18.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 252/192

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Bahrajnu, zejména na usnesení ze dne 4. února 2016 o případu Muhammada Ramadána (1) a ze dne 7. července 2016 o Bahrajnu (2), a na usnesení ze dne 8. října 2015 o trestu smrti (3),

—

s ohledem na prohlášení mluvčího místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové ze dne 15. ledna 2017 o popravách provedených v Bahrajnu a ze dne 25. ledna 2017 o nedávných popravách ve Státě Kuvajt,

—

s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně, vysoké představitelky Federiky Mogheriniové jménem EU a generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjørna Jaglanda ze dne 10. října 2015 o Evropském a Světovém dni proti trestu smrti,

—

s ohledem na prohlášení zvláštní zpravodajky OSN pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy Agnes Callamardové a zvláštního zpravodaje OSN pro mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání Nilse Melzera ze dne 25. ledna 2017, v němž naléhavě žádají bahrajnskou vládu, aby zastavila nové popravy, a na prohlášení mluvčího vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ruperta Colvilla ze dne 17. ledna 2017 o Bahrajnu,

—

s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, mučení, svobody projevu a ochránců lidských práv,

—

s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva, jehož cílem je, aby se otázka ochrany lidských práv a sledování, nakolik se dodržují, dostala do centra všech politik EU,

—

s ohledem na článek 2 Evropské úmluvy o lidských právech a její protokoly 6 a 13;

—

s ohledem na články 1 a 2 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a zeměmi Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu z roku 1988,

—

s ohledem na závěry 25. zasedání Smíšené rady EU-GCC a zasedání ministrů ze dne 18. července 2016,

—

s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN o moratoriu na používání trestu smrti, a zejména na rezoluci ze dne 18. prosince 2014 a nejnovější ze dne 19. prosince 2016;

—

s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu o právech dítěte a Arabskou chartu lidských práv, jichž jsou Kuvajt a Bahrajn smluvními stranami;

—

s ohledem na záruky ochrany práv osob odsouzených k trestu smrti, které byly schváleny v rezoluci Hospodářské a sociální rady č. 1984/50 ze dne 25. května 1984;

—

s ohledem na závěrečné připomínky týkající se třetí pravidelné zprávy Výboru OSN pro lidská práva o Kuvajtu ze dne 11. srpna 2016;

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, a zejména na její článek 15,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, a zejména na jeho článek 18 a jeho druhý opční protokol o trestu smrti, a na Mezinárodní pakt o sociálních, hospodářských a kulturních právech;

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954 a na Úmluvu OSN o omezení případů bezdomovectví z roku 1961,

—

s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva více než 160 členských zemí OSN s různými právními systémy, tradicemi, kulturami a náboženstvími buď trest smrti zrušilo, nebo jej nepoužívá;

B.

vzhledem k tomu, že dne 25. ledna 2017 bylo kuvajtskými orgány popraveno těchto sedm osob včetně člena královské rodiny: Mohammad Shahed Mohammad Sanwar Hussain, Jakatia Midon Pawa, Amakeel Ooko Mikunin, Nasra Júsuf Muhammad al-Anzí, Sajjid Radhi Džumaa, Samír Taha Abdulmadžíd Abduldžalíl a Fajsal Abdulláh Džábir as-Sabáh, z nichž většina byla odsouzena za vraždu; vzhledem k tomu, že pět vězňů bylo cizími státními příslušníky: dva občané Egypta, jeden občan Bangladéše, jeden občan Filipín a jeden občan Etiopie, přičemž tři byly ženy; vzhledem k tomu, že popravy byly první v zemi od roku 2013, kdy kuvajtské orgány popravily pět osob po šestiletém moratoriu;

C.

vzhledem k tomu, že Gulf Centre for Human Rights (centrum pro lidská práva v regionu Perského zálivu) a další organizace na ochranu lidských práv zdokumentovaly v kuvajtském systému trestního soudnictví porušování práva na spravedlivý proces, což ztěžuje obžalovaným možnost spravedlivého soudního řízení; vzhledem k tomu, že zahraniční pracovníci v cizí domácnosti jsou zvláště ohroženi, protože nemají sociální a právní ochranu;

D.

vzhledem k tomu, že dne 15. ledna 2017 byli v Bahrajnu zastřeleni popravní četou Alí as-Sinkís, Abbás as-Samía a Sámí Mušajma, čímž skončilo šestileté moratorium;

E.

vzhledem k tomu, že podle Rady OSN pro lidská práva se popravy uskutečnily při závažném porušení norem spravedlivého soudního řízení; vzhledem k tomu, že tři muži byli obviněni z bombového útoku v Manámě v roce 2014, při němž zahynulo několik osob, včetně tří policistů; vzhledem k tomu, že všichni tři byli údajně mučením donuceni k přiznání, které bylo následně použito jako hlavní důkaz pro jejich odsouzení; vzhledem k tomu, že byli zbaveni své státní příslušnosti, byl jim odepřen přístup k obhájci a byli popraveni necelý týden po rozsudku, aniž by byly jejich rodiny předem informovány a aniž by měli možnost požádat o milost;

F.

vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodajka OSN pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy prohlásila tyto popravy za „mimosoudní popravy“ na základě toho, že ani jednomu z těchto tří mužů nebylo přiznáno právo na spravedlivé soudní řízení, které je zakotveno v článku 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;

G.

vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvedl, že je popravami „zděšen“ a že existují „vážné pochybnosti“ o tom, zda bylo mužům zajištěno spravedlivé soudní řízení;

H.

vzhledem k tomu, že dva další muži, Muhammad Ramadán a Husajn Músá, jsou rovněž odsouzeni k trestu smrti v Bahrajnu; vzhledem k tomu, že oba muži tvrdí, že byli mučeni, dokud se v rozporu s pravdou nepřiznali k závažným trestným činům, a mohou být kdykoli popraveni;

I.

vzhledem k tomu, že občan Bahrajnu a Dánska Abdulhádí al-Chawádža, zakládající ředitel centra pro lidská práva v regionu Perského zálivu, jakož i Chalíl al-Halwádží, profesor matematiky žijící v minulosti ve Švédsku, zůstávají ve vězení na základě obvinění v souvislosti s pokojným vyjádřením svého názoru;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.