|
Možnosti zvažované v tomto posouzení dopadů by ovlivnily celou řadu zúčastněných stran, zejména: autory a výkonné umělce, organizace kolektivní správy, producenty, vydavatele, provozovatele vysílání, poskytovatele služeb přenosu vysílání, distributory, online služby, institucionální uživatele, výzkumné pracovníky a spotřebitele. Stanoviska zúčastněných stran k jednotlivým tématům jsou značně specifická, a jsou proto v tomto posouzení dopadů uvedena v souvislosti s jednotlivými možnostmi zvlášť. Výsledky veřejných konzultací pořádaných v letech 2013–2016, které analýzu v tomto posouzení dopadů podporují, jsou prezentovány v příloze 2.
|
|
Možnosti upřednostňované v případě online vysílání a přenosu vysílání televizních a rozhlasových pořadů by snížily transakční náklady spojené s vypořádáním práv, které vznikají provozovatelům vysílání v souvislosti s přeshraničním online vysíláním a poskytovatelům služeb přenosu vysílání prostřednictvím „uzavřených“ sítí elektronických komunikací (například IPTV). Očekává se také, že posílí přeshraniční distribuci televizních a rozhlasových pořadů provozovatelů vysílání a přístup k nim.
Pokud jde o udělování licencí na práva k VoD, upřednostňovaná možnost by pomohla odstranit smluvní překážky, a mohla by proto zlepšit dostupnost evropských audiovizuálních děl na platformách VoD.
U komerčně nedostupných děl by upřednostňovaná možnost vedla ke snížení transakčních nákladů a umožnila by udělování zvláštních licencí nutných k digitalizaci a šíření komerčně nedostupných děl institucemi kulturního dědictví, a to všech druhů děl a ve všech členských státech, včetně děl přeshraničních.
Nová výjimka pro digitální užití chráněného obsahu pro ilustrační účely při vyučování by přinesla úplnou právní jistotu vzdělávacím institucím a učitelům, což podle předpokladů zvýší míru využívání a kvalitu digitálních technologií a inovativních metod v procesu vzdělávání, obohatí výukové prostředí a zajistí lepší výsledky studentům. Možnost, aby členské státy tuto výjimku podmínily dostupností licencí vztahujících se na stejná užití, by zajistila potřebnou flexibilitu, aniž by zmenšila právní jistotu pro uživatele nebo bránila přeshraničním užitím.
Nová výjimka pro vytěžování textů a dat zvýší právní jistotu a sníží náklady na vypořádání práv výzkumným organizacím, včetně případů, kdy jsou výzkumné projekty realizovány i s možností dosažení obchodního výsledku, například v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Upřednostňovaná možnost v souvislosti s uchováváním děl by poskytla právní jistotu institucím kulturního dědictví, které ve svých sbírkách vytvářejí rozmnoženiny děl za účelem jejich uchování, mimo jiné pomocí digitálních technologií.
Ve třetí oblasti, na kterou se toto posouzení dopadů vztahuje, se předpokládá, že upřednostňované možnosti umožní nositelům práv lépe využívat svůj obsah a kontrolovat jeho distribuci v prostředí online. Povinnost pro služby poskytující obsah nahrávaný uživateli spočívající v zavedení určitých technických prostředků by nositelům práv umožnila lépe se rozhodnout, zda svůj obsah prostřednictvím těchto služeb zpřístupní. Je pravděpodobné, že tato povinnost podpoří uzavírání dohod o užití obsahu a nositelům práv přinese dodatečné příjmy.
Co se týče vydavatelů tisku, upřednostňovaná možnost by zvýšila jejich právní jistotu, posílila jejich vyjednávací pozici a měla pozitivní dopad na jejich schopnost licencovat obsah a vymáhat práva ke svým tiskovým publikacím. Upřednostňovaná možnost by rovněž zvýšila právní jistotu pro všechny vydavatele, pokud jde o možnost získat podíl na odměně za užití děl, na něž se vztahuje určitá výjimka.
Povinnost transparentnosti uložená jejich smluvním protistranám by tvůrcům poskytla informace nezbytné k posouzení přiměřenosti jejich odměny a zároveň právní prostředky k tomu, aby v případě potřeby mohli požadovat úpravu její výše (mechanismus smluvních úprav).
|
|
Uplatňování zásady země původu na vypořádání práv k doplňkovým online službám provozovatelů vysílání by pro nositele práv představovalo novou situaci při udělování licencí ke svému obsahu provozovatelům vysílání pro účely online vysílání. Jde však o cílený zásah (omezený na doplňkové online služby provozovatelů vysílání a nijak neovlivňující smluvní svobodu provozovatelů vysílání a nositelů práv), který má usnadnit rozvoj trhu, aniž by došlo k narušení stávajících obchodních modelů a distribučních strategií.
Uplatňování povinné kolektivní správy na některé typy služeb digitálního přenosu vysílání by ovlivnilo volbu nositelů práv z hlediska možností licencování jen v omezené míře. Náklady na zajištění souladu by byly okrajové, neboť k udělování licencí na práva k přenosu vysílání neuskutečňovanému přes kabel by bylo možné využívat stejnou síť organizací kolektivní správy jako pro udělování licencí na práva ke kabelovým přenosům.
Co se týče vyjednávacího mechanismu, jehož cílem je usnadnit udělování licencí na práva k VoD, byly by náklady na jeho realizaci omezené, neboť členské státy by mohly využít stávajících struktur s potřebnými odbornými znalostmi. Zúčastněným stranám (nositelům práv, distributorům, platformám VoD) by sice mohly vzniknout určité náklady na účast ve vyjednávacím mechanismu, ale tyto náklady by byly kompenzovány úsporami z důvodu vyšší efektivity plynoucí z úspěšného jednání.
Upřednostňovaná možnost v případě komerčně nedostupných děl by si nevyžádala žádné přímé náklady jako takové. V případě využití právních mechanismů by organizacím kolektivní správy vznikly určité náklady spojené s požadavky na transparentnost, zpracováním výjimek a správou licence.
V oblasti výjimek se nepředpokládá, že by upřednostňované možnosti měly zásadní měrou ovlivnit příjmy z licencí nositelů práv. Nepatrné náklady na zajištění souladu by mohly vyplynout z potřeby přizpůsobit oblast působnosti stávajících licencí tak, aby zohledňovaly nové výjimky.
V případě výuky se nepředpokládá, že by nová výjimka měla dopad na primární trh nositelů práv, především kvůli účelu a podmínkám, jež jsou s touto výjimkou spojeny (ilustrační účely při vyučování, digitální užití v rámci zabezpečených elektronických sítí). Určité náklady na zajištění souladu mohou vzniknout těm členským státům, které se rozhodnou podmínit uplatňování výjimky dostupností licencí vztahujících se na stejná užití, a to kvůli požadavku na zajištění dostupnosti a zviditelnění těchto licencí. Nicméně tyto náklady by mohly výrazně snížit administrativní zátěž vzdělávacích institucí.
V případě vytěžování textů a dat by zákonný přístup k obsahu, s nímž se počítá jako s podmínkou pro uplatnění výjimky, zajistil, že upřednostňovaná možnost neovlivní trh předplatitelů nositelů práv.
Možnost upřednostňovaná v případě zachování kulturního dědictví by neměla vytvořit žádné zvláštní náklady na zajištění souladu; dopad na příjmy nositelů práv by byl minimální, ba dokonce zanedbatelný, protože tato výjimka by se vztahovala pouze na díla, která instituce kulturního dědictví již mají ve svých stálých sbírkách, a neměla by tedy vliv na pořízení trvalých kopií do těchto sbírek.
V případě online služeb distribuujících obsah nahrávaný koncovými uživateli by náklady na zajištění souladu byly spojeny s technologiemi, které bude třeba zavést. Tyto náklady by byly odvislé od množství a druhu obsahu, který bude nutno identifikovat. Předpokládá se však, že budou nízké, jednak vzhledem k požadavku na přiměřenost zaváděných technologií, jednak proto, že většina dotčených služeb již nějakou technologii identifikace obsahu využívá.
Očekává se, že zavedení souvisejícího práva vztahujícího se na digitální užití tiskových publikací nezdraží licenční poplatky poskytovatelům online služeb, kteří již sjednávají licence, jež užití digitálního obsahu zpráv konkrétně pokrývají. Náklady by tak měly vznikat pouze těm poskytovatelům online služeb, kteří v současné době licence k opětovnému užití obsahu vydavatelství nesjednávají, ačkoli by v zásadě podle autorského práva měli. Neočekává se, že pokud členské státy umožní všem vydavatelům získat podíl na odměně za užití děl, na něž se vztahuje určitá výjimka, vzniknou tím nějaké náklady, neboť kolektivní správci, pověření výběrem odměn jménem těchto vydavatelů, již byli ve většině členských států zřízeni. Pokud jde o odměňování tvůrců, z povinnosti transparentnosti by sice smluvním protistranám tvůrců vznikly náklady na zajištění souladu, ale předpokládá se, že by byly přiměřené. Velmi omezená dostupnost údajů neumožnila tyto náklady celkově vyčíslit; odhady byly nicméně do posouzení dopadů zahrnuty na základě několika příkladů, které poskytly zúčastněné strany. Mechanismus smluvních úprav povede podle předpokladů k omezeným nákladům (např. nákladům na nové vyjednání odměn), neboť bude pravděpodobně využíván především jako páka při vyjednávání. Členské státy by mohly využít stávajících struktur ke snížení případných nákladů spojených se zřízením mechanismu řešení sporů.
|
|
Při posuzování možností politiky byl zohledněn vysoký podíl malých a středních podniků působících v tvůrčích odvětvích. Předpokládá se, že upřednostňované možnosti v oblasti přístupu k obsahu malým a středním podnikům (např. provozovatelům televizního a rozhlasového vysílání, poskytovatelům služeb nebo nositelům práv) prospějí, neboť jim sníží administrativní zátěž spojenou s vypořádáním práv či udělováním licencí k právům. V případě výjimek představují upřednostňované možnosti řešení, která podle předpokladu nebudou mít významný dopad na trh udělování licencí ani na příjmy malých a středních podniků (nositelů práv). Vynětí mikropodniků se nepovažuje za vhodné, protože by uživatelům přineslo zásadní právní nejistotu.
Pokud jde o třetí oblast tohoto posouzení dopadů, upřednostňované možnosti by malým a středním podnikům (nositelům práv) pomohly při uzavírání dohod s online službami poskytujícími obsah. Pokud by malým a středním podnikům uložily nějaké povinnosti, nebyla osvobozující ani zmírňující opatření považována za vhodná, neboť by podnikům mohla dát záminku své povinnosti obcházet, a neumožnila by tak dosáhnout požadovaných cílů.
|
EVROPSKÁ KOMISE