EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.12.2018

COM(2018) 790 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění společného rámce pro sledování a hodnocení a o prvních výsledcích týkajících se výkonnosti společné zemědělské politiky

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění společného rámce pro sledování a hodnocení a o prvních výsledcích týkajících se výkonnosti společné zemědělské politiky

Úvod

Reforma společné zemědělské politiky (SZP) z roku 2013 zřídila společný rámec pro sledování a hodnocení s cílem měřit úspěšnost provádění SZP pro období let 2014–2020, ukázat její dosažené výsledky a zlepšit její účinnost. 1 Tento rámec poprvé pokrývá první pilíř (přímé platby 2 a tržní opatření 3 ) i druhý pilíř (rozvoj venkova 4 ), jakož i horizontální opatření 5 (např. podmíněnost ) SZP.

SZP pro období let 2014–2020 stanovila, že Komise předloží první zprávu o „provádění společného rámce pro sledování a hodnocení a první výsledky týkající se výkonnosti SZP do 31. prosince 2018“, přičemž konečné hodnocení provádění SZP pro období let 2014–2020 se očekává v roce 2021. Tato zpráva předpokládá, že datum zveřejnění přispěje do diskuze o právních návrzích týkajících se SZP přijatých dne 1. června 2018, a je publikována společně se zveřejněním celého souboru příslušných ukazatelů 6 .

Tato první zpráva popisuje podobu a provádění rámce, na základě důkazů shromážděných prostřednictvím společného rámce pro sledování a hodnocení a dalších studií (např. hodnocení) poskytuje první výsledky týkající se výkonnosti SZP a spojuje získané zkušenosti s výkonností a rámcem pro sledování a hodnocení obsaženými v návrzích SZP pro období po roce 2020.

Podoba a provádění společného rámce pro sledování a hodnocení

Právní rámec

Rámec pro sledování a hodnocení pro SZP pro období let 2014–2020 v horizontálním nařízení5 stanovil, že výsledky SZP musí být posuzovány z hlediska tří cílů SZP:

a.životaschopná produkce potravin se zaměřením na příjmy v zemědělství, zemědělskou produktivitu a cenovou stabilitu;

b.udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu se zaměřením na emise skleníkových plynů, biologickou rozmanitost, půdu a vodu;

c.vyvážený územní rozvoj se zaměřením na zaměstnanost, růst a chudobu ve venkovských oblastech.

Kromě toho nařízení o společných ustanoveních 7 stanoví pro druhý pilíř společné prvky sledování a hodnocení pro evropské strukturální a investiční fondy, zatímco nařízení o rozvoji venkova4 řeší zvláštnosti týkající se programů rozvoje venkova.

Společný rámec pro sledování a hodnocení poskytuje klíčové informace o provádění SZP (sledování), jakož i o jejích výsledcích a dopadech (hodnocení) 8 . Vyčísluje opatření v členských státech (výstup), popisuje dosažené výsledky a ověřuje, jak dobře bylo cílů dosaženo 9 . Komise společně s členskými státy v rámci expertní skupiny navrhla společný rámec pro sledování a hodnocení a vypracovala seznam ukazatelů, které byly zvoleny na základě intervenční logiky postupující od obecných ke zvláštním cílům a intervencím a stanoveny v několika prováděcích aktech.

Ukazatele

Za účelem podpory hodnocení úspěšnosti SZP bylo definováno pět druhů ukazatelů: 10

·45 kontextových ukazatelů popisujících obecné operační prostředí politiky,

·84 ukazatelů výstupů měřících činnosti, které přímo souvisejí s politickými intervencemi,

·41 ukazatelů výsledků: 16 ukazatelů výsledků pro první pilíř, které měří přímé a okamžité účinky intervencí, a 25 ukazatelů výsledků pro druhý pilíř (přičemž 19 z nich odpovídá cílovým ukazatelům),

·24 cílových ukazatelů (přičemž 19 z nich odpovídá ukazatelům výsledků) použitých ke stanovení kvantifikovaných cílů na začátku programového období,

·16 ukazatelů dopadů, které měří dopad politických intervencí v dlouhodobějším horizontu a za rámec okamžitých účinků (přičemž 13 z nich je rovněž zahrnuto v souboru kontextových ukazatelů).

Pro každý z ukazatelů byly připraveny informační listy obsahující definici, jakož i zdroje údajů, úroveň geografické podrobnosti, četnost podávání zpráv a termíny. 11 Kromě toho byly v případech, kdy bylo rozdělení považováno za nutné, zahrnuty dílčí ukazatele, např. dle odvětví nebo kategorie. Celkově má stávající rámec více než 900 dílčích ukazatelů.

Zdroje údajů

Ukazatele jsou v co největší možné míře definovány tak, aby bylo shromažďování údajů založeno na stávajících kanálech 12 , aby se tak předešlo vytváření další administrativní zátěže pro příjemce a členské státy. Široká škála zdrojů údajů používaných pro celkový rámec pro sledování a hodnocení zahrnuje oznámení od členských států, evropské statistiky poskytované Eurostatem 13 a údaje shromážděné Evropskou agenturou pro životní prostředí.

Pro první pilíř jsou ukazatele výstupů dostupné prostřednictvím informačního systému pro řízení a sledování zemědělského trhu (ISAMM), systému schvalování auditní stopy (CATS) a prostřednictvím informačního systému pro výdaje na zemědělské náhrady (AGREX). Údaje jsou k dispozici pro rok 2015, 2016 a částečně pro rok 2017.

Pro druhý pilíř jsou údaje ze sledování shromažďovány prostřednictvím výročních zpráv o provádění, které členské státy předkládají každý rok v červnu za předešlý rok. Tyto zprávy zahrnují hodnoty pro ukazatele výstupů a výsledků a pro cílové ukazatele. Kromě toho musely členské státy v roce 2017 (a v roce 2019) předložit rozšířené výroční zprávy o provádění zahrnující dodatečné informace založené na činnostech hodnocení. Dále jsou každého čtvrt roku shromažďovány informace o výdajích, a to prostřednictvím výkazu výdajů pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Pro rozvoj venkova jsou k dispozici údaje o ukazatelích za rok 2015 a do konce roku 2016. 14  

Využívání existujících souborů údajů a úroveň podrobnosti vyžadovaná pro určité ukazatele mají dopad na načasování a četnost dostupnosti údajů. Například údaje vycházející z průzkumu Eurostatu týkajícího se struktury zemědělských podniků jsou shromažďovány každé tři roky a jsou k dispozici 1,5 roku po referenčním roce. Podobně jsou některé environmentální ukazatele založeny na pravidelných průzkumech – ukazatele související s kvalitou půdy jsou shromažďovány v pětiletém intervalu, přičemž nejnovější informace odkazují na rok 2012.

Prvotní posouzení úspěšnosti SZP

Úspěšnost SZP při dosahování společných cílů se měří a hodnotí na základě společných ukazatelů dopadu a souvisejících zvláštních cílů na základě ukazatelů výsledků.

Tato první zpráva proto popisuje dosažené výsledky SZP na základě údajů, které jsou dosud v rámci společného rámce pro sledování a hodnocení k dispozici. 15 Jsou-li k dispozici informace o hodnocení, jsou rovněž zohledněny. Další analýza je k dispozici v posouzení dopadů týkajícím se návrhů reformy SZP po roce 2020 16  a v různých zdrojích podkladových informací shromažďovaných za těmito účely. 17

Zde je na místě poznámka ohledně obezřetnosti. Pro posouzení této úspěšnosti je nezbytné účinek politiky oddělit od dalších působících faktorů (kontextuální fakta, další související politiky atd.). Je třeba měřit tzv. „čisté dopady“. To se běžně provádí prostřednictvím hodnocení. V této fázi jsou vzhledem ke skutečnosti, že poslední reforma SZP byla provedena v roce 2015, k provádění těchto hodnocení k dispozici omezené informace. Dochází rovněž ke zpožděním v dostupnosti ukazatelů dopadu (a kontextových ukazatelů). U několika ukazatelů se nejnovější údaje týkají roku 2012 nebo roku 2013, tedy období před provedením reformy SZP v roce 2013. A konečně, u některých ukazatelů dopadů je pro projevení účinků třeba delší období, což vede k obtížím při očišťování dopadu SZP.

Životaschopná produkce potravin

Orientace na trh a cenová stabilita

SZP prodělala několik reforem směrem k větší orientaci na trh, kdy se posunula od podpory produktů (prostřednictvím cen) k podpoře producentů (prostřednictvím podpory příjmů, zejména s oddělenými platbami). Tento posun snížil cenové rozdíly mezi cenami v EU a cenami na světovém trhu, což v průběhu doby vedlo ke zvýšení konkurenceschopnosti a výkonu obchodní činnosti EU: poměr mezi cenami v EU a cenami na světovém trhu vztahujícími se k hlavním zemědělským komunitám (vážený průměr) se snížil ze 140 % v roce 2007 na 113 % v roce 2017.

Vývoz zemědělsko-hospodářských produktů EU se za posledních 10 let téměř zdvojnásobil na 138 miliard EUR v roce 2017 a přispěl k dalšímu zlepšení obchodní bilance na 20,5 miliard EUR (což je ve srovnání s rokem 2007 + 28 miliard EUR). Vývoz z EU tvoří přibližně 17 % celkového světového vývozu zemědělsko-hospodářských produktů, přičemž tento podíl je v průběhu doby poměrně stabilní.

Trh EU je současně otevřenější: dovoz zemědělsko-hospodářských produktů do EU se zvýšil na 117 miliard EUR v roce 2017 (ve srovnání s rokem 2007 + 51 %), přičemž dovoz do EU z nejméně rozvinutých zemí se od roku 2007 zvyšuje o více než 75 % a v roce 2017 dosáhl hodnoty 3,5 miliard EUR. Všichni ostatní přední světoví obchodníci, USA, Čína, Japonsko, Rusko a Kanada, z nejméně rozvinutých zemí společně dovezli produkty za pouhé 3 miliardy EUR.

Ačkoli zemědělci v EU jsou nyní více vystaveni kolísavosti světových cen, kolísání cen je nižší než pro hlavní konkurenty; např. u pšenice obecné činila v období let 2015–2017 6,8 %, zatímco na světovém trhu to bylo 10 %.

Jak se ceny v EU přibližují cenám na světovém trhu, vývozní náhrady EU již nejsou používány a intervenční režimy jsou uplatňovány méně častěji než před 20 lety. SZP nyní provozuje tržní záchrannou síť, která podporuje ceny v odvětvích, které čelí nadměrným a výjimečným poklesům cen. Ceny ve většině odvětví zůstaly v posledních letech výrazně nad úrovní intervenční ceny, s výjimkou sušeného odstředěného mléka, kde ceny v letech 2015 a 2016 klesly pod úrovně intervenční ceny, což vedlo k veřejné intervenci, kdy nákup představoval 2 % (v roce 2015) a 23 % (v roce 2016) celkové produkce EU.

Zkušenosti několika posledních let ukazují, že tržní opatření jsou v případě potřeby dostupná a mohou být za účelem zastavení poklesu cen prováděna. V reakci na zákaz dovozu uložený Ruskem v roce 2014 byla představena výjimečná opatření jako podpora soukromého skladování a stahování z trhu. 

Příjmy v zemědělství

Jedním z hlavních cílů SZP je přispět k příjmům ze zemědělství a omezit jejich variabilitu. Hlavním nástrojem pro podporu příjmů ze zemědělství jsou přímé platby, z nichž je většina oddělena od skutečné produkce.

Průměrné přímé platby na příjemce činily v roce 2016 téměř 6 200 EUR, což představovalo 44% podíl zemědělského podnikatelského příjmu ve 28 zemích EU při různé distribuci mezi druhy zemědělských podniků a velikostmi zemědělských podniků 18 . V některých odvětvích (hovězí maso, ovce, olivy) a zónách (oblasti s přírodními omezeními) představují přímé platby ještě větší podíl příjmů a pomáhají udržet zemědělské podniky v provozu na celém území EU, čímž přispívají k vitalitě venkovských oblastí. Příjmy v zemědělství v těchto sektorech a zónách však zůstávají pod průměrem EU. V odvětvích, kde je kolísavost cen vysoká, pomáhají přímé platby zemědělcům lépe se vyrovnat s poklesem cen. Nedávná zpráva Světové banky dospěla k závěru, že SZP účinně přispívá k příjmům zemědělských podniků a pomáhá snižovat rozdíly mezi příjmy v zemědělství a mzdami získávanými v jiných hospodářských odvětvích 19 .

Reforma SZP v roce 2013 rovněž nabídla několik nástrojů pro řízení rizik: pojistné, vzájemné fondy a nově zavedený nástroj ke stabilizaci příjmů. S ohledem na jejich omezené využívání 20 (v roce 2016 se režimů EU pro řízení rizik účastnilo pouze 0,5 % zemědělských podniků) byly v tzv. souhrnném nařízení navrženy některé změny 21 . Nedávná studie o řízení rizik v zemědělství EU zjistila, že evropští zemědělci jsou stále více vystavováni rizikům, zatímco dostupnost nástrojů řízení rizik zaostává. Pojištění je nadále nejčastěji používaným nástrojem; dostupnost a využívání vzájemných fondů jsou více omezeny 22 .

Zemědělská produktivita

Zemědělská produktivita, vyjádřená jako celková produktivita faktorů, neustále stoupá, ale pomalu (+ 0,7 % za rok během posledních pěti let), přičemž k růstu produktivity nejvíce přispívá růst produktivity práce.

Se zvyšováním zemědělské produktivity na pracovníka jsou kladně spojovány oddělené platy ve SZP a podpora rozvoje venkova (na rozdíl od podpory vázané na produkci). Platby v rámci SZP zvyšují přístup zemědělců k úvěrům a snižují rizikové expozice, což jim umožňuje více investovat 23 .

Důležitým faktorem určujícím z dlouhodobého hlediska růst produktivity jsou inovace. Za účelem urychlení využívání inovací Komise v roce 2012 spustila evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (viz odstavec 3.4).

Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu

SZP přispívá k udržitelnému hospodaření s přírodními zdroji a k opatřením v oblasti klimatu mnoha způsoby, a to prostřednictvím kombinovaných účinků různých opatření SZP včetně tzv. vzájemné podmíněnosti (na 90 % zemědělsky využité plochy), přímých plateb (ekologizace na 77 % 24 ) a opatření na rozvoj venkova zaměřených na konkrétní environmentální cíle, která jsou doprovázena podporou poradenství pro zemědělské podniky a inovativních činností evropského inovačního partnerství a jeho operačních skupin.

Zemědělská produkce má dopad na životní prostředí, ale svou úlohu hrají i další faktory. Jelikož nejnovější údaje o environmentálních ukazatelích jsou vzácné a environmentální dopady jsou často dlouhodobé procesy, je stále obtížné stanovit přímou souvislost mezi intervencemi SZP a jejich skutečným výsledkem z hlediska životního prostředí. Zemědělské emise skleníkových plynů se od roku 1990 snížily o více než 20 % na 12 % celkových emisí skleníkových plynů v EU v roce 2016, a to díky snížení emisí oxidu dusného z obhospodařované zemědělské půdy (zejména v důsledku poklesu používání dusíkatých hnojiv) a snížení emisí z enterické fermentace v důsledku celkového snížení počtu hospodářských zvířat. Míra poklesu se však v posledních 10 letech ustálila a emise se nyní pohybují kolem úrovně 490 milionů tun ekvivalentu CO2. Na rozdíl od obecného přesvědčení jsou emise z pastvin a orné půdy stále v kladných číslech, navzdory klesajícímu trendu (– 15 % mezi roky 2006 a 2016). Hlavními důvody jsou přeměna půdy na obhospodařovanou ornou půdu a pastviny, mezi členskými státy si však lze všimnout velkých rozdílů. Kromě toho se během posledních dvou let zvýšily emise amoniaku ze zemědělství (+ 10 %). Tyto environmentální ukazatele dokládají, že environmentální problémy jsou stále přítomné a že prostřednictvím budoucí SZP je třeba udělat více.

Cílem tří ekologizačních požadavků v rámci přímých plateb je zajistit větší účinnost SZP při plnění jejích cílů v oblasti životního prostředí a klimatu a dlouhodobou udržitelnost zemědělství EU:

1) plochy využívané v ekologickém zájmu primárně za účelem zajištění a zlepšení biologické rozmanitosti v zemědělských podnicích;

2) zachování trvalých travních porostů za účelem podpory pohlcování uhlíku, podpory biologické rozmanitosti, ochrany proti erozi půdy a kvality půdy;

3) diverzifikace plodin primárně za účelem zlepšení kvality půdy.

Ekologizace však byla kritizována kvůli dodatečné zátěži, kterou pro zemědělce představuje, a kvůli související administrativě ve srovnání s jejími environmentálními výstupy. Nedávné hodnocení plateb na podporu zemědělských postupů prospěšných pro klima a životní prostředí 25 potvrzuje, že současné provádění ekologizace členskými státy a zemědělci by mohlo být zlepšeno, aby lépe plnilo své cíle.

Co se týče opatření na rozvoj venkova, smlouvy podporující biologickou rozmanitost a/nebo krajinu pokrývají 13 % využívané zemědělské půdy, smlouvy na zlepšení hospodaření s vodou 9 % využívané zemědělské půdy, smlouvy na předcházení erozi půdy a na zlepšení hospodaření s půdou 9 % využívané zemědělské půdy a smlouvy zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů a/nebo emisí amoniaku 1 % využívané zemědělské půdy 26 . Kromě toho 7 % využívané zemědělské půdy představuje oblast ekologického zemědělství 27 . Vyčíslení dopadů členskými státy je omezené, jelikož členské státy se domnívají, že při hodnoceních provedených v roce 2016 bylo „příliš brzo na to pozorovat účinky programů rozvoje venkova na hodnoty ukazatelů dopadů na životní prostředí“ 28 .

Reforma SZP stanovila, že členské státy by si měly vyhradit nejméně 30 % z II. pilíře na opatření na zmírňování změny klimatu, jakož i na opatření na řešení otázek životního prostředí 29 . V roce 2016 členské státy tento závazek značně přesáhly, pokud jde o vynaložené výdaje, a dosáhly v EU průměrně 67 %, přičemž k tomuto cíli nejvíce přispěly oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními (30 %) a agroenvironmentální a klimatická opatření (18 %).

Kromě tohoto specifického závazku SZP na úrovni členských států Rada a Evropský parlament schválily, že nejméně 20 % rozpočtu EU na období let 2014 až 2020 by mělo být použito na opatření související s klimatem s příspěvky z různých politik 30 . SZP hraje klíčovou úlohu v úsilí o dosažení tohoto cíle. Na základě metodiky pro sledování klimatu definované pro stávající programové období 31 v souladu s ukazateli OECD vycházejícími z cílů úmluvy OSN z Ria („Rio markers“) se odhaduje, že příspěvek SZP ke změně klimatu činí 26 %, tj. 102,8 miliard EUR.

Vyvážený územní rozvoj

Zemědělství představuje 13,5 % celkové zaměstnanosti ve venkovských oblastech v roce 2016 (ve srovnání s 12,4 % v roce 2012). Odvětví zemědělství zaměstnalo 8,7 milionu zemědělců, uvedeno v ekvivalentech plných pracovních úvazků (2013). Dlouhodobý trend odlivu pracovníků ze zemědělství je poháněn demografií, strukturálními změnami, mechanizací a příležitostmi mimo odvětví zemědělství. V posledních letech se odliv pracovníků ze zemědělství zpomalil.

SZP přispívá k vyváženému územnímu rozvoji prostřednictvím několika režimů podpory pro zemědělské odvětví (které často tvoří páteř venkovské ekonomiky) a prostřednictvím přímé pomoci pro nezemědělské subjekty ve venkovských oblastech. Tyto režimy zahrnují:

·podporu pro přibližně 7 milionů příjemců, což pokrývá přibližně 65 % celkového počtu zemědělských podniků 32 . V roce podávání žádostí 2015 bylo téměř 6,8 milionu příjemců v rámci režimů přímé podpory a více než 3 miliony v rámci opatření na rozvoj venkova 33 ;

·zvláštní podporu zemědělcům v horských oblastech a dalších oblastech se zvláštními omezeními (2,7 milionu příjemců, 8 miliard EUR);

·podporu mladým zemědělcům prostřednictvím povinného navýšení základní platby pro prvních pět let, z něhož je podporováno přibližně 312 000 mladých zemědělců (352 milionů EUR), a prostřednictvím široké škály podpůrných opatření pro mladé zemědělce v rámci programů rozvoje venkova;

·dobrovolnou podporu vázanou na produkci pro 2,3 miliony 34 příjemců (3,9 miliard EUR).

Členské státy dále mají možnost přerozdělit až 30 % svých stropů přímých plateb na první hektary v každém zemědělském podniku („přerozdělovací platba“); v roce 2016 tento režim provedlo 9 členských států, které poskytly podporu ve výši 1,6 miliard EUR pro 1,8 milionu zemědělců.

SZP rovněž přímo přispívá na podporu rozvoje základních služeb a komunikačních technologií ve venkovských oblastech, zejména opatření, jejichž dokončení trvá několik let, jako například dlouhodobé investice (širokopásmové služby, další infrastruktury). V roce 2016 těchto investic využilo 90 milionů lidí. Kromě toho se na 171 milionů obyvatel venkova již vztahuje strategie místního rozvoje v rámci iniciativy LEADER, která se ukázala být extrémně úspěšným přístupem k prosazování místního rozvoje v budování kapacit ve venkovských oblastech.

Podpora v rámci SZP (jako například investice do komunikačních technologií a infrastruktury) má multiplikační účinek také na další odvětví ve venkovských oblastech, zejména na potravinářské odvětví a odvětví poskytující služby pro zemědělství. Míra zaměstnanosti ve venkovských oblastech se značně zvýšila z 62,5 % v roce 2011 (v důsledku hospodářské krize) na 66 % v roce 2016, což je téměř podobné míře ve zbytku ekonomiky. Rozdíl mezi příjmy v zemědělství a příjmy v jiných hospodářských odvětvích je stále podstatný, ale snižuje se (podíl průměrného příjmu v zemědělství se ve srovnání se mzdou celého hospodářství zvýšil z 32 % v období let 2005–2010 na 47 % v roce 2017). V důsledku toho se míra chudoby ve venkovských oblastech snížila (z 29 % v roce 2011 na 26 % v roce 2016 ve 28 zemích EU), čímž se přiblížila míře chudoby v celé ekonomice (25 %). SZP proto hraje důležitou úlohu při snižování chudoby ve venkovských oblastech a přispívá k vytváření lepších pracovních míst pro zemědělce po celé EU17.

Předávání znalostí a inovace

Podpora předávání znalostí a inovací je průřezovou prioritou SZP, na kterou byl přidělen celkový rozpočet ve výši 5,7 miliard EUR. Programy rozvoje venkova na období 2014–2020 zahrnují flexibilní balíček opatření na podporu poradenství, školení, inovací a spolupráce a na rozvoj znalostí ve venkovských oblastech. Více než 492 000 zemědělců (4,5 % z celkového počtu zemědělců) obdrželo finanční prostředky na školení a více než 63 500 zemědělců na poradenství 35 .

Studie hodnocení ex ante provedená v roce 2016 hodnotila evropské inovační partnerství kladně. Všechny členské státy (s výjimkou Lucemburska) se rozhodly evropské inovační partnerství ve stávajícím období provádět (viz také kapitola 3.2). Do konce roku 2016 bylo podpořeno více než 245 akcí spolupráce 36 .

Získané zkušenosti

Společný rámec pro sledování a hodnocení

Navzdory tomu, že společný rámec pro sledování a hodnocení je prováděn relativně krátce, jeho přispění k posouzení SZP na období 2014–2020 již poskytuje ponaučení, která jsou užitečná pro její budoucí vývoj.

Zkušenosti ukazují, že v současné době existuje příliš mnoho ukazatelů a dílčích ukazatelů. Zaprvé, neumožňují získat okamžitý dojem z dosažených výsledků SZP. Zadruhé, ne všechny ukazatele jsou vhodné pro svůj účel, např. některé ukazatele nejsou k dispozici každoročně nebo jsou k dispozici se zpožděním, a proto nemohou být použity pro rané sledování. Některé ukazatele mají pouze slabou spojitost se SZP. Některé ukazatele zároveň chybějí. Např. probíhající hodnocení změny klimatu dospělo k závěru, že omezené rozdělení některých ukazatelů výstupů brání tomu, aby byly o provádění SZP, pokud jde o změnu klimatu, k dispozici dostatečné informace.

U II. pilíře zkušenosti z předchozích programových období ukazují, že u členských států probíhá v prvních letech v souvislosti se správným vykazováním údajů proces osvojování znalostí. To platí rovněž pro programové období 2014–2020. Za účelem řešení této otázky byl v roce 2018 vypracován proces validace založený na získaných zkušenostech, jehož účelem je varovat členské státy před možnými chybami, a to ještě před předložením údajů v rámci výroční zprávy o provádění. Je třeba uvést, že stávající SZP neukládá členským státům právní povinnost opravovat údaje po jejich oznámení.

V případech, kde zkušenosti s údaji (jejich dostupností) ukázaly, že je třeba upravit jeden nebo více prvků souvisejících s určitým ukazatelem (např. definici, pokrytí, četnost podávání zpráv), byly související podrobný popis ukazatelů a případně také příslušné nařízení upraveny. K druhému uvedenému případu došlo např. u požadavků na podávání zpráv, pokud jde o investice a podporu pro mladé zemědělce. Jelikož členské státy měly povinnost podávat zprávy pouze při dokončení akce, zprávy o částečně dosažených výsledcích nebyly podávány. To znamenalo, že došlo k silnému podhodnocení hodnot ve srovnání se skutečnou úspěšností, zejména u opatření, která mohou trvat několik let. Změna v prováděcích pravidlech nyní všem členským státům umožňuje od vykazovaného roku 2017 podávat zprávy o dosažených hodnotách ukazatelů pro částečně provedené operace.

Problémy byly uvedeny rovněž u několika ukazatelů dopadů. Např. pro ukazatel vysoké přírodní hodnoty neexistují srovnatelné údaje ze všech členských států. Údaje použité pro výpočet indexu polního ptactva nejsou úplné a Komise hledá způsoby, jak shromažďování těchto údajů zlepšit. Možnost měřit přispění opatření na rozvoj venkova k úsporám vody a energie v zemědělství prostřednictvím průzkumů dosud nebyla zavedena, a to mimo jiné kvůli omezenému období provádění.

Sledování a hodnocení úspěšnosti u budoucí SZP

Návrhy na reformu SZP po roce 2020 přesouvají důraz od souladu a pravidel směrem k výsledkům a úspěšnosti, přičemž členské státy by měly mít větší flexibilitu v rozhodování o tom, jak společných cílů co nejlépe dosáhnout. Nový rámec pro sledování a hodnocení úspěšnosti stanoví pro oba pilíře SZP jednotný soubor cílů na úrovni EU. Celková úspěšnost politiky bude posuzována ve víceletých cyklech na základě ukazatelů dopadů, přičemž opatření navazující na každoroční úspěšnost politiky budou spoléhat na úplný seznam ukazatelů výsledků, zatímco ukazatele výstupů by měly každoročně spojovat výdaje s účinností provádění politiky.

Ze zkušeností se stávajícím rámcem vyplývá, že v rámci tohoto přesunu směrem k úspěšnosti je zásadní existence menšího počtu ukazatelů, které budou lépe zacíleny. V právních návrzích týkajících se SZP po roce 2020 se proto navrhuje omezit počet ukazatelů ze 146 na 101. 37 Tento soubor lépe zacílených ukazatelů byl zvolen tak, aby v co nejvyšší možné míře odrážel, zda podporované intervence přispívají k dosažení cílů.

Tato politika založená na úspěšnosti rovněž vyžaduje, aby došlo ke zlepšení kvality oznámení předkládaných členskými státy. Certifikační subjekty proto budou muset v příští SZP zajistit spolehlivost podávání zpráv o úspěšnosti týkajících se výstupů a výsledků. Kromě toho jsou zvolené ukazatele obecně generovány v rámci administrativních procesů, nebo jsou dostupné jinak, aby se snížila administrativní zátěž. Je zcela nezbytné zlepšit dostupnost budoucích údajů (a to jak pomocí dalšího sdílení údajů mezi existujícími zdroji, tak i pomocí nových technologií). Systém schvalování auditní stopy (CATS) nebo soubory údajů s podobnými charakteristikami, však nadále zůstanou nezbytnými zdroji údajů.

(1)      Článek 110 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(2)      Nařízení (EU) č. 1307/2013.

(3)      Nařízení (EU) č. 1308/2013.

(4)      Nařízení (EU) č. 1305/2013.

(5)      Nařízení (EU) č. 1306/2013.

(6)      Internetové stránky jsou v přípravě.

(7)      Nařízení (EU) č. 1303/2013.

(8)      Další informace jsou k dispozici v publikaci „Technická příručka o rámci pro sledování a hodnocení SZP pro období let 2014–2020“ (2015).

(9)      Další informace obsahuje „Rámec pro sledování a hodnocení SZP pro období let 2014–2020“ (2015).

(10)      Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 834/2014.

(11)      Informační listy jsou k dispozici zde .

(12)      Většina ukazatelů udržitelného rozvoje je rovněž součástí společného rámce pro sledování a hodnocení.

(13) Zemědělské statistiky, agro-environmentální statistiky, statistiky týkající se půdního pokryvu a využití půdy (včetně průzkumu LUCAS), regionální statistiky, sociální statistiky, statistiky obchodu atd. 

(14)      Dne 30. června 2018 by členské státy měly oznámit údaje za rok 2017. Při vypracovávání této zprávy nebyly tyto údaje dosud k dispozici.

(15)      Komise provedla několik kontrol kvality. Ne vždy však mohly být chyby opraveny. Kromě toho Komise na základě ukazatelů výstupů a kontextových ukazatelů pro rok 2013 přepočítala výsledky ukazatelů rozvoje venkova, aby zajistila, že údaje jsou vypočítávány harmonizovaným způsobem.

(16)      COM(2018) 392, COM(2018) 393, COM(2018) 394.

(17)       Fakta a čísla .  

(18)      Statistické přehledy: https://ec.europa.eu/agriculture/statistics/factsheets_en.

(19)      Světová banka: publikace „Mysleme na SZP: Podpora pracovních míst a příjmů v zemědělství v EU“ (Thinking CAP: Supporting Agricultural Jobs and Incomes in the EU) (2017).

(20)      Nízkou míru využívání lze vysvětlit skutečností, že fondy mohly být využívány pouze v případě ztrát příjmů větších než 30 %. Kromě toho nebylo povoleno zaměřit se na konkrétní odvětví a není povolena veřejná podpora pro počáteční základní kapitál. Další vysvětlení viz Tržní přehled o řízení rizik .

(21)      Nařízení (EU) 2017/2393.

(22)       https://ec.europa.eu/agriculture/external-studies/2017-risk-management-eu-agriculture_en .

(23)

https://www.ceps.eu/publications/cap-subsidies-and-productivity-eu-farms .

(24)      Údaje za rok 2016. Údaje za rok 2017 pro všechny členské státy dosud nejsou k dispozici.

(25) Hodnotící studie plateb na podporu zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí („ekologizace“ přímých plateb).  

(26) K výpočtu tohoto ukazatele se zohledňují pouze režimy, jejichž výsledky jsou plánovány v rámci oblasti zájmu 5D (bez ohledu na to, kde jsou příslušné výdaje plánovány). Tento procentní podíl je v souladu s celkovým cílem EU (3 %).

(27)   Většina ekologických zemědělců je podporována prostřednictvím programů na rozvoj venkova.

(28)      Souhrnná zpráva: syntéza hodnotících prvků z rozšířených výročních zpráv o provádění z roku 2017.

(29)      Čl. 59 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013 stanoví, že členské státy by si měly vyhradit nejméně 30 % II. pilíře na články 17, 21, 28, 29, 30 (s výjimkou plateb souvisejících s rámcovou směrnicí o vodě), 31, 32 a 34 uvedeného nařízení.

(30)      COM(2011) 500 final ze dne 29. června 2011, „Rozpočet pro strategii Evropa 2020“, část II, s. 13.

(31)      Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 215/2014.

(32)      Počet příjemců je uveden pro finanční rok 2016, což odpovídá roku podávání žádostí 2015. Počet podniků se týká roku 2013, jelikož to jsou nejnovější dostupné údaje.

(33)      Většina příjemců plateb určených na rozvoj venkova jsou zároveň příjemci přímých plateb, ale jsou počítáni pouze jednou.

(34)      Jeden příjemce může obdržet podporu vázanou na produkci v rámci více než jednoho opatření. Toto číslo proto může zahrnovat dvojí započtení.

(35)      Oznámení od členských států nebyla plně harmonizovaná (např. počet poskytnutých školení versus počet letáků).

(36) Hodnotící studie provádění evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti.  

(37)      S výjimkou kontextových ukazatelů, které zůstanou zachovány.