EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.7.2017

COM(2017) 377 final

ZPRÁVA KOMISE

posuzující způsob přidělování kvót v souladu s nařízením (EU) č. 517/2014

1.Úvod

Cílem nařízení (EU) č. 517/2014 1 (dále jen „nařízení o F-plynech“) je vytvořit efektivní a přiměřený mechanismus snižování emisí fluorovaných skleníkových plynů, který by přispěl k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu. 2 Podporuje rovněž inovace a usnadňuje sbližování směřující k celosvětové dohodě o postupném ukončování používání částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC) podle Montrealského protokolu. 3

Od přijetí nařízení o F-plynech v roce 2014 se mezinárodní jednání zdárně vyvíjela a v říjnu 2016 se 197 zemí dohodlo na postupném omezování celosvětové spotřeby a výroby HFC podle Montrealského protokolu (dále jen „změna z Kigali“) 4 . Jedná se o právně závaznou dohodu, která pomůže všem zemím dodržovat závazky podle Pařížské dohody 5 . Rozvojové země mohou získat podporu prostřednictvím „Mnohostranného fondu pro plnění Montrealského protokolu“ („Multilateral Fund for the Implementation of the Montreal Protocol“, dále jen „Mnohostranný fond“), do něhož členské státy EU přispívají.

Nařízení o F-plynech je dostatečně ambiciózní, aby zajistilo, že EU bude schopna splnit své globální závazky vyplývající ze změny z Kigali. Hlavním opatřením k dosažení tohoto cíle je „postupné ukončování používání HFC v EU“, přičemž celková množství HFC, která podniky mohou dovážet do EU nebo je tam vyrábět (tj. „poprvé uvést na trh“), se do roku 2030 budou postupně snižovat (měřeno v ekvivalentu CO2).

Pro dodržení ročního limitu HFC v daném roce zavádí nařízení o F-plynech systém kvót. Od roku 2015 potřebují podniky kvótu pro legální uvádění velkých objemů HFC na trh a Komise jim kvóty přiděluje každoročně zdarma. Výhody a nevýhody různých možností přidělování kvót byly přezkoumány v posouzení dopadů návrhu nařízení o F-plynech3 a během společného legislativního postupu byly podrobně zváženy možnosti přidělování kvót zdarma, za poplatek i formou aukce. V té době existovala určitá podpora zavedení poplatku za kvóty nebo systému aukcí mimo jiné proto, že by tyto možnosti generovaly příjmy, které by bylo možno potenciálně využít k doplnění Mnohostranného fondu v případě, že by bylo v rámci Montrealského protokolu dohodnuto postupné ukončování používání HFC a vzhledem k tomu, že tyto možnosti by mohly napomoci jeho účinnému provádění. Konečné rozhodnutí však upřednostnilo přidělování kvót zdarma, přičemž bylo odsouhlaseno, že bude sledováno fungování zavedeného způsobu a (potenciálních) nákladů v členských státech.

V důsledku toho čl. 21 odst. 5 nařízení o F-plynech vyzývá Komisi, aby: „zveřejnila zprávu posuzující způsob přidělování kvót, včetně dopadu přidělování kvót zdarma, náklady na provádění tohoto nařízení v členských státech a možnou mezinárodní dohodu o částečně fluorovaných uhlovodících.“ S ohledem na tuto zprávu Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh za účelem: a) změny způsobu přidělování kvót; b) stanovení vhodného způsobu rozdělování jakýchkoli případných příjmů.

Tato zpráva vychází z externích technických prací provedených pro Komisi a z rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami včetně internetového průzkumu dotčených podniků, jakož i jednání v rámci konzultačního fóra 6 zřízeného podle článku 23 nařízení o F-plynech.

2.Popis způsobu přidělování kvót

Podle nařízení o F-plynech jsou kvóty přidělovány:

·„zavedeným podnikům“ na základě „ochrany předchozího stavu“, tj. roční kvóty pro roky 2015–2017 byly založeny na činnostech jednotlivých výrobců a dovozců velkých objemů HFC v EU v období 2009–2012, jak bylo uvedeno v předchozím nařízení (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech. Od roku 2018 a poté jednou za tři roky se bude provádět přepočet na základě novějších údajů.

·z rezervy na základě ročních prohlášení, v nichž společnosti uvádějí svou potřebu kvóty. Do roku 2018 je tato rezerva přidělována de facto pouze „novým účastníkům na trhu“, tj. podnikům, které v období 2009–2012 nepodávaly zprávu. Od roku 2018 mohou noví účastníci na trhu i zavedené podniky získávat kvóty z rezervy za stejných podmínek.

Kvóty přidělené zavedeným podnikům lze převést na jiné podniky. Naproti tomu kvóty z rezervy převádět nelze. Cílem je zabránit podnikům, které se nezabývají obchodem s HFC, aby žádaly o bezplatné kvóty pouze za účelem prodeje těchto práv.

HFC nevstupují do EU jen prostřednictvím dovozu velkých objemů plynů. Jsou obsaženy rovněž v dovážených zařízeních. Pokud by bylo možné dovážet zařízení obsahující HFC bez jakéhokoli omezení, ohrozilo by to ekologickou vyváženost postupného ukončování jejich používání a bylo by to nespravedlivé vůči výrobcům zařízení z EU využívajícím HFC zakoupené na trhu EU, jejichž používání je postupně ukončováno. Nařízení o F-plynech proto vyžaduje, aby HFC obsažené v chladicích a klimatizačních zařízeních a tepelných čerpadlech, která jsou uváděna na trh, byly od 1. ledna 2017 započítávány do systému kvót. Pro dovozce zařízení obsahujících HFC to znamená, že potřebují povolení od držitelů kvót k tomu, aby mohli využívat jejich kvóty pro své dovozy. 7  

V době přijetí nařízení o F-plynech byla možnost přidělování kvót přímo dovozcům zařízení na základě ochrany předchozího stavu zamítnuta kvůli nedostatku údajů. Držitelé kvót z řad zavedených podniků i nových účastníků mohou povolit využívání svých kvót dovozcům zařízení, ale noví účastníci na trhu musí navíc prokázat, že došlo k fyzické dodávce odpovídajícího množství plynu, aby doložili své aktivní působení v obchodu s plynem. Povolení se započítá proti kvótě držitelů kvót v roce, v němž je poskytnuto. Naproti tomu pro dovozce zařízení neexistuje žádný časový limit omezující použití tohoto povolení. Povolení udělené v roce 2015 lze tedy použít v roce 2017 nebo i v pozdějších letech.

3.Posouzení způsobu přidělování

a.Držitelé kvót a využívání kvót

V současné době se způsob přidělování kvót týká asi 1 100 podniků, z nichž přibližně dvě třetiny jsou „držiteli kvót“ na HFC (výrobci a/nebo dovozci velkých objemů), zatímco zbývající podniky jsou dovozci zařízení. 8  Sedmdesáti osmi zavedeným podnikům byla každoročně přidělována kvóta na základě jejich činností souvisejících s HFC v období 2009–2012 9 . Počet nových účastníků na trhu je mnohem vyšší a každým rokem ještě narůstá. V roce 2017 nově vstoupilo na trh 579 podniků, což oproti roku 2015 představuje nárůst o 73 %. Zdá se, že někteří z těchto nových účastníků na trhu jsou propojeni buď vzájemně, a/nebo se zavedenými aktéry na trhu.

Způsob přidělování u zavedených společností, který je založen na historické spotřebě, zaručuje stávajícím podnikům stabilní výchozí pozici na trhu. V průběhu času bude podíl kvót dostupných těmto zavedeným podnikům klesat rychleji než celkový trh (vzhledem k tomu, že se snižuje v souladu s kroky postupného ukončování používání), což znamená, že podíl kvót na trhu přidělovaných stávajícím zavedeným podnikům se bude v průběhu času snižovat. Na počátku postupného ukončování používání HCG v roce 2015 představovaly částky vyhrazené pro nové účastníky na trhu 11 % z celkové kvóty. Vzhledem k postupu při určování kvót 10 zůstanou absolutní částky, které jsou k dispozici z této rezervy, v průběhu času víceméně stabilní. Na druhou stranu relativní podíl kvót přidělovaných z rezervy pro nové účastníky na trhu se bude v průběhu let zvyšovat vzhledem k tomu, že celkový trh se v souladu s postupným ukončováním používání HFC zmenšuje. Například v posledním roce postupného ukončování používání HFC bude z rezervy přiděleno více než 50 % celkové kvóty 11 .

Je zřejmé, že prohlášení společností o budoucí potřebě za účelem získání kvóty z této rezervy nejsou zpravidla založena na realistickém hodnocení očekávaných prodejů. Jen samotné podniky nově vstupující na trh (které se původně ucházely o 11 % trhu) požadovaly kvótu, která několikanásobně překročila celkovou částku, která je k dispozici pro celý trh EU. Tyto přemrštěné žádosti společností o kvóty naznačují, že požadovanou částku obdrží pouze několik málo podniků. Všechny ostatní společnosti ucházející se o kvótu z rezervy obdrží stejný poměrný podíl 12 . Vzhledem k tomu, že počet žádostí se každoročně zvyšuje, zatímco částka rezervy zůstává z větší části stejná, maximální přidělená kvóta z rezervy připadající na jednu společnost se každým rokem snižuje.

V rámci cyklu přepočtu pro přidělování kvót na základě spotřeby v předchozích letech se noví účastníci na trhu každé tři roky stávají zavedenými podniky. Například podniky nově vstupující na trh, které zahájily činnost v roce 2015, se stanou zavedenými podniky od roku 2018 a obdrží kvótu na základě množství HFC, které legálně uvedly na trh. Současně budou mít možnost získat i další kvóty z rezervy.

Jediným rokem, za který jsou v současné době k dispozici údaje společností nahlášené ex post, je rok 2015 13 . Z těchto údajů vyplývá, že postupné ukončování používání HFC dosáhlo v roce 2015 lepších než plánovaných výsledků. Celkové množství uváděné ve zprávách se pohybovalo 8 % pod povoleným limitem 14 . Řada společností přidělené kvóty plně nevyužila, přičemž noví účastníci na trhu jsou obecně méně efektivní než zavedené podniky. Zúčastněné strany uvedly, že je to pravděpodobně způsobeno i) nedostatečným pochopením nových pravidel včetně rozdílu mezi kvótami a povoleními, ii) nutností zajistit také dodržování povinností vyplývajících z nařízení REACH, což si někteří noví účastníci na trhu nemuseli při podávání žádosti o kvóty uvědomit, jakož i iii) skutečností, že celá řada podniků se na postupné ukončování používání HFC připravila zvýšením dovozu v roce 2014, tj. těsně před zahájením postupného ukončování používání HFC (takže v roce 2015 již ne všechny potřebovaly uplatnit kvótu v plné výši). Řada zúčastněných stran také zdůraznila, že bude stále zapotřebí úsilí na všech stranách, aby všichni aktéři na trhu– zejména výrobci předem naplněných zařízení a jejich dovozci, jakož i noví účastníci na trhu – lépe porozuměli své úloze při postupném ukončování používání HFC. 15  

V roce 2015 překročilo limit své kvóty pouze několik podniků. Komise s podporou orgánů členských států sledovala případy nedodržení limitů s ohledem na uložení sankcí v souladu s nařízením o F-plynech (odečtením dvojnásobku výše překročení od budoucí kvóty společnosti) a na to, aby zajistila uložení sankcí rovněž na vnitrostátní úrovni. Nedodržení limitů se zjišťuje porovnáním přidělené kvóty a vykázaných hodnot, které ověřil nezávislý auditor. Celní orgány mohou navíc zkontrolovat, zda jsou dovozci velkých objemů plynů a zařízení HFC zapsáni v rejstříku HFC a zda jsou držiteli kvóty nebo povolení.

b.Převody kvót a povolení

Možnost převádění kvót pro zavedené podniky nevedla k žádným zásadním změnám ve způsobu rozdělení kvót mezi společnosti. Převody se do značné míry omezovaly na několik málo transakcí mezi nejvýznamnějšími zavedenými podniky, částečně kvůli restrukturalizaci, a částečně kvůli tomu, že podniky opouštěly trh. Ochota obchodovat s kvótami s jinými aktéry na trhu mimo tyto konkrétní transakce se jevila jako malá.

Naproti tomu byla v letech 2015 a 2016 široce využívána možnost vydávat povolení na kvóty vzhledem k tomu, že celá řada dovozců zařízení se připravovala na zavedení povinných povolení k dovozu chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, k němuž mělo dojít od 1. ledna 2017. Z celkové kvóty bylo dovozcům zařízení uděleno povolení na 9 % (v roce 2015) a na 12 % (v roce 2016). Pro srovnání lze uvést, že podíl HFC v dovážených chladicích a klimatizačních zařízeních a tepelných čerpadlech na celkovém objemu dodávek HFC do EU v roce 2015 činil podle zpráv podávaných společnostmi 7 %. Navzdory tomu, že probíhaly tyto přípravné činnosti, vyjádřili někteří dovozci zařízení v průzkumu celou řadu výhrad ohledně správného porozumění pravidlům, obtíží při plánování poptávky či hledání držitelů kvót ochotných prodat povolení, jakož i vysokých cen povolení. V reakci na tyto výhrady byl rejstřík HFC 16 upraven tak, aby umožňoval tato povolení přenášet, a aby tak společnosti mohly koordinovat získávání povolení pro skupinu dovozců. Například zahraniční výrobci zařízení mohou získat příslušná povolení a přenést je dále na společnosti, které daná zařízení dovážejí. Očekává se, že tento nový prvek umožní dodržování kvót zejména dovozcům malých množství, což zpravidla bývají malé a střední podniky a mikropodniky. Toto opatření bylo přivítáno převážnou většinou zúčastněných organizací. 14

c.Vývoj cen

Odvětví využívající HFC je poměrně složité a zahrnuje celou řadu různých typů podniků: výrobce HFC (globální aktéry), výrobce různých zařízení nebo výrobků (globální), dovozce zařízení nebo výrobků (EU), distributory velkých objemů plynu (EU), podniky zabývající se instalací a servisem zařízení (EU) a koncové uživatele různých zařízení (EU). Za účelem sledování dopadu systému kvót je sledován vývoj cen u jednotlivých typů HFC a na různých úrovních hodnotového řetězce na základě údajů získaných od výrobců chladiv, distributorů plynu a výrobců zařízení. Ačkoli v takto rané fázi postupného ukončování používání HFC nelze dosud vyvozovat konečné závěry, je od roku 2014 možné pozorovat obecný vzestupný trend cen. Tento nárůst je nejvíce patrný u nákupních cen distributorů plynu a v menší míře i u podniků poskytujících služby, avšak není (dosud) tolik zřejmý u plynu nakupovaného výrobci zařízení se sídlem v EU, což je pravděpodobně důsledkem jejich dlouhodobějších dohod s výrobci plynu. Zjištěná zvýšení cen se u jednotlivých typů HFC liší, přičemž vyšší nárůst zpravidla vykazují HFC s vysokým potenciálem globálního oteplování (GWP). Za zmínku stojí rovněž skutečnost, že náklady na získání povolení při dovozu zařízení využívajících HFC jsou dle všeho podobné jako zvyšování cen velkých objemů HFC na úrovni distributorů, pokud jsou převedeny na EUR/t CO2eq.

Tento nárůst cen je očekávaným a žádoucím důsledkem opatření vedoucího k postupnému ukončování používání HFC vzhledem k tomu, že záměrem tohoto tržního opatření bylo omezit nabídku plynů s vysokým GWP s cílem podpořit inovace a používání látek s nižším GWP a alternativ k HFC. Současně platí, že jelikož jsou kvóty přidělovány zdarma, mohou někteří aktéři z tohoto zvyšování cen těžit. Některé zúčastněné strany poukázaly na to, že toto uspořádání zvýhodňuje držitele kvót a že by bylo rozumnější místo toho vytvořit systém generující příjmy, které by bylo možno použít na podporu opatření omezujících HFC na vnitrostátní a mezinárodní úrovni a v němž by mohli své vlastní kvóty získávat i dovozci zařízení.14

4.Náklady na provádění nařízení v členských státech

Nařízení o F-plynech se do značné míry opírá o povinnosti, které zavedlo již předchozí nařízení (ES) č. 842/2006 17 , zejména pokud jde o předcházení emisím ze zařízení, jako jsou například kontroly těsnosti a opravy netěsností, systémy certifikace a školení v členských státech, označování zařízení, vykazování a znovuzískávání na konci doby životnosti. V hodnocení předchozího nařízení (ES) č. 842/2006 byly náklady veřejných správ v členských státech na provádění a uplatňování těchto opatření odhadovány na 11,4 milionu EUR ročně 18 . Tato částka zahrnuje náklady na zaměstnance úřadů, na opatření ke zvyšování informovanosti a na donucovací opatření, jako jsou například inspekce.

Hlavní novinka v nařízení o F-plynech, postupné ukončování používání HFC, nevedla k významnému zvýšení nákladů orgánů veřejné správy v členských státech. Vzhledem k tomu, že postupné ukončování používání HFC je centrálně řízeno Evropskou komisí 19 , jsou tyto náklady hrazeny z jejího stávajícího víceletého správního rozpočtu. Evropská komise mimo jiné:

·spravuje portál F-plynů a rejstřík HFC pro registraci podniků, kvót, převodů kvót a povolení na kvóty,

·spravuje prohlášení o kvótách ex ante u jednotlivých kvót, každé tři roky přepočítává nové referenční hodnoty kvót a každoročně nahrává nové kvóty,

·dohlíží na každoroční podávání zpráv podniků ex post do systému řízeného Evropskou agenturou pro životní prostředí,

·na základě zpráv ex post kontroluje, zda podniky dodržely limity svých kvót, a uplatňuje u kvót sankce ve formě odpočtů z kvót přidělených v budoucnu,

·na základě zpráv ex post kontroluje, zda mají dovozci zařízení využívajících HFC požadovaná povolení na kvóty, a

·poskytuje podnikům pokyny ohledně využívání portálu F-plynů a rejstříku HFC a povinností souvisejících se systémem kvót.

Náklady členských států související s postupným ukončováním používání HFC jsou tedy omezeny na poskytování dalších pokynů zúčastněným stranám, zajištění účinných kontrol na hranicích včetně školení celních úředníků a na sledování problémů s nedodržováním předpisů včetně nezákonného obchodu.

Obecněji byly náklady daného odvětví na provádění opatření již zahrnutých do předchozího nařízení (ES) č. 842/2006 předtím v roce 2015 odhadovány na přibližně 1 miliardu EUR a v roce 2030 se zvýší na 1,5 miliardy EUR 20 . Náklady související s postupným ukončováním používání HFC byly kromě toho odhadovány na přibližně 1,5 miliardy EUR ročně 21 . Ve skutečnosti se však předpokládá, že tyto náklady budou nižší. První údaj vychází z předpokladu, že používání HFC by se do roku 2030 nesnížilo, avšak zahájení postupného ukončování používání HFC podle nového nařízení bude znamenat jeho drastický pokles. Druhý údaj konzervativně vycházel pouze z dostupných informací za rok 2010. Nezohledňuje tedy nové technologie, které se od té doby objevily, ani klesající tendenci nákladů na technologie šetrné ke klimatu. Porovnáme-li však tyto údaje s významným snížením emisí, jehož se podařilo dosáhnout, vykazují opatření v oblasti F-plynů vysokou nákladovou efektivnost ve srovnání s potenciálními opatřeními v jiných odvětvích. Průměrné náklady na snižování emisí byly na základě technologie dostupné v roce 2010 odhadovány na 16 EUR/t ekvivalentu CO2.3 Zvýšení energetické účinnosti pravděpodobně vykompenzuje další počáteční investiční náklady.

5.Náklady na změnu Montrealského protokolu z Kigali

Odhaduje se, že provedení změny z Kigali pomůže předejít zvýšení teploty do konce století téměř o 0,5 stupně Celsia, a tím významně přispěje k cílům Pařížské dohody o klimatu.
Nařízení o F-plynech umožní EU splnit závazky vyplývající ze změny z Kigali do roku 2030, což je poslední rok, pro který je v nařízení o F-plynech stanoven cíl. Změna z Kigali také zajistí, aby všechny ostatní ratifikující země přijaly opatření k omezení HFC. Tím budou vytvořeny rovnější podmínky pro evropské podniky ve vztahu k jejich zahraničním konkurentům. Navíc se očekává, že celosvětový přechod na technologie šetrné ke klimatu bude mít za následek zvýšené investice do inovací a nižší ceny alternativních technologií v důsledku úspor z rozsahu. To vytváří obchodní příležitosti pro průkopníky, jako je například průmysl EU.

Změna z Kigali naznačuje, že členské státy budou muset v budoucnu více přispívat do Mnohostranného fondu. Přesnou výši těchto částek nelze v tomto okamžiku vypočítat. Tato výše bude záviset na budoucích jednáních probíhajících každé tři roky mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, které jsou smluvními stranami Montrealského protokolu, jakož i na podrobných parametrech, jakými jsou například kritéria způsobilosti nákladů na postupné ukončování používání HFC, která dosud nebyla dohodnuta.

Technologický a ekonomický hodnotící panel (TEAP), který je odbornou organizací Montrealského protokolu, vypočítal před zasedáním v Kigali rozpětí nákladů na všechny čtyři návrhy na změny HFC až do roku 2050 s cílem pomoci při jednání 22 . Tyto hrubé odhady mohou poskytnout určitou představu o rozsahu potřebného financování. Z analýzy TEAP 23 vyplynulo, že rozpětí nákladů na návrhy se pohybují mezi 3 200 až 5 000 miliony EUR pro nejlevnější a 8 800 až 13 400 miliony EUR pro nejdražší návrh. Vzhledem k závazkům dohodnutým ve změně z Kigali budou tyto náklady pravděpodobně vyšší než nejnižší odhad, avšak výrazně nižší než nejvyšší odhad. I když je nutno zdůraznit vysokou míru nejistoty spojenou s těmito aproximacemi, bude roční potřeba financování činit pravděpodobně nejméně 100 milionů EUR ročně, přičemž příspěvek členských států by musel činit přibližně 50 % v souladu s rozsahem příspěvků stanoveným Organizací spojených národů 24 . 

Tato částka se zdá být poměrně nízká v porovnání se závazkem rozvinutých zemí v kontextu Pařížské dohody poskytovat ročně 100 miliard USD na financování opatření v oblasti změny klimatu až do roku 2025.

6.Závěry

Doposud byl dokončen pouze jeden úplný „roční“ cyklus postupného ukončování používání HFC 25 a chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla byla do tohoto postupného ukončování používání HFC zařazena až teprve nedávno, konkrétně dne 1. ledna 2017. Existují také náznaky toho, že aktuální údaje jsou dosud ovlivněny počátečním nedostatečným porozuměním zúčastněných stran. Je proto ještě příliš brzy na podrobné posouzení fungování mechanismu postupného ukončování používání HFC a na důkladné zhodnocení všech potenciálních dopadů zvoleného způsobu přidělování kvót.

Provedená analýza a konzultace se zúčastněnými stranami však naznačují, že postupné ukončování používání HFC funguje, jak by mělo. Vývoj cen je plně v souladu s očekáváními a je řádně dodržován celkový limit EU na HFC. Zvolený způsob přidělování umožňuje na jedné straně stabilitu trhu a na druhé straně flexibilitu umožňující vstup nových účastníků na trh.

I když je třeba mít na paměti, že podniky budou muset v rámci postupného ukončování používání HFC omezit jejich prodej, přidělování kvót zdarma může být pro některé aktéry výhodnější než pro jiné. Dostupnost bezplatných kvót z rezervy na základě pouhé žádosti navíc výrazně zvýšila počet aktérů, kteří mají jen malé objemy kvót. Bude nutno dále sledovat vývoj této situace pro malé a nové dovozce plynu v nadcházejících letech. Průběžné sledování kromě toho vyžaduje i situace na trhu dovozců zařízení, kteří jsou v současném systému přidělování závislí na tom, zda držitelé kvót získají povolení pro jejich dovoz.

Stávající způsob umožňuje Evropské komisi zavést prostřednictvím online portálu F-plynů 26 systém kvót jen s malou mírou dodatečné zátěže nebo nákladů pro členské státy. Tímto způsobem umožňuje úspěšné provádění postupného ukončování používání HFC a ochranu environmentálních cílů. Většina opakujících se nákladů v členských státech vyplývá ze závazků, které byly stanoveny již v předchozím nařízení (ES) č. 842/2006. Členské státy budou nicméně požádány, aby v budoucnu zvýšily příspěvky do Mnohostranného fondu s cílem financovat změnu z Kigali v souladu se svými závazky vyplývajícími z Montrealského protokolu.

Na základě výše uvedených zjištění nemá Komise v úmyslu v současné době měnit způsob přidělování kvót. Komise se místo toho zaměří na to, aby umožnila bezproblémové provádění stávajícího způsobu a pomohla všem zúčastněným stranám lépe pochopit a plnit jejich závazky, aby bylo možno fázi postupného ukončování používání HFC v EU úspěšně dovršit. Současně bude Komise i nadále podrobně sledovat fungování způsobu přidělování a jeho dopady, přičemž povede v patrnosti, že k 31. prosinci 2022 je nutno provést komplexní přezkum nařízení o F-plynech.

(1)

     Úř. věst. L 150, 20.5.2004, s. 195.

(2)

     Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030, COM/2014/015 final: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52014DC0015

(3)

     Pracovní dokument útvarů Komise: Impact Assessment – Review of Regulation (EC) No 842/2006 on certain fluorinated greenhouse gases (Posouzení dopadů – přezkum nařízení (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech), SWD(2012) 364 final:  https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/f-gas/legislation/docs/swd_2012_364_en.pdf  

(4)

      http://ozone.unep.org/sites/ozone/files/pdfs/FAQs_Kigali_Amendment_v3.pdf

(5)

     Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě: Po pařížské konferenci: posouzení dopadů Pařížské dohody, připojené k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie, COM(2016) 110 final: https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2016/CS/1-2016-110-CS-F1-1.PDF

(6)

      https://ec.europa.eu/clima/events/articles/0106_en  

(7)

Pokud nebyly takto dovezené HFC uvedeny na trh v EU již dříve a pak následně vyvezeny a naplněny do zařízení před jeho dovozem.

(8)

     Odhad založený na ročních prohlášeních o kvótách a na ročních zprávách dovozců zařízení podávaných ex-post v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 517/2014.

(9)

     V prováděcím rozhodnutí Komise 2014/774/EU jich bylo původně uvedeno 79, jedna společnost se však v roce 2015 sloučila s jiným zavedeným podnikem. http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2014_318_R_0008  

(10)

     Podle přílohy VI nařízení (ES) č. 517/2014.

(11)

     To vyplývá z metody výpočtu uvedené v příloze VI nařízení (EU) č. 517/2014.

(12)

O něco více než poměrný podíl, jelikož mechanismus přidělování zahrnuje několik přidělovacích kol, kdy se v následujících kolech vždy přerozdělují kvóty zbylé z prvního kola (viz příloha VI nařízení o F-plynech).

(13)

     Podle článku 19 nařízení (ES) č. 517/2014.

(14)

     GŘ CLIMA, říjen 2016: https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/f-gas/docs/phase-down_progress_en.pdf  

(15)

Konzultační fórum, 1. prosince 2016. https://ec.europa.eu/clima/events/articles/0106_en  

(16)

Podle článku 17 nařízení (ES) č. 517/2014.

(17)

Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 1.

(18)

Oeko-Recherche et al. (2011). https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/f-gas/docs/2011_study_en.pdf  

(19)

Stejně jako Evropská agentura pro životní prostředí.

(20)

Oeko-Recherche et al. (2011). https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/f-gas/docs/2011_study_en.pdf  

(21)

Evropská komise, COM (2012) 643 final Posouzení dopadů (2012). https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/f-gas/legislation/docs/swd_2012_364_en.pdf  

(22)

     Rozhodnutí EX.III / 1 Zpráva pracovní skupiny UNEP TEAP, 2016: On the climate benefits and costs of reducing hydrofluorocarbons under the Dubai Pathway (O přínosech v oblasti klimatu a nákladech na omezení částečně fluorovaných uhlovodíků podle Dubajské cesty). http://conf.montreal-protocol.org/meeting/mop/mop-28/presession/Background%20Documents%20are%20available%20in%20English%20only/TEAP_ExIII-1_Report_Sept-2016.pdf  

(23)

     Upozorňujeme, že tyto výpočty nejsou založeny na přesných závazcích vyplývajících z návrhů změny z Kigali. Kromě nejistoty související s vypracováváním takových dlouhodobých prognóz existují i další omezení vyplývající z toho, že do této analýzy nebyla zahrnuta celá řada nákladů, jako jsou například náklady na přípravu projektů, budování kapacit, posilování institucí apod., a že byly použity stávající pokyny MLF týkající se nákladů na přeměnu hydrochlorfluoruhlovodíků (HCFC), které mohou být pro HFC nastaveny odlišně.

(24)

     Rezoluce OSN (2015) přijatá valným shromážděním dne 23. prosince 2015: 70/245. Scale of Assessments for the apportionment of expenses of the United Nations (Stupnice příspěvků pro rozvržení výdajů Organizace spojených národů) http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/245

(25)

   Jeden „roční“ cyklus postupného ukončování používání HFC zahrnuje přidělování kvót, využívání kvót, podávání zpráv společnostmi ex post a následnou kontrolu dodržování předpisů Komisí. Dokončení cyklu trvá zhruba dva roky.

(26)

     Portál F-plynů zahrnuje rejstřík HFC podle článku 17 nařízení (EU) č. 517/2014 a poskytuje odkaz na nástroj pro podávání zpráv podle článku 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1191/2014. https://webgate.ec.europa.eu/ods2/resources/home?domainKey=fgas