EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne20.12.2017

COM(2017) 813 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Současný stav a možné další kroky v případě neuplatňování vzájemnosti v oblasti vízové politiky s některými třetími zeměmi a posouzení účinnosti mechanismu vzájemnosti podle čl. 1 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 539/2001

I.Úvod

Dne 12. dubna 2016 Komise předložila sdělení o současném stavu a o možných dalších krocích v případě neuplatňování vzájemnosti v oblasti vízové politiky s některými třetími zeměmi 1 . Ve zmíněném sdělení se uvádí, že převážná většina případů neuplatňování vzájemnosti, jež byly oznámeny v souvislosti s osmi třetími zeměmi, byla díky aktivní podpoře Komise vyřešena. Ve sdělení se nicméně připomíná, že pokud dotčená třetí země nezrušila vízovou povinnost do 12. dubna 2016, nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1289/2013 ze dne 11. prosince 2013 2 zavazuje Komisi přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se na 12 měsíců pozastavuje bezvízový režim pro státní příslušníky této třetí země. Uvedené nařízení také požaduje, aby Komise zohlednila dopad pozastavení bezvízového režimu na vnější vztahy EU a jejích členských států. Ve sdělení z dubna 2016 byly posouzeny důsledky a dopady pozastavení bezvízového režimu pro občany a podniky EU a také pro státní příslušníky dotčených třetích zemí a vyzván Evropský parlament a Rada, aby prodiskutovaly, jak dále nejvhodněji postupovat.

Komise v červenci 3 a v prosinci 4 2016 a v květnu 2017 5 představila tři navazující sdělení. Sdělení z května 2017 kromě toho, že podává zprávy o dosaženém pokroku, rovněž definuje postoj Komise v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. března 2017 „o povinnostech Komise v oblasti vízové vzájemnosti podle čl. 1 odst. 4 nařízení (ES) č. 539/2001“, jež na základě článku 265 SFEU vyzývá Komisi, aby přijala požadovaný akt v přenesené pravomoci nejpozději do dvou měsíců od přijetí uvedeného usnesení 6 . Komise proto zejména s ohledem na pokrok dosažený v uplynulých 12 měsících a na probíhající práce dospěla v uvedeném sdělení k názoru, že přijetí aktu v přenesené pravomoci, který by dočasně pozastavil bezvízový režim pro občany Kanady a Spojených států amerických, by bylo v dané době kontraproduktivní a navíc by mohlo ohrozit dosažení cíle, kterým je bezvízový režim pro všechny občany EU. Komise se zároveň zavázala, že bude i nadále úzce spolupracovat s Evropským parlamentem i Radou, s Kanadou, Spojenými státy, jakož i s dotčenými členskými státy s cílem urychlit dosažení úplné vízové vzájemnosti, a že do konce prosince 2017 bude informovat o dalším vývoji.

Toto sdělení shrnuje pokrok dosažený v této oblasti od května 2017 v diskusích s Kanadou a Spojenými státy a uvádí, že úplné vízové vzájemnosti s Kanadou již bylo dosaženo.

Kromě toho kapitola IV tohoto sdělení obsahuje posouzení Komise týkající se účinnosti mechanismu vzájemnosti podle čl. 1b nařízení a zprávu o využívání přenesení pravomoci podle čl. 4b odst. 2 nařízení.

II.    Postoje přijaté v reakci na poslední sdělení

V návaznosti na usnesení informoval Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dopisem ze dne 2. června 2017 Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu zprávu o případné žalobě pro nečinnost proti Komisi u Soudního dvora Evropské unie ohledně jejích povinností v oblasti vízové vzájemnosti. Dne 12. července 2017 Výbor pro právní záležitosti doporučil žalobu pro nečinnost proti Komisi u Soudního dvora Evropské unie nepodat, přičemž poznamenal, že danou otázku znovu přezkoumá počátkem roku 2018.

Jak bylo již dříve uvedeno, Rada se touto otázku nezabývala ani v uplynulých sedmi měsících.

III.Nejnovější vývoj

a. Kanada (oznámeno Bulharskem a Rumunskem)

Pokud jde o Kanadu, ve sdělení z května 2017 byl již zaznamenán významný pokrok. Komise uvítala skutečnost, že Kanada dne 1. května 2017 zrušila vízovou povinnost pro bulharské a rumunské občany, jimž bylo během posledních deseti let uděleno kanadské vízum pro krátkodobý pobyt nebo kteří jsou držiteli platných jiných než přistěhovaleckých víz Spojených států.

Komise vítá skutečnost, že od 1. prosince 2017 Kanada umožňuje bezvízový vstup všem bulharským a rumunským občanům. Úplné vízové vzájemnosti s Kanadou tedy bylo dosaženo. Výsledku bylo dosaženo rozsáhlými politickými a technickými konzultacemi mezi Komisí, Kanadou a bulharskou a rumunskou vládou, informační kampaní adresovanou občanům těchto zemí a také konzultacemi s významnými cestovními kancelářemi a leteckými dopravci v obou členských státech.

Během prvního zasedání Smíšeného ministerského výboru EU-Kanada podle dohody o strategickém partnerství s Kanadou, jež se konalo dne 4. prosince 2017 v Bruselu, obě strany uvítaly úplné zrušení vízové povinnosti pro všechny občany EU a poznamenaly, že se díky tomu zvýší mobilita občanů a dále posílí kulturní, politické a hospodářské vazby mezi EU a Kanadou 7 .

b. Spojené státy (oznámeno Bulharskem, Chorvatskem, Kyprem, Polskem a Rumunskem)

Ve svém sdělení z května 2017 Komise uvedla, že se vystupňovaly kontakty na politické a technické úrovni a že zástupci Spojených států souhlasili se zahájením procesu, jenž by měl vyústit v zařazení pěti členských států EU do programu bezvízového styku. Kromě toho se pět dotčených členských států rovněž zavázalo, že budou v konstruktivním a pozitivním duchu a v úzké koordinaci s Komisí a se Spojenými státy spolupracovat na co nejrychlejším dosažení úplné vízové vzájemnosti a že se budou rovněž snažit najít vzájemně přijatelná přechodná opatření. Byl vytvořen přehled o požadavcích, které musí dotčených pět členských států ještě splnit.

Na setkání ministrů spravedlnosti a vnitra EU a USA v červnu 2017 vydali komisař Dimitris Avramopoulos a náměstkyně ministra pro vnitřní bezpečnost USA Elaine C. Duke společné prohlášení 8 o dosažení úplné vízové vzájemnosti mezi EU a Spojenými státy. Ve společném prohlášení byly potvrzeny závazky, jako je zachování a rozšíření bezvízového styku mezi EU a Spojenými státy a zvýšení úsilí o zlepšení spolupráce s cílem pomoci Bulharsku, Chorvatsku, Kypru, Polsku a Rumunsku co nejrychleji splnit podmínky pro začlenění do programu bezvízového styku.

Komise v souladu se společným prohlášením i nadále využívá všech příležitostí, aby připomeněla, že je důležité urychlit pokrok na cestě k úplné vízové vzájemnosti mezi EU a Spojenými státy.

V srpnu 2017 komisař Avramopoulos na setkání s koordinátorem pro boj proti terorismu Ministerstva zahraničních věcí USA Nathanem A. Salesem připomněl důležitost této otázky pro EU.

Poslední technické tripartitní jednání o vízové vzájemnosti se Spojenými státy a pěti dotčenými členskými státy se uskutečnilo dne 11. září 2017. Účastníci posoudili současný stav, pokud jde o zbývající požadavky programu bezvízového styku, jako je míra zamítnutých žádostí o vízum, jež je hlavní překážkou u čtyř členských států, hlavní důvody zamítnutí, stav žádostí o udělení víza podaných mladými lidmi a možnosti zahájení informačních kampaní s cílem snížit míru zamítnutých žádostí.

Spojené státy rovněž informovaly o pokroku při vytváření systému pro výstup ze země leteckou cestou, jenž podle amerického zákona o přistěhovalectví a státní příslušnosti (Immigration and Nationality Act) 9 bude po svém zavedení schopen ověřit odlet minimálně 97 % zahraničních cestujících. Zavedení tohoto systému umožní ministrovi pro vnitřní bezpečnost odchýlit se od požadavku 3 % zamítnutých žádostí o vízum a doporučit u zemí, jejichž míra zamítnutých žádostí je menší než 10 %, zařazení do programu bezvízového styku, a to za předpokladu, že splňují všechny požadavky týkající se bezpečnosti a že veškerá zmírňující bezpečnostní opatření daných zemí zajistí, že jejich účast v programu bezvízového styku neohrozí zájmy Spojených států v oblasti bezpečnosti a migrace. Tripartitní jednání a zasedání vysokých úředníků v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí EU a USA, které se uskutečnilo ve dnech 20. až 21. září 2017 v Tallinnu, zhodnotila poslední vývoj, přičemž byl uznán pokrok na technické úrovni.

Kromě toho ve dnech 25. až 29. září navštívila technická delegace Komise Bulharsko, Rumunsko, Kypr, Polsko a Chorvatsko, aby projednala aktuální situaci, pokud jde o plnění doposud nesplněných požadavků programu bezvízového styku. Komise těmto pěti členským státům nabídla svou pomoc, pokud jde o pokračování v úsilí o splnění doposud nesplněných požadavků, včetně způsobů, jak snížit míru zamítnutých žádostí o vízum. Komise v této souvislosti navrhla, že informační kampaně zaměřené na občany, kteří cestují do Spojených států, by mohly být financovány z Fondu EU pro vnitřní bezpečnost v rámci vnitrostátních programů. S cílem dále prozkoumat možnosti, pokud jde o zahájení těchto kampaní, Komise dne 25. října uspořádala následnou videokonferenci, aby poskytla další informace o možnostech financování a vyměnila si informace a osvědčených postupech ohledně informačních kampaní, které členské státy zahájily v minulosti. Některé dotčené členské státy v současné době zvažují, že k tomuto účelu využijí své stávající vnitrostátní programy. Komise je připravena členským státům podle potřeby dále napomáhat.

Vízová vzájemnost byla na pořadu jednání ministrů spravedlnosti a vnitra EU a USA, které se konalo dne 17. listopadu ve Washingtonu D.C. Na setkání ministrů obě strany ocenily pokrok, jehož bylo během konstruktivních jednání zaměřených na vzájemný a bezpečný bezvízový styk podle jejich příslušných právních rámců dosaženo, a zavázaly se v tomto aktivním přístupu k tomuto procesu pokračovat 10 .

Pokud jde o doposud nesplněné požadavky programu bezvízového styku, jak je uvedeno v předchozích sděleních, míra zamítnutých žádostí o vízum 11 a provedení dohody o předcházení závažné trestné činnosti a boji proti ní 12 jsou i nadále dvěma hlavními požadavky USA, které musí být splněny před tím, než proces bude moci vstoupit do další fáze, to jest nominace země do programu bezvízového styku Ministerstvem zahraničních věcí, po níž bude následovat důkladná meziagenturní bezpečnostní prověrka. V posledních sedmi měsících dosáhly Kypr a Rumunsko významného pokroku, pokud jde o hlášení ztracených nebo odcizených pasů Interpolu. Kromě toho rumunský parlament ratifikoval dohodu o předcházení závažné trestné činnosti a boji proti ní; nyní je na Spojených státech, aby ji ratifikovaly. Bulharsko, Chorvatsko a Kypr jsou odhodlány k plnému provádění svých příslušných dohod o předcházení závažné trestné činnosti a boji proti ní. Dotčené členské státy navazují kontakty za účelem dalšího pokroku v této záležitosti.

Komise se bude v nadcházejících měsících v úzké spolupráci s dotčenými pěti členskými státy i nadále úzce zapojovat do spolupráce se Spojenými státy na všech úrovních. Probíhá užší spolupráce mezi dotčenými pěti členskými státy a Spojenými státy a jsou řádně prováděny následné kroky v návaznosti na problémy zjištěné během předchozích tripartitních jednání, jako je hlášení ztracených nebo odcizených pasů Interpolu, na dvoustranné dohody o výměně informací se Spojenými státy, aktivní práce na požadavku týkajícím se míry zamítnutých žádostí o vízum, včetně zahájení informačních kampaní, přičemž byl zaznamenán pokrok. Komise bude naléhat na své protějšky z USA, aby urychlily proces zavádění systému pro výstup ze země leteckou cestou, a je připravena sdílet zkušenosti EU, pokud jde o nové technologie a systémy, které jsou v současné době vyvíjeny a zaváděny na vnějších hranicích EU (např. brány automatizované hraniční kontroly, budoucí systém vstupu/výstupu, ETIAS).

Pravidelná jednání na vysoké úrovni (např. zasedání vysokých úředníků v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které se bude konat ve dnech 27.–28. února 2018, a jednání ministrů spravedlnosti a vnitra EU a USA v květnu 2018) a technická jednání, jako např. příští tripartitní jednání, jež by se mělo konat v první polovině roku 2018, budou příležitostí k dalšímu urychlení pokroku.

IV.posouzení účinnosti mechanismu vzájemnosti

V souladu s článkem 1b nařízení předloží Komise do 10. ledna 2018 Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které posoudí účinnost mechanismu vzájemnosti, a v případě potřeby předloží legislativní návrh na změnu uvedeného nařízení.

Nařízení (ES) č. 539/2001 bylo revidováno v roce 2013 nařízením (EU) č. 1289/2013 v reakci na výzvy členských států a Evropského parlamentu volající po účinnějším mechanismu vízové vzájemnosti 13 , který by umožnil solidaritu mezi členskými státy a poskytl možnost přijmout přísnější opatření vůči třetím zemím, jež nezajišťují úplnou vízovou vzájemnost. Revidovaný mechanismus předpokládá, že členské státy musí oznámit Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stávající a nové případy neuplatňování vzájemnosti se třetími zeměmi. Bezprostředně po zveřejnění oznámení členských států musí Komise po konzultaci s dotčeným členským státem podniknout kroky vůči dané třetí zemi, zejména v politické, hospodářské a obchodní oblasti, s cílem obnovit nebo zavést bezvízový styk.

Nejpozději do 6 měsíců ode dne zveřejnění oznámení a poté v pravidelných intervalech v délce až 6 měsíců musí Komise buď přijmout prováděcí akt o dočasném pozastavení bezvízového režimu na dobu až 6 měsíců u některých kategorií občanů dotčené třetí země, nebo předložit zprávu výboru uvedenému v čl. 4a odst. 1 nařízení (ES) č. 539/2001, v níž je uvedeno posouzení situace a důvody, proč se rozhodla bezvízový režim nepozastavit. Při zvažování dalších kroků musí Komise vzít v úvahu výsledky opatření přijatých dotčenými členskými státy za účelem zajištění bezvízového styku s danou třetí zemí, opatření, jež Komise přijala po konzultaci s dotčenými členskými státy a s orgány dané třetí země. Uvedené nařízení také ukládá Komisi povinnost zohlednit dopad pozastavení bezvízového režimu na vnější vztahy Unie a jejích členských států s danou třetí zemí.

V druhé fázi mechanismu, pokud do 24 měsíců ode dne zveřejnění (v tomto případě do 12. dubna 2016) třetí země vízovou povinnost nezruší, je Komise povinna přijmout akt v přenesené pravomoci o dočasném pozastavení bezvízového režimu na dobu 12 měsíců pro státní příslušníky dané třetí země (čl. 1 odst. 4 písm. f) nařízení).

Komise obdržela v roce 2014 oznámení o případech neuplatňování vzájemnosti od pěti členských států: Bulharska, Chorvatska, Kypru, Polska a Rumunska. Tato oznámení se týkala Kanady, Spojených států, Austrálie, Bruneje a Japonska 14 .

Od té doby zrušila Austrálie povinnost letištního průjezdního víza pro bulharské občany v říjnu 2014 a pro chorvatské a rumunské občany v červnu 2015. Bylo tedy dosaženo úplné vízové vzájemnosti s Austrálií. Brunej (oznámeno Chorvatskem) zavedl bezvízový režim pro chorvatské občany a začal umožňovat 90denní pobyt bez vízové povinnosti občanům Lichtenštejnska, což bylo oficiálně oznámeno dne 13. dubna 2016. Japonsko (oznámeno Rumunskem) dne 17. prosince 2015 oznámilo Rumunsku, že bezvízový status pro rumunské občany, včetně držitelů dočasných pasů, byl prodloužen do 31. prosince 2018. Je tedy zajištěna úplná vízová vzájemnost s Japonskem do 31. prosince 2018. Kanada, jak již bylo uvedeno v oddíle III tohoto sdělení, umožňuje bezvízový vstup všem bulharským a rumunským občanům od 1. prosince 2017. Bylo tedy rovněž dosaženo úplné vízové vzájemnosti s Kanadou.

Posouzení

Účinnost mechanismu

Počet případů neuplatňování vzájemnosti se během posledních dvou a půl let výrazně snížil, přičemž Spojené státy zůstaly jedinou třetí zemí na seznamu zemí s bezvízovým stykem, jež neumožňuje bezvízový vstup občanům všech členských států, vypracovaném EU. Vzhledem k této skutečnosti lze mít za to, že v obecné rovině je mechanismus vízové vzájemnosti podle nařízení (EU) č. 1289/2013 účinný. Stávající mechanismus zavádí institucionální časové rámce a stanoví konkrétní opatření s cílem reagovat na případy neuplatňování vzájemnosti, což zahrnuje podnícení k pokroku vůči třetím zemím koordinovaným způsobem, a to jasným a transparentním stanovením opatření, včetně dočasného pozastavení bezvízového režimu.

Existence tohoto mechanismu má preventivní účinek v případech, kdy třetí země zvažuje (opětovně) uložit vízovou povinnost pro občany jednoho či více členských států. Komise se domnívá, že mechanismus do určité míry podněcuje třetí země ke zrušení stávající vízové povinnosti.

V každém případě existence mechanismu představuje výraz solidarity mezi členskými státy a s ohledem na pokrok, jehož bylo dosaženo v uplynulých dvou a půl letech, lze dospět k závěru, že mechanismus přispěl k dosažení pokroku na cestě k úplné vízové vzájemnosti se třetími zeměmi. 

Dočasné pozastavení bezvízového režimu pro třetí země 

Dočasné pozastavení bezvízového režimu pro třetí země, které nezajišťují vízovou vzájemnost, je klíčovým prvkem mechanismu vízové vzájemnosti, ale dotčené členské státy ho nikdy nepožadovaly (a to ani v omezeném rozsahu, pro určité kategorie státních příslušníků dotčené třetí země). Pro tyto situace uvedené nařízení rovněž požaduje, aby Komise zohlednila dopad pozastavení na vnější vztahy EU a jejích členských států. Pokud jde o země spadající do současného mechanismu vízové vzájemnosti, Komise ve sdělení z dubna 2016 posoudila důsledky a dopady bezvízového režimu pro občany a podniky EU a také pro státní příslušníky dotčených třetích zemí. Ve sdělení z dubna 2016 a ve třech navazujících sděleních předložených v červenci a v prosinci 2016 a v květnu 2017 Komise potvrdila, že dočasné pozastavení bezvízového režimu pro určité třetí země, které nezajišťují vízovou vzájemnost, zejména s ohledem na dosažený pokrok a na probíhající práce s určitou třetí zemí a dotčenými členskými státy by bylo kontraproduktivní a navíc by mohlo ohrozit dosažení cíle, kterým je bezvízový režim pro všechny občany EU. Vyzvala rovněž Evropský parlament a Radu, aby prodiskutovaly, jak dále nejvhodněji postupovat.

Procesní nedostatky

Procesní nedostatky ve fungování mechanismu vízové vzájemnosti byly zjištěny ve dvou ohledech. Zaprvé, šestiměsíční interval pro povinnost podávat zprávy, kterou má Komise, stanovený v první fázi mechanismu, je příliš krátký, vzhledem k tomu, že ačkoli případy neuplatňování vzájemnosti sice lze vyřešit na politické úrovni, v praxi může být pro zavedení bezvízového styku zapotřebí více času. Za druhé, maximální (90denní) lhůta pro zavedení vízové povinnosti může být v konkrétních případech některých třetích zemí příliš krátká (např. není dostatečná pro znovuzavedení vízové povinnosti pro občany Spojených států v praxi).

Závěrem je třeba uvést, že jelikož i přes výše uvedené nedostatky současný mechanismus vízové vzájemnosti přispěl k vyřešení převážné většiny případů neuplatňování vzájemnosti v posledních dvou a půl letech, Komise v tuto chvíli nezvažuje legislativní návrh na revizi tohoto mechanismu.

Využívání přenesení pravomoci

Podle článku 4b nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 4 písm. f) na dobu pěti let od 9. ledna 2014 a Komise předloží zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Komise oznamuje, že této pravomoci nevyužila.

V.Závěr a další postup

Závazkem a prioritou Komise i nadále zůstává dosažení úplné vízové vzájemnosti pro všechny členské státy.

Komise vítá skutečnost, že Kanada v souladu se svým dřívějším závazkem zrušila od 1. prosince 2017 vízovou povinnost pro všechny bulharské a rumunské občany. Úplné vízové vzájemnosti s Kanadou tedy bylo dosaženo.

Komise bude nadále naléhat na Spojené státy, aby v duchu společného prohlášení přijatého v červnu 2017 dále spolupracovaly s pěti dotčenými členskými státy a Komisí s cílem urychlit dosažení úplné vízové vzájemnosti. To by mělo vést k intenzivnějším a konkrétním opatřením na všech stranách.

Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo úplné vízové vzájemnosti s Kanadou, a k probíhající práci se Spojenými státy Komise za současného stavu věcí trvá na svém postoji, že nejvhodnějším způsobem, jak dále postupovat, je pokračovat ve spolupráci a společné diplomatické angažovanosti. Komise i nadále zastává názor, že přijetí aktu v přenesené pravomoci, jímž se dočasně pozastavuje bezvízový režim pro občany USA, by bylo v současné době kontraproduktivní a navíc by mohlo ohrozit dosažení cíle, kterým je bezvízový režim pro všechny občany EU cestující do Spojených států. Tento postoj lze s ohledem na budoucí vývoj přehodnotit.

Pokud jde o posouzení Komise týkající se účinnosti mechanismu vzájemnosti, Komise uznává pokrok, jehož bylo dosaženo od přijetí revidovaného mechanismu. Ačkoli tento pokrok nelze připisovat pouze uvedenému mechanismu, vytváří nástroj, který umožňuje kolektivní a koordinovaný postup na úrovni EU v případech neuplatňování vzájemnosti, a má se za to, že se osvědčil jako užitečný nástroj ve vztahu k některým třetím zemím. V tuto chvíli Komise nemá v úmyslu předložit legislativní návrh na revizi tohoto mechanismu.

Komise je i nadále odhodlána úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou ohledně dalšího postupu a nejpozději na podzim roku 2018 je bude informovat o dalším vývoji.

(1)

     COM(2016) 221 final ze dne 12. dubna 2016.

(2)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1289/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 347, 11.12.2013, s. 74.

(3)

     COM(2016) 481 final ze dne 12. července 2016.

(4)

     COM(2016) 816 final ze dne 21. prosince 2016.

(5)

     COM(2017) 227 final ze dne 2. května 2017.

(6)

      http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P8-TA-2017-0060+0+DOC+XML+V0//CS  

(7)

      http://www2.consilium.europa.eu/media/32024/20171204-joint-statement.pdf  

(8)

      http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-17-1671_en.htm  

(9)

      https://www.uscis.gov/ilink/docView/SLB/HTML/SLB/0-0-0-1/0-0-0-29/0-0-0-4391.html

(10)

     http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-17-4735_en.htm

(11)

     Ministerstvo zahraničních věcí Spojených států zveřejnilo v listopadu 2017 statistiky o odmítnutých žádostech pro rozpočtový rok 2017. Bulharsko: 14,97 %; Chorvatsko: 5,1 %; Kypr: 1,69 %; Polsko: 5,92 %; Rumunsko: 11,76 %.

(12)

     Dohoda o posílení spolupráce v oblasti prosazování práva v zájmu předcházení závažné trestné činnosti a boji proti ní.

(13)

     Předchozí mechanismus, který vstoupil v platnost v roce 2005, umožnil Komisi poté, co členské státy oznámily případy neuplatňování zásady vzájemnosti, předložit návrh stanovující dočasné obnovení vízové povinnosti pro státní příslušníky dotčené třetí země.

(14)

     Další podrobnosti viz bod I.b první zprávy o uplatňování zásady vzájemnosti – K(2004) 7218 v konečném znění.