(1)

Rychlá transformace globální ekonomiky v důsledku digitalizace přináší nové tlaky na systémy daně z příjmu právnických osob jak na úrovni Unie, tak i na mezinárodní úrovni, a vyvolává otázky ohledně schopnosti stanovit, kde by digitální společnosti měly platit daně a kolik by měly platit. Ačkoliv subjekty působící na mezinárodní úrovni, jako je skupina G20, uznávají potřebu přizpůsobit pravidla daně z příjmu právnických osob digitální ekonomice, dosažení dohody na celosvětové úrovni bude pravděpodobně náročné.

(1)

Rychlá transformace globální ekonomiky v důsledku digitalizace přináší nové tlaky na systémy daně z příjmu právnických osob jak na úrovni Unie, tak i na mezinárodní úrovni, a vyvolává otázky ohledně schopnosti stanovit, kde by digitální společnosti měly platit daně a kolik by měly platit. Ačkoliv subjekty působící na mezinárodní úrovni, jako je skupina G20, uznávají potřebu přizpůsobit pravidla daně z příjmu právnických osob digitální ekonomice, dosažení dohody na celosvětové úrovni bude pravděpodobně náročné a v blízké budoucnosti k němu nedojde .

(1a)

Nyní v digitálním věku, kdy se data, oproti práci a tradičním zdrojům v minulosti, stala novým ekonomickým zdrojem, a kdy velmi často multinacionální společnosti silně založené na digitálních činnostech provádějí optimalizace daní, jež jim umožňují vyhnout se a uniknout placení daní, je třeba vyvinout nový přístup, aby mohl být ustanoven spravedlivý a udržitelný systém zdanění digitální ekonomiky, který zajistí, aby digitální společnosti platily daně tam, kde provádějí skutečnou hospodářskou činnost.

(2)

Zpráva o Akci 1 týkající se eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) „Řešení daňových problémů v digitální ekonomice“, kterou OECD zveřejnila v říjnu 2015, uvedla několik různých přístupů ke zdanění digitální ekonomiky, které pak podrobněji vyhodnotila ve své zprávě „Daňové problémy plynoucí z digitalizace – průběžná zpráva 2018“. Z důvodu urychlování digitální transformace ekonomiky narůstá potřeba hledat řešení, která by zajistila spravedlivé a efektivní zdanění digitálních společností.

(2)

Zpráva o Akci 1 týkající se eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) „Řešení daňových problémů v digitální ekonomice“, kterou OECD zveřejnila v říjnu 2015, uvedla několik různých přístupů ke zdanění digitální ekonomiky, které pak podrobněji vyhodnotila ve své zprávě „Daňové problémy plynoucí z digitalizace – průběžná zpráva 2018“. Z důvodu urychlování digitální transformace ekonomiky narůstá naléhavá potřeba hledat řešení, která by zajistila spravedlivé a efektivní zdanění digitálních společností. Dosavadní práce OECD týkající se zdanění digitální ekonomiky však nedosáhla dostatečného pokroku, což dokazuje, že je nutné pokročit v této záležitosti na úrovni Unie. Bez ohledu na potíže spojené s dosažením celosvětové dohody a kroky, jež Unie podniká v této směrnici, by se o tuto dohodu mělo stále intenzivně usilovat. Nebude-li existovat společný přístup na úrovni Unie, přijmou členské státy jednostranná řešení, jež povedou k právní nejistotě a zkomplikují činnost společností působících přeshraničně a daňových orgánů. Jak to požaduje vyšetřovací výbor Evropského parlamentu pro praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (PANA) a jeho zvláštní výbor pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (TAXE 2), měl by být zřízen zmocněný daňový orgán OSN, který by sloužil jako fórum pro debaty a diskuse o zmíněné dohodě a dalších záležitostech týkajících se mezinárodního daňového systému.

(3a)

Evropský parlament v závěrečných zprávách vyšetřovacího výboru pro praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky a zvláštních výborů pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem dospěl k závěru, že je třeba řešit daňové problémy spojené s digitální ekonomikou.

(4)

Evropská rada v závěrech ze dne 19. října 2017 zdůraznila potřebu efektivního a spravedlivého daňového systému vhodného pro digitální éru a uvedla, že očekává předložení příslušných návrhů Komise nejpozději na začátku roku 2018 (15). Závěry ze zasedání Rady ECOFIN ze dne 5. prosince 2017 zdůraznily, že globálně přijímaná definice stálé provozovny a související pravidla stanovování převodních cen a přiřazování zisku by měly nadále hrát stěžejní úlohu i při řešení výzev spojených se zdaněním zisků digitální ekonomiky, a podpořily úzkou spolupráci mezi EU, OECD a dalšími mezinárodními partnery při řešení výzev v oblasti zdanění zisků digitální ekonomiky (16). V tomto ohledu by členské státy měly mít povinnost zahrnout do svých vnitrostátních systémů zdanění příjmů právnických osob pravidla, která jim umožní uplatňovat své daňové nároky. Měly by tedy být vyjasněny různé daně z příjmu právnických osob uplatňované v členských státech. Tato pravidla by měla rozšířit definici stálé provozovny a stanovit zdanitelný vztah významné digitální přítomnosti v příslušných jurisdikcích. Kromě toho by měly být stanoveny obecné zásady pro přidělování zdanitelných zisků takovéto digitální přítomnosti. Tato pravidla by se v zásadě měla vztahovat na všechny daňové poplatníky z řad právnických osob bez ohledu na to, kde mají daňovou rezidenci, ať již v Unii nebo mimo ni.

(4)

Evropská rada v závěrech ze dne 19. října 2017 zdůraznila potřebu efektivního a spravedlivého daňového systému vhodného pro digitální éru a uvedla, že očekává předložení příslušných návrhů Komise nejpozději na začátku roku 2018 (15). Závěry ze zasedání Rady ECOFIN ze dne 5. prosince 2017 zdůraznily, že globálně přijímaná definice stálé provozovny a související pravidla stanovování převodních cen a přiřazování zisku by měly nadále hrát stěžejní úlohu i při řešení výzev spojených se zdaněním zisků digitální ekonomiky, a podpořily úzkou spolupráci mezi EU, OECD a dalšími mezinárodními partnery při řešení výzev v oblasti zdanění zisků digitální ekonomiky (16). V tomto ohledu by členské státy měly mít povinnost zahrnout do svých vnitrostátních systémů zdanění příjmů právnických osob pravidla, která jim umožní uplatňovat své daňové nároky. Měly by tedy být vyjasněny různé daně z příjmu právnických osob uplatňované v členských státech. Tato pravidla by měla rozšířit definici stálé provozovny a stanovit zdanitelný vztah významné digitální přítomnosti v příslušných jurisdikcích. Kromě toho by měly být stanoveny obecné zásady pro přidělování zdanitelných zisků takovéto digitální přítomnosti. Tato pravidla by se v zásadě měla vztahovat na všechny daňové poplatníky z řad právnických osob bez ohledu na jejich velikost a na to, kde mají daňovou rezidenci, ať již v Unii nebo mimo ni. Mimoto společná pravidla stanovená v této směrnici požadují širší sjednocení základu daně z příjmů právnických osob v Unii pro všechny právnické osoby. Proto by tato směrnice neměla omezovat či zdržovat práci na návrhu společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob.

(5)

Tato pravidla by se však neměla vztahovat na subjekty, které jsou daňovými rezidenty v jurisdikci mimo Unii, pro kterou existuje platná smlouva o zamezení dvojího zdanění s členským státem, v němž existuje významná digitální přítomnost, a to pokud taková smlouva neobsahuje ustanovení o významné digitální přítomnosti, která zakládá podobná práva a povinnosti ve vztahu k této jurisdikci mimo Unii jako tato směrnice. Cílem je zabránit jakémukoli rozporu se smlouvami o zamezení dvojího zdanění s jurisdikcemi mimo Unii, jelikož jurisdikce mimo Unii obecně nejsou vázány právními předpisy Unie.

(5)

Tato pravidla by se však neměla vztahovat na subjekty, které jsou daňovými rezidenty v jurisdikci mimo Unii, pro kterou existuje platná smlouva o zamezení dvojího zdanění s členským státem, v němž existuje významná digitální přítomnost, a to pokud taková smlouva neobsahuje ustanovení o významné digitální přítomnosti, která zakládají podobná práva a povinnosti ve vztahu k této jurisdikci mimo Unii jako tato směrnice. Cílem je zabránit jakémukoli rozporu se smlouvami o zamezení dvojího zdanění s jurisdikcemi mimo Unii, jelikož jurisdikce mimo Unii obecně nejsou vázány právními předpisy Unie. Aby však byla ustanovení obsažená v této směrnici plně účinná, členské státy by měly naléhavě v případě potřeby upravit své smlouvy o zamezení dvojího zdanění platné v současnosti a začlenit do nich ustanovení o významné digitální přítomnosti, a vytvořit tak podobná práva a povinnosti ve vztahu k jurisdikci mimo Unii, jako stanoví tato směrnice. Komise může předložit návrh unijního modelu změny smlouvy o zdanění, který by mohl být použit k náhradě tisíců bilaterálních smluv uzavřených jednotlivými členskými státy.

(8)

Hlavním cílem této směrnice je zlepšit odolnost vnitřního trhu jako celku za účelem řešení problémů zdanění digitalizované ekonomiky. Tohoto cíle nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni jednotlivých členských států, neboť digitální podniky mohou operovat přes hranice bez jakékoliv fyzické přítomnosti v dané jurisdikci, a jsou proto potřebná pravidla, která zajistí, aby podniky platily daně v jurisdikci, ve které vytváří zisk. Vzhledem k tomuto přeshraničnímu rozměru má iniciativa na úrovni Unie ve srovnání s tím, čeho by mohlo dosáhnout množství vnitrostátních opatření, větší přidanou hodnotu. K zajištění jednotného uplatňování pravidel o významné digitální přítomnosti v Unii je nezbytná společná iniciativa v rámci vnitřního trhu. Jednostranné a různorodé přístupy jednotlivých členských států by mohly být neúčinné a v důsledku vzniku protichůdných přístupů vnitrostátních politik, narušení trhu a daňových překážek pro podniky v Unii by mohly vést k roztříštění jednotného trhu. Jelikož cílů této směrnice lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(8)

Hlavním cílem této směrnice je zlepšit odolnost vnitřního trhu jako celku za účelem řešení problémů zdanění digitalizované ekonomiky , a zároveň dodržovat zásadu daňové neutrality a rovněž volného pohybu služeb v rámci jednotného trhu a bez diskriminace mezi společnostmi sídlícími v Unii i mimo ni . Tohoto cíle nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni jednotlivých členských států, neboť digitální podniky mohou operovat přes hranice bez jakékoliv fyzické přítomnosti nebo jen s malou fyzickou přítomností v  dané jurisdikci, a jsou proto potřebná pravidla, která zajistí, aby podniky platily daně v jurisdikci, ve které vytváří zisk. Vzhledem k tomuto přeshraničnímu rozměru má iniciativa na úrovni Unie ve srovnání s tím, čeho by mohlo dosáhnout množství vnitrostátních opatření, větší přidanou hodnotu. K zajištění jednotného uplatňování pravidel o významné digitální přítomnosti v Unii je nezbytná společná iniciativa v rámci vnitřního trhu. Jednostranné a různorodé přístupy jednotlivých členských států by mohly být neúčinné a v důsledku vzniku protichůdných přístupů vnitrostátních politik, narušení trhu a daňových překážek pro podniky v Unii by mohly vést k roztříštění jednotného trhu. Zvláštní pozornost by proto měla být věnována tomu, aby byl přístup Unie spravedlivý a nediskriminační vůči jakémukoli jednotlivému členskému státu. Jelikož cílů této směrnice lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(8a)

S cílem zřítit koherentní a konzistentní rámec pro daňový základ pro všechny společnosti, by se pojem významné digitální přítomnosti a řešení uvedená v této směrnici rovněž měly stát nedílnou součástí směrnic Rady o společném základu daně z příjmů právnických osob a o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob.

(8b)

Pokud tento návrh nevyústí v dohodu, a tudíž se mu nepodaří odstranit narušení hospodářské soutěže a daňové překážky pro podniky v Unii, Komise by měla vydat nový návrh založený na článku 116 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Evropský parlament a Rada jednají v souladu s řádným legislativním postupem pro vydávání potřebných směrnic.

(9)

Je nezbytné zajistit, aby veškeré zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s touto směrnicí bylo prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (17), včetně povinností přijmout příslušná technická a organizační opatření nezbytná k plnění povinností uložených uvedeným nařízením, a to zejména těch, které se týkají zákonnosti zpracování, bezpečnosti zpracovatelských činností, poskytování informací a práv subjektů údajů či záměrné a standardní ochrany osobních údajů. Osobní údaje by měly být vždy, kdy je to možné, anonymizovány.

(9)

Je nezbytné zajistit, aby veškeré zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s touto směrnicí bylo prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (17), včetně povinností přijmout příslušná technická a organizační opatření nezbytná k plnění povinností uložených uvedeným nařízením, a to zejména těch, které se týkají zákonnosti zpracování, bezpečnosti zpracovatelských činností, poskytování informací a práv subjektů údajů či záměrné a standardní ochrany osobních údajů , s náležitým ohledem na zásady nezbytnosti a proporcionality . Osobní údaje by měly být vždy, kdy je to možné, anonymizovány. Údaje, které mohou být od uživatelů shromažďovány pro účely použití této směrnice, by měly být omezeny výhradně na údaje uvádějící členský stát, ve kterém se uživatelé nacházejí, aniž by umožňovaly identifikaci uživatele.

(10)

Komise by měla pět let po vstupu této směrnice v  platnost zhodnotit její provádění a podat o něm Radě zprávu. Členské státy by měly Komisi poskytnout veškeré informace, které jsou k tomuto hodnocení nezbytné. Měl by být zřízen poradní výbor DigiTax, který by se zabýval otázkami týkajícími se uplatňování této směrnice.

(10)

Komise by měla do … [tři roky po vstupu této směrnice v  platnost] zhodnotit její provádění a podat o něm Evropskému parlamentu a Radě zprávu , zejména o administrativní zátěži a dodatečných nákladech pro podniky, zejména malé a střední podniky, dopadech systému zdanění podle této směrnice na příjmy členských států, dopadu na osobní údaje uživatelů a dopadu na vnitřní trh jako celek se zvláštním ohledem na možné narušení hospodářské soutěže mezi společnostmi, které podléhají novým pravidlům stanoveným touto směrnicí. Při přezkumu by se rovněž mělo posoudit, zda není třeba změnit typy služeb, na něž se tato směrnice vztahuje, nebo definici významné digitální přítomnosti . Členské státy by měly Komisi poskytnout veškeré informace, které jsou k tomuto hodnocení nezbytné. Měl by být zřízen poradní výbor DigiTax, který by se zabýval otázkami týkajícími se uplatňování této směrnice. Tento výbor by měl zveřejňovat své programy a před jejich výběrem by se měl ujistit, že členové výboru nejsou ve střetu zájmů. Na schůze tohoto výboru by měl být zván pozorovatel z Evropského parlamentu.

(10a)

Vzhledem k administrativním nákladům významné digitální přítomnosti by mělo být zajištěno, aby malé a střední podniky nespadaly neúmyslně do oblasti působnosti této směrnice. Komise by měla v rámci přezkumu přezkoumat, do jaké míry se tato směrnice nepříznivě dotýká malých a středních podniků.

(12a)

Vzhledem k tomu, že ustanovení této směrnice mají být trvalým a komplexním řešením otázky zdanění digitální ekonomiky, prozatímní řešení zdanění digitálních služeb stanovené ve směrnici o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb automaticky přestane platit, jakmile ustanovení této směrnice vstoupí v platnost.

a)

sběr, uchovávání, zpracování, analýzu, šíření a prodej údajů uživatelů;

a)

sběr, uchovávání, zpracování, analýzu, využívání, přenos, šíření a prodej údajů uživatelů;