EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.3.2017

COM(2017) 131 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o provádění nařízení (EU) 2016/369 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie

Obsah

I.    Úvod    

II.    Výhody vyplývající z nařízení o mimořádné podpoře    

1)    Přidaná hodnota nástroje pro mimořádnou podporu v rámci Unie    

a.    Rychlost při zajišťování pomoci    

b.    Zkušení humanitární partneři při řešení potřeb zasaženého obyvatelstva    

c.    Jasný důraz na humanitární pomoc    

d.    Doplnění stávajících kapacit    

e.    Dostupnost ověřených odborných znalostí a kapacit pro monitorování    

2)    Výstupy a výsledky    

a.    Poskytování přístřeší    

b.    Činnosti související s přípravou na zimu    

c.    Peněžní pomoc    

d.    Ochranná opatření    

e.    Vzdělávání    

f.    Poskytování služeb v oblasti zdravotní péče    

g.    Zajišťování potravin, nepotravinového materiálu a další činnosti    

III.    Spolupráce a komunikace    

1)    Koordinace opatření k řešení uprchlické a migrační krize na úrovni EU    

2)    Koordinace a spolupráce se zasaženým členským státem    

3)    Koordinace mezi partnerskými organizacemi    

4)    Komunikace týkající se opatření pro mimořádnou podporu v Řecku    

IV.    Další kroky    

I.Úvod

V letech 2015 a 2016 dorazilo po trase přes východní Středomoří do Evropské unie (EU) téměř 1,1 milionu osob, které mohou potřebovat mezinárodní ochranu, a nelegálních migrantů (dále jen „uprchlíci a migranti“). V létě 2015, kdy uprchlická krize vrcholila, přicházelo každý den do Řecka 10 000 migrantů a uprchlíků. Tento nečekaný příliv zapříčinil v EU naléhavou humanitární krizi.

Třebaže EU již zavedla finanční nástroje na pomoc členským státům při řešení různých druhů interních úkolů a vyjádřila solidaritu v regionech postižených katastrofou, výjimečný rozsah uprchlické krize ukázal, že žádný z těchto nástrojů nebyl zcela vhodný k řešení rozsáhlých humanitárních potřeb v EU. Jedním z prvků, na které upozornilo sdělení Komise o aktuálním stavu provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci, 1 je potřeba, aby EU vytvořila kapacitu pro poskytování humanitární pomoci v rámci EU s cílem podpořit členské státy, které se potýkají s přílivem velkého počtu uprchlíků a migrantů. Byl zapotřebí pružný finanční nástroj s kapacitou pro pohotové řešení vycházející z evropské solidarity a ze schopnosti aktivovat existující know-how.

V této souvislosti dne 19. února 2016 Evropská rada vyzvala Komisi, aby „byla nyní zavedena kapacita, jež Evropské unii umožní ve spolupráci s organizacemi, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, poskytovat interně humanitární pomoc a podporu zemím, které se potýkají s přílivem velkého počtu uprchlíků a migrantů, přičemž je třeba využít zkušeností Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu.“ 2 .

Dne 2. března 2016 přijala Komise svůj návrh nařízení Rady (EU) 2016/369 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie 3 . Nařízení bylo přijato Radou dne 15. března 2016 4 . 

Jak požadovala Evropská rada, nařízení navazuje na rozsáhlé zkušenosti, které Generální ředitelství Evropské komise pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (ECHO) nasbíralo během mnoha let v oblasti své působnosti a které mu umožňují, aby v Unii použilo své know-how nabyté při provádění opatření ve třetích zemích. Kromě toho má nařízení řešit nejen mimořádné humanitární problémy, které přinesly probíhající migrační tlaky na vnějších hranicích Unie, ale také všechny druhy přírodních nebo člověkem způsobených katastrof s rozsáhlým humanitárním dopadem v EU. Nařízení proto rovněž stanoví, že veškerá mimořádná podpora financovaná z prostředků EU se poskytuje a je prováděna v souladu s mezinárodně dohodnutými základními humanitárními zásadami lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti.

Dále, aby se maximalizovala účinnost, nařízení přepokládá, že provádění operací reagujících na mimořádné situace musí být v rukou partnerských organizací 5 , s nimiž Komise uzavřela rámcové dohody o partnerství nebo dohodu o finančním a administrativním rámci. Zároveň se vzhledem k tomu, že je mimořádná podpora poskytována na území členského státu EU, uplatní zvláštní požadavky. Konkrétně musí mimořádná pomoc podporovat a doplňovat opatření prováděná zasaženým členským státem 6 , s nímž musí být zajištěna úzká spolupráce a konzultace.

Právní základ stanoví, že mimořádná podpora je aktivována po dobu tří let, do 16. března 2019, pro řízení humanitárního dopadu uprchlické a migrační krize.

Situace na trase přes východní Středomoří se krátce po přijetí nařízení Rady dramaticky změnila. Od prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016 7 příliv osob nelegálně přijíždějících z Turecka do Řecka prudce klesl, přičemž do 6. března 2017 činil průměrný počet příchozích 79 osob denně 8 . Nicméně dočasné zavedení hraničních kontrol na vnitřních hranicích některých členských států a na vnějších hranicích některých dalších zemí podél trasy přes východní Středomoří vedlo k tomu, že v Řecku zůstalo přes 62 000 ohrožených osob, včetně více než 14 000 osob na ostrovech 9 . Tím vyvstaly závažné humanitární potřeby zahrnující potravinovou pomoc, poskytování přístřeší, zdravotní péči, vodu, sanitární a hygienická zařízení, nepotravinový materiál a ochranu.

Dlužno poznamenat, že v roce 2016 bylo Řecko jediným členským státem, který splňoval dvě podmínky „způsobilosti“ stanovené v nařízení:

výjimečný rozsah a dopad katastrofy vedou k závažným dalekosáhlým humanitárním důsledkům v jednom nebo více členských státech a

žádný jiný nástroj, který mají členské státy a Unie k dispozici, není dostačující.

V důsledku toho jsou všechny akce financované podle tohoto nařízení k dnešnímu dni výlučně zaměřeny na řešení humanitární situace v Řecku.

Tato zpráva má v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení podat přehled o klíčových dopadech nástroje pro mimořádnou podporu od jeho spuštění, dále analýzu hlavních zjištěných úkolů a přehled plánovaných budoucích činností.

II.Výhody vyplývající z nařízení o mimořádné podpoře

Na základě pokynů ze strany řeckých orgánů, které zůstávají v konečném důsledku odpovědné za řízení uprchlické a migrační krize v Řecku, umožnilo nařízení humanitárním aktérům urychleně přispět k řešení humanitárních dopadů této krize. To přineslo hmatatelné výsledky ve všech odvětvích pro více než 45 000 příjemců ve více než 30 lokalitách na ostrovech a v kontinentálním Řecku.

Hlavní klady tohoto nového nástroje a hlavní provozní výsledky jsou uvedeny níže.

1)Přidaná hodnota nástroje pro mimořádnou podporu v rámci Unie

Nástroj pro mimořádnou podporu byl koncipován tak, aby umožňoval řešit závažné humanitární důsledky vyplývající z akutních krizí. V letech 2016–2017 Unii umožnil poskytnout vhodnou a včasnou podporu pro uprchlíky a migranty, kteří se v Řecku nacházejí. K základním prvkům jeho koncepce patří:

a.Rychlost při zajišťování pomoci

Nástroj pro mimořádnou podporu využívá adaptované postupy a vyškolené pracovníky při řešení mimořádných situací na celém světě. Po vyhodnocení potřeb s cílem stanovit priority pro financování oznámila Komise 19. dubna 2016, tedy pouhých pět týdnů po přijetí nařízení, první příspěvek ve výši 83 milionů EUR 10 pro osm partnerských organizací. S okamžitým účinkem ke dni podpisu smluv a pouze několik dní poté, co rozpočtový orgán poskytl počáteční financování, se již v příslušných lokalitách zajišťovalo přístřeší, sanitární a hygienická zařízení a zdravotní služby, ochrana a vzdělávání.

b.Zkušení humanitární partneři při řešení potřeb zasaženého obyvatelstva

Pomoc se poskytuje prostřednictvím zkušených partnerů – agentur OSN, mezinárodních organizací a nevládních organizací, jejichž dovednosti, odborná způsobilost i spolehlivé řízení při rychlém řešení humanitárních potřeb, vedly k podepsání rámcových dohod s Komisí. Doposud Komise přidělila prostředky EU čtrnácti partnerům, kteří již všichni v Řecku působí od rané fáze uprchlické krize. Tito partneři také zaručují, že je pomoc poskytována v souladu s mezinárodními humanitárními zásadami.

c.Jasný důraz na humanitární pomoc

Jiné stávající nástroje EU, jako je Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) nebo, pokud jde o přírodní katastrofy, Fond solidarity Evropské unie (FSEU), sice mohou poskytovat významné finanční prostředky na pomoc uvnitř Evropy, ale ve značné míře závisí na správních a provozních kapacitách vnitrostátních vlád, které se již mohou nacházet pod značným finančním a ekonomickým tlakem. Kromě toho nejsou tyto nástroje koncipovány tak, aby zohledňovaly čistě humanitární potřeby velkých skupin uprchlíků a migrantů.

Podobně také stávající mechanismus civilní ochrany Evropské unie (UCPM) zajišťuje velmi potřebnou podporu prostřednictvím dobrovolného vkladu aktiv od členských států, avšak není odpovídajícím způsobem vybaven k tomu, aby mohl reagovat na rozsáhlé strukturální humanitární potřeby vzniklé v důsledku uprchlické krize.

Nástroj pro mimořádnou podporu na rozdíl od uvedených nástrojů umožňuje rychlé financování cílené humanitární pomoci v mimořádných situacích.

d.Doplnění stávajících kapacit

Za účelem využití mimořádné podpory nebudou muset zasažené členské státy zavádět nové struktury nebo institucionální mechanismy. Nástroj pro mimořádnou podporu spíše doplňuje humanitární kroky dodatečnými lidskými a finančními zdroji. Zkušenosti v Řecku prokázaly, že pro úspěch operací mají zásadní význam efektivní komunikační kanály a účinný mechanismus koordinace s příslušnými pracovníky v odpovídajících vnitrostátních orgánech.

e.Dostupnost ověřených odborných znalostí a kapacit pro monitorování

Komise má síť odvětvových a projektových terénních odborníků po celém světě. Tři z těchto odborníků byli nově vysláni pro účely monitorování a koordinace financovaných akcí na místě. Přítomnost těchto odborníků je zásadní pro podporu humanitárních partnerů při jejich práci a pro spolupráci s řeckými orgány. Toto okamžité opatření bylo klíčem k rychlému zavedení projektů financovaných EU. Kromě toho byli také do Řecka vysláni někteří odborníci Komise na globální tematické iniciativy (např. pokud jde o zdravotní služby, ochranu a otázky rovnosti žen a mužů), aby zahájili operace v oblastech své odborné zkušenosti.

2)Výstupy a výsledky

V roce 2016 byly uzavřeny smlouvy na projekty v celkové hodnotě 191,9 milionu EUR. Tato částka byla rozdělena takto:

Tabulka: Smluvní financování EU podle jednotlivých partnerů v roce 2016

a.Poskytování přístřeší

b.Činnosti související s přípravou na zimu

Partnerské organizace se zapojily do činností, které přispívají k přípravě na zimu a zahrnují zajištění přístřeší a sanitárních a hygienických zařízení a údržbu a významným způsobem přispěly ke zlepšení životních podmínek a zajištění bezpečného přístřeší v zimních měsících. Na zimu bylo připraveno všech 30 lokalit financovaných z prostředků nástroje pro mimořádnou podporu. Provedené práce zahrnují zlepšení izolace, vestavbu topných zařízení a zvýšení bezpečnosti ke zmírnění vysokého rizika požáru.

Samotnému úřadu UNHCR byla řeckou vládou přidělena úloha v rozvoji infrastruktury a v přípravě na zimu u 14 lokalit v kontinentálním Řecku 13 . Operace UNHCR související s přípravou na zimu v přidělených lokalitách se podle jednotlivých lokalit lišily. V některých případech UNHCR nainstaloval prefabrikované domky 14 , zatímco v jiných lokalitách provedl rekonstrukci stávajících budov a modernizaci zařízení 15 .

Další příklady:

Mezinárodní federace IFRC poskytla nouzové ubytování v dočasných lokalitách Softex a Cherso, včetně stanů, podlahových palet, izolace, topných těles a petroleje.

Spolek ASB napojil budovy na elektroenergetické sítě nezbytné pro připojení zařízení na osvětlení a vytápění v lokalitách Diavata a Anagnostopoulou.

Mezinárodní organizace pro migraci provádí rekonstrukční nebo renovační práce v těchto 6 lokalitách: Agios Andreas I, Agios Andreas II, Thiva, Serres, Drama, Kavala.

V rámci konkrétního opatření týkajícího se přípravy na zimu byla řada osob pobývajících v nedostatečných nebo nedokončených lokalitách rovněž přemístěna do hotelů nebo apartmánů. Ke dni 28. února 2017 přemístil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky přes 3 100 osob. Obyvatelstvo žijící v těchto lokalitách bylo vystaveno nepříznivým povětrnostním podmínkám a bylo ubytováno v nevhodných ubytovacích zařízeních, která u něj zvyšovala zdravotní rizika. Přípravu na zimu, která byla k dnešnímu dni provedena, vyžádala dle odhadů prostředky ve výši přibližně 52 milionů EUR. 

c.Peněžní pomoc

d.Ochranná opatření

e.Vzdělávání

f.Poskytování služeb v oblasti zdravotní péče

g.Zajišťování potravin, nepotravinového materiálu a další činnosti

III.Spolupráce a komunikace

Nejdůležitějším faktorem zajištění smysluplných výsledků je dobrá spolupráce na všech úrovních. Partnerské organizace upozornily zejména na to, že úspěšných výsledků bylo dosaženo v případech, kdy byla zajištěna dobrá spolupráce s řeckými orgány a s místními partnery. Naopak, v případech, kdy taková spolupráce nebyla optimální (např. při poskytování přístřeší, přípravě na zimu a elektrifikaci lokalit, poskytování potravin či řešení bezpečnostních otázek), docházelo při humanitárních činnostech ke zpoždění.

Dalším důležitým faktorem je komunikace na všech úrovních. Pro efektivitu a účinnost pomoci je neodmyslitelné zlepšení komunikace s místními komunitami a s příjemci pomoci. Pro zajištění odpovídajícího zviditelnění a pochopení pomoci EU je naopak zapotřebí komunikace vnější. Při řešení těchto úkolů bude Komise v roce 2017 i nadále spolupracovat s humanitárními partnery.

1)Koordinace opatření k řešení uprchlické a migrační krize na úrovni EU

Akce v rámci nástroje pro mimořádnou podporu musí být prováděny v plné součinnosti a doplňkovosti s dalšími finančními nástroji, zejména s těmi, které nabízejí různé formy pomoci při mimořádných událostech. V roce 2015 a 2016 byla EU zdaleka největším poskytovatelem humanitární pomoci při řešení uprchlické krize v Řecku, přičemž tato pomoc představovala 77 % celkových finančních prostředků 19 . Aby se maximalizoval dopad a nedocházelo k překrývání činností či nedostatkům, je důležitá vysoká úroveň koordinace v rámci Komise a s ostatními orgány, institucemi a subjekty EU a příslušnými orgány dotčených členských států.

2)Koordinace a spolupráce se zasaženým členským státem

Komise je povinna udržovat úzkou spolupráci a konzultace se zasaženým členským státem, zejména pokud jde o výběr partnerů. Navíc, vzhledem k tomu, že se mimořádná pomoc poskytuje na podporu opatření prováděných zasaženým členským státem a doplňuje je, musí Komise a její partneři pracovat v souladu s plánem vymezeným řeckými orgány. EU má sice bohaté zkušenosti z financování humanitární pomoci ve třetích zemích, ale tento nástroj nabízí první příležitost k realizaci humanitárních akcí v členském státě EU. Je také třeba připomenout, že řecké orgány nikdy předtím nezažily humanitární krizi podobného rozsahu.

Aby se usnadnila strukturovanější koordinace s ministerstvem pro rozvoj migrační politiky, pořádala Komise od května 2016 pravidelné videokonference za účasti zástupců ministerstva a všech partnerských organizací. Tento postup zajišťuje hladký tok informací o rozhodnutích, která přijaly vnitrostátní orgány a partnerské organizace v praxi, a umožňuje debatu o různých prioritách, jakož i stanovení okamžitých řešení případných problémů.

Řádná koordinace, která je podmínkou efektivní, účinné a jednotné humanitární činnosti, vyžaduje jasné plánování ze strany orgánů dotčeného členského státu.

Pokud jde o finanční plánování, dosáhlo se značného pokroku. V únoru 2017 se řecká vláda a příslušné útvary Komise dohodly na finančním plánování, které počítá s finančními prostředky na přijímací zařízení a potřeby uprchlíků a migrantů ze státního rozpočtu, fondu AMIF a z nástroje pro mimořádnou podporu.

Bylo dosaženo pokroku a zásadním předpokladem pro účinné a včasné poskytování pomoci zůstává koordinace opatření s vnitrostátními orgány, které v konečném důsledku za pomoc odpovídají. Tento aspekt zůstane prioritou i v průběhu roku 2017, a to se zvláštním důrazem na lepší plánování a operační rozhodování.

3)Koordinace mezi partnerskými organizacemi

V roce 2016 s Komisí podepsalo 14 partnerských organizací smlouvy o provádění činností v Řecku financovaných v rámci nařízení. Tyto organizace spolupracují s několika partnery odpovídajícími za realizaci. Vzhledem k tomu, že jsou  příjemci rozmístěni po celé zemi, v nájemních ubytovacích zařízeních a ve formálních a neformálních lokalitách na území kontinentálního Řecka i na ostrovech, má účinná koordinace opravdu zásadní význam.

Na celostátní i místní úrovni byla zřízena řada tematických pracovních skupin a informace se zprostředkovávají centrálně pomocí nástrojů IT. 20 Uvedených pracovních skupin, které usnadňují výměnu informací i koordinaci a aktivně podporují příslušné orgány při koordinaci humanitární pomoci, se účastní Komise společně s řeckými orgány.

Klíčovou prioritou pro rok 2017 bude zachování účinné koordinace mezi všemi humanitárními aktéry a zachování nejvyšších standardů humanitární pomoci.

4)Komunikace týkající se opatření pro mimořádnou podporu v Řecku

Pro občany EU je nástroj pro mimořádnou podporu jasným projevem solidarity, který dokazuje, že EU dokáže společným úsilím řešit naléhavé humanitární úkoly. V této souvislosti Komise aktivně podporuje účinnou komunikaci a zviditelnění ze strany humanitárních partnerů, a také zvýšila svou vlastní komunikační činnost, a to zejména na svých internetových stránkách a v rámci sociálních médií.

Komunikace se musí navíc zaměřit také na místní komunity a migranty v Řecku, aby se zvýšilo jejich zapojení a lépe se vyřešil problém odporu těchto skupin vůči probíhajícím operacím.

Ačkoli se v roce 2016 dosáhlo značného pokroku, očekává se, že v roce 2017 vyvinou partnerské organizace ještě více úsilí a dosáhnou lepších výsledků, pokud jde o informační kampaně a komunikaci s migranty a místními obyvateli.

IV.Další kroky

Pokud jde o řešení nejnaléhavějších humanitárních potřeb v Řecku, dosáhlo se nemalého pokroku, ale řadu nedostatků je ještě třeba vyřešit, jak se podrobně uvádí v dokumentu o operačních prioritách mimořádné podpory v roce 2017 21 . Mimořádná podpora bude prováděna plně v souladu s finančním plánováním na rok 2017, které bylo dohodnuto mezi řeckou vládou a příslušnými útvary Komise, aby se zajistila vzájemná doplňkovost všech nástrojů a činností.

Pokud jde o poskytování přístřeší, uprchlíci a migranti jsou ubytováni v různých lokalitách s odlišnými standardy kvality, včetně dočasných a dlouhodobějších řešení v oblasti bydlení. Prioritou roku 2017 je přechod k systémům městských pronájmů s přístupem k sociálním službám, neboť to představuje v případech dlouhotrvajícího pobytu důstojnější ubytování.

V roce 2016 a v prvních měsících roku 2017 se v uprchlických táborech denně poskytují příděly teplého jídla. Aby měly ohrožené osoby možnost kupovat a připravovat své vlastní jídlo, má se postupně rozšířit víceúčelový peněžní systém, a to v návaznosti na programy finanční pomoci pro jiné zboží než potraviny vyvinuté v roce 2016. Tento systém bude doplňovat investice do infrastruktury v oblasti elektrických sítí a společných kuchyňských zařízení, které již v lokalitách byly zřízeny nebo se v současnosti zřizují.

V oblasti zdravotní péče je nutno zajistit službu první pomoci a pohotovostní zdravotní péči s vhodným doporučením k odborníkům vnitrostátního zdravotního systému. Měl by být zajištěn a usnadněn přístup k základní zdravotní péči, včetně dopravy a překladatelských služeb. Je třeba rozšířit očkovací kampaně.

Přístup k vodě a k hygienickým zařízením je v mnoha lokalitách stále nedostatečný. Proto je zapotřebí pokračovat v jeho zajišťování.

Pokud jde o ochranu, budou upřednostňovány činnosti týkající se ochrany dětí v mimořádných situacích, jako je pátrání po rodinných příslušnících a opětovné slučování rodin, psychosociální potřeby dětí postižených konfliktem a vysídlením. Financovány budou rovněž tlumočnické služby usnadňující sdílení informací s uprchlíky a migranty v jejich vlastním jazyce (jazycích). Ochrana musí kromě nezletilých osob zahrnovat i řešení případů zranitelných osob, jako jsou lidé se zdravotním postižením, svobodné matky atd.

Pokud jde o vzdělávání, je třeba nadále řešit potřeby v oblasti neformálního vzdělávání s cílem doplnit úsilí řecké vlády, která chce poskytnout veřejné vzdělávání pro všechny děti z řad migrantů a uprchlíků. Přístup ke kvalitnímu a inkluzívnímu vzdělávání potřebují i mladí lidé z řad uprchlíků a migrantů (ve věku od 15 do 24 let), a pro dospělé musí být zajištěna odborná příprava a jazykové kurzy pro rozvoj obecných dovedností a na podporu jejich úspěšné integrace do evropské společnosti.

Poskytování mimořádné podpory v Řecku začalo bezprostředně po přijetí nařízení. O rok později potřeby na místě stále přetrvávají, a proto není vhodné poskytování pomoci v této fázi přerušovat. Měly by se nicméně zvážit různé možnosti jejího postupného ukončení a předání do rukou řeckých orgánů. Ke konci roku 2017 by konkrétně měla proběhnout diskuse s partnery, aby se naplánovala výstupní strategie na rok 2018, a to vzhledem k tomu, že nařízení bylo aktivováno pouze na období tří let.

Přínos opatření podle nařízení je během prvního roku provádění zřejmý. Vnitřní flexibilita v tomto nařízení, která kupříkladu Komisi umožnila spolupráci se zavedenými a zkušenými partnery, usnadnila řešení humanitárních potřeb v Řecku. K rychlému řešení přispělo také předávání poznatků z operací ve třetích zemích do členského státu EU.

(1)

 COM(2016) 85 final, Brusel, 10. 2. 2016.

(2)

Závěry Evropské rady EUCO 1/16, Brusel, 18.–19. února 2016

(3)

COM(2016) 115 final, Brusel, 2. 3. 2016.

(4)

Úř. věst. L 70, 16.3.2016, s. 1.

(5)

Mezi ně patří mezinárodní organizace, neziskové nevládní organizace, jakož i specializované služby členských států.

(6)

Viz čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2016/369.

(7)

Viz http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/03/07-eu-turkey-meeting-statement/

(8)

Na základě údajů, které řecké orgány poskytly Útvaru na podporu strukturální reformy.

(9)

Údaje ze dne 28. 2. 2017, podle řeckých orgánů: http://mindigital.gr/index.php/προσφυγικό-ζήτημα-refugee-crisis/1009-summary-statement-of-refugee-flows-03-03-2017  

(10)

Viz IP/16/1447, Brusel, 19. 4. 2016.

(11)

Emergency Support Financing Decision Operational Priorities (Rozhodnutí o financování mimořádné podpory – operační priority), dostupné na http://ec.europa.eu/echo/sites/echo-site/files/esop.pdf

(12)

OXFAM, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC), Mezinárodní záchranný výbor (IRC), Dánská rada pro uprchlíky (DRC), Spolek samaritánských pracovníků (ASB), Save the Children (STC), Médecins du Monde (MDM), Norská rada pro uprchlíky (NRC) a Dětský fond OSN (UNICEF), Care International (CARE), Mercy Corps (MCE) a Terre des Hommes (TDH).

(13)

Těmito lokalitami jsou: Alexandria, Nea Kavala, Katsikas, Filippiada, Lagadikia, Redestos, Petra Olympou, Schisto, Andravida, Eleonas, Elefsina, Kipselohori, Thermophiles a Rafina

(14)

150 v obci Alexandria, 180 v obci Lagkadikia, 100 v obci Filippiada, 100 v obci Katsikas, 180 v obci Schisto a 180 v obci Nea Kavala.

(15)

V obcích Andravida, Elefsina, Thermopiles, Eleonas, Rafina.

(16)

Údaje ze dne 31. ledna 2017. https://www.unicef.org/ceecis/General_data_January_2017_(1).pdf  

(17)

Aktivity neformálního vzdělávání probíhají mimo rámec formálních vnitrostátních systémů (které nemohou být financovány z nástroje pro mimořádnou podporu). Mimo jiné umožňují těm, kdo zameškali několik let školní docházky, aby dohnali zpoždění a následně se integrovali do formálního vzdělávacího systému.

(18)

Lidé, které nemocnici navštíví poprvé nebo z jiného zdravotního důvodu.

(19)

Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti (UN OCHA), září 2016.

(20)

See http://data.unhcr.org/mediterranean/regional.php

(21)

Viz http://ec.europa.eu/echo