EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.2.2017
COM(2017) 99 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/30/ES ze dne 6. června 2000 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných ve Společenství členskými státy
Vykazované období 2013-2014
Obsah
1.ÚVOD
2.SMĚRNICE 2000/30/ES
3.ÚDAJE SDĚLENÉ ČLENSKÝMI STÁTY
4.NÁPLŇ KONTROLY
5.STATISTICKÉ ÚDAJE
5.1 Celkový počet zkontrolovaných vozidel a jejich původ
5.2Vozidla se zákazem používání
5.3Typy závad a údaje podle členských států
5.4 Vozidla se zákazem používání podle kategorie a členského státu registrace
1.
ÚVOD
V zájmu bezpečnosti silničního provozu, ochrany životního prostředí a spravedlivé hospodářské soutěže stanoví evropské právní předpisy soubor opatření, jež mají zajistit, aby užitkové vozy provozované na evropských pozemních komunikacích byly v patřičném technickém stavu. Mezi tyto předpisy patří:
pravidla týkající se přístupu k povolání, jež vyžadují od dopravců dostatečnou finanční způsobilost pro zabezpečení řádné údržby vozidel (nařízení (ES) č. 1072/2009);
pravidelné technické prohlídky vozidel, jež mají být prováděny v členských státech u vozidel registrovaných na jejich území, s minimální četností stanovenou na evropské úrovni (směrnice 2009/40/ES);
silniční technické kontroly, jež jsou předmětem této zprávy a jež zajišťují, aby se užitková vozidla používala, pouze pokud jsou udržována způsobem zajišťujícím vysokou úroveň technické způsobilosti (směrnice 2000/30/ES).
Podle směrnice 2000/30/ES (dále jen „směrnice“) podléhají užitková vozidla a jejich přívěsy a návěsy provozované na území členských států silničním technickým kontrolám technické způsobilosti, které mají zlepšit bezpečnost silničního provozu a chránit životní prostředí.
Článek 6 směrnice stanoví, že členské státy sdělují každé dva roky Komisi údaje shromážděné za předchozí dva roky, které se týkají:
počtu zkontrolovaných užitkových vozidel rozdělených do sedmi kategorií vozidel a dále podle země registrace;
položek zkontrolovaných na základě uvedené směrnice a
zjištěných závad.
Ve směrnici je uvedeno devět různých bodů (viz oddíl 4 níže), které mohou být předmětem silniční technické kontroly. Pokud některé z kontrolovaných položek příslušné požadavky na bezpečnost silničního provozu nesplňují, může být použití vozidla zakázáno. Veškeré závady na kontrolovaném vozidle musí být uvedeny v zápisu ze silniční kontroly, který musí být předán řidiči vozidla. Podle směrnice je Komise povinna předložit Radě a Evropskému parlamentu zprávu o uplatňování směrnice na základě údajů získaných od členských států spolu se souhrnem dosažených výsledků.
Evropský parlament a Rada v roce 2014 zrevidovaly pravidla a postupy pro silniční technickou kontrolu užitkových vozidel. Dne 3. dubna 2014 byla přijata směrnice 2014/47/EU a členské státy jsou povinny ji uplatňovat ode dne 20. května 2018. Nová směrnice zavádí mimo jiné požadavek, aby celkový počet prvotních silničních kontrol v EU odpovídal nejméně 5 % celkového počtu daných vozidel registrovaných v členských státech. První povinnost podat zprávu, v níž bude třeba plnění tohoto cíle zohlednit, bude muset být splněna do 31. března 2021 za období let 2019–2020.
2.
SMĚRNICE 2000/30/ES
Podle směrnice 2009/40/ES o technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel je nutné vozidla používaná pro obchodní účely prohlížet každoročně. Jelikož se však má za to, že každoroční prohlídka neskýtá dostatečnou záruku, že tato vozidla jsou v průběhu celého roku ve stavu způsobilém k provozu, je jako donucovací opatření nutné provádět další cílené silniční kontroly.
Směrnice, ve znění pozdějších předpisů, která je použitelná do dne 19. května 2018, stanoví řadu podmínek pro provádění silničních technických kontrol užitkových vozidel provozovaných v EU.
Směrnicí 2010/47/EU byly ode dne 1. ledna 2012 pozměněny kategorie vozidel a seznam položek v příloze I směrnice.
Než došlo k uvedené změně, byla vozidla v zápisu o silniční kontrole (příloha I) definována podle tříd, např. přívěsová souprava, čímž se rozumělo jakékoli motorové vozidlo pro přepravu zboží s maximální hmotností přesahující 3,5 t (kategorie N2 a N3) spojené s přípojným vozidlem (kategorie O3 a O4). Zároveň vozidla kategorie N2 měla být označena jako „lehká nákladní vozidla“, vozidla kategorie N3 jako „nákladní automobily“, zatímco vozidla kategorií O3 a O4 jako „přípojná vozidla“ a „návěsy“.
Změnou směrnice 2010/47/EU byl však zaveden odlišný způsob zařazování vozidel na základě určení jejich kategorie podle právních předpisů týkajících se schvalování typu. V důsledku toho může být nyní vozidlo, které by bývalo mohlo být zařazeno do různých tříd, zařazeno pouze do jedné kategorie vozidel. Navíc je třeba tažná vozidla a přípojná vozidla označovat odděleně. Vzhledem k tomu, že tažné vozidlo i přípojné vozidlo může být registrováno v různých členských státech, poskytuje toto oddělení přesnější informace a je rovněž důležité pro povinnost ohlásit členskému státu registrace závažné závady na některém z vozidel.
Silniční technickou kontrolou se rozumí neohlášená kontrola užitkového vozidla provozovaného na území členského státu. Kontrolu provádí převážně na veřejných komunikacích příslušné orgány nebo jiný subjekt, který jedná pod jejich dohledem.
Veškeré silniční technické kontroly musí být prováděny tak, aby nedocházelo k diskriminaci na základě státní příslušnosti řidiče nebo země, v níž je užitkové vozidlo registrováno nebo bylo uvedeno do provozu. Rovněž musí být prováděny tak, aby byly minimalizovány náklady a zpoždění řidičů a dopravců.
Výběr užitkových vozidel pro účely silniční technické kontroly by měl být založen na cíleném přístupu přikládajícím zvláštní důležitost vozidlům, jež jsou s největší pravděpodobností špatně udržovaná.
Silniční kontroly se zpravidla provádějí postupně. Nejprve se u stojícího vozidla provede vizuální posouzení stavu údržby a zároveň se zkontroluje dokumentace o jeho poslední silniční kontrole a technické prohlídce. Podrobná kontrola nesrovnalostí na základě seznamu položek ve směrnici může být rovněž provedena na místě nebo v nejbližší stanici technické kontroly. V případě zevrubné kontroly musí být její výsledky zdokumentovány v zápisu ze silniční technické kontroly, který je vypracován podle vzoru stanoveného směrnicí. Tyto údaje tvoří základ informací, které jsou členské státy povinny sdělovat Komisi.
Pokud užitkové vozidlo s nebezpečnými závadami závažným způsobem ohrožuje bezpečnost silničního provozu, může být jeho používání zakázáno, dokud se tyto závady neodstraní. Zahraniční vozidla se závažnými závadami musí být ohlášena členskému státu registrace, aby v návaznosti na jejich zjištění bylo možno přijmout vhodná opatření.
3.
ÚDAJE SDĚLENÉ ČLENSKÝMI STÁTY
Toto je pátá zpráva o uplatňování směrnice 2000/30/ES v členských státech a vztahuje se na období 2013–2014. Údaje o tomto období shromážděné členskými státy měly být Komisi poskytnuty nejpozději do 31. března 2015.
Aby Komise členským státům usnadnila povinnost předkládat zprávy, rozeslala na začátku března 2015 informační dopis, k němuž je přiložen vzor tabulky. Tento vzor vypracovali společně odborníci Komise a členských států za účelem usnadnění sběru a vykazování velmi složitých datových souborů; jeho použití však není povinné. Všechny členské státy, které splnily svou povinnost, použily vzor a údaje předložily v elektronické podobě, což výrazně usnadnilo jejich další analýzu.
Údaje však nebyly vždy sděleny včas. Osmnáct členských států (Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Spojené království) lhůtu splnilo a poskytlo údaje o počtu zkontrolovaných vozidel rozdělených podle kategorií a země registrace, jakož i údaje o zkontrolovaných položkách a zjištěných závadách. Po jednáních, jež Komise vedla se zbývajícími deseti členskými státy, jich osm požadované údaje dodalo. V průběhu rozhovorů s Francií a Německem však vyšlo najevo, že tyto členské státy nejsou schopny dodat požadované údaje v souladu s požadavky směrnice.
Francie sdělila pouze souhrnné údaje týkající se dvou kategorií těžkých nákladních vozidel (N2 a N3) a dvou kategorií autobusů (M2 a M3), ale nesdělila je odděleně. Francie navíc neposkytla žádné informace o přípojných vozidlech (kategorie O3 a O4). Pro účely této zprávy byly proto využity pouze celkové počty a při srovnávání podrobných údajů nebyly vzaty v potaz údaje poskytnuté Francií.
Německo v téže době použilo třídy vozidel, jež byly v platnosti před zavedením změn směrnice 2010/47/EU, a nemohlo dodat údaje podle kategorií vozidel, jak je na základě změn požadováno. V důsledku toho nelze údaje u kategorií vozidel identifikovat, a tak se pro účely této zprávy využívají pouze celkové počty.
Členské státy poskytly údaje různě úplné. Rakousko, Česká republika, Rumunsko, Nizozemsko, Řecko, Lucembursko, Polsko a Chorvatsko poskytly též údaje o vozidlech registrovaných mimo EU a rozřazené podle země registrace, přičemž Belgie a Itálie poskytly v případě nečlenských zemí EU souhrnné údaje.
4.
NÁPLŇ KONTROLY
Mezi body, jež mohou být předmětem kontroly a které musí být uvedeny v údajích zaslaných členskými státy, patří alespoň body uvedené v bodě 10 vzoru zprávy stanoveného v příloze I směrnice 2000/30/ES. Jsou jimi:
identifikace,
brzdové zařízení,
řízení,
výhled,
osvětlovací zařízení a elektrický systém,
nápravy, kola, pneumatiky, zavěšení náprav,
podvozek a části připevněné k podvozku,
jiné vybavení včetně tachografu a omezovače rychlosti,
obtěžování okolí včetně emisí a unikání paliva a/nebo oleje.
5.
STATISTICKÉ ÚDAJE
5.1
Celkový počet zkontrolovaných vozidel a jejich původ
Podle článku 3 směrnice 2000/30/ES se kontroly musí provádět bez jakékoliv diskriminace na základě státní příslušnosti řidiče nebo země registrace.
Ve srovnání s předchozím obdobím bylo v letech 2013–2014 provedeno o 2 561 820 méně kontrol, což představuje pokles o 31,5 %.
Lze pozorovat znatelnou změnu u údajů oznámených Finskem, jež nezahrnuje kontroly vozidel registrovaných mimo území EU, a v důsledku toho celkový počet kontrol se oproti předchozímu období snížil na polovinu a podíl vozidel registrovaných ve Finsku se zvýšil o 30 %.
Ačkoli Polsko rovněž sdělilo údaje za země, jež nejsou členy EU, celkový počet kontrol se oproti předchozímu období snížil na polovinu. Podíl zkontrolovaných polských vozidel zároveň poklesl z 92,1 % na 47,3 %, což znamená, že Polsko kladlo větší důraz na kontrolu zahraničních vozidel, zejména vozidel registrovaných v nečlenských zemích EU, přičemž je třeba vzít v potaz, že počet těchto kontrol je pětkrát vyšší než v období let 2011–2012.
Belgie a Lucembursko vykázaly vyšší podíl zahraničních vozidel, jež byla předmětem silniční kontroly, jak tomu bylo již v případě předchozích dvou období (2011–2012 a 2009–2010). Jiné členské státy s výrazným zastoupením tranzitní dopravy vykázaly vyváženější rozložení kontrol na domácí a zahraniční vozidla. Kypr a Irsko vzhledem ke své zeměpisné poloze vykázaly pouze místně registrovaná vozidla a velmi vysoký podíl domácích vozidel lze pozorovat i na Maltě, v Estonsku a v Rumunsku.
Tabulka 2: Původ zkontrolovaných vozidel
Vykazující členský stát (ČS)
|
Registrováno v daném ČS
|
Registrováno v jiném ČS
|
Registrováno mimo EU
|
Celkem
|
Vozidla daného ČS (%)
|
Belgie
|
6 203
|
11 287
|
583
|
18 073
|
34,3 %
|
Bulharsko
|
254 651
|
65 752
|
922
|
321 325
|
79,3 %
|
Česká republika
|
81 711
|
51 945
|
3 325
|
136 981
|
59,7 %
|
Dánsko
|
1 748
|
333
|
|
2 081
|
84,0 %
|
Německo
|
989 524
|
541 168
|
70 036
|
1 600 728
|
61,8 %
|
Estonsko
|
1 669
|
20
|
|
1 689
|
98,8 %
|
Irsko
|
12 939
|
|
|
12 939
|
100,0 %
|
Řecko
|
14 922
|
1 424
|
470
|
16 816
|
88,7 %
|
Španělsko
|
652 259
|
70 991
|
|
723 250
|
90,2 %
|
Francie*
|
460 918
|
572 841
|
19 933
|
1 053 692
|
43,7 %
|
Itálie
|
10 153
|
4 576
|
414
|
15 143
|
67,0 %
|
Kypr
|
1 174
|
|
|
1 174
|
100,0 %
|
Lotyšsko
|
4 196
|
1 711
|
194
|
6 101
|
68,8 %
|
Litva
|
64 531
|
15 329
|
|
79 860
|
80,8 %
|
Lucembursko
|
125
|
584
|
17
|
726
|
17,2 %
|
Maďarsko
|
164 307
|
52 197
|
|
216 504
|
75,9 %
|
Malta
|
3 968
|
44
|
|
4 012
|
98,9 %
|
Nizozemsko
|
4 373
|
4 256
|
231
|
8 860
|
49,4 %
|
Rakousko
|
23 416
|
23 932
|
1 536
|
48 884
|
47,9 %
|
Polsko
|
420 147
|
74 007
|
393 957
|
888 111
|
47,3 %
|
Portugalsko
|
602
|
29
|
|
631
|
95,4 %
|
Rumunsko
|
7 404
|
516
|
215
|
8 135
|
91,0 %
|
Slovinsko
|
3 948
|
1 165
|
|
5 113
|
77,2 %
|
Slovensko
|
11 135
|
5 076
|
|
16 211
|
68,7 %
|
Finsko
|
9 250
|
1 902
|
|
11 152
|
82,9 %
|
Švédsko
|
46 059
|
7 468
|
|
53 527
|
86,0 %
|
Spojené království
|
174 678
|
118 160
|
|
292 838
|
59,7 %
|
Celkem
|
3 455 127
|
1 629 421
|
499 616
|
5 584 164
|
61,9 %
|
* Francie neposkytla údaje o přípojných vozidlech kategorií O3 a O4.
5.2
Vozidla se zákazem používání
Používání vozidel s nebezpečnými závadami, které představují vážné ohrožení cestujících nebo jiných účastníků silničního provozu, může být zakázáno, dokud se tyto závady neodstraní. Podle informací zaslaných členskými státy se podíl počtu vozidel, jejichž používání bylo zakázáno, na celkovém počtu vozidel zkontrolovaných v jednotlivých členských státech značně liší, a to až od 90,1 % v Estonsku po pouhých 0,2 % v České republice a dokonce 0 % v Portugalsku.
Podíly zákazů používání uplatněných na vozidla registrovaná v tuzemsku, na rozdíl od vozidel registrovaných v jiných členských státech, ukazují, že v případě domácích vozidel existuje větší pravděpodobnost, že budou hůře udržovaná, zatímco vozidla používaná v zahraničí jsou v lepším stavu. Významné rozdíly lze zjistit v Estonsku s 90,1 % zákazy používání domácích vozidel a 45 % zákazy používání vozidel z jiných členských států. Tytéž podíly jsou ve Švédsku s 82,3 % respektive 39,6 %, na Maltě s 48,7 % a 13,6 %, zatímco v Itálii podíl činí 44,6 % respektive 26,1 %.
Rakousko vykázalo poměrně vysoký, avšak zároveň vyvážený podíl zákazů používání jak u domácích vozidel (55,9 %), tak u vozidel zahraničních (58,7 %). Číselné údaje naznačují, že Rakousko se zaměřuje na špatně udržovaná vozidla s větším úspěchem, což pravděpodobně zvyšuje provozní účinnost a snižuje administrativní zátěž. Některé členské státy jako Estonsko (90,1 % a 45 %), Finsko (56 % a 34,9 %) nebo Itálie (44,6 % a 26,1 %) jsou úspěšnější při zaměřování se na domácí vozidla, zatímco podíl zákazů používání vozidel registrovaných v jiných členských státech ukazuje, že špatně udržovaná vozidla jsou s menší pravděpodobností podrobována silniční kontrole. Zejména nízké podíly zákazu používání domácích i zahraničních vozidel v České republice (0,5 % a 0,2 %), v Bulharsku (1,7 % a 2,3 %), v Lotyšsku (0,7 % a 1,1 %), v Litvě (1 % a 2 %) nebo v Nizozemsku (1,2 % a 1,3 %) ukazují, že metoda zaměřování se na užitková vozidla je poměrně málo rozvinutá.
Ve srovnání s podíly zákazu používání vozidel v předchozím období výsledky napovídají, že některé členské státy značně rozpracovaly metodu zaměřování se na určitá vozidla. Celkový podíl zákazu používání vozidel registrovaných v EU za období 2011–2012 činil v případě Švédska 17,8 %, zatímco za stávající období 76,4 %. Itálie rovněž vykázala významné zlepšení s pouhými 12,9 % za předchozí období a 38,9 % za stávající období, zatímco údaje ze Slovenska jsou 22,6 % a 38 %. Nicméně tato čísla ukazují značné zhoršení v Rumunsku, kde se podíl zákazu používání vozidla snížil z 39,9 % na 4,3 %, a v Lucembursku, kde došlo ke snížení z 58,9 % na 4,4 %. V Irsku je zaznamenáno snížení o 37,4 %, přičemž podíl zákazu používání vozidla činí za předchozí období 43,4 % a 6 % za stávající období, přičemž je třeba vzít v úvahu, že Irsko za obě období vykázalo pouze kontroly domácích vozidel. Komise důvody snížení podílu zákazu používání vozidla nezná.
Podíl zákazu používání vozidla v Estonsku (90,1 %), ve Švédsku (82,3 %) a na Kypru (146,4 %) ukazuje možné rozdíly nejen v metodách kontroly a posuzování závad, ale i mezi metodami sestavování zprávy v členských státech. V případě Kypru, jenž vykázal vyšší počet zákazů používání vozidla než kontrolovaných vozidel, lze předpokládat, že pokud bylo u jednoho vozidla zjištěno několik závad vedoucích k uložení zákazu jeho používání, byla každá tato závada vykázána jako samostatný zákaz. Je třeba rovněž poznamenat, že přestože podle směrnice musí být sdělen „počet zkontrolovaných užitkových vozidel“, může členský stát během příslušného období totéž vozidlo kontrolovat vícekrát, z čehož vyplývá, že zpráva vlastně obsahuje „počet provedených kontrol“.
Tabulka 3: Podíl vozidel se zákazem používání na celkovém počtu zkontrolovaných vozidel registrovaných v EU
Vykazující
členský
stát
|
Vozidla registrovaná ve vykazujícím členském státě
|
Vozidla registrovaná v EU (včetně vykazujícího členského státu)
|
|
Počet
zkontrolovaných
vozidel
|
Počet
zákazů používání
|
Podíl
zákazů používání (%)
|
Počet
zkontrolovaných
vozidel
|
Počet
zákazů používání
|
Podíl
zákazů používání (%)
|
Belgie
|
6 203
|
452
|
7,3 %
|
17 490
|
972
|
5,6 %
|
Bulharsko
|
254 651
|
4 319
|
1,7 %
|
320 403
|
5 804
|
1,8 %
|
Česká republika
|
81 711
|
402
|
0,5 %
|
133 656
|
507
|
0,4 %
|
Dánsko
|
1 748
|
432
|
24,7 %
|
2 081
|
532
|
25,6 %
|
Německo
|
989 524
|
13 628
|
1,4 %
|
1 530 962
|
32 125
|
2,1 %
|
Estonsko
|
1 669
|
1 504
|
90,1 %
|
1 689
|
1 513
|
89,6 %
|
Irsko
|
12 939
|
779
|
6,0 %
|
12 939
|
779
|
6,0 %
|
Řecko
|
14 922
|
202
|
1,4 %
|
16 346
|
228
|
1,4 %
|
Španělsko
|
652 259
|
79 872
|
12,2 %
|
723 250
|
83 280
|
11,5 %
|
Francie*
|
460 918
|
77 327
|
16,7 %
|
1 033 759
|
165 465
|
16,0 %
|
Itálie
|
10 153
|
4 533
|
44,6 %
|
14 729
|
5 728
|
38,9 %
|
Kypr
|
1 174
|
1 719
|
146,4 %
|
1 174
|
1 719
|
146,4 %
|
Lotyšsko
|
4 196
|
28
|
0,7 %
|
5 907
|
47
|
0,8 %
|
Litva
|
64 531
|
625
|
1,0 %
|
79 860
|
933
|
1,2 %
|
Lucembursko
|
125
|
8
|
6,4 %
|
709
|
31
|
4,4 %
|
Maďarsko
|
164 307
|
2 955
|
1,8 %
|
216 504
|
5 651
|
2,6 %
|
Malta
|
3 968
|
1 931
|
48,7 %
|
4 012
|
1 937
|
48,3 %
|
Nizozemsko
|
4 373
|
51
|
1,2 %
|
8 629
|
107
|
1,2 %
|
Rakousko
|
23 416
|
13 078
|
55,9 %
|
47 348
|
27 123
|
57,3 %
|
Polsko
|
420 147
|
28 697
|
6,8 %
|
494 154
|
29 740
|
6,0 %
|
Portugalsko
|
602
|
11
|
1,8 %
|
631
|
11
|
1,7 %
|
Rumunsko
|
7 404
|
326
|
4,4 %
|
7 920
|
342
|
4,3 %
|
Slovinsko
|
3 948
|
386
|
9,8 %
|
5 113
|
477
|
9,3 %
|
Slovensko
|
11 135
|
4 738
|
42,6 %
|
16 211
|
6 154
|
38,0 %
|
Finsko
|
9 250
|
5 177
|
56,0 %
|
11 152
|
5 840
|
52,4 %
|
Švédsko
|
46 059
|
37 917
|
82,3 %
|
53 527
|
40 871
|
76,4 %
|
Spojené království
|
174 678
|
37 310
|
21,4 %
|
292 838
|
80 283
|
27,4 %
|
Celkem
|
3 455 127
|
319 420
|
9,2 %
|
5 084 818
|
499 837
|
9,8 %
|
* Francie neposkytla údaje o přípojných vozidlech kategorií O3 a O4.
Tabulka 4: Podíl domácích vozidel se zákazem používání na celkovém počtu ostatních zkontrolovaných vozidel registrovaných v EU
Vykazující
členský
stát
|
Vozidla registrovaná ve vykazujícím členském státě
|
Vozidla registrovaná v EU (kromě vykazujícího členského státu)
|
|
Počet
zkontrolovaných
vozidel
|
Počet
zákazů používání
|
Podíl
zákazů používání (%)
|
Počet
zkontrolovaných
vozidel
|
Počet
zákazů používání
|
Podíl
zákazů používání (%)
|
Belgie
|
6 203
|
452
|
7,3 %
|
11 287
|
520
|
4,6 %
|
Bulharsko
|
254 651
|
4 319
|
1,7 %
|
65 752
|
1 485
|
2,3 %
|
Česká republika
|
81 711
|
402
|
0,5 %
|
51 945
|
105
|
0,2 %
|
Dánsko
|
1 748
|
432
|
24,7 %
|
333
|
100
|
30,0 %
|
Německo
|
989 524
|
13 628
|
1,4 %
|
541 438
|
18 497
|
3,4 %
|
Estonsko
|
1 669
|
1 504
|
90,1 %
|
20
|
9
|
45,0 %
|
Irsko
|
12 939
|
779
|
6,0 %
|
0
|
0
|
Nepoužije se.
|
Řecko
|
14 922
|
202
|
1,4 %
|
1 424
|
26
|
1,8 %
|
Španělsko
|
652 259
|
79 872
|
12,2 %
|
70 991
|
3 408
|
4,8 %
|
Francie*
|
460 918
|
77 327
|
16,7 %
|
572 841
|
88 138
|
15,4 %
|
Itálie
|
10 153
|
4 533
|
44,6 %
|
4 576
|
1 195
|
26,1 %
|
Kypr
|
1 174
|
1 719
|
146,4 %
|
0
|
0
|
Nepoužije se.
|
Lotyšsko
|
4 196
|
28
|
0,7 %
|
1 711
|
19
|
1,1 %
|
Litva
|
64 531
|
625
|
1,0 %
|
15 329
|
308
|
2,0 %
|
Lucembursko
|
125
|
8
|
6,4 %
|
584
|
23
|
3,9 %
|
Maďarsko
|
164 307
|
2 955
|
1,8 %
|
52 197
|
2 696
|
5,2 %
|
Malta
|
3 968
|
1 931
|
48,7 %
|
44
|
6
|
13,6 %
|
Nizozemsko
|
4 373
|
51
|
1,2 %
|
4 256
|
56
|
1,3 %
|
Rakousko
|
23 416
|
13 078
|
55,9 %
|
23 932
|
14 045
|
58,7 %
|
Polsko
|
420 147
|
28 697
|
6,8 %
|
74 007
|
1 043
|
1,4 %
|
Portugalsko
|
602
|
11
|
1,8 %
|
29
|
0
|
0,0 %
|
Rumunsko
|
7 404
|
326
|
4,4 %
|
516
|
16
|
3,1 %
|
Slovinsko
|
3 948
|
386
|
9,8 %
|
1 165
|
91
|
7,8 %
|
Slovensko
|
11 135
|
4 738
|
42,6 %
|
5 076
|
1 416
|
27,9 %
|
Finsko
|
9 250
|
5 177
|
56,0 %
|
1 902
|
663
|
34,9 %
|
Švédsko
|
46 059
|
37 917
|
82,3 %
|
7 468
|
2 954
|
39,6 %
|
Spojené království
|
174 678
|
37 310
|
21,4 %
|
118 160
|
42 973
|
36,4 %
|
Celkem
|
3 455 127
|
319 420
|
9,2 %
|
2 743 970
|
286 642
|
10,4 %
|
* Francie neposkytla údaje o přípojných vozidlech kategorií O3 a O4.
5.3
Typy závad a údaje podle členských států
Příloha I uvádí míru závad, jež byly u vozidel zjištěny během kontrol, které provedl týž členský stát.
Nejčastější závady zjištěné při kontrolách se týkají technického stavu:
–
osvětlovacího zařízení a elektrického systému (20,9 % ),
–
náprav, kol, pneumatik, zavěšení náprav (20,6 %),
–
brzdového zařízení (18,8 %) a
–
jiného vybavení včetně tachografu a omezovače rychlosti (17,4 %).
V rámci jednotlivých kontrolovaných položek byly vykázány značně rozdílné míry závad. Důvodem může být skutečnost, že členské státy používají různé metody kontroly a na zkontrolování konkrétních položek během kontroly kladou různý důraz. Až se začne uplatňovat směrnice 2014/47/EU, budou metody kontroly, posuzování závad a používání zkušebního zařízení pro zevrubnější silniční technické kontroly více harmonizovány.
Srovnáme-li číselné údaje za předcházející období, je znatelný významný pokles, pokud jde o závady zjištěné v osvětlovacím zařízení a elektrickém systému (z 47 % na 20,9 %). Nicméně při bližším pohledu na číselné údaje lze zaznamenat některé překvapivé výsledky. Na osvětlovacím zařízení a elektrickém systému byly zjištěny závady v 47,3 % kontrol ve Švédsku a ve 45,4 % v Portugalsku. Tyto členské státy vykazují za předchozí období téměř stejné míry (Švédsko 49 %, Portugalsko 50,7 %).
Zdá se, že vadné brzdové zařízení zjistí příslušné orgány nejčastěji v Dánsku (46,7 %), ve Spojeném království (34,3 %) a v Polsku (31,8 %). Řecko v téže době zjistilo závady na uvedeném zařízení u 1,6 % kontrolovaných vozidel, zatímco Estonsko a Lucembursko je zjistily u 2,9 % vozidel a Španělsko u 0 %.
U závad souvisejících s emisemi a úniky kapalin – které nejenže představují riziko pro bezpečnost silničního provozu, ale zároveň mohou mít dopad na životní prostředí – došlo po poklesu během předchozího období o 3,1 % (ze 4,1 % na 1,0 %) k nárůstu o 3,2 % (4,2 %). Tato závada byla u vozidel nejčastěji zjištěna v Litvě (14,6 %) a na Kypru (10,6 %). Je třeba zmínit, že Kypr během tohoto období kontroloval pouze domácí vozidla.
Příloha I uvádí další výsledky kontrol a závad, jež zjistil členský stát, v němž kontroly proběhly.
Údaje předložené členskými státy v souvislosti s počtem kontrol provedených u vozidel registrovaných v zemích mimo EU stále nepostačují k vyvození přesvědčivých závěrů o jejich technickém stavu.
Přehled počtu vozidel zkontrolovaných v členských státech podle země registrace a podíl vydaných zákazů používání je podán v příloze IV této zprávy.
5.4
Vozidla se zákazem používání podle kategorie a členského státu registrace
Příloha II uvádí četnost, s jakou jsou u vozidel pocházejících z daného členského státu zjištěny závady vedoucí k uložení zákazu používání. Pokud jde o vozidla podle kategorie, nejčastěji byl zákaz používání uložen těžkým nákladním vozidlům (kategorie N3), tzn. 13,6 % celkového počtu kontrol. Závady zjištěné u přípojných vozidel kategorie O3 představují nejmenší podíl (6,8 %). Je třeba zdůraznit, že v 22,2 % případů vozidla náležející do kategorie „ostatní“ (bez dalšího upřesnění) vykazovala tak závažné závady, že bylo třeba uložit zákaz jejich používání. Zkontrolovaná vozidla náležející do této kategorie jsou obvykle zemědělská vozidla, lehká přípojná vozidla (O1, O2) nebo lehká užitková vozidla (N1). Podle směrnice 2014/47/EU bude kontrola vysokorychlostních traktorů (T5) povinná v případech, kdy se používají zejména na veřejných pozemních komunikacích pro účely komerční silniční přepravy.
Celkový počet zákazů používání podle členských států ukazuje, že ve Švédsku (80,9 %) a ve Finsku (53,2 %) byly u vozidel nejčastěji zjištěny závažné závady, zatímco v Řecku (2,2 %) a Lotyšsku (2,8 %) pouze zřídka. Je však třeba vzít v úvahu, že ze 47 046 kontrol švédských vozidel jich 46 059 (97,9 %) provedly švédské orgány a z 10 573 kontrol finských vozidel jich bylo 9 520 (90 %) provedeno ve Finsku. Na druhé straně bylo po celé Evropě zkontrolováno 29 360 řeckých vozidel a 50,8 % (14 922) z nich bylo provedeno v Řecku, zatímco ze stejného srovnání v případě Lotyšska vyplývá, že lotyšská vozidla byla v 80 % případů kontrolována jinými členskými státy (z 20 955 kontrolovaných vozidel jich bylo 4 196 kontrolováno v Lotyšsku).
Na jedné straně údaje v příloze II vyložené na základě tabulky 4 ukazují pro daný členský stát, která vozidla jsou nejčastěji používána, a tedy i kontrolována v jiných členských státech. Na druhé straně zvlášť vysoký podíl domácích vozidel se zákazem používání by mohl být způsoben různými metodami kontroly a rozdílem v posuzování závad. Pokud jde o výše zmíněnou skutečnost, budou na základě směrnice 2014/47/EU nejen metody kontroly, ale i posuzování závad a používání zkušebního zařízení pro zevrubnější technické kontroly více harmonizovány.
Příloha II obsahuje upřesnění podle kategorie vozidel a podle členského státu registrace. Příloha III nabízí podrobné údaje podle kategorie vozidel a podle členského státu, v němž byla provedena kontrola.
6.
DRUHY SANKCÍ
Směrnice nestanoví za zjištěné porušení právních předpisů žádný systém sankcí. Sankce musí stanovit členské státy, a to tak, aby nedocházelo k diskriminaci na základě státní příslušnosti řidiče nebo země, v níž bylo vozidlo zaregistrováno nebo uvedeno do provozu.
Je-li zřejmé, že užitkové vozidlo závažným způsobem ohrožuje své uživatele nebo jiné účastníky silničního provozu, je orgán nebo kontrolor vykonávající silniční technickou kontrolu na základě směrnice 2000/30/ES zmocněn používání takového vozidla dočasně zakázat, dokud nejsou zjištěné nebezpečné závady odstraněny.
Vážné závady zjištěné na užitkovém vozidle, jehož vlastníkem je nerezident, zejména závady, které měly za následek zákaz jeho používání, musí být oznámeny příslušným orgánům členského státu, v němž je vozidlo registrováno.
Příslušné orgány členského státu, které vážnou závadu zjistily, mohou požádat příslušné orgány členského státu, v němž je vozidlo registrováno, o přijetí vhodných opatření, například aby vozidlo podrobily další kontrole technické způsobilosti. Vykazování těchto případů už však není povinné.
7.
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Dodržování povinnosti členských států vykazovat příslušné údaje se sice zlepšilo, i když lhůta v mnoha případech stále nebyla splněna, a to i přesto, že na začátku března 2015 Komise rozeslala informační dopis. V některých případech byla zpráva dodána až po jednáních mezi Komisí a příslušnými orgány členského státu. Členské státy ve většině případů použily standardizovaný elektronický formát, jejž Komise pro předkládání zprávy doporučuje. V případě Francie a Německa z pokusů o objasnění vyplývá, že zprávy nemohly být dodány, protože tyto členské státy směrnici plně nedodržovaly.
Z této zprávy lze vyvodit několik závěrů týkajících se silničních kontrol užitkových vozidel provozovaných v rámci EU.
Významná změna spočívá v tom, že ve srovnání s předchozím obdobím bylo v letech 2013–2014 provedeno o 2 561 820 méně kontrol, což představuje pokles o 31,5 %. Tuto skutečnost lze vysvětlit účinnějším zaměřením se na vozidla, u nichž se dala předpokládat závada, nebo menšími zdroji, jež mají členské státy na silniční kontroly k dispozici.
Podíl domácích vozidel na celkovém počtu zkontrolovaných vozidel se v členských státech rovněž podstatně liší. Proto by mělo být vyvinuto další úsilí k zajištění vyváženějšího podílu kontrol. Např. v Belgii a v Lucembursku byla domácí vozidla kontrolována v méně než 40 % případů, zatímco v jiných tranzitních členských státech je tento podíl vyváženější.
Podíl vozidel, jejichž používání bylo zakázáno, v poměru k celkovému počtu zkontrolovaných vozidel vykazuje značné rozdíly, od 0,4 % v České republice a 0,8 % v Lotyšsku po více než 89,6 % v Estonsku a 76,4 % ve Švédsku. Vykazované údaje naznačují, že účinnost silničních technických kontrol lze zvýšit cílenějším zaměřením prováděných kontrol. Časové ztráty dopravců a jejich administrativní zátěž, jakož i donucovacích orgánů, by rovněž mohly být sníženy cílenějším zaměřením. Nová směrnice 2014/47/EU o silničních kontrolách od členských států od roku 2018 požaduje, aby upravily své kontrolní systémy tak, že přejdou z provádění čistě náhodných kontrol na uplatňování cílenějšího přístupu.
Nejčastější závady zjištěné při kontrolách se týkají technického stavu osvětlovacího zařízení, kol, pneumatik a brzd. V míře výskytu těchto závad lze však v jednotlivých členských státech pozorovat značné rozdíly. Evropská komise vybízí členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost kategoriím závad, jež nadále představují velmi problematickou oblast, a odpovídajícím způsobem upravily své kontrolní metody.