This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52017DC0749
REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS Ninth Report on the implementation status and the programmes for implementation (as required by Article 17) of Council Directive 91/271/EEC concerning urban waste water treatment
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Devátá zpráva o stavu provádění a o programech provádění (podle článku 17) směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Devátá zpráva o stavu provádění a o programech provádění (podle článku 17) směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod
COM/2017/0749 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 14.12.2017
COM(2017) 749 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Devátá zpráva o stavu provádění a o programech provádění (podle článku 17) směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod
{SWD(2017) 445 final}
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Devátá zpráva o stavu provádění a o programech provádění (podle článku 17) směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod
Obsah
1. Politické souvislosti
2. Posouzení souladu
2.1 Stokové soustavy a/nebo jiné vyhovující systémy
2.2 Sekundární nebo biologické čištění
2.3 Čištění podle přísnějších požadavků nebo terciární čištění a citlivé oblasti
2.4 Míra nesouladu
2.5 Tendence, pokud jde o soulad
2.6 Velká města / velcí znečišťovatelé
2.7 Produkce a opětovné použití kalů z čistíren odpadních vod
2.8 Opětovné použití odpadních vod
3. Provádění směrnice o čištění městských odpadních vod a stav vod
4. Podpora souladu
4.1 Programy financování
4.2 Prosazování práva
4.3 Strategie na podporu souladu
4.4 Výzkum a inovace
5. Zlepšení procesu předávání informací
6. Zaměstnanost, růst a investice
7. Hodnocení směrnice o čištění městských odpadních vod
8. Závěry
1. Politické souvislosti
Směrnice o čištění městských odpadních vod je z hlediska ochrany životního prostředí a lidského zdraví jedním z klíčových nástrojů politiky v rámci acquis EU, které se týká vody. Pokrok v provádění směrnice o čištění městských odpadních vod za posledních 25 let hrál podstatnou úlohu při zlepšování jakosti vody v řekách, jezerech a mořích EU (viz obr. 1). Byl na něm z velké části založen také pokrok při dosahování cílů dalších směrnic EU, jako je směrnice o pitné vodě, směrnice o vodách ke koupání, rámcová směrnice o vodě a rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí 1 . Spolu se směrnicí o vodách ke koupání a směrnicí o pitné vodě přispívá tato směrnice rovněž k růstu a zaměstnanosti. Například:
·do vodní infrastruktury je třeba každoročně investovat 19 až 25 miliard EUR,
·s hospodařením s vodou souvisí přibližně 600 000 pracovních míst (ekvivalentů plného pracovního úvazku).
Obr. 1 — Vývoj biochemické spotřeby kyslíku (BOD5) v evropských řekách – snížení hodnoty BOD5 je ukazatelem zlepšení jakosti vod v EU (zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA 2 )).
Směrnici o čištění městských odpadních vod je třeba chápat také v souvislosti s realizací cíle udržitelného rozvoje č. 6 – „zajistit přístup k vodě a hygienickým zařízením pro všechny“ 3 . Zejména pokud se vezme v úvahu, že 2,4 miliardy lidí na světě nemá přístup ke kvalitnějším hygienickým zařízením a na úrovni EU je to stále zhruba 10 milionů lidí. Cíl udržitelného rozvoje č. 6 přináší novou naději na zlepšení zdraví a životního prostředí pro každého. Nabízí také příležitost k investicím a činnostem ve vodohospodářství.
Tato zpráva vychází z údajů shromážděných od ledna do prosince 2014 podle požadavků článků 15 a 17 směrnice o čištění městských odpadních vod. Je k ní připojen pracovní dokument útvarů obsahující podrobnější analýzu. Pro účely této zprávy Komise posoudila situaci ve všech členských státech 4 na základě přesných údajů o provádění. To bylo možné díky důkladnému dialogu s členskými státy a zdokonalení nástrojů IT používaných Komisí a Evropskou agenturou pro životní prostředí. 5 6 Zpráva ukazuje, že země, které k EU přistoupily od roku 2004 (EU-13 7 ), dosáhly při realizaci cílů významného zlepšení.
2. Posouzení souladu
V roce 2014 měla EU přibližně 23 500 „aglomerací“ ve smyslu směrnice o čištění městských odpadních vod s populačním ekvivalentem (dále jen „PE“) 2 000 nebo vyšším. Tyto aglomerace produkovaly celkové zatížení 604 milionů populačních ekvivalentů (dále jen „mil. PE“), odpovídající splaškům, ale také některým průmyslovým odpadním vodám a dešťovým vodám. Rozdíl oproti zatížení uvedenému v předchozí zprávě (500 mil. PE) je dán především zařazením Polska a Itálie.
Celkem 580 „velkých měst“ s více než 150 000 obyvateli produkovalo celkové zatížení 256 mil. PE – neboli 42 % celkového zatížení. Obrázek 2 ukazuje, že v aglomeracích s více než 10 000 PE je produkováno 89 % celkového zatížení, a tyto aglomerace jsou proto z hlediska dosažení souladu považovány za prioritu.
|
Obr. 2 – Celkové zatížení odpadními vodami v EU podle velikosti aglomerace ve srovnání s kapacitou čistíren odpadních vod |
Celkově EU do roku 2014 dosáhla vysoké míry souladu:
·94,7 % u odvádění (prostřednictvím stokových soustav či alternativních individuálních nebo jiných vyhovujících systémů 8 ),
·88,7 % u sekundárního čištění,
·84,5 % u čištění podle přísnějších požadavků, než jaké jsou kladeny na sekundární čištění, v případě potřeby včetně odstraňování dusíku (N) a/nebo fosforu (P).
Přetrvávají však významné rozdíly mezi členskými státy, zejména ohledně souladu s požadavky na čištění podle přísnějších požadavků (viz níže).
|
|
Obr. 3 – Míra souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod (vážený průměr – rok 2014) na úrovni zemí EU-28, EU-15 a EU-13 (článek 3 – odvádění, článek 4 – sekundární čištění, článek 5 – čištění podle přísnějších požadavků). Sekundární čištění je v zemích EU-13 vyšší vzhledem k diferencovaným podmínkám a lhůtám v přístupových smlouvách.
Celková míra souladu v EU se oproti předchozí zprávě (98,4 % u odvádění, 91,9 % u sekundárního čištění a 87,9 % u čištění podle přísnějších požadavků) poněkud snížila, avšak hodnoty v současné zprávě vystihují aktuální stav provádění směrnice o čištění městských odpadních vod přesněji než hodnoty v minulé zprávě. Důvodem je kombinace faktorů, například:
·nové lhůty pro dosažení souladu u zemí EU-13,
·zařazení Itálie, Polska a Rumunska, u nichž je míra provádění nižší,
·lepší shromažďování a ověřování údajů.
Celková instalovaná kapacita čistíren v EU představuje zhruba 780 mil. PE (obr. 2), což je více než zatížení produkované na úrovni EU. To by v zásadě znamenalo, že budoucí potřeby v oblasti čištění budou plněny, i když situace je na různých místech různá. Vyskytují se případy naddimenzovanosti čistíren, ale i nedostatečného odvádění a/nebo napojení na stávající čistírny.
2.1 Stokové soustavy a/nebo jiné vyhovující systémy 9
Míra souladu v oblasti odvádění odpadních vod je v EU vysoká – průměrná hodnota činí 94,7 %. Pokles o 3,7 procentního bodu oproti předchozí zprávě je dán převážně zařazením Itálie a Polska a přesnějšími hodnotami u Rumunska 10 . U většiny členských států – s výjimkou Rumunska, Kypru a v menší míře Španělska 11 – se míra souladu nezměnila nebo zvýšila. V devatenácti členských státech je míra souladu velmi vysoká, v rozmezí 98 až 100 %, zatímco ve čtyřech členských státech (Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Kypr) zůstává stále nízká, menší než 70 %.
Používání individuálních nebo jiných vyhovujících systémů jako alternativy k centralizovanému odvádění se ve srovnání s osmou zprávou v průměru snížilo. Vyšší hodnoty lze u těchto systémů pozorovat na Slovensku, v Řecku, v Maďarsku, v Polsku a v České republice. Komise nyní šetří, zda jsou podmínky pro používání individuálních nebo jiných vyhovujících systémů (registr, povolení, sledování a inspekce, typy a související ochrana životního prostředí) v souladu s požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod.
Obr. 4 – Pokrok v míře souladu s článkem 3 směrnice o čištění městských odpadních vod v posledních třech zprávách v % dotčeného zatížení – údaje z let 2010, 2012 a 2014
2.2 Sekundární nebo biologické čištění 12
Náležitému sekundárnímu čištění je podrobováno 88,7 % odpadních vod v EU, což znamená pokles o 3,2 % oproti předchozí zprávě. Důvody této skutečnosti jsou vysvětleny v bodě 2.1. V sedmnácti členských státech činila míra souladu 90 až 100 %, zatímco čtyři členské státy (Malta, Rumunsko, Bulharsko a Slovinsko), kde se míra souladu pohybovala pod 20 %, musí v tomto směru vyvinout ještě značné úsilí. Irsko, jehož míra souladu nedosahuje 70 %, je specifický případ 13 a Itálie dosahuje pokroku jen pomalu. Navzdory nižší průměrné míře souladu za celou EU se tato míra u zemí EU-13 zvýšila z 68 % v osmé zprávě na 75 %. Pozoruhodného pokroku dosáhly země jako Estonsko, Lotyšsko, Litva a Slovensko. Zahrnutím Polska se snížila průměrná míra za země EU-28, ale zvýšila se průměrná míra za země EU-13.
Obr. 5 – Pokrok v míře souladu s článkem 4 směrnice o čištění městských odpadních vod v posledních třech zprávách v % dotčeného zatížení – údaje z let 2010, 2012 a 2014
2.3 Čištění podle přísnějších požadavků nebo terciární čištění a citlivé oblasti 14
Čištění podle přísnějších požadavků (než jsou požadavky na sekundární čištění 15 ) se uplatňuje u odpadních vod vypouštěných do oblastí pokrývajících 76 % území EU. Patnáct členských států je uplatňuje na celém svém území, zatímco zbylých třináct vymezilo určité oblasti jako „citlivé“ podle směrnice o čištění městských odpadních vod. Území vymezené jako „citlivé“ bylo v těchto třinácti státech rozšířeno, takže se celkové území EU vymezené jako „citlivé“ zvětšilo o 4 %, čímž došlo ke zlepšení ochrany vod.
Míra souladu u čištění podle přísnějších požadavků (které se vztahuje na aglomerace vypouštějící vodu do „citlivých“ oblastí) činí 84,5 %, což znamená pokles o 3,4 % oproti předchozí zprávě. To je dáno především dostupností přesnějších údajů, ale také tím, že nové hlášené údaje ukazují u Itálie, Polska a Rumunska nižší soulad, který je pod průměrem EU. V menší míře je to způsobeno rovněž mírným zhoršením výsledků u osmi členských států kvůli uplynutí nových lhůt pro dosažení souladu. Patnáct členských států dosáhlo míry souladu 85 až 100 % (včetně Kypru, Estonska, Maďarska, Lotyšska a Litvy). Celkově dosud přetrvávají velké rozdíly mezi členskými státy – míry souladu se pohybují od hodnot nižších než 70 % po plný soulad – a touto skutečností je třeba se dostatečně zabývat. Významné úsilí je stále zapotřebí v několika členských státech, kde míra souladu nedosahuje ani 20 % (Bulharsko, Malta, Irsko a Rumunsko).
Obr. 6 – Pokrok v míře souladu s článkem 5 směrnice o čištění městských odpadních vod v posledních třech zprávách v % dotčeného zatížení – údaje z let 2010, 2012 a 2014
2.4 Míra nesouladu
„Míru nesouladu“ (kolik zbývá do dosažení úplného souladu) lze definovat jako výpočet zatížení odpadními vodami v PE, které nebyly řádně odvedeny nebo vyčištěny. Ukazuje míru, v jaké je ještě třeba vyvinout úsilí, ale podává také realističtější obrázek o dosaženém pokroku. Vypočítá se na základě zbývajících PE, které musí být odvedeny, nebo pokud byly odvedeny, které musí být ještě přiměřeně vyčištěny, aby byly v plném rozsahu splněny podmínky směrnice o čištění městských odpadních vod. Obrázek, který tento koncept podává, doplňuje posouzení souladu, podle něhož jsou „v souladu“ pouze aglomerace, které požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod splňují v plném rozsahu. 16
Na níže uvedeném grafu (obr. 7) jsou znázorněny trendy v „míře nesouladu“: mezi lety 2012 a 2014 byl odveden další přibližně 1 milion PE, dalších 10 milionů PE bylo podrobeno sekundárnímu čištění „v souladu“ se směrnicí a dalších 5 milionů PE bylo podrobeno čištění podle přísnějších požadavků „v souladu“ se směrnicí. 17
Obr. 7 – Míra nesouladu v zemích EU-27. Vývoj od roku 2012 do roku 2014 (bez Chorvatska) v % a mil. PE
„Míra nesouladu“ vypočítaná na základě údajů za rok 2014 jasněji ukazuje povahu a rozsah zbývajících problémů:
·řádně odváděno není 11 milionů PE (1,8 % celkového zatížení v EU). PE, které nejsou řádně odváděny, nejsou ani řádně čištěny,
·výkonnostní požadavky na sekundární čištění nesplňuje 41 milionů PE (7,2 % celkového zatížení v EU, které vyžaduje toto čištění),
·výkonnostní požadavky na čištění podle přísnějších požadavků nesplňuje 45 milionů PE (11,9 % celkového zatížení v EU, které vyžaduje toto čištění).
Mezi členskými státy existují velké rozdíly. Devět zemí má „míru nesouladu“ u odvádění, sekundárního čištění nebo čištění podle přísnějších požadavků vyšší než 20 %. Nízká „míra nesouladu“ dosažená v některých zemích u odvádění nebo čištění vychází ze značné míry používání individuálních nebo jiných vyhovujících systémů.
Obr. 8 – Míra nesouladu (odvádění) v členských státech EU (údaje za rok 2014). Některé členské státy nejsou na tomto grafu zobrazeny, protože jejich míra nesouladu činí 0 %.
Obr. 9 – Míra nesouladu (sekundární čištění) v členských státech EU (údaje za rok 2014)
Obr. 10 – Míra nesouladu (čištění podle přísnějších požadavků) v členských státech EU (údaje za rok 2014)
2.5 Tendence, pokud jde o soulad
Trendy v provádění jsou celkově pozitivní, zejména u zemí EU-13: jejich průměrná míra souladu v oblasti odvádění, sekundárního čištění a čištění podle přísnějších požadavků se od roku 2009/2010 (tj. za období tří zpráv) významně zvýšila. Snížení souladu u odvádění na úrovni zemí EU-13 v této zprávě je dáno především soustavným používáním správné metodiky posuzování souladu s právními předpisy.
Obr. 11 – Historický vývoj míry souladu (1998–2014)
Některé země však mají do plného souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod ještě daleko. Ve specifické situaci je Malta: její infrastruktura je zčásti zavedena, ale má provozní problémy, které je třeba vyřešit. 18 Některé členské státy mají i po více než 25 letech uplatňování směrnice o čištění městských odpadních vod stále obtíže s dosažením plného souladu – patří k nim Irsko, Itálie, Španělsko a Portugalsko.
2.6 Velká města / velcí znečišťovatelé
Jak je vysvětleno výše, 580 velkých měst v EU produkuje 42 % celkového zatížení odpadními vodami v EU. Z tohoto zatížení je 86 % podrobováno čištění podle přísnějších požadavků než u sekundárního čištění. Procento zatížení, které se neodvádí a nečistí, zůstalo ve srovnání s předchozí zprávou stabilní, tj. přibližně 2,3 %. Míra souladu je různá; u 18 z 27 hlavních měst 19 lze mít za to, že v roce 2014 dosáhla plného souladu – to je o čtyři více než v předchozí zprávě. U hlavních měst, která souladu dosud nedosáhla 20 , je zapotřebí vyvinout další úsilí.
2.7 Produkce a opětovné použití kalů z čistíren odpadních vod
Na základě údajů za rok 2014 lze upozornit na některá důležitá fakta a čísla týkající se nakládání s kaly:
·V EU bylo vyprodukováno 8,7 milionu tun sušiny kalu, to znamená přibližně 17 kg na obyvatele.
·Bulharsko, Kypr, Itálie, Portugalsko a Rumunsko vykázaly podíl nižší než 10 kg na obyvatele, což svědčí o nedostatečné úrovni odvádění a čištění.
·Z vyprodukovaných kalů bylo 58 % opětovně použito, především v zemědělství (obr. 12).
Obr. 12 – Určení hlášených kalů z městských odpadních vod
Toto odvětví může významně přispívat k oběhovému hospodářství:
·Více než polovina fosforu odstraněného z odpadních vod v čistírnách byla opětovně použita nebo recyklována.
·Množství dusíku a fosforu recyklovaných do půdy dosahuje v obou případech 250 000 tun 21 . Jelikož dusík má hodnotu 1 300 EUR za tunu a oxid fosforečný (P2O5) hodnotu 900 EUR za tunu 22 , celková hodnota získaná recyklací kalů z čistíren odpadních vod by v roce 2014 činila 550 milionů EUR. 23
·Spalováno je 27 % kalů (především kalů produkovaných v městských oblastech). To se nejčastěji provádí v Rakousku, Německu a Nizozemsku.
Ke snižování produkce kalů a současně k výrobě obnovitelné energie (bioplynu) přispívá rozvoj technologie digesce.
2.8 Opětovné použití odpadních vod
Poslední hlášené informace potvrzují omezené opětovné používání odpadních vod: pouze osm členských států (Řecko, Spojené království, Francie, Itálie, Malta, Kypr, Španělsko a Belgie) uvedlo, že pravidelně opětovně používají část vyčištěných odpadních vod. Související údaje se pravidelně neshromažďují, a tedy nejsou zcela dostupné. Procento vyčištěných odpadních vod, které jsou opětovně použity, se pohybuje od 0,08 % ve Spojeném království po 97 % na Kypru, přičemž průměr EU činí 2 %. K opětovnému použití dochází především v zemědělství a příležitostně také v průmyslu a při doplňování zvodní. Chorvatsko, Maďarsko, Slovensko a Rumunsko informovaly o záměru opětovně používat odpadní vody v budoucnosti. Lotyšsko a Rakousko vysvětlily, že to vzhledem k velké dostupnosti sladké vody není nezbytné. Zbývajících čtrnáct členských států uvedlo, že odpadní vody opětovně nepoužívají.
V souvislosti se svým sdělením „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ 24 připravuje Komise legislativní iniciativu na podporu opětovného používání odpadních vod. Cílem tohoto opatření EU by bylo umožnit nákladově efektivní opětovné používání odpadních vod pro zavlažování v zemědělství při zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí.
3. Provádění směrnice o čištění městských odpadních vod a stav vod
Zvýšení kvality mnoha řek v EU díky uplatňování směrnice o čištění městských odpadních vod 25 lze prokázat posouzením parametrů, jako je BOD5 26 (viz obr. 1), amonium nebo fosforečnany. Pokud jde o dobrý ekologický stav, který zohledňuje biologický život, lze obdobné závěry vyvodit obtížněji. Analýza počtu druhů ryb v některých řekách (například Seině 27 ) však jasně ukazuje, že se tento počet zvýšil souběžně se snížením vypouštění nevyčištěných odpadních vod. Důvodem je skutečnost, že silné znečištění odpadními vodami způsobuje nedostatek kyslíku a brání vývoji citlivých biologických druhů.
V současnosti Komise zkoumá druhé plány povodí (za období 2009–2015) předložené podle rámcové směrnice o vodě a v roce 2018 zveřejní zprávu o posouzení.
4. Podpora souladu
Komise připravila několik iniciativ s cílem podpořit a zajistit plné uplatňování směrnice o čištění městských odpadních vod.
4.1 Programy financování
Evropské fondy, zejména Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti, hrají rozhodující úlohu při provádění politik EU v oblasti vodohospodářství. 28 Tato podpora trvá poslední dvě desetiletí a zahrnuje jak financování, tak prosazování podpůrného politického rámce: na investice ve vodohospodářství bylo přiděleno 20,7 miliardy EUR v období 2000–2006 a 21,9 miliardy EUR v období 2007–2013.
V období 2014–2020 jsou investice soustředěny do členských států s méně rozvinutými regiony. Voda, na kterou je přidělena částka 14,8 miliardy EUR, je nejdůležitější environmentální oblastí politiky soudržnosti. Důraz se klade na čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, avšak investuje se také do ochrany vody, předcházení povodním a dalších oblastí souvisejících s vodou. Tato podpora aktivuje dodatečné soukromé financování a doplňují ji další zdroje financování z EU, jako je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, program LIFE a program Horizont 2020.
Největší část dostupného rozpočtu, zhruba 10 miliard EUR, je určena na infrastrukturu pro čištění odpadních vod, včetně výstavby nebo modernizace čistíren a kanalizačních sítí, přičemž část financování směřuje také na nakládání s kaly. Očekává se, že v období 2014–2020 členské státy k novým nebo modernizovaným zařízením na čištění odpadních vod připojí 17 milionů lidí, kteří tak přibudou k 7 milionům lidí připojeným mezi roky 2007 a 2013.
Politika soudržnosti obsahuje také politický rámec pro integrovaný regionální rozvoj, který funguje v partnerské spolupráci se zúčastněnými subjekty na místě. Tento rámec zahrnuje nezbytné podmínky pro financování. Aby bylo zajištěno optimální využití zdrojů, musí investice vycházet z plánů povodí členských států, které jsou stanoveny v rámcové směrnici o vodě. Pro finanční udržitelnost projektů jsou navíc nutné politiky stanovování cen za vodu, které náležitě vybízejí k efektivnímu využívání vody. Ty v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ zahrnují přiměřený příspěvek různých způsobů využívání vody k uhrazení nákladů na vodohospodářské služby. Tato „podmíněnost ex ante“ rovněž podpořila uplatňování rámcové směrnice o vodě.
4.2 Prosazování práva
V roce 2014 zahájila Komise šetření v případě většiny zemí, jež přistoupily v roce 2004 nebo později, a vůči těm, které porušovaly své povinnosti, zahájila v letech 2016 a 2017 řízení o nesplnění povinnosti.
U zemí, které byly členskými státy již před rokem 2004, vedla zjištěná porušení k několika řízením o nesplnění povinnosti a většiny z nich se již týká alespoň jeden rozsudek Soudního dvora Evropské unie. Od doby, kdy Komise zveřejnila svou osmou zprávu o provádění 29 , vydal Soudní dvůr čtyři rozsudky a dvě soudní řízení stále probíhají.
Jedním z těchto rozsudků bylo Portugalsko odsouzeno podle článku 260 SFEU (druhý rozsudek). Dosud byly za neplnění směrnice o čištění městských odpadních vod k pokutám a/nebo penále Soudním dvorem odsouzeny čtyři členské státy (Belgie, Lucembursko, Portugalsko a Řecko). Členským státům se uloží zaplacení pokuty a/nebo paušální částky, jestliže nevyhoví předchozímu rozsudku Soudního dvora ve stejné věci.
4.3 Strategie na podporu souladu
Komise realizovala několik činností pro zlepšení souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod, například:
·pořádání pracovních setkání, seminářů a zasedání v kandidátských/přistupujících zemích nebo v členských státech v prvních letech po jejich přistoupení k EU s cílem poskytnout nezbytnou podporu pro budoucí vysokou úroveň provádění,
·koordinace a spolupráce mezi GŘ pro životní prostředí a GŘ pro regionální a městskou politiku za účelem zajištění co nejlepších výsledků operačních programů,
·zdokonalení formulářů pro předávání informací podle článku 17 a zlepšení správy údajů pomocí nového nástroje IT,
·zahajování řízení o nesplnění povinnosti v případech trvajícího porušování směrnice.
Navzdory těmto snahám a následnému pokroku, kterého bylo v mnoha případech dosaženo, je v některých členských státech stále zapotřebí provádění zlepšit. Komise proto zvažuje další iniciativy a ad hoc dialogy s členskými státy, které mají s prováděním směrnice o čištění městských odpadních vod největší potíže.
4.4 Výzkum a inovace
Výzkum a inovace se významným způsobem podílejí na provádění směrnice o čištění městských odpadních vod. Pro účinnější čištění městských odpadních vod a snížení nákladů na dodržování předpisů jsou nezbytné nové technologie a inovativní obchodní a správní modely. Na podporu výzkumu a inovací financoval sedmý rámcový program EU pro výzkum a inovace v období 2007–2013 více než 140 projektů v oblasti výzkumu a inovací, které souvisejí s odpadními vodami, v celkové hodnotě 330 milionů EUR. Další projekty jsou nebo budou podporovány programem Horizont 2020 v současném období 2014–2020.
5. Zlepšení procesu předávání informací
Do centralizované databáze Evropské agentury pro životní prostředí je předáván velmi velký objem údajů. To znesnadňuje získávání, používání a zobrazování dostupných údajů, jakož i jejich propojení s dalšími souvisejícími databázemi a zdroji informací, jako jsou zprávy týkající se rámcové směrnice o vodě, sítě Natura 2000, kvality vod ke koupání či stavu životního prostředí. Přístup k informacím na úrovni EU zlepšil aktualizovaný prohlížeč údajů Evropské agentury pro životní prostředí. 30 Proces předávání informací a přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí se zlepšily díky tomu, že byla jako součást strukturovaného rámce pro provádění a informace vyvinuta uživatelsky vstřícná digitální platforma 31 na národní úrovni. K tomu došlo v rámci devátého procesu předávání informací. Strukturovaný rámec pro provádění a informace je webový nástroj s otevřeným zdrojovým kódem umožňující automatizované a standardizované zpracování a šíření údajů.
Obr. 13 – Příklad obrázku národní platformy Irska
Dvacet osm národních platforem ve strukturovaném rámci pro provádění a informace šíří údaje prostřednictvím grafů, map, tabulek a statistik, které mají výraznou geoprostorovou složku a provádějí také automatické výpočty. Zobrazují se rovněž informace o plánovaných projektech zaměřených na dosažení souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod. Kromě toho jsou do tohoto nástroje plně začleněny informace o vodách ke koupání, síti Natura 2000 a kvalitě řek.
6. Zaměstnanost, růst a investice
Spolu se směrnicí o pitné vodě a směrnicemi o odpadech patří směrnice o čištění městských odpadních vod k právním předpisům EU v oblasti životního prostředí, které mají největší hospodářské důsledky. Směrnice o čištění městských odpadních vod významně přispívá k investování do údržby a dalšího vylepšování zařízení na čištění odpadních vod v Evropě a poskytuje také konkurenční výhodu společnostem působícím za hranicemi Evropy.
Členské státy EU-28 předaly podrobné informace o 11 500 probíhajících a plánovaných projektech zaměřených na dosažení souladu s požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod. K těmto projektům patří předpokládaná výstavba nebo renovace alespoň 6 000 čistíren s celkovou kapacitou přibližně 94 milionů PE neboli 12 % celkové kapacity EU.
Podle zpráv členských států se investice do městských odpadních vod zvýšily a ustálily se na úrovni 19 až 25 miliard EUR za rok (přestože některé členské státy poskytly pouze částečné informace, bez údajů o obnově a rozšiřování infrastruktury). Investice v tomto odvětví představují průměrně 38–50 EUR na obyvatele a rok.
|
|
Obr. 14 – Investice do nových a obnovených stokových soustav a čistíren odpadních vod v EU (v mld. EUR za rok)
Na základě číselných údajů předaných pro účely zprávy podle článku 17 lze u zemí EU-13 pozorovat pokles investic ve srovnání s předchozím sledovaným obdobím. To je způsobeno vyšší mírou provedení.
Podle odhadů členských států jsou v příštích deseti letech pro zajištění souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod zapotřebí investice ve výši přibližně 49 miliard EUR. Sem patří také investice do rostoucího počtu projektů pro omezení případů přelití v důsledku přívalových srážek a částečnou obnovu/zdokonalení infrastruktury (např. nahrazení individuálních nebo jiných vyhovujících systémů stokovými soustavami). Očekává se, že tyto investice budou zčásti hrazeny z fondů EU.
Předpokládá se, že ve zbývajících 15 členských státech investice porostou, zejména do obnovy infrastruktury a lepší regulace srážkových událostí (přelití v důsledku přívalových srážek). Některé země, jako je Itálie nebo Španělsko, musí ještě výrazně zvýšit investice, aby dosáhly plného souladu s hlavními požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod.
Hovoříme-li o celém odvětví odpadních vod 32 včetně vývozu, je důležité upozornit na jeho podstatný příspěvek k evropskému hospodářství. Toto odvětví každoročně vytváří hodnotu produkce ve výši zhruba 96 miliard EUR a přidanou hodnotu ve výši zhruba 41 miliard EUR. Vytváří také pracovní místa odpovídající přibližně 600 000 ekvivalentům plného pracovního úvazku.
Komise se v současnosti zabývá možností posoudit celkové investiční potřeby v oblasti údržby a nových zařízení v celé EU.
7. Hodnocení směrnice o čištění městských odpadních vod
Komise nyní provádí hodnocení směrnice. Rozsah a cíle tohoto hodnocení jsou popsány v plánu, který byl zveřejněn s cílem získat zpětnou vazbu. 33
8. Závěry
·Dále investovat do odvětví odpadních vod s cílem zvýšit nebo udržet míru provedení. Je třeba se zvláště zaměřit na některé členské státy, ve kterých je míra provedení stále nízká, a obecněji na čištění podle přísnějších požadavků spolu s potřebou zajistit kvalitní provoz a údržbu infrastruktury.
·Shromáždit další poznatky o způsobu fungování individuálních nebo jiných vyhovujících systémů.
·Zlepšit kvalitu a využití kalů.
·Snížit dopady případů přelití v důsledku přívalových srážek, které vedou ke znečištění vodních útvarů nevyčištěnými odpadními vodami. Toho lze dosáhnout:
opodporou přírodních systémů zadržování vody,
ozlepšením řízení sítí ve spojení s čistírnami odpadních vod,
ododatečnými investicemi (v případě potřeby 34 ).
·Zlepšit propojení mezi základními požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod a rámcové směrnice o vodě, zvláště pokud tyto požadavky nepostačují k dosažení souladu s cíli v oblasti jakosti vody stanovenými v rámcové směrnici o vodě.
·Zvýšit opětovné používání vyčištěných odpadních vod (v případech nedostatku vody) při zajištění patřičné jakosti vody.
·Optimalizovat spotřebu energie hygienickými systémy a pokud možno vyrábět obnovitelnou energii (např. bioplyn) na úrovni čistíren odpadních vod.
·Zajistit cenovou dostupnost služeb v oblasti odpadních vod při vědomí, že investiční potřeby ve vodohospodářství se netýkají jen odvádění a čištění, ale jsou širší, protože zahrnují také pitnou vodu, protipovodňovou ochranu a dostupnost vody v některých regionech.
Tyto výzvy a další zjištění nadcházejícího hodnocení ovlivní úvahy Komise o možných dalších opatřeních. Mezitím bude věnována zvláštní pozornost členským státům, které mají s prováděním směrnice potíže, a proces předávání informací bude zdokonalen tak, aby bylo zajištěno vhodné a včasné shromažďování a posuzování údajů.
28 evropských národních internetových stránek o městských odpadních vodách, https://www.geospatialworld.net/news-posts/geospatial-media-communications-announces-winners-geospatial-excellence-award/
