EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.9.2018
COM(2018) 656 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
o provádění právních předpisů EU v oblasti odpadů, včetně zprávy včasného varování pro členské státy, kterým hrozí, že nesplní cíl zvýšit do roku 2020 úroveň přípravy k opětovnému použití / recyklace komunálního odpadu
{SWD(2018) 413 final}
{SWD(2018) 414 final}
{SWD(2018) 415 final}
{SWD(2018) 416 final}
{SWD(2018) 417 final}
{SWD(2018) 418 final}
{SWD(2018) 419 final}
{SWD(2018) 420 final}
{SWD(2018) 421 final}
{SWD(2018) 422 final}
{SWD(2018) 423 final}
{SWD(2018) 424 final}
{SWD(2018) 425 final}
{SWD(2018) 426 final}
1.Úvod
Správné nakládání s odpady je stavebním kamenem oběhového hospodářství a pomáhá předcházet negativním dopadům odpadů na životní prostředí a zdraví. Řádné provádění právních předpisů EU o odpadech urychlí přechod k oběhovému hospodářství. Při nakládání s odpady hrají klíčovou roli místní aktéři a jejich zapojení do rozvoje a provádění politiky, jakož i podpora pro jejich činnosti jsou nezbytné pro zajištění souladu s právními předpisy EU.
Tato zpráva přezkoumává provádění klíčových prvků těchto právních předpisů členskými státy, identifikuje problémy, které brání plnému souladu, a poskytuje doporučení, jak zlepšit nakládání s určitými toky odpadů.
Zpráva vychází z informací poskytnutých ve zprávách o provádění v právu členských států v období let 2013–2015 týkajících se:
-směrnice 2008/98/ES o odpadech (dále jen „rámcová směrnice o odpadech“),
-směrnice 2002/96/ES a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (dále jen „směrnice OEEZ“),
-směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (dále jen „směrnice o obalech“),
-směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů (dále jen „směrnice o skládkách“) a
-směrnice 86/278/EHS o kalech z čistíren odpadních vod (dále jen „směrnice o kalech z čistíren odpadních vod“).
Tyto informace jsou doplněny nedávnými hloubkovými studiemi týkajícími se několika toků odpadů, konkrétně komunálního odpadu (studie včasného varování), stavebního a demoličního odpadu, nebezpečného odpadu a odpadních elektrických a elektronických zařízení.
2.Komunální odpad – zpráva včasného varování
V roce 2016 Evropané vyprodukovali průměrně 480 kg komunálního odpadu na osobu, přičemž 46 % tohoto odpadu bylo recyklováno nebo zkompostováno a čtvrtina byla uložena na skládku. Komunální odpad představuje pouze přibližně 10 % celkového odpadu vzniklého v EU, ale vzhledem k jeho rozmanitému složení, velkému množství jeho producentů a roztříštění odpovědnosti se z hlediska nakládání jedná o jeden z nejkomplexnějších toků.
Právní povinnosti týkající se nakládání s komunálním odpadem (odpad z domácností a podobný odpad) jsou stanoveny v rámcové směrnici o odpadech. Tyto povinnosti zahrnují cíl zvýšit do roku 2020 úroveň přípravy k opětovnému použití / recyklace komunálního odpadu na 50 %. Tato směrnice byla nedávno revidována, aby zahrnovala nové a ambicióznější cíle: 55 %, jichž má být dosaženo do roku 2025, 60 % do roku 2030 a 65 % do roku 2035. Revidovaná směrnice rovněž zavádí systém zpráv včasného varování za účelem posouzení pokroku členských států při dosahování těchto cílů tři roky před příslušnými lhůtami.
S ohledem na tento nastávající systém a s cílem pomoci členským státům splnit cíl pro rok 2020 Komise již provedla svou první studii včasného varování. Na základě hloubkového přezkumu výsledků členských států v oblasti recyklace a jejich odpadových politik bylo zjištěno, že 14 členským státům hrozí, že 50% cíl do roku 2020 nesplní. Jedná se o: Bulharsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko.
Modelace scénářů provedená za tímto účelem toto potvrdila a dospěla k závěru, že pokud nebude přijato žádné další politické opatření, některé z dotčených členských států 50% cíl pravděpodobně nesplní ani do roku 2025.
V závislosti na konkrétních problémech a potřebách každého členského státu a jeho vzdálenosti od cíle pro rok 2020 byla prostřednictvím procesu, do něhož byly úzce zapojeny vnitrostátní orgány, identifikována opatření pro jednotlivé země určená k zacelení mezery. Posouzení včasného varování obsažené v této zprávě vychází rovněž z předchozích opatření na podporu dodržování předpisů provedených Komisí ve spolupráci s členskými státy. Budou-li doporučená opatření vnitrostátními a místními orgány provedena rychle, významně sníží riziko, že cíle nebudou splněny. Tato opatření jsou nastíněna v pracovních dokumentech útvarů Komise připojených k této zprávě. Lze rovněž identifikovat řadu odpovídajících společných priorit.
|
Rámeček č. 1: nakládání s komunálním odpadem
§Snižte vnitrostátní cíle v oblasti recyklace na místní úroveň odpovědnou za systémy sběru odpadu a zajistěte, že obce, které tyto cíle nesplní, ponesou důsledky.
§Zaveďte opatření (včetně daní), jejichž cílem je postupné odstranění skládek a dalších forem zpracování zbytkového odpadu (např. mechanicko-biologické zpracování a spalování), abyste zajistili ekonomické pobídky na podporu hierarchie způsobů nakládání s odpady.
§Ve spolupráci s místními a regionálními orgány vypracujte pokyny pro obce, a to ve formě minimálních standardů služeb pro tříděný sběr odpadu. Zorganizujte programy technické podpory a budování kapacit na vnitrostátní úrovni určené obcím.
§Zaveďte povinné požadavky na třídění biologického odpadu a zajistěte, aby plánovaná nebo existující infrastruktura pro zpracování odpadů odpovídala systémům sběru odpadu.
§Podpořte spolupráci mezi obcemi, pokud jde o plánování infrastruktury a/nebo přidělování zakázek na služby, aby byla zajištěna rozsahová účinnost a sdílení finanční zátěže.
§Zlepšete systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, a to alespoň v souladu s obecnými minimálními požadavky stanovenými v revidované rámcové směrnici o odpadech.
§Zaveďte opatření na podporu domácností v třídění odpadu, a to včetně vyšší frekvence sběru pro tříděné toky odpadů ve srovnání s frekvencemi pro směsný odpad.
§Zlepšete monitorování a podávání zpráv, a to i zajištěním, že údaje jsou získávány na místní úrovni.
§Účinněji využívejte finanční prostředky EU na rozvoj infrastruktur pro nakládání s odpadem tak, aby spolufinancování podporovalo předcházení vzniku odpadů, opětovné použití a recyklaci.
|
3.Stavební a demoliční odpad
Stavební a demoliční odpad je dle hmotnosti největším tokem odpadů v EU, přičemž představuje více než 800 milionů tun ročně, tj. přibližně 32 % celkového vzniklého odpadu.
V nakládání s tímto tokem existuje velký potenciál pro zlepšení hospodárnosti využívání zdrojů. Tento odpad je tvořen směsí různých materiálů včetně inertních, neinertních nebezpečných odpadů a odpadů, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné. Skládá se zejména z minerálních složek (cihly, dlaždice, beton atd.), které jsou relativně těžké a snadno recyklovatelné, mají však nízkou hodnotu. Obsahuje rovněž materiály s kladnou tržní hodnotou (kovy) nebo s potenciální hodnotou, bude-li sběr složek tříděný a budou-li složky čisté (jako například plasty).
Rámcová směrnice o odpadech stanoví pro tento tok odpadu cíl zvýšit do roku 2020 úroveň přípravy k opětovnému použití, recyklace a jiných druhů materiálového využití na 70 % hmotnosti. Výsledky členských států se významně liší, přičemž více než polovina členských států uvádí, že cíl pro rok 2020 splnily již v období let 2013–2015, a některé státy dokonce dosáhly více než 90% využití. Kypr, Řecko, Slovensko a Švédsko se však stále nacházejí pod 60 %. Ohledně údajů uvedených některými členskými státy stále panuje určitá nejistota.
Nedávná studie týkající se nakládání se stavebním a demoličním odpadem v celé EU identifikovala následující klíčová opatření.
|
Rámeček č. 2: nakládání se stavebním a demoličním odpadem
§Podpořte předcházení vzniku odpadů, a to prostřednictvím inteligentního designu, prodloužení životnosti staveb, opětovného použití a zlepšení plánování a logistiky na stavbách.
§Podpořte selektivní demolice a třídění u zdroje.
§Využijte pokyny EU (předdemoliční audity a protokoly o nakládání).
§Využijte ekonomické nástroje, aby tento tok odpadů nebyl ukládán na skládky.
§Omezte operace zasypávání pouze na ty, které jsou v souladu s definicí uvedenou v rámcové směrnici o odpadech.
§Podpořte zavádění recyklovaných produktů prostřednictvím certifikátů kvality a/nebo kritérií, podle nichž určité odpady přestávají být odpady.
§Rozšiřte využívání zelených veřejných zakázek vyžadujících recyklovaný obsah.
§Zlepšete kvalitu statistik.
|
4.Nebezpečné odpady
Nebezpečné odpady představují relativně malý tok odpadů (méně než 4 % celkového odpadu), správné nakládání s nimi je však zásadní proto, aby se předešlo závažným negativním dopadům těchto odpadů na životní prostředí a lidské zdraví.
Rámcová směrnice o odpadech zahrnuje požadavky týkající se označování, vedení záznamů, vysledovatelnosti a kontrolních povinností od produkce až do místa jejich konečného určení, jakož i zákaz směšování nebezpečných odpadů s jinými odpady, látkami nebo materiály.
Analýza nakládání s nebezpečnými odpady v EU, včetně látek PCB/PCT, naznačuje, že v provádění klíčových právních povinností existují závažné mezery. Patří k nim neadekvátní plánování, nesrovnalosti v údajích a statistické nedostatky mezi tvorbou odpadů a nakládáním s nimi a nesprávná klasifikace odpadů. Studie poskytuje podrobná doporučení pro jednotlivé země, která mohou být shrnuta do obecnějšího seznamu prioritních opatření.
|
Rámeček č. 3: nakládání s nebezpečnými odpady
§Zlepšete kvalitu plánů pro nakládání s odpady, které by měly být založeny na spolehlivých a srovnatelných informacích, aby byly nebezpečné odpady důkladněji pokryty a aby plány zahrnovaly informace o kapacitách pro nakládání s těmito odpady.
§Zaveďte plně funkční, spolehlivé a interoperabilní systémy elektronického vedení záznamů a sledování integrované do vnitrostátních statistických systémů a systému údajů EU o přepravě odpadů.
§Zohledněte hierarchii způsobů nakládání s odpady a zákaz směšování ve vnitrostátních právních předpisech, v pokynech o možnostech zpracování odpadů a v podmínkách pro udělování povolení a zajistěte jejich prosazování.
§Vytvořte, zveřejněte, rozšiřte a používejte jasné a harmonizované pokyny pro klasifikaci odpadů a nakládání s nimi, a to včetně pokynů týkajících se hierarchie způsobů nakládání s odpady. Využijte technické pokyny Komise pro klasifikování odpadu.
§Zaveďte komplexní systém neohlášených a koordinovaných kontrol. Provádějte opatření proti neoprávněným provozovatelům na všech úrovních.
§Zaveďte a plně prosazujte sdílenou odpovědnost původců odpadu a dalších provozovatelů v rámci řetězce pro nakládání s nebezpečnými odpady.
§Pokračujte v práci na odstranění látek PCB/PCT používaných v uzavřených a otevřených prostředích.
|
5.Odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ)
Odhaduje se, že v roce 2014 vzniklo v EU přibližně 10 milionů tun (0,4 % celkového vytvořeného odpadu) odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) – očekává se, že do roku 2020 toto číslo vzroste na více než 12 milionů tun. Tento tok odpadu je tvořen komplexní směsí materiálů a konstrukčních částí, včetně různých látek, které mohou představovat vysoké riziko pro životní prostředí a lidské zdraví, není-li s nimi řádně nakládáno. Výroba moderní elektroniky navíc vyžaduje použití omezených a cenných zdrojů.
Cílem směrnice 2012/19/EU je zlepšit sběr OEEZ, nakládání s ním a jeho recyklaci. Během období let 2013–2015 se množství odpadních zařízení sebraných z domácností v EU-28 zvýšilo o 8 %. V roce 2014 bylo z domácností sesbíráno průměrně 6,21 kg odpadních zařízení na osobu.V roce 2015 splnilo 23 členských států cíl minimální úrovně sběru ve výši 4 kg OEEZ z domácností na osobu, přičemž Švédsko a Dánsko vybraly celých 12 kg, zatímco Kypr, Lotyšsko, Malta a Rumunsko tento cíl nesplnily, a to výrazně
.
Od roku 2016 se od každého členského státu požaduje, aby splnil cíl úrovně sběru ve výši 45 % prodaných zařízení, a od roku 2019 bude tento cíl činit 65 % prodaných zařízení nebo 85 % elektronického odpadu vytvořeného za rok. Členské státy si budou moci zvolit jeden z těchto dvou rovnocenných způsobů měření cíle.
Komise provedla opatření na podporu dodržování předpisů v oblasti OEEZ, aby identifikovala hlavní mezery v provádění, jakož i za účelem sdílení osvědčených postupů. Z této studie vzešla jak doporučení použitelná ve všech členských státech, tak i rady pro jednotlivé země určené některým členským státům.
|
Rámeček č. 4: nakládání s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními
§Zapojte všechny příslušné úrovně státní správy (obecní, regionální, vnitrostátní).
§Zaveďte (nebo zintenzivněte) kontroly ve všech fázích řetězce nakládání s odpady a zorganizujte inspekce zacílené na protiprávní činnosti nebo činnosti, které jsou v rozporu s předpisy.
§Zlepšete kvalitu údajů, a to i prostřednictvím kontrol kvality a posílením postupů sledovatelnosti, aby bylo možné zohlednit veškerá odpadní zařízení.
§Zlepšete systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, a to alespoň v souladu s obecnými minimálními požadavky stanovenými v revidované rámcové směrnici o odpadech.
§Zlepšete sběr:
orozšířením infrastruktury pro sběr,
ozlepšením povědomí spotřebitelů,
oobjasněním převodu vlastnictví odpadních zařízení v rámci řetězce pro nakládání s odpady a
otím, že budete od všech subjektů zajišťujících sběr vyžadovat, aby spolupracovaly v rámci programu pro dodržování předpisů.
§Prosazujte požadavky týkající se náležitého zpracování stanovené ve směrnici; zvažte přijetí minimálních standardů kvality pro zpracování OEEZ.
§Uplatněte/vypracujte mechanismy pro výměnu informací o výrobku podstatných pro recyklaci a přípravu k opětovnému použití mezi výrobci a provozovateli recyklačních zařízení (např. platforma I4R – Information for Recyclers).
§Zřiďte síť registrovaných a oprávněných/certifikovaných provozovatelů na vnitrostátní úrovni pro „přípravu k opětovnému použití“.
§Zvažte přijetí odděleného cíle „přípravy k opětovnému použití“ na vnitrostátní úrovni.
|
6.Obalové odpady
V roce 2015 dosáhl celkový obalový odpad vytvořený v EU přibližně 85 milionů tun, což je přibližně 3,4 % celkového vzniklého odpadu. Množství vzniklého odpadu v posledních letech pomalu narůstá.
Směrnice o obalech stanoví konkrétní cíle pro obalové odpady, které mají být splněny do konce roku 2008 (některým členským státům byla poskytnuta prodloužená lhůta – všechny přestaly platit v roce 2015): celkové cíle týkající se využití a recyklace (60 % a 55 %) spolu s cíli týkajícími se recyklace konkrétních materiálů (60 % pro papír a lepenku, 60 % pro sklo, 50 % pro kovy, 22,5 % pro plasty a 15 % pro dřevo).
Průměrná celková míra recyklace obalů v EU se od roku 2005 soustavně zvyšuje (na 65,8 % v roce 2015). Mezi lety 2013 a 2015 však množství vzniklého obalového odpadu v EU vzrostlo o 6 %, což naznačuje, že je třeba více pracovat na předcházení vzniku odpadů. Studie včasného varování rovněž zdůraznila nesrovnalosti v údajích o obalech v několika členských státech, což naznačuje, že množství obalů uvedených na trh může být podhodnoceno.
Revidovaná směrnice o obalech představila ambicióznější celkové cíle pro recyklaci obalů (65 % v roce 2025 a 70 % v roce 2030) a vyšší cíle pro jednotlivé materiály (jako například 55 % v roce 2030 pro plasty). To bude vyžadovat zvýšené úsilí v EU, aby byly systémy pro tříděný sběr odpadů organizovány účinněji, a bylo tak možné zachytit více recyklovatelných materiálů, a to i prostřednictvím vylepšených systémů rozšířené odpovědnosti výrobce.
Většina členských států stávající celkové cíle týkající se recyklace plní, ačkoliv Maďarsko (od roku 2012) a Malta (od roku 2013) tyto cíle nesplnily, a to výrazně. Několik členských států nesplnilo jeden nebo více cílů pro konkrétní materiály: pro papír a lepenku (Malta), dřevo (Finsko, Chorvatsko, Kypr, Malta), kovy (Chorvatsko, Malta) a sklo (Kypr, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Řecko). Komise se s dotčenými členskými státy spojila a prostřednictvím opatření na podporu dodržování předpisů a dalších činností na zlepšení výsledků vypracovala cílené poradenství.
7.Ukládání na skládku
Ukládání na skládku je nejméně preferovanou možností zpracování odpadů. Přestože množství komunálního odpadu ukládaného na skládku v EU celkově postupně klesá (během období let 2013–2016 kleslo o 18 %), průměrná míra ukládání komunálního odpadu na skládky v roce 2016 v EU stále činila 24 %. V rámci EU přetrvávají velké rozdíly: v roce 2016 bylo stále 10 členských států, které uložily na skládku více než 50 % komunálního odpadu, přičemž pět států nahlásilo míry přesahující 70 %.
Směrnice o skládkách ukládala členským státům povinnost omezit ukládání biologicky rozložitelného komunálního odpadu na skládky na maximálně 75 % do roku 2006, 50 % do roku 2009 a 35 % do roku 2016, a to ve srovnání s úrovní v roce 1995. Revidovaná směrnice požaduje, aby členské státy do roku 2035 omezily ukládání komunálního odpadu na skládku na maximálních 10 % a zavádí zákaz ukládat na skládku odpad z tříděného sběru, včetně biologicky rozložitelného odpadu.
Pokud jde o splnění cílů pro omezení biologicky rozložitelného odpadu, úplnost údajů předložených členskými státy se liší. Podle poskytnutých údajů polovina členských států v roce 2015 již splnila cíl 35 % stanovený pro rok 2016. Chorvatsko nesplnilo svůj cíl 75 % stanovený pro rok 2013. Česká republika, Kypr, Lotyšsko, Řecko a Slovensko nesplnily 50% cíl, který byl rovněž stanoven pro rok 2013. Malta, která má vysokou celkovou míru ukládání komunálního odpadu na skládky, žádné nejnovější údaje neposkytla. Komise se s dotčenými členskými státy spojila a prostřednictvím opatření na podporu dodržování předpisů a dalších činností na zlepšení výsledků vypracovala cílené poradenství.
Nedávná studie provedená pro Komisi zjistila, že 15 členských států zcela neplní povinnost stanovenou ve směrnici týkající se zpracování odpadu před uložením na skládku.
Navzdory oznámení členských států o uzavření skládek, které nejsou v souladu se směrnicí, zůstává počet zařízení, která nejsou v souladu s požadavky směrnice, předmětem obav.
8.Kaly z čistíren odpadních vod
Směrnice o kalech z čistíren odpadních vod usiluje o kontrolu používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství. Stanoví mezní hodnoty pro koncentrace těžkých kovů v kalech určených pro používání v zemědělství a pro ošetření půdy.
Směrnice je v platnosti více než 30 let a v celé EU je dobře prováděna. Všechny členské státy stanovily mezní hodnoty pro koncentrace těžkých kovů v půdě, které jsou v souladu s požadavky směrnice – nebo ještě mnohem přísnější.
9.Závěry
Právní předpisy EU o odpadech přinášejí výrazná zlepšení v oblasti nakládání s odpady. Má‑li však EU sklízet environmentální a hospodářské přínosy oběhového hospodářství a být konkurenceschopná ve světě stále omezenějších zdrojů, je zásadní plné provádění těchto právních předpisů.
Zprávy včasného varování týkající se komunálního odpadu a úsilí Komise v oblasti podpory dodržování předpisů popsané v této zprávě poukazují na neustálý pokrok v členských státech, ale rovněž na závažné mezery a problémy, které je třeba rychle řešit.
Dobrý pokrok je možný, podniknou-li dotčené členské státy urychleně kroky směřující k provádění opatření identifikovaných v této zprávě a v doprovodných zprávách pro jednotlivé země. Účinnější tříděný sběr odpadu, účinné systémy odpovědnosti výrobce, ekonomické nástroje jako například daně za ukládání na skládku a spalování, jakož i zlepšená kvalita údajů, to vše je zásadní pro zajištění souladu s právními předpisy EU o odpadech, nyní i v budoucnu.
V návaznosti na tuto zprávu Komise začne v členských státech, u nichž existuje riziko, že nesplní cíle týkající se komunálního odpadu pro rok 2020, provádět návštěvy na vysoké úrovni týkající se oběhového hospodářství a odpadu. V této souvislosti bude Komise spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami včetně sdružení místních a regionálních subjektů.
Komise bude nadále vyhrazovat významné zdroje na podporu členských států v jejich úsilí o provádění, a to i prostřednictvím technické pomoci (např. prostřednictvím přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a výměny osvědčených postupů) a finančních prostředků EU. Je však na vnitrostátních orgánech, aby zintenzivnily proces nutných politických reforem a vystupňovaly opatření prováděná v praxi.
