrovaného systému řízení vnějších hranic, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(47)Toto nařízení stanoví přísná pravidla pro přístup do VIS a nezbytné záruky. Stanoví rovněž právo fyzických osob na přístup k údajům, jejich opravu, výmaz a nápravu, zejména právo na soudní přezkum, jakož i dohled nad všemi operacemi zpracování údajů vykonávaný nezávislými veřejnými orgány. Toto nařízení zavádí další záruky za účelem zahrnutí zvláštních potřeb nových kategorií údajů, které bude zpracovávat systém VIS. Toto nařízení tedy dodržuje základní práva a ctí zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na lidskou důstojnost, právo na svobodu a bezpečnost, respektování soukromého a rodinného života, ochranu osobních údajů, právo na azyl a ochranu zásady nenavracení a ochranu v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání, právo na nediskriminaci, práva dítěte a právo na účinnou právní ochranu.

(48)Na státní příslušníky třetích zemí, na něž se vztahuje vízová povinnost, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb podle práva Unie, a kteří nejsou držiteli pobytové karty podle směrnice 2004/38/ES, by se měla vztahovat zvláštní ustanovení. Ustanovení čl. 21 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie uvádí, že každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Tato omezení a podmínky jsou uvedeny ve směrnici 2004/38/ES.

(49)Jak bylo potvrzeno Soudním dvorem Evropské unie, takoví rodinní příslušníci mají nejen právo vstoupit na území členského státu, ale mají rovněž právo získat pro tento účel vstupní vízum. Členské státy musí poskytnout těmto osobám všechny prostředky, aby jim usnadnily získání nezbytných víz, které musí být vydány bezplatně, v nejkratší možné lhůtě a na základě zrychleného postupu.

(50)Právo na získání víza není bezpodmínečné, neboť může být odepřeno těm rodinným příslušníkům, kteří představují riziko pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost či veřejné zdraví podle směrnice 2004/38/ES. V této souvislosti mohou být osobní údaje rodinných příslušníků ověřeny pouze v případě, že se údaje týkají zjištění jejich totožnosti a statusu, a pouze tehdy, pokud jsou tyto údaje relevantní pro posouzení bezpečnostní hrozby, kterou by mohli představovat. Posuzování jejich žádostí o vízum by mělo být prováděno výhradně v souvislosti s bezpečnostními obavami, a nikoliv těmi, které se týkají rizik migrace.

(51)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(52)Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES 64 ; Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(53)Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES 65 ; Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(54)Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 66 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES 67 .

(55)Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 68 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES 69 a s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/149/SVV 70 .

(56)Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 71 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU 72 a článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/349/EU 73 .

(57)Toto nařízení, s výjimkou článku 22r, představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011, s výjimkou ustanovení použitelných pro Bulharsko a Rumunsko rozhodnutím Rady (EU) 2017/1908 74 ,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 767/2008 se mění takto:

1)V článku 1 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„Toto nařízení rovněž stanoví postupy pro výměnu informací o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu, včetně o některých rozhodnutích o dlouhodobých vízech a o povoleních k pobytu, mezi členskými státy.

Uložením údajů o totožnosti, cestovních dokladech a biometrických údajů do společného úložiště údajů o totožnosti (CIR) zřízeného článkem 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/XX* [nařízení 2018/XX o interoperabilitě] VIS přispívá k usnadnění správného zjištění totožnosti osob registrovaných ve VIS a napomáhá jí.“

_______

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/XX * [nařízení 2018/XX o interoperabilitě] (Úř. věst. L).“

2)Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2
Účel VIS

1. Účelem VIS je zlepšovat provádění společné vízové politiky, konzulární spolupráce a konzultace mezi ústředními vízovými orgány usnadněním výměny údajů o žádostech a o souvisejících rozhodnutích mezi členskými státy s cílem:

a) usnadnit řízení o žádostech o vízum;

b) předcházet obcházení kritérií pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti;

c) usnadnit boj proti podvodům;

d) usnadnit kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích a na území členských států;

e) pomáhat při zjišťování totožnosti a navracení každé osoby, která nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států;

f) pomáhat při zjišťování totožnosti osob, které jsou pohřešovány;

g) usnadnit uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013* a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU**;

h) přispívat k prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů;

i) přispívat k předcházení ohrožení vnitřní bezpečnosti členských států;

j) zajišťovat správné zjišťování totožnosti osob;

k) podporovat cíle Schengenského informačního systému (SIS), které se týkají záznamů o státních příslušnících třetích zemí, jimž byl odepřen vstup, osobách hledaných za účelem zatčení, předání nebo vydání, o pohřešovaných osobách, o osobách hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení a záznamů o osobách pořízených pro účely skrytých kontrol nebo zvláštních kontrol.“

2. Pokud jde o dlouhodobá víza a povolení k pobytu, účelem VIS je usnadnit výměnu údajů mezi členskými státy o souvisejících rozhodnutích s cílem:

a) podpořit vysokou úroveň bezpečnosti tím, že přispívá k posouzení toho, zda je žadatel před svým příjezdem na hraniční přechody na vnějších hranicích považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví;

b) zvýšit účinnost hraničních kontrol a kontrol na daném území;

c) přispívat k prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů;

d)    zajišťovat správné zjišťování totožnosti osob;

e)    usnadnit uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013 a směrnice 2013/32/EU;

f)    podporovat cíle Schengenského informačního systému (SIS), které se týkají záznamů o státních příslušnících třetích zemí, jimž byl odepřen vstup, osobách hledaných za účelem zatčení, předání nebo vydání, o pohřešovaných osobách, o osobách hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení a záznamů o osobách pořízených pro účely skrytých kontrol nebo zvláštních kontrol.“

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).

**    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).“

3)Článek 3 se zrušuje.

4)V článku 4 se doplňují nové body, které znějí:

12)„údaji VIS“ všechny údaje uložené v ústředním systému VIS a v CIR v souladu s články 9 až 14, 22c až 22f;

13)„údaji o totožnosti“ údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a) a aa);

14)„údaji o otiscích prstů“ údaje týkající se otisků prstů, které jsou uloženy v souboru VIS;

15)„zobrazením obličeje“ digitální zobrazení obličeje;

16)„údaji Europolu“ osobní údaje zpracovávané Europolem pro účely uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794*;

17)„povolením k pobytu“ všechna povolení k pobytu, která vydávají členské státy v souladu s jednotným vzorem stanoveným nařízením Rady (ES) č. 1030/2002**, a všechny ostatní doklady uvedené v čl. 2 odst. 16 písm. b) nařízení (EU) 2016/399;

18)„dlouhodobým vízem“ povolení vydané členským státem, jak je stanoveno v článku 18 Schengenské úmluvy;

19)„vnitrostátním dozorovým úřadem“, pokud jde o účely prosazování práva, dozorové úřady zřízené v souladu s článkem 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680***;

20)„prosazováním práva“ prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů;

21)„teroristickými trestnými činy“ trestné činy podle vnitrostátního práva, které odpovídají nebo jsou rovnocenné trestným činům podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541****;

22)„závažnými trestnými činy“ trestné činy, které odpovídají nebo jsou rovnocenné trestným činům podle čl. 2 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV*****, které lze podle vnitrostátního práva potrestat odnětím svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tři roky nebo ochranným opatřením spojeným s omezením svobody ve stejné délce.

________________

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

**    Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (Úř. věst. L 157 15.6.2002, s. 1)

***    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

****    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).

*****    Rámcové Rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1).“

5)Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5
Kategorie údajů

1. Do VIS lze zaznamenávat pouze tyto kategorie údajů:

a) alfanumerické údaje o žadateli o krátkodobé vízum a žádostech o víza a o vízech udělených, neudělených, prohlášených za neplatné od počátku, zrušených nebo s prodlouženou platností podle čl. 9 odst. 1 až 4 a článků 10 až 14, alfanumerické údaje o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu udělených, odebraných, neudělených, prohlášených za neplatné od počátku, zrušených nebo s prodlouženou platností uvedených v článcích 22c, 22d, 22e a 22f, jakož i informace týkající se pozitivních nálezů uvedených v článcích 9a a 22b a výsledky ověření uvedené v čl. 9c odst. 6;

b) zobrazení obličeje uvedená v čl. 9 odst. 5 a čl. 22c odst. 2 písm. f);

c) údaje o otiscích prstů uvedené v čl. 9 odst. 6 a čl. 22c odst. 2 písm. g);

d) propojení s jinými žádostmi podle čl. 8 odst. 3 a 4 a čl. 22a odst. 3.“

2. Zprávy přenášené VIS podle článku 16, čl. 24 odst. 2 a čl. 25 odst. 2 se nezaznamenávají do VIS, aniž tím je dotčeno ustanovení článku 34 o zaznamenávání operací zpracování údajů.

3. CIR musí obsahovat údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a) až cc), čl. 9 odst. 5 a čl. 9 odst. 6, čl. 22c odst. 2 písm. a) až cc), f) a g) a čl. 22d písm. a) až cc), f) a g). Zbývající údaje VIS musí být ukládány do ústředního systému VIS.“

6)vkládá se nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a

Seznam uznávaných cestovních dokladů

1)Do VIS musí být integrován seznam cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou být opatřeny vízem, jak je stanoveno rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2011/EU*.

2)VIS musí poskytovat funkci pro centralizovanou správu seznamu uznávaných cestovních dokladů a oznamování uznání nebo neuznání cestovních dokladů uvedených v seznamu podle v článku 4 rozhodnutí č. 1105/2011/EU.

3)Podrobná pravidla pro správu funkce v odstavci 2 budou stanovena v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.

_________________

*    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2011/EU ze dne 25. října 2011 o seznamu cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou být opatřeny vízem, a o zavedení mechanismu pro sestavování tohoto seznamu (Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 9).“

7)Článek 6 se mění takto:

a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Přístup do VIS pro nahlížení do údajů je vyhrazen výhradně řádně zmocněným pracovníkům vnitrostátních orgánů členského státu a institucí EU, kteří jsou k tomu oprávněni pro účely stanovené v článcích 15 až 22, článcích 22c až 22f, článcích 22g až 22j, jakož i pro účely stanovené v článcích 20 a 21 [nařízení 2018/XX o interoperabilitě].

Tento přístup je omezen v rozsahu, v němž jsou údaje vyžadovány pro výkon jejich úkolů v souladu s těmito účely, a musí být přiměřený sledovaným cílům.“

b) doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

„4. VIS poskytuje funkci pro centralizovanou správu tohoto seznamu.“

   c) doplňuje se nový odstavec 5, který zní:

„5. Podrobná pravidla pro správu funkce pro centralizovanou správu seznamu uvedeného v odstavci 3 budou stanovena v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.“

8) V článku 7 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3. Během všech řízení podle tohoto nařízení musí členské státy především zohledňovat nejlepší zájem dítěte. Musí zohlednit blaho, bezpečnost a ochranu dítěte, zejména pokud existuje riziko, že se dítě stane obětí obchodování s lidmi, a názory dítěte, který musí být přikládán náležitý význam, a to s ohledem na jeho věk a zralost.“

(9) Název kapitoly II se nahrazuje tímto:

„VKLÁDÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ O KRÁTKODOBÝCH VÍZECH VÍZOVÝMI ORGÁNY“

10)Článek 8 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pokud je žádost přípustná podle článku 19 nařízení (ES) č. 810/2009, vytvoří vízový orgán do 2 pracovních dnů soubor žádosti vložením údajů uvedených v článku 9 do VIS, pokud je žadatel povinen tyto údaje předložit.“

b) vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Po vytvoření souboru žádosti VIS automaticky spustí vyhledávání podle článku 9a a zobrazí výsledky.

c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

5. Pokud z právních důvodů není vyžadováno poskytnutí zvláštních údajů nebo tyto údaje nemohou být prakticky poskytnuty, označí se dotčená položka či položky jako „nepoužije se“. Neexistence otisků prstů by měla být označena údajem „VIS0“; systém dále umožňuje rozlišovat mezi případy podle čl. 13 odst. 7 písm. a) až d) nařízení (ES) č. 810/2009.“

11)Článek 9 se mění takto:

a) v bodě 4 se písmena a), b) a c) nahrazují tímto:

„a)příjmení; křestní jméno nebo jména; datum narození; státní příslušnost (příslušnosti); pohlaví;

aa) rodné příjmení (dřívější příjmení); místo a země narození; státní příslušnost při narození;

b)druh a číslo cestovního dokladu nebo dokladů a třípísmenný kód země, která vydala cestovní doklad nebo doklady;

c)datum skončení platnosti cestovního dokladu nebo dokladů;

cc)orgán, který cestovní doklad vydal, a datum jeho vydání;“;

b) bod 5 se nahrazuje tímto:

„5) zobrazení obličeje žadatele, v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 810/2009.“;

c) doplňuje se nový bod 7, který zní:

„7) naskenovanou kopii stránky s biografickými údaji.“

d) doplňují se dva nové body, které znějí:

„8) Zobrazení obličeje státních příslušníků třetích zemí uvedené v bodě 5 prvního pododstavce musí být v dostatečném obrazovém rozlišení a kvalitě určené k použití při automatizovaném porovnávání biometrických údajů.

Odchylně od druhého pododstavce, pokud ve výjimečných případech nelze splnit specifikace kvality a rozlišení stanovené pro zanesení zobrazení obličeje pořízeného na místě do systému VIS, je možné zobrazení obličeje získat elektronicky z čipu elektronického strojově čitelného cestovního dokladu. V takových případech se zobrazení obličeje vloží do individuálního souboru až poté, co je elektronicky ověřeno, že zobrazení obličeje zaznamenané na čipu elektronického strojově čitelného cestovního dokladu odpovídá zobrazení obličeje dotčeného státního příslušníka třetí země pořízenému na místě.“

12)doplňují se nové články 9a až 9d, které znějí:

„Článek 9a

Vyhledávání v jiných systémech

1.Soubory žádosti musí být automaticky zpracovány systémem VIS za účelem zjištění pozitivních nálezů. VIS přezkoumá jednotlivé soubory žádosti jednotlivě.

2.Po vytvoření žádosti nebo při vydání víza VIS zkontroluje, zda je cestovní doklad související s touto žádostí uznán v souladu s rozhodnutím č. 1105/2011/EU, a to provedením automatického vyhledávání v seznamu uznávaných cestovních dokladů uvedených v článku 5a a zobrazí výsledek.

3.Pro účely ověření stanovených v čl. 21 odst. 1 a čl. 21 odst. 3 písm. a), c) a d) nařízení (ES) č. 810/2009 VIS zahájí vyhledávání pomocí Evropského vyhledávacího portálu vymezeného v čl. 6 odst. 1 [nařízení o interoperabilitě] za účelem porovnání příslušných údajů uvedených v čl. 9 bodě 4 tohoto nařízení s údaji v záznamu nebo souboru registrovaném ve VIS, v Schengenském informačním systému (SIS), systému vstupu/výstupu (EES), evropském systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), včetně seznamu podezřelých, který je uveden v článku 29 nařízení (EU) 2018/XX pro účely zřízení evropského systému pro cestovní informace a povolení, systému Eurodac, [systému ECRIS-TCN, pokud jde o odsouzení týkající se teroristických trestných činů a jiných forem závažných trestných činů], údajích Europolu, databázi odcizených a ztracených cestovních dokladů Interpolu (SLTD) a databázi cestovních dokladů s údaji uvedenými v oběžnících (TDAWN), kterou spravuje Interpol.

4.VIS doplní do souboru žádosti odkaz ke každému pozitivnímu nálezu získanému podle odstavce 3. Dále VIS v příslušných případech identifikuje členský stát nebo státy, které zadaly nebo dodaly údaje, které vyvolaly pozitivní nález či nálezy nebo Europol, a tuto skutečnost zaznamená v souboru žádosti.

5.Pro účely čl. 2 odst. 1 písm. k) musí vyhledávání prováděná podle odst. 3 tohoto článku srovnávat příslušné údaje uvedené v čl. 15 odst. 2 s údaji zaznamenanými v systému SIS, aby bylo možné určit, zda nebyl v souvislosti se žadatelem pořízen jeden z následujících záznamů:

a)záznam týkající se osob hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání;

b)záznam týkající se pohřešovaných osob;

c)záznam týkající se osob hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení;

d)záznam o osobách a věcech pořízený pro účely skrytých kontrol nebo zvláštních kontrol.

Článek 9b

Zvláštní ustanovení vztahující se na vyhledávání v jiných systémech v případě rodinných příslušníků občanů EU nebo jiných státních příslušníků třetích zemí, kteří požívají práva na volný pohyb podle práva Unie

1.Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb rovnocenného s právem občanů Unie podle dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé, automatizované kontroly uvedené v čl. 9a odst. 3 se provádějí výhradně pro účely kontroly, zda neexistují nějaké konkrétní skutečnosti nebo důvodné podezření založené na konkrétních skutečnostech vedoucí k závěru, že přítomnost dané osoby na území členských států představuje riziko pro bezpečnost nebo vysoké epidemické riziko v souladu se směrnicí 2004/38/ES.

2.VIS neověřuje, zda:

a)žadatel není v současné době nahlášen jako osoba překračující délku oprávněného pobytu nebo zda byl nahlášen jako osoba překračující délku oprávněného pobytu v minulosti na základě údajů zjištěných nahlédnutím do systému EES;

b)žadatel neodpovídá osobě, jejíž údaje jsou zaznamenány v systému Eurodac.

3.Pokud automatizované zpracování žádosti podle čl. 9a odst. 3 nahlásilo pozitivní nález odpovídající záznamu o odepření vstupu a pobytu, jak je uvedeno v článku 24 nařízení (ES) č. 1987/2006, vízový orgán ověří důvod, na základě kterého byl tento záznam vložen do SIS. Pokud tento důvod souvisí s rizikem nedovoleného přistěhovalectví, záznam se při posuzování žádosti nezohlední. Vízový orgán postupuje podle čl. 25 odst. 2 nařízení SIS II.

Článek 9c

Ověření ústředními orgány

1.Jakýkoliv pozitivní nález vyplývající z vyhledávání podle čl. 9a odst. 3 musí být ručně ověřen ústředním orgánem členského státu zpracovávajícího žádost.

2.Ústřední orgán musí mít při ověřování pozitivních nálezů přístup k souboru žádosti a k jakýmkoliv propojeným souborům a rovněž k veškerým pozitivním nálezům zjištěným během automatizovaného zpracování podle čl. 9a 3.

3.Ústřední orgán ověří, zda totožnost žadatele zaznamenaná v souboru žádosti odpovídá údajům obsaženým ve VIS nebo v některé z databází, které byly konzultovány.

4.Pokud se osobní údaje neshodují a při automatizovaném zpracování podle čl. 9a odst. 3 nebyl zaznamenán žádný další pozitivní nález, ústřední orgán vymaže falešně pozitivní nález ze souboru žádosti.

5.Pokud se údaje shodují nebo pokud trvají pochybnosti ohledně totožnosti žadatele, ústřední vízový orgán zpracovávající žádost informuje ústřední orgán jiného členského státu nebo členských států, jež zadaly nebo poskytly údaje, které vyvolaly pozitivní nález podle čl. 9a odst. 3. Pokud jeden nebo více členských států zadaly nebo poskytly údaje, které vyvolaly tento pozitivní nález, bude ústřední orgán tuto skutečnost konzultovat s ústředními orgány jiného členského státu nebo členských států pomocí postupu stanoveného v čl. 16 odst. 2.

6.Výsledek ověření prováděných ústředními orgány ostatních členských států se doplní do souboru žádosti.

7.Odchylně od odstavce 1, pokud srovnání uvedené v čl. 9a odst. 5 nahlašuje jeden nebo více pozitivních nálezů, VIS zašle automatizované oznámení ústřednímu orgánu členského státu, který zahájil vyhledávání, aby přijal veškerá vhodná následná opatření.

8.Pokud údaje, které vyvolaly pozitivní nález v souladu s čl. 9a odst. 3, poskytl Europol, ústřední orgán odpovědného členského státu konzultuje s národní jednotku Europolu následná opatření v souladu s nařízením (EU) 2016/794 a zejména jeho kapitolou IV.

Článek 9d

Oblasti odpovědnosti Europolu

Europol přizpůsobí svůj informační systém tak, aby umožňoval automatické zpracování vyhledávání uvedených v čl. 9a odst. 3 a čl. 22b odst. 2.“

13)V článku 13 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4.    Při aktualizaci souboru žádosti podle odstavců 1 a 2 zašle VIS členskému státu, který vydal vízum, oznámení o rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné od počátku nebo o jeho zrušení. Toto oznámení automaticky generuje ústřední systém a je přenášeno prostřednictvím mechanismu uvedeného v článku 16.“

14)Článek 15 se mění takto:

a) v odstavci 2 se vkládá písmeno ea), které zní:

„ea) zobrazení obličeje;“;

b) vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Zobrazení obličeje uvedené v odst. 2 písm. ea) nesmí být jediným vyhledávacím kritériem.“

15)V článku 16 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Pokud je ve VIS vytvořen soubor žádosti týkající se státního příslušníka určité třetí země nebo patřícího do určité kategorie takových státních příslušníků, pro které je požadována předchozí konzultace podle článku 22 nařízení (ES) č. 810/2009, VIS automaticky předá žádost o konzultaci uvedenému členskému státu nebo členským státům.

Konzultovaný členský stát nebo členské státy zadají odpověď do VIS, který tuto odpověď předá členskému státu, jenž žádost vytvořil.

Pouze za účelem provedení konzultace se do VIS začlení seznam členských států, které vyžadují, aby ústřední orgány jiných členských států při posuzování žádostí o jednotná víza podaných státními příslušníky určitých třetích zemí nebo určitou kategorií těchto státních příslušníků podle článku 22 nařízení (ES) č. 810/2009 a státních příslušníků dotčených třetích zemí provedly konzultace s jejich ústředními orgány.“

3. Postup uvedený v odstavci 2 se uplatní také pro:

a) předávání informací podle čl. 25 odst. 4 o udělení víz s omezenou územní platností, podle čl. 24 odst. 2 o změnách údajů a článku 31 nařízení (ES) č. 810/2009 o oznámeních ex post; 

b) veškeré ostatní zprávy týkající se konzulární spolupráce, které zahrnují předávání osobních údajů zaznamenaných ve VIS nebo s nimi souvisejících, předávání žádostí příslušnému vízovému orgánu o poskytnutí kopií cestovních dokladů podle čl. 9 bodu 7 a ostatních dokumentů sloužících jako doklady k žádosti a předávání elektronických kopií těchto dokumentů, jakož i žádostí podle článku 9c a čl. 38 odst. 3. Příslušné vízové orgány na jakoukoli takovou žádost odpoví do dvou pracovních dnů.“

16)Článek 17 se zrušuje.

17)Nadpis kapitoly III se nahrazuje tímto:

„PŘÍSTUP JINÝCH ORGÁNŮ K ÚDAJŮM O KRÁTKODOBÝCH VÍZECH“

18)V čl. 18 odst. 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgány příslušné pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, ověří otisky prstů držitele víza porovnáním s otisky prstů zaznamenanými ve VIS. V případě držitelů víz, jejichž otisky prstů nelze použít, se provede vyhledávání podle odstavce 1 na základě alfanumerických údajů uvedených v odstavci 1 spolu se zobrazením obličeje.“

19)Vkládá se nový článek 20a, který zní:

„Článek 20a

Použití údajů VIS pro zanesení záznamů o pohřešovaných osobách do SIS a následný přístup k těmto údajům

1.Údaje o otiscích prstů uložené ve VIS mohou být použity pro zanesení záznamů o pohřešovaných osobách v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …* [nařízení (EU) o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech]. V takových případech se výměna údajů o otiscích prstů provádí prostřednictvím zabezpečených prostředků do centrály SIRENE členského státu, který údaje vlastní.

2.Pokud je zjištěn pozitivní nález na základě záznamu v SIS podle odstavce 1, mohou orgány ochrany dětí a vnitrostátní justiční orgány, včetně těch, které odpovídají za zahájení trestního stíhání a za vyšetřování před podáním obžaloby, a jejich koordinační orgány uvedené v článku 43 nařízení (EU) … [COM(2016) 883 final – SIS LE] při plnění svých úkolů požadovat přístup k údajům vloženým do SIS. Uplatní se podmínky stanovené v právních předpisech Unie a vnitrostátních právních předpisech.

__________

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne … (Úř. věst. L. …, s. …).“

20)V článku 22 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že údaje o žadateli o mezinárodní ochranu jsou zaznamenány ve VIS, má příslušný azylový orgán přístup k nahlížení do následujících údajů žadatele a údajů v jakýchkoli propojených souborech žádostí týkajících se žadatele podle čl. 8 odst. 3, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1:

a) číslo žádosti;

b) údaje převzaté z formuláře (formulářů) žádosti uvedené v čl. 9 bodě 4, 5 a 7; 

c) fotografie;

d) údaje uvedené v článcích 10, 13 a 14 vložené v souvislosti s vízy udělenými, prohlášenými za neplatné od počátku, zrušenými nebo s prodlouženou platností;

e) údaje uvedené v čl. 9 bodě 4 a 5 v propojených souborech žádosti podle čl. 8 odst. 4.“

21)Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Doba uchování uložených údajů

1.    Každý soubor je ve VIS uložen po dobu nejvýše pěti let, aniž je dotčeno vymazání podle článků 24 a 25 a vedení záznamů podle článku 34.

Tato lhůta začíná běžet:

a) uplynutím platnosti víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, pokud bylo vízum, dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu uděleno;

b) uplynutím prodloužené platnosti víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, pokud byla platnost víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu prodloužena;

c) dnem vytvoření souboru žádosti ve VIS, pokud byla žádost o vízum vzata zpět nebo řízení o ní zastaveno nebo přerušeno;

d) dnem rozhodnutí příslušného orgánu o neudělení víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, jeho prohlášení za neplatné od počátku, zkrácení jeho platnosti, jeho odnětí nebo zrušení, v příslušných případech.

2.    Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 VIS automaticky vymaže soubor a propojení s ním, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 3 a 4 a čl. 22a odst. 3 a 5.“

22)V článku 24 se odstavec 2 nahrazuje tímto: 

„2. Pokud má některý členský stát důkaz o tom, že údaje zpracovávané ve VIS jsou nesprávné nebo byly zpracovány ve VIS v rozporu s tímto nařízením, neprodleně o tom uvědomí příslušný členský stát. Taková zpráva bude předána v souladu s postupem v čl. 16 odst. 3.

Pokud se nesprávné údaje týkají propojení vytvořených podle čl. 8 odst. 3 nebo 4 a čl. 22a odst. 3, provede příslušný členský stát nezbytná ověření a poskytne odpověď do 48 hodin, a případně propojení opraví. Není-li ve stanovené lhůtě poskytnuta žádná odpověď, dožadující členský stát propojení opraví a příslušnému členskému státu oznámí provedenou opravu prostřednictvím funkce VISMail.“

23)Článek 25 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Soubory žádostí, soubory a propojení uvedené v čl. 8 odst. 3 a 4 a čl. 22a odst. 3 týkající se žadatele, který získal státní příslušnost členského státu před uplynutím lhůty stanovené v čl. 23 odst. 1, z VIS neprodleně vymaže členský stát, který tyto soubory a propojení vytvořil.“;

b) v odstavci 2 se slova „infrastruktury VIS“ nahrazují slovy „VISMail“.

24)V článku 26 se vkládá nový odstavec 8a, který zní:

„8a. Agentura eu-LISA je pro účely testování oprávněna používat anonymizované skutečné osobní údaje ze systému VIS za těchto podmínek:

a) pro diagnostiku a opravy při zjištění poruch ústředního systému;

b) pro testování nových technologií a technik významných pro zvýšení výkonnosti ústředního systému nebo předávání údajů tomuto systému.

V takových případech musí být bezpečnostní opatření, řízení přístupu a vedení protokolů v prostředí testování shodné s těmi v systému VIS. Skutečné osobní údaje použité pro testování jsou anonymizovány takovým způsobem, aby subjekt údajů nebyl identifikovatelný.“

25)Článek 27 se nahrazuje tímto:

„Článek 27

Sídlo Ústředního vízového informačního systému

Hlavní Ústřední VIS, který vykonává technický dohled a správní funkce, se nachází ve Štrasburku (Francie) a záložní Ústřední VIS, který je schopen zajistit všechny funkce hlavního Ústředního VIS, se nachází v Sankt Johann im Pongau (Rakousko).

Obě sídla mohou současně aktivně provozovat VIS za předpokladu, že druhé sídlo zůstane schopné zajistit provoz v případě selhání systému.“

26)Článek 29 se mění takto:

   a)    název se nahrazuje tímto:

„Odpovědnost za užívání a kvalitu údajů“;

   b)    v odstavci 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)    údaje jsou v době vložení do VIS správné, aktuální a mají dostatečnou úroveň kvality a úplnosti.“;

c)    v odst. 2 písm. a) se slovo „VIS“ nahrazuje slovy „VIS nebo CIR“, a to v obou případech, ve kterých se vyskytuje;

   d)    vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Řídicí orgán spolu s Komisí vypracuje a udržuje automatizované mechanismy kontroly kvality údajů a postupy pro provádění kontrol kvality údajů ve VIS a pravidelně předkládá zprávy členským státům. Řídicí orgán předkládá členským státům a Komisi pravidelnou zprávu o kontrole kvality údajů.

Tento mechanismus, postupy a výklad dodržování norem kvality údajů se stanoví prostřednictvím prováděcích opatření postupem uvedeným v čl. 49 odst. 2.“

27)Vkládá se nový článek 29a, který zní:

„Článek 29a
Zvláštní pravidla pro vkládání údajů

1.Vkládání údajů uvedených v článcích 9, 22c a 22d do VIS podléhá těmto předběžným podmínkám:

a) údaje podle článků 9, 22c a 22d a čl. 6 odst. 4 mohou být odeslány do VIS pouze po provedení kontroly kvality příslušnými vnitrostátními orgány;

b) údaje podle článků 9, 22c a 22d a čl. 6 odst. 4 budou zpracovány VIS po provedení kontroly kvality systémem VIS podle odstavce 2.

2.Kontrolu kvality provádí VIS následovně:

a)při tvorbě souborů žádostí nebo souborů státních příslušníků třetích zemí ve VIS se provádějí kontroly kvality údajů uvedených v článcích 9, 22c a 22d; pokud se těmito kontrolami zjistí, že stanovená kritéria kvality nebyla naplněna, VIS automaticky vyrozumí příslušný orgán či orgány;

b)automatizované postupy podle čl. 9a odst. 3 a čl. 22b odst. 2 mohou být systémem VIS spuštěny pouze po kontrole kvality provedené VIS podle tohoto článku; pokud se těmito kontrolami zjistí, že stanovená kritéria kvality nebyla naplněna, VIS automaticky vyrozumí příslušný orgán či orgány;

c)při tvorbě souborů žádostí státních příslušníků třetích zemí ve VIS se provádějí kontroly kvality zobrazení obličeje a daktylografických údajů s cílem ověřit naplnění minimálních norem pro kvalitu údajů umožňujících porovnání biometrických údajů;

d)při uchovávání informací o určených vnitrostátních orgánech ve VIS se provádějí kontroly kvality údajů podle čl. 6 odst. 4.

3.Pro uchovávání údajů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se stanoví normy kvality. Specifikace těchto norem je stanovena v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.“

28)V článku 31 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/679, údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a), b), c), k) a m); čl. 9 odst. 6 a čl. 9 odst. 7 mohou být předány nebo zpřístupněny třetí zemi nebo mezinárodní organizaci uvedené v příloze, pouze je-li to v konkrétním případě nutné k prokázání totožnosti státních příslušníků třetích zemí a pouze pro účely navrácení v souladu se směrnicí 2008/115/ES nebo přesídlení v souladu s nařízením …[rámcové nařízení o přesídlení] a za předpokladu, že členský stát, který vložil údaje do VIS, dal k předání nebo ke zpřístupnění souhlas.“

29)Článek 34 se nahrazuje tímto:

Článek 34
Vedení protokolů

1. Každý členský stát, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a řídicí orgán vedou protokoly o všech operacích zpracování údajů ve VIS. Tyto protokoly uvádějí účel přístupu, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1, čl. 20a odst. 1, čl. 22k odst. 1 a článcích 15 až 22 a 22g až 22j, datum a čas, druh přenesených údajů, jak je uvedeno v článcích 9 až 14, druh údajů použitých pro dotaz, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2, článku 18, čl. 19 odst. 1, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 1, čl. 22 odst. 1, článku 22g, článku 22h, článku 22i, článku 22j, článku 45a a článku 45d a název orgánu, který vkládá nebo získává údaje. Každý členský stát navíc vede protokoly o pracovnících řádně zmocněných k vkládání nebo získávání údajů.

2. U operací uvedených v článku 45b se v souladu s tímto článkem a s článkem 41 nařízení (EU) 2226/2017, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES), uchovávají protokoly o všech operacích zpracování údajů ve VIS a v systému EES.

3. Tyto protokoly smí být použity pouze ke kontrole přípustnosti zpracovávání údajů z hlediska ochrany údajů a k zajištění bezpečnosti údajů. Protokoly jsou chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymažou se rok poté, co uplyne doba uchovávání uvedená v čl. 23 odst. 1, pokud nejsou potřebné pro již zahájená kontrolní řízení.“

30)Článek 37 se mění takto:

a) v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„Příslušný členský stát vyrozumí státní příslušníky třetích zemí a osoby uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. f), čl. 22c odst. 2 písm. e) nebo čl. 22d písm. e) o:“

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Informace uvedené v odstavci 1 se státnímu příslušníkovi třetí země poskytnou písemně při shromáždění údajů, fotografie a otisků prstů podle čl. 9 bodu 4, 5 a 6, čl. 22c odst. 2 a čl. 22d písm. a) až g), v případě potřeby ústně, v jazyce a způsobem, kterému subjekt údajů rozumí, nebo lze důvodně předpokládat, že mu rozumí. Děti musí být informovány způsobem vhodným s přihlédnutím k jejich věku, s využitím letáků a/nebo infografik a/nebo ukázek navržených speciálně k vysvětlení postupu snímání otisků prstů.“

c) v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Neexistuje-li takový formulář podepisovaný těmito osobami, poskytují se tyto informace podle článku 14 nařízení (EU) 2016/679.“

31)V článku 38 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Pokud je žádost podle odstavce 2 podána jinému než příslušnému členskému státu, obrátí se orgán členského státu, kterému byla žádost podána, na orgány příslušného členského státu ve lhůtě sedmi dnů. Příslušný členský stát zkontroluje správnost údajů a zákonnost jejich zpracování ve VIS ve lhůtě jednoho měsíce.“

32)V článku 43 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Ve zvláštních záležitostech vyžadujících zapojení jednotlivých států jedná evropský inspektor ochrany údajů v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány dozoru, zejména pokud evropský inspektor ochrany údajů či vnitrostátní orgán dozoru zjistí velké rozpory v postupech členských států nebo možné protiprávní předávání informací prostřednictvím komunikačních kanálů složek interoperability, nebo v souvislosti s otázkami vznesenými jedním či více vnitrostátními dozorovými úřady ohledně provádění a výkladu tohoto nařízení.

2. V případech uvedených v odstavci 1 se zajistí koordinovaný dozor v souladu s článkem 62 nařízení (EU) XXXX/2018 [revidované nařízení 45/2001].“

33)V článku 45 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3. Technické specifikace pro kvalitu, rozlišení a užívání otisků prstů a zobrazení obličeje pro biometrické ověřování a identifikaci ve VIS se stanoví v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.“

34)Vkládá se nový článek 45a, který zní:

„Článek 45a
Použití údajů pro hlášení a pro statistické účely

1.Výhradně pro účely hlášení a statistik, a aniž by bylo možné individuální zjištění totožnosti, jsou řádně zmocnění pracovníci příslušných orgánů členských států, Komise, agentury eu-LISA a Evropské agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zřízené nařízením (EU) 2016/1624 oprávněni nahlížet do těchto údajů:

a)informace o statusu;

b)příslušný orgán, včetně sídla tohoto orgánu;

c)pohlaví, datum narození a současná státní příslušnost žadatele;

d)členský stát prvního vstupu, pouze pokud jde o krátkodobá víza;

e)datum a místo žádosti a rozhodnutí o žádosti (udělení či neudělení);

f)druh vydaného dokladu, tj. letištní průjezdní vízum, jednotné vízum či vízum s omezenou územní platností, dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu;

g)druh cestovního dokladu a třípísmenný kód vydávající země, pouze pokud jde o krátkodobá víza;

h)důvody uvedené pro jakékoli rozhodnutí o dokumentu nebo žádosti, pouze pokud jde o krátkodobá víza; pokud jde o dlouhodobá víza a povolení k pobytu, rozhodnutí o žádosti (zda má být žádosti vyhověno nebo má být zamítnuta a na základě jakých důvodů);

i)příslušný orgán, který žádost o vízum zamítl, včetně sídla tohoto orgánu, a datum zamítnutí, pouze pokud jde o krátkodobá víza;

j)případy, kdy týž žadatel požádal o krátkodobé vízum u více než jednoho vízového orgánu, a uvedení těchto vízových orgánů, jejich sídla a data zamítnutí žádosti, pouze pokud jde o krátkodobá víza;

k)pokud jde o krátkodobá víza, hlavní účel(y) cesty; pokud jde o dlouhodobá víza a povolení k pobytu, účel žádosti;

l)vložené údaje týkající se jakéhokoli dokladu, který byl odňat, prohlášen za neplatný od počátku, zrušen nebo jehož platnost byla prodloužena;

m)případně, datum uplynutí platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu;

n)počet osob, které jsou osvobozeny od požadavku poskytnout otisky prstů podle čl. 13 odst. 7 nařízení (ES) č. 810/2009;

o)případy, kdy údaje podle čl. 9 bodu 6 nemohou být prakticky poskytnuty, v souladu s čl. 8 odst. 5 druhou větou;

p)případy, kdy poskytnutí údajů podle čl. 9 bodu 6 není vyžadováno z právních důvodů, v souladu s čl. 8 odst. 5 druhou větou;

q)případy, kdy osobě, která prakticky nemohla poskytnout údaje podle čl. 9 bodu 6, nebylo vízum uděleno, v souladu s čl. 8 odst. 5 druhou větou.

Řádně zmocnění pracovníci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž mají přístup k údajům uvedeným v prvním pododstavci pro účely provádění analýz hrozeb a posuzování zranitelnosti podle článků 11 a 13 nařízení (EU) 2016/1624.

2.Pro účely odstavce 1 tohoto článku uchovává agentura eu-LISA údaje uvedené v tomto odstavci v centrálním úložišti pro podávání zpráv a statistiky uvedeném v článku 39 nařízení 2018/XX [o interoperabilitě]

3.    Postupy kontroly fungování systému VIS zavedené agenturou eu-LISA podle čl. 50 odst. 1 zahrnují možnost vydávat pravidelné statistiky pro zajištění této kontroly.

4.Každé čtvrtletí sestaví agentura eu-LISA statistiky vycházející z údajů VIS o krátkodobých vízech, které uvádějí pro každé místo, kde byla žádost o vízum podána, zejména:

a)celkový počet žádostí o udělení letištního průjezdního víza, včetně letištních průjezdních víz pro více vstupů;

b)celkový počet udělených víz, včetně víz typu A pro více vstupů;

c)celkový počet udělených víz pro více vstupů;

d)celkový počet neudělených víz, včetně víz typu A pro více vstupů;

e)celkový počet žádostí o udělení jednotného víza, včetně jednotných víz pro více vstupů;

f)celkový počet udělených víz včetně víz pro více vstupů;

g)celkový počet udělených víz pro více vstupů podle doby platnosti (pod 6 měsíců, 1 rok, 2 roky, 3 roky, 4 roky, 5 let);

h)celkový počet neudělených jednotných víz, včetně víz pro více vstupů;

i)celkový počet vydaných víz s omezenou územní platností.

Denní statistiky se ukládají v centrálním úložišti pro podávání zpráv a statistiky.

5.Každé čtvrtletí sestaví agentura eu-LISA statistiky vycházející z údajů VIS o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu, které uvádějí pro každé místo zejména:

a)celkový počet žádostí o dlouhodobé vízum, počet dlouhodobých víz udělených, neudělených, s prodlouženou platností a odňatých;

b)celkový počet žádostí o povolení k pobytu, počet povolení k pobytu udělených, neudělených, s prodlouženou platností a odňatých.

6.Na konci každého roku se statistické údaje shrnou ve formě čtvrtletních statistických přehledů za daný rok. Statistický přehled obsahuje rozpis údajů pro každý členský stát.

7.    Na žádost Komise jí agentura eu-LISA poskytne statistiky týkající se konkrétních aspektů spojených s prováděním společné vízové politiky nebo migrační politiky, včetně aspektů v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) č. 1053/2013.“

35)Vkládají se nové články 45b, 45c 45d a 45e, které znějí:

„Článek 45b

Přístup k údajům pro dopravce za účelem ověřování

1.Za účelem splnění povinnosti podle čl. 26 odst. 1 písm. b) Úmluvy k provedení Schengenské dohody zadají letečtí dopravci, námořní dopravci a mezinárodní dopravci přepravující skupiny cestujících po souši v dálkových autobusech dotaz do VIS, aby ověřili, zda mají státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli krátkodobého víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, platné krátkodobé vízum, dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu. Za tímto účelem, a pokud jde o krátkodobá víza, poskytnou dopravci údaje uvedené v čl. 9 bodě 4 písm. a), b) a c) tohoto nařízení nebo v příslušných případech v čl. 22c písm. a), b) a c).

2.Pro účely provedení odstavce 1 nebo pro účely řešení veškerých případných sporů v souvislosti s jeho použitím uchovává agentura eu-LISA protokoly všech operací zpracování údajů prováděných dopravci v rámci brány pro dopravce. V těchto protokolech musí být uvedeny datum a čas jednotlivých operací, údaje použité pro dotaz, údaje přenesené pomocí brány pro dopravce a jméno či firma dotčeného dopravce.

Protokoly jsou uchovávány po dobu dvou let. Protokoly jsou vhodnými opatřeními chráněny proti neoprávněnému přístupu.

3.Bezpečný přístup do brány pro dopravce uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. h) rozhodnutí 2004/512/ES ve znění tohoto nařízení dopravcům umožní provést nahlížení uvedené v odstavci 1 před nástupem cestujícího. Za tímto účelem zašle dopravce žádost o umožnění nahlížení do VIS s použitím údajů uvedených ve strojově čitelné zóně cestovního dokladu.

4.Systém VIS odpoví uvedením, zda má osoba platné vízum, či nikoliv, a poskytne dopravci odpověď „OK/NOT OK“.

5.Zřídí se režim autentizace určený výhradně pro dopravce s cílem umožnit řádně zmocněným pracovníkům dopravců přístup k bráně pro dopravce pro účely odstavce 2. Uvedený režim autentizace přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 49 odst. 2.

Článek 45c

Záložní postupy pro případ technického problému s přístupem dopravců k údajům

1.V případech, kdy není technicky možné nahlížet do systému podle čl. 45b odst. 1 z důvodu selhání jakékoli části VIS nebo z jiných důvodů, které jsou mimo kontrolu dopravce, jsou dopravci od povinnosti ověřit držení platného víza nebo cestovního dokladu pomocí brány pro dopravce osvobozeni. Pokud řídicí orgán takové selhání zjistí, vyrozumí o tom dopravce. Dále dopravce vyrozumí o nápravě selhání. Pokud dopravci zjistí takové selhání, mohou o tom vyrozumět řídicí orgán.

2.Podrobnosti týkající se záložních postupů se stanoví v prováděcím aktu přijatém přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.

Článek 45d

Přístup jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže k údajům VIS

1. Při plnění úkolů a pravomocí podle čl. 40 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624* a dále pro přístup stanovený v čl. 40 odst. 8 uvedeného nařízení mají členové jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže, jakož i jednotky pracovníků, kteří se podílejí na operacích spojených s navracením, v rámci svého mandátu přístup k údajům zaznamenaným ve VIS a jejich vyhledávání.

2. Pro zajištění přístupu uvedeného v odstavci 1 určí Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž specializovanou jednotku s řádně zmocněnými úředníky Evropské pohraniční a pobřežní stráže jakožto ústřední přístupový bod. Ústřední přístupový bod ověří, zda jsou splněny podmínky žádosti o přístup do systému VIS stanovené v článku 45e.

__________

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).

Článek 45e

Podmínky a postupy pro přístup jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže k údajům VIS

1. S ohledem na přístup uvedený v čl. 45d odst. 1 může jednotka Evropské pohraniční a pobřežní stráže požádat ústřední přístupový bod Evropské pohraniční a pobřežní stráže, uvedený v čl. 45d odst. 2, o umožnění nahlížení do veškerých údajů nebo specifického souboru údajů uložených ve VIS. Tato žádost odkazuje na operační plán hraničních kontrol, ostrahy hranic a/nebo navracení toho členského státu, jehož se žádost týká. Ústřední přístupový bod Evropské pohraniční a pobřežní stráže po přijetí žádosti o přístup ověří, zda jsou splněny podmínky pro přístup uvedené v odstavci 2. Jsou-li splněny všechny podmínky pro přístup, řádně zmocnění pracovníci ústředního přístupového bodu žádost vyřídí. Zpřístupněné údaje z VIS se jednotce předávají takovým způsobem, aby nebyla narušena bezpečnost těchto údajů.

2. Pro udělení přístupu platí tyto podmínky:

a) hostitelský členský stát zmocní členy jednotky k nahlížení do VIS za účelem plnění operačních cílů uvedených v operačním plánu hraničních kontrol, ostrahy hranic a/nebo navracení a

b) nahlížení do VIS je nezbytné pro plnění konkrétních úkolů, které jednotce svěřil hostitelský členský stát.

3. V souladu s čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1624 mohou členové jednotek a jednotky pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, jednat pouze na základě informací získaných z VIS pod velením a zpravidla za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže nebo pracovníků hostitelského členského státu, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, v němž působí. Hostitelský členský stát může příslušníky jednotek zmocnit k tomu, aby jednali jeho jménem.

4. V případě pochybností nebo v případě selhání ověření totožnosti držitele víza, držitele dlouhodobého víza nebo držitele povolení k pobytu člen jednotky Evropské pohraniční a pobřežní stráže předá osobu pohraniční stráži hostitelského členského státu.

5. Nahlížení do údajů VIS členy jednotek probíhá následovně:

a) Při provádění úkolů souvisejících s hraničními kontrolami podle nařízení (EU) 2016/399 mají členové jednotek přístup k údajům VIS za účelem ověření na hraničních přechodech na vnějších hranicích v souladu s články 18 nebo 22g tohoto nařízení;

b) při ověřování, zda jsou splněny podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členského státu, mají členové jednotek přístup k údajům VIS týkajícím se státních příslušníků třetích zemí za účelem ověření na území v souladu s články 19 nebo 22h tohoto nařízení;

c) při zjišťování totožnosti každé osoby, která případně nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států, mají členové jednotek přístup k údajům VIS za účelem zjištění totožnosti v souladu s článkem 20 tohoto nařízení.

6. Pokud takový přístup a vyhledávání odhalí pozitivní nález v záznamech VIS, je o tom hostitelský členský stát vyrozuměn.

7. Každý protokol o operacích zpracování údajů v rámci VIS provedených členem jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže nebo jednotek pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, je řídicím orgánem uchován v souladu s ustanovením článku 34.

8. Každý přístup a každé vyhledávání provedené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž se zaprotokoluje v souladu s článkem 34 a každé použití údajů, k nimž Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž získala přístup, se zaeviduje.

9. S výjimkou případů, kdy je to nezbytné k plnění úkolů pro účely nařízení, kterým se zřizuje evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), se žádné části VIS nepropojí s žádným počítačovým systémem pro sběr a zpracování údajů provozovaným Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž nebo na jejích pracovištích ani se údaje obsažené ve VIS, k nimž má Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž přístup, do takového systému nepřenesou. Žádná část VIS se nestáhne. Protokolování přístupu a vyhledávání není považováno za stahování nebo kopírování údajů VIS.

10. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž přijme a uplatní opatření k zajištění bezpečnosti údajů, jak jsou stanovena v článku 32.“

36)Článek 49 se nahrazuje tímto:

„Článek 49

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011*.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

____________

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

37)Vkládá se nový článek 49a, který zní:

„Článek 49a
Poradní skupina

Agentura eu-LISA zřídí poradní skupinu a poskytne jí odborné poznatky související se systémem VIS, zejména v souvislosti s přípravou svého ročního pracovního programu a výroční zprávy o činnosti.“ ;

38)Článek 50 se nahrazuje tímto:

„Článek 50

Kontrola a hodnocení

1.Řídicí orgán zajistí zavedení postupů, které budou kontrolovat fungování VIS, pokud jde o porovnání jeho výsledků, nákladové efektivnosti, bezpečnosti a kvality služeb se stanovenými cíli.

2. Pro účely technické údržby má řídicí orgán přístup k potřebným informacím, které se týkají operací zpracování údajů ve VIS.

3.Každé dva roky předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování systému VIS, včetně jeho zabezpečení.

4.Všechny členské státy a Europol vypracují – při dodržení vnitrostátních právních předpisů o zveřejňování citlivých informací – výroční zprávu o efektivitě přístupu k údajům systému VIS pro účely prosazování práva, obsahující informace a statistické údaje o:

a)přesném účelu nahlížení do údajů, včetně typu teroristického nebo závažného trestného činu;

b)oprávněných důvodech pro důvodné podezření, že se na podezřelou osobu, pachatele nebo oběť vztahuje toto nařízení;

c)počtu žádostí o přístup do systému VIS pro účely prosazování práva;

d)počtu a typu případů, které byly završeny úspěšným zjištěním totožnosti.

Výroční zprávy členských států a Europolu se předají Komisi do 30. června následujícího roku.

5. Každé čtyři roky vypracuje Komise celkové hodnocení VIS. Toto celkové hodnocení obsahuje posouzení dosažených výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům, zhodnotí platnost výchozího principu, způsob, jakým se toto nařízení uplatňuje ve vztahu k VIS, zabezpečení VIS a využívání ustanovení uvedených v článku 31 a uvede důsledky dalšího fungování. Komise předá tato hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.

6. Členské státy poskytují řídicímu orgánu a Komisi informace nezbytné k vypracování zpráv podle odstavců 3, 4 a 5.

7. Řídicí orgán poskytuje Komisi informace nezbytné k vypracování celkových hodnocení podle odstavce 5.“

39)    Nadpis přílohy 1 se nahrazuje tímto:

„Seznam mezinárodních organizací podle čl. 31 odst. 1“.

40)Za článek 22 se vkládají nové kapitoly IIIa a IIIb, které znějí:

KAPITOLA IIIa

VKLÁDÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ O DLOUHODOBÝCH VÍZECH A POVOLENÍCH K POBYTU

Článek 22a

Postupy pro vkládání údajů rozhodování o žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu

1.Po přijetí rozhodnutí o žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu orgán, který toto rozhodnutí vydal, neprodleně vytvoří ve VIS individuální soubor vložením údajů podle článků 22c nebo 22d.

2.Po vytvoření individuálního souboru VIS automaticky zahájí nahlížení podle článku 22b.

3.Pokud držitel podal žádost jako součást skupiny nebo spolu s rodinným příslušníkem, vytvoří orgán individuální soubor pro každou osobu ve skupině a propojí soubory osob, které podaly žádost společně a kterým bylo vydáno dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu.

4.Pokud v souladu s právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy není vyžadováno poskytnutí zvláštních údajů nebo nemohou být prakticky poskytnuty, označí se dotčená položka či položky jako „nepoužije se“. V případě otisků prstů systém umožní odlišit případy, kdy poskytnutí otisků prstů není vyžadováno v souladu s právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy, od případů, kdy prakticky nemohou být poskytnuty.

Článek 22b

Vyhledávání v jiných systémech

1.Pouze za účelem posouzení toho, zda může daná osoba představovat hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost či veřejné zdraví v členských státech podle čl. 6 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2016/399, systém VIS automaticky zpracovává soubory, aby identifikoval pozitivní nález či nálezy. VIS prověří každý soubor jednotlivě.

2.Vždy, když je při udělení nebo neudělení dlouhodobého víza či povolení k pobytu podle článku 22d vytvořen individuální soubor, zahájí VIS nahlížení prostřednictvím Evropského vyhledávacího portálu vymezeného v čl. 6 odst. 1 [nařízení o interoperabilitě] za účelem porovnání příslušných údajů uvedených v čl. 22c odst. 2 písm. a), b), c), f) a g) tohoto nařízení s příslušnými údaji ve VIS, Schengenském informačním systému (SIS), systému vstupu/výstupu (EES), evropském systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) včetně seznamu podezřelých osob uvedeného v článku 29 nařízení (EU) 2018/XX pro účely zřízení evropského systému pro cestovní informace a povolení [systém ECRIS-TCN, pokud jde o odsouzení týkající se teroristických trestných činů a jiných forem závažných trestných činů], s údaji Europolu, databází odcizených a ztracených cestovních dokladů Interpolu (SLTD) a databází Interpolu TDAWN.

3.VIS přidá do individuálního souboru odkaz na každý pozitivní nález zjištěný podle odstavců 2 a 5. Dále VIS případně určí členský stát nebo členské státy, které vložily či dodaly údaje, které vyvolaly pozitivní nález či nálezy, nebo Europol, a tuto skutečnost zaznamená do individuálního souboru.

4.Pro účely čl. 2 odst. 2 písm. f), pokud jde o udělené dlouhodobé vízum nebo dlouhodobé vízum s prodlouženou platností, porovnává nahlížení provedené podle čl. 22b odst. 2 tohoto článku příslušné údaje uvedené v čl. 22c odst. 2 s údaji zaznamenanými v SIS za účelem zjištění, zda se k držiteli vztahuje některý z těchto záznamů:

a)záznam týkající se osob hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání;

b)záznam týkající se pohřešovaných osob;

c)záznam týkající se osob hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení;

d)záznam o osobách a věcech pořízený pro účely skrytých kontrol nebo zvláštních kontrol.

Pokud je srovnáním uvedeným v tomto odstavci zjištěn jeden nebo více pozitivních nálezů, zašle VIS automatizované oznámení ústřednímu orgánu členského státu, který nahlížení zahájil a který přijme veškerá vhodná následná opatření.

5.Pokud jde o nahlížení do údajů EES, ETIAS a VIS podle odstavce 2, jsou pozitivní nálezy omezeny na uvedení zamítnutí cestovního povolení, odepření vstupu nebo neudělení víza z bezpečnostních důvodů.

6.Pokud je dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu uděleno nebo jeho platnost prodloužena konzulárním orgánem členského státu, použije se článek 9a.

7.Pokud je povolení k pobytu uděleno nebo jeho platnost prodloužena nebo pokud je platnost dlouhodobého víza prodloužena orgánem na území členského státu, platí následující:

a)daný orgán ověří, zda údaje zaznamenané v individuálním souboru odpovídají údajům obsaženým ve VIS nebo jednom z konzultovaných informačních systémů/databází EU, údajům Europolu nebo v databázích Interpolu podle odstavce 2;

b)pokud se pozitivní nález podle odstavce 2 vztahuje k údajům Europolu, je vyrozuměna národní jednotka Europolu, která přijme následná opatření;

c)pokud údaje neodpovídají a během automatizovaného zpracování podle odstavců 2 a 3 nebyl zjištěn žádný jiný pozitivní nález, orgán tento falešně pozitivní nález vymaže ze souboru žádosti;

d)pokud se údaje shodují s totožností žadatele nebo pokud existují pochybnosti o totožnosti žadatele, orgán přijme opatření týkající se údajů, které vyvolaly pozitivní nález podle odstavce 4, v souladu s postupy, podmínkami a kritérii stanovenými právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy.

Článek 22c

Individuální soubor, který má být vytvořen v případě udělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu

Individuální soubor vytvořený podle čl. 22a odst. 1 obsahuje tyto údaje:

1)orgán, který doklad vydal, včetně sídla tohoto orgánu;

2)následující údaje týkající se držitele:

a) příjmení; jméno (jména); datum narození; současná státní příslušnost (příslušnosti); pohlaví; datum, místo a země narození;

b) druh a číslo cestovního dokladu a třípísmenný kód země, která vydala cestovní doklad;

c)datum skončení platnosti cestovního dokladu;

cc) orgán, který vydal cestovní doklad;

d) u nezletilých osob: příjmení a jméno (jména) rodičů nebo poručníka či opatrovníka;

e) příjmení, jméno a adresa fyzické osoby nebo název a adresa zaměstnavatele nebo jiné organizace, ke které se žádost vztahuje;

f) zobrazení obličeje držitele, pokud možno pořízené naživo;

g) dva otisky prstů držitele v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy;

3)údaje týkající se uděleného dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu:

a)informace o statusu uvádějící, že dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu bylo uděleno;

b)místo a datum rozhodnutí o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu;

c)druh vydaného dokladu (dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu);

d)číslo uděleného dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu;

e)datum uplynutí platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu.

Článek 22d

Individuální soubor, který má být vytvořen v některých případech neudělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu

Pokud bylo rozhodnuto o neudělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, jelikož je žadatel považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví, nebo žadatel předložil doklady, jež byly získány podvodně, byly padělány či pozměněny, orgán, který rozhodl o neudělení, bezodkladně vytvoří individuální soubor s těmito údaji:

a.příjmení, rodné příjmení (dříve užívané/á příjmení); jméno (jména); pohlaví; datum, místo a země narození;

b.současná státní příslušnost a státní příslušnost při narození;

c.druh a číslo cestovního dokladu, orgán, který jej vydal, datum vydání a skončení platnosti;

d.u nezletilých osob: příjmení a jméno (jména) rodičů nebo poručníka či opatrovníka;

e.příjmení, jméno a adresa fyzické osoby, ke které se žádost vztahuje;

f.zobrazení obličeje žadatele, pokud možno pořízené naživo;

g.dva otisky prstů žadatele, v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy;

h.informace uvádějící, že dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu nebylo uděleno z toho důvodu, že žadatel je považován za hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví, nebo že žadatel předložil doklady, jež byly získány podvodně, byly padělány či pozměněny;

i.orgán, který neudělil dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu, včetně sídla tohoto orgánu;

j.místo a datum rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu.

Článek 22e

Údaje, které mají být přidány v případě odnětí dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu

1. Pokud bylo rozhodnuto o odnětí povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza nebo o zkrácení platnosti dlouhodobého víza, doplní orgán, který takto rozhodl, do souboru žádosti tyto údaje:

a) informace o statusu uvádějící, že dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu bylo odňato, nebo v případě dlouhodobého víza, že jeho platnost byla zkrácena;

b) orgán, který odňal dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu nebo zkrátil platnost dlouhodobého víza, včetně sídla tohoto orgánu;

c) místo a datum rozhodnutí;

d) případně nové datum uplynutí platnosti dlouhodobého víza;

e) číslo vízového štítku, pokud má zkrácená platnost víza podobu nového vízového štítku.

2. V individuálním souboru se rovněž uvedou důvody pro odnětí dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu nebo zkrácení platnosti dlouhodobého víza, v souladu s čl. 22d písm. h).

Článek 22f

Údaje, které mají být přidány v případě prodloužení platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu

Pokud bylo rozhodnuto o prodloužení platnosti povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza, doplní orgán, který jeho platnost prodloužil, do individuálního souboru tyto údaje:

a) informace o statusu uvádějící, že platnost dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu byla prodloužena;

b) orgán, který prodloužil platnost dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, včetně sídla tohoto orgánu;

c) místo a datum rozhodnutí;

d) v případě dlouhodobého víza číslo vízového štítku, pokud má prodloužení platnosti dlouhodobého víza podobu nového vízového štítku;

e) datum uplynutí prodloužené platnosti.

Článek 22g

Přístup k údajům pro účely ověřování dlouhodobých víz a povolení k pobytu na hraničních přechodech na vnějších hranicích

1.Orgány příslušné k provádění kontrol na hraničních přechodech na vnějších hranicích v souladu s nařízením (EU) 2016/399 mají přístup k vyhledávání pomocí čísla dokladu v kombinaci s jedním nebo několika údaji uvedenými v čl. 22c odst. 2 písm. a), b) a c) tohoto nařízení, a to výhradně za účelem ověření totožnosti držitele dokladu a/nebo ověření pravosti a platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a skutečnosti, zda daná osoba není považována za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví v kterémkoli členském státě ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení.

2.Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že údaje o držiteli dokladu jsou zaznamenány ve VIS, má příslušný orgán ochrany hranic přístup k nahlížení do následujících údajů uvedených v individuálním souboru, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1:

a)informace o statusu dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu uvádějící, zda bylo uděleno, odňato nebo zda byla jeho platnost prodloužena;

b)údaje uvedené v čl. 22c odst. 3 písm. c), d) a e);

c)případně údaje uvedené v čl. 22e odst. 1 písm. d) a e);

d)případně údaje uvedené v čl. 22f písm. d) a e);

e)fotografie podle čl. 22c odst. 2 písm. f).

Článek 22h

Přístup k údajům pro účely ověřování na území členských států

1.Orgány příslušné pro provádění kontrol na území členských států za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států, a popřípadě policejní orgány mají přístup k vyhledávání pomocí čísla dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu v kombinaci s jedním nebo několika údaji uvedenými v čl. 22c odst. 2 písm. a), b) a c), a to výhradně za účelem ověření totožnosti držitele a pravosti a platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a skutečnosti, zda daná osoba není hrozbou pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví v kterémkoli členském státě.

2.Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že údaje o držiteli jsou zaznamenány ve VIS, má příslušný orgán přístup k nahlížení do těchto údajů uvedených v individuálním souboru a popřípadě v propojených souborech podle čl. 22a odst. 4, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1:

a)informace o statusu dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu uvádějící, zda bylo uděleno, odňato nebo zda byla jeho platnost prodloužena;

b)údaje uvedené v čl. 22c odst. 3 písm. c), d) a e);

c)případně údaje uvedené v čl. 22e odst. 1 písm. d) a e);

d)případně údaje uvedené v čl. 22f písm. d) a e);

e) fotografie podle čl. 22c odst. 2 písm. f).

Článek 22i

Přístup k údajům pro určení příslušnosti pro posuzování žádostí o mezinárodní ochranu

1.Příslušné azylové orgány mají přístup k vyhledávání pomocí otisků prstů žadatelů o mezinárodní ochranu pouze za účelem určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podle článku 12 nařízení (EU) č. 604/2013.

Pokud nemohou být otisky prstů žadatele o mezinárodní ochranu použity nebo vyhledávání pomocí otisků prstů nevede k výsledku, provede se vyhledávání pomocí čísla dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu v kombinaci s údaji uvedenými v čl. 22c odst. 2 písm. a), b) a c).

2.Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu je zaznamenáno ve VIS, má příslušný azylový orgán přístup k nahlížení do následujících údajů uvedených v souboru žádosti, a pokud jde o údaje uvedené v písmenu g), v propojených souborech manžela či manželky a dětí podle čl. 22a odst. 4, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1:

a) orgán, který udělil nebo prodloužil platnost dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu;

b) údaje uvedené v čl. 22c odst. 2 písm. a) a b);

c) druh dokladu;

d) doba platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu;

f) fotografie podle čl. 22c odst. 2 písm. f);

g) údaje uvedené v čl. 22c odst. 2 písm. a) a b) v propojených souborech manžela či manželky a dětí.

3.Nahlížet do VIS podle odstavců 1 a 2 tohoto článku smějí pouze určené vnitrostátní orgány uvedené v článku 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013*.

Článek 22j

Přístup k údajům pro posouzení žádosti o mezinárodní ochranu

1.Příslušné azylové orgány mají v souladu s článkem 27 nařízení (EU) č. 603/2013 přístup k vyhledávání pomocí otisků prstů žadatelů o mezinárodní ochranu, a to výhradně za účelem posouzení žádosti o mezinárodní ochranu.

Pokud nemohou být otisky prstů žadatele o mezinárodní ochranu použity nebo vyhledávání pomocí otisků prstů nevede k výsledku, provede se vyhledávání pomocí čísla dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu v kombinaci s údaji uvedenými v čl. 22c odst. 2 písm. a), b) a c) nebo v kombinací s údaji uvedenými v čl. 22d písm. a), b), c) a f).

2.Pokud vyhledávání pomocí údajů uvedených v odstavci 1 ukáže, že údaje o žadateli o mezinárodní ochranu jsou zaznamenány ve VIS, má příslušný azylový orgán přístup k nahlížení do údajů vložených v souvislosti s jakýmkoli dlouhodobým vízem nebo povolením k pobytu, které bylo uděleno, neuděleno, odňato, nebo jehož platnost byla prodloužena, uvedených v článcích 22c, 22d, 22e a 22f žadatele a propojených souborů žadatele podle čl. 22a odst. 3, a to pouze za účelem uvedeným v odstavci 1.

3.Nahlížet do VIS podle odstavců 1 a 2 tohoto článku smějí pouze určené vnitrostátní orgány uvedené v článku 27 nařízení (EU) č. 603/2013.

KAPITOLA IIIb

Postup a podmínky přístupu do systému VIS pro účely prosazování práva

Článek 22k
Určené orgány členských států

1.Členské státy určí orgány, které jsou oprávněny nahlížet do údajů uložených v systému VIS za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů.

2.Každý členský stát vede seznam určených orgánů. Každý členský stát oznámí agentuře eu-LISA a Komisi své určené orgány a toto oznámení může kdykoli změnit nebo nahradit jiným.

3.Každý členský stát určí ústřední přístupový bod, který má přístup do systému VIS. Ústřední přístupový bod ověří, zda jsou splněny podmínky žádosti o přístup do systému VIS stanovené v článku 22n.

Pokud to umožňuje vnitrostátní právo, mohou být určený orgán a ústřední přístupový bod součástí stejné organizace, avšak ústřední přístupový bod jedná při provádění svých úkolů podle tohoto nařízení zcela nezávisle na určených orgánech. Ústřední přístupový bod je oddělen od určených orgánů a nepřijímá od nich pokyny týkající se výsledku ověřování, které provádí nezávisle.

Členské státy mohou určit více než jeden ústřední přístupový bod, aby zohlednily svou organizační a správní strukturu při plnění svých ústavních nebo právních požadavků.

4.Každý členský stát oznámí agentuře eu-LISA a Komisi svůj ústřední přístupový bod a toto oznámení může kdykoli změnit nebo nahradit jiným.

5.Každý členský stát vede na vnitrostátní úrovni seznam operativních složek v rámci určených orgánů, které mají právo požádat o přístup k údajům uloženým v systému VIS prostřednictvím ústředního přístupového bodu (ústředních přístupových bodů).

6.Právo přístupu do systému VIS v souladu s články 22m a 22n mají pouze řádně zmocnění pracovníci ústředního přístupového bodu (ústředních přístupových bodů).

Článek 22l
Europol

1.Europol určí jednu ze svých operativních složek jakožto „určený orgán Europolu“, kterému udělí oprávnění požádat prostřednictvím určeného ústředního přístupového bodu VIS uvedeného v odstavci 2 o přístup do systému VIS, a to s cílem podpořit a posílit činnost prováděnou členskými státy za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů.

2.Europol určí jako ústřední přístupový bod specializovanou jednotku s řádně zmocněnými zástupci Europolu. Ústřední přístupový bod ověří, zda jsou splněny podmínky žádosti o přístup do systému VIS stanovené v článku 22p.

Ústřední přístupový bod jedná při provádění svých úkolů podle tohoto nařízení nezávisle a nepřijímá od určeného orgánu Europolu uvedeného v odstavci 1 pokyny týkající se výsledku ověřování.

Článek 22m
Postup pro získání přístupu do systému VIS pro účely prosazování práva

1.Operativní složky uvedené v čl. 22k odst. 5 předloží ústřednímu přístupovému bodu uvedenému v čl. 22k odst. 3 odůvodněnou elektronickou nebo písemnou žádost o přístup k údajům uloženým v systému VIS. Po přijetí žádosti o přístup ověří ústřední přístupový bod (ústřední přístupové body), zda jsou splněny podmínky pro přístup uvedené v článku 22n. Jsou-li podmínky pro přístup splněny, ústřední přístupový bod (ústřední přístupové body) žádost vyřídí. Zpřístupněné údaje z VIS se předávají operativním složkám uvedeným v čl. 22k odst. 5 takovým způsobem, aby nebyla narušena bezpečnost těchto údajů.

2.Ve výjimečně naléhavých případech, kdy je potřeba zabránit bezprostřednímu ohrožení lidského života v souvislosti s teroristickým či jiným závažným trestným činem, ústřední přístupový bod (ústřední přístupové body) vyřídí žádost neprodleně a až následně ověří, zda jsou splněny všechny podmínky podle článku 22n včetně toho, zda skutečně nastala naléhavá situace. Následné ověření se provádí bez zbytečného prodlení a v každém případě nejpozději 7 pracovních dnů po vyřízení žádosti.

3.Zjistí-li se při následném ověření, že přístup k údajům v systému VIS nebyl odůvodněný, všechny orgány, které k těmto údajům měly přístup, informace zpřístupněné systémem VIS vymažou a informují o tomto vymazání ústřední přístupové body.

Článek 22n
Podmínky pro přístup k údajům VIS určenými orgány členských států

1.Určené orgány mohou mít přístup za účelem nahlížení do systému VIS, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)přístup za účelem nahlížení je nezbytný a přiměřený pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristického trestného činu nebo jiného závažného trestného činu;

b)přístup za účelem nahlížení je v konkrétním případě nezbytný a přiměřený;

c)existují oprávněné důvody se domnívat, že nahlédnutí do údajů v systému VIS podstatně přispěje k prevenci, odhalování nebo vyšetřování kteréhokoli z daných trestných činů, zejména v případech, kdy existuje důvodné podezření, že podezřelá osoba, pachatel nebo oběť teroristického či jiného závažného trestného činu spadá do kategorie, na niž se vztahuje toto nařízení;

d)pokud bylo v souladu s článkem 22 nařízení 2018/XX [o interoperabilitě] zahájeno nahlížení do společného úložiště údajů o totožnosti, uvede obdržená odpověď, jak je stanovena v čl. 22 odst. 5 uvedeného nařízení, že údaje jsou uloženy ve VIS.

2.Podmínka uvedená v odst. 1 písm. d) nemusí být splněna v situacích, kdy je přístup k VIS nezbytným nástrojem pro nahlížení do vízové minulosti nebo období oprávněného pobytu na území členských států známé podezřelé osoby, pachatele nebo údajné oběti teroristického trestného činu nebo jiného závažného trestného činu.

3.Nahlížení do systému VIS je omezeno na vyhledávání pomocí jakéhokoli z těchto údajů v individuálním souboru:

a)příjmení, jméno nebo jména, datum narození, státní příslušnost nebo příslušnosti a/nebo pohlaví;

b)druh a číslo cestovního dokladu nebo dokladů, třípísmenný kód vydávající země a datum skončení platnosti cestovního dokladu;

c)číslo vízového štítku nebo číslo dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a datum skončení platnosti víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu;

d)otisky prstů, včetně latentních otisků prstů;

e)zobrazení obličeje.

4.Nahlížení do systému VIS v případě pozitivního nálezu umožní přístup k údajům uvedeným v tomto odstavci, jakož i k jakýmkoli jiným údajům z individuálního souboru, včetně údajů vložených v souvislosti s jakýmkoli uděleným či neuděleným dokladem, dokladem prohlášeným za neplatný od počátku, zrušeným nebo jehož platnost byla prodloužena. Přístup k údajům uvedeným v čl. 9 odst. 4 písm. l), jak jsou zaznamenány v souboru žádosti, je umožněn pouze tehdy, pokud bylo nahlížení do těchto údajů výslovně vyžádáno v odůvodněné žádosti a schváleno nezávislým ověřením.

Článek 22o

Přístup do VIS pro účely identifikace osob za určitých okolností

Odchylně od čl. 22n odst. 1 nejsou určené orgány povinny splnit podmínky stanovené v uvedeném odstavci pro přístup k VIS pro účely zjištění totožnosti osob, které jsou nezvěstné, byly uneseny nebo identifikovány jako oběti obchodování s lidmi a u nichž existují pádné důvody se domnívat, že nahlédnutí do údajů VIS napomůže zjištění jejich totožnosti a/nebo přispěje k vyšetřování konkrétních případů obchodování s lidmi. Za takových okolností mohou určené orgány provádět vyhledávání ve VIS pomocí otisků prstů těchto osob.

Nelze-li otisky prstů těchto osob použít nebo nevedlo-li vyhledávání pomocí otisků prstů k výsledku, provede se vyhledávání pomocí údajů podle čl. 9 písm. a) a b).

Nahlížení do systému VIS v případě pozitivního nálezu umožní přístup k veškerým údajům uvedeným v článku 9, jakož i údajům v čl. 8 odst. 3 a 4.

Článek 22p
Postup a podmínky pro přístup Europolu k údajům VIS

1.Europol může nahlížet do systému VIS, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)    nahlédnutí do systému je přiměřené a nezbytné pro podporu a posílení činnosti členských států v rámci prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů spadajících do pravomoci Europolu; 

b)    nahlédnutí je v konkrétním případě nezbytné a přiměřené;

c)    existují oprávněné důvody se domnívat, že nahlédnutí do údajů v systému VIS podstatně přispěje k prevenci, odhalování nebo vyšetřování kteréhokoli z daných trestných činů, zejména v případech, kdy existuje důvodné podezření, že podezřelá osoba, pachatel nebo oběť teroristického či jiného závažného trestného činu spadá do kategorie, na niž se vztahuje toto nařízení;

d)    pokud bylo v souladu s článkem 22 nařízení 2018/XX [o interoperabilitě] zadáno vyhledávání ve společném úložišti údajů o totožnosti, uvede obdržená odpověď, jak je stanovena v čl. 22 odst. 3 uvedeného nařízení, že údaje jsou uloženy ve VIS.

2.Odpovídajícím způsobem se použijí podmínky stanovené v čl. 22n odst. 2, 3 a 4.

3.Určený orgán Europolu může ústřednímu přístupovému bodu Europolu uvedenému v čl. 22k odst. 3 předložit odůvodněnou elektronickou žádost o nahlédnutí do všech údajů nebo do určitého souboru údajů uložených v systému VIS. Ústřední přístupový bod Europolu po přijetí žádosti o přístup ověří, zda jsou splněny podmínky pro přístup uvedené v odstavcích 1 a 2. Jsou-li splněny všechny podmínky pro přístup, řádně zmocnění pracovníci ústředního přístupového bodu žádost vyřídí. Zpřístupněné údaje z VIS se předávají operativním složkám uvedeným v čl. 22l odst. 1 takovým způsobem, aby nebyla narušena bezpečnost těchto údajů.

4.Zpracování informací získaných Europolem při nahlédnutí do údajů v systému VIS podléhá povolení členského státu původu. Toto povolení se získá prostřednictvím národní jednotky Europolu daného členského státu.

Článek 22q
Vedení protokolů a dokumentace

1.Každý členský stát a Europol zajistí, aby všechny operace zpracovávání údajů plynoucí z žádostí o přístup k údajům systému VIS v souladu s kapitolou IIIc byly zaprotokolovány nebo zdokumentovány pro účely kontroly přípustnosti žádosti, sledování zákonnosti zpracování údajů a integrity a zabezpečení údajů a pro účely vlastní kontroly.

2.Protokol nebo dokumentace musí v každém případě obsahovat:

a)přesný účel žádosti o přístup k údajům VIS, včetně daného teroristického trestného činu či jiného závažného trestného činu, a v případě Europolu přesný účel žádosti o přístup;

b)odkaz na vnitrostátní spis;

c)datum a přesný čas žádosti ústředního přístupového bodu o přístup do ústředního systému VIS;

d)název orgánu, který požádal o přístup za účelem nahlížení;

e)případně rozhodnutí přijaté v souvislosti s následným ověřením;

f)údaje použité pro nahlížení;

g)v souladu s vnitrostátními pravidly nebo nařízením (EU) 2016/794 jedinečný identifikátor úředníka, který provedl vyhledání, a úředníka, který vyhledání nařídil.

3.Protokoly a dokumentace se použijí pouze pro kontrolu zákonnosti zpracování údajů a pro zajištění integrity a zabezpečení údajů. Pro kontrolu a hodnocení uvedené v článku 50 tohoto nařízení mohou být použity pouze protokoly, které neobsahují osobní údaje. Dozorový úřad zřízený v souladu s čl. 41 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680, který je odpovědný za kontrolu přípustnosti žádosti a sledování zákonnosti zpracování údajů a integrity a zabezpečení údajů má na požádání přístup k těmto protokolům za účelem plnění svých povinností.

Článek 22r

Podmínky pro přístup určených orgánů členského státu, na nějž se ještě nezačalo vztahovat toto nařízení, k údajům VIS

1.Přístup za účelem nahlížení do VIS určených orgánů členského státu, na nějž se ještě nezačalo vztahovat toto nařízení, se uskuteční, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)přístup se uskutečňuje v rozsahu jejich pravomocí;

b)přístup se uskuteční za podmínek stanovených v čl. 22n odst. 1;

c)přístupu předchází řádně odůvodněná písemná nebo elektronická žádost zaslaná určenému orgánu členského státu, na který se vztahuje toto nařízení; tento orgán požádá poté ústřední přístupový bod svého členského státu o nahlédnutí do VIS.

2.Členský stát, na nějž se ještě nezačalo vztahovat toto nařízení, zpřístupní své údaje o vízech členským státům, na které se toto nařízení použije, na základě řádně odůvodněné písemné nebo elektronické žádosti za podmínek stanovených v čl. 22n odst. 1.

_____________

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).“

Článek 2
Změny rozhodnutí 2004/512/ES

V článku 1 rozhodnutí 2004/512/ES se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Vízový informační systém je založen na centralizované architektuře a skládá se z:

a) společného úložiště údajů o totožnosti uvedeného v [čl. 17 odst. 2 písm. a) nařízení 2018/XX o interoperabilitě]; 

b) ústředního informačního systému nazývaného „Ústřední vízový informační systém“ (CS-VIS);

c) z uživatelského rozhraní v každém členském státě, dále jen „národní uživatelské rozhraní“ (NI-VIS), které umožní připojení příslušného ústředního vnitrostátního orgánu daného členského státu, nebo z vnitrostátního jednotného rozhraní (NUI) v každém členském státě na základě obecných technických specifikací, které je ve všech členských státech stejné a které umožňuje propojení ústředního systému s vnitrostátními infrastrukturami v členských státech,

d) komunikační infrastruktury mezi VIS a národními uživatelskými rozhraními;

e) ze zabezpečeného komunikačního kanálu mezi VIS a ústředním systémem EES;

f) bezpečné komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem VIS a ústředními infrastrukturami Evropského vyhledávacího portálu zřízeného podle [článku 6 nařízení 2017/XX o interoperabilitě], sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů zřízené podle [článku 12 nařízení 2017/XX o interoperabilitě], společného úložiště údajů o totožnosti zřízeného podle [článku 17 nařízení 2017/XX o interoperabilitě] a detektoru vícenásobné totožnosti (MID) zřízeného podle [článku 25 nařízení 2017/XX o interoperabilitě];

g) mechanismu konzultací o žádostech a výměně informací mezi ústředními vízovými orgány („VISMail“);

h) brány pro dopravce;

i) zabezpečené internetové služby umožňující komunikaci mezi VIS na jedné straně a bránou pro dopravce a mezinárodními systémy (systémy/databázemi Interpolu) na straně druhé;

j) úložiště údajů pro účely podávání zpráv a statistik.

Ústřední systém, vnitrostátní jednotná rozhraní, internetová služba, brána pro dopravce a komunikační infrastruktura systému VIS musí v nejvyšší technicky možné míře sdílet a opětovně využívat hardwarové a softwarové prvky ústředního systému EES, vnitrostátních jednotných rozhraní EES, brány pro dopravce ETIAS, internetové služby EES, a komunikační infrastruktury EES).“

Článek 3
Změny nařízení (EU) č. 810/2009

Nařízení (EU) č. 810/2009 se mění takto:

1)V čl. 10 odst. 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:

c) předloží fotografii v souladu s normami stanovenými v nařízení (ES) č. 1683/95 nebo, v případě první žádosti a následně nejméně každých 59 měsíců poté, v souladu s normami stanovenými v článku 13 tohoto nařízení.“;

2)Článek 13 se mění takto:

a) v odstavci 2 se první odrážka nahrazuje tímto:

„– fotografie, pořízená naživo a digitálně při podání žádosti;“

b) v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

Pokud byly otisky prstů odebrané žadateli a fotografie dostatečné kvality pořízená naživo vloženy do VIS v souvislosti s žádostí podanou v době kratší než 59 měsíců před datem podání nové žádosti, tyto [údaje] se smí zkopírovat do následující žádosti.“

c) v odstavci 7 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)    děti mladší 6 let;“

d)    odstavec 8 se zrušuje;

3)Článek 21 se mění takto:

a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. U každé žádosti musí být v souladu s čl. 8 odst. 2, článkem 15 a 9a nařízení (ES) č. 767/2008 konzultován vízový informační systém. Členské státy zajistí, aby se plně využívala veškerá vyhledávací kritéria podle těchto článků s cílem zabránit případům neopodstatněného zamítnutí žádostí a nesprávné identifikace.

b) Vkládají se odstavce 3a a 3b, které znějí:

„3a. Pro účely posouzení podmínek pro vstup uvedených v odstavci 3 konzulát zohlední výsledky ověření provedeného podle článku 9c nařízení (ES) č. 767/2008 z těchto databází:

a)SIS a SLTD pro ověření, zda cestovní doklad použitý při podání žádosti odpovídá cestovnímu dokladu, který byl nahlášen jako ztracený, odcizený nebo zneplatněný, a zda cestovní doklad použitý při podání žádosti odpovídá cestovnímu dokladu zaznamenanému ve spisu databáze Interpolu TDAWN;

b)ústřední systém ETIAS pro ověření, zda žadateli byla zamítnuta, zrušena nebo prohlášena za neplatnou od počátku žádost o cestovní povolení;

c)VIS pro ověření, zda údaje uvedené v žádosti týkající se cestovního dokladu odpovídají jiné žádosti o vízum spojené s odlišnými údaji o totožnosti, a zda bylo žadateli vydáno rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza, jeho zrušení nebo prohlášení za neplatné od počátku;

d)EES pro ověření, zda je žadatel v současnosti veden jako osoba překračující délku oprávněného pobytu, zda byl v minulosti veden jako osoba překračující délku oprávněného pobytu nebo zda byl žadateli v minulosti zamítnut vstup;

e)Eurodac pro ověření, zda byla žadateli odňata nebo zamítnuta žádost o udělení mezinárodní ochrany;

f)údajů Europolu pro ověření, zda údaje uvedené v žádosti odpovídají údajům zaznamenaným v této databázi;

g)systému ECRIS-TCN pro ověření, zda žadatel odpovídá osobě, jejíž údaje jsou v této databázi zaznamenány v souvislosti s teroristickými trestnými činy nebo jinými závažnými trestnými činy;

h)SIS pro ověření, zda v souvislosti s žadatelem nebyl pořízen záznam v souvislosti s osobami hledanými za účelem zatčení a předání na základě evropského zatýkacího rozkazu nebo hledanými za účelem zatčení a vydání.

Konzulát má přístup k souboru žádosti a případně k souvisejícím souborům žádosti či žádostí, jakož i ke všem výsledkům ověření podle článku 9c nařízení (ES) č. 767/2008.

3b. Vízový orgán nahlédne do detektoru vícenásobné totožnosti a zároveň do společného úložiště údajů o totožnosti uvedeného v čl. 4 odst. 37 nařízení 2018/XX [o interoperabilitě] nebo systému SIS či obou s cílem vyhodnotit rozdíly v propojených totožnostech a provede jakékoli dodatečné ověření nezbytné k přijetí rozhodnutí o stavu a barvě propojení, jakož i k přijetí rozhodnutí o udělení nebo neudělení víza dotčené osobě.

V souladu s čl. 59 odst. 1 nařízení 2018/XX [o interoperabilitě] se tento odstavec použije až od okamžiku zahájení provozu detektoru vícenásobné totožnosti.“

c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Konzulát s využitím informací získaných z EES prošetří, zda předpokládaný pobyt žadatele nepřekročí maximální dobu trvání povoleného pobytu na území příslušných členských států, bez ohledu na možné pobyty povolené národním dlouhodobým vízem nebo povolením k pobytu, které vydal jiný členský stát.“

4)Vkládá se nový článek 21a, který zní:

„Článek 21a

Specifické rizikové ukazatele

1.Posouzení bezpečnostních rizik, rizika nedovoleného přistěhovalectví nebo vysokého rizika epidemie vychází z:

a)statistik generovaných systémem EES, ze kterých vyplývají abnormální míry překračování délky oprávněného pobytu a odepření vstupu pro konkrétní skupinu cestujících s vízem;

b)statistik generovaných systémem VIS v souladu s článkem 45a, ze kterých vyplývají abnormální míry zamítnutí žádosti o vízum z důvodu rizik s ohledem na nelegální migraci, bezpečnost nebo veřejné zdraví spojených s konkrétní skupinou cestujících;

c)statistik generovaných systémem VIS v souladu s článkem 45a a systémem EES, ze kterých vyplývají korelace mezi informacemi získanými prostřednictvím formuláře žádosti a překračováními povolené délky pobytu a odepřeními vstupu;

d)informací podložených věcnými a na důkazech založenými prvky, které poskytly členské státy a které se týkají specifických ukazatelů bezpečnostních rizik nebo ohrožení zjištěných daným členským státem;

e)informací podložených věcnými a na důkazech založenými prvky, které poskytly členské státy a které se týkají abnormální míry překračování délky oprávněného pobytu a odepření vstupu pro konkrétní skupinu cestujících v daném členském státě;

f)informací týkajících se specifických vysokých rizik epidemií, které poskytly členské státy, jakož i informací epidemiologického dozoru a posouzení rizik poskytovaných Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a propuknutí nákazy hlášených Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

2.Komise přijme prováděcí akt, kterým specifikuje rizika uvedená v odstavci 1. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2.

3.Na základě specifických rizik určených v souladu s odstavcem 2 se stanoví specifické rizikové ukazatele, které se skládají z kombinace údajů zahrnujících jeden nebo několik z těchto faktorů:

a)věkové rozmezí, pohlaví, státní příslušnost;

b)země a město bydliště;

c)členský stát (členské státy) určení;

d)členský stát prvního vstupu;

e)účel cesty;

f)současné zaměstnání.

4.Specifické rizikové ukazatele musí být cílené a přiměřené. Za žádných okolností nesmí být založeny výhradně na pohlaví nebo věku osoby. Za žádných okolností nesmí být založeny na informacích odhalujících rasu, barvu pleti, etnický nebo sociální původ, genetické vlastností, jazyk, politické či jakékoli jiné názory, víru nebo filosofické přesvědčení, členství v odborových organizacích, příslušnost k národnostní menšině, majetek, původ, zdravotní postižení nebo sexuální orientaci osoby.

5.Specifické rizikové ukazatele přijímá Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2.

6.Vízové orgány využívají specifické rizikové ukazatele při posuzování toho, zda žadatel představuje riziko nedovoleného přistěhovalectví, riziko pro bezpečnost členských států nebo vysoké riziko epidemie v souladu s čl. 21 odst. 1.

7.Komise specifická rizika a specifické rizikové ukazatele pravidelně přezkoumává.“

5)Článek 46 se nahrazuje tímto:

„Článek 46
Sestavování statistik

Komise každoročně do 1. března zveřejní sestavy těchto ročních statistik víz pro konzuláty a hraniční přechody, kde jednotlivé členské státy zpracovávají žádosti o víza:

a)počet žádostí o letištní průjezdní vízum, počet udělených a neudělených letištních průjezdních víz;

b)počet žádostí o jednotné jednorázové a vícenásobné vízum, počet vydaných (rozdělen podle doby platnosti: 1, 2, 3, 4 a 5 let) a zamítnutých jednotných jednorázových a vícenásobných víz;

c)počet vydaných víz s omezenou územní platností.

Tyto statistiky se sestavují na základě zpráv generovaných centrálním úložištěm údajů VIS v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 767/2008.“

6)V článku 57 se zrušují odstavce 3 a 4.

Článek 4
Změny nařízení (EU) 2017/2226

Nařízení (EU) 2017/2226 se mění takto:

1)V čl. 9 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„EES poskytuje funkci pro centralizované řízení tohoto seznamu. Podrobná pravidla pro správu této funkce jsou stanovena v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2 tohoto nařízení.“

2)V článku 13 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Aby splnili své povinnosti podle čl. 26 odst. 1 písm. b) Úmluvy k provedení Schengenské dohody, použijí dopravci internetovou službu k ověření, zda je krátkodobé vízum platné včetně toho, zda byl vyčerpán počet oprávněných vstupů nebo zda držitel víza vyčerpal maximální délku oprávněného pobytu nebo případně, zda je vízum platné pro území cílového přístavu dané cesty. Dopravci poskytnou údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto nařízení. Na základě toho získají dopravci odpověď internetové služby ve formátu „OK/NOT OK“. Dopravci mohou zaslané informace a obdržené odpovědi uchovávat v souladu s platným právem. Dopravci zavedou systém ověřování, který zajistí, aby přístup k internetové službě měli pouze zmocnění pracovníci. Odpověď „OK/NOT OK“ není možné považovat za rozhodnutí o povolení nebo odepření vstupu v souladu s nařízením (EU) 2016/399.“

3)V čl. 35 odst. 4 se spojení „prostřednictvím infrastruktury systému VIS“ zrušuje.

Článek 5
Změny nařízení (EU) 2016/399

Nařízení (EU) č. 2016/399 se mění takto:

1)V čl. 8 odst. 3 se vkládá nové písmeno ba), které zní:

„ba) jestliže je státní příslušník třetí země držitelem dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, sestávají důkladné kontroly při vstupu také z ověření totožnosti držitele dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a pravosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu prostřednictvím Vízového informačního systému (VIS) v souladu s článkem 22g nařízení (ES) č. 767/2008;

pokud ověření držitele dokladu nebo dokladu v souladu s článkem 22g uvedeného nařízení nevede k výsledku anebo pokud vzniknou pochybnosti o totožnosti držitele nebo pravosti dokladu a/nebo cestovního dokladu, provedou řádně zmocnění pracovníci daných příslušných orgánů ověření čipu dokladu.“

2)V čl. 8 odst. 3 se zrušují písmena c) až f).

Článek 7
Změny nařízení (EU) XXX, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (hranice a víza) [nařízení o interoperabilitě]

nařízení (EU) XXX, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (hranice a víza) [nařízení o interoperabilitě] se mění takto:

1)V čl. 13 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) údaje uvedené v čl. 9 odst. 6, čl. 22c odst. 2 písm. f) a g) a v čl. 22d písm. f) a g) nařízení (ES) č. 767/2008;“

2)V čl. 18 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)    údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a), b) a c), čl. 9 odst. 5 a 6, čl. 22c odst. 2 písm. a) až cc), f) a g), čl. 22d písm. a), b), c), f) a g) nařízení (ES) č. 767/2008;“

3)V čl. 26 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„příslušným orgánům uvedeným v čl. 6 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 767/2008 při vytváření nebo aktualizaci souboru žádosti nebo individuálního souboru v systému VIS v souladu s článkem 8 nebo článkem 22a nařízení (ES) č. 767/2008;“

4)Článek 27 se mění takto:

a) v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)    soubor žádosti nebo individuální soubor je vytvořen nebo aktualizován v systému VIS v souladu s článkem 8 nebo článkem 22a nařízení (ES) č. 767/2008;“

b) v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) příjmení; jméno (jména); datum narození, pohlaví a státní příslušnost (příslušnosti) uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a), čl. 22c odst. 2 písm. a) a čl. 22d písm. a) nařízení (ES) č. 767/2008;“

4)V čl. 29 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) příslušné orgány uvedené v čl. 6 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 767/2008 v případě pozitivních nálezů, které se vyskytnou při vytváření nebo aktualizaci souboru žádosti nebo individuálního souboru v systému VIS v souladu s článkem 8 nebo článkem 22a nařízení (ES) č. 767/2008;“

Článek 8
Zrušení rozhodnutí 2008/633/SVV

Rozhodnutí 2008/633/SVV se zrušuje. Odkazy na rozhodnutí 2008/633 se považují za odkazy na nařízení (ES) č. 767/2008 v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze 2“.

Článek 9
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro kontrolu a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 75  

☒ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět 

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

☒ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2021 do roku 2023,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 81  

xPřímé řízení Komisí

–x prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

☒ Sdílené řízení s členskými státy

☒ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–☒ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro kontrolu a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tyto výdaje budou pokrývat náklady související s:

– Příspěvky členským státům, které souvisejí s vývojem a prováděním zvláštních opatření na vnitrostátní úrovni s cílem propojit migrační orgány vydávající povolení k pobytu na území se systémem VIS, rozvinout vnitrostátní funkce pro provádění automatických kontrol jiných databází a zavést opatření ke snímání otisků prstů žadatelů od věku 6 let, uchovávat kopie cestovních dokladů, připravit národní uživatelské rozhraní pro centrální úložiště vykazování a statistik a zavést opatření týkající se kvality údajů.

– Příspěvky pro členské státy se odhadují na základě minulých výdajů členských států na ISF na provádění různých oblastí VIS. Rámcový odhad přibližně 700 000 EUR/členský stát s cílem navýšit kapacitu národního uživatelského rozhraní pro výměnu údajů o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu, kromě současného objemu údajů o krátkodobých vízech (očekává se 22 mil. žádostí v porovnání se současnou kapacitou VIS pro krátkodobá víza 52 mil. – pro srovnání, průměrný členský stát vynaloží na opakující se činnosti VIS průměrně 800 000 EUR/rok).

Tyto výdaje budou pokrývat náklady související s:

– Rozvojem systému AFIS, který je nezbytný pro umožnění vyhledávání otisků prstů / zobrazení obličeje mezi biometrickými údaji Europolu. Systém AFIS by měl poskytovat stejnou dobu odezvy jako VIS (~10 minut), aby nedocházelo k prodlevám při zpracování žádostí o udělení víza. Náklady na vytvoření systému AFIS byly odhadnuty na základě obdobných zkušeností s tvorbou systému VIS/AFIS agenturou eu-LISA, jehož úvodní zavedení stálo 30 mil. (údaje za rok 2006) a náklady na zvýšení objemu dat činily dalších 10 mil. Údaje Europolu představují přibližně 1/3 kapacity VIS, tedy 13 mil. Měly by být zohledněny aktualizované ceny na trhu (systémy jsou dražší z důvodu rostoucí poptávky a menší konkurence), jakož i navýšení objemu systému Europol do roku 2021, kdy bude zahájena tvorba systému AFIS, a s tím související administrativní náklady.

– Jsou zapotřebí zaměstnanci k zajištění ručního ověřování údajů při zjištění pozitivních nálezů s údaji Europolu (odborníci na otisky prstů). V současné době žádná taková funkce v rámci Europolu neexistuje (protože stávající návrh zahrnuje systém automatických kontrol), proto je třeba tuto skutečnost předvídat. Počet odborníků na otisky prstů byl vypočten na základě předpokládaného pracovního vytížení při očekávaném počtu pozitivních nálezů při srovnání s biometrickými údaji Europolu 0,1 % pro 16 mil. žadatelů ročně, což činí 16 000 případů ověření za rok, přibližně 44 případů za den, přičemž jeden odborník na otisky prstů zpracuje přibližně 8 případů denně; budou tedy zapotřebí 4 osoby. Navrhujeme 5 osob, abychom zohlednili potřebu zajistit přítomnost 7 dní v týdnu, 24 hodin denně (jelikož služba VIS funguje nepřetržitě a konzuláty po celém světě mohou odesílat žádosti kdykoliv během dne).

Tyto výdaje budou pokrývat náklady související s:

– Vývojem veškerých IT složek návrhu, tj. úpravou stávajícího systému tak, aby zahrnovala kopie cestovních dokladů, rozšířením jeho kapacity pro ukládání většího objemu údajů souvisejících s otisky prstů, umožněním, aby systém uchovával dlouhodobá víza a povolení k pobytu, vývojem softwaru umožňujícího automatické kontroly jiných databází, vývojem ústřední funkce pro kvalitu údajů, vývojem podpory rozpoznávání zobrazení obličeje, vyhledávání latentních otisků prstů, začleněním funkce VISMail do systému VIS, tvorbou úložiště Ústředního VIS pro vykazování a statistik a navýšením kapacity Ústředního VIS pro sledování stavu a dostupnosti služeb (provedení systému „active-active“ u VIS). Výpočty pro každou složku provozních výdajů byly provedeny na základě odhadů nákladů poskytnutých třemi studiemi, které podporují posouzení dopadů tohoto opatření (studie „Vývoj VIS“ vypracovaná agenturou eu-LISA; studie společnosti Ecorys o snížení věku snímání otisků prstů u dětí a uchovávání kopií pasů v Ústředním VIS a studie společnosti PwC o centrálním úložišti údajů o dlouhodobých pobytech).

– Pro období vývoje je zapotřebí zaměstnat dočasné zaměstnance a poté by měly zůstat zaměstnány dvě osoby, jelikož správa systému přinese zvýšené pracovní vytížení, jakmile bude VIS rozšířen o nové údaje (povolení k dlouhodobému pobytu a jejich držitelé), nové přístupy (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž) a nové funkce, z čehož vyplývají další potřeby v oblasti kontroly , údržby a zabezpečení systému.

– Provozem aktualizovaného systému VIS.

Tyto výdaje budou pokrývat náklady související s:

– Vytvořením nového přístupu do VIS v rámci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž prostřednictvím ústředního přístupového bodu, který budou využívat jednotky pracovníků, kteří se podílejí na operacích spojených s navracením nebo podpoře řízení migrace pro přístup k údajům zaznamenaným ve VIS a jejich vyhledávání.

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.1.1.Shrnutí Europol

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Rozpočet zahrnuje dodatečné zaměstnance potřebné k zajištění ručního ověřování údajů při zjištění pozitivních nálezů při srovnání s údaji Europolu (odborníky na otisky prstů).

Odhad vychází z předpokladu, že údaje Europolu vykáží pozitivní nález v 0,1 % případů z 16 mil. žadatelů ročně, což činí 16 000 případů ověření za rok, přibližně 44 případů za den, přičemž jeden odborník na otisky prstů zpracuje přibližně 8 případů denně; budou tedy zapotřebí 4 osoby. Navrhujeme 5 osob, abychom zohlednili potřebu zajistit přítomnost 7 dní v týdnu, 24 hodin denně (jelikož služba VIS funguje nepřetržitě a konzuláty po celém světě mohou odesílat žádosti kdykoliv během dne).

Uvedené údaje předpokládají zapojení pouze smluvních zaměstnanců.

3.2.1.2.Eu-LISA

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Postupné přijímání až 6 dočasných zaměstnanců a 7 smluvních zaměstnanců (technických odborníků) se plánuje od ledna 2021 s vrcholem v roce 2022, kdy vývojová činnost dosáhne plného rozsahu. Někteří zaměstnanci musí být k dispozici na počátku roku 2021, aby bylo možné včas zahájit tříleté období vývoje s cílem zajistit, aby byla nová funkce uvedena do provozu do roku 2024. Zdroje budou poskytnuty na řízení projektů a zakázek a rovněž na vývoj a testování systému.

Dva dočasní zaměstnanci by měli zůstat zaměstnáni i po skončení vývojového období, jelikož správa systému přinese zvýšené pracovní vytížení, jakmile bude VIS rozšířen o nové údaje (povolení k dlouhodobému pobytu a jejich držitelé), nové přístupy (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž) a nové funkce, a budou tedy zapotřebí další pracovníci v oblasti sledování, údržby a zabezpečení systému.

Odhadované lidské zdroje zahrnuté v návrhu představují dodatečný počet zaměstnanců navíc oproti stávajícímu personálnímu obsazení a dodatečné zaměstnance související s jinými návrhy (zejména u interoperability).

Z celkového souboru změn VIS zahrnutých v současném návrhu mají čtyři prvky zvláštní význam, neboť doplňují (nikoli rozšiřují) funkce současného VIS: zahrnutí kopií cestovních dokladů, snížení věku pro snímání otisků prstů, zahrnutí povolení k pobytu a dlouhodobých víz do VIS a začlenění automatických bezpečnostních kontrol.

První tabulka ukazuje, že zahrnutí cestovních dokladů a snížení věku snímání otisků prstů by mělo přinést výsledky do 18 měsíců. Zbylé dva projekty mají mnohem větší význam a vyžadují samostatnou organizaci projektu. Výsledky se proto očekávají do 3 let.

U každého projektu se předpokládá, že bude realizován externím dodavatelem řízeným zaměstnanci agentury eu-LISA. Jelikož se očekává, že projekty budou realizovány v období let 2020 až 2023, nelze předpokládat, že budou využity současné zdroje, neboť agentura eu-LISA již kromě udržování a provozování stávajících systémů realizuje důležité portfolio projektů.

Pro vývojovou fázi každého projektu je přidělen tým. Velikost a složení týmu vychází ze srovnání s jinými projekty a byly upraveny v souladu s vlastnostmi každého systému: zahrnutí dlouhodobých víz a povolení k pobytu je náročné na práci s databázi, zatímco začlenění bezpečnostních kontrol se zaměřuje relativně více na transakce.    
V prvním roce po dokončení vývoje se vývojový tým zmenší o polovinu a bude převeden na údržbu/provoz. Na údržbu a provoz jsou přiřazeni dva další zaměstnanci, neboť zahrnutí dlouhodobých víz a povolení k pobytu znamenají významné rozšíření komunity koncových uživatelů, což bude přinášet větší objem žádostí o změny a zásahů.

Závěrem se celkový požadovaný počet zaměstnanců během vývojové fáze rozdělí v poměru 50 na 50 mezi dočasné zaměstnance (DZ) a smluvní zaměstnance (SZ). Ve fázi údržby je zřejmá výhoda zachování znalostí v rámci organizace a lze se tedy spoléhat pouze na dočasné zaměstnance.

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.2.1.GŘ Home: Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Mimo okruh 7 neexistují žádné náklady.

3.2.2.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Na přípravné práce vedoucí k provedení opatření předpokládaných tímto návrhem, jako jsou činnosti spojené s přípravou prováděcích aktů a zadáváním veřejných zakázek, by měl být najat smluvní zaměstnanec.

3.2.3.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–x    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem. Pokud bude návrh přijat před dalším finančním rámcem, budou potřebné finanční prostředky (odhadované na 1,5 mil. EUR) poskytnuty z rozpočtové položky ISF – hranice a víza.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.4.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    dopad na vlastní zdroje

–◻    dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

–

(1)    Stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 (nařízení o VIS), Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.

(2)    COM(2018) 251 final.

(3)    Společná vízová politika je souborem harmonizovaných pravidel upravujících různé aspekty: i) společné „vízové seznamy“ zemí, jejichž státní příslušníci potřebují k cestě do EU vízum, a těch, které jsou od této povinnosti osvobozeny, ii) vízový kodex, kterým se stanoví postupy a podmínky vydávání krátkodobých víz, iii) jednotný vzor vízových štítků a iv) Vízový informační systém (VIS), v němž jsou zaznamenávány všechny žádosti o víza a rozhodnutí členských států, včetně osobních údajů žadatelů, fotografií a otisků prstů.

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), Úř. věst. L 243, 15.9.2009.

(5)    COM(2017) 570 final.

(6)    COM(2018) 252 final ze dne 14. března 2018.

(7)    COM(2017) 793 final.

(8)    Nařízení (EU) 2017/2226, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES), ze dne 9. prosince 2017, Úř. věst. L 327, s. 20.

(9)    Expertní skupinu na vysoké úrovni zřídila Komise v červnu roku 2017 jako poradní orgán, který má zlepšit architekturu správy údajů EU v oblasti ochrany hranic a bezpečnosti. Její závěrečná zpráva byla přijata dne 11. května 2017.

(10)     http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetailDoc&id=32600&no=1  

(11)     http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10151-2017-INIT/cs/pdf  

(12)     https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/docs/pages/201709_ibm_feasibility_study_final_report_en.pdf  

(13)    Podpůrná studie „Právní analýza o nezbytnosti a přiměřenosti rozšíření oblasti působnosti vízového informačního systému (VIS), aby obsahoval údaje o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu“ (2018).

(14)    COM(2016) 655.

(15)    COM(2018) 212 final.

(16)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).

(17)    COM(2017) 570 final.

(18)    COM(2015) 185 final.

(19)    COM(2018) 251 final.

(20)    COM(2016) 655, SWD(2016) 327, SWD(2016) 328.

(21)    SWD(2018) 195.

(22)    Podle článku 16 nařízení (ES) č. 767/2008 je VISMail mechanismem pro výměnu informací a konzultaci mezi ústředními orgány členských států na základě infrastruktury VIS.

(23)    Expertní skupinu na vysoké úrovni zřídila Komise v červnu roku 2017 jako poradní orgán, který má zlepšit architekturu správy údajů EU v oblasti ochrany hranic a bezpečnosti. Její závěrečná zpráva byla přijata dne 11. května 2017.

(24)    Například dlouhodobá víza a povolení k pobytu (včetně povolení k pobytu a pobytových karet).

(25)

   Databáze odcizených a ztracených cestovních dokladů (SLTD) a databáze cestovních dokladů s údaji uvedenými v oběžnících (TDAWN), které spravuje Interpol, obsahují informace o cestovních dokladech jednotlivců, kteří jsou předmětem oběžníku Interpolu.

(26)    JRC (2013). Rozpoznávání otisků prstů u dětí.

(27)    „Automatické rozpoznávání otisků prstů: od dětí po starší osoby“ (Automatic fingerprint recognition: from children to elderly) (2018 – JRC).

(28)    „Proveditelnost a důsledky snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí a uložení naskenované kopie cestovního dokladu žadatele o vízum do vízového informačního systému (VIS)“ (Feasibility and implications of lowering the fingerprinting age for children and on storing a scanned copy of the visa applicant's travel document in the Visa Information System (VIS)) (2018).

(29)    Nařízení umožňuje určeným příslušným orgánům předávat ze souboru žádosti o vízum následující údaje: jméno, příjmení a dřívější příjmení (v příslušných případech); pohlaví, datum, místo a země narození; současná státní příslušnost a státní příslušnost při narození; druh a číslo cestovního dokladu, orgán, který jej vydal, datum vydání a skončení platnosti; místo pobytu a u nezletilých příjmení a jméno (jména) otce a matky žadatele.

(30)     Ad hoc dotazník sítě EMS na portálu COM AHQ o zkušenostech členských států s používáním vízového informačního systému (VIS) pro účely navrácení (EMN Ad-Hoc Query on COM AHQ on Member States’ Experiences with the use of the Visa Information System (VIS) for Return Purposes). Na žádost Komise dne 18. března 2016. Bylo poskytnuto 24 odpovědí.

(31)    Závěry ze dne 9. června 2017 o dalším postupu s cílem zlepšit výměnu informací a zajistit interoperabilitu informačních systémů EU (ST/10151/17); Závěry z června 2016, kterými se přijímá plán na posílení výměny informací a správy informací (9368/1/16 REV 1).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(33)    Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu, Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27.

(34)    ECLI:EU:C:2010:631.

(35)    Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(36)    Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(37)    Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19.

(38)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 565/2014/EU ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých dokladů Bulharskem, Chorvatskem, Kyprem a Rumunskem za rovnocenné jejich národním vízům za účelem průjezdu přes jejich území nebo zamýšlených pobytů na jejich území, jejichž doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů, a kterým se zrušují rozhodnutí č. 895/2006/ES a č. 582/2008/ES (Úř. věst. L 157, 27.5.2014, s. 23).

(39)    Úř. věst. C , , s. .

(40)    Úř. věst. C , , s. .

(41)    Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5).

(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).

(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).

(44)    Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129).

(45)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).

(46)    COM(2016) 205 final.

(47)    Plán na posílení výměny informací a správy informací včetně řešení interoperability v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (9368/1/16 REV 1).

(48)    Závěry Rady o dalším postupu s cílem zlepšit výměnu informací a zajistit interoperabilitu informačních systémů EU (10151/17).

(49)    „Integrovaná správa hranic (Integrated Border Management – IBM) – Studie proveditelnosti pro zahrnutí dokumentů pro dlouhodobá víza, povolení k pobytu a povolení pro malý pohraniční styk do úložiště“ (Integrated Border Management (IBM) – Feasibility Study to include in a repository documents for Long-Stay visas, Residence and Local Border Traffic Permits) (2017).

(50)    „Právní analýza nezbytnosti a přiměřenosti rozšíření oblasti působnosti vízového informačního systému (VIS), aby obsahoval údaje o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu“ (Legal analysis on the necessity and proportionality of extending the scope of the Visa Information System (VIS) to include data on long stay visas and residence documents) (2018).

(51)    COM(2017) 558 final, s. 15.

(52)    COM(2018) 251 final.

(53)    Rozpoznávání otisků prstů u dětí (2013 – EUR 26193).

(54)    „Automatické rozpoznávání otisků prstů: od dětí po starší osoby“ (Automatic fingerprint recognition: from children to elderly) (2018 – JRC).

(55)    „Proveditelnost a důsledky snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí a uložení naskenované kopie cestovního dokladu žadatele o vízum do vízového informačního systému (VIS)“ (Feasibility and implications of lowering the fingerprinting age for children and on storing a scanned copy of the visa applicant's travel document in the Visa Information System (VIS)) (2018).

(56)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(57)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(58)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(59)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).

(60)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [úplný název] (Úř. věst. L …, …, s. …).

(61)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(62)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2011/EU ze dne 25. října 2011 o seznamu cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou být opatřeny vízem, a o zavedení mechanismu pro sestavování tohoto seznamu (Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 9).

(63)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158 30.4.2004, s. 77). 

(64)    Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).

(65)    Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(66)    Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(67)    Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(68)    Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(69)    Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(70)    Rozhodnutí Rady 2008/149/SVV ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 50).

(71)    Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(72)    Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

(73)    Rozhodnutí Rady 2011/349/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 1).

(74)    Rozhodnutí Rady (EU) 2017/1908 ze dne 12. října 2017 o uvedení v účinnost některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Vízového informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku (Úř. věst. L 269, 19.10.2017, s. 39).

(75)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(76)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011.

(77)    COM(2016) 731 ze dne 16.11.2016.

(78)     COM(2017) 558 final .

(79)    COM(2018) 251.

(80)    COM(2018) 252.

(81)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(82)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(83)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(84)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.

(85)    Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

(86)    Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

(87)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(88)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.