EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.11.2017

COM(2017) 667 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EMPTY

Dosažení prosperity prostřednictvím obchodu a investic
Aktualizace společné strategie EU z roku 2007 pro pomoc na podporu obchodu

Updating the 2007 Joint EU Strategy on Aid for Trade

Dosažení prosperity prostřednictvím obchodu a investic
Aktualizace společné strategie EU z roku 2007 pro pomoc na podporu obchodu

1Úvod

Pomoc v oblasti obchodu je pomoc poskytovaná na podporu úsilí partnerských zemí při rozvoji ekonomických kapacit a rozšiřování jejich obchodu jako prostředku pro růst a snižování chudoby. Od chvíle, kdy Světová obchodní organizace (WTO) tento koncept v roce 2005 představila, stal se dobře zavedeným zaměřením v rozvojové spolupráci na podporu rozvojových zemí při využívání výhod obchodu. Zahrnuje širokou škálu oblastí včetně tvorby obchodních politik, předpisů a norem souvisejících s obchodem, ekonomické infrastruktury (např. energetiky, dopravy, telekomunikací) a budování produktivní kapacity v odvětvích zaměřených na vývoz, jako je zemědělství, rybolov a výroba 1 .

V reakci na WTO formulovala EU v roce 2007 svoji strategii pro pomoc v oblasti obchodu 2 , „Zlepšení podpory EU se zaměřením na potřeby související s obchodem“, která měla představovat společnou reakci EU a jejích členských států s cílem pomoci rozvojovým zemím, a především nejméně rozvinutým zemím, s integrací do systému celosvětového obchodování založeného na pravidlech a s účinnějším využíváním obchodu k posílení růstu a snižování chudoby.

O deset let později se hospodářská realita významným způsobem změnila v důsledku vzestupu čím dál složitějších globálních hodnotových řetězců. Výrazně se změnil i politický kontext, a to jak na celosvětové úrovni, především díky Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 3 , tak na úrovni EU díky globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie 4 , novému Evropskému konsenzu o rozvoji 5 a strategii Obchod pro všechny 6 .

Cílem tohoto sdělení je aktualizovat současnou strategii pro pomoc v oblasti obchodu s ohledem na tento vývoj. Navrhuje na výsledcích založený integrovaný přístup k pomoci a investicím do obchodu, který zpřístupní většinu z široké škály dostupných nástrojů politiky EU za účelem zvýšení jejich celkového dopadu na růst a snižování chudoby. Důraz je kladen na tvorbu většího počtu kvalitnějších pracovních míst a na země, které to nejvíce potřebují, především na ty nejméně rozvinuté.

2Pomoc EU na podporu obchodu v uplynulých 10 letech

Podíváme-li se na uplynulých deset let, EU a její členské státy se etablovaly jako největší světový poskytovatel pomoci v oblasti obchodu. Zajišťují třetinu jejího celkového celosvětového objemu 7 . Závazky EU v souvislosti s pomocí na podporu obchodu mezi lety 2007 a 2015 celkově vzrostly o více než 85 % a dosáhly 96,79 miliardy EUR. Jen v roce 2015 dosáhly závazky rekordních 13,16 miliardy EUR. Důležitým prvkem pomoci na podporu obchodu je pomoc související s obchodem 8 (TRA), jejíhož cíle ve výši 2 miliard EUR bylo dosaženo v roce 2008, tedy o dva roky dříve, než bylo v plánu. Do roku 2015 dosáhla roční částka významné výše 2,8 miliardy EUR, čímž celková podpora poskytnutá v období 2007–2015 dosáhla 21,5 miliardy EUR. Z této celkové pomoci bylo 37 % přiděleno africkým, karibským a tichomořským státům (AKT). Podpora nejméně rozvinutým zemím v absolutních číslech zůstala stabilní a v období 2007–2015 dosáhla téměř 18 miliard EUR (19 % celkové pomoci v EU na podporu obchodu), zatímco v relativních číslech poklesla, jelikož celková pomoc EU v oblasti obchodu se rozšířila.

Pokud jde o kvalitu, pomoc EU související s obchodem dosáhla významných výsledků ve většině prioritních oblastí. V nejméně rozvinutých zemích a v nestabilních situacích dokázala pomoc stabilizovat či dokonce zvětšit objemy obchodu 9 . Pomoc EU na podporu obchodu dosáhla pozitivních výsledků rovněž prostřednictvím širších regionálních nebo tematických víceletých iniciativ, jako je například podpora EU pro kapacity zemí AKT, pokud jde o začlenění se do mnohostranného systému obchodování a přípravu na dohody o hospodářském partnerství 10 .

Pomoc v oblasti obchodu zároveň nebyla příliš úspěšná při podpoře a diverzifikaci obchodu v nejchudších zemích a zemích v nestabilní situaci. Nejméně rozvinuté a nestabilní země navzdory značné podpoře a bezcelnímu přístupu na trh EU pro většinu svých výrobků 11 zůstaly na okraji světového hospodářství 12 . Podíl zpracovatelského průmyslu v nejméně rozvinutých zemích ve výši 12 % v roce 2015 byl stále velmi výrazně pod průměrnou 20% úrovní rozvojových zemí. Schodek obchodní bilance nejméně rozvinutých zemí v oblasti zboží a služeb se mezi lety 2006 a 2015 rapidně zvýšil ze 7,3 miliardy USD na 104,2 miliardy USD a podíl těchto zemí na světovém vývozu byl v roce 2015 stále nižší než 1 %, přestože představují 12,8 % světové populace.

3Měnící se světové hospodářství a souvislosti politiky

Globalizace hospodářských činností není nový jev, ale hnací síly globalizace a globalizační trendy se rychle mění 13 .

Jedním z klíčových trendů současnosti je vzestup globálních a regionálních hodnotových řetězců s mezinárodními výrobními sítěmi založenými čím dál více na obchodu mezi podniky a uvnitř nich. V mezinárodním obchodu nabývají na významu služby a digitalizace formuje globální hospodářství novými způsoby, z nichž mnohé teprve čekají na odhalení. Významný problém však představuje skutečnost, že zapojení mnoha rozvojových zemí do globálních hodnotových řetězců zůstává zanedbatelné. Industrializace, produktivita a diverzifikace hospodářství mnoha rozvojových zemí je stále na omezené úrovni, protože jsou nadále závislé na levné práci, vývozu komodit a primární produkci nižší kategorie. Toto vyžaduje značné reformy a investice, které finanční toky samy o sobě nebudou schopné provést.

Došlo i ke změně politických souvislostí. Akční program z Addis Abeby 14 přijatý v roce 2015 se zabývá prostředky potřebnými pro splnění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, která byla schválena krátce poté. Zdůrazňují význam mezinárodního obchodu a investic soukromého sektoru jako prostředku k jejich provádění souběžně s oficiální rozvojovou pomocí (ORP). Agenda 2030 zavádí nový a všeobecný model rozvoje pro nadcházející roky na základě integrace a vzájemné závislosti všech 17 cílů udržitelného rozvoje a 169 cílů okolo tří rozměrů udržitelného rozvoje: hospodářského, sociálního a environmentálního.

Pařížská dohoda o změně klimatu 15 požaduje strukturální reformy systémů výroby a obchodování, aby mohlo vzniknout nové nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu a mohlo se této změně přizpůsobit a zmírňovat ji. Přechod k oběhovému hospodářství přináší nové inovativní a ekonomické příležitosti, jichž by měly rozvojové země využít.

Tyto měnící se souvislosti jsou zohledněny ve dvou klíčových politických inciativách EU. První z nich, globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU, požaduje jednotnou EU schopnou reagovat, a to tím, že bude co nejvíce využívat široké škály nástrojů politiky, které má dispozici a z nichž jsou nejvýznamnější rozvojové a obchodní nástroje.

Druhá iniciativa, nový Evropský konsensus o rozvoji 16  , začleňuje do politiky rozvojové spolupráce EU změnu přístupu podle Agendy 2030. Zaměřuje se na snižování chudoby v souladu se zásadami účinné rozvojové spolupráce. Vyzývá k hledání synergií napříč politikami, lepší koordinaci a soudržnosti mezi subjekty a nástroji EU a k prosazování obchodu a odpovědných investic v rozvojových zemích s cílem podpořit udržitelný rozvoj v návaznosti na zaměření určená sdělením o obchodu, růstu a rozvoji 17 a aktualizovaná sdělením Obchod pro všechny z roku 2015.

Z těchto obnovených politických souvislostí vyplývají dva důležité aspekty. Zaprvé, zdroje oficiální rozvojové pomoci by měly směřovat tam, kde je jich nejvíce zapotřebí, především do nejméně rozvinutých zemí a zemí v nestabilní situaci. Zadruhé, dochází k posunu směrem ke strategičtějšímu využívání oficiální rozvojové pomoci jako katalyzátoru 18 pro mobilizaci dalších veřejných i soukromých finančních toků, například v rámci nového plánu vnějších investic (EIP) EU. Do budoucna se více veřejných i soukromých investic stane nedílnou součástí pomoci EU pro obchod a potřeby produktivní kapacity.

4Soudržná a účinná cesta kupředu

S ohledem na měnící se hospodářské a politické souvislosti je na čase provést přezkum pomoci EU na podporu obchodu. Cílem musí být podpora partnerských zemí v jejich úsilí činit pokrok v oblasti cílů udržitelného rozvoje a dosáhnout udržitelné prosperity skrze růst obchodu a investic, což vyžaduje následující zásadní změny oproti současné praxi:

I.snižovat aktuální roztříštěnost a zvyšovat vliv pomoci na podporu obchodu prostřednictvím lépe informovaného a koordinovaného plnění;

II.zvyšovat dopad pomoci EU na podporu obchodu zajištěním plné soudržnosti s nástroji napříč vnějšími politikami EU a jejich maximálního využití, především nového plánu vnějších investic, obchodních dohod a systémů obchodování;

III.více se zaměřit na sociální a environmentální rozměr udržitelnosti společně s hospodářským růstem podporujícím začlenění;

IV.lépe rozlišovat země, a to se zvýšeným zaměřením na nejméně rozvinuté země a země v nestabilní situaci;

V.lépe monitorovat a podávat zprávy.

4.1Zmírňování roztříštěnosti, zvyšování vlivu

Současné výdaje pomoci EU na podporu obchodu probíhají příliš decentralizovaně a rozdrobeně. Například v roce 2015 představovala pomoc EU na podporu obchodu ve výši 13,6 miliardy EUR třetinu celkové ORP EU a byla rozdělována na základě zhruba 3 000 rozhodnutí o financování a odpovídala téměř 90 kódům účelu OECD-DAC. Bylo tedy náročné zajistit optimální soudržnost a účinnost 19 .

Z tohoto důvodu je důležité lépe kombinovat širokou škálu rozvojových finančních nástrojů (dvoustranných, regionálních, tematických, atd.) a forem pomoci (technická pomoc, granty, rozpočtová podpora, partnerství, kombinování, atd.) na úrovni EU i členských států. Tato opatření by měla být doplněna úvěrovou činností mezinárodních a evropských rozvojových finančních institucí v rozvojových zemích s cílem poskytnout integrovanější a významnější reakci na potřeby partnerských zemí v oblasti obchodu a produktivních kapacit.

Má-li se EU významným způsobem úspěšně podílet na plnění cílů udržitelného rozvoje, musí se více soustředit na katalyzační efekt na soukromé investice. Evropský plán vnějších investic, který pokrývá Afriku a evropské sousedství, se bude řídit integrovaným přístupem. Bude rozšiřovat inovativní mechanismy sdílení rizik s novým Evropským fondem pro udržitelný rozvoj včetně záruky mobilizace kapitálu v kombinaci s technickou pomocí a zlepšování reforem investičního klimatu.

V souladu s vlastními rozvojovými strategiemi partnerských zemí a regionů a v jejich rámci se bude aktivně usilovat o synergie s obchodními dohodami a systémy obchodování EU, které se staly významnou hnací silou vztahu EU s rozvojovými zeměmi 20 . Poskytují příležitosti ke vstupu na trh, jichž místní malé a střední podniky dychtivě využívají. Přinášejí pobídky pro reformy, na nichž může dále stavět rozvojová spolupráce. Pomoc EU na podporu obchodu tak pomůže podpořit pozitivní dynamiku provádění dohod od samého začátku a přispěje k tomu, že budou úspěšné. Pomoc na podporu obchodu bude také využita k prohloubení rozvojového potenciálu dalších politik EU.

4.2Rostoucí význam

Účinnější směřování pomoci EU na podporu obchodu vyžaduje systematické využívání dostupných obchodních a investičních diagnostických nástrojů. Přístup založený na důkazech umožní důkladné pochopení hodnotových řetězců a navazujících trhů s cílem vést informovanější politický dialog s vládami partnerských zemí, což povede k lepšímu navrhování a dopadu projektů.

Budou zavedeny mechanismy pro skutečné zapojení zúčastněných stran. Strukturovaný dialog se soukromým sektorem je nutný k přesnému stanovení reforem v podnikatelském a obchodním prostředí, které podpoří investice a tvorbu pracovních míst. Při prosazování priorit, jako je tvorba pracovních míst pro mladé lidi, posilování ekonomického postavení žen, důstojná práce a environmentální normy, budou hrát klíčovou úlohu občanská společnost a sociální partneři. Výzkum a inovace slouží jako nástroj pro podporu investic a tvorbu pracovních míst. V rámci svých pravomocí mají i místní orgány silný vliv na podpůrné prostředí pro podnikání a důstojnou práci a v oblasti účinnosti a správy místních agentur zodpovědných za správu regulace.

Kromě pokynů získaných pomocí přístupů založených na důkazech a zapojení zúčastněných stran je třeba v určitých oblastech vzít v úvahu i širší trendy.

Hodnotové řetězce jsou hnací silou pomáhající rozvojovým zemím lépe se začlenit do regionálního a celosvětového obchodu. Pomoc EU na podporu obchodu bude strategičtěji zaměřená na pomoc partnerským zemím s vytvářením hodnotových řetězců a posunu na vyšší úroveň v těchto řetězcích 26 .

Kvalitní infrastruktura představuje pro pomoc EU v oblasti obchodu významnou oblast pro řešení překážek na straně dodávky a necelních překážek. Zahrnuje regulační a operativní aspekty normalizace, akreditace, posuzování shody a dozor nad trhem. Budování kapacity regulačních a příslušných orgánů, systémy bezpečnosti potravin a laboratorní vybavení a také technická pomoc výrobcům a malým a středním podnikům s dodržováním technických předpisů, soukromých norem, bezpečnosti potravin a sanitárních a fytosanitárních opatření účinně umožňují obchod a investice, pokud se k nim přistupuje tržně orientovaným způsobem.

Digitalizace je faktorem umožňujícím přístup na vnější trhy a integraci do globálních hodnotových řetězců. Digitální inovace již ukázala svůj potenciál přinášet řešení místních problémů, snižovat obchodní náklady a nabízet nové obchodní příležitosti 27 . Technologické trendy pomáhají inovativním malým a středním podnikům se vstupem na trh. Pomoc EU v oblasti obchodu podpoří investice do digitálních technologií a služeb, zavádění výpočetní techniky, elektronické veřejné správy a logistiky elektronického obchodování a také do technické pomoci vládám při zavádění politik a podpůrných rámců v oblasti přeshraničního elektronického obchodování.

Usnadnění obchodu získalo více na významu ve chvíli, kdy vstoupila v platnost dohoda o usnadnění obchodu, která je nejvýznamnější mnohostrannou obchodní dohodou uzavřenou od vzniku WTO v roce 1995. EU a její členské státy se zavázaly mobilizovat nejméně 400 milionů EUR do pomoci na usnadnění obchodu v pětiletém období po vstupu této dohody v platnost, a to mimo jiné do projektů zlepšujících celní systémy rozvojových zemí. Pomoc EU na podporu obchodu upřednostní ta ustanovení dohody o usnadnění obchodu, která jsou oznamována jako kategorie „C“ 28 .

Pomoc EU na podporu obchodu obecně zůstane flexibilní, aby mohla zahrnout možné důsledky v oblasti rozvojové spolupráce témat WTO týkajících se jak současných jednání a závazků, včetně výjimky v oblasti služeb pro nejméně rozvinuté země, tak nových témat, která se budou objevovat.

4.1Pokrok v oblasti lidských práv a udržitelného rozvoje

Rovnost žen a mužů není jen základní lidské právo, je také klíčová pro hospodářský rozvoj. Ekonomiky, které ženám zajišťují lepší příležitosti, mají větší potenciál pro růst a konkurenceschopnost. Pomoc EU v oblasti obchodu pomůže naplňovat obnovený a rozšířený závazek EU v souvislosti s rovností žen a mužů, a to především posílení ekonomického postavení žen 33 .

Začleňování bude ve středu pozornosti pomoci EU na podporu obchodu v důsledku přístupu k rozvojové spolupráci založenému na právech, který také podporuje účast, nediskriminaci, rovnost a spravedlnost, transparentnost a odpovědnost 34 . Bude to znamenat lepší analýzu dopadu obchodních a investičních iniciativ na lidská práva.

Pomoc EU a podporu obchodu řádně zohlední čtyři pilíře agendy důstojné práce (pracovní normy a práva, tvorba zaměstnanosti a rozvoj podniků, sociální ochrana a sociální dialog) 35 . Bude stavět na rozšířených možnostech, které přináší nová generace dohod EU o volném obchodu pro podporu pracovních práv a agenda důstojné práce, a to prostřednictvím závazných sociálních a environmentálních ustanovení obsažených v kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji 36 .

Pomoc na podporu obchodu se bude zaměřovat i na environmentální udržitelnost. Financování pro změnu klimatu a ekologické a oběhové hospodářství nabízejí rozvojovým zemím přelomové příležitosti v obchodu, růstu a zaměstnanosti a budou posilovat společenskou a ekologickou odolnost. Pomoc EU v oblasti obchodu bude využita na pomoc rozvojovým zemím s přechodem k nízkouhlíkovému hospodářství odolnému vůči změně klimatu.

Udržitelnost jako součást klíčových strategií podniků, podpora spravedlivého a etického obchodu a odpovědných obchodních praktik, a to i v souvislosti s udržitelnými hodnotovými řetězci, v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, se budou výrazně podílet na plnění Agendy 2030 37 .

4.2Rozlišování zemí

Intervence pomoci EU na podporu obchodu je nutné lépe přizpůsobit na míru různým situacím v jednotlivých zemích. Pomůže to identifikovat určující faktory a nejlepší aktivační mechanismy udržitelného rozvoje a nejlepší možný sled reforem, aby se příslušným způsobem směřovala podpora EU.

Větší podíl pomoci EU na podporu obchodu bude směřovat do nejméně rozvinutých zemí, aby jim pomohl dosáhnout cíle udržitelného rozvoje na zdvojení jejich podílu na globálním vývozu 42 . Větší přístup nejméně rozvinutých zemí k vývozu na trh EU vyžaduje navýšení pomoci a soukromých investic na základě analýzy překážek a potřeb na straně nabídky 43 .

Konflikt a nestabilita jsou hlavními motory migrace. Podpora odolnosti, udržitelného růstu podporujícího začlenění a důstojných pracovních míst v konfliktních a nestabilních situacích je zcela zásadní a bude vyžadovat pečlivé stanovení priorit intervencí. Prioritou by měla zůstat podpora bezpečnosti potravin, základních potřeb a nouzových programů pro tvorbu pracovních míst. 44 Pomoc EU na podporu obchodu by také měla pomáhat budovat odolnost a tvořit základy pro udržitelný hospodářský rozvoj a zároveň posilovat infrastrukturu a odvětví s velkými podílem lidské práce a také intervence.

Více diferencovaná pomoc EU na podporu obchodu se bude vztahovat i na vyspělejší rozvojové země, které jsou z dvoustranné spolupráce EU vyňaty od roku 2014 45 . Spolupráce s těmito zeměmi se bude zaměřovat na oblasti vzájemného zájmu včetně jednání o dohodách o volném obchodu a integrace nově vznikajících ekonomik do světových trhů a také spolupráci se zeměmi sousedství EU prostřednictvím společně určených priorit partnerství.

4.3Komplexnější monitorování a podávání zpráv

Současné prostředky pro analýzu a demonstraci dopadu intervencí pomoci EU v oblasti obchodu budou zlepšovány a podávání zpráv bude více zaměřeno na kvalitu a výsledky s kratší prodlevou mezi výdaji na pomoc v oblasti obchodu a podáváním zpráv o opatřeních. Zejména propojení ukazatelů výkonnosti pomoci EU na podporu obchodu s ukazateli souvisejících nástrojů, jako je plán vnějších investic nebo obchodní dohody, zajistí lepší představu o celkovém dopadu pomoci.

Informační systémy a nástroje 48 se modernizují tak, aby umožnily lepší shromažďování, analýzu a šíření získaných zkušeností v souladu s rámcem EU pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoje 49 . Zároveň to zvýší snadnost a účinnost rozborů příslušných nedávných opatření podle zemí a ve vztahu k obchodu, což by mohlo přispět k politickému dialogu a novým intervencím pomoci na podporu obchodu a podpořit je.

EU bude i nadále podporovat procesy, které směřují k uznání rostoucí úlohy jiných finančních toků mimo oficiální rozvojovou pomoc s cílem zachytit širší příspěvek EU k obchodu, investicím a produktivním kapacitám partnerských zemí, pro něž oficiální rozvojová pomoc funguje jako katalyzátor.

(1)

Rozsah pomoci na podporu obchodu zahrnuje téměř 100 kódů účelu Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC) organizace OECD. Jedná se o pěticiferné kódy používané pro zaznamenání informací o účelu (odvětví určení) jednotlivých opatření v oblasti pomoci. Kódy účelu vymezují specifickou oblast hospodářské nebo sociální struktury příjemce, kterou má přesun podpořit. (http://www.oecd.org/dac/aft/aid-for-tradestatisticalqueries.htm ).

(2)

Závěry Rady 14470/07 (http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2008/november/tradoc_141470.pdf); KOM(2007) 163 v konečném znění.

(3)

Usnesení přijaté Valným shromážděním dne 25. září 2015: Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (https://sustainabledevelopment.un.org/post2015/transformingourworld ).

(4)

http://europa.eu/globalstrategy/sites/globalstrategy/files/eugs_review_web.pdf

(5)

COM(2016) 740 final.

(6)

COM(2015) 497 final „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“; viz též zpráva o pokroku v jejím provádění – COM(2017) 491 final.

(7)

253 miliard EUR celosvětové pomoci v oblasti obchodu v období 2007–2014 (EU 33 %, Japonsko 19 %, USA 10 %). Zdroj: roční monitorovací zprávy o pomoci EU na podporu obchodu.

(8)

Pomoc související s obchodem odpovídá klíčovým otázkám obchodu a zahrnuje následující kategorie kódů účelu OECD DAC: obchodní politiku a právní předpisy (331xx, kromě 33150) a rozvoj obchodu (240xx, 25010, 311xx, 312xx, 313xx, 321xx, 322xx, 323xx, 33210, všechny s ukazatelem rozvoje obchodu).

(9)

Strategické hodnocení pomoci EU související s obchodem pro třetí země na základě vzorku 23 zemí a pěti regionálních organizací. https://ec.europa.eu/europeaid/strategic-evaluation-eu-trade-related-assistance-third-countries-2004-2010_en.

(10)

Konečné hodnocení klíčových programů pomoci na podporu obchodu (2015), kam patří: „Integrace do mnohostranného systému obchodování a podpora integrovaného rámce“ „Nástroj pro budování institucionálních obchodních kapacit ve všech zemích AKT (Trade.Com)“, „Budování kapacit na podporu přípravy dohod o hospodářském partnerství“. https://europa.eu/capacity4dev/public-priv_sector-trade-regio_int/document/trade-assistance-through-multiple-partnerships-findings-evaluation-three-eu-funded-trade-as.

(11)

EU je nejvýznamnějším vývozním trhem pro zboží z nejméně rozvinutých zemí s 25,1 % světového vývozu z nejméně rozvinutých zemí v roce 2016, což představuje nárůst z 21,4 % v roce 2007. (Zdroj: EUROSTAT – IMF (13.10.2017)). Podíl nejméně rozvinutých zemí na veškerém dovozu do EU zůstal i nadále na nízké úrovni, a to i přes nárůst veškerého dovozu do EU v roce 2016 o 2,16 % oproti 1,44 % v roce 2007. (Zdroj: EUROSTAT – Comext (13.10.2017).

(12)

Zpráva konference UNCTAD z roku 2016 o nejméně rozvinutých zemích (http://unctad.org/en/PublicationsLibrary/ldc2016_en.pdf).

(13)

Diskusní dokument o využití potenciálu globalizace, Evropská komise, COM(2017) 240 ze dne 10. května 2017.

(14)

Závěrečný dokument přijatý na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje (Addis Abeba, Etiopie, červenec 2015), schválený Valným shromážděním OSN v rezoluci 69/313 ze dne 27. července 2015.

(15)

Výsledný dokument z Pařížské konference o klimatu (COP21), který vstoupil v platnost dne 4. listopadu 2016.

(16)

https://ec.europa.eu/europeaid/sites/devco/files/european-consensus-on-development-final-20170626_en.pdf.

(17)

COM(2012) 22 final Obchod, růst a rozvoj – uzpůsobení obchodní a investiční politiky potřebám zemí, které to nejvíce potřebují.

(18)

 European Report on Development (2015): Combining finance and policies to implement a transformative post-2015 development agenda (ODI, ECDPM, GDI/DIE, University of Athens and the Southern Voice Network) (Evropská zpráva o rozvoji (2015): Kombinace finančních prostředků a politik s cílem provádět transformativní rozvojový program po roce 2015 (ODI, ECDPM, GDI/DIE, Athénská univerzita a Southern Voice Network).

(19)

Od roku 2012 do roku 2017 se přes 250 projektů zabývalo reformami správy ekonomických záležitostí a investičního klimatu v subsaharské Africe. V budoucnosti bude zajištěna soudržnost mimo jiné prostřednictvím integrovaného přístupu EIP.

(20)

Rozvojové země způsobilé pro rozvojovou spolupráci EU jsou buď signatáři obchodních dohod s EU, nebo účastníky systému všeobecných celních preferencí EU.

(21)

Rozpočtová podpora napomáhá úsilí rozvojových zemí v oblasti mobilizace domácích zdrojů, zvyšuje transparentnost a odpovědnost, zlepšuje politiky veřejných investic a jejich provádění a také investiční klima a podnikatelské prostředí.

(22)

Základním prvkem tohoto úsilí bude nový EIP v Africe a zemích evropského sousedství. Kombinování financování spolu s vhodnými reformami politik a předpisů (pilíř 3 o investičním klimatu) zajistí integrovaný přístup, který bude opodstatněný i v dalších částech rozvojového světa.

(23)

Dohody EU o volném obchodu zřizují odvětvové podvýbory, v nichž obě strany dohody diskutují o pokroku v provádění v oblastech, jako jsou technické překážky obchodu, obchod a udržitelný rozvoj, sanitární a fytosanitární záležitosti a cla a usnadnění obchodu. Informace, které tyto podvýbory zjistí, mohou pomoci poukázat na potřeby, jež lze řešit prostřednictvím pomoci na podporu obchodu.

(24)

Infrastruktura, politiky, produktivní kapacity, dodržování norem, atd.

(25)

Cla, pravidla původu, kvóty, sanitární a fytosanitární záležitosti, atd.

(26)

Od roku 2008 se Pobřeží slonoviny a Ghana díky dobrému využívání pomoci na podporu obchodu posunuly od vývozu surových kakaových bobů k produktům z kakaa, které se zpracovávají na místě. Vývozy čokolády, kakaového másla, kakaové pasty a kakaového prášku do EU se z Pobřeží slonoviny zvýšily 2,5krát a z Ghany 4,5krát za méně než 8 let.

(27)

Dokument Komise SWD(2017) 157 „Digital4Development: mainstreaming digital technologies and services into EU Development Policy“ (Digital4Development: začleňování digitálních technologií a služeb do rozvojové politiky EU).

(28)

Oznámení kategorie C obsahují ustanovení, která rozvojová země nebo některá z nejméně rozvinutých zemích určí k provedení k určitému datu po přechodném období a která vyžadují získání prováděcích kapacit prostřednictvím podpory pro budování kapacit a pomoci s tímto budováním (zdroj: WTO).

(29)

 Například hodnotové řetězce kávy, kakaa a bavlny, kde jsou pro vznik přidané hodnoty zapotřebí návazné investice.

(30)

 Například platforma Udržitelné podnikání pro Afriku (Sustainable Business for Africa, SB4A) v rámci EIP a budování sítí obchodních skupin/komor EU.

(31)

Příkladem je systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva, jehož prostřednictvím jsou odmítnutí dodávek potravin a krmiv na vnějších hranicích EU oznamována, jestliže byla otestována a byla odhalena zdravotní rizika.

(32)

 Mechanismus konzultací s občanskou společností.

(33)

Například podporou posílení ekonomického postavení žen prostřednictvím přístupu k financím, poradenským službám, sítím podnikatelek a digitálním činitelům umožňujícím sociální a finanční začleňování.

(34)

 SWD(2014) 152 „Toolbox on a rights-based approach, encompassing all human rights for EU development“ (Soubor nástrojů pro přístup založený na právech zahrnující všechna lidská práva pro rozvoj EU).

(35)

http://www.ilo.org/global/topics/decent-work/lang--en/index.htm 

(36)

Patří sem dodržování klíčových mezinárodních pracovních a environmentálních norem a dohod, udržitelné využívání přírodních zdrojů a podpora sociální odpovědnosti podniků, odpovědné řízení dodavatelských řetězců, systémy záruk udržitelnosti (např. ekoznačka) a spravedlivé a etické obchodní iniciativy.

(37)

Příkladem podpory EU pro rozvoj dodavatelského řetězce spravedlivého obchodu byl příspěvek EU k udržitelnému rozvoji prostřednictvím intervencí spravedlivého obchodu v odvětví bavlny v Indii, Nepálu a na Srí Lance. Byly zavedeny obchodní vazby mezi místními malými a středními podniky se subjekty EU v oblasti spravedlivého obchodu, díky nimž je v rámci spravedlivého trhu obchodována bavlna v hodnotě téměř 2 milionů EUR a z nichž těží bezmála 1 000 zemědělců organizovaných ve 175 seskupeních producentů.

(38)

SWD(2015) 182 final. Společný pracovní dokument útvarů Komise: „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU 2016 –2020“. Především cíl v oblasti přístupu žen všech věkových kategorií k důstojné práci a rovného přístupu k finančním službám, produktivním zdrojům včetně půdy, obchodu a podnikání.

(39)

V současné době o ní jedná několik členských států WTO.

(40)

Tyto zásady a pokyny obsahují zásady OSN pro nadnárodní podniky, Trojstranné prohlášení MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku, iniciativu OSN Global compact a obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a mezinárodní normy o odpovědných investicích a odpovědném obchodním chování.

(41)

Například v oděvnickém, dřevařském a těžebním průmyslu či jiných, kde jsou rizika zvlášť vysoká.

(42)

Akční program z Addis Abeby §90 a cíle udržitelného rozvoje 8.a a 17.11.

(43)

 Industrialisation in Africa and Least Developed Countries (Industrializace v Africe a nejméně rozvinutých zemích), zpráva skupině G20 vypracovaná pracovní skupinou pro rozvojovou spolupráci organizace UNIDO, 2016.

(44)

Referenční dokument č. 17 – Operating in situations of conflict and fragility – An EU Staff Handbook (Operace v situacích konfliktu a nestability – příručka pro zaměstnance EU), prosinec 2014. https://europa.eu/capacity4dev/public-fragility/document/operating-situations-crisis-and-fragility-eu-staff-handbook.

(45)

Tyto země i nadále využívají rozvojové spolupráce na regionální úrovni v rámci nástroje rozvojové spolupráce.

(46)

Výchozí stav: průměrně 18 % v období 2010 až 2015. Zdroj: Monitorovací zpráva o pomoci EU na podporu obchodu 2017.

(47)

Neohrožovat ochranu, nezhoršovat existující nerovnosti a zvážit jak úmyslné, tak neúmyslné důsledky intervencí pomoci na podporu obchodu.

(48)

Postupné zavádění nového operačního systému Komise se očekává v roce 2018.

(49)

SWD(2015) 80 final.