29.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 252/28

—

s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise,

—

s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za provádění rozpočtu výkonných agentur na rozpočtový rok 2015,

—

s ohledem na články 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (1) („finanční nařízení“) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (2) (prováděcí pravidla),

—

s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0150/2017),

A.

vzhledem k tomu, že Evropa čelí krizi důvěry ve své instituce, což je situace, za níž každý jednotlivý orgán Unie musí přijmout vlastní díl odpovědnosti, a která tudíž vyžaduje, aby byl Parlament při kontrole účetnictví Komise obzvláště důsledný;

B.

vzhledem k tomu, že orgány Unie a členské státy by měly zlepšit svou komunikační politiku ve smyslu řádného informování občanů o výsledcích dosažených prostřednictvím rozpočtu Unie a jejich přidané hodnotě;

C.

vzhledem k tomu, že Parlament musí účinně reagovat na obavy občanů Unie ohledně toho, na co je vynakládán rozpočet Unie a jak Unie chrání jejich zájmy;

D.

vzhledem k tomu, že orgány Unie by měly usilovat o stabilní a odolný rozpočtový systém Unie, který díky své pružnosti, ale také spolehlivosti bude fungovat jak v klidných, tak v bouřlivých dobách;

E.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti přináší jednoznačnou přidanou hodnotu prostřednictvím zlepšování kvality života občanů napříč celou Evropou, neboť je klíčovou politikou v oblasti solidarity a klíčovým zdrojem veřejných investic;

F.

vzhledem k tomu, že je nutné, aby orgány Unie usilovaly o plné porozumění a o shodu na tom, které evropské politické priority a veřejné statky by měly být financovány nejdříve, aby Unie reagovala na obavy svých občanů a zacelila mezery ve svých politikách;

G.

vzhledem k tomu, že výdaje Unie, omezené na 1 % HND Unie, jsou významným nástrojem pro naplňování celoevropských politických cílů za využití evropské přidané hodnoty a v průměru představují 1,9 % výdajů vládních institucí členských států Unie;

H.

vzhledem k tomu, že ačkoli procentní podíl připadající v rozpočtu Unie na a) celkové souhrnné výdaje členských států a b) na výdaje tohoto rozpočtu, které nejsou řádně vyúčtovány nebo které jsou vynaloženy nevhodně nebo zbytečně, je malý, v absolutních číslech jde o značné částky, což je důvodem k tomu, aby byly prováděny intenzivní kontroly;

I.

vzhledem k tomu, že podle Smlouvy o fungování Evropské unie nese konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu Unie Komise, zatímco členské státy jsou povinny s Komisí spolupracovat tak, aby rozpočtové prostředky byly využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

J.

vzhledem k tomu, že Parlament při udělování absolutoria Komisi prověřuje, zda byly prostředky vynaloženy správně a zda bylo dosaženo politických cílů;

1.

konstatuje, že sedmiletá doba trvání současného víceletého finančního rámce není synchronizována s pětiletými mandáty Parlamentu a Komise, což je také příčinou nesouladu mezi rozpočtem na rozpočtový rok a udělováním absolutoria za plnění tohoto rozpočtu; poukazuje rovněž na to, že ani desetiletý plánovací cyklus a strategie Evropa 2020 nejsou uvedeny v soulad se sedmiletým cyklem správy rozpočtu Unie; zastává názor, že tato skutečnost je jednou z příčin slabé politické správy Unie, neboť Parlament a Komise jsou vázány předchozími dohodami o politických cílech a financování, takže by mohl vznikat dojem, že evropské volby nemají v tomto ohledu žádný význam;

2.

konstatuje, že v roce 2015 muselo být z rozpočtu financováno plnění cílů dvou různých dlouhodobých politických programů:

zároveň však bylo nutné reagovat na řadu krizových situací (uprchlíci, zhoršení bezpečnostní situace v Evropě a v jejím sousedství, finanční nestabilita v Řecku, hospodářský dopad zákazu vývozu do Ruska a také přetrvávající dopad finanční krize včetně jejích strukturálních následků v podobě nezaměstnanosti, chudoby a nerovnosti);

3.

konstatuje, že politiky Unie mohou mít krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle, jejichž uskutečňování nemůže být nutně určováno jednotným víceletým rámcem; domnívá se, že by bylo žádoucí zabývat se novou rovnováhou mezi stanovováním politické agendy, prováděním politik a finančními rámci;

4.

vyjadřuje politování nad tím, že dočasné rozpočtové mechanismy nenabízejí ideální systém pro přetváření sociálních a politických aspirací do účelných operativních cílů pro výdajové programy a režimy;

5.

poukazuje na to, že v roce 2020 bude příležitost k tomu, aby byly dlouhodobá strategie a tvorba politik uvedeny v soulad s rozpočtovým cyklem, a doporučuje, aby bylo této příležitosti využito;

6.

je znepokojen tím, že podle Účetního dvora činil v roce 2015 podíl výdajů souvisejících s oblastí klimatu na rozpočtu Unie jen 17,3 % a v letech 2014 až 2016 pouze 17,6 % (3), přestože cílem za toto období financování byl alespoň 20 % podíl; zdůrazňuje proto, že podle Účetního dvora reálně hrozí, že cíl 20 % nebude naplněn, pokud nebude na řešení změny klimatu vynaloženo větší úsilí;

7.

poukazuje dále na to, že o 20 % podílu výdajů souvisejících s oblastí klimatu bylo rozhodnuto ještě před Pařížskou dohodou; je přesvědčen, že je třeba vynaložit další úsilí, aby se rozpočet Unie stal vstřícnější k oblasti klimatu; kromě toho zdůrazňuje, že revize víceletého finančního rámce vytváří vynikající příležitost pro zajištění toho, aby mohlo být cíle 20 % podílu výdajů na opatření v oblasti klimatu dosaženo, a pro případné zvýšení této prahové hodnoty v souladu s mezinárodními závazky EU přijatými na konferenci COP 21;

8.

vítá, že Komise zavedla přístup k tvorbě rozpočtu založený na výkonnosti; domnívá se, že vzhledem k nedostatku finančních zdrojů by měl být rozpočet Unie účinnější a účelnější než kdykoli dříve; s politováním však konstatuje, že Komise se zaměřuje hlavně na výstupy namísto výsledků;

9.

souhlasí s konstatováním Účetního dvora, které uvedl ve svém „Informačním dokumentu o přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období“ ze dne 28. října 2016 (v bodech 39 a 40), že nastal čas, aby se Komise zabývala i dalšími možnostmi, mezi něž patří například:

10.

vyzývá Komisi, aby byly na pořad jednání příštího odborného setkání na téma rozpočtu zaměřeného na výsledky zařazeny návrhy, které uvedl Účetní dvůr v bodech 39 a 40 výše uvedeného informačního dokumentu ze dne 28. října 2016 a doporučení skupiny na vysoké úrovni pro oblast vlastních zdrojů, v rámci příprav příští konference o iniciativě EU za rozpočet zaměřený na výsledky, kde by se mohlo diskutovat o oblastech politiky vyžadujících financování z unijního rozpočtu ještě předtím, než bude rozhodnuto o finančním rámci;

11.

souhlasí s veškerými doporučeními učiněnými Účetním dvorem ve zvláštní zprávě č. 31/2016, a zvláště s tím, že by Komise měla prozkoumat všechny potenciální možnosti, včetně revize víceletého finančního rámce v polovině období a revize některých právních základů, k zajištění dalšího, skutečného pokroku v provádění opatření v oblasti klimatu; vyzývá Účetní dvůr, aby do konce roku 2018 vydal zprávu o následných opatřeních týkající se výdajů v oblasti klimatu v rámci rozpočtu Unie;

12.

vyzývá Komisi, aby ve větší míře využívala příležitostí týkajících se výkonnostní rezervy ve stávajícím právním rámci, s cílem vytvořit skutečný finanční stimul k účinnému zlepšení finančního řízení; mimoto požaduje posílení výkonnostní rezervy jako nástroje, a to navýšením složky, která se odvíjí od výkonnosti, v následujícím legislativním rámci;

13.

vyzývá Komisi, aby orientovala své priority na úspěšné naplňování strategie Evropa 2020 za použití nástrojů evropského semestru;

14.

vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh politických priorit na finanční období začínající v roce 2021 a aby již v rané fázi předložila jeho znění Parlamentu;

15.

s politováním konstatuje, že Komise neprovedla komplexní přezkum strategie Evropa 2020 s cílem zajistit její provádění podle Strategické agendy pro Unii v čase změn přijaté Evropskou radou v červnu 2014, jak tato agenda předpokládá;

16.

vyzývá Komisi, aby zohlednila Pařížskou dohodu a neprodleně zvýšila cíl týkající se výdajů souvisejících s oblastí klimatu v rozpočtu Unie z 20 % na 30 %;

17.

vyzývá Komisi, aby navrhovala budoucí rozpočty Unie tak, aby byly účinnější a účelnější, a aby je lépe sladila s cíli Evropy 2020, s cíli Unie v oblasti klimatu a s mezinárodními závazky Unie;

18.

poukazuje na to, že mnohé mechanismy financování politik Unie nejsou financovány přímo z rozpočtu Unie nebo zaúčtovány v rozvaze Unie: patří mezi ně Evropský nástroj finanční stability, Evropský mechanismus stability, jednotný mechanismus pro řešení krizí a Evropský investiční fond (EIF) spojený s Evropskou investiční bankou;

19.

konstatuje, že jiné mechanismy jsou v rozvaze Unie zaúčtovány částečně, například nástroje kombinující zdroje financování a Evropský fond pro strategické investice;

20.

poukazuje na to, že v období 2014–2020 jsou stále více používány finanční nástroje tvořené převážně půjčkami, kapitálovými nástroji, zárukami a nástroji pro sdílení rizik, které jsou spravovány formou nepřímého řízení, a dále poukazuje na to, že skupina Evropské investiční banky spravovala téměř všechny finanční nástroje formou nepřímého řízení; nedomnívá se, že je k dispozici dostatek informací k tomu, aby mohly být vyhodnoceny výsledky těchto nástrojů, zejména pokud jde o jejich sociální a environmentální dopad; zdůrazňuje, že finanční nástroje mohou doplňovat granty, avšak nemohou je nahrazovat;

21.

vyjadřuje politování nad tím, že stále častější využívání finančních nástrojů tohoto druhu, mezi něž patří i finanční nástroje spravované formou sdíleného řízení (nástroje finančního inženýrství), s sebou nese větší riziko nejen z hlediska zachování dostatečného a spolehlivého rozpočtu Unie, ale i z hlediska dosahování současných i budoucích cílů, vyvozování odpovědnosti a koordinace politik a operací Unie; zdůrazňuje, že rozšířenému používání finančních nástrojů by mělo předcházet komplexní posouzení jejich výsledků, úspěchů a účinnosti; poukazuje na zvláštní zprávy Účetního dvora (4), v nichž se uvádí, že finanční nástroje nefungují podle očekávání a/nebo jsou naddimenzované nebo jsou neúspěšné, pokud jde o přilákání soukromého kapitálu;

22.

upozorňuje Komisi na to, že finanční nástroje či jakékoli finanční mechanismy nejsou nutně vázány politickými cíli a záměry Unie a jejich prostřednictvím by mohly být financovány projekty, které nejsou v souladu se závazky Unie;

23.

poukazuje na to, že uvedení Evropského fondu pro strategické investice do praxe mělo vliv na opožděné zahájení využívání Nástroje pro propojení Evropy a že Evropský fond pro strategické investice bude mít rovněž dopad na využívání některých dalších finančních nástrojů;

24.

naléhavě žádá Komisi, aby navrhla opatření, která povedou k tomu, že finanční mechanismy Unie pro plnění rozpočtu Unie – mezi něž v současné době patří různé nástroje a jejich kombinace, jako například programy, strukturální a investiční fondy, svěřenské fondy, strategický investiční fond, záruční fondy, facility, finanční nástroje, nástroje makrofinanční pomoci aj. – budou uspořádány jasnějším, jednodušším a soudržnějším způsobem, tak aby lépe zajišťovaly transparentnost, vyvozování odpovědnosti, výkonnost a umožnily veřejnosti lépe porozumět tomu, jak se politiky Unie financují a jaký prospěch přinášejí; lituje, že návrh nového finančního nařízení od září 2016 se těmito problémy odpovídajícím způsobem nezabývá;

25.

žádá Komisi, aby přehodnotila posouzení ex ante v případě dluhového nástroje v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) s ohledem na vytvoření Evropského fondu pro strategické investice a aby předložila Parlamentu posouzení dopadu Evropského fondu pro strategické investice na další programy a finanční nástroje Unie;

26.

žádá Účetní dvůr, aby vyhodnotil příspěvek finančních nástrojů a finančních mechanismů (uvedených v bodu 24) ke strategii Evropa 2020; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá příslušná opatření, jimiž zajistí, aby finanční nástroje a jakékoli finanční mechanismy byly slučitelné se strategií a záměry Unie a se závazky, které Unie přijala;

27.

vítá záměr komisaře Oettingera zahrnout v dlouhodobém výhledu různé stínové rozpočty do rámce rozpočtu Unie, čímž by se výrazně zvýšila demokratická kontrola; je rozhodně přesvědčen, že tento problém je nutné vyřešit co nejdříve, avšak nejpozději do konce příštího programového období; žádá Komisi, aby do konce listopadu 2017 vypracovala sdělení v této věci;

28.

vyjadřuje politování nad výrazně nízkou mírou využívání strukturálních fondů v období 2007–2013; konstatuje, že na konci roku 2015 zůstávalo 10 % z celkového objemu 446,2 miliardy EUR přiděleného na schválené operační programy stále nevyplaceno;

29.

zdůrazňuje, že tato situace může představovat vážný problém a oslabovat účinnost ESI fondů, neboť v některých členských státech přesahuje nenárokovaný příspěvek Unie spolu s požadovaným spolufinancováním 15 % celkových výdajů vládních institucí za poslední dvě programová období 2007–2013 a 2014–2020;

30.

se znepokojením konstatuje, že na konci roku 2015 připadala více než polovina nevyčerpaných závazků strukturálních fondů, které nevedly k platbám, za programové období 2007–2013 na pět členských států (Česká republika, Itálie, Španělsko, Polsko a Rumunsko) a na největší příjemce, přičemž tyto prodlevy byly mimo jiné způsobeny: nedostatečnou kapacitou a správní asistencí, nedostatkem vnitrostátních prostředků potřebných ke spolufinancování operací Unie či prodlevami při předkládání regionálních programů pro víceletý finanční rámec 2014–2020;

31.

poukazuje na to, že novým prvkem v tomto víceletém finančním rámci je to, že nevyužité částky pod stropem plateb a pod stropem závazků automaticky navyšují flexibilitu pro následující roky;

32.

zdůrazňuje, že rozsah závazků v roce 2015 byl vyšší než v jakémkoli předchozím roce a že téměř dosáhl maximální míry (97,7 % dostupné částky);

33.

poukazuje na to, že v roce 2015 byly tři čtvrtiny operačních výdajů vynaloženy na programy, které fungují podle pravidel předchozího víceletého finančního rámce, tedy na zemědělské dotace za rok 2014, projekty v oblasti soudržnosti a výzkumné projekty sedmého rámcového programu, který byl zahájen v roce 2007;

34.

považuje za nepřijatelné, že s výjimkou Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova bylo ke konci roku 2015 členskými státy určeno méně než 20 % vnitrostátních orgánů odpovídajících za evropské strukturální a investiční fondy; míní, že určení těchto orgánů představuje nezbytný krok, bez něhož orgány členských států nemohou Komisi předkládat výkazy výdajů; je toho názoru, že navzdory úsilí o zjednodušení vedly významné změny zavedené na období 2014–2020 k administrativním obtížím;

35.

poukazuje na to, že problémy s dokončením postupů posouzení souladu týkající se nového systému řízení a kontroly, které jsou obecně spojeny s počátkem programového období, jsou závažnou příčinou prodlev při využívání finančních prostředků;

36.

konstatuje, že významným faktorem vedoucím k prodlevám při čerpání finančních prostředků je také celosvětová hospodářská recese, která má přímý dopad v podobě omezení uplatňovaných na veřejné rozpočty a v podobě obtíží se získáváním vnitřního financování;

37.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v důsledku toho hrozí, že plnění rozpočtu na programové období 2014–2020 bude opožděno ještě více než v případě rozpočtu na programové období 2007–2013; obává se, že nadcházející víceletý finanční rámec by mohl začít s neobvykle vysokou úrovní neuhrazených závazků z minulých let (RAL), což by mohlo ohrozit řízení rozpočtu Unie v prvních letech; očekává, že Komise z toho vyvodí ponaučení s cílem zabránit podobným zpožděním do budoucna;

38.

bere na vědomí, že v březnu 2015 Komise přijala platební plán, v němž představila krátkodobá opatření pro snížení počtu neproplacených faktur, poukazuje nicméně na to, že účelem těchto opatření je zlepšit krátkodobější řízení hotovostních toků, avšak řešení vysoké míry zbývajících závazků vyžaduje dlouhodobější perspektivu a hloubkovou analýzu příčin těchto jevů (správní a operační obtíže, makroekonomická omezení atd.) vedoucí k přijetí účinné strategie, která jim do budoucna zabrání;

39.

zdůrazňuje, že aktivace článku 50 Smlouvy o Evropské unii by mohla zapříčinit problémy ve způsobu řízení rozpočtu Unie, zvláště pokud jde o platby; poukazuje na nutnost upravit tento klíčový prvek v přechodné nebo konečné dohodě s jakýmkoli členským státem, který z EU vystupuje;

40.

žádá, aby Komise přijala opatření, která zajistí důsledné dodržování pravidel a časových harmonogramů s ohledem na míru zbývajících závazků, jež by měla zahrnovat:

41.

opětovně žádá, aby Komise každoročně vytvářela aktuální dlouhodobou prognózu peněžních toků s časovým horizontem od sedmi do deseti let, která by měla zahrnovat rozpočtové stropy, platební potřeby, kapacitní omezení a případná rušení závazků, a umožnila tak lépe sladit platební potřeby a dostupné prostředky;

42.

žádá, aby Komise vzhledem ke špatné situaci, v níž se členské státy nyní nacházejí, začala v rámci svého rozpočtového a finančního řízení bezodkladně zohledňovat kapacitní omezení a specifické socioekonomické podmínky některých členských států; žádá Komisi, aby využila všech dostupných nástrojů prostřednictvím technické pomoci a nového programu na podporu strukturálních reforem, aby tyto členské státy podpořila, s cílem předejít nedostatečnému využívání prostředků a zvýšit míru čerpání, zvláště pak v oblasti Evropského strukturálního a investičního fondu;

43.

znovu připomíná potřebu zjednodušení a jasnosti pravidel a postupů jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni s cílem usnadnit přístup k fondům Unie pro příjemce a zajistit řádné řízení těchto fondů prostřednictvím administrativních služeb; věří, že zjednodušení přispěje k rychlejšímu přidělování prostředků, vyšším mírám čerpání, ke zvýšené účinnosti a transparentnosti, k nižšímu počtu chyb při provádění a ke zkrácení platebních lhůt; domnívá se, že musí být vytvořena rovnováha mezi zjednodušováním a mezi stálostí pravidel, postupů a kontrol; konstatuje, že nezbytným předpokladem úspěšného provádění je každopádně poskytování dostatečných informací a pokynů potenciálním žadatelům a příjemcům;

44.

vyzývá Komisi, aby neprováděla nové škrty v oblasti technické pomoci, kterou má k dispozici, a aby vypracovala akční plán efektivního a včasného čerpání se zvláštním důrazem na ty členské státy a regiony, které zaostávají a mají nízkou míru čerpání;

45.

vyjadřuje politování nad tím, že do konce roku 2015 bylo na nástroje finančního inženýrství v rámci sdíleného řízení za období 2007–2013 vyplaceno konečným příjemcům pouze 75 % (5) příspěvků (57 % bylo vyplaceno do roku 2014 a 37 % do konce roku 2012) a že ve finančních nástrojích spravovaných formou nepřímého řízení zůstávalo velké množství peněžních prostředků (1,3 miliardy EUR v roce 2015, 1,3 miliardy EUR v roce 2014 a 1,4 miliardy EUR v roce 2013);

46.

se znepokojením konstatuje, že nevyužité částky u finančních nástrojů zůstávají relativně vysoké, přičemž na konci roku 2014 se 80 % z nich soustředilo v pěti členských státech (z nichž 45 % z celkové částky připadalo na Itálii); považuje za vhodné, aby Komise do konce roku 2018 provedla komplexní posouzení těchto nástrojů, s cílem vyhodnotit, zda mají pokračovat i v příštím programovém období;

47.

žádá, aby Komise zajistila vrácení nevyužitých peněžních zůstatků finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení a zbývajících nevyužitých finančních prostředků finančních nástrojů v rámci nepřímého řízení z předešlých víceletých finančních rámců, jejichž období způsobilosti již uplynulo;

48.

vítá skutečnost, že Účetní dvůr neměl ve svém stanovisku výhrady ke správnosti účtů v roce 2015, tak jako je tomu ostatně již od roku 2007, a že dospěl k závěru, že výdaje v roce 2015 nebyly zatíženy významnou mírou chyb, a s uspokojením konstatuje, že prostředky na závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2015, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

49.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že již 22 let jsou platby každý rok zatíženy významnou chybou, čehož příčinou je pouze částečná účinnost systémů dohledu a kontroly;

50.

vyjadřuje politování nad tím, že přestože se situace zlepšila, platby jsou zatíženy mírou chyb odhadovanou na 3,8 %; připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb u plateb v rozpočtovém roce 2014 byla odhadnuta na 4,4 %, v rozpočtovém roce 2013 na 4,7 %, v rozpočtovém roce 2012 na 4,8 % a v rozpočtovém roce 2011 na 3,9 %;

51.

zdůrazňuje, že i když se situace v posledních letech zlepšila, nejpravděpodobnější míra chyb je stále významně nad 2 % hranicí významnosti; zdůrazňuje, že kdyby Komise, orgány členských států nebo nezávislí auditoři využili všech jim dostupných informací, mohli zabránit nebo odhalit a napravit značnou část chyb ještě před provedením příslušných plateb; nemůže akceptovat, že ke snižování počtu chyb nejsou využívány informace, které jsou k dispozici; je přesvědčen, že členské státy musí v tomto ohledu hrát klíčovou roli; naléhavě žádá členské státy, aby využívaly všechny dostupné informace k tomu, aby jakýmkoli chybám předešly nebo je odhalily a napravily a aby příslušně jednaly;

52.

s politováním konstatuje, že v roce 2015 se změnil právní rámec společné zemědělské politiky a že Účetní dvůr v důsledku této změny do testování operací již nezahrnuje podmíněnost, a srovnání s předchozím rozpočtovým rokem je kvůli tomu složitější; v roce 2014 přispěly chyby tohoto druhu k celkové odhadované míře chyb ve druhém okruhu víceletého finančního rámce „Přírodní zdroje“ 0,6 procentními body, zatímco v období 2011–2014 se jejich každoroční příspěvek k celkové odhadované míře chyb pohyboval mezi 0,1 a 0,2 procentními body;

53.

se znepokojením konstatuje, že kdyby v případě plateb, které byly předmětem auditu Účetního dvora, členské státy a Komise nepřijaly nápravná opatření, celková odhadovaná míra chyb by nebyla 3,8 %, nýbrž 4,3 %;

54.

konstatuje, že způsob řízení má na míru chyb jen omezený dopad, protože Účetní dvůr shledal téměř tutéž odhadovanou míru chyb u sdíleného řízení s členskými státy (4,0 %) i u výdajů, které přímo řídí Komise (3,9 %);

55.

upozorňuje, že Účetní dvůr zjistil nejvyšší odhadovanou míru chyb ve výdajích na „hospodářskou, sociální a územní soudržnost“ (5,2 %) a na „konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ (4,4 %), zatímco „správní výdaje“ měly nejnižší odhadovanou míru chyb (0,6 %); zdůrazňuje, že chyby zpravidla nelze považovat za podvody; doporučuje, že Účetní dvůr by měl dát podnět ke zvláštní zprávě, která by tyto oblasti zkoumala a porovnávala, s cílem vytvořit dokument stručně popisující osvědčené postupy;

56.

konstatuje, že různé způsoby, jak se projevuje riziko u úhradových režimů a nárokových režimů, stále významným způsobem ovlivňují míru chyb v jednotlivých výdajových oblastech; v oblastech, kde Unie proplácí způsobilé náklady na způsobilé činnosti na základě výkazů nákladů předkládaných příjemci, je míra chyb 5,2 %, zatímco v oblastech, kde se platba zakládá na splnění určitých podmínek, a nikoli na proplácení nákladů, je míra chyb 1,9 %; doporučuje, aby Účetní dvůr tyto oblasti prozkoumal a porovnal s cílem vypracovat zvláštní zprávu o osvědčených postupech;

57.

konstatuje, že ve srovnání se situací v roce 2014 se výše ohrožené částky při platbě, jak ji Komise určila ve své výroční zprávě za rok 2015 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2016) 446), snížila zhruba o 10 %, což je dáno především snížením výše ohrožené částky hlášené v zemědělství;

58.

zdůrazňuje, že Komise uznává, že výdaje jsou zatíženy významnou mírou chyb, protože ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2015, uvedla, že výše ohrožené částky při platbě se pohybuje v rozmezí 3,3–4,5 miliardy EUR, což představuje 2,3 % až 3,1 % plateb; bere na vědomí, že Komise podle svých vlastních odhadů v budoucích letech zjistí a opraví chyby v celkové hodnotě 2,1–2,7 miliardy EUR;

59.

sdílí názor Účetního dvora, že Komisí používaná metodika odhadování výše částky ohrožené chybovostí se v průběhu let zlepšila, ale že odhady míry neoprávněných výdajů, které provádějí jednotlivá GŘ, se nezakládají na ucelené metodice (viz zejména bod 1.38 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015); doporučuje, že tato praxe by se měla stát pravidlem a co nejdříve standardizovat;

60.

upozorňuje, že navzdory zlepšení se Komisi nepodařilo vyloučit riziko, že dopad nápravných opatření je nadhodnocen;

61.

poukazuje zejména na to, že u více než tři čtvrtin výdajů za rok 2015 zakládají generální ředitelství Komise své odhady výše ohrožené částky na údajích poskytnutých vnitrostátními orgány, avšak z výročních zpráv o činnosti dotčených generálních ředitelství Komise (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova a Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku) je zřejmé, že spolehlivost kontrolních zpráv členských států je i nadále problematická, jakkoli se vykazování údajů ze strany členských států zlepšilo; považuje za nepřijatelné, že co se týče kontrolních hlášení a jejich spolehlivosti, že členské státy nejednají s Evropskou komisí poctivě;

62.

zdůrazňuje, že zátěž způsobená kontrolami u koncových uživatelů by se snížila, kdyby byl uplatněn přístup „jediného auditu“, při čemž by evropský audit nebyl prováděn samostatně, ale stavěl by na vnitrostátních auditech; taková kontinuální linie odpovědnosti by však byla možná, pouze pokud budou vnitrostátní audity odpovídající a pokud by se Komise a členské státy dohodly na zásadách a výkladech; vyzývá Komisi, aby byla v tomto ohledu aktivnější tím, že vydá pokyny;

63.

je přesvědčen, že udělení absolutoria by mělo záviset na tom, zda dojde k nezbytnému zlepšení ve finančním řízení na úrovni členského státu; poukazuje v té souvislosti na nástroj vnitrostátních prohlášení, který by mohl pomoci v dosažení větší odpovědnosti a angažovanosti na vnitrostátní úrovni;

64.

poukazuje na to, že vycházet při odhadu dopadu budoucích oprav z chyb vykázaných za posledních šest let je věcně neopodstatněné, což je dáno zvláštními charakteristikami víceletého programování a složitostí a kumulací vnitrostátních a unijních pravidel, jimiž se řídí rozpočtové řízení, a také tím, že chyby mohou být opravovány více než 10 let poté, co k nim došlo;

65.

v této souvislosti zdůrazňuje, že kdyby si Komise byla jista účinností své nápravné kapacity, generální ředitelství by ve svých výročních zprávách o činnosti nevznášela žádné finanční výhrady;

66.

poukazuje na to, že Komise podle své zprávy (6) provedla finanční opravy a získala zpět částky v celkové výši 3,9 miliardy EUR; konstatuje, že Účetní dvůr je rozčlenil do tří kategorií: opravy a částky nazpět získané u zdroje (předtím, než Komise schválila výdaje) ve výši 1,2 miliardy EUR (zemědělství, oblast soudržnosti, přímé a nepřímé řízení); 1,1 miliardy EUR částky odňaté členskými státy po schválení výdajů, kdy byly nezpůsobilé částky nahrazeny novými projekty v oblasti soudržnosti; čisté opravy ve výši 1,6 miliardy EUR (zemědělství, přímé a nepřímé řízení);

67.

zdůrazňuje, že tam, kde existuje vysoké riziko nesprávností, je osvědčeným postupem toto riziko analyzovat a vyčíslit jeho míru a pravděpodobný dopad; vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve své zprávě na toto téma věnuje velkou pozornost „nápravné kapacitě“ bez toho, aby chyby, které zjistila, vyčíslila a analyzovala jejich povahu a přijala příslušná preventivní opatření, aby zabránila jejich opakování; poukazuje na to, že zejména ve svých sděleních o „Ochraně rozpočtu Unie“ neuvádí Komise žádný odhad míry nesprávností v původních nebo schválených žádostech o proplacení výdajů;

68.

sdílí názor, který ve své zvláštní zprávě č. 27/2016 vyjádřil Účetní dvůr, že vzhledem k rozlišování „politické odpovědnosti komisařů“ a provozní odpovědnosti generálních ředitelů není vždy jasné, zda „politická odpovědnost“ zahrnuje odpovědnost za plnění rozpočtu generálního ředitelství, nebo zda je od ní oddělena (viz bod 5 shrnutí zvláštní zprávy Účetního dvora č. 27/2016);

69.

poukazuje na to, že kolegium komisařů nepřijímá vypracováním předmluvy nebo zprávy od předsedy nebo komisaře pro rozpočet odpovědnost za účetní závěru a že Komise nepředkládá výroční prohlášení o správě a řízení ani o vnitřní kontrole, jak by odpovídalo osvědčenému postupu a běžné praxi členských států;

70.

opětovně žádá Komisi a členské státy, aby zavedly řádné postupy pro potvrzení načasování, původu a výše nápravných opatření a aby poskytovala informace uvádějící pokud možno rok, v němž byly platby provedeny, rok, v němž byla odhalena chyba, a rok, v němž byl v poznámkách k účetní závěrce uveden údaj o zpětném získání prostředků nebo o finanční opravě;

71.

opětovně žádá Komisi, aby na základě výročních zpráv o činnosti jednotlivých generálních ředitelství každoročně vydala jediné „prohlášení o věrohodnosti“ a provedla svůj vlastní, statistický odhad míry chyb; žádá Komisi, aby zvlášť vyhodnotila objem prostředků Unie, které plánuje vrátit do rozpočtu formou zpětně získaných částek nebo finančních oprav vztahujících se k roku 2015;

72.

žádá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu tzv. „koherentních projektů“, tedy přesunů v rámci regionálních operačních projektů u některých projektů, které již orgány zahájily s jinými zdroji a které se mohou sloučit nebo mohou doplnit opatření či projekty, které vykazují provozní potíže nebo nesrovnalosti, kdy tato analýza má zahrnout také posouzení ex ante, aby bylo ověřeno, zda náhradní projekty odpovídají původním cílům;

73.

vyzývá Komisi, aby k finančnímu výkazu dodala i výroční prohlášení o správě a řízení a o vnitřních kontrolách, které bude obsahovat především:

a aby ve svém sdělení o ochraně rozpočtu Unie uváděla odhad míry nesprávností v původních nebo schválených žádostech o proplacení výdajů;

74.

vyzývá členské státy, aby poskytovaly Komisi spolehlivé údaje, zvláště co se týká zpráv z kontrol;

75.

schvaluje výhrady, které ve své výroční zprávě o činnosti vznesli generální ředitelé (GŘ REGIO, Generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE), Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME), Generálního ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO) a GŘ AGRI; je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že kontrolní postupy zavedené Komisí a členskými státy nemohou poskytovat potřebné záruky týkající se legality a správnosti všech uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky;

76.

dotazuje se, proč generální ředitel Generálního ředitelství pro výzkum a inovace (GŘ RTD) vznáší i nadále, stejně jako v předchozích letech, horizontální výhradu, která se vztahuje na všechny platby a žádosti o uhrazení nákladů týkajících se 7. rámcového programu; žádá Komisi, aby pro příště již vypracovala vhodnější přístup, který bude založený na posouzení rizik, a aby v případě potřeby vznášela konkrétní výhrady;

77.

konstatuje, že výroční zpráva za rok 2015 o řízení a výkonnosti v sobě spojuje dvě dřívější zprávy: hodnotící zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie a souhrnnou zprávy podle čl. 66 odst. 9 finančního nařízení;

78.

vítá, že pro každý rozpočtový okruh jsou v této zprávě uvedeny informace o pokroku programů víceletého finančního rámce na období 2014–2020, průkazné výsledky programů víceletého finančního rámce na období 2007–2013 a rovněž vazby na strategii Evropa 2020;

79.

vyjadřuje politování nad tím, že tzv. hodnotící zpráva na jedné straně směšuje popisy činností s jejich výsledky a na straně druhé se pokouší o hodnocení dopadů politik a slibuje budoucí výsledky;

80.

připomíná, že členské státy nejsou povinny zařadit do svých programů společné ukazatele, s výjimkou Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, a že v první fázi kontroly na úrovni členských států není stanoveno posouzení z pohledu výsledků;

81.

vyjadřuje politování nad tím, že namísto zjednodušování svých nástrojů vnitřního řízení vytvořila Komise nový víceletý strategický plán pro každý svůj útvar, který vychází ze společných obecných cílů zahrnujících deset politických priorit Junckerovy Komise a který podporuje cíle strategie Evropa 2020 a smluvní závazky;

82.

znovu opakuje svou výzvu k uplatňování zásady tematického zaměření, kterou vyjádřil ve své zprávě o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014; vyzývá Komisi, aby prověřila, do jaké míry by tematické zaměření mohlo přispět ke zjednodušení a ke snížení regulační zátěže a zátěže způsobené kontrolami;

83.

vyzývá Komisi, aby svou výroční zprávu o řízení a výkonnosti přijímala v řádném termínu, tak aby ji Účetní dvůr mohl zohlednit ve své výroční zprávě; zdůrazňuje, že informace podávané v této zprávě by měly být co nejobjektivnější a měly by obsahovat celkové posouzení výsledků, jichž Komise při uskutečňování svých politik v předchozím roce dosáhla; žádá Komisi, aby zvážila vhodnost dlouhého programového období, jako je tomu v případě desetileté strategie EU 2020;

84.

upozorňuje na potřebu toho, aby byl proces zavádění ukazatelů výkonnosti transparentní a demokratický na základě zahrnutí všech orgánů Unie, partnerů a dotčených zúčastněných subjektů, s cílem vytvořit vhodné ukazatele s ohledem na měření plnění rozpočtu Unie a rovněž reagovat na očekávání občanů Unie;

85.

vyzývá Komisi, aby ve svých příštích zprávách o výkonnosti lépe vyhodnocovala výstupy a výsledky všech politik; vyzývá Komisi, aby jednoznačně a synteticky ukázala příspěvek evropských politik k cílům Unie a aby vyhodnotila jejich příslušný příspěvek k cílům strategie Evropa 2020;

86.

připomíná, že program Horizont 2020 je ambiciózní program, který má široký záběr a jehož obecný cíl je stanoven na základě tří priorit: vynikající věda, vedoucí postavení v průmyslu a společenské výzvy;

87.

konstatuje, že Junckerova Komise přijala pro období 2014–2019 deset politických priorit, které se zcela neshodují s prioritami strategie Evropa 2020; vznikla tak situace, kdy právní rámec programu Horizont 2020 a jeho rozpočtový příděl odrážejí strategii Evropa 2020, zatímco Komise při provádění programu Horizont 2020 přeorientovala od roku 2014 své strategické plánování a řídicí procesy na daných deset politických priorit;

88.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nezmapovala vztah mezi těmito dvěma soubory priorit, a žádá Komisi, aby tyto vazby vyjasnila;

89.

zdůrazňuje, že klíčovým činitelem úspěchu programu Horizont 2020 jsou účinné synergie a doplňkovost mezi vnitrostátními a evropskými programy pro výzkum a inovace; bere na vědomí, že Komise má v plánu analyzovat příslušné dopady a synergie mezi programem Horizont 2020 a evropskými strukturálními a investičními fondy v rámci průběžného hodnocení programu Horizont 2020;

90.

upozorňuje na dva příklady doplňování národních a unijních výzkumných programů uvedené ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2015, a že nejvyšší kontrolní instituce Bulharska a Portugalska shledaly, že přestože se v některých oblastech národní a evropské výzkumné programy doplňují, bylo zjištěno i několik problémů na vnitrostátní úrovni, pokud jde o ukazatele týkající se programu Horizont 2020 v rámci vnitrostátních akčních plánů a strategií, a určité problémy, pokud jde o koordinaci a integraci mezi všemi účastníky zapojenými do programu Horizont 2020 na národní úrovni (7); konstatuje rovněž, že Bulharsko bylo prvním členským státem používajícím dobrovolně v rámci programu Horizont 2020 nástroj na podporu politiky, a vybízí Komisi, aby pokračovala v podpoře členských států, které potřebují modernizovat svá odvětví výzkumu a inovací;

91.

připomíná, že právní rámec programu Horizont 2020 zavádí několik důležitých prvků řízení výkonnosti, jako jsou cíle a klíčové ukazatele výkonnosti; zdůrazňuje, že celkově vzato představují dohodnuté cíle a ukazatele oproti předchozím rámcovým programům skutečné zlepšení;

92.

zdůrazňuje, že ukazatele výkonnosti použité v programu Horizont 2020 stále vykazují řadu nedostatků:

93.

vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr zjistil, že Komise v rámci programu Horizont 2020 nevyužívá své pracovní programy a související výzvy k předkládání návrhů k tomu, aby posílila potřebný důraz na výkonnost (9);

94.

s uspokojením konstatuje, že pokud jde o návrhy a grantové dohody, které byly předmětem šetření Účetního dvora, v jejich cílech byl kladen dostatečný důraz na výkonnost, pokud to Komise požadovala, a že totéž platí i pro proces hodnocení těchto návrhů;

95.

vyjadřuje politování nad tím, že v jednotlivých pracovních programech, které jsou hybnou silou programu Horizont 2020 a související výzvy k předkládání návrhů, se používalo širšího pojmu „očekávané dopady“, a nikoli „očekávané výsledky“, což s sebou nese riziko, že informace uváděné v této části budou příliš obecné a že posouzení výkonnosti programu Horizont 2020 bude na jejich základě možné jen obtížně sestavit (10);

96.

je znepokojen tím, že Komise nepoužívá klíčové pojmy týkající se výkonnosti (například „výstup“, „výsledky“, „závěry“, „dopad“) zcela důsledně;

97.

vyjadřuje politování nad tím, že současné uspořádání Komisi neumožňuje samostatně monitorovat a vykazovat výdaje na výzkum a vývoj a inovace v rámci programu Horizont 2020 a jejich výkonnost; i když je finanční příspěvek programu Horizont 2020 v rámci strategie Evropa 2020 náležitě stanoven v rozpočtovém postupu prostřednictvím zveřejněných programových prohlášení, je politováníhodné, že Komise dosud nepředložila o plnění programu Horizont 2020 a o jeho příspěvku ke strategii Evropa 2020 směrodatné informace; vyzývá Komisi, aby předložila směrodatné informace o plnění programu Horizont 2020 a o jeho příspěvku ke strategii Evropa 2020, jakmile budou výsledky programu dostupné;

98.

navrhuje, že by se měla úloha národních kontaktních míst zvýšit, tak aby tato místa poskytovala kvalitní technickou podporu v terénu; domnívá se, že každoroční posouzení výsledků, školení a stimulace dobře fungujících národních kontaktních míst bude zvyšovat míru úspěšnosti v programu Horizont 2020;

99.

vyzývá Komisi, aby ve svých budoucích zprávách o výkonnosti předložila jasné a vyčerpávající informace o příspěvku programu Horizont 2020 ke strategii Evropa 2020;

100.

vyjadřuje politování nad stanoviskem Účetního dvora, že mnoho cílů uvedených v plánech řízení a výročních zprávách o činnosti GŘ AGRI, Generálního ředitelství pro oblast klimatu (GŘ CLIMA), Generálního ředitelství pro životní prostředí (GŘ ENVI) a GŘ MARE bylo přímo převzato z politických nebo legislativních dokumentů, takže byly příliš rámcové na to, aby mohly být k užitku jako nástroje řízení a monitorování;

101.

žádá Komisi, aby:

102.

vítá skutečnost, že z důkazních informací Účetního dvora celkově vyplývá, že příjmy nejsou zatíženy významnou (materiální) mírou chyb a že zejména zkoumané systémy u vlastních zdrojů odvozený odvozených z HND a DPH jsou účinné, že zkoumané systémy u TVZ jsou celkově účinné, třebaže hlavní vnitřní kontroly v navštívených členských státech byly částečně účinné, a že v testovaných operacích nenašel Účetní dvůr žádné chyby;

103.

připomíná, že výhrady jsou nástrojem, který umožňuje ponechat zpochybňované prvky v údajích o HND předkládaných členskými státy otevřené pro případné opravy, a vítá skutečnost, že ve zrušených výhradách, které byly v roce 2015 přezkoumány, Účetní dvůr nenašel žádné závažné problémy;

104.

je znepokojen skutečností, že i když bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o zvyšování spolehlivosti řeckých údajů o HND, výhrady nebyly zrušeny; konstatuje, že jediné obecné výhrady v platnosti na konci roku 2015 se týkaly roku 2008 a 2009;

105.

co se týče dovozních cel, konstatuje, že podle zjištění Účetního dvora byly mezi členskými státy výrazné rozdíly jak co do metodiky používané při kontrolách, při nichž se prověřuje, zda dovozci dodržují tarifní a dovozní předpisy (a které zahrnují tzv. audity po propuštění zboží), tak co do kvality a dosahovaných výsledků. Účetní dvůr poukázal zejména na to, že francouzské orgány přerušují tříletou promlčecí dobu pro oznámení dluhu, což je postup, který se liší od postupů jiných členských států a který vede k tomu, že se v Unii s hospodářskými subjekty zachází odlišným způsobem (11);

106.

co se týče tradičních vlastních zdrojů, konstatuje, že Komise měla na konci roku 2015 rovněž seznam 325 otevřených bodů týkajících se nesouladu s celními pravidly Unie, které zjistila na základě svých inspekcí v členských státech;

107.

poukazuje na to, že pokud jde o výpisy stanovených cel a dávek z cukru, zjistil Účetní dvůr v členských státech neefektivní postupy při správě pohledávek (tzv. účty B) a Komise zjistila podobné nedostatky v 17 z 22 navštívených členských států;

108.

zdůraznil, že Účetní dvůr shledal rizika spojená s vymáháním celních dluhů od společností registrovaných mimo Unii nebo od občanů zemí mimo Unii, a zjistil řadu případů z různých členských států, kdy se nepodařilo vymoci dluh od občanů nebo společností usazených například v Bělorusku, na Britských Panenských ostrovech, v Rusku, ve Švýcarsku, v Turecku nebo na Ukrajině;

109.

zdůrazňuje, že dopad těchto významných revizí na zůstatky HND by mohl být menší, kdyby Unie měla nějakou společnou revizní politiku, která by harmonogram významných revizí sjednotila;

110.

vyjadřuje politování nad tím, že stále nebyly odstraněny strukturální a právní prvky, které v souvislosti s příspěvky některých členských států vedly k politickému incidentu, k němuž došlo na konci října roku 2014;

111.

vyzývá Komisi, aby:

112.

poukazuje na to, že Komise souhlasila se zahájením nových opatření v případě 88 požadavků, které Parlament vznesl ve svém usnesení doprovázejícím rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014;

113.

bere na vědomí, že podle Komise bylo u 227 požadavků požadované opatření již přijato nebo je v současnosti uskutečňováno a že z důvodů, jež souvisí se stávajícím právním a rozpočtovým rámcem nebo s institucionální úlohou či výsadami Komise, nemůže Komise přijmout 35 požadavků Parlamentu;

114.

vyjadřuje politování nad tím, že odpovědi Komise jsou v některých případech neurčité a nejednoznačné;

115.

vítá, že Komise splnila pět z šesti hlavních závazků;

116.

trvá nicméně na tom, aby Komise svým generálním ředitelstvím nařídila zveřejnit ve svých výročních zprávách o činnosti veškerá doporučení pro jednotlivé země, která vydala v rámci evropského semestru (šestý závazek);

117.

žádá Komisi, aby znovu zvážila svůj postoj zejména v otázce správnosti údajů předávaných členskými státy, transparentnosti konečných příjemců prostředků Unie, transparentnosti činnosti etické komise, boje proti korupci a reformy správních struktur evropských škol;

118.

důrazně odsuzuje skutečnost, že Komise necítí potřebu nadále zveřejňovat zprávu EU o boji proti korupci; je toho názoru, že nehledě na záměry Komise v oblasti boje proti korupci, toto zrušení na poslední chvíli vysílá špatný signál nejen členským státům, ale i občanům; znovu vyjadřuje názor, že korupce je stále výzvou pro Unii a pro členské státy a že bez efektivních protikorupčních opatření podkopává hospodářskou výkonnost, právní stát a důvěryhodnost demokratických orgánů v Unii; vyzývá Komisi, aby dokončila a zveřejnila zprávu o boji proti korupci v roce 2016, aby jednala rychle a důkladně s cílem odstranit korupci v členských státech a orgánech Unie a aby zadala nezávislé posouzení standardů v oblasti boje proti korupci v orgánech Unie samotných;

119.

důrazně opakuje svou výzvu Komisi, aby vytvořila systém striktních ukazatelů a snadno uplatnitelná jednotná kritéria vycházející z požadavků vytyčených ve Stockholmském programu, aby bylo možno měřit úroveň korupce v členských státech a hodnotit protikorupční politiku členských států; vyzývá Komisi k vytvoření indexu korupce, který by umožnil kategorizaci členských států; je toho názoru, že index korupce by mohl poskytnout pevné základy, na kterých by Komise mohla stanovit své zvláštní mechanismy kontroly pro jednotlivé země, když se kontroluje vydávání zdrojů pocházejících z Unie;

120.

bere na vědomí, že i přes značnou míru chyb a zpoždění v průběžných i konečných fázích následné hodnocení v rámci sedmého rámcového programu, které bylo provedeno skupinou odborníků na vysoké úrovni (13), vyhodnotilo sedmý rámcový program jako úspěšný; tato skupina na vysoké úrovni zdůraznila zejména, že sedmý rámcový program:

121.

vyjadřuje politování nad tím, že veřejná konzultace se zúčastněnými subjekty v rámci hodnocení sedmého rámcového programu, která se konala v období od února do května 2015, poukázala na tyto nedostatky:

122.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se s největší pravděpodobností nepodaří splnit cíl investovat do roku 2020 do výzkumu 3 % hrubého domácího produktu členských států; domnívá se proto, že opakující se škrty v rozpočtu Unie týkající se výzkumných programů by měly být zastaveny; vyzývá členské státy, aby se vyrovnaly s touto výzvou; vyzývá Komisi, aby vyvodila nezbytné závěry pro přezkum víceletého finančního rámce v polovině období a pro příští víceletý finanční rámec;

123.

vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění závazků Unie inovací: do poloviny roku 2014 byly všechny závazky buď splněny, nebo k jejich plnění docházelo;

124.

vítá rovněž, že se podíl prostředků přidělených v rámci programu Horizont 2020 malým a středním podnikům zvýšil z 19,4 % v roce 2014 na 23,4 % v roce 2015, a doporučuje, že by se tento trend měl proaktivně povzbuzovat;

125.

považuje za nepřípustné, že GŘ RTD nevyhovělo jeho návrhu, aby generální ředitelství Komise uveřejnila všechna svá doporučení pro jednotlivé země ve svých výročních zprávách o činnosti; se znepokojením bere na vědomí omezenou územní reprezentativnost dvaceti nejvýznamnějších projektů v rámci programu Horizont 2020;

126.

poukazuje na to, že předmětem páté kapitoly výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015 jsou platby v následujících oblastech: výzkum (10,4 miliardy EUR), vzdělávání, odborná příprava (1,8 miliardy EUR), vesmírné programy (1,4 miliardy EUR), doprava (1,3 miliardy EUR), jiné činnosti a programy (1,1 miliardy EUR), energetika (0,5 miliardy EUR) a konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (0,3 miliardy EUR); výdaje na výzkum tudíž činí 62 % těchto výdajů;

127.

poukazuje na to, že o odpovědnost za provádění rámcových programů pro výzkum se dělí jednotlivá generální ředitelství Komise, výkonné agentury, společné podniky a tzv. subjekty podle článku 185 (partnerství s členskými státy), přičemž se požaduje, aby všechny strany úzce spolupracovaly;

128.

poznamenává, že Účetní dvůr se při svém auditu téměř výlučně zabýval platbami provedenými v rámci sedmého rámcového programu;

129.

je znepokojen skutečností, že podle výroční zprávy o činnosti GŘ RTD nebylo na konci roku 2015 stále ještě dokončeno 1 915 projektů sedmého rámcového programu v celkové hodnotě 1,63 miliardy EUR; v důsledku by se mohlo opozdit provádění programu Horizont 2020;

130.

zdůrazňuje, že Účetní dvůr se domnívá, že systémy dohledu a kontroly v oblasti výzkumu a jiné vnitřní politiky jsou „částečně účinné“;

131.

je znepokojen, že v roce 2015 bylo ze 150 operací, které Účetní dvůr kontroloval, 72 (48 %) zatíženo chybami; na základě 38 chyb, které Účetní dvůr vyčíslil, je míra chyb odhadována na 4,4 %; dále v 16 případech vyčíslitelných chyb měli Komise, vnitrostátní orgány nebo nezávislí auditoři dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a napravili ještě před jejich schválením; pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu o 0,6 procentních bodů nižší;

132.

vyjadřuje politování nad tím, že u 10 z 38 operací, u nichž byla zjištěna vyčíslitelná chyba, vykázal Účetní dvůr chyby přesahující 20 % kontrolovaných položek; na těchto 10 případů (9 ze sedmého rámcového programu pro výzkum a jeden z programu pro konkurenceschopnost a inovace na období 2007–2013) připadá 77 % celkové odhadované míry chyb v oblasti „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ v roce 2015;

133.

vyjadřuje politování nad tím, že většina vyčíslitelných chyb, které Účetní dvůr zjistil (33 z 38), se týkala úhrad nezpůsobilých osobních a nepřímých nákladů vykázaných příjemci a že příčinou chyb zjištěných Účetním dvorem ve výkazech nákladů byla téměř ve všech případech mylná interpretace složitých pravidel způsobilosti nebo nesprávně vypočtené způsobilé náklady, což vede ke zjevnému závěru, že tato pravidla by měla být zjednodušena;

134.

vítá, že podle Účetního dvora se výrazně zlepšilo dodržování pravidel pro zadávání zakázek;

135.

dotazuje se, proč generální ředitel GŘ RTD vznesl stejně jako v předchozích letech horizontální výhradu vztahující se na všechny žádosti o uhrazení nákladů týkajících se sedmého rámcového programu (1,47 miliardy EUR); je toho názoru, že horizontální výhrady nelze obecně považovat za nástroj řádného finančního řízení; uznává však, že určité části výdajů sedmého rámcového programu nebyly kryty rezervou, pokud bylo jasné, že rizika (a tím také míry zbytkových chyb) byla výrazně nižší než pro celkové výdaje; uznává však, že určité části výdajů sedmého rámcového programu nebyly kryty rezervou, pokud bylo jasné, že rizika (a tím také míry zbytkových chyb) byla výrazně nižší než pro všechny výdaje; mimo GŘ RTD se to týká rovněž výdajů poskytovaných Výkonnou agenturou pro výzkum z programu Marie Curie a všech výdajů zajišťovaných Výkonnou agenturou Evropské rady pro výzkum;

136.

s překvapením konstatuje, že Evropský inovační a technologický institut se v roce 2015 nepodílel na činnosti Společného centra podpory výzkumu a inovací;

137.

je znepokojen, že sedmý rámcový program podle Komise nebude do roku 2020 v celém svém rozsahu uskutečněn a zhodnocen, což by mohlo způsobit zpoždění při provádění navazujících programů; naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve a nejpozději před tím, než zveřejní program pro výzkum navazující na program Horizont 2020, zveřejnila hodnoticí zprávu;

138.

konstatuje, že v rámci programu Horizont 2020 byly do konce roku 2015 uskutečněny pouze zálohové platby; upozorňuje Komisi, že opožděné zahájení projektu programu Horizont 2020 by mohlo mít za následek, že provádění programu bude opožděno; varuje před hromaděním nečerpaných finančních prostředků v závěru programu;

139.

je znepokojen zjištěními Účetního dvora, že víceleté programy, jako je strategie EU 2020 či program Horizont 2020, jimiž jsou politické cíle stanovovány, nemají, ačkoli se vyvíjejí souběžně, skutečnou vzájemnou vazbu (14);

140.

vyjadřuje dále své politování nad tím, že v první monitorovací zprávě programu Horizont 2020 jsou jen omezené informace o využití a dopadu synergií mezi programem a strukturálními fondy (15); vyzývá Komisi, aby předložila informace o tomto využití a účincích součinnosti, jakmile budou výsledky programu dostupné;

141.

je hluboce znepokojen skutečností, že podle Účetního dvora (16) není program Horizont 2020 v dostatečné míře zaměřen na výkonnost;

142.

opakuje svůj požadavek, který vznesl již ve svém usnesení o udělení absolutoria Komisi (17) z roku 2014, aby Komise svým generálním ředitelstvím nařídila zveřejnit ve svých výročních zprávách o činnosti veškerá doporučení pro jednotlivé země, která vydala v rámci evropského semestru;

143.

vyzývá členské státy, aby vyvinuly ještě větší úsilí za účelem splnění cíle investovat do výzkumu 3 % HDP; má za to, že by to bylo velkou podporou excelence a inovací; žádá v této souvislosti Komisi, aby zvážila možnost navrhnout Pakt pro vědu, a to na úrovni místní, regionální i národní, a aby přitom vycházela z již existující struktury „Paktu starostů a primátorů“; vyzývá členské státy a Evropský parlament, aby vyvinuly toto úsilí rovněž prostřednictvím rozpočtu Unie;

144.

žádá Komisi, aby revidovala klíčový ukazatel výkonnosti výstupů v oblasti inovací EU, protože podle vlastních slov Komise „vzhledem ke své kompozitní povaze není tento ukazatel (…) vhodný pro stanovování cílů“ (18);

145.

naléhavě žádá Komisi, aby dále sledovala zejména 16 případů vyčíslitelných chyb, o nichž měli Komise, vnitrostátní orgány nebo nezávislí auditoři dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a napravili ještě před schválením výdajů; a dále aby do konce října 2017 podrobně informovala příslušný výbor o přijatých nápravných opatřeních;

146.

žádá Komisi, aby podrobně informovala příslušný výbor o 10 transakcích, které představovaly 77 % chyb a o přijatých nápravných opatřeních;

147.

vyzývá Komisi, aby modernizovala své řídící a kontrolní systémy, tak aby nebylo třeba vznášet horizontální výhrady; žádá Komisi, aby před začátkem listopadu 2017 informovala příslušný výbor o přijatých opatřeních;

148.

vyzývá Komisi, aby spolu s Účetním dvorem například prostřednictvím procesu strategického plánování a vykazování (2016–2020) více vyjasnila vazby mezi strategií Evropa 2020 (2010–2020), víceletým finančním rámcem (2014–2020) a prioritami Komise (2015–2019); má za to, že by se tím posílily mechanismy monitorování a vykazování a Komisi by mohla účinně vykazovat, jak rozpočet EU přispívá k plnění cílů Evropa 2020;

149.

konstatuje výlučné přidělování provozních grantů z rozpočtové linie 04 03 01 05 „Informace a vzdělávací opatření pro organizace pracovníků“ pouze dvěma konkrétním odborovým institutům, Evropskému odborovému institutu a Evropskému centru pro záležitosti zaměstnanců; připomíná Komisi, že k provozním grantům a k rámcovým partnerstvím by mělo být v základě přistupováno stejně jako ke grantům, a tudíž by měly podléhat otevřenému nabídkovému řízení a zveřejňování; vyjadřuje obecnou obavu týkající se ospravedlňování takových praktik přidělování tím, že subjekty nebo faktické monopoly mají technickou způsobilost a vysoký stupeň odbornosti nebo správní pravomoc (čl. 190 odst. 1 písm. c) a f) prováděcích pravidel); má za to, že by měl být brán ohled na to, že zejména přetrvávající přidělování provozních grantů subjektům na základě těchto důvodů může ve skutečnosti vést právě k vytváření takovýchto faktických monopolů, k vysokému stupni technické způsobilosti, odbornosti a pravomocí, a proto je zapotřebí použít výlučné přidělování provozních grantů na základě článku 190 prováděcích pravidel;

150.

připomíná v tomto ohledu Komisi, že výjimky z pravidel transparentnosti a zveřejňování informací podle článku 125 a následujících článků finančního nařízení je třeba vykládat a uplatňovat restriktivně; vyzývá Evropský parlament, Radu a Komisi, aby usilovaly o jasné vymezení jak časového rámce, tak oblasti působnosti pro výjimky ze zásad transparentnosti a zveřejňování informací, s jednoznačným cílem dále omezit jejich používání;

151.

žádá Komisi, aby výjimky z pravidel transparentnosti a zveřejňování informací podle článku 125 a násl. finančního nařízení uplatňovala a vykládala restriktivně; žádá Komisi o jasné vymezení jak časového rámce, tak oblasti působnosti pro výjimky ze zásad transparentnosti a zveřejňování informací, s jednoznačným cílem dále omezit jejich používání;

152.

bere na vědomí skutečnost, že podle následného hodnocení Evropského fondu pro regionální rozvoj/Fondu soudržnosti za období 2007-2013 (19) do roku 2023 vytvoří 1 euro investic v rámci politiky soudržnosti 2,74 eur hrubého domácího produktu (HDP); vítá skutečnost, že strukturální fondy a Fond soudržnosti investovaly hlavně do inovací v oblasti malých a středních podniků (32,3 miliardy EUR), obecné podpory podnikání (21,4 miliardy EUR), do infrastruktury pro výzkum a technologický rozvoj (17,5 miliard EUR), do dopravy (82,2 miliardy EUR), energetiky (11,8 miliardy EUR), životního prostředí (41,9 miliardy EUR), kultury a cestovního ruchu (12,2miliardy EUR) a městské a sociální infrastruktury (28,8 miliardy EUR);

153.

vítá skutečnost, že EFRR a FS byly do určité míry schopny vyvažovat dopady finančních krizí v letech 2007–2008, z čehož je zřejmé, že bez zásahu strukturálních fondů by se hospodářská a sociální divergence mezi evropskými regiony ještě zvětšila;

154.

vítá úspěchy politiky soudržnosti, jak vyplývají z následných hodnocení programového období 2007–2013 ve vztahu k cílům strategie Evropa 2020:

155.

konstatuje nicméně, že jen velmi málo programů bylo zaměřeno na výsledky či měřitelné dopady; o udržitelnosti těchto investic není tudíž známo téměř nic;

156.

zdůrazňuje nicméně, že jen velmi málo programů bylo v roce 2015 zaměřeno na výsledky či měřitelné dopady; naléhavě tudíž žádá Komisi, aby stanovila a na interinstitucionální úrovni dojednala nezbytný soubor ukazatelů pro plnění rozpočtu založené na výsledcích; konstatuje nicméně, že v této fázi se neví téměř nic o udržitelnosti těchto investic a jejich přidané hodnotě;

157.

vyjadřuje politování nad tím, že není informován o opatřeních, o jejichž přijetí požádala Komise členské státy v rámci evropského semestru; vyzývá Komisi, aby Evropský parlament informovala o opatřeních přijatých členskými státy v rámci evropského semestru;

158.

je velmi znepokojen, že Účetní dvůr již ve své výroční zprávě za roku 2014 upozorňuje na zpoždění, která vznikla na začátku programového období 2014–2020 a že ještě na konci roku 2015 bylo jmenováno méně než 20 % vnitrostátních orgánů odpovědných za Evropský strukturální a investiční fond;

159.

vítá skutečnost, že Účetní dvůr rozčlenil svou výroční zprávu tak, aby tyto kapitoly odpovídaly příslušnému okruhu víceletého finančního rámce; je nicméně toho názoru, že prostředky patřící do tohoto okruhu jsou natolik významné (EFRR: 28,3 miliardy EUR, FS: 12,1 miliardy EUR, ESF: 10,3 miliardy EUR), že Účetní dvůr by měl ve své strategii audit zachovat možnost identifikovat na jedné straně EFRR a FS a na druhé straně ESF;

160.

je znepokojen tím, že se zejména s blížícím se koncem programového období členské státy zaměřily spíše na spotřebování prostředků dostupných v rámci vnitrostátních přídělů než na plnění politických cílů; vyzývá Komisi, aby pomohla členským státům, které vykazují nejhorší plnění, prostřednictvím technické pomoci, obzvláště ke konci období financování;

161.

považuje za naléhavě potřebné, aby 16 členských států, které dosud neprovedly směrnici o zadávání veřejných zakázek (20), 19 členských států, které dosud neprovedly směrnici o udělování koncesí (21), a 17 členských států, které dosud neprovedly směrnici o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (22), provedlo tyto směrnice co nejrychleji, protože cílem těchto směrnic je další zjednodušení; vyzývá Komisi, aby pokrok v těchto oblastech prověřila;

162.

podtrhuje význam Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI); do konce listopadu 2015 bylo do opatření podporovaných iniciativou YEI zapojeno téměř 320 000 mladých lidí a opatření začalo v rámci této iniciativy provádět 18 z 22 členských států; na závazky bylo do té doby přiděleno 28 % dostupných prostředků financování iniciativy YEI, 20 % těchto prostředků má být na základě uzavřených smluv vyplaceno příjemcům a 5 % jich bylo příjemcům už vyplaceno; tři členské státy se do konce listopadu 2015 nezavázaly k žádnému financování (Španělsko, Irsko, Spojené království);

163.

bere na vědomí předběžné výsledky plnění programu ESF a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) v letech 2014–2015 a to, že se aktivit v rámci ESF a YEI účastnilo 2,7 milionu účastníků, včetně 1,6 nezaměstnaných a 700 000 ekonomicky neaktivních osob;

164.

vyjadřuje zároveň politování nad tím, že první studie (23) již poukazuje, jak se zdá, na neefektivitu poskytovaných služeb a nedostatky při shromažďování údajů v některých členských státech;

165.

konstatuje, že v roce 2015 více než 80 % plateb představovaly průběžné platby na operační programy v programovém období 2007–2013, jejichž období způsobilosti skončilo 31. prosince 2015. zálohové platby na programové období 2014–2020 dosáhly přibližně 7,8 miliardy EUR;

166.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že se v Itálii objevila nepřijatelná zpoždění v platbách učňům, na něž se vztahuje systém záruk pro mladé lidi; žádá Komisi, aby situaci sledovala a stanovila konkrétní akční plán pro státy, v nichž k těmto potížím dochází;

167.

oceňuje, že Účetní dvůr prověřil 223 transakce (120 transakcí se týkalo EFRR, 52 transakce se týkaly FS a 44 transakce se týkaly ESF);

168.

je znepokojen skutečností, že Účetní dvůr vyčíslil odhadovanou míru chyb na 5,2 % (2014: 5,7 %); je znepokojen tím, že Účetní dvůr byl stejně jako v předchozích letech nucen konstatovat, že „v 18 případech vyčíslitelných chyb na straně příjemců měly vnitrostátní orgány dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešly, odhalily je a napravily ještě před tím, než byly výdaje vykázány Komisi; naléhavě žádá členské státy, aby využívaly všechny informace k prevenci, odhalování a nápravě chyb; žádá Komisi, aby ověřovala, zda členské státy využívají všechny informace k prevenci, odhalování a nápravě chyb; pokud by všechny tyto informace byly využity, odhadovaná míra chyb by u této kapitoly byla o 2,4 procentního bodu nižší“ (24);

169.

bere na vědomí, že v oblasti výdajů EFRR/FS jsou podle zjištění Účetního dvora hlavními riziky na jedné straně to, že příjemci vykáží výdaje, které jsou podle vnitrostátních pravidel způsobilosti anebo podle méně početných ustanovení o způsobilosti, obsažených v nařízeních o strukturálních fondech Unie, nezpůsobilé, nebo na straně druhé nesoulad s předpisy Unie nebo vnitrostátními předpisy pro veřejné zakázky při zadávání zakázek; podle odhadu Komise se riziko chyb v této oblasti politiky pohybuje mezi 3 % a 5,6 %;

170.

bere na vědomí, že pro výdaje z ESF souvisejí podle zjištění Účetního dvora hlavní rizika s nehmotnou povahou investic do lidského kapitálu a se skutečností, že do realizace projektů je zapojeno více partnerů a často se jedná o menší subjekty; podle odhadu Komise se riziko chyb v této oblasti politiky pohybuje mezi 3 % a 3,6 %;

171.

s politováním konstatuje, že jednou z hlavních příčin chyb ve výdajích v celém oddíle „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ je nadále porušování norem v oblasti zadávání veřejných zakázek; připomíná, že mezi vážná porušení norem v oblasti zadávání veřejných zakázek patří například neodůvodněné přímé zadávání smluv, dodatečné práce či služby, nezákonné vylučování účastníků nabídkového řízení, jakož i případy střetu zájmů a diskriminačních kritérií; považuje za zásadní, aby panovala politika naprosté transparentnosti ohledně údajů účastníků nabídkového řízení a jejich subdodavatelů, aby se předešlo chybám a zneužitím;

172.

zdůrazňuje, že zjednodušování, včetně možnosti zjednodušeného vykazování nákladů, snižuje riziko chyb; poukazuje nicméně na skutečnost, že řídicí orgány jsou znepokojeny zvýšením pracovního zatížení, právní nejistotou a rizikem, že jakoukoli nesrovnalost by bylo možné považovat za systémovou chybu;

173.

oceňuje, že spolehlivost výročních kontrolních zpráv členských států se postupem let zvýšila; pouze ve 14 případech EFRR/FS upravila Komise míru chyb nahlášenou členskými státy o více než 2 %;

174.

vyjadřuje politování nad tím, že GŘ REGIO považovalo za nezbytné vznést 67 výhrad (pokles oproti předchozím 77) z důvodu nespolehlivosti řídicího a kontrolního systému ve 13 členských státech a jednu výhradu týkající se programu přeshraniční spolupráce Řecka a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v rámci nástroje předvstupní pomoci; z 67 programů, vůči nimž byly vzneseny výhrady, jich 22 připadá na Španělsko, 10 na Maďarsko a 7 na Řecko; odhadovaný finanční dopad těchto výhrad se v případě EFRR/FS mezitím snížil z 234 milionů EUR v roce 2014 na 231 milionů EUR v roce 2015;

175.

vyjadřuje rovněž politování nad tím, že GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL) vzneslo 23 výhrady (pokles oproti předchozím 36) z důvodu nespolehlivosti řídicího a kontrolního systému v 11 členských státech; bere na vědomí, že odhadovaný finanční dopad těchto výhrad se v případě ESF snížil z 169,4 milionu EUR v roce 2014 na 50,3 milionu EUR v roce 2015;

176.

podporuje plány Komise, aby zlepšování hodnocení dopadů programů politiky soudržnosti bylo zařazeno mezi priority (25); žádá Komisi, aby sdělila, jakým způsobem budou tato zjištění zohledněna v legislativě pro příští programové období;

177.

konstatuje, že řídicí orgány členských států vykázaly, že na konci roku 2015 fungovaly celkem 1 052 nástroje finančního inženýrství (77 podílových fondů a 975 zvláštních fondů); 89 % činí nástroje finančního inženýrství pro podniky, 7 % pro projekty rozvoje měst a 4 % pro fondy pro energetickou účinnost/obnovitelné zdroje energie;

178.

je si vědom toho, že tyto nástroje finančního inženýrství byly vytvořeny v 25 členských státech (tj. ve všech členských státech kromě Irska, Lucemburska a Chorvatska) a byla jim poskytnuta finanční podpora ze 188 operačních programů, včetně operačního programu přeshraniční spolupráce;

179.

je mu známo, že celková výše příspěvků z operačních programů vyplacených nástrojům finančního inženýrství činila 16,9 miliardy EUR, včetně 11,7 miliardy EUR ze strukturálních fondů (EFRR a ESF); a je si vědom rovněž toho, že celková výše plateb uhrazených do konce roku 2015 konečným příjemcům dosahovala 12,7 miliardy EUR, z toho 8,6 miliardy EUR z prostředků strukturálních fondů, takže míra absorpce dosahovala téměř 75 % objemu prostředků OP vyplacených nástrojům finančního inženýrství;

180.

poukazuje na to, že prostředky z nástrojů finančního inženýrství směřovaly v první řadě do Polska, Maďarska a Francie;

181.

sdílí názor Účetního dvora, že Komise by měla zajistit, aby všechny výdaje spojené s finančními nástroji EFRR a ESF pro programové období 2007–2013 byly v dostatečném předstihu zahrnuty do prohlášení o uzavření, tak aby auditní orgány mohly provádět kontroly; má za to, že Komise by navíc měla vybízet všechny členské státy, které mají finanční nástroje zavedeny, k tomu, aby s ohledem na uzavírání programů provedly zvláštní audity provádění těchto nástrojů;

182.

je hluboce znepokojen tím, že složitá finanční struktura, kterou představuje více než 1 000 nástrojů finančního inženýrství, má hlavní podíl na vytváření „galaxií rozpočtů“, kdy přestává být možné vyvodit demokratickou odpovědnost;

183.

je hluboce znepokojen obecně vysokými náklady a poplatky za fondy spravované Evropskou investiční bankou/EIF, které provádějí finanční nástroje v rámci sdíleného řízení, vyplývajícími ze zjištění uvedených Účetním dvorem v jeho zvláštní zprávě č. 19/2016 „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů – ponaučení z programového období 2007–2013“ a vybízí Účetní dvůr, aby provedl podobný audit pro stávající období;

184.

vyzývá Komisi, aby vždy do června předkládala počínaje rokem 2018 každoročně zprávu o plnění od počátku stávajícího víceletého finančního rámce a aktuálním stavu – včetně dosažených výsledků – všech finančních nástrojů spravovaných a prováděných skupinou Evropské investiční banky, které disponují zdroji z rozpočtu Unie, s cílem využít ji v postupu udělování absolutoria;

185.

bere na vědomí, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájil na základě údajných nesrovnalostí správní vyšetřování, jako například v Německu v souvislosti se skupinou Volkswagen Group na základě emisního skandálu, ve Francii v souvislosti s Národní frontou a její předsedkyní a projektu realizovaného v České republice pod názvem „Čapí hnízdo“; vyzývá Komisi, aby ihned po dokončení vyšetřování informovala příslušný výbor;

186.

je hluboce znepokojen skutečností, že Účetní dvůr a GŘ REGIO odhalily v Maďarsku závažné nesrovnalosti v souvislosti s výstavbou trasy 4 budapešťské podzemní dráhy; na základě správního šetření úřadu OLAF, které bylo zahájeno v roce 2012 a které bylo kvůli složitosti případu uzavřeno teprve nedávno, bude Komise patrně nucena požadovat vrácení 228 milionů EUR a Evropská investiční banka bude patrně nucena požadovat vrácení 55 milionů EUR; a špatné řízení bylo odhaleno na úrovni projektu; podotýká, že úřad OLAF ve své zprávě o tomto případu také doporučuje, aby v Maďarsku a ve Spojeném království byla přijata návazná opatření; žádá Komisi, aby jeho příslušnému výboru pravidelně poskytovala podrobné informace o dosaženém pokroku a přijatých opatřeních;

187.

vyjadřuje politování nad tím, že rumunská vláda přijala nařízení, které by mohlo bránit účinnému boji proti korupci a které by mohlo navíc nabízet beztrestnost politikům, kteří mohli být zapleteni do nezákonné činnosti; takováto nová legislativní opatření by mohla mít velmi negativní dopad na úsilí, které Komise vyvíjí ve snaze chránit finanční zájmy Unie, protože Rumunsko je významným příjemcem prostředků strukturálních fondů; žádá Komisi, aby podrobně informovala příslušný výbor o opatřeních, která přijala za účelem řešení této situace;

188.

opakuje svůj požadavek, který vznesl již ve svém usnesení o udělení absolutoria Komisi z roku 2014 (26), aby Komise svým generálním ředitelstvím nařídila zveřejnit ve svých výročních zprávách o činnosti veškerá doporučení pro jednotlivé země, která vydala v rámci evropského semestru;

189.

žádá Účetní dvůr, aby ve své strategii auditů zachoval s ohledem na jejich finanční důležitost možnost odděleně identifikovat na jedné straně EFRR a FS a na druhé straně ESF;

190.

vyzývá Komisi, aby:

191.

plně podporuje stanovisko komisaře Oettingera, že finanční nástroje a „stínové rozpočty“ musí být v dlouhodobém výhledu vráceny zpět do unijního rozpočtu, aby Komise mohla nést odpovědnost před Evropským parlamentem; žádá Komisi, aby v tomto ohledu připravila do konce října 2017 sdělení;

192.

připomíná, že režimy přímé podpory, které byly zavedeny v rámci reformy SZP v roce 2013, vstoupily v platnost teprve v roce 2015, kdy byly provedeny revize, a že současná zpráva se zabývá pouze výdaji v rozpočtovém roce 2015, což odpovídá žádostem o přímou podporu, které byly podány v roce 2014, který byl posledním rokem starých režimů SZP;

193.

poukazuje na to, že podle Účetního dvora se v případě druhého okruhu víceletého finančního rámce „Přírodní zdroje“ v rozpočtovém roce 2015 nachází odhadovaná míra chyb na úrovni 2,9 %; konstatuje, že při zohlednění odlišného přístupu Účetního dvora k chybám u podmíněnosti, které se do míry chyb již nezapočítávají, je to podobná míra jako v roce 2014;

194.

V tomto smyslu a za účelem zlepšení odpovědnosti, kterou nesou řídící pracovníci, a jejího vyvozování žádá Komisi, aby se zabývala pružnějšího a účinnějšího uplatňování pravidla vnitřní mobility vedoucích pracovníků v případech, kdy nastane souběh, mimo jiné, dlouhodobého pracovního poměru, trvale vysoké míry chyb, na kterou upozorňuje Účetní dvůr, a přetrvávajících výhrad k výsledkům řízení příslušných oddělení;

195.

poukazuje na to, že v případě „Podpory trhu a přímé podpory“ je podle Účetního dvora odhadovaná míra chyb 2,2 %, což je mírně nad 2 % hranicí významnosti (stejně jako v roce 2014), zatímco v oblasti „Rozvoje venkova a dalších politik“ odhadovaná míra chyb zůstává i nadále vysoká, protože dosahuje 5,3 %, oproti 6 % odhadované míře chyb v minulém roce je však nižší;

196.

zdůrazňuje, že chyby v oblasti přímé podpory byly téměř všechny způsobeny nadhodnocením počtu způsobilých hektarů, a to i přesto, že spolehlivost údajů vedených v systému evidence půdy (LPIS) se v posledních letech trvale zvyšuje, a poukazuje na to, že v oblasti rozvoje venkova u poloviny chyb byla příčinou nezpůsobilost příjemce nebo projektu, u 28 % chyb to byly problémy se zadáváním veřejných zakázek a u 8 % chyb neplnění agroenvironmentálních závazků;

197.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že jak v oblasti přímé podpory, tak v oblasti rozvoje venkova měly vnitrostátní orgány možnost míru chyb omezit na úroveň jen mírně převyšující hranici významnosti (28), nebo dokonce na úroveň nižší, protože měly dostatek informací, aby chybu odhalily, anebo se chyby dopustily ony samy; naléhavě žádá členské státy, aby využívaly všechny dostupné informace k tomu, aby jakýmkoli chybám předešly nebo je odhalily a napravily a aby příslušně jednaly;

198.

vítá skutečnost, že Komise výrazně snížila počet otevřených postupů schvalování souladu – ze 192 v roce 2014 na 34 v roce 2015 – a že v návaznosti na změny, které přinesla legislativa koncipovaná s ohledem na racionalizaci těchto postupů, Komise nyní monitoruje auditní cyklus důsledněji, tak aby byla schopna dodržovat interní i externí termíny;

199.

vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr shledal nedostatky, které mají vliv na některé klíčové kontrolní funkce platebních agentur členských států a které se týkaly:

200.

konstatuje, že v roce 2015 poprvé byly certifikační subjekty povinny ujišťovat se o legalitě a správnosti výdajů; vyjadřuje politování nad tím, že Komise mohla práci těchto subjektů využívat kvůli významným metodickým a realizačním nedostatkům – jako je:

201.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že problematická je i nadále spolehlivost údajů sdělovaných členskými státy, protože:

202.

zdůrazňuje, že v případě Evropského zemědělského záručního fondu se míry chyb stanovené GŘ AGRI a Účetním dvorem (29) rozcházejí, zatímco v případě Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova je upravená míra chyb 4,99 %, kterou uvádí GŘ AGRI, zhruba v souladu s mírou chyb, kterou odhadl Účetní dvůr;

203.

konstatuje, že v roce 2014 Účetní dvůr prošetřoval otázky týkající se výkonnosti u vybraných transakcí v oblasti rozvoje venkova, a je znepokojen skutečností, že u 44 % nebylo možné uspokojivě prokázat přiměřenost výdajů a že byly zjištěny nedostatky, pokud jde o zacílení opatření a výběr projektů, včetně slabých vazeb na cíle strategie Evropa 2020; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá možná opatření, aby se tato znepokojivá situace zlepšila;

204.

vyjadřuje obavy v souvislosti se spolehlivostí údajů, které Komise používá k měření klíčového ukazatele výkonnosti č. 1 (KPI 1), který vymezilo GŘ AGRI a který se týká příjmu ze zemědělské činnosti na výrobní faktor; domnívá se, že současný trend zemědělství na částečný úvazek kvůli nízkým cenám komodit není přesně zohledněn; konstatuje zejména, že:

205.

obává se, že Komise není dostatečně vybavena k tomu, aby mohla poskytovat ucelené údaje týkající se klíčového ukazatele výkonnosti 1 každoročně, ani k tomu, aby – následně – mohla přesně a uceleně sledovat vývoj příjmů zemědělců;

206.

má za to, že klíčový ukazatel výkonnosti 4 týkající se zaměstnanosti v oblasti rozvoje venkova není relevantní vzhledem k tomu, že na míru zaměstnanosti v oblasti rozvoje venkova nemají vliv jen opatření SZP, a také proto, že cíl, jímž je zachování a vytváření pracovních míst na venkově, je společný i pro mnohé jiné nástroje, zejména pro další Evropský strukturální a investiční fondy;

207.

poukazuje na značné rozdíly v průměrné výši příjmů zemědělců, které existují mezi jednotlivými členskými státy (32), a připomíná, že v loňském roce Parlament konstatoval, že „považuje za neudržitelný stav, kdy 44,7 % všech zemědělských podniků v Unii tvoří podniky, které mají příjem nižší než 4 000 EUR ročně, a že v průměru 80 % příjemců přímé podpory SZP dostává zhruba 20 % plateb a 79 % příjemců přímé podpory SZP dostává ročně 5 000 EUR nebo méně“ (33);

208.

bere na vědomí, že ředitel GŘ AGRI na jedné straně své výroční zprávy o činnosti za rok 2015 představil „Vývojové trendy v rozložení přímých plateb“, a opětovně zdůrazňuje, že je věcí členských států, aby využívaly možnosti přerozdělování dotací SZP, které jim nabízí reforma SZP z roku 2013;

209.

domnívá se, že přímé platby neplní zcela svou funkci bezpečnostní sítě umožňující stabilizovat příjem zemědělců, zejména v případě menších zemědělských podniků, protože při současném rozdělování plateb dostává 20 % všech zemědělských podniků v Unii 80 % veškerých přímých plateb, což neodráží úroveň výroby a je přežitkem členských států, které nadále zakládají platby na historických kritériích, nicméně uznává, že velikost zemědělských podniků, malých nebo velkých, závisí na každém členském státu; je toho názoru, že větší zemědělské podniky by v době volatility příjmů neměly nutně potřebovat ke stabilizaci svého příjmu tutéž míru podpory jako menší zemědělské podniky, protože mohou využívat potenciálních úspor z rozsahu, a je tudíž pravděpodobné, že jsou díky tomu odolnější; má za to, že stanovení stropů pro přímé platby, jak původně navrhovala Evropská komise a prosazoval Evropský parlament, by mohlo poskytnout dostatečné finanční zdroje k tomu, aby se SZP stala spravedlivější;

210.

poukazuje na to, že podle zjištění Účetního dvora, která jsou uvedena v jeho zvláštní zprávě č. 18/2016 o systému Unie pro certifikaci udržitelných biopaliv, není systém Unie pro certifikaci udržitelných biopaliv zcela spolehlivý a nebyl zabezpečen proti podvodům, protože Komise udělovala rozhodnutí o uznání nepovinným režimům, ve kterých neexistoval náležitý postup ověřování, který by zajistil, že původem biopaliv vyráběných z odpadu byl skutečně odpad;

211.

zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 25/2016 prověřoval, zda systém členským státům umožňoval spolehlivě kontrolovat měření a způsobilost půdy nárokované žadatelem a zda byly systémy upraveny tak, aby splňovaly závazky SZP na období 2014–2020, zejména ekologické závazky;

212.

je znepokojen tím, že podle závěrů Účetního dvora bylo v květnu 2015 zavedeno šest zásadních změn s možným dopadem na systém evidence půdy a že složitost pravidel a postupů nutných pro realizaci těchto změn dále zvyšuje administrativní zátěž členských států;

213.

žádá Komisi, aby urychlila postup schvalování souladu, který byl zahájen dne 8. ledna 2016 s cílem získat podrobné a přesné informace o riziku střetu zájmů v souvislosti se Státním zemědělským intervenčním fondem v České republice; je si vědom toho, že neodstranění střetu zájmů může vést až k tomu, že příslušný orgán odebere platební agentuře akreditaci, nebo k tomu, že Komise uloží finanční opravy, a žádá Komisi, aby Parlament neprodleně informovala, předá-li GŘ AGRI na konci postupu schvalování souladu informace vztahující se k možným případům podvodu, korupce nebo nelegální činnosti, které mají dopad na finanční zájmy Unie, úřadu OLAF;

214.

domnívá se, že zjednodušení SZP a snížení administrativní zátěže ve prospěch příjemců a platebních agentur by mělo v nadcházejících letech patřit mezi priority Komise; že Komise by se měla snažit udržet pozitivní trend, pokud jde o účinnost jejího řízení SZP a míru chyb v oblasti SZP, a měla by za tímto účelem soustředit svou pozornost na zachování své nápravné kapacity a na nápravná opatření, která by měla být přijata členskými státy, zároveň by však zvážit, zda by nebylo vhodné upustit od zahajování nebo provádění dalšího šetření v souvislosti se schvalováním souladu v případech menšího rozsahu;

215.

vyzývá Komisi, aby:

216.

poukazuje na to, že podle zjištění Účetního dvora jsou výdaje v kapitole „Globální Evropa“ zatíženy významnou mírou chyb, protože odhadovaná míra chyb činí 2,8 % (2,7 % v roce 2014);

217.

vyjadřuje politování nad tím, že při vyloučení operací, na nichž se podílí více dárců, a operací rozpočtové podpory byla míra chyb operací podléhajících přímému řízení Komise vyčíslena na 3,8 % (3,7 % v roce 2014);

218.

konstatuje, že kdyby všechny informace, které u sebe shromáždila Komise – a auditoři, které jmenovala –, byly využity k opravě chyby, byla by odhadovaná míra chyb v kapitole Globální Evropa o 1,6 procentního bodu nižší; naléhavě žádá Komisi, aby využívala všechny dostupné informace k tomu, aby jakýmkoli chybám předešla nebo je odhalila a napravila a aby příslušně jednala;

219.

poukazuje na to, že Účetním dvorem prověřované transakce v rámci rozpočtové podpory chyby týkající se legality a správnosti nevykazovaly;

220.

poukazuje na to, že nejvýznamnější typ chyby, který představuje 33 % odhadované míry chyb, se týká výdajů, které nevznikly, tj. výdajů, které nevznikly v momentu, kdy je Komise schválila (a v některých případech i zúčtovala);

221.

poukazuje na to, že nejčastějším typem chyby, který představuje 32 % odhadované míry chyb, jsou nezpůsobilé výdaje, tzn.

222.

připomíná, že generální ředitel GŘ pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR) ve svém prohlášení o věrohodnosti uvádí, že u obou finančních nástrojů spravovaných GŘ NEAR – evropského nástroje partnerství a nástroje předvstupní pomoci – je finanční expozice plynoucí z ohrožené částky pod 2 % prahem významnosti (materiality) a průměrná zjištěná míra chyb za celé generální ředitelství činí 1,12 %;

223.

vyjadřuje politování nad tím, že toto prohlášení není v souladu s auditem Účetního dvora, a poznamenává, že GŘ NEAR ve své zprávě uznává, že metodu, podle níž postupovalo, bude třeba ještě zlepšit;

224.

poukazuje zejména na to, že GŘ NEAR vypočetlo míru zbytkových chyb pro 90 % svých výdajů, čehož výsledkem byly tři sazby: míra zbytkových chyb pro přímé řízení nástroje předvstupní pomoci, míra zbytkových chyb pro nepřímé řízení nástroje předvstupní pomoci a míra zbytkových chyb pro evropský nástroj partnerství pokrývající všechny způsoby řízení; u zbývajících 10 % výdajů využilo GŘ NEAR jiné zdroje jistoty;

225.

zdůrazňuje, že podle zjištění Účetního dvora výpočet míry zbytkových chyb kombinující výsledky nestatistického sestavování vzorku auditními orgány s historickými mírami zbytkových chyb vypočtenými GŘ NEAR není dostatečně reprezentativní a neposkytuje dostatečně přesné informace o částkách ohrožených plateb; poukazuje na to, že podle Účetního dvora je zde riziko, že tento výpočet podhodnotí míru chyb, a může tedy potenciálně ovlivnit ujištění generálního ředitele;

226.

vítá skutečnost, že generální ředitel GŘ DEVCO upustil od dřívější praxe vznášení obecné výhrady týkající se legality a správnosti transakcí u všech operací GŘ DEVCO a že v návaznosti na parlamentní doporučení vydal ve své výroční zprávě o činnosti v roce 2015 prohlášení o věrohodnosti, ve kterém rozlišuje jednotlivá rizika;

227.

konstatuje, že byla vydána konkrétní výhrada týkající se Afrického mírového projektu, a to vzhledem k nedostatkům v kontrolách zjištěným útvarem interního auditu Komise; domnívá se, že tato výhrada měla být vznesena již dříve, neboť odhalené nedostatky vykazoval tento projekt už od svého vzniku v roce 2004; prohlašuje, že praxe vznášení obecné výhrady ke všem operacím GŘ DEVCO zjevně přispěla k nedostatku transparentnosti finančního řízení GŘ DEVCO;

228.

konstatuje, že GŘ DEVCO posoudilo dvě výdajové oblasti jako vysoce rizikové:

sdílí nicméně názor, který vyslovil Účetní dvůr, že určitá výhrada mohla být opodstatněná v případě nepřímého řízení za účasti přijímajících zemí, a to především proto, že granty nepřímo prováděné přijímajícími zeměmi by měly vyžadovat podobnou úroveň analýzy rizik jako granty prováděné přímo;

229.

poukazuje na to, že podle zjištění Účetního dvora (viz body 48–50 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015 týkající se Evropského rozvojového fondu) nápravná kapacita GŘ DEVCO byla nadhodnocena, protože z výpočtu průměrné roční výše inkasního příkazu vydaného mezi roky 2009 a 2015 z důvodu chyb a nesrovnalostí nebylo vyloučeno zpětné získávání předběžného financování a připsaných úroků a rušení již vydaných inkasních příkazů;

230.

zdůrazňuje, že Účetní dvůr nalezl v kontrolních systémech Komise nedostatky, protože:

231.

opětovně vyjadřuje politování nad tím, že zprávy o řízení vnější pomoci, které vydávají vedoucí delegací Unie, nejsou přikládány k výročním zprávám o činnosti GŘ DEVCO a GŘ NEAR, jak stanoví článek 67 odst. 3 finančního nařízení; vyjadřuje politování nad tím, že jsou soustavně považovány za důvěrné, třebaže v souladu s čl. 67 odst. 3 finančního nařízení „[se] zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu“;

232.

konstatuje, že vzhledem k tomu, že analýza klíčových ukazatelů výkonnosti byla na GŘ NEAR provedena poprvé, nelze vyvozovat žádné závěry týkající se „trendů“ a že v roce 2015 nebylo pět klíčových ukazatelů pomoci vypočteno pro GŘ NEAR;

233.

poukazuje na to, že:

234.

zdůrazňuje, že i) nástroj stability (IFS), ii) nástroj MIDEAST a iii) Evropský rozvojový fond jsou programy, které mají stále znepokojivě vysokou míru problémů s prováděním, a že nepřijatelná 3 ze 4 EUR vydaných z prostředků Evropského rozvojového fondu jsou zatížena rizikem nesplněním jejich cílů nebo rizikem jejich opožděného plnění;

235.

konstatuje, že vedoucí delegací uvedli informace o 3 782 projektech v celkové hodnotě 27,41 miliardy EUR v závazcích a že

236.

vítá skutečnost, že Komise se poprvé vedoucích delegací Unie dotazovala ohledně apriorní rizikovosti projektů, což by se mohlo stát prvním krokem centralizovaného procesu řízení rizik; doporučuje, aby Komise na základě dostupných informací o obtížných podmínkách, ve kterých bude delegace pravděpodobně vyvíjet svou činnost, posílila dialog s delegacemi o způsobu řízení tohoto rizika v průběhu prováděcí fáze projektu;

237.

konstatuje, že mezi čtyři nejméně výkonné delegace spadající pod GŘ DEVCO patří delegace v Jemenu, Středoafrické republice, Gabonu a Mauritánii, v případě GŘ NEAR mezi čtyři nejméně výkonné delegace patří delegace v Sýrii, Egyptě, Albánii a v Kosovu;

238.

očekává, že GŘ DEVCO v roce 2016 pokročí s plněním níže uvedených priorit a bude o nich informovat ve své výroční zprávě o činnosti v roce 2016:

239.

očekává, že GŘ NEAR v roce 2016 splní níže uvedené priority a bude o nich informovat ve své výroční zprávě o činnosti v roce 2016:

240.

připomíná, že jedním z důležitých aspektů vnějších vztahů Unie je to, že boj proti chudobě by měl zahrnovat také vytváření podmínek bránících nekontrolovanému přicházení nelegálních migrantů do Evropy;

241.

schvaluje hlavní zjištění, k nimž ve své zvláštní zprávě č. 9/2016 týkající se „Výdajů v zemích jižního Středomoří a východního sousedství na vnější rozměr migrace do roku 2014“ došel Účetní dvůr, a zdůrazňuje zejména, že současná nejednotnost nástrojů brání parlamentnímu dohledu nad i) způsobem využívání prostředků a ii) zjišťováním odpovědnosti, a ztěžuje tudíž posouzení finančních částek reálně vydaných na podporu vnější činnosti v oblasti migrace;

242.

v souvislosti se znepokojivými informacemi, které dne 2. prosince 2016 přinesl časopis Politico ohledně „obav ze střetu zájmů při jednání komisařky Georgievy se Světovou bankou“, připomíná, že Parlament Komisi ve svém posledním usnesení o udělení absolutoria Komisi za rok 2014 vyzval, aby do konce roku 2017 přezkoumala kodex chování komisařů a aby přitom také vymezila, co představuje „střet zájmů“; zdůrazňuje, že bez podrobné definice toho, co představuje „střet zájmů“, nebude Parlament moci spravedlivě a důsledně hodnotit existenci skutečných nebo potenciálních střetů zájmů;

243.

domnívá se, že nový mechanismus financování, na kterém se Komise se Světovou bankou (36) dohodla a který nahrazuje paušální správní poplatek složitějším vzorcem a zejména pak stanoví, že v některých projektech, které realizuje přímo Světová banka, mohou personální náklady a náklady na poradce činit až 17 %, bude pravděpodobně mít pro unijní rozpočet škodlivé následky a může vést k tomu, že správní poplatky přesáhnou 7 % strop, což zakazuje čl. 124 odst. 4 finančního nařízení Unie;

244.

zdůrazňuje, že správní poplatek hrazený Světové bance nebude použit na projekty v oblasti rozvoje a spolupráce; klade si otázku, proč by Komise měla odměňovat Světovou banku za bankovní činnosti, které jsou vlastním jádrem jejího poslání jako bankovní instituce;

245.

blahopřeje Komisi k výsledku řízení ve věci T-381/15 ze dne 2. února 2017; prosí o informaci, které smlouvy s Mezinárodní řídicí skupinou se v současnosti ještě provádějí;

246.

vyzývá:

247.

vítá skutečnost, že vzhledem k politické citlivosti otázky se Účetní dvůr ve druhé části 8. kapitoly své výroční zprávy poprvé zabýval otázkou migrační a bezpečností politiky; konstatuje, že částka 0,8 miliardy EUR, která byla na tuto oblast uvolněna, představuje sice malou, ale zvětšující se část rozpočtu Unie;

248.

vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr v této oblasti nestanovil žádnou míru chyb, ale že generální ředitel GŘ HOME ve své výroční zprávě o činnosti v roce 2015 odhaduje víceletou míru zbytkových chyb na 2,88 % nevýzkumných grantů podléhajících přímé správě GŘ HOME;

249.

sdílí obavy, které vyjádřil Účetní dvůr v souvislosti s tím, že Komisí prováděné audity solidarity a řízení migračních toků u většiny klíčových procesů nezahrnují testy spolehlivosti kontrol a že z tohoto důvodu existuje riziko, že Komise se mohla domnívat, že některé roční programy s neúčinnými kontrolními systémy poskytují přiměřenou jistotu, a při provádění auditů ex post se na ně tedy nezaměří;

250.

připomíná nedostatky, které odhalilo GŘ HOME v řídicích a kontrolních systémech Evropského uprchlického fondu, Evropského návratového fondu a Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Evropského fondu pro vnější hranice za období 2007–2013 na straně České republiky, Německa, Francie a Polska;

251.

je toho názoru, že klíčový ukazatel výkonnosti 1, který ve své výroční zprávě o činnosti v roce 2015 sleduje GŘ HOME, není relevantní, protože na návratnost nelegálních migrantů do třetích zemí nemá řízení GŘ HOME žádný významný vliv;

252.

vyjadřuje politování nad tím, že podle názoru Komise je „obtížné, ne-li přímo nemožné odhadnout výši nákladů na migranty/žadatele o azyl v jednotlivých zemích, protože řízení migračních toků zahrnuje velké množství činností“ (37);

253.

žádá Účetní dvůr, aby ve své výroční zprávě za rok 2016 orgánu rozpočtové kontroly sdělil co nejpravděpodobnější míru chyb v oblasti migrační a bezpečnostní politiky a aby zhodnotil nápravnou kapacitu útvarů Komise v této oblasti politiky;

254.

vyjadřuje znepokojení ohledně kontrol finančních prostředků určených na uprchlíky, které členské státy v naléhavých situacích často přidělují, aniž by byly dodrženy existující normy; považuje za zásadní, aby Komise stanovila přísnější systém kontroly, a to též v závislosti na dodržování lidských práv uprchlíků a žadatelů o azyl;

255.

doporučuje, aby GŘ HOME:

256.

konstatuje, že úředník může být jmenován do funkce vedoucího pracovníka nebo vedoucího asistenta, což mu umožňuje postup do platové třídy AD 14 nebo AST 11, a to, že jakmile je úředník jmenován do funkce vedoucího pracovníka, nelze ho již přeřadit zpět na administrátorské místo; vyjadřuje politování nad nesouladem mezi tímto opatřením a opatřeními, jejichž účelem je snížit správní výdaje nebo posílit vazbu mezi platovým zařazením a funkcí; vyzývá Komisi, aby tuto praxi opustila;

257.

konstatuje se znepokojením, že u platových tříd AD 11 a vyšších se snížil průměrný počet let, které úředník stráví v určitém platovém zařazení předtím, než je povýšen; v případě platové třídy AD 12 byl úředník v roce 2008 povýšen v průměru pouze každých 10,3 let, zatímco v roce 2015 je povýšen každé 3,8 roky, z čehož je zřejmé, že postup do vyšších platových tříd je nyní rychlejší; žádá Komisi, aby postup do platových tříd vyšších než AD 11 nebo AST 9 zpomalila;

258.

zdůrazňuje, že geografická vyváženost, zejména poměr mezi státní příslušností zaměstnanců a velikostí členského státu, by měla být i nadále podstatným prvkem řízení lidských zdrojů, zejména s ohledem na členské státy, které k Unii přistoupily po roce 2004, vítá, že Parlament dosáhl celkově vyváženého složení úředníků z členských států, které k Unii přistoupily před rokem a po roce 2004; poukazuje však na to, že tyto členské státy jsou stále nedostatečně zastoupeny na vyšší úrovni správy a ve vedoucích funkcích, kde se stále očekává pokrok;

259.

se znepokojením bere na vědomí příliš vysoké sazby poplatků za zdravotní péči, které jsou zaváděny v Lucembursku, a skutečnost, že pojištěncům společného systému zdravotního pojištění orgánů Unie lze jen stěží zajistit stejné zacházení jako s lucemburskými občany; žádá orgány, a zvláště pak Komisi, aby ve všech členských státech, a zejména v Lucemburském velkovévodství, požadovala a zaručila uplatňování článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU (38), podle něhož jsou členské státy povinny zajistit, aby poskytovatelé zdravotní péče na jejich území uplatňovali na pacienty z jiných členských států stejný sazebník poplatků za zdravotní péči, jaký uplatňují na tuzemské pacienty; kromě toho Komisi žádá, aby zavedla přiměřené sankce pro případy porušení této směrnice;

260.

konstatuje, že kolegium komisařů zbavilo generálního ředitele OLAF imunity v návaznosti na žádost belgických úřadů v souvislosti s vyšetřováním týkajícím se kauzy Dalli; je toho názoru, že generální ředitel čelí trojnásobnému střetu zájmů:

domnívá se, že tyto střety zájmů by mohly poškodit jak pověst Komise, tak pověst úřadu OLAF; proto žádá Komisi, aby generálního ředitele OLAF suspendovala do doby, než belgické úřady ukončí vyšetřování, které vedou, a aby na jeho místo dosadila dočasnou náhradu;

261.

je šokován zprávami sdělovacích prostředků o tom, že podle výpočtů úřadu OLAF činily ztráty Unie v oblasti příjmů z cla na čínské zboží způsobené nedbalostí celních úřadů Spojeného království 1,987 miliardy EUR, a že velmi propracovaná síť organizovaného zločinu rovněž připravila velké země Unie, jako je Francie, Německo, Španělsko a Itálie, o 3,2 miliardy EUR z příjmů z daně z přidané hodnoty; požaduje, aby mu byl poskytnut přístup k celému spisu a aby byl pravidelně informován;

262.

jednoznačně se domnívá, že roste potřeba rozhodné regulace oblasti etiky, s cílem plnit články 17 Smlouvy o Evropské unii a 245 Smlouvy o fungování Evropské unie; trvá na tom, že dobře fungující etický kodex si žádá trvalou pozornost; zdůrazňuje, že etický kodex je účinným preventivním opatřením jedině tehdy, je-li řádně uplatňován a pokud soulad je přezkoumáván systematicky, nikoli pouze v případě incidentů;

263.

bere na vědomí návrh Komise revidovat kodex chování pro komisaře; s politováním však konstatuje, že revize se omezuje na prodloužení čekacích lhůt na tři roky pouze pro bývalého předsedu Komise; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2017 přezkoumala kodex chování pro komisaře, přičemž by se měla zohlednit doporučení Parlamentu, že etický výbor, který zasedá ad hoc, by měl být reformován, aby měl širší pravomoci a aby v něm mohli působit nezávislí odborníci, a součástí kodexu by mělo být vymezení toho, co představuje „střet zájmů“, zavedení kritérií pro posuzování slučitelnosti zaměstnání vykonávaného po odchodu z funkce a prodloužení čekací lhůty, která by v případě všech komisařů měla trvat tři roky;

264.

poukazuje na to, že v souvislosti s otázkou střetu zájmů je důležitým krokem to, aby se v rámci přezkoumávání situace možného střetu zájmů zvýšila transparentnost předsedy Komise, jejího etického výboru, který zasedá ad hoc, a generálního tajemníka; konstatuje, že pouze pokud bude Komise stanoviska etického výboru sama aktivně zveřejňovat, bude moci být veřejností považována za schopnou nést za svá rozhodnutí odpovědnost;

265.

vyzývá kolegium Komisařů, aby nyní přijalo rozhodnutí, že doporučení etického výboru, který zasedá ad hoc, v případu bývalého předsedy Komise bylo dokončeno, takže tento případ může být postoupen Soudnímu dvoru, který by měl v této věci zaujmout stanovisko;

266.

vítá rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise (39), s politováním však konstatuje skutečnost, že navzdory tomu, že mnoho nevládních organizací vyjádřilo svůj zájem, Komise neuspořádala důkladnou veřejnou konzultaci; znovu připomíná důležitost podněcování forem zapojení zástupců občanské společnosti a sociálních partnerů do klíčových oblastí, jako jsou transparentnost a fungování evropských orgánů;

267.

připomíná, že nedostatek transparentnosti má nepříznivý dopad na důvěru, kterou mají občané Unie v orgány Unie; věří, že účinná reforma systému expertních skupin Komise založená na zásadách transparentnosti a vyváženého složení zlepší dostupnost a spolehlivost údajů, což ve výsledku pomůže zvýšit důvěru lidí v Unii;

268.

zastává názor, že by Komise měla dosáhnout pokroku směrem k vyváženějšímu složení svých expertních skupin; s politováním však konstatuje skutečnost, že dosud nebylo jednoznačně rozlišováno mezi těmi, kdo zastupují ekonomické a neekonomické zájmy, tak aby se zaručily maximální transparentnost a vyváženost;

269.

připomíná, že jak Parlament, tak evropský veřejný ochránce práv doporučili Komisi, aby programy jednání, podkladové dokumenty, zápisy ze zasedání i jednání expertních skupin byly zpřístupněny veřejnosti;

270.

vyzývá Komisi, aby zveřejňovala jména, funkce, platové zařazení a pracovní smlouvy (počet hodin, délku trvání smlouvy, místo práce) všech zvláštních poradců; domnívá se, že u zvláštních poradců existuje nebezpečí střetu zájmů; jednoznačně je přesvědčen o tom, že by se střetům zájmů mělo zamezit, neboť by snížily důvěryhodnost orgánů; vyzývá Komisi, aby zveřejnila prohlášení o střetu zájmů vydaná zvláštními poradci;

271.

konstatuje, že za roční účetní závěrku zodpovídají jednotlivé školy (což tvoří „obecný rámec“); v roce 2015 bylo z rozpočtu k dispozici celkem 288,8 milionu EUR, z toho příspěvek Komise činil 168,4 milionu EUR (58 %);

272.

je otřesen zjištěním, že po všech letech údajných reforem nepřestává být Účetní dvůr k finančnímu řízení evropských škol nanejvýš kritický;

273.

vyjadřuje politování nad tím, že „(…) Účetní dvůr proto nebyl schopen potvrdit, že finanční řízení bylo řádné“;

274.

lituje rovněž toho, že Komise v souladu se zjištěními Účetního dvora a na základě jednoho případu podezření z podvodu, k němuž došlo mezi rokem 2003 a 2012, vznesla vůči platbám opět výhradu z důvodu ochrany dobré pověsti;

275.

konstatuje, že velikost rozpočtu, který je přidělen systému Evropských škol, je výrazně větší, než má všech 32 agentur kromě dvou; domnívá se, že finanční odpovědnost systému Evropských škol by se měla zvýšit na úroveň srovnatelnou s finanční odpovědností evropských agentur, mimo jiné i prostřednictvím speciálního postupu udělování absolutoria pro 168,4 milionu EUR, s nimiž tento systém disponuje;

276.

připomíná, že Parlament již při svém postupu udělování absolutoria Komisi za rok 2010 zpochybnil „struktury rozhodování a financování vyplývající z Úmluvy o evropských školách“; a požádal Komisi, aby „spolu s členskými státy prozkoumala možnost revize této úmluvy a […] do 31. prosince 2012 podala zprávu o tom, k jakému pokroku v tomto směru došlo“ (40); konstatuje, že Parlament od té doby neobdržel ani jednu zprávu o pokroku;

277.

konstatuje, že pokračující finanční a organizační krize systému Evropských škol se stává ještě naléhavější kvůli plánům otevřít pátou školu v Bruselu a možným důsledkům odstoupení jednoho členského státu od úmluvy o Evropských školách ve stejném místě do budoucna; pochybuje, zda systém evropských škol tak, jak je v současné době organizován a financován, má zdroje na to, aby zvládnul plánované rozšíření na pět škol v Bruselu; konstatuje, že to s sebou nese riziko vytvoření ještě výraznějších problémů do budoucna na základě nadměrného množství jazykových sekcí, které za stávajících modelů financování mají kapacitu pokrýt jen čtyři bruselské školy (v případě německých jazykových sekcí), nebo tři (v případě anglických jazykových sekcí);

278.

považuje za nepřijatelné, aby představitelé členských států i nadále udělovali evropským školám absolutorium, přestože Komise, která hradí 58 % ročního rozpočtu, a Účetní dvůr doporučují opak;

279.

plně podporuje 11 doporučení Účetního dvora, která vydal ve své zprávě ze dne 11. listopadu 2015 o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2014 a která se týkají účetnictví, zaměstnanců, zadávání veřejných zakázek, standardy kontroly a platby;

280.

vítá aktualizovaný akční plán, který za účelem řešení výhrady, kterou vznesla Komise, a připomínek Účetního dvora vypracovalo GŘ pro lidské zdroje a bezpečnost;

281.

vyzývá Komisi, aby do konce října 2017 připravila sdělení Parlamentu a Radě, ve kterém zváží, jak by bylo možné správní strukturu evropských škol nejlépe reformovat;

282.

požaduje, aby Komise plně dostála své úloze ve všech aspektech procesu reformy pokrývajících manažerské, finanční, organizační a pedagogické otázky; žádá, aby Komise každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávu, v níž uvede své zhodnocení aktuálního stavu pokroku dosaženého v těchto oblastech, s cílem zajistit, aby jeho příslušné výbory mohly kontrolovat řízení tohoto systému škol a vyhodnocovat posílení finančními prostředky, které jsou dány tomuto systému k dispozici a nepocházejí z rozpočtu Evropské unie; žádá příslušného komisaře, aby věnoval této záležitosti náležitou pozornost, a zvláště ho žádá o to, aby se osobně účastnil setkání Nejvyšší rady, která zasedá jednou každé dva roky; opakuje názor Parlamentu, že je naléhavě nutný „komplexní přezkum“ systému Evropských škol; požaduje, aby byl první návrh tohoto přezkumu předložen do 30. června 2017;

283.

vítá sice dosažený pokrok, konstatuje však, že u šesti z deseti civilních misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) Komise dosud neuznala soulad s článkem 60 finančního nařízení; naléhavě Komisi žádá, aby urychlila svou práci s cílem akreditovat všechny mise SBOP v souladu s doporučením Účetního dvora, což umožní je pověřovat úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci nepřímého řízení;

284.

vítá vytvoření platformy pro podporu misí, která má za cíl snížit administrativní zátěž a zvýšit efektivnost civilních misí SBOP; lituje jejího omezeného rozsahu a záběru a opakuje svůj požadavek, aby bylo dosaženo dalšího pokroku ve snaze o vznik střediska sdílených služeb, což by vedlo k dalším úsporám rozpočtových prostředků a ke zvýšení efektivnosti, neboť by v něm byly centralizovány všechny služby na podporu misí, které není třeba zajišťovat v místě mise;

285.

opakuje své stanovisko, že finanční předpisy Unie je třeba lépe přizpůsobit specifikům vnější činnosti, včetně krizového řízení, a zdůrazňuje, že stávající přezkum finančního nařízení musí poskytnout větší flexibilitu;

286.

je znepokojen tím, že neexistují přímé prostředky pro kontrolu toho, jak přijímající třetí země používají makrofinanční pomoc; vyzývá Komisi, aby tento typ pomoci úžeji spojila s měřitelnými parametry;

287.

stejně tak vítá i doporučení, která vyslovil Účetní dvůr ve zvláštní zprávě č. 13/2016 o pomoci Unie na posílení veřejné správy v Moldavsku a ve zvláštní zprávě č. 32/2016 o pomoci Unie Ukrajině; domnívá se, že by EU měla plně využít pákového efektu podmíněnosti a zajistit řádné monitorování provádění zahájených reforem s cílem pozitivně přispět k posílení demokratických postupů jak v Moldavsku, tak na Ukrajině;

288.

v této souvislosti vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 9/2016 o výdajích Unie v zemích jižního Středomoří a východního sousedství na vnější rozměr migrace; poukazuje na to, že Účetní dvůr došel k závěru, že výdaje Unie na vnější rozměr migrace neprokázaly svou účinnost, je nemožné měřit jejich výsledky, že přístup Komise k zajištění toho, aby měla migrace pozitivní dopad v oblasti rozvoje, není jasný, návrat a podpora v oblasti navracení a zpětného přebírání má velmi malý dopad a že dodržování lidských práv migrantů, které by mělo tvořit základ všech opatření, zůstává jen v teoretické rovině a jen zřídka se projevuje v praxi;

289.

vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 15/2016 o výdajích na humanitární pomoc v oblasti afrických Velkých jezer; poukazuje na to, že Účetní dvůr došel k závěru, že Komise obecně řídila humanitární pomoc obyvatelstvu zasaženému konflikty v oblasti afrických Velkých jezer účinně; zdůrazňuje, že v případě výdajů na migraci tomu bylo zcela opačně, a vnímá to jako další důkaz toho, že dobře plánované politiky v oblasti rozvoje dosahují mnohem lepších výsledků než krátkodobý aktivismus motivovaný migrací;

290.

je znepokojen výraznou tendencí, která se v poslední době projevuje v návrzích Komise, a sice ignorovat právně závazná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 (41), pokud jde o způsobilé výdaje na oficiální rozvojovou pomoc a země způsobilé pro prostředky z nástroje pro rozvojovou spolupráci; připomíná, že legalita výdajů Unie představuje základní zásadu řádného finančního řízení a že pokud si chce Komise zachovat svou důvěryhodnost v otázkách souvisejících s dodržováním práva, pak by politické záměry neměly být nadřazovány jasně definovaným právním ustanovením; v této souvislosti Komisi připomíná nedávné rozhodnutí Soudního dvora (42) o spolupráci s Marokem a o Západní Sahaře, v němž Soudní dvůr uvedl, že Unie soustavně porušovala ustanovení mezinárodního práva;

291.

obecně podporuje použití rozpočtové podpory, ale naléhavě žádá Komisi, aby jasněji posuzovala a definovala výsledky rozvoje, kterých má být v jednotlivých případech dosaženo prostřednictvím rozpočtové podpory, a především aby posílila kontrolní mechanismy týkající se chování přijímajících států v oblasti korupce, dodržování lidských práv, právního státu a demokracie; vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně možného používání rozpočtové podpory v zemích, kterým chybí demokratická kontrola, ať už proto, že nemají fungující parlamentní demokracii, svobodnou občanskou společnost a sdělovací prostředky, nebo proto, že jejich orgány dohledu nemají dostatečnou kapacitu;

292.

vyzývá Komisi, aby uplatnila přístup k rozvoji založený na pobídkách, a to tím, že zavede zásadu „více za více“, podle níž se větší podpora poskytuje těm partnerům, kteří dosahují lepších výsledků, a vzala si za vzor evropskou politiku sousedství; domnívá se, že čím více a rychleji určitá země postupuje v interních reformách s cílem vybudovat a upevnit demokratické instituce, vymýtit korupci a dodržovat lidská práva a právní stát, tím více podpory by měla získat od Unie; zdůrazňuje, že tento přístup „pozitivní podmíněnosti“ doprovázený silným zaměřením na financování menších projektů pro venkovské komunity může přinést skutečnou změnu a zaručit, že finanční prostředky daňových poplatníků Unie budou vynaloženy udržitelněji;

293.

vyjadřuje politování nad tím, že před vytvořením nouzového svěřenského fondu Unie pro Afriku neproběhly žádné konzultace s Parlamentem; požaduje, aby bylo vyvinuto účinné úsilí o zvýšení transparentnosti rozhodnutí o projektech svěřenského fondu Unie pro Afriku, a poukazuje na to, že neexistuje vhodný formát pro pravidelnou konzultaci s Parlamentem; vyjadřuje politování nad tím, že v této věci nebyla přijata žádná opatření;

294.

bere na vědomí doporučení Účetního dvora, že by Komise měla využít zkušenosti získané v programovém období 2007–2013 a vypracovat cílenou analýzu vnitrostátních pravidel způsobilosti za programové období 2014–2020, a na základě toho by měla členským státům poskytnout vodítko, jak zjednodušit zbytečně složitá anebo zatěžující pravidla a vyvarovat se jejich vytváření;

295.

vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zahrnutí programů financování Unie do svého ročního průzkumu zátěže, jak bylo dohodnuto v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (43); zdůrazňuje, že zavedení ročních cílů pro snížení zátěže, které zahrnují programy financování Unie, by zlepšilo jejich provádění, a přispělo by tak ke snížení míry chyb;

296.

vítá zvýšený důraz na výsledky v rámci současného programového období 2014–2020; domnívá se však, že k řádné finanční zodpovědnosti a ke zvýšení účinnosti budoucích operačních programů by přispěl další rozvoj ukazatelů výsledků a monitorovacích systémů;

297.

je spokojen s prací pěti decentralizovaných agentur, které spadají do jeho působnosti a které provádějí technické, vědecké nebo manažerské úkoly a napomáhají tak orgánům Unie při vytváření a provádění politik v oblasti životního prostředí, klimatu, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin, i se způsobem plnění rozpočtů těchto agentur;

298.

je spokojen s celkovým plněním provozního rozpočtu programu LIFE+, které v roce 2015 činilo 99,95 % u prostředků na závazky a 98,93 % u prostředků na platby; zdůrazňuje, že program LIFE+ přispěl ke zvýšení informovanosti občanů a k jejich většímu zapojení do tvorby právních předpisů i do provádění politiky Unie v oblasti životního prostředí a také pomohl zlepšit správu v této oblasti; konstatuje, že v roce 2015 byla vynaložena částka 225,9 milionu EUR na granty na činnost, částka 40 milionů EUR byla použita na finanční nástroje, které spravuje Evropská investiční banka, a částka 59,2 milionu EUR byla vynaložena na opatření na podporu úlohy Komise, pokud jde o iniciování a sledování tvorby politik a právních předpisů; konstatuje, že částka 10,2 milionu EUR byla použita na správní podporu programu LIFE a na podporu Výkonné agentury pro malé a střední podniky (EASME);

299.

bere na vědomí, že GŘ CLIMA zvýšilo svou míru čerpání prostředků na závazky 99,9 % z částky 108 747 880 EUR a míra čerpání prostředků na platby dosáhla 91,77 % z částky 47 479 530 EUR, a pokud se nezapočtou správní výdaje, dosáhne míra čerpání prostředků na platby 96,88 %;

300.

vybízí rozpočtový orgán k tomu, aby se v budoucnu zaměřil na pilotní projekty a přípravné akce se skutečnou přidanou hodnotou pro Unii; bere na vědomí, že bylo provedeno deset pilotních projektů a pět přípravných akcí, na které bylo úhrnně čerpáno 1 400 000 EUR v prostředcích na závazky a 5 599 888 EUR v prostředcích na platby;

301.

zjišťuje, že v roce 2015 bylo dokončeno hodnocení druhého běhu programu Zdraví (v období 2008–2013); vítá skutečnost, že v roce 2015 byly zvýšeny prostředky na třetí program Zdraví s cílem podpořit výměnu informací a osvědčených postupů v členských státech, které čelí problémům spojeným s přijímáním velkého množství migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků, a to zejména v souvislosti s tím, že Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin (GŘ SANTE) připravovalo osobní zdravotní záznamy pro zdravotní prohlídky migrantů, které byly určeny pro hotspoty a přijímací centra, a s dalšími rozpočtovými prostředky na projekty týkající se zdraví migrantů;

302.

poznamenává, že v roce 2015 byla v rámci výzev Nástroje pro propojení Evropy k předkládání návrhů z roku 2014 prostřednictvím grantových dohod podepsaných v roce 2015 vyčleněna na 263 projektů v oblasti dopravy částka ve výši 12,8 miliardy EUR; dále poznamenává, že kombinací příspěvku EU s regionálními rozpočty a rozpočty členských států, jakož i s půjčkami od Evropské investiční banky přineslo financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy celkové investice ve výši 28,3 miliardy EUR;

303.

poznamenává, že v oblasti „konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“, do níž doprava patří, auditoval Účetní dvůr jen sedm transakcí, které spadají do odpovědnosti Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu (GŘ MOVE); poznamenává, že chyby byly nalezeny jen v jedné z auditovaných transakcí a že tyto chyby se týkaly nesouladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek;

304.

zdůrazňuje, že v hodnotící zprávě Evropské investiční banky se upozorňuje na zeměpisnou nerovnováhu a odvětvovou koncentraci v portfoliu okna pro infrastrukturu a inovace a že je financování z tohoto okna soustředěno (63 %) do třech členských států; vyzývá Komisi, aby neprodleně posoudila dopad Evropského fondu pro strategické investice na Unii jako celek; vyjadřuje politování nad tím, že Evropský fond pro strategické investice není dostatečně využíván na financování inovativních dopravních projektů ve všech druzích dopravy, např. na podporu udržitelných dopravních prostředků nebo na další povzbuzení procesu digitalizace či bezbariérového přístupu;

305.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise (GŘ MOVE) dosud nesestavila formální konsolidovaný strategický dokument týkající se dohledu nad rozvojem koridorů hlavní sítě TEN-T; vyzývá Komisi k tomu, aby takový strategický dokument týkající se činností v oblasti dohledu a transparentnosti přijala; připomíná, že transparentnost a konzultace se všemi zúčastněnými stranami přispívají k úspěchu dopravních projektů;

306.

zdůrazňuje, že projekty v oblasti dopravy budou v období 2014–2020 financovány z několika zdrojů, včetně Nástroje pro propojení Evropy, FS, EFRR a Evropského fondu pro strategické investice; vyzývá proto Komisi, aby rozvíjela součinnost s cílem zvýšit efektivitu přidělování dostupných prostředků z těchto různých zdrojů financování a umožnit kombinování těchto zdrojů; vyzývá Komisi, aby každoročně vydávala a zveřejňovala – mimo jiné na svých internetových stránkách – snadno dostupné seznamy projektů v oblasti dopravy, včetně procentních podílů způsobů dopravy, a cestovního ruchu, jež jsou spolufinancovány ze zmíněných fondů;

307.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím skupiny na vysoké úrovni (44) věnovala při auditu vnitrostátních řídících a kontrolních systémů zvláštní pozornost vnitrostátním pravidlům způsobilosti, a pomohla členským státům je zjednodušit, aby bylo možné dosáhnout změny; v této souvislosti zdůrazňuje význam uplatňování zásady jednotného auditu; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím zjednodušených a účinných pokynů objasnila pojem vratné DPH, aby se tak zabránilo odlišným interpretacím pojmu „nevratné“ DPH a špatnému využívání fondů Unie; vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby zajistily, že příjemci budou dostávat pravidelné informace o podmínkách financování, zejména pokud jde o způsobilost výdajů a příslušné stropy pro náhradu nákladů;

308.

vyjadřuje politování nad tím, že řídicí orgány předložily v roce 2015 nižší objem nákladů k proplacení než v roce 2014, což vedlo k poklesu objemu neuhrazených výkazů nákladů z 23,2 mld. EUR v roce 2014 na 10,8 mld. EUR v roce 2015, z čehož 2,8 mld. EUR v roce zůstalo nezaplaceno od konce roku 2014; upozorňuje, že zpoždění při plnění rozpočtu na období 2014–2020 by neměla být delší než v předcházejícím období, aby to nevedlo k hromadění neuhrazených pohledávek na konci finančního období; naléhavě vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy situaci pozorně sledovala a přizpůsobila jí svůj platební plán;

309.

vyjadřuje politování nad tím, že k 30. červnu 2016 neprovedly všechny členské státy směrnice o veřejných zakázkách, a naléhavě žádá Komisi, aby členským státům nadále pomáhala zvyšovat jejich kapacity, pokud jde o provádění těchto směrnic ve vnitrostátním právu, i realizovat všechny jejich akční plány zaměřené na předběžné podmínky, což je zásadním předpokladem pro předcházení podvodným i nepodvodným nesrovnalostem; zdůrazňuje význam provedení akčního plánu pro zadávání veřejných zakázek v případě Evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 s cílem zjednodušit, zrychlit a zharmonizovat postupy pro elektronické zadávání veřejných zakázek;

310.

bere na vědomí, že průměrná míra úhrad u finančních nástrojů EFRR a ESF konci roku 2014 činila 57 %, což představuje pouze 10 % nárůst ve srovnání s rokem 2013; vyjadřuje politování nad připomínkou Účetního dvora ohledně prodloužení období způsobilosti úhrad vyplácených konečným příjemcům v rámci finančních nástrojů prostřednictvím rozhodnutí Komise, a nikoli změnou nařízení; vyjadřuje znepokojení nad možností, že by Účetní dvůr mohl všechny úhrady po 31. prosinci 2015 označit za nelegální; se znepokojením konstatuje, že významná část původních prostředků ve finančních nástrojích EFRR a ESF v programovém období 2007–2013 byla vynaložena na úhradu nákladů a poplatků souvisejících s řízením;

311.

vítá přístup Účetního dvora zaměřený na výkon a považuje za správný postup, když řídící orgány definují příslušné ukazatele výsledků, které měří přispění jednotlivých projektů k dosahování cílů stanovených pro operační programy v souladu s kritériem adicionality; zdůrazňuje, že je třeba posílit komunikaci; vyzývá Komisi, aby našla účinnější komunikační kanály s cílem zvýšit viditelnost investic z Evropských strukturálních a investičních fondů; vyzývá Komisi, aby vyvinula omezený počet náležitých ukazatelů, které mohou pomoci při měření výkonu;

312.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby co nejlépe využily územní nástroje tím, že zajistí, aby byly strategie integrovaného rozvoje měst v řádném termínu schváleny k financování, což městům umožní investovat do komplexních strategií, využívat součinnost mezi politikami a zajistit účinnější dlouhodobý dopad na růst a zaměstnanost;

313.

vyzývá Účetní dvůr, aby i nadále předkládal samostatné hodnocení Evropského zemědělského záručního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a okruhu 2, a to i po skončení příštího rozpočtového roku, jelikož samostatné hodnocení umožňuje přijímat cílená opatření vedoucí ke zlepšení, pokud jde o výrazně odlišnou míru chyb;

314.

naléhavě vyzývá Komisi a orgány členských států, aby se i nadále zabývaly složitými aspekty spojenými s přímými platbami a odstraňovaly je, pokud to bude možné, a zejména v případě, kdy existuje mnoho různých úrovní, jež se podílejí na správě Evropského zemědělského záručního fondu;

315.

vítá novou generaci dalších finančních nástrojů, které musejí být dle jeho přesvědčení navrženy tak, aby měly jasnější cíle a dostatečný stupeň kontroly na konci období provádění, aby se tak projevil jejich účinek a aby nevedly k větší chybovosti;

316.

žádá, pokud jde o vnitrostátní platební agentury v členských státech, které v posledních třech letech nenaplnily očekávání, aby odpovědnost v těchto agenturách nesli namísto státních příslušníků dotyčných členských států úředníci Unie, kteří jsou již ve služebním poměru;

317.

upozorňuje na víceletou povahu systému řízení zemědělské politiky a zdůrazňuje, že konečné posouzení nedostatků při uplatňování nařízení (45) bude možné teprve na konci programového období;

318.

konstatuje, že zjednodušení SZP by nemělo ohrozit ekonomicky životaschopnou výrobu potravin, a vyzývá k přijetí opatření k posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství v zemědělsko-potravinářském odvětví a v lesnictví;

319.

je spokojen s tím, že opatření v návaznosti na výhrady GŘ MARE formulované v jeho výroční zprávě z roku 2014, pokud jde o řídicí a kontrolní systém programů v rámci Evropského rybářského fondu (2007–2013), umožnila výrazně snížit počet (na pouhých pět) operačních programů i dotčených členských států;

320.

je spokojen s tím, že systém vnitřní kontroly uplatňovaný GŘ MARE poskytuje dostatečné záruky, pokud jde o řádné řízení rizik souvisejících s legalitou a správnosti uskutečněných operací;

321.

vítá skutečnost, že z dvanácti transakcí auditovaných Účetním dvorem, které se týkaly konkrétně rybolovu, žádná nevykazovala vyčíslitelné chyby;

322.

vyjadřuje však politování nad tím, že převážná většina členských států předložila své operační programy související s ENRF velice pozdě, což způsobilo obrovská zpoždění při uvolňování finančních prostředků;

323.

konstatuje, že z tohoto důvodu nebyl Komisi do 30. června 2015 vykázán žádný výdaj, a tudíž nebylo možné jej zkontrolovat; připomíná, že za využívání finančních prostředků nesou v rámci sdíleného řízení odpovědnost členské státy;

324.

opakuje, že začlenění všech programů mobility pro mladé lidi v Unii do programu Erasmus+ má především zvýšit jejich účinnost, a proto vyzývá Komisi, aby se držela dohodnutých cílů a rozpočtových položek programu a zabránila tak tomu, aby tento program ztratil své zaměření;

325.

vítá reakceschopnost programu Erasmus+ i programu Kreativní Evropa na nově vznikající výzvy spojené s integrací uprchlíků/přistěhovalců a bojem proti radikalizaci, které se objevily v roce 2015;

326.

konstatuje, že v roce 2015 byly poprvé poskytnuty úvěry v rámci záručního nástroje pro studentské půjčky (Erasmus+ Master Loan) a že tento systém spustily dvě banky ve Španělsku a Francii; trvá na tom, že pro životaschopnost tohoto úvěrového nástroje bude mít zásadní význam zajištění širokého geografického pokrytí a to, aby Komise pečlivě sledovala úvěrové podmínky;

327.

připomíná, že rok 2015 byl prvním rokem, v němž program Kreativní Evropa řídila dvě generální ředitelství Komise, Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu (GŘ EAC) a Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (GŘ CNECT); zdůrazňuje, že je nutný koordinovaný přístup, aby fungování programu nebo jeho vnímání ze strany veřejnosti nebylo ohroženo vnitřními organizačními problémy;

328.

vyzývá Komisi, aby vypracovala přehled zjištěných případů střetu zájmů a předložila jej orgánu příslušnému pro udělení absolutoria;

329.

s politováním konstatuje, že klíčové ukazatele výkonnosti ve výroční zprávě o činnosti GŘ HOME nezahrnují počet osob, kterým byla v roce 2015 poskytnuta pomoc nebo které byly přesídleny, přemístěny nebo navráceny; vyjadřuje politování nad absencí ukazatelů, které by vyhodnocovaly dopad opatření přijímaných k posílení koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány;

330.

vybízí k vypracování jasnějších dlouhodobých politických priorit, které by byly konkrétněji převedeny do operačních priorit; v této souvislosti zdůrazňuje význam užší spolupráce s ostatními institucemi a subjekty, zejména s agenturami;

331.

s politováním konstatuje, že struktury Komise pro zabezpečování informací nejsou (podle zprávy o auditu vypracované útvarem interního auditu) sladěny s uznávanými osvědčenými postupy;

332.

zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů by měla být průřezovým cílem všech oblastí politiky; konstatuje však, že některé programy neobsahují konkrétní cílené činnosti, jimž by byly přiděleny patřičné rozpočtové prostředky na dosažení tohoto cíle, a že důkladnější sběr dat by měl vést nejen k vyčíslení výše prostředků přidělených na činnosti, které přispívají k zajištění rovnosti žen a mužů, ale také k lepšímu hodnocení dopadu daných finančních prostředků Unie;

333.

opakovaně vyzývá Komisi, aby ve všech fázích rozpočtového procesu uplatňovala genderové rozpočtování, mimo jiné při plnění rozpočtu a hodnocení jeho čerpání, včetně fondů EFSI, ESF a EFRR a programu Horizont 2020, s cílem bojovat proti diskriminaci, k níž dochází v členských státech; zdůrazňuje, že v souladu s iniciativou rozpočtu zaměřeného na výsledky a s důrazem na výkonnost by mělo plánování, plnění a hodnocení rozpočtu zahrnovat společný soubor měřitelných ukazatelů výsledků a dopadů, což by umožnilo lépe posoudit plnění rozpočtu z hlediska rovnosti mezi ženami a muži;

334.

vyzývá Komisi, aby u nových i stávajících rozpočtových položek prováděla analýzu rozpočtu z hlediska rovnosti žen a mužů a, pokud je to možné, provedla nezbytné změny politik a zajistila tak, že nebude docházet k nepřímé podpoře genderové nerovnosti.