—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na článek 114 této smlouvy,

—

s ohledem na směrnici 2009/125/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1) (dále jen „směrnice o ekodesignu“) a na prováděcí nařízení a dobrovolné dohody přijaté podle této směrnice,

—

s ohledem na pracovní plán Komise pro ekodesign na období 2016–2019 (COM(2016)0773) přijatý v souladu se směrnicí 2009/125/ES,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (2) (dále jen „směrnice o označování energetickými štítky“),

—

s ohledem na cíle Unie pro snižování emisí skleníkových plynů a energetickou účinnost,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu o změně klimatu a 21. konferenci smluvních stran (COP21) UNFCCC,

—

s ohledem na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU a jejích členských států,

—

s ohledem na dlouhodobý cíl této dohody, tedy udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a pokračovat v úsilí udržet ji pod 1,5 °C,

—

s ohledem na všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 (rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013) (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 s názvem „Akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvané „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ (COM(2018)0028),

—

s ohledem na sdělení Komise, jakož i na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 16. ledna 2018 o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (COM(2018)0032 – SWD(2018)0020)),

—

s ohledem na sdělení ze dne 13. září 2017 Komise nazvané „Seznam kritických surovin pro EU z roku 2017“ (COM(2017)0490),

—

s ohledem na závěry Rady o ekologických inovacích: umožnění přechodu k oběhovému hospodářství, přijaté dne 18. prosince 2017 (4),

—

s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí z listopadu 2017 o nedostatečném úsilí při snižování emisí nazvanou „The Emissions Gap Report 2017“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (5),

—

s ohledem na právní předpisy EU o odpadech,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o delší životnosti výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti (6),

—

s ohledem na evropské posouzení uplatňování vypracované generálním ředitelstvím pro parlamentní výzkumné služby na doplnění kontroly provádění směrnice o ekodesignu,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu, a také čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0165/2018),

A.

vzhledem k tomu, že cílem směrnice o ekodesignu je zvyšovat energetickou účinnost a míru ochrany životního prostředí prostřednictvím harmonizovaných požadavků, které zajišťují fungování vnitřního trhu a podporují soustavné snižování celkového environmentálního dopadu výrobků spojených se spotřebou energie; vzhledem k tomu, že tato opatření mají také pozitivní dopad na energetickou bezpečnost, neboť snižují spotřebu energie;

B.

vzhledem k tomu, že směrnice o ekodesignu stanoví opatření, která mají být přijata s cílem snížit dopad na životní prostředí během životního cyklu výrobků spojených se spotřebou energie; vzhledem k tomu, že rozhodnutí v rámci této směrnice jsou z větší části zaměřena na snížení spotřeby energie při používání;

C.

vzhledem k tomu, že provádění směrnice by mohlo větší měrou přispět ke snahám EU zlepšit energetickou účinnost a přispět k dosažení cílů v oblasti klimatu;

D.

vzhledem k tomu, že snížení dopadu výrobků spojených se spotřebou energie na životní prostředí ve fázi ekodesignu prostřednictvím stanovení minimálních kritérií pro jejich životnost a pro jejich modernizovatelnost, opravitelnost a potenciál recyklace a opětovného použití může skýtat jedinečnou příležitost pro rozvoj pracovních míst;

E.

vzhledem k tomu, že do začátku roku 2018 bylo v platnosti 29 specifických nařízení o ekodesignu, která se vztahovala na různé skupiny výrobků, a navíc byly v souladu se směrnicí přijaty tři dobrovolné dohody;

F.

vzhledem k tomu, že směrnice o ekodesignu uznává dobrovolné dohody nebo jiná samoregulační opatření jako alternativy k prováděcím opatřením, pokud jsou splněna určitá kritéria; vzhledem k tomu, že ne všechny stávající dobrovolné dohody se ukázaly být účinnější než regulační opatření;

G.

vzhledem k tomu, že ekodesign přináší odvětví i spotřebitelům hospodářské výhody a významně přispívá k politikám Unie v oblasti klimatu, energetiky a oběhového hospodářství;

H.

vzhledem k tomu, že právní předpisy EU v oblasti ekodesignu úzce souvisí s právními předpisy o označování energetickými štítky a očekává se, že opatření přijatá podle těchto dvou směrnic přinesou 55 miliard EUR dodatečného ročního příjmu pro průmyslová, velkoobchodní a maloobchodní odvětví a že do roku 2020 přinesou 175 milionů tun ropného ekvivalentu úspor primární energie ročně, čímž přispějí k polovině cíle Unie v oblasti energetických úspor do roku 2020 a snížení závislosti na dovozu energie; vzhledem k tomu, že právní předpisy rovněž přispívají k cílům pro změnu klimatu EU snížením emisí skleníkových plynů o 320 milionů tun ekvivalentu CO2 ročně; vzhledem k tomu, že potenciál pro úspory energie je ještě větší v dlouhodobém horizontu;

I.

vzhledem k tomu, že podle účetní zprávy o dopadu ekodesignu (Evropská komise, 2016) se odhaduje, že do roku 2020 spotřebitelé v EU ušetří až 112 miliard EUR, neboli přibližně 490 EUR ročně v každé domácnosti;

J.

vzhledem k tomu, že o 80 % dopadu výrobku na životní prostředí je rozhodnuto ve fázi jeho návrhu;

K.

vzhledem k tomu, že u většiny zúčastněných stran lze identifikovat tři hlavní překážky plného provádění právních předpisů: nedostatek jasné politické podpory a směřování, pomalé tempo regulačního procesu a nedostatečný dohled nad trhem v členských státech;

L.

vzhledem k tomu, že odhadem 10–25 % výrobků na trhu nevyhovuje směrnicím o ekodesignu a označování energetickými štítky, což vede ke ztrátě přibližně 10 % předpokládaných energetických úspor a k nekalé hospodářské soutěži;

M.

vzhledem k tomu, že stávající výjimka pro osvětlení jeviště stanovená v nařízení Komise (ES) č. 244/2009 (7) a (EU) č. 1194/2012 (8) byla vhodným a efektivním způsobem, jak respektovat zvláštní potřeby a okolnosti v oblasti divadel a celého zábavního průmyslu, a měla by trvat i nadále;

N.

vzhledem k tomu, že oblast působnosti směrnice o ekodesignu byla sice v roce 2009 rozšířena, aby pokrývala všechny výrobky spojené se spotřebou energie (s výjimkou dopravních prostředků), ale na výrobky, které energii nespotřebovávají, se dosud žádné požadavky o ekodesignu nevztahují;

O.

vzhledem k tomu, že všechny výrobky v EU by měly být navrhovány, vyráběny, uváděny na trh a recyklovány s využitím minimálního množství nebezpečných látek, přičemž je zajištěna bezpečnost produktů, by se usnadnilo jejich opětovné použití a současně se zachovala vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

P.

vzhledem k tomu, že směrnice o ekodesignu uvádí, že její doplňkovost s nařízením REACH o chemických látkách by měla přispět ke zvýšení dopadů obou předpisů a stanovení jednotných požadavků na výrobce; vzhledem k tomu, že požadavky týkající se používání nebezpečných chemických látek a jejich recyklaci byly dosud jen omezené;

Q.

vzhledem k tomu, že podle nového nařízení o označování energetickými štítky se vyvíjí nová databáze a že informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS) se používá v některých, ale nikoli ve všech členských státech;

R.

vzhledem k tomu, že jedním z prioritních cílů všeobecného akčního programu EU pro životní prostředí na období do roku 2020 (7. akční program pro životní prostředí) je přeměnit Unii v zelené a konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje; vzhledem k tomu, že akční program pro životní prostředí uvádí, že politický rámec Unie by měl zajistit, aby byly prioritní výrobky uváděné na trh Unie navrhovány v souladu se zásadami ekodesignu s cílem optimalizovat účinnost využívání zdrojů a materiálu;

S.

vzhledem k tomu, že akční plán EU pro oběhové hospodářství zahrnuje závazek klást důraz na aspekty oběhového hospodářství v budoucích požadavcích na design výrobku v rámci směrnice o ekodesignu, a to systematickou analýzou otázek, jako je opravitelnost, trvanlivost, možnosti zdokonalení, recyklovatelnost či určení některých materiálů nebo látek;

T.

vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda stanovuje dlouhodobý cíl se záměrem udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a pokračovat ve vyvíjení úsilí o to, aby se toto zvýšení omezilo na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí; vzhledem k tomu, že se EU zavázala, že přispěje ke splnění těchto cílů spravedlivým dílem prostřednictvím snížení emisí ve všech odvětvích;

U.

vzhledem k tomu, že pro zlepšení účinného využívání zdrojů v Unii by se opatření v oblasti ekodesignu měla vztahovat na celý životní cyklus výrobků, přičemž je třeba zohlednit skutečnost, že více než 80 % dopadu výrobku na životní prostředí je rozhodnuto ve fázi jeho návrhu, který proto sehrává významnou úlohu při podpoře aspektů oběhového hospodářství, trvanlivosti, možnosti modernizace, opravitelnosti, opětovného použití a recyklaci výrobku;

V.

vzhledem k tomu, že kromě zvýšení udržitelnosti výrobků a jejich účinného využívání z hlediska zdrojů je třeba posílit zásady sdílené ekonomiky a ekonomiky služeb, přičemž by členské státy měly při předkládání programů na podporu zavádění výrobků a služeb, které jsou nejúčinnější z hlediska využívání zdrojů, věnovat zvláštní pozornost nízkopříjmovým domácnostem ohroženým energetickou chudobou;

W.

vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách, a je tudíž povinna činit kroky směrem k postupnému ukončení používání těchto rizikových látek, a to i tím, že omezí jejich používání ve fázi návrhu výrobku;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.