EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 24.10.2017

COM(2017) 623 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU

{SWD(2017) 349 final}

1.Úvod

Devět nejvzdálenějších regionů – Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik, Mayotte, ostrovy Réunion a Svatý Martin (Francie), Kanárské ostrovy (Španělsko), Azory a Madeira (Portugalsko) – má pro Evropskou unii (EU) mimořádnou hodnotu. Evropskou unii obohacují hospodářsky, kulturně i geograficky. Poskytují jí strategický přístup k mořím a jedinečné přírodní bohatství tím, že jsou z 80 % zdrojem její biologické rozmanitosti.

Jejich odlehlost, malá rozloha, zranitelnost změnou klimatu a u většiny z nich také ostrovní charakter 1 však kladou překážky jejich rozvoji a brání jejich začlenění do vnitřního trhu.

Specifická situace nejvzdálenějších regionů je od roku 1999 uznávána Smlouvami o EU a od roku 2009 článkem 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), což jim umožňuje těžit ze zvláštních opatření v hlavních oblastech politiky EU, jakými jsou zemědělství, soudržnost a hospodářská soutěž.

V letech 2014 až 2020 jsou z evropských strukturálních a investičních fondů a v rámci režimu zaměřeného na opatření v oblasti zemědělství (nařízení o POSEI) 2 poskytovány nejvzdálenějším regionům finanční prostředky v celkové výši téměř 13,3 miliardy EUR, které jsou významným zdrojem investic a tvorby pracovních míst. Jejich součástí jsou dvě částky speciálně přidělené do oblastí regionálního rozvoje a rybolovu, aby zmírnily vícenáklady, které těmto regionům vznikají vzhledem k jejich výjimečné situaci 3 .

Navíc pro nejvzdálenější regiony platí zvláštní pravidla v oblasti dalších politik, například státní podpory 4 zaměřené na provozní a investiční pomoc, a také v daňových a celních záležitostech, což má pomoci zvýšit jejich konkurenceschopnost. Tato významná veřejná podpora ze strany EU rozvíjí infrastrukturu, poskytuje služby obyvatelstvu, vytváří pracovní místa, představuje investice do vzdělání a dovedností a zvyšuje konkurenceschopnost podniků. Také rozšiřuje a zpestřuje zemědělské činnosti, zachovává životní prostředí a řeší důsledky změny klimatu. Přiložený pracovní dokument útvarů zkoumá provádění opatření navržených ve strategii z roku 2012 a poskytuje podrobné informace o sociálně-ekonomické situaci nejvzdálenějších regionů.

Navzdory pokroku dosaženému v průběhu let se nejvzdálenější regiony stále potýkají se závažnými problémy, které navíc umocňuje globalizace a změna klimatu. Jejich rozvoj je nestabilní. Většina z nich potřebuje investice do základní infrastruktury, jako jsou silnice nebo zařízení pro správu vodních zdrojů a nakládání s odpady, a jejich hospodářství je odkázáno na omezený počet hospodářských odvětví 5 . Jejich omezení, včetně odlehlosti, způsobují dodatečné náklady jejich podnikům, především malým a středním podnikům (MSP), a brání jejich plnému zapojení do jednotného trhu.

Obavy vzbuzuje vývoj politické, hospodářské a sociální situace nejvzdálenějších regionů v posledních letech – zvyšující se míra nezaměstnanosti, která je obzvláště znepokojivá mezi mladými lidmi, a v některých z nich rostoucí nelegální migrace a náhlé sociální krize. V těchto regionech je 40 % až 55 % mladých lidí nezaměstnaných. U některých z těchto regionů je rozdíl v úrovni rozvoje, bohatství a ekonomických a sociálních příležitostí ve srovnání s pevninskou Evropou stále kritický. Devastace na Svatém Martinu způsobená hurikánem Irma v září roku 2017 ukazuje zranitelnost těchto území v jiném světle vzhledem k tomu, že s extrémními povětrnostními podmínkami se pravděpodobně budou potýkat častěji.

Je zřejmé, že je třeba zlepšit úsilí, aby nejvzdálenější regiony mohly plně využívat výhody plynoucí z jejich členství v EU a využít globalizaci. Aby bylo možno vytvořit rámec pro jejich rozvoj a zajistit jejich obyvatelům rovné příležitosti, je nutný stabilnější a lépe uzpůsobený přístup, který bude zohledňovat potřeby i prostředky každého z nich. I když nejvzdálenější regiony mají některé problémy společné, liší se jeden od druhého a každý z nich má své specifické potřeby. A to musí brát v úvahu politická odezva.

Navíc ne všechna řešení problémů, s nimiž se nejvzdálenější regiony potýkají, lze nalézt v EU. Především členské státy jsou zodpovědné za hospodářský a sociální rozvoj svých nejvzdálenějších regionů, a to zejména v klíčových oblastech, jakými jsou zdraví a vzdělání. A další úsilí by měly vynaložit na rozvinutí svého vnitřního růstového potenciálu samy nejvzdálenější regiony. Zároveň by EU měla zajistit lepší rámec umožňující maximalizovat dopad tohoto úsilí a nadále zohledňovat zájmy nejvzdálenějších regionů v oblastech, které spadají do pravomocí EU, jako je obchod.

Toto sdělení představuje nový přístup Komise k tomu, jak povzbudit rozvoj nejvzdálenějších regionů zhodnocením bohatství, jímž disponují, a využíváním příležitostí plynoucích ze dvou nových vektorů růstu a tvorby pracovních míst. Tento přístup s sebou nese především větší uznání specifičnosti a potřeb nejvzdálenějších regionů. Vyžaduje ale zároveň konkrétní a koordinovaná opatření realizovaná jak na úrovni EU a členských států, tak i v nejvzdálenějších regionech samých (podrobný soupis opatření je uveden v příloze). Bude vycházet z posíleného partnerství mezi těmito regiony, členskými státy, jejichž jsou součástí, a institucemi EU.

Tento nový přístup vychází z poznatků získaných při provádění předchozí strategie 6 a z rozsáhlých výměn informací s představiteli nejvzdálenějších regionů, včetně výměn uskutečněných na 4. fóru nejvzdálenějších regionů uspořádaném v Bruselu ve dnech 30. a 31. března 2017. Staví na návrzích předložených těmito regiony předsedovi Komise a na příspěvcích Evropského parlamentu 7 i členských států.

Každá iniciativa s rozpočtovými důsledky bude podléhat řádnému rozpočtovému procesu a nemůže předjímat příští víceletý finanční rámec po roce 2020.

Nová správa založená na pevném partnerství

Ačkoli jsou nejvzdálenější regiony součástí EU a jejího jednotného trhu, jsou v mnoha ohledech odlišné. Evropská komise bude moci svým novým aktivnějším přístupem lépe brát v úvahu jejich potřeby a pomáhat rozvoji politik EU, které jsou lépe uzpůsobeny jejich situaci, tím, že zajistí, aby iniciativy Komise důsledně zohledňovaly jejich zvláštnosti, kdykoli to bude relevantní.

To zahrnuje přizpůsobení politik EU jejich situaci, což je účelem mnoha opatření navržených v tomto sdělení, aniž by byla narušena soudržnost s právním řádem Unie. Znamená to najít rovnováhu mezi zacházením s nejvzdálenějšími regiony jako s evropskými regiony se všemi právy i povinnostmi a aktivnějším uznáváním jejich specifických geopolitických a ekonomických souvislostí.

Tento přístup zohledňuje rozsudek Evropského soudního dvora z prosince 2015 8 , který objasnil oblast působnosti článku 349 SFEU.

V souladu s pokyny ke zlepšování právní úpravy 9 , a zejména jejich postupy týkajícími se územních dopadů, bude Komise posuzovat každý významný dopad na nejvzdálenější regiony s cílem formovat tvorbu politik a navrhnout vhodná zmírňující opatření, a to kdykoli budou zapotřebí. Určení a analýza těchto dopadů, jakož i hodnocení dopadů stávajících právních předpisů na nejvzdálenější regiony vychází z existence spolehlivých údajů a zapojení těch zainteresovaných stran, které mají nejlepší znalosti o specifických rysech převládajících v nejvzdálenějších regionech.

Proto se Eurostat a národní statistické úřady vybízejí, aby společně usilovaly o zvýšení spolehlivosti svých údajů a zdokonalily statistiky, které v současné době plně nepřihlížejí ke specifickým rysům nejvzdálenějších regionů a mohou výsledky posouzení dopadů zkreslovat. Kromě toho jsou zainteresované strany vybízeny k tomu, aby využily konzultace s Komisí a mechanismy zpětné vazby k předkládání svých názorů a poskytování dokladů o dopadech na nejvzdálenější regiony.

Posuzování dopadů na tyto regiony je zvláště důležité, když EU uzavírá a přezkoumává mezinárodní dohody. Zájmy nejvzdálenějších regionů mohou být obzvláště citlivou otázkou v souvislosti s některými obchodními dohodami či dohodami o rybolovu. Je tedy nezbytné zajistit nepřetržitý informovaný dialog a výměnu informací mezi Komisí, členskými státy a regiony ve všech fázích jednání. Nejvzdálenější regiony se vybízejí, aby vyjadřovaly své zájmy a konkrétní obavy všemi dostupnými prostředky, jako jsou konzultace probíhající v rámci posuzování dopadů v souvislosti se zahájením jednání o obchodních dohodách a v rámci posuzování dopadů na udržitelnost prováděných během těchto jednání.

Vedle stávajících nástrojů k vyjádření zájmů regionů poskytne Komise platformu ad hoc usnadňující výměnu názorů s nejvzdálenějšími regiony a příslušnými zainteresovanými stranami ve všech fázích tvorby politik EU a jejich provádění. To by mělo Komisi umožnit, aby v případě, že vzniknou konkrétní problémy, představila iniciativy, které budou lépe využívat přednosti těchto regionů a reagovat na jejich obavy. Zároveň by měly pomoci přezkoumat účinnost příslušných politik EU a určit možnosti růstu. Tato platforma propojí Komisi, vnitrostátní orgány, orgány nejvzdálenějších regionů a další významné aktéry.

Kromě této široké platformy spojující všechny nejvzdálenější regiony Komise rovněž zasáhne na podporu jednotlivých regionů, které mají specifické problémy. Jakmile nejvzdálenější region odhalí problém, který vyžaduje společný zásah příslušných zúčastněných stran, Komise iniciuje, bude-li to vhodné, zvláštní pracovní skupinu, která se bude této otázce věnovat a bude nápomocna prostřednictvím vhodných opatření.

2.Stavět na přednostech nejvzdálenějších regionů 

Nejvzdálenější regiony disponují jedinečným bohatstvím, které by mohlo být lépe využito pro špičkový výzkum a inovace v oblastech, jako jsou biohospodářství 10 nebo změna klimatu, včetně opatření ke snížení emisí skleníkových plynů. Mohou například testovat nízkouhlíkovou dopravu a energeticky účinná řešení. Jejich přírodní bohatství zahrnuje především:

·bohatou biologickou rozmanitost jako ochranný prostředek proti zvýšenému výskytu bouří a záplav a základ pro klíčové hospodářské sektory, např. cestovní ruch, rybolov, lesnictví či zemědělství, a pro rostoucí odvětví, jako jsou přírodní ekologické produkty, biomedicína a kosmetika;

·významné výlučné ekonomické zóny, které nabízejí příležitost k rozvoji modré ekonomiky a díky nimž se tyto regiony mohou stát významnými aktéry mezinárodní správy oceánů;

·lokalitu a klima příhodné pro aktivity v oborech vesmírného výzkumu a astrofyziky;

·blízký vztah k trhům třetích zemí, který usnadňuje výměny, včetně obchodů a investic.

Kromě toho nejvzdálenější regiony představují mimořádný společenský přínos: bohatým kulturním dědictvím, které z nich spolu s jejich biologickou rozmanitostí a přírodní krajinou činí atraktivní turistické cíle; evropským know-how, které poskytuje pevnou základnu pro podnikání, a kvalitním systémem vzdělávání. 

Tyto přednosti by se měly lépe využívat k vytváření pracovních míst a obchodních příležitostí; nejvzdálenější regiony by měly soustředit své úsilí do oblastí, kde mají konkurenční výhody, jak určily ve svých strategiích inteligentní specializace, a také na tradiční činnosti zajišťující zaměstnanost. V této souvislosti vybízí Komise nejvzdálenější regiony k tomu, aby zvážily vhodnou kombinaci grantů a finančních nástrojů, která bude využívat různé vnitrostátní a evropské zdroje financování.

Nejvzdálenější regiony by měly vytěžit maximum z dostupné finanční podpory, včetně Evropského fondu pro strategické investice, aby zhodnotily své přednosti a prostřednictvím nových příležitostí se co nejvíce rozvíjely. Kromě toho by nejvzdálenější regiony měly co nejvíce využívat možnosti, které nabízí Evropské centrum pro investiční poradenství a Evropský portál investičních projektů.

Modrá ekonomika

K sociálně-ekonomickému rozvoji všech nejvzdálenějších regionů by měla přispívat udržitelná modrá ekonomika. V současnosti je pokrok na cestě k ní nerovnoměrný. Ačkoli intenzita aktivit se v jednotlivých regionech liší, růstové trendy i nedostatky se podobají. Tradiční mořská a námořní odvětví, jako jsou rybolov 11 , lodní doprava a cestovní ruch v pobřežních oblastech a na výletních lodích, zajišťují místním obyvatelům pracovní příležitosti, zatímco nová odvětví, například energie z obnovitelných mořských zdrojů, akvakultura či modrá biotechnologie, nejsou ještě dostatečně rozvinutá.

Rozvoj modré ekonomiky vyžaduje strategické plánování a investice. Například rybolov by mohl být řízen tak, aby vynášel místním rybářům vyšší příjmy a současně využíval zdrojů na udržitelné úrovni. Významnější turistický ruch by mohl být provázen opatřeními k úspoře vody a vývojem odsolovacích stanic napájených obnovitelnou energií, aby se uspokojila rostoucí poptávka po vodě 12 . Mořské zdroje by měly být využívány tak, aby rozvíjely modré biotechnologie nad rámec současných specializovaných trhů; zejména by mohly být více rozšířeny projekty využívající řasy k výrobě kosmetiky, potravin nebo biopaliv.

Nejvzdálenější regiony by měly vytvořit strategie modré ekonomiky, aby zlepšily součinnost mezi veřejnými politikami a investicemi, a měly by zjednodušit přístup k financování malým podnikatelům prostřednictvím mikroúvěrů a finančních nástrojů (např. půjček a záručních fondů).

Členské státy by měly rozšířit shromažďování vědeckých údajů a podporu rybolovu a výzkumu moře, přijmout opatření na řízení rybolovu a prozkoumat možnost omezení rybolovu na okruh do 100 mil pro lodi registrované v nejvzdálenějších regionech, je-li to proveditelné 13 . Také by měly zvýšit své úsilí v boji proti nelegálnímu rybolovu; Komise zařadí tuto otázku na pořad jednání o příslušné spolupráci a o hospodářských dohodách se třetími zeměmi.

Zemědělství a rozvoj venkova

Významnou součástí ekonomiky nejvzdálenějších regionů jsou zemědělství a rozvoj venkova. Zemědělský režim EU pro nejvzdálenější regiony (program speciálně zaměřený na odlehlost a ostrovní charakter POSEI) a programy na rozvoj venkova, které společně představují polovinu z celkových prostředků pro nejvzdálenější regiony z Evropských strukturálních a investičních fondů 16 , přispívají na modernizaci zemědělské produkce udržitelným způsobem a na zvyšování konkurenceschopnosti zemědělsko-potravinářského odvětví.

Kromě toho programy pro rozvoj venkova podporují opatření k obnově, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti v zemědělství a lesnictví a také hospodářský rozvoj venkovských oblastí. Spolu s evropským inovačním partnerstvím pro produktivitu a udržitelnost zemědělství podporují výzkum a inovace. Revize pravidel EU pro poskytování státní podpory – obecného nařízení o blokových výjimkách 17 , které se nyní vztahuje i na zemědělství, navíc usnadní udělování státní podpory v tomto odvětví, což otevře cestu pro nové investice.

Nejvzdálenější regiony by měly podporovat investice do nových technologií pro zemědělství a rozvoj venkova a také využívat a rozvíjet nástroje řízení rizik (pojištění proti hospodářským ztrátám, investiční fondy, stabilizace příjmu) stanovené nařízením o Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) 18 . Měly by také zvýšit počet uznávaných režimů jakosti Společenství nebo členských států u zemědělských produktů a potravin, povzbuzovat zapojování zemědělců do těchto režimů a podporovat propagaci těchto produktů na trzích v EU i na mezinárodních trzích, mimo jiné prostřednictvím loga nejvzdálenějších regionů 19 .

Biologická rozmanitost

Biologická rozmanitost nejvzdálenějších regionů představuje jedinečné dědictví v evropském i světovém měřítku. Několik hospodářských odvětví v nejvzdálenějších regionech, včetně cestovního ruchu, rybolovu, lesnictví a zemědělství, je na biologické rozmanitosti přímo závislých. Navíc zdravé ekosystémy poskytují společnosti nejdůležitější statky, jako jsou čistý vzduch a voda, a přispívají k adaptaci na změnu klimatu a ke zmírňování této změny.

Společná zemědělská politika EU to podporuje pomocí různých nástrojů, jako jsou agro-environmentálně-klimatická opatření či podpora udržitelného obhospodařování lesů, které jsou spolufinancovány z EZFRV. Mimoto od roku 2010 podporuje zachování biologické rozmanitosti a udržitelné využívání ekosystémových služeb v nejvzdálenějších regionech a v zámořských zemích a územích iniciativa BEST 21 , a to prostřednictvím malých projektů usilujících o uvolnění místního potenciálu. Od roku 2012 bylo také několik projektů týkajících se biologické rozmanitosti v nejvzdálenějších regionech financováno prostřednictvím finančního nástroje pro životní prostředí (LIFE).

Navíc by nejvzdálenější regiony a příslušné členské státy měly spolupracovat s partnery ze zámořských zemí a území a s africkými, karibskými a tichomořskými státy na prosazování společných cílů v oblasti biologické rozmanitosti v mezinárodních dohodách.

Oběhové hospodářství

Slibnou oblastí růstu, která podporuje vnitřní rozvoj v nejvzdálenějších regionech, je oběhové hospodářství. Uspíšení přechodu k oběhovému hospodářství má na těchto malých a vzdálených územích, která jsou závislá na dovážených zdrojích, obzvláště velký význam. Nakládání s odpady může být obzvláště nesnadné kvůli omezené infrastruktuře pro nakládání s odpady a nedostatečným úsporám z rozsahu v oblasti sběru odpadů, nakládání s odpady a recyklace odpadu. V některých případech tuto situaci dále komplikuje nárůst populace a sezónní špičky cestovního ruchu vedoucí k produkci velkého množství odpadu. Proto některé z nejvzdálenějších regionů převážejí odpad na pevninu.

Uplatňování oběhového hospodářství vytváří také obchodní příležitosti a podporuje inovaci a tvorbu pracovních míst. Řešení vyvinutá v nejvzdálenějších regionech mohou přebírat jiná území, která usilují o účinné využívání prostředků, včetně ostrovů. Některé z nejvzdálenějších regionů vyvinuly osvědčené postupy a metody – například využívání biologického odpadu jako kompostu ve veřejných parcích na Kanárských ostrovech, využívání molekul z banánu v biokosmetice na Martiniku, vytvoření reverzibilního systému obnovitelné energie pro výrobu hydroelektrické energie na Madeiře.

Členské státy a nejvzdálenější regiony by měly analyzovat potenciál oběhového hospodářství s cílem generovat růst a zaměstnanost v těchto regionech a určit prioritní projekty, včetně udržitelného turistického ruchu. Měly by rozšířit vhodné nakládání s odpady s cílem rozšířit tříděný sběr odpadu, rozvinout místní kompostování organického odpadu, opětovné využívání produktů, jejich opravy a recyklaci produktů a povzbuzovat předcházení vzniku odpadů. Měly by dále zdokonalit podporu postupů šetrných k životnímu prostředí, včetně ekologického zemědělství a metod udržitelného řízení přírodních zdrojů v zemědělství a lesnictví prostřednictvím společné zemědělské politiky.

Změna klimatu

Nejvzdálenější regiony jsou obzvláště zranitelné celou řadou konkrétních dopadů změny klimatu, zejména vzestupem mořské hladiny a mimořádnými povětrnostními jevy, jako byl hurikán Irma, který zasáhl Svatý Martin 23 . V takových situacích může poskytnout pomoc středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události Evropské komise, a to mimo jiné prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie.

Fond solidarity EU 24 , který poskytuje podporu na rekonstrukci regionů zasažených katastrofami, obsahuje zvláštní ustanovení týkající se nejvzdálenějších regionů, která umožňují uvolnit prostředky již při nižší hranici poškození. Komise posoudí použití fondu solidarity EU v nejvzdálenějších regionech v souvislosti s širším vyhodnocením fondu, které má být dokončeno v roce 2018.

Členské státy a nejvzdálenější regiony by měly pravidelně aktualizovat konkrétní potřeby, rizika a zranitelnost nejvzdálenějších regionů, které mají být řešeny v rámci regionálních i celostátních přístupů k adaptaci na změnu klimatu a řízení rizika katastrof, včetně případných adaptačních opatření. Měly by podporovat v souvislosti s mechanismem civilní ochrany Unie cvičení, školení a výměny týkající se osvědčených postupů, a to mimo jiné v oblastech významných pro prevenci a připravenost, a ve vhodných případech do nich zapojovat sousední země nejvzdálenějších regionů.

Energie

Nejvzdálenější regiony často mohou oproti pevninské Evropě těžit z lepší dostupnosti zdrojů obnovitelné energie. Ty zde však nejsou plně využívány z důvodu technických, hospodářských i legislativních překážek 26 . Většina nejvzdálenějších regionů není napojena na kontinentální energetické sítě, a proto jsou v oblasti výroby elektrické energie stále závislé na drahé dovážené ropě. To také vyžaduje subvence na nákup ropy; jinak by ceny elektřiny byly příliš vysoké. Vzhledem k jejich často omezeným energetickým systémům mají nejvzdálenější regiony potenciál, aby zvýraznily svou roli průkopníků v přechodu k čisté energii uplatňováním udržitelných energetických řešení. Zvýšení energetické soběstačnosti nejvzdálenějších regionů bude mít významné ekonomické přínosy, pokud jde o růst, konkurenceschopnost a tvorbu místních pracovních míst, a zároveň přispěje k dosažení cílů politiky EU v oblasti energetiky a změny klimatu.

Nejvzdálenější regiony v roce 2014 vytvořily „energetickou síť“ za účelem spolupráce na řešeních týkajících se udržitelné energetiky a většina z nich již možnosti v oblasti obnovitelné energie testuje a vyvíjí. Je však třeba dalšího úsilí a investic, a to zejména v oblasti energie z obnovitelných mořských zdrojů (tepelná energie oceánů, energie z mořských vln, větrná energie na moři) v kombinaci s inovativními technologiemi skladování, energeticky účinnějšími technologiemi a řešeními čisté dopravy, které mají všechny pro nejvzdálenější regiony velký potenciál.

Nejvzdálenější regiony jsou skutečně předními kandidáty na testování systémů udržitelné energie a na podporu společenství využívajících místní a obnovitelnou energii. Tyto příležitosti však mohou plně využít jen tehdy, přizpůsobí-li členské státy, k nimž patří, potřebám těchto regionů své právní předpisy. Zejména pravidla státní podpory umožňují členským státům poskytovat na rozvoj obnovitelné energie v nejvzdálenějších regionech režimy podpory, které místo referenčních národních cen elektřiny zohledňují skutečné náklady na její výrobu.

Členské státy by měly zajistit, aby jejich právní předpisy a režimy podporovaly rozvoj obnovitelné energie a energetickou účinnost v těchto regionech (např. prostřednictvím organizace aukcí výslovně určených pro nejvzdálenější regiony, místních režimů zdanění a rozvoje elektrických rozvodných sítí a skladovacích kapacit). Vnitrostátní ustanovení o energetické účinnosti v odvětví stavebnictví, která provádějí směrnici o energetické náročnosti budov 27 , mohou být upravena tak, aby zohledňovala místní podmínky 28 .

Kromě toho by nejvzdálenější regiony měly převzít vedoucí úlohu při přechodu na čistou energii v souladu s iniciativou Čistá energie pro ostrovy EU 29 , zahájenou spolu s balíčkem Čistá energie pro všechny Evropany.

S podporou EU investují nejvzdálenější regiony rovněž do zlepšení energetické účinnosti. Protože polovinu primární energie spotřebovává doprava, začínají nejvzdálenější regiony prosazovat elektrickou mobilitu. Právní předpisy EU v oblasti energetiky, včetně některých nejnovějších návrhů 30 , nabízejí těmto regionům příležitosti a pobídky k dosažení energetické soběstačnosti. Nejvzdálenější regiony by měly organizovat kampaně informující obyvatele a místní komunity o návratnosti investic do obnovitelné energie a energetické účinnosti;

3.Zajištění růstu a tvorby pracovních míst

V rámci programů Evropského fondu pro regionální rozvoj na období 2014–2020 přijaly nejvzdálenější regiony strategie inteligentní specializace 31 na podporu investic do výzkumu a inovací. Tyto strategie určují přínosy a nadějná odvětví, které by se měly zkoumat, přičemž přihlížejí k výhodám i omezením jednotlivých regionů, především k malé velikosti jejich podniků, nízkému počtu výzkumných pracovníků a omezené nabídce podpůrných služeb.

Umožňují nejvzdálenějším regionům zaměřit jejich investice na klíčové regionální priority a odvětví s vysokým potenciálem a posílit spolupráci vysokých škol s výzkumnými středisky, firmami a regionálními vládními institucemi. Tyto strategie by měly být pravidelně posuzovány za účasti příslušných zúčastněných stran, aby se mohla měnit orientace priorit podle technického pokroku a vzniku nových trhů.

Výzkum a inovace

Mají-li se nejvzdálenější regiony stát předními aktéry v mnoha nadějných odvětvích, je nutný výzkum a inovace spolu s přenosem technologií. V nejvzdálenějších regionech se nacházejí výzkumná a operační střediska světového významu, jako jsou Institut astrofyziky na Kanárských ostrovech či Guyanské kosmické centrum, a pořádají se významné mezinárodní akce věnované tématům, jako je biologická rozmanitost 32 . Probíhají zde rovněž experimenty s nově vznikajícími činnostmi souvisejícími s oceánským životem, vulkanologií, energetikou a telemedicínou.

Nejvzdálenější regiony mají vhodnou polohu, z níž mohou těžit, a měly by se chopit nových příležitostí pro komerční trhy v oblasti vesmírných aktivit. To zahrnuje růst trhu s mikrosatelity, který se snaží uspokojit rostoucí potřeby, zejména v oblasti obrazových záznamů blízkého vesmíru, nízko položených oběžných drah anebo telekomunikací.

V souladu s vesmírnou strategií pro Evropu, která byla přijata v roce 2016, bude Komise podporovat zavedení na trh, což zahrnuje také doprovodné činnosti jako např. přístup k investičnímu a rizikovému kapitálu. Rovněž bude podporovat sdružení požadavků týkajících se vypouštění evropských satelitů v rámci programů Galileo a Copernicus.

Účast většiny nejvzdálenějších regionů na programech EU pro výzkum je však stále nedostatečná a mohla by se výrazně posílit. Aby se toho dosáhlo, je třeba přijmout na několika úrovních opatření, včetně účasti na mezinárodní spolupráci v rámci zmíněných programů. Jako první krok bude v rámci pracovního programu Horizont 2020 na léta 2018–2020 zahájena specializovaná koordinační a podpůrná akce s rozpočtem ve výši 4 milionů EUR. Jejím účelem bude rozšířit účast nejvzdálenějších regionů na programu EU pro výzkum a zvýšit viditelnost jejich výzkumných a inovačních kapacit a priorit inteligentní specializace prostřednictvím zhodnocení jejich předností. To by mělo pomoci prozkoumat jejich konkrétní problémy, pro něž by výzkum a inovace mohly nalézt řešení.

Tato akce umožní mapovat kapacity nejvzdálenějších regionů v oblasti jejich odborného výzkumného působení a na základě toho jim přiřazovat evropské či mezinárodní partnery, kteří by mohli jejich kapacity dále posílit. Akce je rovněž podpoří v zakládání konsorcií pro přípravu návrhů projektů. A měla by se inspirovat návrhem budoucího rámcového programu EU pro výzkum, aby posílila účinnou účast nejvzdálenějších regionů.

Kromě toho by nejvzdálenější regiony a členské státy, k nimž patří, měly posoudit potřeby těchto regionů z hlediska dlouhodobých investic, aby si v oblasti výzkumu a inovací mohli počínat s větším nasazením. Rovněž by měly zřídit v každém z nejvzdálenějších regionů kontaktní místa, která budou napojena na národní kontaktní místa a budou šířit informace o příležitostech výzkumu a organizovat osvětové kampaně.

Zaměstnanost, vzdělávání a odborná příprava

Nejvzdálenější regiony patří k regionům EU s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, především mezi mladými lidmi 33 . Komise podporuje v úzké spolupráci se členskými státy a regiony obyvatele nejvzdálenějších regionů, aby mohli přizpůsobit své dovednosti novým výrobním systémům a technologiím, zejména digitalizaci ekonomiky, a to prostřednictvím Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova i Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Na ostrově Réunion například působí iniciativa „École de la 2ème chance“ („Škola druhé šance“; E2C), která na základě partnerství se společnostmi rozvíjí osobní schopnosti, samostatnost a sebevědomí znevýhodněných lidí. Tyto cíle sledoval i program ve Francouzské Guyaně, který po dobu jednoho roku zapojoval místní mladé lidi do stavebních prací na projektu Ariane Evropského kosmického centra.

Je však jednoznačně třeba zvýšit úsilí v oblasti vybavování studentů a pracovníků odpovídajícími kvalifikacemi v důležitých odvětvích, jako je modrá, zelená či digitální ekonomika, aby dokázali nalézt zaměstnání, ať už ve svém regionu či mimo něj. Nejvzdálenějším regionům by velmi prospěla větší mobilita studentů i zaměstnanců v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, především v rámci programu Erasmus+. Evropský sbor solidarity poskytuje další příležitosti pro mladé lidi, jak se zapojit do společenství a podporovat je a zároveň rozvíjet své dovednosti a získávat cenné lidské a profesní zkušenosti.

V oblasti vysokoškolského vzdělávání bude Komise dále podporovat stávající příležitosti pro mobilitu a budování kapacit cílenými kampaněmi zaměřenými na zvyšování informovanosti a organizovanými v těsné spolupráci s vnitrostátními agenturami. Od zahájení programu Erasmus+ Komise výrazně zvýšila finanční podporu pro účastníky cestující z nejvzdálenějších regionů nebo do nich a tuto podporu dále upraví počínaje výzvami pro rok 2018. Navíc se budou v rámci programu Erasmus+ pro nejvzdálenější regiony uplatňovat zvláštní pravidla na financování Evropského sboru solidarity. Zvýší se tak podpora na úhradu cestovních výdajů pro účastníky, kteří cestují z nejvzdálenějších regionů nebo do nich. Komise také prozkoumá možnosti rozšíření regionální spolupráce v rámci programu Erasmus+ v příslušných oblastech, aby dále stimulovala mobilitu mezi nejvzdálenějšími regiony a sousedními třetími zeměmi.

Členské státy a nejvzdálenější regiony by měly zvážit posílení nebo zřízení režimů, které by mohly vycházet z francouzského „Mezinárodního programu stáží“ a umožňovat firmám přidělování dočasných úkolů v zahraničí mladým uchazečům.

Konkurenceschopnost, podnikání a jednotný trh

Nejvzdálenější regiony s malými trhy jsou silně závislé na výměnách s Evropou a jsou vystaveny silné konkurenci ze strany svých sousedů. V mnoha odvětvích, jako jsou energetika, biotechnologie, informační technologie a služby, by jim však jejich know-how a kapacity měly dovolovat na jejich regionálních trzích soutěžit.

Nejvzdálenější regiony musí dále posílit kapacity svých podniků, aby mohly působit na jednotném trhu i v mezinárodním měřítku, využívat výhod globalizace a co nejvíce těžit z obchodních příležitostí ve svých zeměpisných oblastech.

Digitální dostupnost

Pro další rozvoj nejvzdálenějších regionů je rozhodující, aby byly napojeny na pevninskou Evropu, své sousedy a ostatní země prostřednictvím dostačujících a spolehlivých sítí elektronických komunikací a aby jejich občané a podniky měli možnost využívat digitální služby.

V uplynulých letech se těmto regionům podařilo výrazně zmírnit deficit digitálních služeb počínaje připojením k internetu a využíváním jeho služeb až po digitalizaci firem a veřejných služeb. Nicméně ve venkovských oblastech je však tento nedostatek stále výrazný. Vznikly ambiciózní národní a regionální programy na podporu zavádění infrastruktury a rozvoj digitálních služeb. Obyvatelstvo si se zájmem osvojilo digitální technologie, jako jsou mobilní telefony.

Stále jsou však přítomny překážky jako závislost na podmořských kabelech, dodatečné náklady na zavádění digitální infrastruktury, omezený rozměr místních trhů a projektů, který může ztěžovat soukromé investice a přístup k financování, malá velikost podniků, která brání jejich modernizaci pomocí digitálních technologií, či potíže s udržováním a získáváním digitálních dovedností.

Probíhající iniciativy Komise v oblasti informačních a komunikačních technologií by měly nejvzdálenějším regionům pomoci tyto překážky odstranit. Nová opatření navržená v evropském kodexu pro elektronické komunikace 34 na podporu konkurenceschopných investic do vysokokapacitních sítí podpoří zavádění širokopásmového přístupu k internetu. Na základě požadavku příslušných členských států bude Komise nadále posuzovat návrhy místních a vnitrostátních opatření týkající se poskytování státní podpory na zavádění širokopásmového přístupu k internetu v oblastech, kde došlo k selhání trhu, přičemž bude uplatňovat pokyny ke státní podpoře na zavádění širokopásmových sítí. Fond pro širokopásmové připojení v rámci propojení Evropy, podporovaný Nástrojem pro propojení Evropy a Evropským fondem pro strategické investice, také mohou pomoci menším a riskantnějším projektům získat tržní investice.

Evropská síť poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení, kterou Komise zřídila počátkem roku 2017, by měla rozšířit výměnu zkušeností mezi vnitrostátními a regionálními orgány, a to včetně poznatků o zdrojích financování. Členské státy by měly zajistit, aby tyto kanceláře vznikaly a poskytovaly poradenství v oblasti zavádění širokopásmového přístupu v nejvzdálenějších regionech. Příslušné národní regulační orgány by měly pokračovat ve sledování situace nejvzdálenějších regionů ve svých analýzách trhu, aby bylo možno zjistit konkurenční tlaky, které odůvodňují konkrétní regulační opatření.

Jelikož 90 % pracovních míst nyní vyžaduje určité digitální dovednosti, mají zásadní význam školení či rekvalifikace pracovních sil, zejména mladých lidí, které jim umožní těžit z digitální transformace hospodářství a společnosti. Nejvzdálenější regiony jsou vybízeny, aby využívaly osvědčených postupů nalezených koalicí pro digitální dovednosti a pracovní místa 35 a připojily se k „národní koalici“.

Doprava

Zlepšení dopravní mobility má zásadní význam pro zmírnění nedostatečné dostupnosti nejvzdálenějších regionů způsobené jejich odlehlostí od pevninské Evropy, izolovaností (ve většině případů) a složitým reliéfem terénu. Pravidelná a spolehlivá spojení s Evropou i uvnitř oblasti mohou stimulovat růst a tvorbu pracovních míst, protože lákají firmy, turisty a provozovatele služeb a usnadňují výměny. Také zlepšují kvalitu života a hospodářské vyhlídky místních obyvatel, protože jim poskytují přístup k vysokoškolskému a odbornému vzdělávání, zdravotním službám a širšímu trhu práce 36 .

Politiky EU, především politika soudržnosti, již pomohly zmírnit tuto nedostatečnou dostupnost a náklady, které nejvzdálenějším regionům a jejich obyvatelům vytváří. Investice z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti 37 zásadně přispěly k modernizaci dopravní infrastruktury a zařízení. Nástroj pro propojení Evropy navíc podporuje projekty související mimo jiné s programem mořských dálnic a ekologickou lodní dopravou.

Důležitou roli hraje také politika hospodářské soutěže, včetně ustanovení o státní podpoře a pravidel týkajících se závazků veřejných služeb. V důsledku revize obecného nařízení EU o blokových výjimkách mají nejvzdálenější regiony možnost přímo financovat a realizovat projekty zaměřené na přístavy a letiště při splnění určitých kritérií (pouze projekty, které tato kritéria nesplní, musí nadále získat předchozí souhlas Komise).

Pro tyto regiony je klíčová podpora letecké a námořní dopravy a dalších forem lodní dopravy, které představují hlavní spojení těchto regionů s Evropou a sousedními státy v jejich okolí. Poloha blízko významných námořních cest, jako jsou Panamský průplav či transatlantické trasy, nabízí mnoha nejvzdálenějším regionům příležitosti v oblasti námořní dopravy a překládky. Nejvzdálenější regiony by se ve svých oceánských oblastech mohly stát námořními křižovatkami a podél námořních tras sloužit například jako stanice pro doplnění pohonných hmot (včetně zkapalněného zemního plynu).

Komise přezkoumá, jak by mohla politika transevropské dopravní sítě (TEN-T), včetně programu mořských dálnic, lépe uspokojovat potřeby nejvzdálenějších regionů a zohledňovat jejich specifickou zeměpisnou polohu. Nejvzdálenější regiony by při vypracovávání projektů zaměřených na propojení měly začleňovat do nich hledisko EU a regionální hledisko.

Pokud jde o leteckou dopravu, jsou v současné době lety mezi Evropským hospodářským prostorem a nejvzdálenějšími regiony vyřazeny ze systému obchodování s emisemi v EU stejně jako lety z třetích zemí a do nich. Tato odchylka přestala platit 1. ledna 2017, Komise však přijala legislativní návrh 38 na její ponechání v platnosti, než budou dokončena mezinárodní jednání 39 o prováděcích pravidlech k celosvětovému tržnímu opatření.

Pokud jde o místní dopravu, potýkají se nejvzdálenější regiony s dopravními zácpami v městských centrech a při pobřežních pásech a s obtížnou přístupností vnitrozemských venkovských oblastí. Pracuje se na projektech, které učiní dopravu udržitelnější a ekologičtější a následně budou moci posloužit jako příklady dobré praxe pro další regiony EU a sousední země. Nejvzdálenější regiony by měly pokračovat v testování a vývoji řešení udržitelné mobility na místní úrovni.

4.Posílení spolupráce nejvzdálenějších regionů s jejich sousedy a dalšími zeměmi

Prosazování regionální spolupráce a prohlubování vazeb nejvzdálenějších regionů na sousední země a regionální organizace je hlavním pilířem strategie EU pro nejvzdálenější regiony již od roku 2004. Komise podporuje tuto spolupráci prostřednictvím politického dialogu, programů územní spolupráce a dohod o hospodářském partnerství.

Spolupráci v této oblasti již usnadňují nařízení Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského rozvojového fondu (ERF), dohoda z Cotonou, která upravuje vztahy mezi EU a africkými, karibskými a tichomořskými státy, a rozhodnutí o přidružení zámoří upravující vztah EU se zámořskými zeměmi a územími. Měla by však být ještě více posílena v oblastech, kde je to přínosné pro všechny strany. Mělo by se usilovat o společné programování a plánování projektů, a to s využitím všech příslušných nástrojů spolupráce.

Podle aktuálně platných nařízení byly v uplynulých letech prováděny projekty spolupráce zahrnující nejvzdálenější regiony a další regionální partnery v Karibiku, Indickém oceánu a západní Africe. Zejména pilotní projekt realizovaný v Karibiku a financovaný z ERF a EFRR 40 představuje pozitivní krok k lepší součinnosti při využívání obou nástrojů.

Kromě toho nedávná katastrofa způsobená hurikánem IRMA na Svatém Martinu vyžaduje, aby se EU připojila k rekonstrukčnímu úsilí spolu se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a koordinovala svou podporu tak, aby se usnadnila spolupráci a společné projekty ve prospěch všech obyvatel ostrova.

Na základě získaných zkušeností zváží Komise nové prostředky k usnadnění a posílení iniciativ pro spolupráci v oblasti, přičemž přihlédne k potřebám a majetku daného regionálního celku. Komise bude také úzce spolupracovat s příslušnými delegacemi EU na usnadňování výměn a společných projektů, kterých se účastní nejvzdálenější regiony, jejich sousední země a území a regionální organizace.

S ohledem na přibývající globální výzvy a větší vzájemnou závislost je třeba, aby nejvzdálenější regiony posílily a rozšířily spolupráci za hranice svého sousedství a oslovovaly další třetí země a mezinárodní partnery. Vzhledem ke své zeměpisně-strategické poloze mohou tyto regiony hrát významnou úlohu v mezinárodních fórech zaměřených na globální otázky, jako je mezinárodní správa moří. Komise bude spolupracovat s příslušnými členskými státy, aby nalezla konkrétní opatření k rozšíření příslušných programů v daných zeměpisných oblastech nejvzdálenějších regionů.

Partnerství s regionálními a mezinárodními organizacemi, které mají technické know-how a odborné znalosti také pomůže rozvíjet možnosti rozvoje v nadějných odvětvích a usnadní rozvoj společných akcí v oblastech společného zájmu. Navíc účast v iniciativách, jako je iniciativa Inteligentní ostrovy 41 , umožní nejvzdálenějším regionům prezentovat jejich území jako zkušební prostředí pro nová řešení.

Migrace

Migrační tlaky, kterým některé z nejvzdálenějších regionů čelí ze strany sousedních zemí, vytvářejí spolu s vysokou mírou růstu populace (zejména ve Francouzské Guyaně a na ostrově Mayotte) hospodářské a sociální problémy. Dokládá to například nedávné napětí ve Francouzské Guyaně. Těmto regionům by měla být poskytována podpora na udržitelné řízení migrace. Situace je odlišná v ostatních nejvzdálenějších regionech, kde by se měla usnadnit mobilita občanů, studentů a pracovníků ze sousedních zemí v zájmu vytvoření nových pracovních míst a podpory regionální integrace nejvzdálenějších regionů.

5.Závěr

Mají-li se nejvzdálenější regiony stát odolnějšími, dosáhnout svého rozvojového potenciálu, plně využívat výhod vyplývajících z jejich členství v EU a využít globalizaci, je nutná politická vůle a stanovení priorit, a zároveň trvalé úsilí o lepší využití jejich bohatství a nacházení nových zdrojů růstu.

Toto sdělení stanovuje nový přístup, který zajistí pevné partnerství. To vychází z preventivního přístupu, v jehož rámci budou zájmy a obavy nejvzdálenějších regionů podrobeny důkladnému přezkoumání, které bude zaštiťovat platforma umožňující těmto regionům a příslušným zúčastněným stranám vyměňovat si názory ve všech fázích vytváření politik a jejich provádění.

Komise bude úzce spolupracovat s nejvzdálenějšími regiony a jejich příslušnými členskými státy, aby zajistila, že konkrétní opatření, která navrhla, budou uplatněna. Bude aktivněji vystupovat a předem zajišťovat, aby její iniciativy zohledňovaly dopady na nejvzdálenější regiony i příležitosti, které se jim naskýtají. Ve vhodných případech navrhne také uzpůsobená opatření, která přihlédnou k jejich specifickým rysům.

Podpora rozvoje nejvzdálenějších regionů vyžaduje také rozsáhlé investice a podílnictví ze strany členských států i nejvzdálenějších regionů samých. Komise je odhodlána posilovat dlouhotrvající partnerství s nejvzdálenějšími regiony a jejich členskými státy, aby území EU ve světě vzkvétala.

(1)

     S výjimkou Francouzské Guyany jsou všechny nejvzdálenější regiony ostrovy.

(2)

     Programme d'Options Spécifiques à l'Éloignement et Insularité (program speciálně zaměřený na odlehlost a ostrovní charakter; POSEI) – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

(3)

     Nejvzdálenější regiony využívají zvláštní dodatečně přidělené prostředky v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a režimu kompenzací v rámci Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF).

(4)

     V souladu s ustanovením čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU. K situaci nejvzdálenějších regionů přihlíží reforma státní podpory z roku 2014 i nedávná reforma obecného nařízení o blokových výjimkách. Kromě jiných režimů zvláštní podpory budou nyní pro tyto regiony platit výjimečná pravidla v oblasti provozní a investiční podpory ve všech odvětvích.

(5)

     Ve srovnání s průměrem EU přispívá do ekonomiky nejvzdálenějších regionů více než dvojnásobnou měrou zemědělství a rybolov: v těchto regionech přispívá k růstu 3,8 % oproti 1,6 % na úrovni EU.

(6)

     COM(2012) 287 final, 20.6.2012.

(7)

     Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2017 (2013/2178(INI), zpravodaj: Younous Omarjee; usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 (2016/2016(INI), zpravodaj: Ulrike Rodust.

(8)

     Rozsudek Soudního dvora C-132/14 ze dne 15. prosince 2015.

(9)

      https://ec.europa.eu/info/better-regulation-guidelines-and-toolbox_cs

(10)

     V souladu se strategií EU pro biohospodářství – COM(2012) 60, 13.2.2012.

(11)

     Nejvzdálenější regiony disponují převážně plavidly pro drobný rybolov. Dále se v nich nachází průmyslové a zámořské rybářské loďstvo, které zásobuje surovinami lokálně významné odvětví zpracování produktů rybolovu.

(12)

     COGEA et al., Realising the potential of the Outermost Regions for sustainable blue growth (Využití potenciálu nejvzdálenějších regionů k udržitelnému modrému růstu), Úřad pro publikace Evropské unie, 2017.

(13)

     V souladu s čl. 5 odst. 3nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(14)

      bude přitom vycházet mimo jiné ze zjištění uvedených ve zprávě autorského kolektivu GOCEA et al. z roku 2017, viz poznámka pod čarou č. 12.

(15)

     Každá země EU má zaveden strop stanovující maximální kapacitu jejího rybářského loďstva. Pro nejvzdálenější regiony platí zvláštní, propracovaný systém určování kapacity rybářského loďstva, který je stanoven nařízením (EU) č. 1380/2013. Nová rybářská plavidla mohou být zařazena do loďstva až poté, co z něj byla vyřazena stejná kapacita.

(16)

     V letech 2014 až 2020 bylo v rámci společné zemědělské politiky nejvzdálenějším regionům přiděleno 6,1 miliardy EUR.

(17)

     Nařízení Komise (EU) 2017/1084 ze dne 14. června 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 651/2014, pokud jde o podporu na přístavní a letištní infrastrukturu, prahové hodnoty oznamovací povinnosti pro podporu na kulturu a zachování kulturního dědictví a pro podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu a režimy regionální provozní podpory pro nejvzdálenější regiony, a mění se nařízení (EU) č. 702/2014, pokud jde o výpočet způsobilých nákladů (Úř. věst. L 156, 20.6.2017, s. 1).

(18)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(19)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56).

(20)

     Viz poznámka pod čarou č. 2.

(21)

     Nepovinný režim pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby v zámořských územích EU    
http://ec.europa.eu/best  

(22)

     Ty jsou v současnosti financovány z iniciativy BEST.

(23)

     Evropská agentura pro životní prostředí: „Climate change, impacts and vulnerability in Europe 2016“ (Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě v roce 2016):      https://www.eea.europa.eu/publications/climate-change-impacts-and-vulnerability-2016.

(24)

     Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).

(25)

     Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2013:0216:FIN:CS:PDF.  

(26)

     Viz odborný posudek energetiky nejvzdálenějších regionů z roku 2017:

http://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2017/expert-group-report-on-energy-for-the-eu-outermost-regions.

(27)

     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(28)

     V souladu s článkem 1 této směrnice.

(29)

     Politická deklarace ze dne 18. května 2017 podepsaná Komisí a 14 členskými státy EU (Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Malta, Německo, Portugalsko, Řecko, Španělsko a Švédsko).

(30)

      https://ec.europa.eu/energy/en/news/commission-proposes-new-rules-consumer-centred-clean-energy-transition.

(31)

     Viz sdělení „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění – COM(2017) 376 final, 18.7.2017.

(32)

     Mezinárodní konference o biologické rozmanitosti, ostrov Réunion (2008), Guadeloupe (2014)    
http://www.guadeloupe.developpement-durable.gouv.fr/IMG/pdf/communique_conference_bio.pdf

(33)

     Martinik, Francouzská Guyana, Guadeloupe, Réunion, Kanárské ostrovy a Mayotte mají nezaměstnanost mezi 17 a 27 %. Všechny nejvzdálenější regiony mají přes 40 % nezaměstnaných mladých lidí a Madeira (Eurostat 2014), Kanárské ostrovy a Mayotte (Eurostat 2016) přes 50 %.

(34)

      http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=comnat:COM_2016_0590_FIN.

(35)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/digital-skills-jobs-coalition.

(36)

     Zpráva skupiny odborníků na dopravní dostupnost v nejvzdálenějších regionech.

http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/policy/themes/outermost-regions/pdf/transport_report_en.pdf

(37)

      http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=comnat:COM_2016_0590_FIN.

(38)

     Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, aby dále platila stávající omezení rozsahu činností v oblasti letectví a aby se připravilo provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 – COM(2017) 54 final, 3.2.2017.

(39)

     V Mezinárodní organizaci pro civilní letectví probíhají jednání o prováděcích pravidlech k celosvětovému tržnímu opatření a o jeho konkrétním uvedení do praxe.

(40)

   V souladu s úmluvou Convention de délégation uzavřenou mezi regionální radou ostrova Guadeloupe a delegací EU v Guyaně spravuje v programovém období 2014–2020 regionální rada část fondů ERF z regionálního karibského programu pro africké, karibské a tichomořské státy a určuje i financuje společné projekty ERF/EFRR.

(41)

      http://www.smartislandsinitiative.eu/en/index.php.

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 24.10.2017

COM(2017) 623 final

PŘÍLOHA

Souhrnný seznam opatření

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU

{SWD(2017) 349 final}

Souhrnný seznam opatření

Tato příloha stanoví souhrnný seznam opatření, včetně klíčových opatření uvedených ve sdělení, která mají být přijata na různých úrovních: na úrovni Komise, členských států a nejvzdálenějších regionů.

Správa věcí veřejných

Modrá ekonomika

Zemědělství a rozvoj venkova

Biologická rozmanitost

Oběhové hospodářství

Změna klimatu

Energie

Výzkum a inovace

Zaměstnanost, vzdělávání a odborná příprava

Konkurenceschopnost, podnikání a jednotný trh

Digitální dostupnost

Doprava

Spolupráce se zeměmi sousedícími s nejvzdálenějšími regiony a dalšími zeměmi

Obchod

Migrace

(1)

     Mimo jiné na základě zjištění zprávy autorského kolektivu GOCEA et al. z roku 2017, Realising the potential of the Outermost Regions for sustainable blue growth, Publications Office of the European Union (Využití potenciálu nejvzdálenějších regionů k udržitelnému modrému růstu, Úřad pro publikace Evropské unie), 2017.

(2)

     Kapacita loďstva v každé zemi EU má stanoven strop. Pro nejvzdálenější regiony se stanoví konkrétní podrobný systém kapacity loďstva v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES). Podle tohoto systému je možné začlenit do loďstva nová rybářská plavidla až poté, co byla nejprve z loďstva vyřazena plavidla o stejné kapacitě.

(3)

     V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135).

(4)

     V souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(5)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006.

(6)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.

(7)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008.

(8)

     Ty jsou v současnosti financovány iniciativou BEST.

(9)

     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov.

(10)

     Spolufinancování regionálních, vnitrostátních a mezinárodních programů

(11)

     Na základě kladných zkušeností s projektem Net biome (2007–2016) v oblasti biologické rozmanitosti a sítě BiodivERsA mezi financujícími agenturami EU.

(12)

     http://ec.europa.eu/internal_market/scoreboard/.

(13)

     http://www.smartislandsinitiative.eu/en/index.php.

(14)

     Ochrana migrujících dětí – COM(2017) 211 final, 12.4.2017.