EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.4.2018

COM(2018) 235 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

FMT:BoldNásledné hodnocení projektu „Evropská hlavní města kultury pro rok 2016 (Donostia – San Sebastián a Vratislav)/FMT

{SWD(2018) 140 final}

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Následné hodnocení projektu „Evropská hlavní města kultury pro rok 2016 (Donostia – San Sebastián a Vratislav)

1.Úvod

Tato zpráva se předkládá v souladu s článkem 12 rozhodnutí č. 1622/2006/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. října 2006 o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2007 až 2019 1 , které stanoví, že Komise každoročně zajišťuje vnější a nezávislé hodnocení výsledků projektu „Evropské hlavní město kultury“, jenž proběhl v uplynulém roce, a předkládá zprávu o tomto hodnocení Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů 2 .

Zjištění a metodika následného hodnocení jsou uceleněji popsány v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise.

2.Souvislosti akce

2.1.Akce EU na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ (EHMK)

Od zahájení projektu „Evropské město kultury“ na mezivládní úrovni v roce 1985 3 se toto schéma postupně rozvíjelo a rozměru plnohodnotné akce EU dosáhlo v roce 1999 4 . V současné době je upraveno rozhodnutím č. 445/2014/EU 5 , ale města jmenovaná EHMK do roku 2019 se řídila rozhodnutím č. 1622/2006/ES.

Účelem akce EHMK je poukázat na bohatství a rozmanitost kultur v Evropě a jejich společné rysy, a tím podpořit větší vzájemné porozumění mezi občany EU. Kromě toho má akce povzbudit dlouhodobý kulturní rozvoj měst v širším slova smyslu, což přináší sociálně-ekonomické dopady, posilování spolupráce mezi kulturními subjekty, umělci a městy v Evropě a výraznější zapojení a účast místních (ale i zahraničních) občanů v oblasti kultury.

2.2.Výběr a monitorování EHMK 2016

V souladu s rozhodnutím č. 1622/2006/ES byly v roce 2016 dvěma členskými státy oprávněnými pořádat projekt EHMK Španělsko a Polsko.

Dvoufázový proces výběru (zužování výběru a konečné doporučení) prováděly souběžně příslušné orgány těchto dvou členských států (tj. jejich ministerstva kultury). Třináctičlenná porota, z níž bylo šest členů nominováno příslušnými členskými státy a zbylých sedm orgány a institucemi Evropské unie, přezkoumala nabídky předložené kandidátskými městy na základě cílů a kritérií stanovených rozhodnutím č. 1622/2006/ES. V roce 2010 bylo do soutěže zařazeno patnáct španělských a jedenáct polských měst a v roce 2011 doporučila porota udělit titul EHMK 2016 městům Donostia – San Sebastián a Vratislav 6 . Obě města formálně jmenovala Rada Evropské unie v květnu 2012 7 .

Následně byla zavedena opatření k monitorování obou měst: průběh příprav obou měst monitoroval a usměrňoval výbor sestávající ze sedmi nezávislých expertů jmenovaných orgány a institucemi EU, který měl navíc zajistit dodržení programu a závazků, na jejichž základě byla města vybrána. Zástupci měst Donostia – San Sebastián a Vratislav se zúčastnili dvou oficiálních monitorovacích schůzek svolaných Komisí na podzim 2013 a na jaře 2015. Po dokončení procesu monitorování vydal výbor Komisi souhlasné doporučení udělit oběma městům cenu na počest Meliny Mercouriové v hodnotě 1,5 milionu EUR. Peněžitá cena, která byla financována z programu Kreativní Evropa 8 , byla oběma EHMK vyplacena na podzim 2015.

2.3.Témata a zaměření dvou EHMK 2016

Přihláška města Donostia – San Sebastián nesla název „Cultura para la convivencia“ (Kultura pro koexistenci) a byla výrazně orientována na místní prostředí: byla vypracována na základě nedávné historie města, jež bylo po desetiletí sužováno teroristickou činností.

Protože kulturní nabídka města a kapacita jeho kulturního odvětví byly velmi dobře rozvinuty již v době podání přihlášky, soustředila se pozornost více na podporu kvalitativně odlišných projektů zaměřených na citlivá témata, jako jsou násilí a terorismus, přičemž cílem bylo pomoci občanům smířit se s jejich minulostí.

Základy programu vycházely ze dvou konceptů: „koexistence“ a „město“. První z nich se soustředil kolem tří os – „maják míru“, „maják života“ a „maják hlasů“, které se zabývaly integrací a koexistencí, zdravím, prací a životním prostředím a komunikací. Druhý koncept byl orientován průřezově a poskytoval metodiky – v oblastech udržitelnosti jazykové rozmanitosti, kritického hodnocení prostřednictvím současného umění, zapojení občanů, propojení kultury a technologie a vývoje interaktivních situací v kulturním prostoru –, které měly jednotlivým projektům pomoci dosáhnout jejich cílů.

Přihláška Vratislavi vycházela z širší strategie města, která kladla důraz na potenciál urbanistického rozvoje, který lze podpořit stanovením investičních priorit v oblasti kulturních a společenských akcí a infrastruktur.

Základním konceptem byly „metamorfózy kultury“, které posloužily jako metafora historické transformace města a současných procesů kulturní a sociální změny (včetně globalizace, migrace, rozšiřování EU a rostoucího významu digitální komunikace). Program EHMK používal slogan „prostor pro krásu“, který vystihoval záměr „vytvořit prostor umožňující vrátit veřejnému životu a všedním zvykům krásu“.

Vratislav představila velmi jasnou vizi, především pokud jde o dlouhodobé cíle, od podpory povědomí a uznávání kulturní identity Vratislavy a Dolního Slezska přes vytvoření veřejného prostoru pro sociální aktivity a formování občanských postojů až po zvýšení počtu turistických návštěv. Kulturní události byly organizovány do oborových podprogramů (např. architektura, film, opera atd.) a předváděny na čtyřech „scénách“ podle různých cílů: od dialogu s místními obyvateli po prezentaci úlohy města v Evropě a světové kultuře.

3.Externí studie

3.1.Podmínky hodnocení

Hodnocení zkoumá uskutečňování a provedení programů obou projektů EHMK 2016, které sleduje v průběhu celého životního cyklu od jejich počátků až po úvahy spojené s udržitelností a odkazem.

Konkrétně se zaměřuje na význam, účinnost, účelnost a udržitelnost obou projektů EHMK 2016 a zkoumá jejich evropskou přidanou hodnotu a soudržnost akce spolu s její návazností na další iniciativy EU. Nakonec vyvozuje dílčí i obecné závěry vyplývající z obou projektů a zvažuje důsledky pro budoucí držitele titulu EHMK, žadatele a instituce EU.

3.2.Metodika a omezení zvoleného přístupu

Hodnocení a metodika byly navrženy tak, aby vyhověly požadavkům rozhodnutí č. 1622/2006/ES a přispěly k podrobnějšímu porozumění provedení a výsledkům akce. Především představují cennou příležitost ke kritickému zhodnocení uplynulého roku, které umožní poukázat na získané zkušenosti a udělit doporučení ohledně reformy dosavadních poznatků a přístupů s ohledem na nové zkušenosti hostitelských měst.

Pokud jde o předchozí hodnocení EHMK za léta 2007 až 2015, vycházela intervenční logika hodnotitele z hierarchie cílů odpovídajících rozhodnutí č. 1622/2006/ES.

Aby bylo možno výsledky srovnávat, řídila se metodika tohoto hodnocení stejným přístupem ke shromažďování dokladů a analýze, jaký byl uplatňován při předchozích hodnoceních akce 9 .

Hodnocení se opíralo o dva typy údajů a k nim příslušných zdrojů:

-Primární údaje zahrnovaly data, která byla shromážděna při práci v terénu nebo získána od EHMK prostřednictvím rozhovorů, elektronických dotazníků a průzkumů. Především rozhovory byly zaměřeny na získání široké škály pohledů na obě EHMK, včetně názorů vedoucích týmů, místních i vnitrostátních orgánů s rozhodovacími pravomocemi, hlavních kulturních činitelů, řady partnerů podílejících se na realizaci programu a vzorku organizací, které vedly konkrétní projekty nebo se jich účastnily.

-Zdroje sekundárních údajů zahrnovaly dokumenty EU, původní nabídky a přihlášky, interní zprávy spojené se zpracováním přihlášek, monitorovací a hodnotící zprávy, studie a zprávy vypracované EHMK nebo na jeho pokyn, programy akcí, propagační materiály a weby, statistické údaje z oblasti kultury a cestovního ruchu a kvantitativní údaje, které EHMK poskytlo ohledně financí, aktivity, výstupů a výsledků.

-Součástí hodnocení není širší veřejná konzultace. Jak je vysvětleno v plánu 10 , akce se považuje se za místní. Mezinárodní účast je rozptýlena v rámci Evropy i mimo ni a je obtížné ji sledovat. Na druhou stranu vyjádřené názory by vycházely z účasti na konkrétních událostech a do hodnocení akce EHMK jako celku by nepřinášely cenné příspěvky.

Stejně jako u všech předchozích následných hodnocení EHMK zastává Komise názor, že přijatá metodika je vhodná k vytvoření zprávy, která poskytne přiměřeně kvalitní základ umožňující vyvozovat rozumné závěry ohledně průběhu akce EHMK.

Určitým omezením je však nedostatek referenčních údajů, které lze zahrnout do srovnávací studie města za období před získáním titulu, na začátku roku platnosti titulu a po uskutečnění projektu EHMK. Takové údaje se přitom považují za zásadní, má-li se v hodnocení dopadu akce na město dosáhnout vyváženého pohledu opírajícího se o dostatečně velkou databázi přesvědčivých údajů. Rozpočet vyčleněný na hodnocení (každoročně cca 70 000 EUR) je však úměrný nízké míře přímého financování projektu EHMK ze strany EU (cena Meliny Mercouriové v hodnotě 1,5 milionu EUR) a neumožňuje vypracovat předběžnou (referenční) studii a následně studii situace po uskutečnění akce (ex post). Jiným důsledkem skromného rozpočtu je, že údaje shromážděné jako primární podklady bývají spíše kvalitativní než kvantitativní povahy. Ačkoli kvalitativní údaje jsou pro hodnocení velmi důležité, promítá se nedostatek kvantitativních údajů do nižší spolehlivosti, například při procesu dokazování objektivních výsledků a dopadů EHMK na posilování účasti na kulturní činnosti.

Závěry zprávy jsou tak spíše než uceleným souborem kvantitativních údajů podloženy širokou základnou kvalitativních a „měkkých“ údajů (tj. názorů a postojů různých typů zúčastněných subjektů).

Tato omezení již byla zjištěna a uvedena v pracovním dokumentu útvarů Komise přiloženému k návrhu rozhodnutí o zavedení akce Unie na podporu EHMK pro roky 2020 až 2033 11 . Komise si jich je plně vědoma a uznává je. S ohledem na tuto obtíž stanovují následný návrh Komise a rozhodnutí nakonec přijaté Evropským parlamentem a Radou 12 , aby se hlavními realizátory procesu hodnocení stala sama jmenovaná města, která mají lepší možnosti získat referenční údaje a shromáždit primární údaje o dopadu titulu.

V tomto ohledu je na místě zdůraznit, že města Donostia – San Sebastián a Vratislav iniciovala prostřednictvím nadace města San Sebastián a sociologického institutu Vratislavské univerzity místní výzkumnou činnost 13 zaměřenou na hlubší pochopení dopadů EHMK na klíčové aktéry, například kulturní instituce, kulturní a tvůrčí odvětví a občany, a na ukazatele, jako jsou mezinárodní rozměry a ekonomika.

Závěrem lze říci, že i přes nedostatek kvantitativních údajů a jiných nezávislých důkazů shledává Komise shromážděné důkazy dostatečně spolehlivými pro účely podpory hodnocení a že sdílí celkové hodnocení a vyvozené závěry, o nichž se soudí, že podávají vcelku pravdivý a úplný obraz akce EHMK 2016.

4.Hlavní zjištění hodnotící zprávy

4.1.Význam akce EHMK a EHMK 2016

Jak vyplývá ze zjištění uvedených v hodnocení, obě hostitelská města vypracovala a uskutečnila kulturní programy, které byly v souladu s článkem 167 Smlouvy o fungování Evropské unie a byly ve vztahu k tomuto článku náležité, pokud jde o příspěvek Unie k „rozkvětu kultur členských států“. Uskutečněním akce EHMK se rovněž přispělo k hospodářskému a sociálnímu rozvoji obou měst, zejména v urbanistickém kontextu, což je rovněž v souladu s cíli rozhodnutí č. 1622/2006/ES.

Hodnocení dospívá k závěru, že program města Donostia – San Sebastián zohledňoval místní potřeby a souvislosti a byl výrazně sociálně a politicky zaměřen. Protože již předchozí kulturní nabídka města byla velice solidní a vykazovala velký počet zahraničních návštěvníků i velkých celoevropských festivalů, bylo rozhodnuto, že akce EHMK se využije k vytvoření silnějších vazeb na nové evropské kulturní aktéry – zejména v případě menších kulturních organizací – a především k soustředěnému vytváření nového typu citlivého obsahu, který odpovídá komplexní identitě města a sociálnímu a individuálnímu blahobytu jeho obyvatel a má rovněž jasný evropský rozměr.

Vratislav předvedla program se zřetelnými dlouhodobými cíli, silným evropským rozměrem a soudržným vzájemným působením s širší rozvojovou strategií města, který se soustředil na další posilování evropského charakteru města, přilákání domácích i zahraničních turistů, zdokonalení kulturních infrastruktur města, rozšíření publika a aktivní účast obyvatel na kulturní činnosti. Program rovněž zkoumal některé z nejsložitějších prvků nedávné historie města, zejména demografický přesun mezi Sovětským svazem, Polskem a Německem na konci druhé světové války.

4.2.Účinnost

Dostupné údaje (převážně kvalitativní povahy) celkově nasvědčují tomu, že EHMK zůstává účinnou akcí, která zajišťuje solidní úroveň návratnosti na úrovni EU při relativně skromných investicích EU: již samotné udělení titulu má značný pákový efekt na míru financování, které hostitelská města věnují návrhu a realizaci kulturního programu EHMK, a je významným zdrojem zájmu a financování ze strany široké škály zúčastněných subjektů, včetně regionálních a národních orgánů a soukromých přispěvatelů. Absolutní hodnota ceny Meliny Mercouriové, která představuje jediný peněžitý příspěvek Evropské unie hostitelským městům, je navíc minimální (1,5 milionu EUR na jedno EHMK) ve srovnání s celkovými náklady na EHMK: provozní náklady na EHMK 2016 dosáhly cca 86,4 milionu EUR v případě Vratislavi a 49,6 milionu EUR u města Donostia – San Sebastián.

Na úrovni města zavedly Donostia – San Sebastián i Vratislav velmi účinné a úspěšné prováděcí mechanismy a režimy správy, přičemž obě města využila vnitrostátních fondů a fondů EU (např. Evropského fondu pro regionální rozvoj) k provádění kulturních programů vysoké umělecké úrovně a značně většího rozsahu, než je obvyklé.

Hodnocení nicméně nasvědčuje i tomu, že uskutečnění akce EHMK je i nadále volba spjatá se značnými náklady, která se může ukázat jako problematická: město Donostia – San Sebastián zaznamenalo například výrazný pokles reálného rozpočtu (snížení o více než 40 %) oproti fázi původní přihlášky, což bylo kromě příliš ambiciózního původního návrhu dáno rovněž velmi silným tlakem na oblasti veřejného rozpočtu na všech úrovních územní správy, politickým tlakem na stanovení rozpočtových priorit v oblasti jiných záležitostí města a nedostatečnými kapacitami pro vyhledávání financování ze soukromého sektoru spolu se špatnými hospodářskými podmínkami.

4.3.Účelnost

Oba držitelé titulů EHMK úspěšně splnili krátkodobé cíle stanovené ve svých přihláškách, především zavedení rozsáhlých a inovativních kulturních programů s evropským rozměrem a s výrazným zapojením občanů. Navzdory zcela odlišným vizím, programům i způsobům realizace využila obě města projekt EHMK efektivně při průzkumu a řešení témat místního zájmu s evropskou odezvou.

Město Donostia – San Sebastián podporovalo činnosti, které se jasně lišily od jeho předchozí kulturní nabídky. Projekt EHMK byl využit k řešení složitých a citlivých problémů, jmenovitě násilí páchaného v minulosti a vzájemných rozdílů mezi komunitami žijícími ve městě. Nejednalo se tedy o pouhé předvedení kulturního programu k pobavení místního a zahraničního publika či propagaci města. Ačkoli hodnocení uznává, že to byla „odvážná volba“, připouští zároveň, že je obtížné kvantitativně změřit a pochopit budoucí společenské dopady takové volby. Ačkoli se město Donostia – San Sebastián nesnažilo dále zviditelňovat svůj již dostatečně výrazný mezinárodní profil pomocí mezinárodní komunikace a podpory cestovního ruchu, navštívilo podle statistik akce EHMK celkem přes 1,08 milionu lidí, z nichž 5–10 % tvořili zahraniční návštěvníci.

Na druhou stranu místní kulturní subjekty zaznamenaly mimořádné rozšíření sítě: téměř 80 % organizací, které se v daném roce zapojovaly, spolupracovalo s jinými organizacemi, čímž byly ve většině případů navázány nové profesní vztahy, které by bez roku EHMK pravděpodobně nevznikly.

Vratislav uskutečnila rozsáhlý kulturní program v rámci širší strategie rozvoje města. Výrazný úspěch zaznamenala však i v oblasti zahraničního cestovního ruchu: podle průzkumu provedeného jménem města Vratislavi navštívilo v roce 2016 město cca 5 milionů turistů, z nichž 1,6 milionu přicestovalo z cizí země. Podle údajů polského centrálního statistického úřadu se v roce 2016 ubytovalo ve vratislavských hotelech o 50 000 zahraničních turistů více než v roce 2015. Díky projektu EHMK se rovněž podařilo rozšířit kulturní spolupráci a sítě, které působí ve městě nebo spolupracují s mezinárodními činiteli: dvě třetiny uskutečněných projektů využívaly mezinárodní spolupráci, která podle zpráv probíhala celou řadou forem a na níž se podíleli organizace a umělci ze 42 dalších zemí, z nichž většina byla z Evropy, ale někteří pocházeli například i z Brazílie, Japonska či USA. Účinná byla také komunikační strategie: v Polsku a 38 dalších zemích se v roce 2016 otisklo cca 5 500 tiskových zpráv na téma EHMK.

Nebýt udělení titulu EHMK, tyto výhody by pravděpodobně ve srovnatelném rozsahu nevznikly. V tomto ohledu vytvořila akce EHMK jasnou evropskou přidanou hodnotu.

4.4.Udržitelnost

Hodnocení dospívá k závěru, že dvě EHMK 2016 nabízejí velmi různý potenciál z hlediska udržitelnosti svých aktivit a zlepšení v kulturní správě.

Pokud jde o město Donostia – San Sebastián, bylo plánování odkazu EHMK obecně omezené, neboť od počátku postrádalo jasnou formální strategii a politické strany se nedokázaly dostatečně shodnout na tom, jak by měl odkaz EHMK vypadat.
Ačkoli kulturní subjekty zde většinou stále působí a vytvářejí výrazný kulturní obsah i po roce 2016, je to spíše než konkrétním odkazem programu EHMK dáno stávající výraznou kulturní stopou města.

Na druhou stranu Vratislav prokázala daleko rozvinutější a koordinovanější plánování odkazu a vytvořila větší potenciál pro dlouhodobou udržitelnost dopadů EHMK, což bylo dáno i silným a přímočarým politickým vedením. Její strategie využívala také poznatků získaných z různých výzkumů a hodnocení provedených v roce EHMK Vratislavskou univerzitou. Organizační struktura EHMK a odbory města zodpovědné za sociální věci a kulturu předložily návrh strategie na léta 2017–2020 a pozdější období: „Kultura – Přítomnost!“ („Kultura – Obecna!“). Navíc bude i nadále probíhat projekt „mikroGRANTY“, což je iniciativa zaměřená na získávání podpory z grantů za účelem budování místních kulturních kapacit.

4.5.Soudržnost

Akce EHMK je projevem a doplňkem celé řady politik a programů EU, které ovlivňují subjekty související nejen s kulturou, ale i zaměstnáváním (například prostřednictvím dopadů na budování kapacit), podnikáním (do projektu EHMK se například zapojilo 14 % vratislavských podniků působících v kulturním a tvůrčím odvětví, tj. cca 450 z celkových více než 3 000 firem, přičemž 52 % z nich v průběhu roku 2016 pocítilo obchodní přínos daný EHMK a 40,7 % ohlásilo zvýšení obratu) či cestovním ruchem (v roce 2016 se ve vratislavských hotelech ubytovalo o 50 000 zahraničních turistů více než v roce 2015). Projekt může také podnítit investice do kulturní infrastruktury spolufinancované z Evropského fondu pro regionální rozvoj, jak dokládá výrazný úspěch nově otevřené vratislavské koncertní síně Music Forum, která byla spolufinancována z EFRR (v roce 2016 přivítala přes 500 000 návštěvníků).

4.6.Přidaná hodnota EU

Jak již bylo zmíněno a doloženo, dosáhla akce EHMK dopadů, které by činnost členského státu sama o sobě nedokázala zajistit.

Klíčovým aspektem přidané hodnoty EU u této akce je už její samotné označení, které působí jako významný zdroj zájmu zúčastněných subjektů, ať už jde o subjekty usazené ve městě, nebo daleko za jeho hranicemi, a zároveň nabízí celou řadu možností evropské spolupráce v oblasti partnerství a výměny osvědčených postupů, pokud jde například o budování pevné struktury pro realizaci EHMK, zvyšování kapacity místních kulturních organizací či získávání projektových námětů od místních obyvatel.

5.Hlavní doporučení, závěry a opatření Komise

Komise z této zprávy vyvozuje závěr, že akce EHMK si zachovává význam na úrovni EU i obrovský přínos pro hostitelská města a že vytváří rozsáhlé kulturní programy s pozitivními výsledky a dopady, které nicméně nelze v současné fázi hodnocení plně posoudit, neboť od uskutečnění roku EHMK uplynula zatím příliš krátká doba. Jak již bylo řečeno, spolehlivější obraz situace mohou podat jen hodnocení provedená samotnými hostitelskými městy.

Dále se Komise domnívá, že programy uskutečněné dvěma držiteli titulu za rok 2016:

-byly inovativní a v souladu s cíli akce EHMK,

-odrážely evropský rozměr akce (zejména v případě Vratislavi a v menší míře i u města Donostia – San Sebastián, kde se projekt EHMK soustředil daleko více na místní obyvatele),

-zapojovaly místní obyvatele a zúčastněné subjekty (ve městě San Sebastián se místní občané určitým způsobem podíleli na 60 % projektů a celkem 10 493 hodin bylo stráveno dobrovolnou prací, Vratislav vytvořila činnosti zaměřené na specifické skupiny),

-získaly kultuře nové publikum díky konkrétním strategiím (například „Vlny energie“ ve městě Donostia – San Sebastián a „MikroGRANTY“ ve Vratislavi) a

-mohou přinést odkaz v podobě fyzické (ve formě nových či obnovených kulturních a logistických infrastruktur, což se stalo ve Vratislavi) i nehmotné (vytvořením prostoru a prostředků, které pomohou komunitám diskutovat o někdejších rozdílech, pochopit je a smířit se s nimi, a poskytnutím pomoci městu a jeho obyvatelům při budoucím vzájemném soužití, což se stalo ve městě Donostia – San Sebastián), ačkoli Donostia – San Sebastián vykazovalo rezervy v řádném plánování odkazu.

Tyto hlavní poznatky potvrzují zjištění z roku 2015 a předchozích hodnocení EHMK o tom, že držitelé titulu EHMK uskutečňují kulturní programy, které jsou rozsáhlejší a inovativnější, než obvykle města v oblasti kultury nabízejí, mají silný evropský rozměr a zapojují místní obyvatelstvo i zahraniční návštěvníky v souladu s cíli Smlouvy a akcí EHMK.

Dalším zjištěním externí studie, které částečně odpovídá dřívějším hodnocením projektu EHMK, je nedostatek referenčních údajů. Ideální procesní prostředek ke zhodnocení akce EHMK by zahrnoval provedení hodnotících studií ex ante a ex post. Rozpočtová 14 a časová 15 omezení však dovolují provést jen druhou jmenovanou studii, což následně působí nedostatek pádných důkazů o přínosu a dopadech akce.

Společní normotvůrci tento problém uznávají. Při přijímání rozhodnutí č. 445/2014/EU, které se bude vztahovat na tituly EHMK v letech 2020 až 2033, se Evropský parlament a Rada rozhodly přemístit zátěž spjatou s hodnocením z Komise na držitele titulu, jelikož ti jsou hlavními sponzory i příjemci akce EHMK a mohou lépe shromáždit veškeré potřebné údaje. Tento požadavek podpoří kandidátská města a budoucí držitele titulu ve shromažďování údajů již od raných fází programu. Tím rovněž pomůže projektu EHMK v plnění cílů stanovených na rok titulu. Komise zveřejnila na svém webu pokyny, které městům v tomto úsilí pomohou 16 .

Po provedení osmi obdobných výročních hodnocení, z nichž každé bylo zaměřeno na jiný pár měst s titulem EHMK, obsahuje externí studie jen omezený počet doporučení, přičemž většina z nich je velmi konkrétní a týká se jen nepatrné části celé akce EHMK. Tato doporučení účelně doplňují mnoho doporučení, která Komise udělila a potvrdila v předchozích letech, především pak potřebu včas přijmout institucionální opatření, vybudovat stabilní a účinný realizační tým se silnou politickou podporou, zajistit celostátní zapojení a účast, dosáhnout správné rovnováhy mezi kontrolou a uměleckou nezávislostí, dodržet závazek kulturních činitelů, zakomponovat do kulturního programu evropskou spolupráci při současném aktivním prosazování větší účasti na kulturní činnosti a naplánovat již v rané fázi odkaz 17 . Komise souhlasí s celkovým doporučením hodnotitele, aby akce EHMK pokračovala. Rozhodnutí č. 445/2014/EU s takovým pokračováním počítá až do roku 2033. Konkrétněji hodnotitel doporučuje městům shromažďovat a analyzovat velké objemy dat a přepracovat formulář přihlášky projektu EHMK tak, aby bylo možno zjistit, jak toho kandidátská města plánují dosáhnout. Komise si je vědoma, že hostitelská města mají zájem lépe využívat rozsáhlejší objemy dat, nemůže však zařadit do formuláře přihlášky kritéria, která nejsou výslovně uvedena v rozhodnutí upravujícím akci EHMK. V souladu s jiným doporučením hodnotitele však prozkoumá, jak lze k velkým objemům dat lépe přihlédnout v pokynech ohledně hodnocení.

Dále Komise sdílí doporučení zadavatelů ohledně toho, že formální a neformální podpora poskytovaná monitorovacím výborem ve fázi vývoje EHMK má zásadní význam a měla by se i nadále poskytovat, a to včetně návštěv ve jmenovaných městech.

Konečně, pokud jde o doporučení zaměřená výslovně na orgány EU, zdůrazňuje Komise, že v souladu s doporučením hodnotitele jsou již ve zprávách o vývoji a monitorování výslovně zohledňovány otázky upravené výběrovými kritérii stanovenými rozhodnutím č. 445/2014/EU a že v různých fázích výběrových a monitorovacích procesů se přihlíží k návrhům měst ohledně postupů monitorování a hodnocení.

(1)

   Úř. věst. L 304, 3.11.2006, s. 1.

(2)

   Úplné znění na adrese: https://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/sites/creative-europe/files/files/ecoc-2016-evaluation-en_0.pdf .

(3)

   Usnesení ministrů příslušných pro kulturní záležitosti zasedajících v Radě ze dne 13. června 1985 týkající se každoroční akce „Evropské město kultury“ (85/C 153/02).

(4)

   Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1419/1999/ES ze dne 25. května 1999 o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2005 až 2019 (Úř. věst. L 166, 1.7.1999, s. 1). Rozhodnutí bylo naposledy pozměněno rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 649/2005/ES (Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 20).

(5)

   Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 1).

(6)

   Všechny zprávy poroty týkající se předběžného výběru, konečného výběru a monitorování jsou k dispozici na těchto webových stránkách: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/actions/capitals-culture_en.htm.

(7)

   Rozhodnutí Rady 2012/309/EU ze dne 10. května 2012.

(8)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221).

(9)

   Viz předchozí hodnocení na adrese: https://ec.europa.eu/culture/evaluations_en .

(10)

    http://ec.europa.eu/smart-regulation/roadmaps/docs/2016_eac_015_evaluation_ecoc_2016.pdf .

(11)

   Viz SWD(2012) 226 final, bod 2.4.4.

(12)

   Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU, viz poznámka pod čarou č. 5.

(13)

   Některé z výsledků toho výzkumu byly v čase dokončení evropského hodnocení akce EHMK stále ve fázi návrhu. Evropské hodnocení se snažilo využít co možná nejvíce těchto sekundárních údajů, nemohlo však využít konečných výsledků.

(14)

   Rozpočet vyčleněný na hodnocení je úměrný míře přímého financování projektu EHMP z EU, které se omezuje na cenu Meliny Mercouriové v hodnotě 1,5 milionu EUR na jedno EHMK.

(15)

   Rozhodnutí č. 1622/2006/ES vyžaduje, aby Komise provedla hodnocení ihned po udělení titulu.

(16)

   Dostupné na adrese: https://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/sites/creative-europe/files/library/capitals-culture-city-own-guide_en.pdf

(17)

   Viz sbírku předchozích doporučení na adrese: https://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/sites/creative-europe/files/library/ecoc-compendium-recommendations_en.pdf .