This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52018DC0796
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE EUROPEAN COUNCIL (EURO SUMMIT), THE COUNCIL, THE EUROPEAN CENTRAL BANK, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS Towards a stronger international role of the euro
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ (EUROSUMMITU), RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Na cestě k silnější mezinárodní úloze eura
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ (EUROSUMMITU), RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Na cestě k silnější mezinárodní úloze eura
COM/2018/796 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 5.12.2018
COM(2018) 796 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ (EUROSUMMITU), RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Na cestě k silnější mezinárodní úloze eura
1.Úvod: Euro jako symbol jednoty, suverenity a stability
Podle Římského prohlášení z roku 2017 1 , jež bylo dohodnuto u příležitosti 60. výročí Římské smlouvy, je posílení Evropské unie nutností. Vedoucí představitelé EU zejména zdůraznili, že by si Unie měla vydobýt silnější pozici na mezinárodní scéně. Musí být schopna odolávat globálním otřesům, mít větší vliv na vývoj globálních událostí a být lépe připravena převzít svou mezinárodní odpovědnost.
Ve svém projevu o stavu Unie v září 2018 předseda Komise Juncker vyzdvihl v této souvislosti strategický význam eura a vyzval k přijetí opatření, jež zajistí, aby euro hrálo v plném rozsahu svou úlohu na mezinárodní scéně: „Do příštího roku musíme také posílit mezinárodní úlohu eura. Za pouhých dvacet let své existence ušlo euro – navzdory pesimistickým hlasům, které jsme za tu dobu opakovaně slýchali – již dlouhou cestu. Stalo se druhou nejpoužívanější měnou na světě a tím či oním způsobem jsou na něj vázány měny v 60 zemích. Musíme však jít dál a zajistit, aby naše jednotná měna hrála plnohodnotnou úlohu na mezinárodní scéně.“
Za dvacet let své existence se euro stalo symbolem ekonomické síly Evropy a Evropy samotné ve světě. V devatenácti členských státech eurozóny každý den používá eurobankovky a euromince 340 milionů evropských občanů. Evropané považují euro za jeden z hlavních symbolů Evropské unie 2 . Deset let poté, co světem otřásla finanční krize, je architektura evropské hospodářské a měnové unie podstatně silnější a podpora eura ze strany veřejnosti opět dosahuje vrcholu 3 . S postupem času jsou také stále zjevnější praktické přínosy eura: stabilní ceny, nižší transakční náklady pro občany a podniky, větší transparentnost a konkurenceschopnost trhů a intenzivnější obchod v rámci EU i v mezinárodním měřítku. Díky jednotné měně zůstává Unie nejintegrovanějším hospodářským prostorem na světě a nabízí prostředí příznivé pro investice.
Při prohlubování hospodářské a měnové integrace v Evropě, včetně přechodu k jednotné měně, hrál v minulosti vždy svou úlohu globální vývoj. Kvůli otřesům na měnovém trhu na konci šedesátých let minulého století požádali tehdejší hlavy států a předsedové vlád Evropských společenství Radu, aby vypracovala plán užší měnové integrace. Výsledná Wernerova zpráva 4 , jež byla zveřejněna v roce 1970, vytyčila ambiciózní plán dosažení hospodářské a měnové unie. Wernerova zpráva vycházela z předpokladu, že směnné kurzy vůči americkému dolaru zůstanou stabilní. Dne 13. srpna 1971 se však prezident Spojených států Nixon rozhodl pozastavit konvertibilitu amerického dolaru ve zlato, čímž jednostranně ukončil systém pevných směnných kurzů, který existoval od druhé světové války.
V té době se musela Evropa rozhodnout vzít svůj osud do vlastních rukou a pokročit na cestě k jednotné měně, která začala mechanismy směnných kurzů 5 a jíž bylo nakonec dosaženo dne 1. ledna 1999. Tento proces probíhal ruku v ruce s vymezováním společného rámce správy ekonomických záležitostí, na jehož základě členské státy koordinují své politiky a přebírají společnou odpovědnost.
Od svého zavedení před dvaceti lety je euro druhou nejvýznamnější mezinárodní měnou:
·Na euro jakožto bezpečného uchovavatele hodnoty připadá přibližně 20 % mezinárodních rezerv zahraničních centrálních bank.
·Podniky a zahraniční vlády používají euro pro emise dluhopisů. Do konce roku 2017 bylo více než 20 % vydaných dluhopisů na mezinárodních trzích denominováno v eurech.
·Euro se stalo obecně akceptovanou měnou pro mezinárodní platby. V roce 2017 bylo v eurech fakturováno nebo vyrovnáno přibližně 36 % hodnoty mezinárodních transakcí – ve srovnání se zhruba 40 % v případě amerického dolaru.
·Přibližně 60 zemí 6 světa používá či bude používat euro nebo je či bude na euro vázána jejich měna. Euro je hlavní referenční měnou pro většinu zemí Evropského hospodářského prostoru, jakož i menší sousední země, a pro africkou oblast CFA franku 7 (14 zemí). Přijetí eura dalšími členskými státy Evropské unie, což je povinnost stanovená Smlouvou (s výjimkou Dánska a Spojeného království), přispěje ke zvýšení váhy jednotné měny.
Používání eura v mezinárodním měřítku však dosud nedosáhlo stejné úrovně jako v době před finanční krizí 8 . Objem zahraničních emisí dluhopisů denominovaných v eurech například vyvrcholil v době před krizí (v roce 2007), kdy činil 40 %, a v současné době dosahuje jen o něco málo více než 20 %, což odpovídá hodnotám z roku 1999.
Graf č. 1: Měnová skladba světových devizových rezerv
Zdroj: výpočty Komise na základě údajů MMF
Graf č. 2: Měnová skladba plateb v celosvětovém měřítku
Zdroj: SWIFT
Graf č. 3: Země, jež používají euro nebo jejichž měna je navázána na euro
Zdroj: údaje podle MMF a ECB
V důsledku krize Evropa přijímala rozhodná opatření, aby bylo euro stále více zdrojem ochrany a posílení hospodářství. Na základě vize představené ve zprávě pěti předsedů 9 z června 2015 a dále rozvinuté v diskuzních dokumentech o prohloubení hospodářské a měnové unie 10 a o budoucnosti financí EU 11 , zveřejněných na jaře 2017, Komise stanovila plán prohloubení hospodářské a měnové unie 12 . Posílení mezinárodní úlohy eura je logickým pokračováním i novou hranicí v této celkové agendě, na níž se v posledních čtyřech letech pracovalo. Není to nový problém: mezinárodní úloha eura je předmětem diskuzí od jeho zavedení, ale nikdy nebyla vhodnější doba pro to, abychom pokročili v tomto směru dále.
Díky dalšímu posílení evropské hospodářské a měnové unie existuje prostor pro to, aby si euro vydobylo silnější pozici ve světě a dosáhlo svého plného potenciálu v souladu s politickou, ekonomickou a finanční váhou eurozóny. Výběr měny občany, podniky a trhy na celém světě není statický a závisí na historických důvodech, faktorech souvisejících s likviditou a politických rozhodnutích. Mezinárodní úloha jednotlivých měn se v uplynulých stoletích měnila, přičemž americký dolar se stal hlavní světovou měnou až po druhé světové válce v důsledku ekonomické síly Spojených států, jejich rozvinutého finančního systému a stability.
Nedávné globální trendy, vznik nových hospodářských velmocí spolu s rozvojem nových technologií, podporují možný posun k diverzifikovanějšímu a multipolárnímu systému několika světových měn. Například čínský renminbi dosud není mezinárodní měnou, která by mohla ohrozit pozici dolaru nebo eura, ale jeho používání v mezinárodním měřítku je důležitým prvkem čínského reformního programu. To ještě zdůrazňuje skutečnost, že čínští dovozci a vývozci mohou stále více provádět a přijímat platby ve své vlastní měně. Zároveň je třeba připomenout, že nedávná extrateritoriální jednostranná opatření jurisdikcí třetích zemí jako v případě sankcí, jež byly opětovně uvaleny na Írán 13 , spolu s výzvami, jimž v poslední době čelí mezinárodní správa a obchod založené na respektování pravidel, jsou varovným signálem, pokud jde o hospodářskou a měnovou suverenitu Evropy.
2.Důvody pro posílení mezinárodní úlohy eura
Posílení mezinárodní úlohy eura by se mělo považovat za součást širšího závazku Evropy prosazovat otevřenou a mnohostrannou světovou ekonomiku založenou na respektování pravidel. Pomohlo by zlepšit odolnost mezinárodního finančního systému, jelikož subjekty na trhu na celém světě by měly další možnost volby a mezinárodní hospodářství by bylo méně náchylné k otřesům v souvislosti se silnou závislostí mnoha odvětví na jediné měně.
Zároveň může posílení mezinárodní úlohy eura přinést hmatatelné výhody „doma“: umožňovalo by Evropské unii zlepšit ochranu svých občanů a podniků, prosazovat své hodnoty a podporovat své zájmy při utváření globálních záležitostí v souladu se zásadami multilateralismu založeného na respektování pravidel. Zejména by euro dále přispívalo k odpovědné obchodní agendě Evropy a rozšiřovalo by ji, tak aby evropské společnosti mohly bez problémů obchodovat po celém světě ve prospěch evropského hospodářství a zároveň zůstával v EU zachován evropský sociální a regulační model.
Rozhodnutí používat určitou měnu je nakonec na účastnících trhu a existují dobré důvody, proč si mohou hospodářské subjekty přát investovat a zajišťovat se v různých měnách. Cílem není narušovat obchodní svobodu nebo omezovat volbu, ale spíše rozšířit možnosti volby pro účastníky trhu tím, že se zajistí, aby euro představovalo ve všech relevantních ohledech silnou a spolehlivou alternativu.
RÁMEČEK 1: Přínosy posílení mezinárodní úlohy eura
Širší používání eura ve světě může být prospěšné v několika ohledech:
·Nižší náklady a menší riziko při obchodování evropských podniků v mezinárodním měřítku. Díky obchodování v eurech namísto zahraniční měny nebude třeba čelit měnovému riziku a zejména malé a střední evropské podniky nebudou muset nést náklady spojené s používáním jiné měny.
·Další možnost volby pro subjekty na trhu po celém světě.
·Nižší úrokové sazby placené evropskými domácnostmi, podniky a členskými státy. Atraktivnější euro jakožto bezpečný uchovavatel hodnoty snižuje úrokové sazby (nebo návratnost) požadované investory.
·Spolehlivější přístup k financování pro evropské podniky a vlády, a to i v dobách vnější finanční nestability, vzhledem k tomu, že evropské finanční trhy by byly prohloubenější, likvidnější a integrovanější.
·Větší autonomie evropských spotřebitelů a podniků, kteří by mohli platit nebo přijímat platby v rámci mezinárodního obchodování a financovat se, aniž by byli tolik vystaveni vlivu právních opatření přijatých jurisdikcemi třetích zemí, jako jsou extrateritoriální sankce.
·Lepší odolnost mezinárodního finančního systému a hospodářství, které tak budou méně náchylné ke kurzovým otřesům.
Přínosy spojené se širším používáním mezinárodní měny jdou ruku v ruce s větší globální odpovědností v souladu s příslušnými mandáty centrálních bank. Ačkoli výhody silnější mezinárodní úlohy eura převažují nad možnými problémy, bylo by třeba pečlivě zvážit jeho důsledky, například pokud jde o platební bilanci eurozóny ve vztahu ke zbytku světa.
Existuje stále několik faktorů, jež brání většímu používání eura ve světě a finanční suverenitě Evropy:
·Brettonwoodský systém zavedl po druhé světové válce jako globální mezinárodní rezervní měnu americký dolar, který fakticky nahradil coby hlavní světovou měnu britskou libru. Zároveň se americký dolar stal rovněž standardní měnou obchodů s komoditami a měnou převážně používanou pro operace s derivátovými nástroji 14 . Jakmile se některá měna stane zavedeným standardem, její síťové účinky ještě zvyšují její atraktivitu, neboť díky širšímu používání této měny je možné provádět další komplexní operace na finančních trzích s vyšší likviditou 15 . To brání zavádění alternativních rezervních měn.
·Náklady na používání amerického dolaru při určitých transakcích zůstávají nižší než náklady na používání eura, což je do jisté míry důsledkem pozice amerického dolaru jako zavedeného standardu. Díky vyšší likviditě amerického dolaru je mnoho operací na peněžních trzích 16 méně nákladné, nepoužije-li se přímo euro, nýbrž dolar jako zprostředkovací měna.
·Euro je mnohem mladší měna a její struktury je třeba dále rozvíjet a doplňovat. Je nutné podniknout další kroky k dokončení architektury hospodářské a měnové unie, která je oporou jednotné měny.
·Některé z nejdůležitějších infrastruktur světových finančních trhů se zaměřují především na jiné měny než euro a/nebo se nachází mimo eurozónu a Unii. Mezinárodní finanční systém a trhy výrazně a v rostoucí míře využívají on-line obchodní, clearingové a vypořádací platformy. Řada těchto platforem se nachází mimo eurozónu nebo je z historických důvodů či kvůli faktorům souvisejícím s likviditou provozována jinými než evropskými společnostmi, a je proto potenciálně více vystavena vlivu třetích zemí.
Existuje několik možností směřování politik, jež by mohly zvýšit atraktivitu eura, zvětšit podíl plateb prováděných v eurech ve strategických odvětvích a dále posílit evropskou hospodářskou a finanční suverenitu doma i v zahraničí. Hlavní možnosti jsou popsány níže.
3.Dokončení evropské hospodářské a měnové unie jakožto základ pro silnou mezinárodní úlohu eura
Mezinárodní měny se musí opírat o velké, stabilní a efektivně fungující ekonomiky a finanční systémy, jež jsou atraktivní pro mezinárodní uživatele a investory. Mezinárodní úloha eura je sice určována hlavně tržními silami, avšak solidní vnitrostátní fiskální politiky podporující růst, zdravý finanční sektor a respektování hospodářského a fiskálního rámce EU poskytují základ pro důvěryhodnost evropské jednotné měny a mají pro ni zásadní význam.
Ke zvýšení atraktivity eura ve světě může přispět stanovení ještě stabilnějšího a odolnějšího hospodářského a finančního rámce. Evropa by mohla posílit mezinárodní úlohu eura tím, že z něj učiní ještě přesvědčivější prostředek obchodních plateb a spolehlivou investiční měnu. Znamená to především nutnost dokončit hospodářskou a měnovou unii, bankovní unii a unii kapitálových trhů, aby byl zajištěn trvalý růst a větší odolnost vůči nepříznivým otřesům. Dokončení bankovní unie 17 by konkrétně zaručilo silnější a lépe kontrolované banky, což by vedlo k ještě větší odolnosti bankovního sektoru v Evropě a vyšší důvěře ve finanční sektor EU a jednotnou měnu. Prohloubení unie kapitálových trhů 18 by zajistilo diverzifikovanější a likvidnější finanční trhy a podnítilo by větší sdílení rizik v soukromém sektoru. To by následně vedlo k mobilizaci kapitálu a jeho směrování do více podniků, včetně malých a středních podniků, a projektů v oblasti infrastruktury. Prohloubené a integrovanější kapitálové trhy budou podnikům poskytovat širší výběr možností financování při nižších nákladech, nabízet nové příležitosti pro střadatele a investory a přispívat k větší odolnosti finančního systému, čímž se zvýší atraktivita eura. Předchází se rovněž používání eura pro účely praní peněz či financování terorismu a takové činy se účinným způsobem stíhají.
Komise předložila spolunormotvůrcům několik klíčových návrhů k dokončení bankovní unie a dosažení unie kapitálových trhů, které stále čekají na své konečné přijetí. Dořešení mechanismu jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí (aby bylo možné vypořádat se i s velkými bankovními krizemi) a evropského systému pojištění vkladů (aby bylo k dispozici ještě silnější a jednotnější pojištění vkladů) by posílilo finanční stabilitu dalším omezením expozice bank vůči jejich státům, zatímco Komisí navržený bankovní balíček a balíček týkající se úvěrů se selháním by dále snížily rizika v bankovním sektoru.
Zvyšování dostupného objemu aktiv denominovaných v eurech s vyšším úvěrovým ratingem přispívá k rozvoji evropského finančního sektoru a zvyšuje globální význam finanční regulace EU a platebních systémů se sídlem v EU. Návrh Komise 19 týkající se cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, jež má vydávat soukromý sektor, by byl jednou z možností zvýšení dostupného množství aktiv v eurech s vysokým úvěrovým ratingem a vysokou mírou atraktivity pro zahraniční investory. Tato aktiva by proto zvýšila likviditu v eurech, což je jeden důležitý prvek, v němž je euro oproti americkému dolaru na světových trzích v nevýhodě.
V rámci přípravy příštího víceletého finančního rámce Unie 20 Komise předložila návrhy za účelem dalšího posílení výkonnosti a odolnosti ekonomik eurozóny za pomoci zvláštních rozpočtových nástrojů a návrhy na podporu zemí mimo eurozónu, jež si přejí přijmout euro. Navrhovaná evropská funkce investiční stabilizace 21 by umožňovala lepší absorpci rozsáhlých asymetrických otřesů v eurozóně, což by následně zvýšilo důvěru investorů v euro. Souběžně s tím by měl program na podporu reforem 22 zlepšit provádění strukturálních reforem, jež jsou zásadní pro posílení soudržnosti a konkurenceschopnosti, zvýšení produktivity a podporu odolnosti hospodářských a sociálních struktur ve všech členských státech. Program na podporu reforem zahrnuje konvergenční nástroj, jehož cílem je poskytovat pomoc členským státům mimo eurozónu, jež směřují do eurozóny.
Významnější mezinárodní úloha rovněž předpokládá odpovídající institucionální kapacity a jednotnější zastoupení s cílem koordinovat postoje a mluvit jedním hlasem. Další kroky tímto směrem představuje několik návrhů Komise, jež vycházejí z úlohy, kterou již nyní hraje Evropská centrální banka, Euroskupina a Komise, definované ve Smlouvách EU. V prosinci 2017 předložila Komise návrh na zřízení Evropského měnového fondu, který by byl zakotven v právním rámci Evropské unie a vycházel by ze zavedené struktury a správy Evropského mechanismu stability. Kromě toho Komise předložila návrh 23 na zlepšení vnějšího zastoupení eurozóny v mezinárodních finančních organizacích, jenž má pomoci posílit postavení eurozóny na mezinárodní scéně a zajistit, aby byl její hlas jasně slyšen na celém světě. Kombinací stávajících funkcí na úrovni EU a sdružením úzce propojených nástrojů politiky by pozice evropského ministra hospodářství a financí napomohla vytváření nových synergií, a tím také postupnému zvyšování celkové soudržnosti a efektivity tvorby hospodářských politik EU, včetně schopnosti vyjadřovat se jednotně k otázkám týkajícím se eura.
4.Další iniciativy na podporu mezinárodní úlohy eura
Toto sdělení rovněž stanoví iniciativy rozvíjející mezinárodní úlohu eura ve třech různých dimenzích: v evropském finančním sektoru (s cílem zajistit prohloubení a dokončení finančních trhů v eurech), v mezinárodním finančním sektoru (kde by měla posílená úloha eura příznivý vliv na globální finanční stabilitu) a v klíčových strategických odvětvích, v nichž by mohlo euro dále posílit svou úlohu (např. v oblasti energetiky, komodit a výroby letadel).
4.1.Další opatření na podporu prohloubení evropského finančního sektoru
Zvyšování atraktivity eura povede k jeho intenzivnějšímu používání, díky čemuž bude euro následně ještě atraktivnější. Může tak vznikat pozitivní spirála.
Další a cílenější opatření v rámci bankovní unie a unie kapitálových trhů podpoří finanční suverenitu eurozóny. Finanční trhy a infrastruktury v eurozóně hrají zásadní úlohu, jelikož nabízejí příležitosti pro posílení mezinárodní úlohy eura. Přispívají k tomu poskytováním spolehlivých a stabilních finančních služeb a transakčních příležitostí. Rozsah a autonomie služeb v eurech závisí na tom, zda je účastníci trhu považují za nákladově efektivní, snadné a bezpečné pro provádění mezinárodního obchodu a pro uchovávání jejich hodnotových rezerv v eurech. Opatření, jež zvyšují stabilitu a likviditu a rozšiřují nabídku finančních služeb v eurech, tedy posilují mezinárodní úlohu eura. Kromě toho by měla EU v souvislosti s posilováním úlohy eura pokračovat ve své práci na regulační agendě v oblastech, jako je boj proti praní peněz 24 a financování terorismu 25 . Přísný dohled nad finančními transakcemi přispívá ke globální bezpečnosti, integritě finančního systému a udržitelnému růstu.
Následující cílená opatření by nejen zvýšila atraktivitu používání eura, ale přispěla by i k větší odolnosti eurozóny, pokud jde o vnější vlivy:
Za prvé, Komise se snaží rozšířit používání eura posílením likvidity a odolnosti infrastruktur evropských trhů. Především s cílem snížit systémové riziko zavedlo nařízení o infrastruktuře evropských trhů 26 povinnost účastníků trhu provádět clearing 27 určitých finančních smluv (např. OTC derivátových smluv, jako jsou deriváty pojišťující proti změnám úrokových sazeb) prostřednictvím zvláštních tržních infrastruktur 28 . Důležité je, že se takto vytvořily likvidní clearingové trhy pro produkty v eurech, k nimž mají přístup všechny protistrany. Rozvinuté tržní infrastruktury pro clearing zajišťují pro účastníky trhu snadno dostupné a účinné pojištění proti budoucím změnám úrokových sazeb nebo směnných kurzů v rámci jejich obchodních transakcí. Široká dostupnost takových trhů v eurech tedy podpoří atraktivitu eura v případě těchto transakcí. S výhradou postupu určení stanoveného ve výše zmíněném nařízení a podmínek podle tohoto nařízení by mohla Komise za účelem podpory likvidních a efektivních řešení v oblasti clearingu prováděného ústřední protistranou rozšířit rámec derivátových smluv, na něž se vztahuje povinnost clearingu. Komise by rovněž mohla zvážit možnost rozšířit používání clearingových služeb na širší okruh protistran.
Za druhé, Komise usiluje o další zvýšení efektivity finančních trhů eurozóny zajištěním spolehlivého rámce pro tvorbu celé řady důvěryhodných referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb 29 . Účastníci trhu mohou referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb používat jako podklad u mnoha smluv a finančních produktů. Nařízení EU o referenčních hodnotách 30 vyžaduje, aby finanční referenční hodnoty v EU a eurozóně byly transparentnější a spolehlivější. Plné provedení tohoto nařízení by tudíž mělo pomoci zvýšit atraktivitu obchodních a cenových nástrojů denominovaných v eurech 31 . Komise bude usnadňovat další koordinaci a spolupráci mezi různými segmenty trhu, administrátory referenčních hodnot, přispívajícími bankami, příslušnými vnitrostátními orgány a Evropskou centrální bankou.
Za třetí, Komise podporuje plně integrovaný systém okamžitých plateb v EU s cílem omezit rizika a slabiny v platebních systémech malých plateb a zvýšit autonomii stávajících platebních řešení. Občané EU se při provádění přeshraničních plateb kartou a přes internet spoléhají na několik málo globálních poskytovatelů. Jelikož dokonce i clearing plateb v rámci Evropy často probíhá mimo EU, je platební systém malých plateb v případě, že je narušeno fungování z technických, ekonomických a právních důvodů, které mohou mít svůj původ mimo EU, zbytečně vystaven problémům. Dominantní tržní postavení několika málo mezinárodních systémů platebních karet navíc vyvolává otázky z hlediska správy, neboť značně snižuje vliv evropských poskytovatelů platebních služeb na vývoj v rámci podstatné části trhu pro malé platby. Řešení v podobě celounijních přeshraničních okamžitých plateb by doplňovalo stávající systémy platebních karet, čímž by se omezilo riziko narušení fungování zvenčí a EU by v tomto směru byla efektivnější, ale i nezávislejší. Zavedení okamžitých plateb v eurech rovněž představuje příležitost pro rozvoj účinných nových řešení v oblasti malých plateb v případě plateb přes hranice, což může být přínosné pro evropské občany, podniky i banky. Celounijní standardy pro okamžité platby v eurech již byly stanoveny v systému pro okamžité bezhotovostní převody SEPA (jednotná oblast pro platby v eurech) zavedeném v listopadu 2017. V listopadu 2018 Evropská centrální banka spustila systém pro zúčtování okamžitých plateb v systému TARGET (TIPS), který usnadňuje přeshraniční okamžité platby v EU. Komise se bude zabývat opatřeními, jež by usnadnila přeshraniční používání platebních řešení vyvinutých v jednotlivých členských státech. Bude dále podporovat činnost v rámci Rady pro malé platby v eurech (pod záštitou Evropské centrální banky) s cílem zajistit interoperabilitu stávajících řešení okamžitých plateb. Komise bude rovněž spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami, pokud jde o společný závazek zajistit širokou dostupnost služeb okamžitých plateb pro zákazníky, včetně plateb přeshraničních. Komise zhodnotí dosažený pokrok v rámci přezkumu směrnice o platebních účtech, který se má uskutečnit v roce 2019.
Za čtvrté, Komise prozkoumá možnost posílit dále úlohu eura na devizových trzích. Obchodování na devizovém trhu se realizuje prostřednictvím tzv. měnových párů (např. euro a dolar nebo euro a japonský jen). Všechny nejlikvidnější měnové páry v současnosti zahrnují americký dolar (včetně eura a amerického dolaru, což je vůbec nejlikvidnější pár). Obchody s eurem a jinými měnami než americký dolar se obvykle uskutečňují prostřednictvím amerického dolaru („triangulace“). Jedním z důvodů je, že americký dolar se široce využívá jako globální rezervní měna opírající se o vysoce rozvinutý a likvidní trh státních dluhopisů. Stálo by za to prozkoumat důvody současné situace a také to, zda by bylo možné dále podpořit tržní likviditu jednotlivých měnových párů eura a jiných měn než americký dolar. Kromě toho hrají na devizových trzích zásadní úlohu velcí tvůrci trhu 32 a banky eurozóny by mohly v rámci této tvorby trhu dále posílit svou úlohu. Komise zahájí cílenou konzultaci s aktéry finančního trhu, aby určila možné překážky a pobídky, pokud jde o posílení úlohy eura na devizovém trhu.
4.2.Iniciativy související s mezinárodním finančním sektorem
Mezinárodní úlohu, kterou hraje euro při zajišťování globální finanční stability, by bylo možné postupně rozšiřovat. Spolupráce mezi centrálními bankami za účelem zajištění finanční stability napomáhá tomu, aby evropské společnosti mohly obchodovat po celém světě. V době po finanční krizi jednala Evropská centrální banka se svými protějšky, aby v souladu se svým mandátem spolu s nimi přijala opatření pro zachování finanční stability a předcházení problémům ve světové ekonomice, spočívající např. v zavedení řady měnových swapových linek 33 jako likviditní pojistky v zahraniční měně pro případ narušení trhu. Tento postup se ukázal být přínosný pro globální obchodování evropských společností.
Aby šly příkladem, měly by být evropské orgány a mechanismy podněcovány k tomu, aby zvýšily svůj podíl pohledávek denominovaných v eurech. Subjekty na evropské úrovni emitují dluhopisy mnoho let, převážně v eurech, ale také v zahraničních měnách, zejména za účelem poskytování financování projektů (skupina Evropské investiční banky) nebo finanční pomoci členským státům (Evropský nástroj finanční stability, Evropský mechanismus stability). Emise dluhopisů těmito subjekty na úrovni EU přilákaly globální investory, a to i během krize, a zvýšily objem vysoce kvalitních aktiv denominovaných v eurech.
Evropa by mohla dále rozvinout svou hospodářskou diplomacii tím, že by spolupracovala s globálními partnery na podpoře používání eura při platbách a jako rezervní měny. Evropa je důležitý geopolitický aktér s ekonomickým vlivem ve světě 34 . Diplomatická spolupráce s mezinárodními partnery s cílem podporovat používání eura a prosazovat postoj Evropy s ohledem na to, jak by se měla vyvíjet globální finanční architektura, by pomohla posílit mezinárodní úlohu eura.
Komise spolu s členskými státy a příslušnými subjekty EU bude spolupracovat s globálními partnery, aby se zvýšilo používání eura. V úvahu lze vzít obchodní mise na vysoké úrovni, kde je obchodním delegacím zdůrazňován význam eura. Vzhledem k tomu, že nejnovější vývoj v rozvíjejících se tržních ekonomikách mohl posílit zájem o diverzifikaci, pokud jde o dluhovou expozici v zahraničních měnách, mohla by se některá z těchto opatření zaměřovat na zvýšení množství zahraničních emisí dluhopisů denominovaných v eurech.
Plán vnějších investic 35 byl přijat v září 2017, aby pomohl zvýšit investice v partnerských zemích v Africe a zemích evropského sousedství, mimo jiné prostřednictvím technické pomoci poskytované úřadům a podnikům. Technická podpora by mohla být využívána ke zlepšení přístupu rozvojových zemí k platebnímu systému v eurech (např. za účelem dodržování právních předpisů EU proti praní peněz) a k usnadnění obchodních vazeb.
4.3.Další kroky v zájmu většího používání eura v klíčových strategických odvětvích: energetice, komoditách a odvětví dopravy
Ačkoli euru náleží značný podíl na mezinárodních platbách, jeho používání v klíčových strategických odvětvích je stále možné rozšířit. Evropské podniky obchodují navzdory své pozici velkých kupců a významných producentů na klíčových strategických trzích stále v amerických dolarech, a to často dokonce i mezi sebou. Tím se vystavují měnovým rizikům a politickým rizikům, jako jsou mezinárodní sankce, které mají přímý vliv na transakce v dolarech.
V odvětví energetiky je přes 80 % evropského dovozu energie oceněno a zaplaceno v amerických dolarech, přestože většina dodávek pochází z Ruska, Středního východu a Afriky a EU je největším světovým dovozcem energie. EU za dovoz energie v posledních pěti letech zaplatila každý rok průměrně 300 miliard EUR. Více než 93 % objemu obchodů v oblasti energetiky připadá na ropu, u níž jsou v současnosti všechny smlouvy uzavírány v dolarech. V případě zemního plynu se v amerických dolarech uskutečňuje přibližně 70 % dovozu EU. Smlouvy o dodávkách plynu obchodovaného v rámci plynárenských uzlů EU jsou v eurech.
Co se týče trhů se surovinami (kovy a nerosty) a potravinářskými komoditami, je situace podobná. Evropa spotřebuje zhruba 10 % veškerých světových surovin a je v tomto směru významným dovozcem. Přesto je většina surovin na světových burzách obchodována v amerických dolarech. Týká se to rovněž vysoce standardizovaných trhů s potravinářskými komoditami, jako jsou obiloviny, olejnatá semena a cukr. Evropa je významným vývozcem pšenice, cukru a olivového oleje, ale používání eura je omezeno hlavně na obchod uvnitř EU.
V odvětví dopravy například nedávná studie 36 dospěla k závěru, že téměř veškerá fakturace v odvětví výroby letadel se provádí v amerických dolarech, a to i v rámci eurozóny. Více než polovina příjmů společnosti Airbus je v amerických dolarech, přičemž přibližně ze 60 % je příslušné měnové riziko „přirozeně zajištěno“ 37 náklady v amerických dolarech. Zbytek nákladů vzniká především v eurech.
Existuje několik faktorů, které vysvětlují, proč je euro v klíčových odvětvích využíváno jen okrajově, včetně historické setrvačnosti, síťových účinků a důvodů souvisejících s likviditou. Není například k dispozici dostatek referenčních hodnot v eurech pro mezinárodní obchodování s ropou a komoditami 38 . Komoditní trhy ovládá americký dolar vzhledem k dřívějšímu rozvoji burz v Chicagu a New Yorku. Pokud jde o výrobu letadel, ceny paliv kotované v dolarech ovlivňují měnu používanou v celém hodnotovém řetězci. Trh s letadly, včetně jejich pojištění a údržby, je navíc globální trh, který neumožňuje regionální cenovou diferenciaci.
Komise hodlá v nadcházejících měsících předložit několik cílených iniciativ ve strategických odvětvích:
·Dnes má být přijato doporučení Komise s cílem podpořit širší používání eura v mezinárodních energetických dohodách a transakcích. Komise doporučuje, aby se euro používalo ve smlouvách uzavíraných v rámci mezivládních energetických dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi. Doporučuje se rovněž širší používání eura při transakcích týkajících se energie evropskými účastníky trhu a společnostmi poskytujícími finanční služby. Kromě toho Komise zahájí konzultaci a vyzve zúčastněné strany, aby vyjádřily svůj názor na tržní potenciál širšího využívání transakcí v eurech v oblasti ropy, rafinovaných produktů a plynu. Konzultace bude zejména zaměřena na získání zpětné vazby k nutnosti zavedení referenčních smluv týkajících se surové ropy denominovaných v eurech a posílení smluv týkajících se rafinovaných produktů. Cílem bude rovněž shromáždit názory zúčastněných stran k širšímu používání smluv o dodávkách plynu denominovaných v eurech.
·V odvětví surovin (kovů a nerostů) a potravinářských komodit uskuteční Komise rozsáhlou konzultaci se zúčastněnými stranami, aby zjistila, jak by bylo možné zvýšit objem obchodování v eurech, zejména v rámci transakcí na burzách nacházejících se v Evropě a přímých transakcí mezi evropskými společnostmi. Na rok 2020 je plánován obecný evropský summit o komoditách, na němž budou pokračovat jednání se všemi hlavními aktéry. Kromě toho bude Komise dále provádět tržně orientovanou společnou zemědělskou politiku, což umožní další rozvoj mezinárodního obchodu se zemědělskými komoditami. Komise bude také podporovat využívání termínových trhů a smluv v eurech (např. zvyšováním informovanosti a vzděláváním) a větší transparentnost trhů se zemědělskými a potravinářskými komoditami v eurech 39 .
·Bude zahájena i konzultace, jejímž cílem bude prozkoumat možná opatření na podporu používání eura výrobci v odvětví dopravy (letecké, námořní a železniční). Konzultace se bude blíže zabývat důvody, proč se euro nepoužívá při mnoha z nejdůležitějších mezinárodních transakcí, a pomůže určit podmínky, jež by umožnily podporu eura v rámci transakcí s evropskými podniky.
Komise se bude věnovat těmto různým oblastem činnosti současně a do léta 2019 předloží zprávu o dosaženém pokroku.
5.Závěr
V návaznosti na plán dokončení evropské hospodářské a měnové unie existuje prostor pro to, aby euro dále upevňovalo svou pozici ve světě, a získalo tak úlohu, která více odpovídá politické, ekonomické a finanční váze eurozóny. EU bude díky tomu schopna lépe chránit své občany a podniky, prosazovat své hodnoty a podporovat své zájmy. Přínosem bude také to, že mezinárodní hospodářství již nebude tak náchylné k otřesům spojeným s dominancí jediné měny a bude podpořen vyvážený mezinárodní politický a hospodářský řád založený na respektování pravidel.
Komise vyzývá vedoucí představitele EU, aby jednali o mezinárodní úloze eura na prosincovém zasedání Evropské rady a eurosummitu v rámci debaty o dokončení evropské hospodářské a měnové unie. Posílení mezinárodní úlohy eura bude vyžadovat další upevnění struktur hospodářské a měnové unie, mimo jiné přijetím všech dosud nepřijatých návrhů týkajících se dokončení bankovní unie a dosažením zásadního pokroku v oblasti unie kapitálových trhů.
Kromě toho bude Komise realizovat cílené iniciativy popsané výše a vyzývá všechny příslušné aktéry a zúčastněné strany, aby se na tomto procesu aktivně podíleli.