EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.3.2016

COM(2016) 157 final

2016/0084(COD)

Balíček k oběhovému hospodářství

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků s označením CE na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2016) 64 final}
{SWD(2016) 65 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Důvody a cíle návrhu

1.Cílem návrhu je vyřešit důležité aktuální problémy týkající se trhu, jež byly poprvé zjištěny při hodnocení ex post nařízení (ES) č. 2003/2003 (dále jen „stávající nařízení o hnojivech“) v roce 2010 1 . Tento návrh byl rovněž označen za jeden z klíčových legislativních návrhů v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství 2 .

První důvod a cíl

2.Za prvé, inovační hnojivé výrobky, které často obsahují živiny nebo organickou hmotu recyklovanou z biologického odpadu nebo jiných druhotných surovin v souladu s modelem oběhového hospodářství, mají potíže s přístupem na vnitřní trh, neboť pravidla a normy jednotlivých členských států se od sebe liší.

3.Stávající nařízení o hnojivech zajišťuje volný pohyb na vnitřním trhu pro třídu harmonizovaných výrobků náležejících do jednoho z typů výrobků uvedených v příloze I uvedeného nařízení. Takové výrobky lze označovat jako „hnojiva ES“. Společnosti, které hodlají uvést na trh jako hnojiva ES výrobky jiných typů, musí nejprve obdržet nové schválení typu prostřednictvím rozhodnutí Komise, kterým se mění uvedená příloha. Prakticky všechny typy výrobků, které jsou nyní uvedeny ve stávajícím nařízení o hnojivech, jsou konvenční, anorganická hnojiva, obvykle těžená v dolech nebo chemicky vyráběná v souladu s modelem lineárního hospodářství. Kromě toho jsou chemické procesy výroby například dusíkatých hnojiv energeticky náročné a produkují velké množství CO2.

4.Přibližně 50 % hnojiv, která jsou v současné době na trhu, však do působnosti uvedeného nařízení nespadá. To platí pro několik anorganických hnojiv a pro prakticky všechna hnojiva vyráběná z organických materiálů, jako jsou vedlejší produkty živočišného nebo jiného zemědělského původu nebo recyklovaný biologický odpad z potravinového řetězce. Výzkum, inovace a investice se nyní rychle rozvíjejí a přispívají k oběhovému hospodářství tak, že vytvářejí pracovní místa na lokální úrovni a zhodnocují druhotné zdroje domácího původu, které by jinak byly přímo použity na půdě nebo odstraněny jako skládkový odpad, což by zbytečně vedlo k eutrofizaci a emisím skleníkových plynů. Také vzhledem k tendenci servitizace v podnikání se výrobek stále častěji upravuje na zakázku, a to na základě analýz půdy, kde se hnojivo bude používat. Malé a střední podniky a jiné podniky v celé Evropě stále častěji projevují zájem o účast na tomto vývoji. Nicméně u výrobků upravených na zakázku, které obsahují organická hnojiva, je přístup na vnitřní trh v současné době závislý na vzájemném uznávání, a proto často naráží na překážky.

5.V rámci stávající regulační konstrukce existují v souvislosti s inovativními hnojivy dva problémy:

6.První problém spočívá v tom, že začlenění typů výrobků získávaných z organických nebo druhotných surovin do stávajícího nařízení o hnojivech je problematické. Vzhledem k poměrně proměnlivému složení a vlastnostem takových materiálů mají regulační orgány v tomto směru pochybnosti. Stávající nařízení o hnojivech je jasně určeno pro dobře charakterizovaná, anorganická hnojiva z prvotních surovin a neobsahuje spolehlivé kontrolní mechanismy a ochranná opatření nezbytná pro vytvoření důvěry ve výrobky, jejichž zdroji jsou ze své podstaty proměnlivé organické nebo druhotné suroviny. Kromě toho nejsou jasné vazby na stávající právní předpisy týkající se kontroly produktů živočišného původu a odpadu.

7.V důsledku toho zůstávají hnojiva, která se získávají v souladu s oběhovým hospodářstvím, nadále neharmonizována. Mnohé členské státy zavedly pro taková neharmonizovaná hnojiva podrobná vnitrostátní pravidla a normy s environmentálními požadavky (například limity pro kontaminující látky, jako jsou těžké kovy), které se nevztahují na hnojiva ES. Kromě toho se volný pohyb mezi členskými státy prostřednictvím vzájemného uznávání ukázal jako velmi obtížný. V důsledku toho se výrobce hnojiv získávaných z organických nebo druhotných surovin, který je usazen v jednom členském státě a snaží se expandovat na trh jiného členského státu, často potýká se správními postupy, kvůli kterým je expanze na jiný trh nepřiměřeně nákladná. Výsledný nedostatek kritického množství brzdí investice do tohoto důležitého odvětví oběhového hospodářství. Tento problém je zvláště naléhavý v případě výrobců usazených v členských státech s malým domácím trhem v porovnání s přebytkem organických druhotných surovin (obvykle hnoje), kterým tyto státy disponují.

8.Stručně řečeno, podmínky hospodářské soutěže mezi hnojivy získávanými z domácích organických nebo druhotných surovin v souladu s modelem oběhového hospodářství a hnojivy vyráběnými v souladu s modelem lineárního hospodářství jsou nakloněny ve prospěch posledně uvedených hnojiv. Toto narušení hospodářské soutěže brzdí investice do oběhového hospodářství.

9.Tento problém ještě zhoršuje skutečnost, že jednou z hlavních složek hnojiv je fosforit, který Komise označila za kritickou surovinu. Pokud jde o fosforečná hnojiva, EU je v současné době silně závislá na dovozu fosforitu těženého mimo EU (více než 90 % fosforečných hnojiv používaných v EU se dováží, a to především z Maroka, Tuniska a Ruska). Přitom domovní odpad (zejména kal z čistíren odpadních vod) obsahuje velké množství fosforu, který by mohl – pokud se recykluje v souladu s modelem oběhového hospodářství – pokrýt přibližně 20–30 % poptávky EU po fosforečných hnojivech. Související investiční potenciál však v současnosti zůstává z velké části nevyužit, což je částečně způsobeno výše uvedenými obtížemi s přístupem na vnitřní trh.

10.Druhý problém v souvislosti s omezeními, která pro inovativní hnojiva představuje stávající nařízení o hnojivech, spočívá v tom, že i v případě nových anorganických hnojiv z prvotních surovin je postup schvalování typu zdlouhavý a nedokáže udržet krok s inovačním cyklem odvětví hnojiv. Proto se dospělo k závěru, že je třeba zásadně přehodnotit a zmodernizovat regulační techniku, aby se zvýšila pružnost ohledně požadavků na výrobek a současně zachovala vysoká úroveň ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin, bezpečnosti a životního prostředí. Úvahy v tomto ohledu jsou podrobně popsány níže v oddíle 3. „Výsledky hodnocení ex post, konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů“.

11.Hlavním cílem této iniciativy je proto stimulovat v EU širokospektrou výrobu hnojiv z domácích organických nebo druhotných surovin v souladu s modelem oběhového hospodářství, a to přeměnou odpadu na živiny pro plodiny. Návrh vytvoří regulační rámec, jenž radikálně zjednoduší přístup takových hnojiv na vnitřní trh, čímž budou mít stejné podmínky jako těžená nebo chemická hnojiva vyráběná v souladu s modelem lineárního hospodářství. To by přispělo k dosažení těchto cílů oběhového hospodářství:

Došlo by ke zhodnocení druhotných surovin, což by umožnilo lepší využívání surovin, a problémy v souvislosti s eutrofizací a nakládáním s odpady by se změnily v ekonomické příležitosti pro veřejné a soukromé subjekty.

Posílilo by se účinné využívání zdrojů a snížila závislost na dovozu surovin, zejména fosforu, nezbytných pro evropské zemědělství.

Podpořily by se investice a inovace v oběhovém hospodářství, a došlo by tak k vytváření pracovních míst v EU.

Přispělo by se ke snížení tlaku, který je nyní na odvětví hnojiv vyvíjen v souvislosti se snižováním emisí CO2 v rámci ETS, neboť by se umožnila výroba hnojiv z nízkouhlíkových vstupních surovin.

12.Zvýšená výroba inovativních hnojiv a obchod s nimi by také vedly k diverzifikaci hnojiv nabízených zemědělcům, což by mohlo přispět k produkci potravin, jež by byla efektivnější z hlediska nákladů a zdrojů.

Druhý důvod a cíl

13.Za druhé, stávající nařízení o hnojivech se nezabývá environmentálními otázkami, které vyvstávají v souvislosti s kontaminací půdy, vnitrozemských a mořských vod a v konečném důsledku potravin hnojivy ES. Všeobecně uznávaným problémem je přítomnost kadmia v anorganických fosforečných hnojivech. Protože na úrovni EU nebyly stanoveny limitní hodnoty, stanovily některé členské státy v souladu s článkem 114 SFEU jednostranné limity pro kadmium ve hnojivech ES, a tím způsobily určitou roztříštěnost trhu rovněž v harmonizované oblasti. Výskyt kontaminujících látek ve hnojivech, která v současnosti podléhají vnitrostátním předpisům (například živiny recyklované z kalu z čistíren odpadních vod), vzbuzuje podobné obavy.

14.Druhým cílem politiky je proto vyřešit tuto otázku a zavést harmonizované limity pro kadmium ve fosforečných hnojivech. Stanovení takových limitních hodnot, jehož cílem je minimalizace negativního dopadu používání hnojiv na životní prostředí a zdraví lidí, přispěje ke snížení kumulace kadmia v půdě a ke snížení kontaminace potravin a vody kadmiem. Rovněž odstraní obavy z roztříštěnosti trhu, které nyní vzbuzují vnitrostátní limity pro kadmium v některých členských státech.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

15.Návrh zruší stávající nařízení o hnojivech, ale umožní již harmonizovaným hnojivům setrvat na trhu, pokud budou splňovat nové požadavky na bezpečnost a kvalitu. Stanoví podmínky, za kterých hnojiva vyráběná z odpadu a vedlejších produktů živočišného původu mohou opustit kontroly stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) 3 a ve směrnici 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic 4 a volně se pohybovat jako hnojiva s označením CE. Bude se doplňovat s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek 5 , které se bude nadále vztahovat na chemické látky, jež jsou zapracovány do hnojivých výrobků.

•Soulad s ostatními politikami Unie

16.Tato iniciativa podporuje agendu Komise pro zaměstnanost, růst a investice, neboť zajišťuje vhodné regulační prostředí pro investice do reálné ekonomiky.

17.Tato iniciativa bude především významným a konkrétním příspěvkem k balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství, který představila Komise. Vytvoří rovné podmínky pro všechny hnojivé výrobky a usnadní využívání domácích druhotných surovin.

18.Tato iniciativa taktéž podporuje cíl vytvořit lépe integrovaný a spravedlivější vnitřní trh se silnější průmyslovou základnou, a to tím, že odstraní stávající překážky volného pohybu některých inovativních hnojiv a usnadní členským státům dozor nad trhem.

19.Tato iniciativa souvisí s těmito iniciativami:

Balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství: Cílem revize nařízení o hnojivech je vytvořit regulační rámec, který umožní výrobu hnojiv z recyklovaných biologických odpadů a jiných druhotných surovin, a to v souladu se strategií biohospodářství 6 , která zahrnuje produkci obnovitelných biologických zdrojů a přeměnu těchto zdrojů a toků odpadu na výrobky s přidanou hodnotou. Tím by se posílily domácí zdroje rostlinných živin, které jsou zásadní pro udržitelné evropské zemědělství, včetně kritické suroviny fosforu. Rovněž by to přispělo k lepšímu uplatňování hierarchie odpadů, a to minimalizací ukládání na skládky nebo energetickým využitím biologických odpadů, a tudíž k řešení problémů souvisejících s nakládáním s odpady.

Strategie pro jednotný trh: Jak bylo popsáno výše, známou překážku volného pohybu na vnitřním trhu představují obsáhlé a rozdílné vnitrostátní regulační rámce pro ta hnojiva, která nejsou v současné době předmětem harmonizačních právních předpisů. Zatímco hospodářské subjekty často nahlížejí na odlišná vnitrostátní pravidla jako na příliš vysoké překážky pro vstup na nové trhy, členské státy považují tato pravidla za zásadní pro ochranu potravinového řetězce a životního prostředí. Z důvodů uvedených obav o zdraví a životní prostředí se vzájemné uznávání v oblasti neharmonizovaných hnojiv ukázalo jako výjimečně obtížné a hospodářské subjekty žádaly o možnost získat přístup na celý vnitřní trh tak, že budou dodržovat harmonizovaná pravidla, která budou řešit zmíněné otázky na úrovni EU.

Horizont 2020: Návrh může povzbudit příslušné výzkumné činnosti zahájené v rámci společenské výzvy č. 2 („zajišťování potravin, udržitelné zemědělství a lesní hospodářství, mořský a námořní výzkum a výzkum vnitrozemských vod a biohospodářství“) a č. 5 („činnosti v oblasti klimatu a životního prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny“), jejichž cílem je mimo jiné poskytnout inovativní řešení pro účinnější a bezpečnější využívání zdrojů z odpadu, odpadních vod a biologických odpadů a podpora výzkumných pracovníků, aby přicházeli s inovativními výrobky odpovídajícími potřebám trhu, společenským potřebám a politikám v oblasti ochrany životního prostředí. Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích označil mimo jiné recyklaci fosforu k výrobě hnojiv za vznikající a ekonomicky slibný nový hodnotový řetězec z (organického) odpadu. 7 Snadný přístup na vnitřní trh pro taková hnojiva by byl předpokladem pro dosažení těchto cílů a pro přenos výsledků výzkumu na trh.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

20.Cílem návrhu je zlepšit fungování vnitřního trhu pro hnojivé výrobky, a tudíž řešit záležitosti, jež byly poprvé zjištěny při hodnocení ex post stávajícího nařízení o hnojivech v roce 2010. Právním základem je tedy článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, který je rovněž právním základem stávajícího nařízení o hnojivech.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

21.Prvním cílem navrhovaných opatření je podpořit investice do výroby a zavádění účinných, bezpečných, inovativních hnojiv vyráběných z organických nebo druhotných surovin v souladu s modelem oběhového hospodářství a strategií biohospodářství tím, že se pomůže těmto výrobkům dosáhnout kritického množství prostřednictvím přístupu na celý vnitřní trh. Účinnější využívání takových hnojiv může znamenat významné přínosy pro životní prostředí, snížit závislost na dovozu kritických surovin ze zemí mimo EU, jakož i nabídnout zemědělcům širší sortiment vysoce kvalitních hnojivých výrobků. Stávající překážky volného pohybu takových výrobků, jež mají podobu rozdílných vnitrostátních regulačních rámců, nelze odstranit prostřednictvím jednostranných opatření členských států. Zejména vzájemné uznávání se v této oblasti ukázalo jako výjimečně obtížné a stává se stále závažnější překážkou vzhledem k tomu, že zájem o výrobu vysoce kvalitních hnojiv z organických nebo druhotných surovin a obchodování s nimi se zvyšuje. Opatření na úrovni EU by na druhé straně mohla zajistit volný pohyb takových hnojiv stanovením harmonizovaných kritérií pro vysokou kvalitu, bezpečnost a životní prostředí.

22.Druhým cílem je řešit kontaminaci půdy a potravin kadmiem, ke které dochází používáním hnojiv. Vzhledem k tomu, že většina hnojiv, jichž se obavy původně týkaly (tj. anorganická fosforečná hnojiva), je již harmonizována, členské státy nemohou tohoto cíle dosáhnout jednostranně. Maximální limity stanovené pro celou EU mohou na druhé straně účinně snížit množství kontaminujících látek v harmonizovaných hnojivech na bezpečnou úroveň.

•Proporcionalita

23.Prvním cílem této iniciativy je podpořit investice do výroby účinných, bezpečných, inovativních hnojiv vyráběných z organických nebo druhotných surovin v souladu s modelem oběhového hospodářství, z čehož vyplývá související pozitivní dopad na životní prostředí, snížení závislosti na dovozu a vyšší variabilita nabídky vysoce kvalitních výrobků. Iniciativa si klade za cíl dosáhnout kritického množství zajištěním vnitřního trhu pro takové produkty. Vzájemné uznávání neharmonizovaných hnojiv se v minulosti ukázalo jako velmi obtížné, zatímco harmonizační právní předpisy pro výrobky byly účinným způsobem, jak zajistit anorganickým hnojivům přístup na vnitřní trh. Z toho lze tedy vyvodit, že harmonizační právní předpisy pro hnojiva z organických nebo druhotných surovin nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro zajištění regulační jistoty požadované za účelem stimulace širokého spektra investic do oběhového hospodářství. Regulační technika zvolená v tomto návrhu ponechává hospodářským subjektům maximální flexibilitu, pokud jde o uvádění nových výrobků na trh, aniž by došlo k ohrožení bezpečnosti a kvality. Kromě toho umožňuje členským státům, aby se samy rozhodly, zda umožní uvádění neharmonizovaných hnojiv na trh, aniž by hospodářské subjekty usilující o vstup na větší trhy přišly o možnost zvolit si výhody harmonizovaného regulačního rámce.

24.Forma nařízení je považována za nejvhodnější pro harmonizaci výrobků v oblasti, která se vyznačuje takovou technickou složitostí a možnými důsledky pro potravinový řetězec a životní prostředí, jako je tomu v případě hnojiv. Tento závěr nalézá oporu ve skutečnosti, že stávající harmonizované právní předpisy pro hnojiva mají také formu nařízení.

25.Pokud jde o druhý cíl, tedy řešení kontaminace půdy a potravin kadmiem způsobené používáním hnojiv, z nichž mnohá jsou již harmonizována, považuje se stanovení maximálních limitů v právních předpisech pro výrobky za účinný prostředek řešení tohoto problému u samého zdroje. Ekonomické dopady jsou považovány za přiměřené cíli, kterým je předejít nezvratitelné kontaminaci půdy, jež by ovlivnila stávající a budoucí generace zemědělců a spotřebitelů potravin.

26.Proporcionalita je dále rozvinuta v oddíle 4.2.2 „Posouzení dopadů“.

•Volba nástroje

27.Forma nařízení je považována za nejvhodnější pro harmonizaci výrobků v oblasti, která se vyznačuje takovou technickou složitostí a možnými důsledky pro potravinový řetězec a životní prostředí, jako je tomu v případě hnojiv. Tento závěr nalézá oporu ve skutečnosti, že stávající harmonizované právní předpisy pro hnojiva mají také formu nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

28.Hodnocení ex post stávajícího nařízení o hnojivech, provedené v roce 2010, dospělo k závěru 8 , že uvedené nařízení bylo účinné při plnění svého cíle zjednodušit a harmonizovat regulační rámec, pokud jde o významnou část trhu s hnojivy.

29.Hodnocení však dospělo také k závěru, že nařízení by mohlo být účinnější při podpoře inovativních hnojiv a že by bylo třeba učinit úpravy také proto, aby bylo lépe chráněno životní prostředí. Pokud jde o organická hnojiva, která v současnosti nespadají do působnosti zmíněného nařízení, hodnocení kromě toho ukázalo, že hospodářské subjekty ani vnitrostátní orgány nepovažovaly vzájemné uznávání za nejvhodnější nástroj k zajištění volného pohybu, neboť hnojiva jsou výrobky, u nichž legitimní obavy ohledně kvality výrobku, životního prostředí a zdraví lidí mohou zdůvodňovat potřebu přísnějších pravidel.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

30.Počínaje rokem 2011 byly v průběhu přípravné fáze vedeny rozsáhlé konzultace s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami, a to zejména v rámci pracovní skupiny pro hnojiva. 9 Otázky na toto téma byly položeny v rámci veřejné konzultace týkající se oběhového hospodářství, která byla zveřejněna v květnu 2015. 10 Zúčastněné strany byly také vyzvány, aby poskytly zpětnou vazbu k Plánu přezkumu nařízení o hnojivech, který byl zveřejněn dne 22. října 2015. 11

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

31.Stávající návrh zprávy o posouzení dopadů vychází z velké míry z výše uvedeného hodnocení ex post nařízení o hnojivech uskutečněného v roce 2010 a rovněž ze studie provedené v roce 2011, která se zabývala možnostmi, jak plně harmonizovat právní předpisy EU týkající se hnojivých materiálů, včetně technické proveditelnosti a environmentálních, ekonomických a sociálních dopadů 12 .

32.Recyklací fosforu se rovněž zabývaly výzkumné projekty v rámci RP7, jejichž výsledky byly analyzovány během workshopu „Oběhové přístupy k fosforu: od výzkumu k využití“, který se konal v Berlíně dne 4. března 2015 13 . Jednou ze stanovených priorit je revidovat nařízení EU o hnojivech, aby se jeho působnost vztahovala na živiny z druhotných zdrojů (např. recyklované fosfáty) a organických zdrojů.

•Posouzení dopadů

33.Návrh je podpořen posouzením dopadů. Klíčové dokumenty týkající se posouzení dopadů nalézt na internetové stránce [Once the IAR is published, insert link to the summary sheet and to the positive opinion of the Regulatory Scrutiny Board]. Byla zohledněna stanoviska Výboru pro posuzování dopadů – byly poskytnuty lepší důkazy o tom, že rozdílné vnitrostátní normy jsou příčinou roztříštěnosti trhu, byl vyjasněn obsah jednotlivých posuzovaných možností a hlavní dopady tohoto návrhu byly lépe zdůvodněny.

34.Posouzení dopadů porovnávalo stávající situaci (dále označovanou za možnost č. 1) s dalšími čtyřmi možnostmi politiky (dále označované za možnosti č. 2–5). U všech možností č. 2–5 by byl rozsah harmonizace rozšířen na hnojiva z organických surovin a na jiné výrobky související s hnojivy a byly by zavedeny limitní hodnoty pro kontaminující látky. Tyto možnosti by stavěly na různých kontrolních mechanismech: u možnosti č. 2 by regulační technika nařízení o hnojivech, tedy schválení typu, zůstala zachována. U možnosti č. 3 by schválení typu nahradil pozitivní, vyčerpávající seznam materiálů, které lze záměrně zapracovat do hnojiva. Možnost č. 4 by dosáhla potřebné kontroly prostřednictvím „nového legislativního rámce“ („NLR“) s jedním postupem posuzování shody, jenž by byl použitelný plošně. Možnost č. 5 by pak také stavěla na NLR, ale postup posuzování shody by se lišil podle kategorií materiálu. U všech čtyř možností č. 2–5 bylo rovněž zkoumáno, zda by harmonizace měla být povinná pro všechny výrobky s danou funkcí, nebo zda by hnojiva mohla plnit požadavky harmonizovaných právních předpisů na dobrovolném základě jako alternativa ke všem platným vnitrostátním právním předpisům a vzájemnému uznávání, jak je tomu ve stávající situaci u anorganických hnojiv.

35.Konečný návrh odpovídá možnosti č. 5 ve spojení s možností dobrovolné harmonizace. Tento scénář se považoval za nejlepší volbu, neboť povede k administrativnímu zjednodušení, zejména pro hnojivé výrobky z dobře identifikovaných prvotních surovin, zajistí flexibilitu a zároveň bude zárukou, že používání harmonizovaných hnojivých výrobků nepředstavuje nepřijatelné riziko pro zdraví nebo životní prostředí.

36.Návrh ovlivní především ty výrobce inovativních hnojiv vyráběných z organických nebo druhotných surovin v souladu s modelem oběhového hospodářství, kteří budou díky výrazně jednoduššímu přístupu na vnitřní trh schopni dosáhnout kritického množství. Takoví výrobci budou těžit z této iniciativy zejména v členských státech, které nemají dostatečně velký domácí trh pro nové typy hnojiv.

37.Ovlivní také soukromé a veřejné subjekty činné v oblasti využívání odpadů (jako jsou provozovatelé čistíren odpadních vod nebo zařízení pro nakládání s odpady, kteří vyrábějí kompost nebo digestát), které budou schopny zhodnotit své výstupy, a tak se usnadní investice do této infrastruktury.

38.Řada vnitrostátních orgánů zaznamená nižší pracovní zátěž, jakmile budou vnitrostátní registrační systémy a systémy povolování hnojiv plně nebo částečně nahrazeny kontrolními mechanismy na úrovni EU.

39.Také zemědělci a jiní uživatelé hnojiv pravděpodobně zaznamenají rozšíření nabízeného sortimentu výrobků a široká veřejnost bude lépe chráněna před kontaminací půdy, vody a potravin.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

40.Návrh povede ke zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro výrobce hnojivých výrobků, kteří usilují o přístup na vnitřní trh ve více státech, jelikož takový přístup již nebude záviset na vzájemném uznávání. Zároveň s tím zabrání zákazu či omezení přístupu na trh pro výrobce, jejichž záměrem není dodržovat pravidla na úrovni EU, neboť možnost přístupu na vnitrostátní trhy za předpokladu dodržení vnitrostátních předpisů a vzájemného uznání zůstane otevřena.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

41.Návrh nebude mít žádné důsledky pro rozpočet EU. Lidské a administrativní zdroje v rámci Evropské komise zůstanou v porovnání s prováděním a sledováním stávajícího nařízení o hnojivech nezměněny.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

42.Evropská Komise bude členským státům s prováděním nařízení pomáhat a bude na jeho provádění také dohlížet. Bude rovněž analyzovat, zda je třeba vypracovat pokyny, normy nebo systémy prokazující udržitelnost hnojivých výrobků, což umožní uvádět tvrzení o udržitelnosti na etiketách výrobku.

43.Komise kromě toho zamýšlí zařadit do příloh další kategorie složkových materiálů, aby se udržel krok s technologickým vývojem umožňujícím výrobu bezpečných a účinných hnojiv z druhotných surovin získaných využitím odpadu, jako je biouhel, popel nebo struvit. Komise bude rovněž požadavky v přílohách průběžně přezkoumávat a zreviduje je, kdykoliv to bude nutné, aby se zajistila odpovídající ochrana zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnosti nebo životního prostředí.

•Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu

44.Kapitola 1 navrhovaného nařízení vymezuje předmět, oblast působnosti, definice a základní zásady volného pohybu a uvádění hnojivých výrobků s označením CE na trh. Ustanovení týkající se požadavků na výrobek odkazuje na přílohy I a II, které obsahují podstatné požadavky pro kategorie konečných výrobků v souladu s jejich zamýšlenou funkcí (příloha I), jakož i pro kategorie složkových materiálů, které mohou být v hnojivých výrobcích s označením CE obsaženy (příloha II). Odkazuje také na přílohu III, jež stanoví požadavky na označování.

45.Kapitola 2 stanoví povinnosti hospodářských subjektů zapojených do dodávání hnojivých výrobků s označením CE na trh.

46.Kapitola 3 stanoví obecnou zásadu shody hnojivých výrobků s označením CE. Odkazuje na přílohu IV, v níž se podrobně popisují postupy posuzování shody použitelné pro hnojivé výrobky s označením CE v závislosti na jejich kategoriích složkových materiálů a na jejich kategoriích funkce výrobku. Odkazuje také na přílohu V, která stanoví vzor pro EU prohlášení o shodě.

47.Kapitola 4 obsahuje ustanovení týkající se oznámených subjektů a kapitola 5 ustanovení týkající se dozoru nad trhem. Kapitola 6 stanoví podmínky, za kterých Komise přijímá akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty a kapitola 7 obsahuje závěrečná ustanovení.

2016/0084 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků s označením CE na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 14 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podmínky pro dodávání hnojiv na vnitřní trh byly částečně harmonizovány nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 15 , které se téměř výhradně týká hnojiv z těžených nebo chemicky vyráběných anorganických materiálů. Pro účely hnojení je také třeba využívat recyklované nebo organické materiály. Měly by být stanoveny harmonizované podmínky pro dodávání hnojiv vyráběných z takových recyklovaných nebo organických materiálů na celý vnitřní trh, aby tak vznikla významná pobídka pro jejich další využití. Rozsah harmonizace by proto měl být rozšířen tak, aby zahrnovala recyklované a organické materiály.

(2)Určité výrobky se používají v kombinaci s hnojivy za účelem zlepšení efektivity využívání živin a mají pozitivní dopad na snižování množství používaných hnojiv, a tím na jejich dopad na životní prostředí. Aby se usnadnil jejich volný pohyb na vnitřním trhu, měla by se harmonizace týkat nejen hnojiv, tj. výrobků, jejichž účelem je poskytovat rostlinám živiny, ale také výrobků určených ke zlepšení efektivity využívání živin rostlinami.

(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 16 stanoví pravidla pro akreditaci subjektů posuzování shody, rámec pro dozor nad trhem s výrobky a pro kontroly výrobků ze třetích zemí a obecné zásady, kterými se řídí označení CE. Uvedené nařízení by mělo být použitelné na výrobky spadající do působnosti tohoto nařízení s cílem zajistit, aby výrobky, na které se vztahuje volný pohyb zboží v rámci Unie, splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je zdraví a bezpečnost obecně, ochrana spotřebitelů a ochrana životního prostředí.

(4)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES 17 stanoví společné zásady a referenční ustanovení, jež se mají použít napříč odvětvovými právními předpisy s cílem poskytnout ucelený základ pro revizi nebo přepracování uvedených právních předpisů. Nařízení (ES) č. 2003/2003 by proto mělo být nahrazeno nařízením, které je v co největším možném rozsahu navrženo v souladu s uvedeným rozhodnutím.

(5)Nařízení (ES) č. 2003/2003 na rozdíl od většiny ostatních harmonizačních opatření vztahujících se na výrobky v právních předpisech Unie nezabraňuje dodávání neharmonizovaných hnojiv na vnitřní trh podle vnitrostátních právních předpisů a obecných pravidel Smlouvy týkajících se volného pohybu. S ohledem na velmi místní charakter určitých trhů s výrobky by tato možnost měla zůstat zachována. Soulad s harmonizovanými pravidly by proto měl zůstat dobrovolný a měl by být požadován pouze v případě výrobků, jejichž účelem je poskytovat rostlinám živiny nebo zlepšit efektivitu využívání živin rostlinami, které jsou při dodání na trh opatřeny označením CE. Toto nařízení by se proto nemělo vztahovat na výrobky, které při dodání na trh nejsou opatřeny označením CE.

(6)Různé funkce výrobku vyžadují různé požadavky na bezpečnost a kvalitu výrobků, jež jsou přizpůsobeny jejich různému určenému použití. Hnojivé výrobky s označením CE by proto měly být rozděleny do různých kategorií funkce výrobku, z nichž každá by měla podléhat specifickým požadavkům na bezpečnost a kvalitu.

(7)Také různé složkové materiály vyžadují různé požadavky na zpracování a kontrolní mechanismy, jež jsou přizpůsobeny jejich odlišné potenciální nebezpečnosti a variabilitě. Složkové materiály hnojivých výrobků s označením CE by proto měly být rozděleny do různých kategorií, z nichž každá by měla podléhat specifickým požadavkům na zpracování a kontrolním mechanismům. Mělo by být možné dodávat na trh hnojivý výrobek s označením CE, který se skládá z několika složkových materiálů z různých kategorií složkových materiálů, kde každý materiál splňuje požadavky pro kategorii, do které patří.

(8)Kontaminující látky v hnojivých výrobcích s označením CE, jako je kadmium, mohou potenciálně představovat riziko pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí, neboť se hromadí v životním prostředí a vstupují do potravinového řetězce. Jejich obsah v takových výrobcích by proto měl být omezen. Kromě toho by se mělo v hnojivých výrobcích s označením CE získávaných z biologického odpadu zamezit přítomnosti nečistot, zejména polymerů, ale také kovu a skla, nebo by jejich výskyt měl být omezen v takovém rozsahu, v jakém je to technicky proveditelné detekcí takových nečistot v odděleně sbíraném biologickém odpadu před zpracováním.

(9)Výrobkům, jež jsou v souladu se všemi požadavky tohoto nařízení, by měl být umožněn volný pohyb na vnitřním trhu. Pokud jeden nebo více složkových materiálů v hnojivém výrobku s označením CE spadá do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 18 , ale ve výrobním řetězci dosáhne bodu, po kterém už nepředstavuje závažné riziko pro zdraví lidí a zvířat („konečný bod výrobního řetězce“), znamenal by požadavek na zachování souladu výrobku s ustanoveními uvedeného nařízení zbytečnou administrativní zátěž. Takové hnojivé výrobky by proto měly být z požadavků uvedeného nařízení vyňaty. Nařízení (ES) č. 1069/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)Konečný bod výrobního řetězce by měl být stanoven pro každý příslušný složkový materiál obsahující vedlejší produkty živočišného původu v souladu s postupy stanovenými v nařízení (ES) č. 1069/2009. Pokud proces výroby podle tohoto nařízení začíná již před dosažením zmíněného konečného bodu, požadavky na zpracování podle nařízení (ES) č. 1069/2009 a tohoto nařízení by se měly na hnojivé výrobky s označením CE použít kumulativně, což znamená, že pokud obě nařízení upravují stejný parametr, použije se přísnější požadavek.

(11)Pokud hnojivé výrobky s označením CE získané z vedlejších produktů živočišného původu představují riziko pro zdraví lidí a zvířat, mělo by být možné využít ochranná opatření podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 19 , jak je tomu v případě ostatních kategorií výrobků získávaných z vedlejších produktů živočišného původu.

(12)Pokud jeden nebo více složkových materiálů pro hnojivý výrobek s označením CE spadá do působnosti nařízení (ES) č. 1069/2009 a nedosáhl konečného bodu výrobního řetězce, bylo by zavádějící poskytnout výrobku označení CE podle tohoto nařízení, neboť dodání takového výrobku na trh podléhá požadavkům nařízení (ES) č. 1069/2009. Takové výrobky by proto měly být z působnosti tohoto nařízení vyňaty.

(13)U určitých využitých odpadů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES 20 byla identifikována tržní poptávka po jejich využití jako hnojivé výrobky. Kromě toho je třeba stanovit určité požadavky na odpad používaný jako vstupní materiál při procesu využití, na postupy a techniky zpracování, jakož i na hnojivé výrobky získané v procesu využití, aby se zajistilo, že používání takových výrobků nepovede k celkovým nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí. Pro hnojivé výrobky s označením CE by takové požadavky měly být stanoveny v tomto nařízení. Jakmile proto takové výrobky dosáhnou souladu se všemi požadavky tohoto nařízení, neměly by už být považovány za odpad ve smyslu směrnice 2008/98/ES.

(14)Určité látky a směsi, běžně označované jako agronomické přísady, zlepšují způsob uvolňování živin z hnojiva. Látky a směsi, které se dodávají na trh se záměrem přidání do hnojivých výrobků s označením CE pro tento účel, by měly splňovat určitá kritéria účinnosti, za které nese odpovědnost výrobce zmíněných látek či směsí, a proto by jako takové měly být považovány za hnojivé výrobky s označením CE, na které se vztahuje toto nařízení. Kromě toho by hnojivé výrobky s označením CE obsahující takové látky nebo směsi měly podléhat určitým kritériím účinnosti a bezpečnosti. Takové látky a směsi by proto také měly být regulovány jako složkové materiály pro hnojivé výrobky s označením CE.

(15)Určité látky, směsi a mikroorganismy, běžně označované jako pomocné rostlinné přípravky, nejsou jako takové živinami, avšak přesto stimulují procesy výživy rostlin. Pokud je výlučným účelem takových výrobků zlepšit efektivitu využívání živin rostlinami, zvýšit toleranci vůči abiotickému stresu nebo kvalitativní znaky plodiny, jsou svojí povahou podobnější hnojivým výrobkům než většině kategorií přípravků na ochranu rostlin. Takové výrobky by proto mělo být možné opatřit označením CE podle tohoto nařízení a měly by být vyňaty z působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 21 . Nařízení (ES) č. 1107/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)Výrobky s jednou nebo více funkcemi, z nichž jedna spadá do působnosti nařízení (ES) č. 1107/2009, by měly zůstat pod kontrolou, která je pro takové výrobky určena a stanovena v uvedeném nařízení. Pokud takové výrobky mají rovněž funkci hnojivého výrobku, bylo by zavádějící poskytnout jim označení CE podle tohoto nařízení, jelikož dodání přípravku na ochranu rostlin na trh je podmíněno povolením přípravku platným v dotčeném členském státě. Takové výrobky by proto měly být z působnosti tohoto nařízení vyňaty.

(17)Toto nařízení by nemělo bránit uplatňování stávajících právních předpisů Unie týkajících se aspektů ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí, na něž se toto nařízení nevztahuje. Toto nařízení by se tedy mělo použít, aniž by byly dotčeny směrnice Rady 86/278/EHS 22 , směrnice Rady 89/391/EHS 23 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 24 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 25 , nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 26 , směrnice Rady 2000/29/ES 27 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 98/2013 28 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 29 .

(18)Pokud hnojivý výrobek s označením CE obsahuje látku nebo směs ve smyslu nařízení (ES) č. 1907/2006, měla by být prostřednictvím registrace podle uvedeného nařízení stanovena bezpečnost jeho složkových látek pro určené použití. Požadavky na informace by měly zajistit, že bezpečnost určeného použití hnojivého výrobku s označením CE je prokázána způsobem, který je srovnatelný se způsobem, jehož bylo dosaženo prostřednictvím jiných regulačních režimů v případě výrobků určených pro použití na orné půdě nebo plodinách, a to zejména prostřednictvím vnitrostátních předpisů členských států o hnojivech a nařízení (ES) č. 1107/2009. Jestliže tedy skutečné množství uvedené na trh nedosahuje 10 tun na společnost a rok, měly by se jako podmínka pro dodávání na trh podle tohoto nařízení výjimečně použít požadavky na informace stanovené nařízením (ES) č. 1907/2006 pro registraci látek v množství 10 až 100 tun.

(19)Jestliže skutečné množství látek v hnojivých výrobcích s označením CE, na něž se vztahuje toto nařízení, přesahuje 100 tun, měly by se doplňkové požadavky na informace stanovené v nařízení (ES) č. 1907/2006 použít přímo na základě uvedeného nařízení. Používání ostatních ustanovení nařízení (ES) č. 1907/2006 by také mělo zůstat tímto nařízením nedotčeno.

(20)Lze očekávat, že blend různých hnojivých výrobků s označením CE, z nichž každý byl s úspěchem podroben posouzení shody s příslušnými požadavky pro takový materiál, je sám vhodný pro použití jako hnojivý výrobek s označením CE, s výhradou splnění pouze určitých doplňkových požadavků opodstatněných mísením. Aby se proto předešlo zbytečné administrativní zátěži, měly by takové blendy patřit do samostatné kategorie, pro kterou by posuzování shody mělo být omezeno na doplňkové požadavky opodstatněné mísením.

(21)Odpovědnost za soulad hnojivých výrobků s označením CE s tímto nařízením by měly nést hospodářské subjekty podle své úlohy v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany aspektů veřejného zájmu, na které se vztahuje toto nařízení, jakož i spravedlivá hospodářská soutěž na vnitřním trhu.

(22)Je třeba stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající úloze jednotlivých hospodářských subjektů v dodavatelském a distribučním řetězci.

(23)Vzhledem k tomu, že výrobce zná podrobně proces navrhování a výroby, má nejlepší možnosti provést postup posuzování shody. Posuzování shody hnojivých výrobků s označením CE by tedy mělo zůstat výhradně povinností výrobce.

(24)Je nezbytné zajistit, aby hnojivé výrobky s označením CE z třetích zemí vstupující na vnitřní trh splňovaly požadavky tohoto nařízení, a zejména aby je jejich výrobci podrobili řádným postupům posuzování shody. Mělo by být proto stanoveno, že dovozci mají zajistit, aby hnojivé výrobky s označením CE, které uvádějí na trh, byly v souladu s požadavky tohoto nařízení a aby na trh neuváděli hnojivé výrobky s označením CE, které s těmito požadavky v souladu nejsou či které představují riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí. Mělo by být rovněž stanoveno, že takoví dovozci mají zajistit, aby byly provedeny postupy posuzování shody a aby označení hnojivých výrobků s označením CE a dokumentace vypracovaná výrobci byly k dispozici ke kontrole prováděné příslušnými vnitrostátními orgány.

(25)Při uvádění hnojivého výrobku s označením CE na trh by měl dovozce na jeho obalu uvést své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž jej lze kontaktovat, aby se umožnil dozor nad trhem.

(26)Jelikož distributor dodává hnojivý výrobek s označením CE na trh poté, co jej na trh uvedl výrobce nebo dovozce, měl by jednat s náležitou péčí, aby zajistil, že jeho nakládání s hnojivým výrobkem neovlivní nepříznivě soulad výrobku s tímto nařízením.

(27)Hospodářský subjekt, který buď uvede hnojivý výrobek s označením CE na trh pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo jej upraví tak, že to může ovlivnit shodu s ustanoveními tohoto nařízení, by měl být považován za výrobce a měl by převzít povinnosti výrobce.

(28)Vzhledem k tomu, že jsou distributoři a dovozci blízko trhu, měli by být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které plní příslušné vnitrostátní orgány, a měli by být povinni aktivně se zúčastnit a poskytovat těmto orgánům všechny nezbytné informace týkající se hnojivého výrobku s označením CE.

(29)Zajištění zpětné vysledovatelnosti hnojivého výrobku s označením CE v celém dodavatelském řetězci napomáhá zjednodušení a zvýšení účinnosti dozoru nad trhem. Účinný systém zpětné vysledovatelnosti usnadňuje orgánům dozoru nad trhem jejich úkol vysledovat hospodářské subjekty, které dodaly na trh nevyhovující hnojivé výrobky s označením CE. Pokud hospodářské subjekty uchovávají informace pro účely identifikace jiných hospodářských subjektů, neměly by mít povinnost aktualizovat tyto informace o jiných hospodářských subjektech, které jim buď dodaly hnojivý výrobek s označením CE, nebo kterým samy hnojivý výrobek s označením CE dodaly, neboť takové aktualizované informace obvykle nemívají k dispozici.

(30)Za účelem zjednodušení posuzování shody s požadavky na bezpečnost a kvalitu je nezbytné stanovit předpoklad shody pro hnojivé výrobky s označením CE, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami přijatými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 30 .

(31)Pokud harmonizované normy nebyly přijaty nebo nepokrývají všechny prvky požadavků na kvalitu a bezpečnost stanovené v tomto nařízení dostatečně podrobně, může být třeba stanovit jednotné podmínky pro provádění těchto požadavků. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými se takové podmínky stanoví ve společných specifikacích. Z důvodů právní jistoty by mělo být upřesněno, že hnojivé výrobky s označením CE musí takové specifikace splňovat, a to i tehdy, pokud jsou považovány za vyhovující harmonizovaným normám.

(32)Aby hospodářské subjekty mohly prokázat, že hnojivé výrobky s označením CE dodávané na trh splňují požadavky, a aby to příslušné orgány mohly ověřit, je třeba stanovit postupy posuzování shody. Rozhodnutí č. 768/2008/ES stanoví moduly postupů posuzování shody od nejmírnějšího po nejpřísnější podle míry souvisejícího rizika a požadované úrovně bezpečnosti. Pro účely zajištění souladu mezi jednotlivými odvětvími, jakož i s cílem vyhnout se ad hoc variantám, by postupy posuzování shody měly být vybrány z těchto modulů. Je však nutné tyto moduly přizpůsobit, aby byly zohledněny specifické aspekty hnojivých výrobků. Zejména je nutné posílit systémy kvality a zapojení oznámených subjektů do posuzování shody určitých hnojivých výrobků s označením CE získávaných z využitého odpadu.

(33)S cílem zajistit, aby hnojiva s označením CE typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku neohrožovala bezpečnost a aby taková hnojiva nebyla používána pro jiné účely, než pro které jsou určena, například jako výbušniny, měla by tato hnojiva podléhat specifickým požadavkům týkajícím se zkoušky odolnosti vůči výbuchu a zpětné vysledovatelnosti.

(34)Aby se zajistil účinný přístup k informacím pro účely dozoru nad trhem, měly by být informace týkající se souladu se všemi akty Unie platnými pro hnojivé výrobky s označením CE poskytovány ve formě jediného EU prohlášení o shodě. Za účelem snížení administrativní zátěže hospodářských subjektů může mít toto jediné EU prohlášení o shodě podobu složky tvořené příslušnými jednotlivými prohlášeními o shodě.

(35)Označení CE, které vyjadřuje shodu hnojivého výrobku, je viditelným výsledkem celého postupu zahrnujícího posuzování shody v širším smyslu. Obecné zásady, jimiž se označení CE řídí, a jeho vztah k jiným označením, jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 765/2008. Měla by být stanovena specifická pravidla týkající se umisťování označení CE v případě hnojivých výrobků.

(36)Určité postupy posuzování shody stanovené v tomto nařízení vyžadují zapojení subjektů posuzování shody, které členské státy oznámily Komisi.

(37)Je nezbytné, aby všechny oznámené subjekty vykonávaly své povinnosti na stejné úrovni a za podmínek rovné hospodářské soutěže. K tomu je třeba stanovit povinné požadavky na subjekty posuzování shody, které si přejí být oznámeny za účelem poskytování služeb posuzování shody.

(38)Pokud subjekt posuzování shody prokáže, že splňuje kritéria stanovená harmonizovanými normami, předpokládá se, že splňuje odpovídající požadavky stanovené v tomto nařízení.

(39)Za účelem zajištění jednotné úrovně kvality při provádění posuzování shody hnojivých výrobků s označením CE je rovněž nezbytné stanovit požadavky na oznamující orgány a ostatní subjekty zapojené do posuzování, oznamování a kontroly oznámených subjektů.

(40)Systém stanovený v tomto nařízení by měl být doplněn akreditačním systémem stanoveným v nařízení (ES) č. 765/2008. Vzhledem k tomu, že akreditace je základním prostředkem ověřování způsobilosti subjektů posuzování shody, měla by být používána rovněž pro účely oznamování.

(41)Kvůli proměnlivé povaze určitých složkových materiálů hnojivého výrobku a potenciálně nezvratné povaze některých škod, ke kterým by mohla vést expozice půdy a plodin nečistotám, by jediným způsobem prokázání odborné způsobilosti subjektů posuzování shody měla být transparentní akreditace stanovená v nařízení (ES) č. 765/2008 zajišťující nezbytnou míru důvěry v osvědčení o shodě hnojivých výrobků s označením CE obsahujících tyto složky.

(42)Subjekty posuzování shody často zadávají část svých činností souvisejících s posuzováním shody subdodavatelům nebo dceřiným společnostem. V zájmu zachování úrovně ochrany požadované pro hnojivé výrobky s označením CE, které mají být uvedeny na trh, je nezbytné, aby subdodavatelé a dceřiné společnosti provádějící posuzování shody splňovali při plnění úkolů posuzování shody stejné požadavky jako oznámené subjekty. Je proto důležité, aby se posuzování způsobilosti a výkonnosti subjektů, jež mají být oznámeny, a kontrola již oznámených subjektů týkaly rovněž činností, které provádí subdodavatelé a dceřiné společnosti.

(43)Je nezbytné zajistit účinnost a transparentnost postupu oznamování, a zejména ho přizpůsobit novým technologiím, a umožnit tak oznamování on-line.

(44)Vzhledem k tomu, že se služby nabízené oznámenými subjekty mohou týkat hnojivých výrobků s označením CE dodávaných na trh v celé Unii, je vhodné dát ostatním členským státům a Komisi možnost vznést námitky týkající se oznámeného subjektu. Je proto důležité stanovit dobu, během níž bude možné vyjasnit veškeré pochyby nebo obavy týkající se způsobilosti subjektů posuzování shody, dříve než začnou fungovat jako oznámené subjekty.

(45)Z důvodu zjednodušení přístupu na trh je zásadní, aby oznámené subjekty používaly postupy posuzování shody, aniž by zbytečně zatěžovaly hospodářské subjekty. Ze stejného důvodu a v zájmu zajištění rovného zacházení s hospodářskými subjekty je třeba zajistit jednotné technické používání postupů posuzování shody. Toho lze nejlépe dosáhnout vhodnou koordinací a spoluprací mezi oznámenými subjekty.

(46)V zájmu právní jistoty je nezbytné objasnit, že se na hnojivé výrobky s označením CE spadající do působnosti tohoto nařízení vztahují pravidla týkající se dozoru nad vnitřním trhem a kontroly výrobků vstupujících na vnitřní trh stanovená v nařízení (ES) č. 765/2008. Toto nařízení by nemělo členským státům bránit ve volbě příslušných orgánů, které tyto úkoly budou provádět.

(47)Hnojivé výrobky s označením CE by měly být uváděny na trh pouze tehdy, pokud jsou dostatečně účinné a nepředstavují nepřijatelná rizika pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, jsou-li řádně skladovány a používány k určenému účelu a za podmínek používání, které lze rozumně předvídat, tedy používání, které může vyplývat z dovoleného a snadno předvídatelného lidského chování. Proto by měly být stanoveny požadavky na bezpečnost a kvalitu a také vhodné kontrolní mechanismy. Kromě toho by určené použití hnojivých výrobků s označením CE nemělo vést k tomu, že potraviny nebo krmiva přestanou být bezpečné.

(48)Nařízení (ES) č. 2003/2003 stanoví ochranný postup, který Komisi umožňuje přezkoumat důvodnost opatření, které členský stát přijal proti hnojivům ES, jež jsou považována za riziková. V zájmu zvýšení transparentnosti a zkrácení doby zpracování je nezbytné stávající ochranný postup zlepšit s cílem dosáhnout jeho větší účinnosti a využít odborných znalostí členských států.

(49)Stávající systém by měl být doplněn postupem, na jehož základě jsou zúčastněné strany informovány o plánovaných opatřeních, pokud jde o hnojivé výrobky s označením CE představující nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí. Tento postup by měl rovněž orgánům dozoru nad trhem umožnit, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly jednat co nejdříve, pokud jde o takové hnojivé výrobky.

(50)Pokud členské státy a Komise souhlasí, že opatření přijaté členským státem je důvodné, měl by se vyžadovat další zásah Komise pouze v případech, kdy lze nesoulad s právními předpisy přisuzovat nedostatkům v harmonizované normě, a pak by se měl použít postup formální námitky proti harmonizovaným normám stanovený v nařízení (EU) č. 1025/2012. 

(51)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 31 .

(52)Pro přijímání prováděcích aktů, jimiž se oznamující členský stát žádá, aby přijal nezbytná nápravná opatření vůči oznámeným subjektům, které nesplňují nebo již nesplňují požadavky pro své oznámení, by se měl použít poradní postup, jelikož takové akty nespadají do působnosti čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011.

(53)Pro přijímání prováděcích aktů týkajících se vyhovujících hnojivých výrobků s označením CE, které představují nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, by se měl použít přezkumný postup, jelikož takové akty spadají do působnosti čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011. Ze stejného důvodu by měl být uvedený postup rovněž používán pro přijímání, změny nebo zrušení společných specifikací.

(54)Komise by měla prostřednictvím prováděcích aktů stanovit, zda jsou opatření přijatá členskými státy ohledně nevyhovujících hnojivých výrobků s označením CE důvodná, či nikoli. Jelikož se tyto akty budou týkat otázky, zda jsou vnitrostátní opatření důvodná, není třeba, aby tyto akty podléhaly kontrole ze strany členských států.

(55)Slibného technického pokroku bylo dosaženo v oblasti recyklace odpadu, jako je recyklace fosforu z kalu z čistíren odpadních vod, a při výrobě hnojivých výrobků z vedlejších produktů živočišného původu, jako je biouhel. Po vědecké analýze výrobních postupů a stanovení požadavků na zpracování na úrovni Unie by výrobky, které obsahují takové materiály nebo se z takových materiálů skládají, měly mít bez zbytečného prodlení přístup na vnitřní trh. Za tímto účelem by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o vymezení širších nebo dalších kategorií hnojivých výrobků s označením CE nebo složkových materiálů, které lze používat při výrobě takových výrobků. U vedlejších produktů živočišného původu by kategorie složkových materiálů měly být rozšířeny nebo doplněny, pouze pokud byl v souladu s postupy stanovenými v nařízení (ES) č. 1069/2009 stanoven konečný bod výrobního řetězce, neboť vedlejší produkty živočišného původu, pro něž nebyl stanoven konečný bod, jsou v každém případě z působnosti tohoto nařízení vyňaty.

(56)Kromě toho by mělo být možné okamžitě reagovat na nová zjištění týkající se podmínek, aby hnojivé výrobky s označením CE byly dostatečně účinné, a na nová posouzení rizik týkajících se zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnosti nebo životního prostředí. Za tímto účelem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změnu požadavků platných pro různé kategorie hnojivých výrobků s označením CE.

(57)Při výkonu těchto pravomocí je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(58)Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(59)Je třeba stanovit přechodná opatření, jež umožní dodávat na trh hnojiva ES, která byla uvedena na trh v souladu s nařízením (ES) č. 2003/2003 před datem použitelnosti tohoto nařízení, aniž by takové výrobky musely splňovat další požadavky na výrobek. Distributoři by proto měli být oprávněni dodávat hnojiva ES, která byla uvedena na trh, konkrétně zásoby nacházející se již v distribučním řetězci, před datem použitelnosti tohoto nařízení.

(60)Je nezbytné poskytnout hospodářským subjektům dostatek času, aby splnily své povinnosti podle tohoto nařízení, a členským státům, aby vytvořily správní infrastrukturu nezbytnou pro jeho použití. Nařízení by se proto mělo použít až ode dne, kdy lze rozumně očekávat dokončení těchto příprav.

(61)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit fungování vnitřního trhu a zároveň to, aby hnojivé výrobky s označením CE na trhu splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin, bezpečnosti a životního prostředí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1
Obecná ustanovení

Článek 1
Oblast působnosti

1.Toto nařízení se použije na hnojivé výrobky s označením CE.

Toto nařízení se však nepoužije na tyto produkty a výrobky:

a)vedlejší produkty živočišného původu, na které se vztahují požadavky nařízení (ES) č. 1069/2009;

b)přípravky na ochranu rostlin, na které se vztahuje působnost nařízení (ES) č. 1107/2009.

2.Tímto nařízením není dotčeno použití těchto aktů:

a)směrnice 86/278/EHS;

b)směrnice 89/391/EHS;

c)nařízení (ES) č. 1907/2006;

d)nařízení (ES) č. 1272/2008;

e)nařízení (ES) č. 1881/2006;

f)směrnice 2000/29/ES;

g)nařízení (EU) č. 98/2013;

h)nařízení (EU) č. 1143/2014.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„hnojivým výrobkem“ látka, směs, mikroorganismus nebo jakýkoli jiný materiál, který je použit nebo který je určen k použití, buď samostatně nebo smíchán s jiným materiálem, na rostlinách nebo jejich rhizosféře za účelem poskytnutí živiny rostlinám nebo ke zlepšení jejich efektivity využívání živin;

2)„hnojivým výrobkem s označením CE“ hnojivý výrobek, který je při dodání na trh opatřen označením CE;

3)„látkou“ látka ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006;

4)„směsí“ směs ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1907/2006;

5)„mikroorganismem“ mikroorganismus ve smyslu čl. 3 odst. 15 nařízení (ES) č. 1107/2009;

6)„dodáním na trh“ dodání hnojivého výrobku s označením CE k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

7)„uvedením na trh“ první dodání hnojivého výrobku s označením CE na trh Unie;

8)„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí hnojivý výrobek s označením CE nebo dává hnojivý výrobek s označením CE navrhnout nebo vyrobit a tento hnojivý výrobek uvádí na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou;

9)„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění vymezených úkolů;

10)„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie hnojivý výrobek s označením CE ze třetí země;

11)„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která dodává hnojivý výrobek s označením CE na trh;

12)„hospodářskými subjekty“ výrobci, zplnomocnění zástupci, dovozci a distributoři;

13)„technickou specifikací“ dokument, jenž předepisuje technické požadavky, které má hnojivý výrobek s označením CE splňovat;

14)„harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;

15)„akreditací“ akreditace ve smyslu čl. 2 odst. 10 nařízení (ES) č. 765/2008;

16)„vnitrostátním akreditačním orgánem“ vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu čl. 2 odst. 11 nařízení (ES) č. 765/2008;

17)„posuzováním shody“ postup k prokázání, zda byly splněny požadavky stanovené v tomto nařízení týkající se hnojivého výrobku s označením CE;

18)„subjektem posuzování shody“ subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody, včetně zkoušení, certifikace a inspekce;

19)„stažením z oběhu“ opatření, jehož cílem je dosáhnout navrácení hnojivého výrobku s označením CE, který již byl zpřístupněn konečnému uživateli;

20)„stažením z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl hnojivý výrobek s označením CE, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;

21)„označením CE“ označení, kterým výrobce vyjadřuje, že hnojivý výrobek je ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie, které upravují jeho umisťování.

22)„harmonizačními právními předpisy Unie“ veškeré právní předpisy Unie harmonizující podmínky uvádění výrobků na trh.

Článek 3
Volný pohyb

Členské státy nesmí bránit tomu, aby byly na trh dodávány hnojivé výrobky s označením CE, které jsou v souladu s tímto nařízením.

Článek 4
Požadavky na výrobek

1.Hnojivý výrobek s označením CE musí

a)splňovat požadavky stanovené v příloze I pro příslušnou kategorii funkce výrobku;

b)splňovat požadavky stanovené v příloze II pro příslušnou kategorii nebo kategorie složkových materiálů;

c)být označen v souladu s požadavky na označování stanovenými v příloze III.

2.U všech aspektů, na něž se nevztahuje příloha I nebo II, musí hnojivé výrobky s označením CE splňovat požadavek, aby jejich použití podle návodu k použití nevedlo k tomu, že potraviny nebo krmiva rostlinného původu přestanou být bezpečné ve smyslu článků 14 a 15 nařízení (ES) č. 178/2002.

Článek 5
Dodání na trh

Hnojivé výrobky s označením CE mohou být dodány na trh, pouze pokud splňují požadavky tohoto nařízení.

Kapitola 2
Povinnosti hospodářských subjektů

Článek 6
Povinnosti výrobců

1.Při uvádění hnojivých výrobků s označením CE na trh výrobci zajistí, aby tyto výrobky byly navrženy a vyrobeny v souladu s požadavky stanovenými v příloze I pro příslušnou kategorii funkce výrobku a požadavky stanovenými v příloze II pro příslušnou kategorii nebo kategorie složkových materiálů.

2.Před uvedením hnojivých výrobků s označením CE na trh vypracují výrobci technickou dokumentaci a provedou nebo nechají provést příslušný postup posuzování shody uvedený v článku 14. Byl-li uvedeným postupem prokázán soulad takového hnojivého výrobku s příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení, umístí výrobci označení CE, vypracují EU prohlášení o shodě a zajistí, že toto prohlášení bude přiloženo k hnojivému výrobku při uvedení na trh.

3.Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu deseti let od uvedení hnojivého výrobku s označením CE, kterého se zmíněné doklady týkají, na trh.

4.Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky nimž hnojivé výrobky s označením CE, které jsou součástí sériové výroby, zůstanou ve shodě s tímto nařízením. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám výrobní metody nebo parametrům takových hnojivých výrobků a změnám harmonizovaných norem, společných specifikací uvedených v článku 13 nebo jiných technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje shoda hnojivého výrobku s označením CE.

Je-li to vhodné vzhledem k výkonnosti hnojivého výrobku s označením CE nebo rizikům, která výrobek představuje, provádějí výrobci zkoušky vzorků takových hnojivých výrobků dodaných na trh a šetření a v případě potřeby vedou knihy stížností, nevyhovujících hnojivých výrobků s označením CE a záznamy o případech stažení takových výrobků z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.

5.Výrobci zajistí, aby bylo na obalu hnojivých výrobků s označením CE, které uvedli na trh, uvedeno číslo typu či série nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy jsou hnojivé výrobky dodávány bez obalu, aby byla požadovaná informace uvedena v dokladu přiloženém ke každému hnojivému výrobku.

6.Výrobci uvedou na obalu hnojivého výrobku s označením CE, nebo v případech, kdy je hnojivý výrobek dodáván bez obalu, v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat. Poštovní adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.

7.Výrobci zajistí, aby byly hnojivé výrobky s označením CE označeny v souladu s přílohou III, nebo aby v případech, kdy je hnojivý výrobek dodáván bez obalu, bylo označení uvedeno v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku a v okamžiku uvedení výrobku na trh bylo k dispozici pro účely kontroly. Označení musí být v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům, který určí dotčený členský stát, a musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.

8.Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek s označením CE, který uvedli na trh, není ve shodě s tímto nařízením, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto hnojivého výrobku do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu.

Dále, výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivé výrobky s označením CE, které uvedli na trh, představují nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, o tom informují neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž hnojivé výrobky dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

9.Výrobci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci, v tištěné nebo elektronické podobě, nezbytné k prokázání shody hnojivého výrobku s označením CE s tímto nařízením, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná hnojivými výrobky s označením CE, které uvedli na trh.

10.Výrobce předloží příslušnému orgánu členského státu určení zprávu o zkoušce odolnosti vůči výbuchu, která je stanovena v příloze IV pro tyto hnojivé výrobky s označením CE:

a)jednosložková nebo vícesložková tuhá anorganická hnojiva s makroživinami, typu dusičnanu amonného, s vysokým obsahem dusíku vymezená v kategorii funkce výrobku 1 (C) (I) (a) (i–ii) (A) v příloze I;

b)blendy hnojivých výrobků vymezené v kategorii funkce výrobku 7 v příloze I, které obsahují hnojivo uvedené v písmenu a).

Zpráva musí být předložena nejméně pět dnů před uvedením těchto výrobků na trh.

Článek 7
Zplnomocněný zástupce

1.Výrobce může písemným pověřením jmenovat zplnomocněného zástupce.

Součástí pověření zplnomocněného zástupce nesmějí být povinnosti stanovené v čl. 6 odst. 1 a povinnost vypracovat technickou dokumentaci uvedenou v čl. 6 odst. 2.

2.Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:

a)uchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem po dobu deseti let od uvedení hnojivého výrobku s označením CE, na který se vztahují uvedené doklady, na trh;

b)poskytnout příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody hnojivého výrobku s označením CE;

c)spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány na jejich žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná hnojivými výrobky s označením CE, na které se vztahuje jeho pověření.

Článek 8
Povinnosti dovozců

1.Dovozci mohou uvádět na trh pouze hnojivé výrobky s označením CE, které jsou v souladu s právními předpisy.

2.Před uvedením hnojivého výrobku s označením CE na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody uvedený v článku 14. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby k hnojivému výrobku s označením CE bylo přiloženo EU prohlášení o shodě a požadované doklady a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 6 odst. 5 a 6. Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že hnojivý výrobek s označením CE není ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v příloze I, příloze II nebo v příloze III, nesmí uvést hnojivý výrobek na trh, dokud nebude uveden do shody. Dále, pokud hnojivý výrobek s označením CE představuje nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, musí o tom být výrobce, jakož i orgány dozoru nad trhem dovozcem informováni.

3.Dovozci uvedou na obalu hnojivého výrobku s označením CE, nebo v případech, kdy je hnojivý výrobek s označením CE dodáván bez obalu, v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.

4.Dovozci zajistí, aby byl hnojivý výrobek s označením CE označen v souladu s přílohou III v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům, který určí dotčený členský stát.

5.Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za hnojivý výrobek s označením CE odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly soulad výrobku s požadavky na bezpečnost a kvalitu stanovenými v příloze I nebo s požadavky na označování stanovenými v příloze III.

6.Je-li to vhodné vzhledem k výkonnosti hnojivého výrobku s označením CE nebo rizikům, která výrobek představuje, provádějí dovozci zkoušky vzorků takových hnojivých výrobků dodaných na trh a šetření a v případě potřeby vedou knihy stížností, nevyhovujících hnojivých výrobků s označením CE a záznamy o případech stažení takových výrobků z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.

7.Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek s označením CE, který uvedli na trh, není ve shodě s tímto nařízením, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto hnojivého výrobku do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu.

Dále, dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivé výrobky s označením CE, které uvedli na trh, představují nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, o tom informují neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž hnojivý výrobek dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

8.Dovozci po dobu deseti let od uvedení hnojivého výrobku s označením CE na trh uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a zajišťují, aby těmto orgánům mohla být na požádání předložena technická dokumentace.

9.Dovozci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci, v tištěné nebo elektronické podobě, nezbytné k prokázání shody hnojivého výrobku s označením CE, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná hnojivými výrobky s označením CE, které uvedli na trh.

10.Dovozce předloží příslušnému orgánu členského státu určení zprávu o zkoušce odolnosti vůči výbuchu, která je stanovena v příloze IV pro tyto hnojivé výrobky s označením CE:

a)jednosložková nebo vícesložková tuhá anorganická hnojiva s makroživinami, typu dusičnanu amonného, s vysokým obsahem dusíku vymezená v kategorii funkce výrobku 1 (C) (I) (a) (i–ii) (A) v příloze I;

b)blendy hnojivých výrobků vymezené v kategorii funkce výrobku 7 v příloze I, které obsahují hnojivo uvedené v písmenu a).

Zpráva musí být předložena nejméně pět dnů před uvedením těchto výrobků na trh.

Článek 9
Povinnosti distributorů

1.Při dodávání hnojivého výrobku s označením CE na trh distributoři jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky tohoto nařízení.

2.Před dodáním hnojivého výrobku s označením CE na trh distributoři ověří, zda je k němu přiloženo EU prohlášení o shodě a požadované doklady, zda je označen v souladu s přílohou III v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům v členském státě, v němž má být hnojivý výrobek s označením CE dodán na trh, a zda výrobce a dovozce splnili příslušné požadavky stanovené v čl. 6 odst. 5 a 6 a v čl. 8 odst. 3.

Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že hnojivý výrobek s označením CE není ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v příloze I, příloze II nebo v příloze III, nesmí dodat hnojivý výrobek na trh, dokud nebude uveden do shody. Dále, pokud hnojivý výrobek s označením CE představuje nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.

3.Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za hnojivý výrobek s označením CE odpovědnost, skladovací a přepravní podmínky neohrožovaly soulad výrobku s požadavky na bezpečnost a kvalitu stanovenými v příloze I nebo s požadavky na označování stanovenými v příloze III.

4.Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek s označením CE, který dodali na trh, není ve shodě s tímto nařízením, zajistí, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto hnojivého výrobku do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu.

Dále, distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivé výrobky s označením CE, které dodali na trh, představují nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, o tom informují neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž hnojivý výrobek s označením CE dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o přijatých nápravných opatřeních.

5.Distributoři poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci, v tištěné nebo elektronické podobě, nezbytné k prokázání shody hnojivého výrobku s označením CE. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit rizika vyvolaná hnojivými výrobky s označením CE, které dodali na trh.

Článek 10
Případy, kdy se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory

Dovozce nebo distributor je pro účely tohoto nařízení považován za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce podle článku 6, pokud uvede hnojivý výrobek s označením CE na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví hnojivý výrobek s označením CE, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s tímto nařízením.

Článek 11
Identifikace hospodářských subjektů

1.Hospodářské subjekty na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikují:

a)každý hospodářský subjekt, který jim dodal hnojivý výrobek s označením CE;

b)každý hospodářský subjekt, kterému dodaly hnojivý výrobek s označením CE.

2.Hospodářské subjekty musí být schopny poskytnout informace uvedené v odstavci 1 po dobu deseti let poté, co jim byl hnojivý výrobek s označením CE dodán, a po dobu deseti let poté, co hnojivý výrobek s označením CE dodaly.

Kapitola 3
Shoda hnojivých výrobků s označením CE

Článek 12
Předpoklad shody

Aniž jsou dotčeny společné specifikace uvedené v článku 13, předpokládá se, že hnojivé výrobky s označením CE, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v přílohách I, II a III, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.

Článek 13
Společné specifikace

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví společné specifikace, jejichž dodržování zajistí shodu s požadavky stanovenými v přílohách I, II a III, na které se tyto specifikace nebo jejich části vztahují. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 3.

Článek 14
Postupy posuzování shody

1.Posuzování shody hnojivého výrobku s označením CE s požadavky tohoto nařízení musí být prováděno prostřednictvím postupu posuzování shody uvedeného v příloze IV.

2.Záznamy a korespondence vztahující se k postupům posuzování shody se vypracují v úředním jazyce (úředních jazycích) členského státu, ve kterém je oznámený subjekt provádějící postupy posuzování shody usazen, nebo v jazyce, který je pro tento subjekt přijatelný.

Článek 15
EU prohlášení o shodě

1.EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění požadavků uvedených v přílohách I, II a III.

2.EU prohlášení o shodě musí být vypracováno podle vzoru uvedeného v příloze V, musí obsahovat prvky stanovené v příslušných modulech uvedených v příloze IV a musí být průběžně aktualizováno. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž se hnojivý výrobek s označením CE uvádí nebo dodává na trh.

3.Pokud se na hnojivý výrobek s označením CE vztahuje více než jeden akt Unie vyžadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro všechny tyto akty Unie jediné EU prohlášení o shodě. V tomto prohlášení musí být uvedeny dotčené akty Unie a odkazy na jejich vyhlášení. Může mít podobu složky tvořené příslušnými jednotlivými prohlášeními o shodě.

4.Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá výrobce odpovědnost za shodu hnojivého výrobku s označením CE s požadavky stanovenými v tomto nařízení.

Článek 16
Obecné zásady označení CE

Označení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.

Článek 17
Pravidla a podmínky pro umístění označení CE

1.Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na průvodní doklady, a pokud se hnojivý výrobek s označením CE dodává v balené formě, umístí se na obal.

2.Označení CE se umístí před uvedením hnojivého výrobku s označením CE na trh.

3.Za označením CE následuje identifikační číslo oznámeného subjektu zapojeného do posuzování shody uvedeného v modulu D1 přílohy IV.

Identifikační číslo oznámeného subjektu umístí sám subjekt, nebo je umístí podle jeho pokynů výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce.

4.Členské státy vycházejí ze stávajících mechanismů, aby zajistily řádné uplatňování režimu označování CE, a přijmou odpovídající opatření v případě nesprávného použití tohoto označení.

Článek 18
Stav, kdy odpad přestává být odpadem

Hnojivý výrobek s označením CE, který byl předmětem některého způsobu využití a splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, se považuje za vyhovující podmínkám stanoveným v čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/98/ES, a proto musí být považován za výrobek, který přestal být odpadem.

Kapitola 4
OZNAMOVÁNÍ SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY

Článek 19
Oznámení

Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty, které jsou oprávněné vykonávat jako třetí strany úkoly posuzování shody podle tohoto nařízení.

Článek 20
Oznamující orgány

1.Členské státy určí oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů, včetně souladu s článkem 25.

2.Členské státy mohou rozhodnout, že posuzování a kontrolu podle odstavce 1 provádí vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008 a v souladu s ním.

3.Pokud oznamující orgán přenese posuzování, oznamování nebo kontrolu podle odstavce 1 na subjekt, který není orgánem veřejné správy, nebo takový subjekt těmito úkoly jinak pověří, musí být tento subjekt právnickou osobou a musí obdobně splňovat požadavky stanovené v článku 21. Dále musí tento subjekt přijmout opatření, aby byla pokryta odpovědnost vyplývající z jeho činností.

4.Oznamující orgán nese za úkoly vykonávané subjektem uvedeným v odstavci 3 plnou odpovědnost.

Článek 21
Požadavky na oznamující orgány

1.Oznamující orgán musí být zřízen takovým způsobem, aby nedošlo ke střetu zájmů se subjekty posuzování shody.

2.Oznamující orgán musí být organizován a fungovat tak, aby zabezpečil objektivitu a nestrannost svých činností.

3.Oznamující orgán musí být organizován takovým způsobem, aby každé rozhodnutí týkající se oznámení subjektu posuzování shody přijímaly způsobilé osoby odlišné od těch, které provedly posouzení.

4.Oznamující orgán nesmí nabízet ani poskytovat žádné žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody, a nesmí poskytovat poradenské služby na komerčním či konkurenčním základě.

5.Oznamující orgán musí chránit důvěrnost informací, které obdržel.

6.Oznamující orgán musí mít k dispozici dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků, aby mohl řádně plnit své úkoly.

Článek 22
Informační povinnost oznamujících orgánů

Členské státy informují Komisi o svých postupech pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů a o veškerých změnách týkajících se těchto postupů.

Komise tyto informace zveřejní.

Článek 23
Požadavky na oznámené subjekty

1.Pro účely oznámení musí subjekt posuzování shody splňovat požadavky stanovené v odstavcích 2 až 11.

2.Subjekt posuzování shody musí být zřízen podle vnitrostátních právních předpisů členského státu a mít právní subjektivitu.

3.Subjekt posuzování shody musí být třetí stranou nezávislou na organizaci nebo hnojivých výrobcích s označením CE, které posuzuje.

Za takovýto subjekt může být považován subjekt patřící k hospodářskému sdružení nebo profesnímu svazu, které zastupují podniky, jež se podílejí na navrhování, výrobě, dodávání nebo používání hnojivých výrobků s označením CE, které tento subjekt posuzuje, pokud je prokázána jeho nezávislost a neexistence jakéhokoli střetu zájmů.

4.Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody nesmějí být tvůrci návrhu, výrobci, dodavateli, odběrateli vlastníky ani uživateli hnojivých výrobků ani zástupci jakékoli z těchto stran. To nevylučuje používání hnojivých výrobků, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání hnojivých výrobků k osobním účelům.

Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody se nesmějí přímo podílet na navrhování, výrobě, uvádění na trh nebo používání hnojivých výrobků ani nesmějí zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí vykonávat žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou oznámeni. To platí zejména pro poradenské služby.

Subjekty posuzování shody musí zajistit, aby činnosti jejich dceřiných společností nebo subdodavatelů neohrožovaly důvěrnost, objektivitu a nestrannost jejich činností posuzování shody.

5.Subjekty posuzování shody a jejich pracovníci vykonávají činnosti posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované odborné způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich činností posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.

6.Subjekt posuzování shody musí být schopen plnit všechny úkoly posuzování shody, které mu ukládá příloha IV a pro něž byl oznámen, ať již tyto úkoly plní subjekt posuzování shody sám, nebo jsou plněny jeho jménem a na jeho odpovědnost.

Subjekt posuzování shody musí mít vždy a pro každý postup posuzování shody a každý druh nebo kategorii hnojivých výrobků s označením CE, pro něž byl oznámen, k dispozici nezbytné:

a)pracovníky s odbornými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k plnění úkolů posuzování shody;

b)popisy postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno, aby byla zajištěna transparentnost těchto postupů a možnost jejich zopakování; musí mít zavedenu náležitou politiku a postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež plní jako oznámený subjekt, a dalšími činnostmi;

c)postupy pro výkon činností, jež řádně zohledňují velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie výrobku a hromadný či sériový způsob výroby.

Subjekt posuzování shody musí mít prostředky nezbytné k řádnému plnění technických a administrativních úkolů spojených s činnostmi posuzování shody a musí mít přístup k veškerému potřebnému vybavení nebo zařízení.

7.Pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody musí:

a)mít dobrou technickou a odbornou přípravu zahrnující všechny činnosti posuzování shody, pro něž byl subjekt posuzování shody oznámen;

b)mít uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět;

c)mít náležité znalosti požadavků stanovených v příloze I, v příloze II a v příloze III, příslušných harmonizovaných norem a příslušných ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů a rozumět jim;

d)být schopni vypracovávat certifikáty, záznamy, protokoly a zprávy prokazující, že posouzení byla provedena.

8.Musí být zaručena nestrannost subjektů posuzování shody, jejich nejvyššího vedení a pracovníků odpovědných za plnění úkolů posuzování shody.

Odměňování nejvyššího vedení a pracovníků subjektu posuzování shody, kteří jsou odpovědní za plnění úkolů posuzování shody, nesmí záviset na počtu provedených posouzení ani na výsledcích těchto posouzení.

9.Subjekty posuzování shody uzavřou pojištění odpovědnosti za škodu, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za posuzování shody přímo odpovědný sám členský stát.

10.Pracovníci subjektu posuzování shody jsou povinni zachovávat služební tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při plnění svých úkolů podle přílohy IV, s výjimkou styku s příslušnými orgány členského státu, v němž vykonávají svou činnost. Důvěrné obchodní informace musí být chráněny.

11.Subjekty posuzování shody se podílí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech koordinační skupiny oznámených subjektů zřízené podle článku 35 nebo zajistí, aby byli jejich pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody o těchto činnostech informováni, a řídí se rozhodnutími a jinými dokumenty, které mají povahu všeobecných pokynů a které jsou výsledkem práce této skupiny.

Článek 24
Předpoklad shody oznámených subjektů

Pokud subjekt posuzování shody prokáže svou shodu s kritérii stanovenými v příslušných harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, předpokládá se, že splňuje požadavky stanovené v článku 23 v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.

Článek 25
Dceřiné společnosti oznámených subjektů a zadávání subdodávek

1.Pokud oznámený subjekt zadá konkrétní úkoly týkající se posuzování shody subdodavateli nebo dceřiné společnosti, zajistí, aby subdodavatel nebo dceřiná společnost splňovali požadavky stanovené v článku 23, a informuje o tom oznamující orgán.

2.Oznámené subjekty nesou plnou odpovědnost za úkoly provedené subdodavateli nebo dceřinými společnostmi bez ohledu na to, kde jsou tito subdodavatelé nebo dceřiné společnosti usazeni.

3.Činnosti lze zadat subdodavateli nebo dceřiné společnosti pouze se souhlasem zákazníka.

4.Oznámené subjekty uchovávají pro potřebu oznamujícího orgánu příslušné doklady týkající se posouzení kvalifikace subdodavatele nebo dceřiné společnosti a práce provedené subdodavatelem nebo dceřinou společností podle přílohy IV.

Článek 26
Žádost o oznámení

1.Subjekt posuzování shody podává žádost o oznámení oznamujícímu orgánu členského státu, v němž je usazen.

2.Součástí žádosti o oznámení je popis činností posuzování shody, modulu nebo modulů posuzování shody a hnojivého výrobku nebo výrobků s označením CE, pro něž se subjekt prohlašuje za způsobilý, jakož i osvědčení o akreditaci vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, které potvrzuje, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v článku 23.

Článek 27
Postup oznamování

1.Oznamující orgány mohou oznámit pouze subjekty posuzování shody, které splňují požadavky stanovené v článku 23.

2.K oznámení Komisi a ostatním členským státům využijí elektronický nástroj pro oznamování vyvinutý a spravovaný Komisí.

3.Oznámení musí obsahovat veškeré podrobnosti o dotčených činnostech posuzování shody, modulu nebo modulech posuzování shody a hnojivém výrobku nebo hnojivých výrobcích s označením CE a osvědčení o akreditaci uvedené v čl. 26 odst. 2.

4.Dotčený subjekt může vykonávat činnosti oznámeného subjektu, pouze pokud Komise nebo ostatní členské státy proti tomu nevznesly námitky do dvou týdnů po oznámení.

Pouze takový subjekt se pro účely tohoto nařízení považuje za oznámený subjekt.

5.Oznamující orgán oznámí Komisi a ostatním členským státům jakékoli následné významné změny týkající se oznámení.

Článek 28
Identifikační čísla a seznamy oznámených subjektů

1.Komise oznámenému subjektu přidělí identifikační číslo.

Přidělí mu jediné číslo i v případě, že je subjekt oznámen podle několika aktů Unie.

2.Komise zveřejní seznam subjektů oznámených podle tohoto nařízení, včetně identifikačních čísel, která jim byla přidělena, a činností, pro něž byly oznámeny.

Komise zajistí, aby byl tento seznam průběžně aktualizován.

Článek 29
Změny v oznámeních

1.Pokud oznamující orgán zjistí nebo je upozorněn na to, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 23 nebo neplní své povinnosti, omezí, pozastaví nebo případně zruší oznámení podle toho, jak je neplnění těchto požadavků nebo povinností závažné. Informuje o tom neprodleně Komisi a ostatní členské státy.

2.V případě omezení, pozastavení nebo zrušení oznámení nebo v případě, že oznámený subjekt ukončil svou činnost, zajistí oznamující členský stát, aby byly spisy tohoto subjektu buď zpracovány jiným oznámeným subjektem, nebo byly na vyžádání k dispozici příslušným oznamujícím orgánům a orgánům dozoru nad trhem.

Článek 30
Zpochybnění způsobilosti oznámených subjektů

1.Komise vyšetří všechny případy, v nichž má pochybnosti nebo je upozorněna na pochybnosti o způsobilosti oznámeného subjektu nebo o tom, zda oznámený subjekt nadále plní požadavky a povinnosti, které jsou mu uloženy.

2.Oznamující členský stát předloží Komisi na vyžádání všechny informace týkající se podkladů pro oznámení nebo zachování způsobilosti dotčeného oznámeného subjektu.

3.Komise zajistí, aby se se všemi citlivými informacemi získanými v průběhu tohoto šetření nakládalo jako s důvěrnými.

4.Pokud Komise zjistí, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky pro své oznámení, přijme prováděcí akt, kterým vyzve oznamující členský stát, aby přijal nezbytná nápravná opatření, včetně případného zrušení oznámení.

Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 41 odst. 2.

Článek 31
Povinnosti týkající se činnosti oznámených subjektů

1.Oznámené subjekty provádějí posuzování shody v souladu s postupy posuzování shody stanovenými v příloze IV.

2.Posuzování shody se provádí přiměřeným způsobem, aby se zabránilo zbytečné zátěži hospodářských subjektů. Oznámené subjekty při výkonu své činnosti řádně zohlední velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie výrobku a hromadný či sériový způsob výroby.

Tyto subjekty musí ovšem dodržovat míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány, aby byl hnojivý výrobek s označením CE v souladu s tímto nařízením.

3.Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplnil požadavky stanovené v příloze I, v příloze II nebo v příloze III nebo odpovídající harmonizované normy, společné specifikace uvedené v článku 13 nebo jiné technické specifikace, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a nevydá certifikát.

4.Pokud v průběhu kontroly shody po vydání certifikátu oznámený subjekt zjistí, že hnojivý výrobek s označením CE již nesplňuje požadavky, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a v případě nutnosti certifikát pozastaví nebo odejme.

5.Pokud nejsou nápravná opatření přijata nebo pokud nemají požadovaný účinek, oznámený subjekt podle potřeby omezí, pozastaví nebo odejme příslušné certifikáty.

Článek 32
Odvolání proti rozhodnutím oznámených subjektů

Členské státy zajistí, aby bylo možné se proti rozhodnutím oznámených subjektů odvolat.

Článek 33
Informační povinnost oznámených subjektů

1.Oznámené subjekty informují oznamující orgán:

a)o každém zamítnutí, omezení, pozastavení nebo odnětí certifikátu;

b)o všech okolnostech majících vliv na působnost nebo podmínky oznámení;

c)o každé žádosti o informace týkající se činností posuzování shody, kterou obdržely od orgánů dozoru nad trhem;

d)na vyžádání o činnostech posuzování shody vykonaných v rámci působnosti jejich oznámení a o jakékoli jiné vykonané činnosti, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.

2.Oznámené subjekty poskytnou ostatním subjektům oznámeným podle tohoto nařízení, které vykonávají obdobné činnosti posuzování shody a zabývají se stejnými hnojivými výrobky s označením CE, příslušné informace o otázkách týkajících se negativních a na vyžádání i pozitivních výsledků posuzování shody.

Článek 34
Výměna zkušeností

Komise organizuje výměnu zkušeností mezi orgány členských států, které jsou odpovědné za politiku oznamování.

Článek 35
Koordinace oznámených subjektů

Komise zajistí zavedení a řádné provádění vhodné koordinace a spolupráce mezi subjekty oznámenými podle tohoto nařízení ve formě odvětvové skupiny oznámených subjektů.

Členské státy zajistí, aby se jimi oznámené subjekty účastnily práce této skupiny, a to přímo, nebo prostřednictvím určených zástupců.

Kapitola 5
Dozor nad trhem Unie, kontrola hnojivých výrobků s označením CE vstupujících na trh Unie a ochranný postup Unie

Článek 36
Dozor nad trhem Unie a kontrola hnojivých výrobků s označením CE vstupujících na trh Unie

Pro hnojivé výrobky s označením CE se použijí články 16 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008.

Článek 37
Postup nakládání s hnojivými výrobky s označením CE představujícími riziko na vnitrostátní úrovni

1.Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že hnojivý výrobek s označením CE představuje nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, provedou hodnocení, zda dotčený hnojivý výrobek splňuje požadavky stanovené tímto nařízením. Příslušné hospodářské subjekty za tímto účelem s orgány dozoru nad trhem podle potřeby spolupracují.

Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgány dozoru nad trhem zjistí, že hnojivý výrobek s označením CE nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, neprodleně vyzvou hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě přijal veškerá vhodná nápravná opatření k uvedení hnojivého výrobku do souladu s těmito požadavky, nebo k jeho stažení z trhu, z oběhu nebo k odstranění označení CE.

Orgány dozoru nad trhem o tom informují příslušný oznámený subjekt.

Na opatření uvedená v druhém pododstavci se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.

2.Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.

3.Hospodářský subjekt přijme veškerá vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených hnojivých výrobků s označením CE, které dodal na trh v celé Unii.

4.Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem veškerá vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání hnojivého výrobku s označením CE na trh daného členského státu, nebo hnojivý výrobek stáhnout z trhu nebo z oběhu.

Orgány dozoru nad trhem o takových opatřeních neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.

5.Součástí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího hnojivého výrobku s označením CE, údaje o původu takového hnojivého výrobku, povaze údajného nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a údaje o stanovisku příslušného hospodářského subjektu. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:

a)hnojivý výrobek s označením CE nesplňuje požadavky stanovené v příloze I, II nebo III;

b)nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v článku 12, na nichž je založen předpoklad shody.

6.Členské státy jiné než členský stát, který zahájil postup podle tohoto článku, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích týkajících se nesouladu dotčeného hnojivého výrobku s označením CE, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s přijatým vnitrostátním opatřením o svých námitkách.

7.Jestliže do tří měsíců od přijetí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci nevznese žádný členský stát ani Komise námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se uvedené opatření za důvodné.

8.Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným hnojivým výrobkem s označením CE bezodkladně přijata náležitá restriktivní opatření, jako je stažení z trhu.

Článek 38
Ochranný postup Unie

1.Pokud jsou po dokončení postupu stanoveného v čl. 37 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise přijme prováděcí akt v podobě rozhodnutí, kterým rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli.

Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné, rozhodnutí nařídí všem členským státům, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující hnojivý výrobek s označením CE stažen z jejich trhu, a informovaly o tom Komisi.

Je-li vnitrostátní opatření považováno za nedůvodné, rozhodnutí nařídí dotčenému členskému státu toto opatření zrušit.

Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům; Komise ho neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

2.Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné a je-li nesoulad hnojivého výrobku s označením CE přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 5 písm. b), použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.

Článek 39
Hnojivé výrobky s označením CE, jež jsou v souladu s předpisy, ale přesto představují riziko

1.Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 37 odst. 1 zjistí, že ačkoli je hnojivý výrobek s označením CE v souladu s tímto nařízením, představuje nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě přijal veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčený hnojivý výrobek, pokud byl uveden na trh, dále nepředstavoval toto riziko, nebo aby jej stáhl z trhu nebo z oběhu.

2.Hospodářský subjekt přijme nápravná opatření ohledně všech dotčených hnojivých výrobků s označením CE, které dodal na trh v celé Unii.

3.Členský stát o tom neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy. Informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného hnojivého výrobku s označením CE, údaje o jeho původu a dodavatelském řetězci, údaje o povaze souvisejícího rizika a údaje o povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.

4.Komise neprodleně zahájí konzultace s členskými státy a s příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení přijatých vnitrostátních opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise přijme prováděcí akt v podobě rozhodnutí, kterým rozhodne, zda jsou vnitrostátní opatření důvodná, či nikoli, a v případě nutnosti nařídí vhodná opatření.

Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 3.

V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se ochrany zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnosti nebo životního prostředí přijme Komise postupem podle čl. 41 odst. 4 okamžitě použitelné prováděcí akty.

5.Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům; Komise ho neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

Článek 40
Formální nesoulad

1.Aniž je dotčen článek 37, členský stát vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby odstranil nesoulad, pokud zjistí jeden z těchto nedostatků hnojivého výrobku s označením CE:

a)označení CE bylo umístěno v rozporu s článkem 30 nařízení (ES) č. 765/2008 nebo článkem 17 tohoto nařízení;

b)identifikační číslo oznámeného subjektu bylo umístěno v rozporu s článkem 17 nebo nebylo umístěno, ačkoliv to článek 17 vyžadoval;

c)EU prohlášení o shodě nebylo k hnojivému výrobku s označením CE přiloženo;

d)EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno správně;

e)technická dokumentace chybí nebo je neúplná;

f)informace uvedené v čl. 6 odst. 6 nebo čl. 8 odst. 3 chybějí, nebo jsou nesprávné nebo neúplné;

g)nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v článku 6 nebo článku 8.

2.Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, přijme dotčený členský stát veškerá vhodná opatření s cílem omezit nebo zakázat dodávání hnojivého výrobku s označením CE na trh, nebo zajistit, aby byl stažen z oběhu nebo z trhu nebo aby bylo odstraněno označení CE.

Kapitola 6
Výbor a akty v přenesené pravomoci

Článek 41
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro hnojivé výrobky. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 42
Změna příloh

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 za účelem změny příloh I až IV, aby se přizpůsobily technickému pokroku a aby se usnadnil přístup na vnitřní trh a volný pohyb, pokud jde o hnojivé výrobky s označením CE,

a)které by mohly být předmětem významného obchodování na vnitřním trhu a

b)u kterých existují vědecké poznatky, že nepředstavují nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí a že jsou dostatečně účinné.

2.Pokud Komise změní přílohu II s cílem doplnit nové mikroorganismy do kategorie složkových materiálů pro takové organismy podle odstavce 1, učiní tak na základě těchto údajů:

a)název mikroorganismu;

b)taxonomické zařazení mikroorganismu;

c)historické údaje o bezpečnosti výroby a používání mikroorganismu;

d)taxonomický vztah k druhům mikroorganismů, které splňují požadavky na kvalifikovanou presumpci bezpečnosti stanovenou Evropským úřadem pro bezpečnost potravin;

e)informace týkající se zbytkových množství toxinů;

f)informace o výrobním procesu a

g)informace o identitě zbytkových meziproduktů nebo mikrobiálních metabolitů ve složkovém materiálu.

3.Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 1 může Komise změnit kategorie složkových materiálů uvedené v příloze II za účelem doplnění vedlejších produktů živočišného původu ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009, pouze pokud byl pro takové produkty v souladu s postupy stanovenými v uvedeném nařízení stanoven konečný bod výrobního řetězce.

4.Komisi je také svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, pokud jde o změny příloh I až IV na základě nových vědeckých poznatků. Komise použije tuto pravomoc, pokud se na základě posouzení rizik ukáže, že změny jsou nutné k zajištění toho, aby žádný hnojivý výrobek s označením CE vyhovující požadavkům tohoto nařízení nepředstavoval za běžných podmínek používání nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí.

Článek 43
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 42 je svěřena Komisi na dobu pět let ode dne [Úřad pro publikace vloží datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 42 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 42 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Kapitola 7
Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 44
Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré jejich pozdější změny.

Článek 45
Změny nařízení (ES) č. 1069/2009

Článek 5 nařízení (ES) č. 1069/2009 se mění takto:

1)v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě získaných produktů uvedených v článcích 32, 35 a 36, které už nepředstavují závažné riziko pro zdraví lidí a zvířat, lze stanovit konečný bod výrobního řetězce, po kterém se na ně už nevztahují požadavky tohoto nařízení.“;

2)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    V případě rizika pro zdraví lidí a zvířat se na získané produkty uvedené v článcích 32, 33 a 36 tohoto nařízení použijí obdobně články 53 a 54 nařízení (ES) č. 178/2002 týkající se mimořádných opatření na ochranu zdraví.“

Článek 46
Změny nařízení (ES) č. 1107/2009

Nařízení (ES) č. 1107/2009 se mění takto:

1)v čl. 2 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)    ovlivňování životních procesů rostlin, například jako látky ovlivňující růst, avšak jinak než jako živiny nebo pomocné rostlinné přípravky;“;

2)v článku 3 se doplňuje nový bod 34, který zní:

3)„34.„pomocným rostlinným přípravkem“ výrobek stimulující vyživovací procesy rostliny nezávisle na obsahu živin výrobku, přičemž jediným účelem je zlepšení jedné nebo více z těchto charakteristik rostliny:

a)efektivita využívání živin;

b)tolerance vůči abiotickému stresu;

c)kvalitativní znaky plodiny.“

Článek 47
Zrušení nařízení (ES) č. 2003/2003

Nařízení (ES) č. 2003/2003 se zrušuje s účinkem ode dne uvedeného v čl. 49 druhém pododstavci.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 48
Přechodná ustanovení

Členské státy nesmí bránit tomu, aby byly na trh dodávány výrobky, které byly uvedeny na trh jako hnojiva s označením „hnojiva ES“ v souladu s nařízením (ES) č. 2003/2003 před dnem [Úřad pro publikace vloží datum použití tohoto nařízení]. Pro takové výrobky se však obdobně použije kapitola 5.

Článek 49
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2018.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1) http://ec.europa.eu/smart-regulation/evaluation/search/download.do?documentId=4416

(2) COM(2015) 614/2.

(3) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.

(4) Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

(5) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(6) http://ec.europa.eu/research/bioeconomy/index.cfm

(7) http://bbi-europe.eu/sites/default/files/documents/BBI_JU_annual_Work_plan_2014.pdf  

(8) Viz oddíl 4. „Závěry a doporučení“.

(9) Zprávy o činnosti ze zasedání této skupiny lze nalézt na internetových stránkách: http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetail&groupID=1320&NewSearch=1&NewSearch=1  

(10) http://ec.europa.eu/environment/consultations/closing_the_loop_en.htm?utm_content=buffer68ffa&utm_medium=social&utm_source=twitter.com&utm_campaign=buffer

(11) http://ec.europa.eu/smart-regulation/roadmaps/docs/2012_grow_001_fertilisers_en.pdf  

(12) http://bookshop.europa.eu/en/study-on-options-to-fully-harmonise-the-eu-legislation-on-fertilising-materials-including-technical-feasibility-environmental-economic-and-social-impacts-pbNB0114252/

(13) Zprávu z workshopu lze nalézt na internetových stránkách: http://bookshop.europa.eu/en/circular-approaches-to-phosphorus-pbKI0115204/

(14) Úř. věst. C , , s. .

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(17) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(22) Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).

(23) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(26) Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5).

(27) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 98/2013 ze dne 15. ledna 2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 1).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.3.2016

COM(2016) 157 final

Balíček k oběhovému hospodářství

PŘÍLOHY

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,

kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků s označením CE na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009

{SWD(2016) 64 final}
{SWD(2016) 65 final}

PŘÍLOHY

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,

kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků s označením CE na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009

PŘÍLOHA I
Kategorie funkce výrobku (KFV) hnojivých výrobků s označením CE

Část I
Označení kategorií funkce výrobku

1.    Hnojivo

A.    Organické hnojivo

I.    Tuhé organické hnojivo

II.    Kapalné organické hnojivo

B.    Organominerální hnojivo

I.    Tuhé organominerální hnojivo

II.    Kapalné organominerální hnojivo

C.    Anorganické hnojivo

I.    Anorganické hnojivo s makroživinami

a)    Tuhé anorganické hnojivo s makroživinami

i)    Jednosložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinou

A)    Jednosložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinou, typu dusičnanu amonného, s vysokým obsahem dusíku

ii)    Vícesložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinami

A)    Vícesložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinami, typu dusičnanu amonného, s vysokým obsahem dusíku

b)    Kapalné anorganické hnojivo s makroživinami

i)    Jednosložkové kapalné anorganické hnojivo s makroživinou

ii)    Vícesložkové kapalné anorganické hnojivo s makroživinami

II.    Anorganické hnojivo se stopovými živinami

a)    Jednosložkové anorganické hnojivo se stopovou živinou

b)    Vícesložkové anorganické hnojivo se stopovými živinami

2.    Materiál k vápnění půd

3.    Pomocná půdní látka

A.    Organická pomocná půdní látka

B.    Anorganická pomocná půdní látka

4.    Pěstební médium

5.    Agronomická přísada

A.    Inhibitor

I.    Inhibitor nitrifikace

II.    Inhibitor ureázy

B.    Chelátotvorné činidlo

C.    Komplexotvorné činidlo

6.    Pomocný rostlinný přípravek

A.    Mikrobiální pomocný rostlinný přípravek

B.    Nemikrobiální pomocný rostlinný přípravek

I.    Organický nemikrobiální pomocný rostlinný přípravek

II.    Anorganický nemikrobiální pomocný rostlinný přípravek

7.    Blend hnojivých výrobků

Část II
Požadavky vztahující se ke kategoriím funkce výrobku

1.Tato část stanoví požadavky vztahující se ke kategoriím funkce výrobku (KFV), do nichž jsou hnojivé výrobky s označením CE zařazeny.

2.Požadavky stanovené v této příloze pro danou KFV se vztahují na hnojivé výrobky s označením CE ve všech podkategoriích uvedené KFV.

3.Jestliže splnění určitého požadavku (například nepřítomnost určité kontaminující látky) jistě a nepochybně vyplývá z povahy nebo výrobního procesu hnojivého výrobku s označením CE, lze tento požadavek v rámci posouzení shody považovat za splněný, aniž by to bylo třeba ověřovat (například zkouškou), a to na odpovědnost výrobce.

4.Jestliže hnojivý výrobek s označením CE obsahuje látku, pro kterou byly stanoveny maximální limity reziduí v potravinách a krmivech v souladu s

a)nařízením Rady (EHS) č. 315/93 1 ;

b)nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 2 ;

c)nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 3 nebo

d)směrnicí Evropského parlamentu a Rady (ES) 2002/32/ES 4 ,

nesmí použití takového hnojivého výrobku s označením CE podle návodu k použití vést k překročení uvedených limitů v potravinách nebo krmivech.

KFV 1: Hnojivo

Hnojivo je hnojivý výrobek s označením CE, jehož účelem je poskytovat rostlinám živiny.

KFV 1(A): Organické hnojivo

1.Organické hnojivo musí obsahovat

uhlík (C) a

živiny

výhradně biologického původu s výjimkou materiálu přeměněného na fosilie nebo uloženého v geologických útvarech.

2.Obsah kontaminujících látek ve hnojivém výrobku s označením CE nesmí překročit tyto hodnoty:

kadmium (Cd)    1,5 mg/kg sušiny,

šestimocný chrom (Cr VI)    2 mg/kg sušiny,

rtuť (Hg)    1 mg/kg sušiny,

nikl (Ni)    50 mg/kg sušiny,

olovo (Pb)    120 mg/kg sušiny a

biuret (C2H5N3O2)    12 g/kg sušiny.

3.Ve vzorku 25 g hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Salmonella spp.

4.V hnojivém výrobku s označením CE nesmí být přítomen v koncentraci vyšší než 1 000 KTJ/g čerstvé hmoty ani jeden z těchto dvou typů bakterií:

a)Escherichia coli nebo

b)Enterococcaceae.

Splnění tohoto požadavku je třeba doložit zkouškou na přítomnost alespoň jednoho z těchto dvou typů bakterií.

KFV 1(A)(I): Tuhé organické hnojivo

1.Tuhé organické hnojivo musí obsahovat nejméně 40 % hmotn. sušiny.

2.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně jednu z těchto deklarovaných živin v uvedených minimálních množstvích:

2,5 % hmotn. celkového dusíku (N),

2 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) nebo

2 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O).

3.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně 15 % hmotn. organického uhlíku (C).

KFV 1(A)(II): Kapalné organické hnojivo

1.Kapalné organické hnojivo musí obsahovat méně než 40 % hmotn. sušiny.

2.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně jednu z těchto deklarovaných živin v uvedených minimálních množstvích:

2 % hmotn. celkového dusíku (N),

1 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) nebo

2 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O).

3.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně 5 % hmotn. organického uhlíku (C).

KFV 1(B): Organominerální hnojivo

1.Organominerální hnojivo je tvořeno kombinací

jednoho nebo více anorganických hnojiv uvedených v KFV 1(C) níže a

materiálu obsahujícího

–organický uhlík (C) a

–živiny

výhradně biologického původu s výjimkou materiálu přeměněného na fosilie nebo uloženého v geologických útvarech.

2.Je-li jedno nebo více anorganických hnojiv v kombinaci jednosložkové nebo vícesložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinami, typu dusičnanu amonného, s vysokým obsahem dusíku uvedené v KFV 1(C)(I)(a)(i–ii)(A), hnojivý výrobek s označením CE nesmí obsahovat 15,75 % hmotn. nebo více dusíku (N) v důsledku přítomnosti dusičnanu amonného (NH4NO3).

3.Obsah kontaminujících látek ve hnojivém výrobku s označením CE nesmí překročit tyto hodnoty:

a)kadmium (Cd)

1)jestliže hnojivý výrobek s označením CE obsahuje méně než 5 % hmotn. celkového fosforu (P) v ekvivalentu oxidu fosforečného (P2O5): 3 mg/kg sušiny nebo

2)jestliže hnojivý výrobek s označením CE obsahuje 5 % hmotn. nebo více celkového fosforu (P) v ekvivalentu oxidu fosforečného (P2O5) („fosforečné hnojivo“):

ode dne [Úřad pro publikace vloží datum použitelnosti tohoto nařízení]: 60 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5),

ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplynou tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení]: 40 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5) a

ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplyne dvanáct let ode dne použitelnosti tohoto nařízení]: 20 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5);

b)šestimocný chrom (Cr VI)2 mg/kg sušiny;

c)rtuť (Hg)1 mg/kg sušiny;

d)nikl (Ni)50 mg/kg sušiny a

e)olovo (Pb)120 mg/kg sušiny.

4.Ve vzorku 25 g hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Salmonella spp.

5.V hnojivém výrobku s označením CE nesmí být přítomen v koncentraci vyšší než 1 000 KTJ/g čerstvé hmoty ani jeden z těchto dvou typů bakterií:

a)Escherichia coli nebo

b)Enterococcaceae.

Splnění tohoto požadavku je třeba doložit zkouškou na přítomnost alespoň jednoho z těchto dvou typů bakterií.

KFV 1(B)(I): Tuhé organominerální hnojivo

1.Tuhé organominerální hnojivo musí obsahovat nejméně 60 % hmotn. sušiny.

2.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně jednu z těchto deklarovaných živin v uvedených minimálních množstvích:

2,5 % hmotn. celkového dusíku (N), z toho nejméně 1 % hmotn. hnojivého výrobku s označením CE musí být organický dusík (N), nebo

2 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) nebo

2 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O).

3.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně 7,5 % hmotn. organického uhlíku (C).

4.V hnojivém výrobku s označením CE musí každá jednotka obsahovat organickou hmotu a živiny v jejich deklarovaném obsahu.

KFV 1(B)(II): Kapalné organominerální hnojivo

1.Kapalné organominerální hnojivo musí obsahovat méně než 60 % hmotn. sušiny.

2.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně jednu z těchto deklarovaných živin v uvedených minimálních množstvích:

2 % hmotn. celkového dusíku (N), z toho nejméně 0,5 % hmotn. hnojivého výrobku s označením CE musí být organický dusík (N), nebo

2 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) nebo

2 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O).

3.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně 3 % hmotn. organického uhlíku (C).

KFV 1(C): Anorganické hnojivo

Anorganické hnojivo je hnojivo jiné než organické nebo organominerální hnojivo.

KFV 1(C)(I): Anorganické hnojivo s makroživinami

1.Anorganické hnojivo s makroživinami je hnojivo, jehož účelem je poskytovat rostlinám jednu nebo více z těchto makroživin: dusík (N), fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg), vápník (Ca), síru (S) nebo sodík (Na).

2.Obsah kontaminujících látek ve hnojivém výrobku s označením CE nesmí překročit tyto hodnoty:

a)kadmium (Cd)

1)jestliže hnojivý výrobek s označením CE obsahuje méně než 5 % hmotn. celkového fosforu (P) v ekvivalentu oxidu fosforečného (P2O5): 3 mg/kg sušiny nebo

2)jestliže hnojivý výrobek s označením CE obsahuje 5 % hmotn. nebo více celkového fosforu (P) v ekvivalentu oxidu fosforečného (P2O5) („fosforečné hnojivo“):

ode dne [Úřad pro publikace vloží datum použitelnosti tohoto nařízení]: 60 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5),

ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplynou tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení]: 40 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5) a

ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplyne dvanáct let ode dne použitelnosti tohoto nařízení]: 20 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5);

b)šestimocný chrom (Cr VI)2 mg/kg sušiny;

c)rtuť (Hg)2 mg/kg sušiny;

d)nikl (Ni)120 mg/kg sušiny;

e)olovo (Pb)150 mg/kg sušiny;

f)arsen (As)60 mg/kg sušiny;

g)biuret (C2H5N3O2)12 g/kg sušiny a

h)chloristan (ClO4-)50 mg/kg sušiny.

KFV 1(C)(I)(a): Tuhé anorganické hnojivo s makroživinami

Tuhé anorganické hnojivo je anorganické hnojivo s makroživinami, které není v suspenzi ani v roztoku ve smyslu KFV 1(C)(I)(b) této přílohy.

KFV 1(C)(I)(a)(i): Jednosložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinou

1.Jednosložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinou musí mít deklarovaný obsah nejvýše jedné živiny.

2.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat jednu z těchto deklarovaných živin v uvedeném minimálním množství:

10 % hmotn. celkového dusíku (N),

12 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5),

6 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O),

5 % hmotn. celkového oxidu hořečnatého (MgO),

12 % hmotn. celkového oxidu vápenatého (CaO),

10 % hmotn. celkového oxidu sírového (SO3) nebo

1 % hmotn. celkového oxidu sodného (Na2O).

KFV 1(C)(I)(a)(ii): Vícesložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinami

1.Vícesložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinami musí mít deklarovaný obsah více než jedné živiny.

2.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat více než jednu z těchto deklarovaných živin v uvedeném minimálním množství:

3 % hmotn. celkového dusíku (N),

3 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5),

3 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O),

1,5 % hmotn. celkového oxidu hořečnatého (MgO),

1,5 % hmotn. celkového oxidu vápenatého (CaO),

1,5 % hmotn. celkového oxidu sírového (SO3) nebo

1 % hmotn. celkového oxidu sodného (Na2O).

KFV 1(C)(I)(a)(i–ii)(A): Jednosložkové nebo vícesložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinami, typu dusičnanu amonného, s vysokým obsahem dusíku

1.Jednosložkové nebo vícesložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinami, typu dusičnanu amonného, s vysokým obsahem dusíku je hnojivo na bázi dusičnanu amonného (NH4NO3) a obsahuje nejméně 28 % hmotn. dusíku (N) v důsledku přítomnosti dusičnanu amonného (NH4NO3).

2.Jakákoliv jiná hmota než dusičnan amonný (NH4NO3) musí být vůči dusičnanu amonnému (NH4NO3) inertní.

3.Hnojivý výrobek s označením CE smí být dodáván konečnému uživateli pouze v balené formě. Obal musí být uzavřen takovým způsobem nebo zařízením, aby jej nebylo možné otevřít bez neopravitelného poškození uzávěru, pečeti či plomby nebo samotného obalu. Mohou být používány pytle s ventily.

4.Zadržení oleje hnojivým výrobkem s označením CE, který nejprve prošel dvěma tepelnými cykly podle bodu 4.1 v modulu A1 v příloze IV, nesmí překročit 4 % hmotn.

5.Hnojivý výrobek s označením CE musí být natolik odolný vůči výbuchu, že

poté, co prošel pěti tepelnými cykly podle bodu 4.2 v modulu A1 v příloze IV,

dojde při dvou zkouškách odolnosti vůči výbuchu podle bodu 4.3 v modulu A1 v příloze IV

ke stlačení jednoho nebo více podpírajících olověných válečků o méně než 5 %.

6.Hmotnostní procento spalitelného materiálu měřeného jako uhlík (C) nesmí překročit

0,2 % u hnojivých výrobků s označením CE s obsahem dusíku (N) nejméně 31,5 % hmotn. a

0,4 % u hnojivých výrobků s označením CE s obsahem dusíku (N) nejméně 28 %, avšak méně než 31,5 % hmotn.

7.Roztok 10 g hnojivého výrobku s označením CE ve 100 ml vody musí mít hodnotu pH nejméně 4,5.

8.Sítem o velikosti oka 1 mm nesmí projít více než 5 % hmotn. hnojivého výrobku s označením CE a sítem o velikosti oka 0,5 mm nesmí projít více než 3 % hmotn.

9.Obsah mědi (Cu) nesmí být vyšší než 10 mg/kg a obsah chloru (Cl) nesmí být vyšší než 200 mg/kg.

KFV 1(C)(I)(b): Kapalné anorganické hnojivo s makroživinami

Kapalné anorganické hnojivo s makroživinami je anorganické hnojivo s makroživinami v suspenzi nebo roztoku, přičemž

suspenzí se rozumí dvoufázová disperze, v níž jsou pevné částice udržovány v suspenzi v kapalné fázi, a

roztokem se rozumí kapalina, která neobsahuje žádné pevné částice.

KFV 1(C)(I)(b)(i): Jednosložkové kapalné anorganické hnojivo s makroživinou

1.Jednosložkové kapalné anorganické hnojivo s makroživinou musí mít deklarovaný obsah nejvýše jedné živiny.

2.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat jednu z těchto deklarovaných živin v uvedeném minimálním množství:

5 % hmotn. celkového dusíku (N),

5 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5),

3 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O),

2 % hmotn. celkového oxidu hořečnatého (MgO),

6 % hmotn. celkového oxidu vápenatého (CaO),

5 % hmotn. celkového oxidu sírového (SO3) nebo

1 % hmotn. celkového oxidu sodného (Na2O).

KFV 1(C)(I)(b)(ii): Vícesložkové kapalné anorganické hnojivo s makroživinami

1.Vícesložkové kapalné anorganické hnojivo s makroživinami musí mít deklarovaný obsah více než jedné živiny.

2.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat více než jednu z těchto deklarovaných živin v uvedeném minimálních množství:

1,5 % hmotn. celkového dusíku (N),

1,5 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5),

1,5 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O),

0,75 % hmotn. celkového oxidu hořečnatého (MgO),

0,75 % hmotn. celkového oxidu vápenatého (CaO),

0,75 % hmotn. celkového oxidu sírového (SO3) nebo

0,5 % hmotn. celkového oxidu sodného (Na2O).

KFV 1(C)(II): Anorganické hnojivo se stopovými živinami

1.Anorganické hnojivo se stopovými živinami je anorganické hnojivo jiné než hnojivo s makroživinami, jehož účelem je poskytovat jednu nebo více z těchto živin: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn).

2.Hnojiva se stopovými živinami smějí být dodávána konečnému uživateli pouze v balené formě.

3.Obsah kontaminujících látek ve hnojivém výrobku s označením CE nesmí překročit tyto hodnoty:

KFV 1(C)(II)(a): Jednosložkové anorganické hnojivo se stopovou živinou

1.Jednosložkové anorganické hnojivo se stopovou živinou musí mít deklarovaný obsah nejvýše jedné živiny.

2.Hnojivý výrobek s označením CE musí být v souladu s jednou z typologií, popisů a odpovídajícími požadavky na minimální obsah živin v níže uvedené tabulce:

KFV 1(C)(II)(b): Vícesložkové anorganické hnojivo se stopovými živinami

1.Vícesložkové anorganické hnojivo se stopovými živinami musí mít deklarovaný obsah více než jedné stopové živiny.

2.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat deklarované živiny nejméně v jednom z těchto množství:

2 % hmotn. u hnojiv v suspenzi nebo roztoku („kapalná vícesložková anorganická hnojiva se stopovými živinami“), přičemž

suspenzí se rozumí dvoufázová disperze, v níž jsou pevné částice udržovány v suspenzi v kapalné fázi, a

roztokem se rozumí kapalina, která neobsahuje žádné pevné částice, a

5 % hmotn. u ostatních hnojiv („tuhá vícesložková anorganická hnojiva se stopovými živinami“).

KFV 2: Materiál k vápnění půd

1.Materiál k vápnění půd je hnojivý výrobek s označením CE, jehož účelem je úprava kyselosti půdy a který obsahuje oxidy, hydroxidy, uhličitany nebo křemičitany těchto živin: vápník (Ca) nebo hořčík (Mg).

2.Obsah kontaminujících látek ve hnojivém výrobku s označením CE nesmí překročit tyto hodnoty:

kadmium (Cd)    3 mg/kg sušiny,

šestimocný chrom (Cr VI)    2 mg/kg sušiny,

rtuť (Hg)    2 mg/kg sušiny,

nikl (Ni)    90 mg/kg sušiny,

olovo (Pb)    200 mg/kg sušiny a

arsen (As)    120 mg/kg sušiny.

3.Sušina musí splňovat tyto stanovené parametry:

minimální neutralizační hodnota: 15 (ekvivalent CaO) nebo 9 (ekvivalent HO-) a

minimální reaktivita:    10 % nebo 50 % po 6 měsících (inkubační zkouška).

KFV 3: Pomocná půdní látka

Pomocná půdní látka je hnojivý výrobek s označením CE, který se přidává do půdy za účelem udržení, zlepšení nebo ochrany fyzikálních či chemických vlastností, struktury nebo biologické aktivity půdy.

KFV 3(A): Organická pomocná půdní látka

1.Organická pomocná půdní látka se musí skládat pouze z materiálu výhradně biologického původu s výjimkou materiálu přeměněného na fosilie nebo uloženého v geologických útvarech.

2.Obsah kontaminujících látek ve hnojivém výrobku s označením CE nesmí překročit tyto hodnoty:

kadmium (Cd)    3 mg/kg sušiny,

šestimocný chrom (Cr VI)    2 mg/kg sušiny,

rtuť (Hg)    1 mg/kg sušiny,

nikl (Ni)    50 mg/kg sušiny a

olovo (Pb)    120 mg/kg sušiny.

3.Jestliže hnojivý výrobek s označením CE obsahuje vedlejší produkt živočišného původu podle definice v nařízení (ES) č. 1069/2009,

a)ve vzorku 25 g hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Salmonella spp.;

b)V hnojivém výrobku s označením CE nesmí být přítomen v koncentraci vyšší než 1 000 KTJ/g čerstvé hmoty ani jeden z těchto dvou typů bakterií:

Escherichia coli nebo

Enterococcaceae.

Splnění tohoto požadavku je třeba doložit zkouškou na přítomnost alespoň jednoho z těchto dvou typů bakterií.

4.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně 40 % hmotn. sušiny.

5.Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně 7,5 % hmotn. organického uhlíku (C).

KFV 3(B): Anorganická pomocná půdní látka

1.Anorganická pomocná půdní látka je pomocná půdní látka jiná než organická pomocná půdní látka.

2.Obsah kontaminujících látek ve hnojivém výrobku s označením CE nesmí překročit tyto hodnoty:

kadmium (Cd)    1,5 mg/kg sušiny,

šestimocný chrom (Cr VI)    2 mg/kg sušiny,

rtuť (Hg)    1 mg/kg sušiny,

nikl (Ni)    100 mg/kg sušiny a

olovo (Pb)    150 mg/kg sušiny.

KFV 4: Pěstební médium

1.Pěstební médium je materiál jiný než půda, který je určen k použití jako substrát pro vývoj kořenů.

2.Obsah kontaminujících látek ve hnojivém výrobku s označením CE nesmí překročit tyto hodnoty:

kadmium (Cd)    3 mg/kg sušiny,

šestimocný chrom (Cr VI)    2 mg/kg sušiny,

rtuť (Hg)    1 mg/kg sušiny,

nikl (Ni)    100 mg/kg sušiny a

olovo (Pb)    150 mg/kg sušiny.

3.Ve vzorku 25 g hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Salmonella spp.

4.V hnojivém výrobku s označením CE nesmí být přítomen v koncentraci vyšší než 1 000 KTJ/g čerstvé hmoty ani jeden z těchto dvou typů bakterií:

a)Escherichia coli nebo

b)Enterococcaceae.

Splnění tohoto požadavku je třeba doložit zkouškou na přítomnost alespoň jednoho z těchto dvou typů bakterií.

KFV 5: Agronomická přísada

Agronomická přísada je hnojivý výrobek s označením CE, který je určen k přidání do výrobku poskytujícího rostlinám živiny za účelem zlepšení způsobů, jimiž tento výrobek uvolňuje živiny.

KFV 5(A): Inhibitor

1.Inhibitor je látka nebo směs, která zpomaluje nebo zastavuje aktivitu specifických skupin mikroorganismů nebo enzymů.

2.Každá látka musí být registrována podle nařízení (ES) č. 1907/2006 5 v dokumentaci obsahující

a)informace stanovené v přílohách VI, VII a VIII nařízení (ES) č. 1907/2006 a

b)zprávu o chemické bezpečnosti podle článku 14 nařízení (ES) č. 1907/2006, jejíž součástí je použití jako hnojivý výrobek,

pokud se na ni výslovně nevztahuje některá z výjimek z povinné registrace stanovená v příloze IV uvedeného nařízení či v bodech 6, 7, 8 nebo 9 přílohy V uvedeného nařízení.

KFV 5(A)(I): Inhibitor nitrifikace

1.Inhibitor nitrifikace inhibuje biologickou oxidaci amonného dusíku (NH3-N) na dusitanový dusík (NO2-), čímž zpomaluje tvorbu dusičnanového dusíku (NO3-).

2.Půdní inkubační zkouška měřící rychlost oxidace amonného dusíku (NH3-N) prostřednictvím

ubývání amonného dusíku (NH3-N) nebo

sumy produkovaného dusitanového dusíku (NO2-) a dusičnanového dusíku (NO3-) v čase

ve vzorku půdy, do kterého byl přidán inhibitor nitrifikace, musí vykázat statistický rozdíl v rychlosti oxidace amoniakálního dusíku (NH3-N) oproti kontrolnímu vzorku, do kterého inhibitor nitrifikace přidán nebyl.

KFV 5(A)(II): Inhibitor ureázy

1.Inhibitor ureázy inhibuje hydrolýzu močoviny (CH4N2O) enzymem ureázy, primárně za účelem omezení volatilizace amoniaku.

2.In vitro měření rychlosti hydrolýzy močoviny (CH4N2O) v čase ve vzorku půdy, do kterého byl přidán inhibitor ureázy, musí vykázat statistický rozdíl v rychlosti hydrolýzy oproti kontrolnímu vzorku, do kterého inhibitor ureázy přidán nebyl.

KFV 5(B): Chelátotvorné činidlo

1.Chelátotvorné činidlo je organická látka určená ke zvýšení dlouhodobé dostupnosti živin pro rostliny skládající se z molekuly, která

má dvě nebo více míst, jež poskytují elektronové páry centrálnímu kationtu přechodného kovu (zinek (Zn), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), hořčík (Mg), vápník (Ca) nebo kobalt (Co)), a která

je dostatečně velká, aby vytvořila pěti- nebo šestičlennou cyklickou strukturu.

2.Látka musí být registrována podle nařízení (ES) č. 1907/2006 6 v dokumentaci obsahující

a)informace stanovené v přílohách VI, VII a VIII nařízení (ES) č. 1907/2006 a

b)zprávu o chemické bezpečnosti podle článku 14 nařízení (ES) č. 1907/2006, jejíž součástí je použití jako hnojivý výrobek,

pokud se na ni výslovně nevztahuje některá z výjimek z povinné registrace stanovená v příloze IV uvedeného nařízení či v bodech 6, 7, 8 nebo 9 přílohy V uvedeného nařízení.

3.Po třech dnech ve standardním Hoaglandově roztoku při hodnotě pH 7 a 8 musí hnojivý výrobek s označením CE zůstat stabilní.

KFV 5(C): Komplexotvorné činidlo

1.Komplexotvorné činidlo je organická látka určená ke zvýšení dlouhodobé dostupnosti živin pro rostliny, která může tvořit rovinnou či prostorovou strukturu s jedno-, dvoj- či trojmocným kationtem přechodného kovu.

2.Látka musí být registrována podle nařízení (ES) č. 1907/2006 7 v dokumentaci obsahující

a)informace stanovené v přílohách VI, VII a VIII nařízení (ES) č. 1907/2006 a

b)zprávu o chemické bezpečnosti podle článku 14 nařízení (ES) č. 1907/2006, jejíž součástí je použití jako hnojivý výrobek,

pokud se na ni výslovně nevztahuje některá z výjimek z povinné registrace stanovená v příloze IV uvedeného nařízení či v bodech 6, 7, 8 nebo 9 přílohy V uvedeného nařízení.

3.Po jednom dni ve vodném roztoku při hodnotě pH 6 a 7 musí hnojivý výrobek s označením CE zůstat stabilní.

KFV 6: Pomocný rostlinný přípravek

1.Pomocný rostlinný přípravek je hnojivý výrobek s označením CE stimulující vyživovací procesy rostliny nezávisle na obsahu živin výrobku, přičemž jediným účelem je zlepšení jedné nebo více z těchto charakteristik rostliny:

a)efektivita využívání živin;

b)tolerance vůči abiotickému stresu nebo

c)kvalitativní znaky plodiny.

2.Obsah kontaminujících látek ve hnojivém výrobku s označením CE nesmí překročit tyto hodnoty:

kadmium (Cd)    3 mg/kg sušiny,

šestimocný chrom (Cr VI)    2 mg/kg sušiny a

olovo (Pb)    120 mg/kg sušiny.

3.Pomocný rostlinný přípravek musí mít účinky uvedené na etiketě pro plodiny, které jsou na ní specifikovány.

KFV 6(A): Mikrobiální pomocný rostlinný přípravek

1.Mikrobiální pomocný rostlinný přípravek se musí skládat výhradně z mikroorganismu nebo konsorcia mikroorganismů uvedených v kategorii složkových materiálů 7 přílohy II.

2.Obsah kontaminujících látek ve hnojivém výrobku s označením CE nesmí překročit tyto hodnoty:

rtuť (Hg)    1 mg/kg sušiny a

nikl (Ni)    50 mg/kg sušiny.

3.Ve vzorku 25 g nebo 25 ml hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Salmonella spp.

4.Ve vzorku 1 g nebo 1 ml hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomna Escherichia coli.

5.V hnojivém výrobku s označením CE nesmí být přítomny Enterococcaceae v koncentraci vyšší než 10 KTJ/g čerstvé hmoty.

6.Ve vzorku 25 g nebo 25 ml hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomna Listeria monocytogenes.

7.Ve vzorku 25 g nebo 25 ml hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Vibrio spp.

8.Ve vzorku 25 g nebo 25 ml hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Shigella spp.

9.Ve vzorku 1 g nebo 1 ml hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomen Staphylococcus aureus.

10.Počet aerobních mikroorganismů nesmí překročit 105 KTJ/g nebo ml vzorku hnojivého výrobku s označením CE s výjimkou případu, kdy je mikrobiálním pomocným přípravkem aerobní bakterie.

11.Počet kvasinek a plísní nesmí překročit 1 000 KTJ/g nebo ml vzorku hnojivého výrobku s označením CE s výjimkou případu, kdy je mikrobiálním pomocným přípravkem houba.

12.Jestliže se mikrobiální pomocný rostlinný přípravek skládá ze suspenze nebo roztoku, přičemž

suspenzí se rozumí dvoufázová disperze, v níž jsou pevné částice udržovány v suspenzi v kapalné fázi, a

roztokem se rozumí kapalina, která neobsahuje žádné pevné částice,

pomocný rostlinný přípravek musí mít hodnotu pH rovnou 4 nebo vyšší.

13.Doba použitelnosti mikrobiálního pomocného rostlinného přípravku musí být při dodržení podmínek skladování uvedených na etiketě nejméně 6 měsíců.

KFV 6(B): Nemikrobiální pomocný rostlinný přípravek

Nemikrobiální pomocný rostlinný přípravek je pomocný rostlinný přípravek jiný než mikrobiální pomocný rostlinný přípravek.

KFV 6(B)(I): Organický nemikrobiální pomocný rostlinný přípravek

1.Organický nemikrobiální pomocný rostlinný přípravek se musí skládat z látky nebo směsi obsahující uhlík (C) výhradně živočišného či rostlinného původu.

2.Obsah kontaminujících látek ve hnojivém výrobku s označením CE nesmí překročit tyto hodnoty:

rtuť (Hg)    1 mg/kg sušiny a

nikl (Ni)    50 mg/kg sušiny.

3.Ve vzorku 25 g hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Salmonella spp.

4.V hnojivém výrobku s označením CE nesmí být přítomen v koncentraci vyšší než 1 000 KTJ/g čerstvé hmoty ani jeden z těchto dvou typů bakterií:

a)Escherichia coli nebo

b)Enterococcaceae.

Splnění tohoto požadavku je třeba doložit zkouškou na přítomnost alespoň jednoho z těchto dvou typů bakterií.

KFV 6(B)(II): Anorganický nemikrobiální pomocný rostlinný přípravek

1.Anorganický nemikrobiální pomocný rostlinný přípravek je nemikrobiální pomocný rostlinný přípravek jiný než organický nemikrobiální pomocný rostlinný přípravek.

2.Obsah kontaminujících látek ve hnojivém výrobku s označením CE nesmí překročit tyto hodnoty:

rtuť (Hg)    2 mg/kg sušiny;

nikl (Ni)    120 mg/kg sušiny a

arsen (As)    60 mg/kg sušiny.

KFV 7: Blend hnojivých výrobků

1.Blend hnojivých výrobků je hnojivý výrobek s označením CE složený ze dvou nebo více hnojivých výrobků s označením CE kategorie 1–6.

2.Shoda každého složkového hnojivého výrobku v blendu s požadavky tohoto nařízení musí být prokázána v souladu s postupem posuzování shody vztahujícím se na daný složkový hnojivý výrobek.

3.Mísení nesmí změnit povahu jednotlivých složkových hnojivých výrobků

způsobem, který by měl za rozumně předvídatelných podmínek skladování nebo používání blendu hnojivých výrobků s označením CE nepříznivý účinek na zdraví člověka, zvířat nebo rostlin, na bezpečnost nebo na životní prostředí, nebo

jiným podstatným způsobem.

4.Výrobce blendu posoudí shodu blendu s požadavky stanovenými v odstavcích 1–3 výše, zajistí soulad blendu s požadavky na označování stanovenými v příloze III a přijme odpovědnost podle čl. 15 odst. 4 tohoto nařízení za soulad blendu s požadavky tohoto nařízení tím, že

pro blend hnojivých výrobků s označením CE vypracuje EU prohlášení o shodě v souladu s čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení a

má k dispozici EU prohlášení o shodě pro každý ze složkových hnojivých výrobků.

5.Hospodářský subjekt, který dodává blendy hnojivých výrobků s označením CE na trh, musí dodržet níže uvedená ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o EU prohlášení o shodě každého složkového hnojivého výrobku i blendu:

čl. 6 odst. 3 (povinnost výrobců uchovávat EU prohlášení o shodě),

čl. 7 odst. 2 písm a) (povinnost zplnomocněných zástupců uchovávat EU prohlášení o shodě),

čl. 8 odst. 2 (povinnost dovozců zajistit, že ke hnojivému výrobku s označením CE je přiloženo EU prohlášení o shodě),

čl. 8 odst. 8 (povinnost dovozců uchovávat kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem) a

čl. 9 odst. 2 (povinnost distributorů ověřit, že ke hnojivému výrobku s označením CE je přiloženo EU prohlášení o shodě).

PŘÍLOHA II
Kategorie složkových materiálů

Hnojivý výrobek s označením CE se musí skládat výhradně ze složkových materiálů, které splňují požadavky pro jednu nebo více kategorií složkových materiálů (KSM) uvedených níže.

Složkové materiály nebo vstupní materiály, které jsou použity k jejich výrobě, nesmí obsahovat žádnou z látek, jejichž maximální limitní hodnoty jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení, v takovém množství, které by ohrozilo soulad hnojivého výrobku s označením CE s některým z příslušných požadavků uvedené přílohy.

Část I
Přehled kategorií složkových materiálů

KSM 1: Látky a směsi z původního materiálu

KSM 2: Nezpracované nebo mechanicky zpracované rostliny, části rostlin nebo rostlinné extrakty

KSM 3: Kompost

KSM 4: Digestát z energetických plodin

KSM 5: Jiný digestát než digestát z energetických plodin

KSM 6: Vedlejší produkty potravinářského průmyslu

KSM 7: Mikroorganismy

KSM 8: Agronomické přísady

KSM 9: Polymery s živinami

KSM 10: Jiné polymery než polymery s živinami

KSM 11: Určité vedlejší produkty živočišného původu

Část II
Požadavky vztahující se ke kategoriím složkových materiálů

Tato část vymezuje složkové materiály, z nichž se musí hnojivý výrobek s označením CE výhradně skládat.

KSM 1: Látky a směsi z původního materiálu

1.Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat látky a směsi jiné než 8  

a)odpad ve smyslu směrnice 2008/98/ES;

b)vedlejší produkty ve smyslu směrnice 2008/98/ES;

c)materiály, které dříve představovaly některý z materiálů uvedených v písmenech a)–b);

d)vedlejší produkty živočišného původu ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009;

e)polymery nebo

f)látky a směsi určené ke zlepšení způsobů, jimiž hnojivý výrobek s označením CE, do něhož jsou zapracovány, uvolňuje živiny.

2.Všechny látky zapracované do hnojivého výrobku s označením CE musí být, samy o sobě nebo v rámci směsi, registrovány podle nařízení (ES) č. 1907/2006 v dokumentaci obsahující

a)informace stanovené v přílohách VI, VII a VIII nařízení (ES) č. 1907/2006 a

b)zprávu o chemické bezpečnosti podle článku 14 nařízení (ES) č. 1907/2006, jejíž součástí je použití jako hnojivý výrobek,

pokud se na ně výslovně nevztahuje některá z výjimek z povinné registrace stanovená v příloze IV uvedeného nařízení či v bodech 6, 7, 8 nebo 9 přílohy V uvedeného nařízení.

KSM 2: Nezpracované nebo mechanicky zpracované rostliny, části rostlin nebo rostlinné extrakty

1.Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat rostliny, části rostlin nebo rostlinné extrakty, které nebyly zpracovány jinak než řezáním, mletím, odstředěním, lisováním, sušením, mrazovým sušením nebo extrakcí vodou.

2.Pro účely odstavce 1 se za rostliny považují i řasy, avšak nikoliv sinice.

KSM 3: Kompost

1.Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat kompost získaný aerobním kompostováním výhradně jednoho nebo více z těchto vstupních materiálů:

a)biologický odpad ve smyslu směrnice 2008/98/ES pocházející z tříděného sběru biologického odpadu u zdroje;

b)vedlejší produkty živočišného původu kategorie 2 a 3 podle nařízení (ES) č. 1069/2009;

c)živé, či neživé organismy nebo jejich části nezpracované, či zpracované výhradně manuálně, mechanicky nebo gravitačně, rozpuštěním ve vodě, flotací, extrakcí vodou, parní destilací nebo zahříváním výhradně za účelem odstranění vody nebo extrahované ze vzduchu jakýmkoli postupem s výjimkou

organické části směsného komunálního odpadu z domácností oddělené mechanickou, fyzikálně-chemickou, biologickou a/nebo manuální cestou,

kalů z čistíren odpadních vod, průmyslových kalů nebo vybagrovaných kalů a

vedlejších produktů živočišného původu kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1069/2009;

d)kompostovací přísady, které jsou nezbytné pro zlepšení výkonnosti procesu kompostování nebo jeho vlivu na životní prostředí, pokud

je přísada registrována podle nařízení (ES) č. 1907/2006 9 v dokumentaci obsahující

–informace stanovené v přílohách VI, VII a VIII nařízení (ES) č. 1907/2006 a

–zprávu o chemické bezpečnosti podle článku 14 nařízení (ES) č. 1907/2006, jejíž součástí je použití jako hnojivý výrobek, 

pokud se na ni výslovně nevztahuje některá z výjimek z povinné registrace stanovených v příloze IV uvedeného nařízení či v bodech 6, 7, 8 nebo 9 přílohy V uvedeného nařízení, a

celková koncentrace všech přísad nepřekročí 5 % celkové hmotnosti vstupního materiálu nebo

e)jakýkoliv materiál uvedený v písmenech a)–d), který

byl předtím kompostován nebo prošel digescí a

neobsahuje více než 6 mg/kg sušiny PAU16 10 .

2.Kompostování musí probíhat v zařízení,

které zpracovává pouze vstupní materiály uvedené v odstavci 1 výše a

ve kterém je zamezen fyzický kontakt mezi vstupními a výstupními materiály, a to i při skladování.

3.Aerobní kompostování spočívá v kontrolovaném rozkladu biologicky rozložitelných materiálů, který je převážně aerobní a při kterém se v důsledku biologicky produkovaného tepla dosahuje teplot vhodných pro termofilní bakterie. Všechny části každé šarže musí být pravidelně a důkladně promíseny, aby byla zaručena správná hygienizace a homogenita materiálu. V průběhu procesu kompostování musí být u všech částí každé šarže zajištěn jeden z těchto teplotně-časových profilů:

65 °C nebo více po dobu nejméně 5 dní,

60 °C nebo více po dobu nejméně 7 dní nebo

55 °C nebo více po dobu nejméně 14 dní.

4.Kompost nesmí obsahovat

a)více než 6 mg/kg sušiny PAU16 11 a

b)více než 5 g/kg sušiny makroskopických nečistot ve formě skla, kovu a plastu větších než 2 mm.

5.Ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplyne pět let ode dne použitelnosti toto nařízení] nesmí kompost obsahovat více než 2,5 g/kg sušiny makroskopických nečistot ve formě plastu větších než 2 mm. Nejpozději do [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplyne osm let ode dne použitelnosti toto nařízení] musí být limitní hodnota 2,5 g/kg sušiny přehodnocena s cílem zohlednit pokrok v tříděném sběru biologického odpadu.

6.Kompost musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií stability:

a)rychlost příjmu kyslíku:

definice: indikátor míry, do níž se biologicky rozložitelná organická hmota za určitý časový úsek rozloží. Tato metoda není vhodná pro materiál, který obsahuje více než 20 % částic o velikosti > 10 mm,

kritérium: nejvýše 25 mmol O2/kg organické hmoty/h nebo

b)faktor samozahřívání:

definice: nejvyšší teplota, jíž kompost za normalizovaných podmínek dosáhne, jako indikátor stavu jeho aerobní biologické aktivity,

kritérium: stupeň zralosti nejméně III.

KSM 4: Digestát z energetických plodin

1.Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat digestát získaný anaerobní digescí výhradně jednoho nebo více z těchto vstupních materiálů:

a)rostliny, které nebyly použity k žádnému jinému účelu; pro účely tohoto odstavce se za rostliny považují i řasy, avšak nikoliv sinice;

b)digestační přísady, které jsou nezbytné pro zlepšení výkonnosti procesu digesce nebo jeho vlivu na životní prostředí, pokud

je přísada registrována podle nařízení (ES) č. 1907/2006 12 v dokumentaci obsahující

–informace stanovené v přílohách VI, VII a VIII nařízení (ES) č. 1907/2006 a

–zprávu o chemické bezpečnosti podle článku 14 nařízení (ES) č. 1907/2006, jejíž součástí je použití jako hnojivý výrobek,

pokud se na ni výslovně nevztahuje některá z výjimek z povinné registrace stanovených v příloze IV uvedeného nařízení či v bodech 6, 7, 8 nebo 9 přílohy V uvedeného nařízení, a

celková koncentrace všech přísad nepřekročí 5 % celkové hmotnosti vstupního materiálu nebo

c)jakýkoliv materiál uvedený v písmenech a)–b), který předtím prošel digescí.

2.Anaerobní digesce musí probíhat v zařízení,

které zpracovává pouze vstupní materiály uvedené v odstavci 1 výše a

ve kterém je zamezen fyzický kontakt mezi vstupními a výstupními materiály, a to i při skladování.

3.Anaerobní digesce spočívá v kontrolovaném rozkladu biologicky rozložitelných materiálů, který je převážně anaerobní a probíhá při teplotách vhodných pro mezofilní nebo termofilní bakterie. Všechny části každé šarže musí být pravidelně a důkladně promíseny, aby byla zaručena správná hygienizace a homogenita materiálu. V průběhu procesu digesce musí být u všech částí každé šarže zajištěn jeden z těchto teplotně-časových profilů:

a)termofilní anaerobní digesce při teplotě 55 °C po dobu nejméně 24 hodin a při hydraulickém retenčním čase nejméně 20 dní;

b)termofilní anaerobní digesce při teplotě 55 °C v kombinaci s ošetřením zahrnujícím pasterizaci (70 °C – 1 h);

c)termofilní anaerobní digesce při teplotě 55 °C následovaná kompostováním při teplotě

65 °C nebo více po dobu nejméně 5 dní,

60 °C nebo více po dobu nejméně 7 dní nebo

55 °C nebo více po dobu nejméně 14 dní;

d)mezofilní anaerobní digesce při teplotě 37–40 °C v kombinaci s ošetřením zahrnujícím pasterizaci (70 °C – 1 h) nebo

e)mezofilní anaerobní digesce při teplotě 37–40 °C následovaná kompostováním při teplotě

65 °C nebo více po dobu nejméně 5 dní,

60 °C nebo více po dobu nejméně 7 dní nebo

55 °C nebo více po dobu nejméně 14 dní.

4.Jak tuhá, tak kapalná část digestátu musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií stability:

a)rychlost příjmu kyslíku:

definice: indikátor míry, do níž se biologicky rozložitelná organická hmota za určitý časový úsek rozloží. Tato metoda není vhodná pro materiál, který obsahuje více než 20 % částic o velikosti > 10 mm,

kritérium: nejvýše 50 mmol O2/kg organické hmoty/h nebo

b)potenciál zbytkového bioplynu:

definice: indikátor plynu uvolněného z digestátu za období 28 dní měřeného ve vztahu k těkavým pevným látkám obsaženým v daném vzorku. Tato zkouška se provádí třikrát, přičemž k prokázání souladu s tímto požadavkem se použije průměr výsledků. Těkavé pevné látky jsou pevné látky ve vzorku materiálu, které se při žíhání suchých pevných látek při teplotě 550 °C ztratí,

kritérium: nejvýše 0,45 l bioplynu / g těkavých pevných látek.

KSM 5: Jiný digestát než digestát z energetických plodin

1.Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat digestát získaný anaerobní digescí výhradně jednoho nebo více z těchto vstupních materiálů:

a)biologický odpad ve smyslu směrnice 2008/98/ES pocházející z tříděného sběru biologického odpadu u zdroje;

b)vedlejší produkty živočišného původu kategorie 2 a 3 podle nařízení (ES) č. 1069/2009;

c)živé, či neživé organismy nebo jejich části nezpracované, či zpracované výhradně manuálně, mechanicky nebo gravitačně, rozpuštěním ve vodě, flotací, extrakcí vodou, parní destilací nebo zahříváním výhradně za účelem odstranění vody nebo extrahované ze vzduchu jakýmkoli postupem s výjimkou

organické části směsného komunálního odpadu z domácností oddělené mechanickou, fyzikálně-chemickou, biologickou a/nebo manuální cestou,

kalů z čistíren odpadních vod, průmyslových kalů nebo vybagrovaných kalů,

vedlejších produktů živočišného původu kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1069/2009;

d)digestační přísady, které jsou nezbytné pro zlepšení výkonnosti procesu digesce nebo jeho vlivu na životní prostředí, pokud

je přísada registrována podle nařízení (ES) č. 1907/2006 13 v dokumentaci obsahující

–informace stanovené v přílohách VI, VII a VIII nařízení (ES) č. 1907/2006 a

–zprávu o chemické bezpečnosti podle článku 14 nařízení (ES) č. 1907/2006, jejíž součástí je použití jako hnojivý výrobek,

pokud se na ni výslovně nevztahuje některá z výjimek z povinné registrace stanovených v příloze IV uvedeného nařízení či v bodech 6, 7, 8 nebo 9 přílohy V uvedeného nařízení, a

celková koncentrace všech přísad nepřekročí 5 % celkové hmotnosti vstupního materiálu nebo

e)jakýkoliv materiál uvedený v písmenech a)–d), který

byl předtím kompostován nebo prošel digescí a

neobsahuje více než 6 mg/kg sušiny PAU16 14 .

2.Anaerobní digesce musí probíhat v zařízení,

které zpracovává pouze vstupní materiály uvedené v odstavci 1 výše a

ve kterém je zamezen fyzický kontakt mezi vstupními a výstupními materiály, a to i při skladování.

3.Anaerobní digesce sestává z kontrolovaného procesu rozkladu biologicky rozložitelných materiálů, který je převážně anaerobní a probíhá při teplotách vhodných pro mezofilní nebo termofilní bakterie. Všechny části každé šarže musí být pravidelně a důkladně promíseny, aby byla zaručena správná hygienizace a homogenita materiálu. V průběhu procesu digesce musí být u všech částí každé šarže zajištěn jeden z těchto teplotně-časových profilů:

a)termofilní anaerobní digesce při teplotě 55 °C po dobu nejméně 24 hodin a při hydraulickém retenčním čase nejméně 20 dní;

b)termofilní anaerobní digesce při teplotě 55 °C v kombinaci s ošetřením zahrnujícím pasterizaci (70 °C – 1 h);

c)termofilní anaerobní digesce při teplotě 55 °C následovaná kompostováním při teplotě

65 °C nebo více po dobu nejméně 5 dní,

60 °C nebo více po dobu nejméně 7 dní nebo

55 °C nebo více po dobu nejméně 14 dní;

d)mezofilní anaerobní digesce při teplotě 37–40 °C v kombinaci s ošetřením zahrnujícím pasterizaci (70 °C – 1 h); nebo

e)mezofilní anaerobní digesce při teplotě 37–40 °C následovaná kompostováním při teplotě

65 °C nebo více po dobu nejméně 5 dní,

60 °C nebo více po dobu nejméně 7 dní nebo

55 °C nebo více po dobu nejméně 14 dní.

4.Pevná ani kapalná část digestátu nesmí obsahovat více než 6 mg/kg sušiny PAH16 15 .

5.Digestát nesmí obsahovat více než 5 g/kg sušiny makroskopických nečistot ve formě skla, kovu a plastu větších než 2 mm.

6.Ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplyne pět let ode dne použitelnosti toto nařízení] nesmí digestát obsahovat více než 2,5 g/kg sušiny makroskopických nečistot ve formě plastu větších než 2 mm. Nejpozději do [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplyne osm let ode dne použitelnosti toto nařízení] musí být limitní hodnota 2,5 g/kg sušiny přehodnocena s cílem zohlednit pokrok v tříděném sběru biologického odpadu.

7.Jak tuhá, tak kapalná část digestátu musí splňovat nejméně jedno z těchto kritérií stability:

a)rychlost příjmu kyslíku:

definice: indikátor míry, do níž se biologicky rozložitelná organická hmota za určitý časový úsek rozloží. Tato metoda není vhodná pro materiál, který obsahuje více než 20 % částic o velikosti > 10 mm,

kritérium: nejvýše 50 mmol O2/kg organické hmoty/h nebo

b)potenciál zbytkového bioplynu:

definice: indikátor plynu uvolněného z digestátu za období 28 dní měřeného ve vztahu k těkavým pevným látkám obsaženým v daném vzorku. Tato zkouška se provádí třikrát, přičemž k prokázání souladu s tímto požadavkem se použije průměr výsledků. Těkavé pevné látky jsou pevné látky ve vzorku materiálu, které se při žíhání suchých pevných látek při teplotě 550 °C ztratí.

kritérium: nejvýše 0,45 l bioplynu / g těkavých pevných látek.

KSM 6: Vedlejší produkty potravinářského průmyslu

1.Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat složkový materiál skládající se z těchto látek:

a)potravinářské vápno, tj. materiál z potravinářského průmyslu získaný karbonizací organické hmoty za výhradního použití páleného vápna z přírodních zdrojů;

b)melasy, tj. viskózní vedlejší produkt rafinace cukrové třtiny nebo cukrové řepy na cukr, nebo

c)vináza, tj. viskózní vedlejší produkt kvasného procesu melas na ethanol, kyselinu askorbovou nebo jiné produkty.

2.Látka musí být registrována podle nařízení (ES) č. 1907/2006 16 v dokumentaci obsahující

a)informace stanovené v přílohách VI, VII a VIII nařízení (ES) č. 1907/2006 a

b)zprávu o chemické bezpečnosti podle článku 14 nařízení (ES) č. 1907/2006, jejíž součástí je použití jako hnojivý výrobek,

pokud se na ni výslovně nevztahuje některá z výjimek z povinné registrace stanovená v příloze IV uvedeného nařízení či v bodech 6, 7, 8 nebo 9 přílohy V uvedeného nařízení.

KSM 7: Mikroorganismy

Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat mikroorganismy, včetně neživých mikroorganismů nebo mikroorganismů s prázdnou buňkou a neškodných zbytkových prvků médií, na nichž byly vyprodukovány, které

neprošly jiným procesem zpracování než sušením či mrazovým sušením a

jsou uvedeny v tabulce níže:

KSM 8: Agronomické přísady

1.Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat látku nebo směs určenou ke zlepšení způsobů, jimiž hnojivý výrobek uvolňuje živiny, pouze pokud bylo v souladu s postupem posuzování shody vztahujícím se na danou agronomickou přísadu prokázáno, že daná látka nebo směs splňuje požadavky tohoto nařízení na výrobek v KFV 5 přílohy I.

2.Množství agronomické přísady v hnojivém výrobku s označením CE, která splňuje příslušné požadavky, musí být takové, aby

a)mělo účinek uvedený v informacích poskytnutých uživateli hnojivého výrobku s označením CE a

b)nemělo za rozumně předvídatelných podmínek skladování nebo používání hnojivého výrobku s označením CE celkově nepříznivý účinek na zdraví člověka, zvířat nebo rostlin, na bezpečnost nebo na životní prostředí.

3.Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat inhibitor nitrifikace, který splňuje příslušné požadavky a je uveden v KFV 5(A)(I) přílohy I, pouze pokud se nejméně 50 % obsahu celkového dusíku (N) ve hnojivém výrobku skládá z forem dusíku (N) amonium (NH4+) a močovina (CH4N2O).

4.Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat inhibitor ureázy, který splňuje příslušné požadavky a je uveden v KFV 5(A)(II) přílohy I, pouze pokud se nejméně 50 % obsahu celkového dusíku (N) ve hnojivém výrobku skládá z formy dusíku (N) močovina (CH4N2O).

5.Výrobce hnojivého výrobku s označením CE musí mít pro agronomickou přísadu, která splňuje příslušné požadavky, k dispozici EU prohlášení o shodě.

6.Hospodářský subjekt, který dodává hnojivý výrobek s označením CE na trh, musí dodržet níže uvedená ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o EU prohlášení o shodě hnojivého výrobku s označením CE i agronomické přísady, která splňuje příslušné požadavky:

a)čl. 6 odst. 3 (povinnost výrobců uchovávat EU prohlášení o shodě);

b)čl. 7 odst. 2 písm a) (povinnost zplnomocněných zástupců uchovávat EU prohlášení o shodě);

c)čl. 8 odst. 2 (povinnost dovozců zajistit, že ke hnojivému výrobku s označením CE je přiloženo EU prohlášení o shodě);

d)čl. 8 odst. 8 (povinnost dovozců uchovávat kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem) a

e)čl. 9 odst. 2 (povinnost distributorů ověřit, že ke hnojivému výrobku s označením CE je přiloženo EU prohlášení o shodě).

KSM 9: Polymery s živinami

1.Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat polymery tvořené výhradně z monomerních látek odpovídajících popisu uvedenému v KSM 1, jestliže účelem polymerizace je regulace uvolňování živin z jedné nebo více monomerních látek.

2.Nejméně 3/5 polymerů musí být rozpustné v horké vodě.

3.Polymery nesmí obsahovat formaldehyd.

KSM 10: Jiné polymery než polymery s živinami

1.Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat jiné polymery než polymery s živinami pouze v případech, kdy je účelem polymeru

a)regulovat pronikání vody do částic živin, a tedy uvolňování živin (v tom případě se polymer obvykle označuje jako „povrchově aktivní látka“) nebo

b)zvýšit schopnost hnojivého výrobku s označením CE zadržet vodu.

2.Ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplynou tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení] musí být dodrženo toto kritérium: polymer musí být schopen projít fyzikálním a biologickým rozkladem, aby se nakonec téměř celý rozložil na oxid uhličitý (CO2), biomasu a vodu. V rámci zkoušky biologické rozložitelnosti popsané níže v písmenech a)–c) se musí nejméně 90 % v něm obsaženého organického uhlíku přeměnit na CO2 nejdéle za dobu 24 měsíců.

a)Zkouška se provádí při teplotě 25 °C ± 2 °C.

b)Zkouška se provádí v souladu s metodou pro stanovení úplné aerobní biologické rozložitelnosti plastových materiálů v půdě měřením spotřeby kyslíku nebo množství uvolněného oxidu uhličitého.

c)Při zkoušce se jako referenční materiál použije prášek z mikrokrystalické celulózy o stejných rozměrech, jako má zkušební materiál.

d)Před samotnou zkouškou nesmí být zkušební materiál vystaven podmínkám nebo procesům urychlujícím rozklad filmu, například teplu či světlu.

3.Za rozumně předvídatelných podmínek použití hnojivého výrobku s označením CE nesmí ani polymer, ani vedlejší produkty vznikající při jeho rozkladu vykazovat žádný celkově nepříznivý účinek na zdraví zvířat či rostlin nebo na životní prostředí. Polymer musí obstát ve zkoušce akutní toxicity pro růst rostlin, zkoušce akutní toxicity pro žížaly a ve zkoušce inhibice nitrifikace půdními mikroorganismy takto:

a)V rámci zkoušky akutní toxicity pro růst rostlin musí míra klíčivosti a rostlinná biomasa druhu zkušebních rostlin pěstovaných na půdě vystavené zkušebnímu materiálu překročit 90 % míry klíčivosti a rostlinné biomasy téhož druhu rostlin pěstovaných na odpovídajícím slepém vzorku půdy nevystavené zkušebnímu materiálu.

b)Výsledky lze považovat za platné pouze v případě, že v kontrolních vzorcích (tj. ve slepých vzorcích půdy):

vzcházivost osiva je nejméně 70 %,

semenáčky nevykazují žádné viditelné fytotoxické účinky (např. chloróza, nekróza, vadnutí, deformace listů a stonků) a rostliny vykazují pouze normální odchylky v růstu a morfologii pro příslušný druh,

střední hodnota přežití vzešlých kontrolních semenáčků je nejméně 90 % po dobu trvání studie a

environmentální podmínky pro příslušný druh jsou totožné a pěstební média obsahují stejné množství půdní matrice, podpůrných médií nebo substrátu ze stejného zdroje.

c)V rámci zkoušky akutní toxicity pro žížaly se pozorovaná úmrtnost a biomasa přeživších žížal v půdě vystavené zkušebnímu materiálu nesmí lišit o více než 10 % ve srovnání s hodnotami naměřenými na odpovídajícím slepém vzorku půdy nevystavené zkušebnímu materiálu. Výsledky lze považovat za platné, pokud

procento úmrtnosti pozorované v kontrolním vzorku (tj. ve slepém vzorku půdy) je < 10 % a

průměrná ztráta biomasy (průměrné hmotnosti) žížal ve slepém vzorku půdy nepřesáhne 20 %.

d)V rámci zkoušky inhibice nitrifikace půdními mikroorganismy musí míra tvorby dusitanů v půdě vystavené zkušebnímu materiálu překročit 90 % hodnot naměřených na odpovídajícím slepém vzorku půdy nevystavené zkušebnímu materiálu. Výsledky lze považovat za platné, jestliže odchylka mezi replicitními kontrolními vzorky (slepé vzorky půdy) a zkušebními vzorky je méně než ± 20 %.

KSM 11: Určité vedlejší produkty živočišného původu

Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat vedlejší produkty živočišného původu ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009, které dosáhly konečného bodu výrobního řetězce stanoveného v souladu s uvedeným nařízením a které jsou uvedeny a blíže specifikovány v této tabulce:

PŘÍLOHA III
Požadavky na označování

Tato příloha stanoví požadavky na označování hnojivých výrobků s označením CE. Požadavky stanovené v části 2 a části 3 této přílohy pro danou kategorii funkce výrobku (KFV) vymezenou v příloze I se vztahují na hnojivé výrobky s označením CE ve všech podkategoriích dané KFV.

Část 1
Obecné požadavky na označování

1.Informační prvky požadované tímto nařízením musí být zřetelně odděleny od jakýchkoliv jiných informačních prvků.

2.Musí být uvedeny tyto informační prvky:

a)označení kategorie funkce výrobku (KFV) podle části I přílohy I;

b)množství hnojivého výrobku s označením CE uvedené jako hmotnost či jako objem;

c)návod k určenému použití, včetně určeného dávkování a určených cílových rostlin;

d)relevantní informace týkající se doporučených opatření v rámci řízení rizik pro zdraví člověka, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí a

e)popis všech složek, které tvoří více než 5 % hmotn. výrobku v sestupném pořadí podle hmotnosti sušiny, včetně uvedení příslušných kategorií složkových materiálů (KSM) podle přílohy II.

3.Jestliže byl do postupu posuzování shody zapojen oznámený subjekt, uvede se jeho identifikační číslo.

4.Jestliže hnojivý výrobek s označením CE obsahuje jiné vedlejší produkty živočišného původu ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009 než hnůj, musí na něm být uveden tento pokyn pro uživatele: „Hospodářská zvířata nesmí být přímo ani prostřednictvím spásání krmena porostem z půdy, na kterou byl výrobek aplikován, pokud ke sklizni či spásání nedojde až po uplynutí nejméně 21denní čekací lhůty.“

5.Jestliže hnojivý výrobek s označením CE obsahuje látku, pro kterou byly stanoveny maximální limity reziduí v potravinách a krmivech v souladu s nařízením (EHS) č. 315/93, nařízením (ES) č. 396/2005, nařízením (ES) č. 470/2009 nebo směrnicí 2002/32/ES, musí návod uvedený v odst. 2 písm. c) zajistit, aby určené použití tohoto hnojivého výrobku s označením CE nevedlo k překročení uvedených limitů v potravinách nebo krmivech.

6.Na hnojivém výrobku s označením CE, který neprošel úspěšně postupem posuzování shody stanoveným tímto nařízením pro příslušnou kategorii funkce výrobku (KFV) uvedenou v příloze I, nesmí být uvedeno označení KFV.

7.Jiné informační prvky než ty, které jsou požadovány podle odstavců 2–6,

a)nesmí uživatele uvádět v omyl, například tím, že by výrobku přisuzovaly vlastnosti, které nemá, nebo tím, že by naznačovaly, že výrobek má jedinečné vlastnosti, které mají i podobné výrobky;

b)se musí vztahovat k ověřitelným faktorům a

c)nesmí výrobek označovat jako „udržitelný“ nebo „šetrný k životnímu prostředí“, pokud takové tvrzení není možné objektivně ověřit na základě široce uznávaných pokynů, norem nebo systémů.

8.Označení „nízký obsah chloru“ či podobná označení mohou být použita pouze v případě, že obsah chloru (Cl-) je nižší než 30 g/kg.

Část 2
Zvláštní požadavky na označování pro jednotlivé výrobky

KFV 1: Hnojivo

1.Obsah dusíku (N), fosforu (P) a draslíku (K) může být deklarován pouze v případě, že tyto živiny jsou ve výrobku s označením CE obsaženy v minimálním množství uvedeném v příloze I pro příslušnou kategorii funkce výrobku (KFV).

2.Na hnojiva obsahující inhibitory nitrifikace nebo ureázy podle odstavců 3 a 4 kategorie složkových materiálů (KSM) 8 v příloze II se vztahují tyto požadavky:

a)Na etiketě musí být uvedena slova „inhibitor nitrifikace“ či „inhibitor ureázy“ a identifikační číslo oznámeného subjektu, který posouzení shody daného inhibitoru nitrifikace či inhibitoru ureázy přezkoumal.

b)Obsah inhibitoru nitrifikace musí být vyjádřen jako hmotnostní procento celkového dusíku (N) přítomného jako amonný dusík (NH4+) a močovinový dusík (CH4N2O).

c)Obsah inhibitoru ureázy musí být vyjádřen jako hmotnostní procento celkového dusíku (N) přítomného jako močovinový dusík (CH4N2O).

d)Musí být uvedeny technické informace, které uživateli umožní stanovit dávky a načasování aplikace v závislosti na pěstované plodině.

KFV 1(A): Organické hnojivo

Musí být uvedeny tyto informační prvky:

a)deklarované živiny dusík (N), fosfor (P) nebo draslík (K) s použitím jejich chemických symbolů a v pořadí N-P-K;

b)deklarované živiny hořčík (Mg), vápník (Ca), síra (S) nebo sodík (Na) s použitím jejich chemických symbolů a v pořadí Mg-Ca-S-Na;

c)číselné údaje udávající celkový obsah deklarovaných živin dusíku (N), fosforu (P) nebo draslíku (K), následované číselnými údaji uvedenými v závorkách udávajícími celkový obsah hořčíku (Mg), vápníku (Ca), síry (S) nebo sodíku (Na);

d)obsah těchto deklarovaných živin a dalších parametrů v tomto pořadí, vyjádřený ve hmotnostních procentech hnojiva:

celkový dusík (N)

–minimální množství organického dusíku (N), následované popisem původu použité organické hmoty,

–dusík (N) ve formě amonného dusíku,

celkový oxid fosforečný (P2O5),

celkový oxid draselný (K2O),

oxid hořečnatý (MgO), oxid vápenatý (CaO), oxid sírový (SO3) a oxid sodný (Na2O), vyjádřený

–pouze jako obsah vodorozpustného podílu, jsou-li uvedené živiny zcela rozpustné ve vodě,

–jako celkový obsah a obsah vodorozpustného podílu, činí-li tento rozpustný podíl uvedených živin nejméně jednu čtvrtinu celkového obsahu uvedených živin, a

–jako celkový obsah v ostatních případech,

celková měď (Cu) a celkový zinek (Zn), jestliže činí více než 200, respektive 600 mg/kg sušiny,

organický uhlík (C) a

sušina.

KFV 1(B): Organominerální hnojivo

1.Musí být uvedeny tyto informační prvky týkající se makroživin:

a)deklarované živiny dusík (N), fosfor (P) nebo draslík (K) s použitím jejich chemických symbolů a v pořadí N-P-K;

b)deklarované živiny hořčík (Mg), vápník (Ca), síra (S) nebo sodík (Na) s použitím jejich chemických symbolů a v pořadí Mg-Ca-S-Na;

c)číselné údaje udávající celkový obsah deklarovaných živin dusíku (N), fosforu (P) nebo draslíku (K), následované číselnými údaji uvedenými v závorkách udávajícími celkový obsah hořčíku (Mg), vápníku (Ca), síry (S) nebo sodíku (Na);

d)obsah těchto deklarovaných živin v tomto pořadí, vyjádřený ve hmotnostních procentech hnojiva:

celkový dusík (N)

–minimální množství organického dusíku (N), následované popisem původu použité organické hmoty,

–dusík (N) ve formě dusičnanového dusíku,

–dusík (N) ve formě amonného dusíku,

–dusík (N) ve formě močovinového dusíku,

celkový oxid fosforečný (P2O5),

–vodorozpustný oxid fosforečný (P2O5),

–oxid fosforečný (P2O5) rozpustný v neutrálním citronanu amonném,

–je-li přítomen přírodní měkký fosforit, pak též oxid fosforečný (P2O5) rozpustný v kyselině mravenčí,

celkový oxid draselný (K2O),

–vodorozpustný oxid draselný (K2O),

oxid hořečnatý (MgO), oxid vápenatý (CaO), oxid sírový (SO3) a oxid sodný (Na2O), vyjádřený

–pouze jako obsah vodorozpustného podílu, jsou-li uvedené živiny zcela rozpustné ve vodě,

–jako celkový obsah a obsah vodorozpustného podílu, činí-li tento rozpustný podíl uvedených živin nejméně jednu čtvrtinu celkového obsahu uvedených živin,

–jako celkový obsah v ostatních případech a

e)je-li přítomna močovina (CH4N2O), informace o možném vlivu amoniaku uvolňujícího se při použití hnojiva na kvalitu ovzduší a výzva uživatelům, aby přijali vhodná nápravná opatření.

2.Jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE musí být uvedeny tyto další prvky:

obsah organického uhlíku (C) a

obsah sušiny.

KFV 1(B)(I): Tuhé organominerální hnojivo

Je-li přítomna jedna nebo více ze stopových živin bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn) v minimálním množství uvedeném jako hmotnostní procento v tabulce níže,

musí být deklarovány, pokud byly do hnojivého výrobku s označením CE přidány záměrně, a

mohou být deklarovány v ostatních případech.

Stopové živiny se deklarují po informaci o makroživinách. Musí být uvedeny tyto informační prvky:

a)uvedení názvů a chemických symbolů deklarovaných stopových živin v tomto pořadí: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn), následovaných názvy jejich protiiontů;

b)celkový obsah stopových živin vyjádřený jako hmotnostní procento hnojiva

–pouze jako obsah vodorozpustného podílu, jsou-li uvedené živiny zcela rozpustné ve vodě,

–jako celkový obsah a obsah vodorozpustného podílu, činí-li tento rozpustný podíl uvedených živin nejméně jednu čtvrtinu celkového obsahu uvedených živin, a

–jako celkový obsah v ostatních případech;

c)jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvornými činidly, následuje za názvem a chemickým identifikátorem stopové živiny tento údaj:

–„v chelátu s…“ název chelátotvorného činidla nebo jeho zkratka a množství stopové živiny v chelátu vyjádřené jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE;

d)obsahuje-li hnojivý výrobek s označením CE stopové živiny v komplexu s komplexotvornými činidly:

–následuje za názvem a chemickým identifikátorem stopové živiny tento údaj: „v komplexu s...“ a množství stopové živiny v komplexu vyjádřené jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE a

–název komplexotvorného činidla nebo jeho zkratka;

e)tato věta: „Používat pouze v případě skutečné potřeby. Nepřekračovat doporučené dávkování.“

KFV 1(B)(II): Kapalné organominerální hnojivo

Je-li přítomna jedna nebo více ze stopových živin bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn) v minimálním množství uvedeném jako hmotnostní procento v tabulce níže,

musí být deklarovány, pokud byly do hnojivého výrobku s označením CE přidány záměrně, a

mohou být deklarovány v ostatních případech.

Stopové živiny se deklarují po informaci o makroživinách. Musí být uvedeny tyto informační prvky:

a)uvedení názvů a chemických symbolů deklarovaných stopových živin v tomto pořadí: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn), následovaných názvy jejich protiiontů;

b)celkový obsah stopových živin vyjádřený jako hmotnostní procento hnojiva

–pouze jako obsah vodorozpustného podílu, jsou-li uvedené živiny zcela rozpustné ve vodě,

–jako celkový obsah a obsah vodorozpustného podílu, činí-li tento rozpustný podíl uvedených živin nejméně jednu čtvrtinu celkového obsahu uvedených živin, a

–jako celkový obsah v ostatních případech;

c)jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvornými činidly, následuje za názvem a chemickým identifikátorem stopové živiny tento údaj:

–„v chelátu s…“ název chelátotvorného činidla nebo jeho zkratka a množství stopové živiny v chelátu vyjádřené jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE;

d)obsahuje-li hnojivý výrobek s označením CE stopové živiny v komplexu s komplexotvornými činidly:

–následuje za názvem a chemickým identifikátorem stopové živiny tento údaj: „v komplexu s...“ a množství stopové živiny v komplexu vyjádřené jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE, a

–název komplexotvorného činidla nebo jeho zkratka;

e)tato věta: „Používat pouze v případě skutečné potřeby. Nepřekračovat doporučené dávkování.“

KFV 1(C): Anorganické hnojivo

KFV 1(C)(I): Anorganické hnojivo s makroživinami

1.Musí být uvedeny tyto informační prvky týkající se makroživin:

a)deklarované živiny dusík (N), fosfor (P) nebo draslík (K) s použitím jejich chemických symbolů a v pořadí N-P-K;

b)deklarované živiny hořčík (Mg), vápník (Ca), síra (S) nebo sodík (Na) s použitím jejich chemických symbolů a v pořadí Mg-Ca-S-Na;

c)číselné údaje udávající celkový obsah deklarovaných živin dusíku (N), fosforu (P) nebo draslíku (K), následované číselnými údaji uvedenými v závorkách udávajícími celkový obsah hořčíku (Mg), vápníku (Ca), síry (S) nebo sodíku (Na);

d)obsah těchto deklarovaných živin v tomto pořadí, vyjádřený ve hmotnostních procentech hnojiva:

celkový dusík (N)

–dusík (N) ve formě dusičnanového dusíku,

–dusík (N) ve formě amonného dusíku,

–dusík (N) ve formě močovinového dusíku,

–dusík (N) z močovinoformaldehydu, isobutylidendimočoviny a krotonylidendimočoviny,

–dusík (N) z kyanamidového dusíku,

celkový oxid fosforečný (P2O5)

–vodorozpustný oxid fosforečný (P2O5),

–oxid fosforečný (P2O5) rozpustný v neutrálním citronanu amonném,

–je-li přítomen přírodní měkký fosforit, pak též oxid fosforečný (P2O5) rozpustný v kyselině mravenčí,

vodorozpustný oxid draselný (K2O),

oxid hořečnatý (MgO), oxid vápenatý (CaO), oxid sírový (SO3) a oxid sodný (Na2O), vyjádřený

–pouze jako obsah vodorozpustného podílu, jsou-li uvedené živiny zcela rozpustné ve vodě,

–jako celkový obsah a obsah vodorozpustného podílu, činí-li tento rozpustný podíl uvedených živin nejméně jednu čtvrtinu celkového obsahu uvedených živin, a

–jako celkový obsah v ostatních případech a

e)je-li přítomna močovina (CH4N2O), informace o možném vlivu amoniaku uvolňujícího se při použití hnojiva na kvalitu ovzduší a výzva uživatelům, aby přijali vhodná nápravná opatření.

KFV 1(C)(I)(a): Tuhé anorganické hnojivo s makroživinami

1.Hnojivo se označí jako

a)„komplex“, jestliže každá částice obsahuje všechny deklarované živiny v jejich deklarovaném obsahu, a

b)„mix“ v ostatních případech.

2.Uvede se granulometrie hnojiva, vyjádřená jako procentuální podíl výrobku, který projde stanoveným sítem.

3.Forma částic výrobku se uvede jedním z těchto údajů:

a)granule;

b)pelety;

c)prášek, jestliže alespoň 90 % výrobku projde sítem o velikosti oka 10 mm, nebo

d)pril.

4.V případě povrchově upravených hnojiv se uvede název povrchově aktivní látky (povrchově aktivních látek) a procentuální podíl hnojiva pokrytého každou povrchově aktivní látkou a poté následuje:

a)doba uvolňování povrchově upravené frakce (povrchově upravených frakcí) uvedená v měsících a procentuální podíl živin uvolněných v dané době z každé frakce;

b)název média (rozpouštědla nebo substrátu) použitého při zkoušce provedené výrobcem za účelem stanovení doby uvolňování;

c)teplota, při které byla zkouška provedena;

d)v případě hnojiv povrchově upravených polymery se uvede toto označení: „Míra uvolňování živin se může lišit v závislosti na teplotě substrátu. Může být třeba upravit dávkování.“; a

e)v případě hnojiv povrchově upravených sírou (S) a hnojiv povrchově upravených sírou (S) / polymery se uvede toto označení: „Míra uvolňování živin se může lišit v závislosti na teplotě substrátu a biologické aktivitě. Může být třeba upravit dávkování.“

5.Je-li přítomna jedna nebo více stopových živin bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn) v minimálním množství uvedeném níže jako hmotnostní procento,

musí být deklarovány, pokud byly do hnojivého výrobku s označením CE přidány záměrně, a

mohou být deklarovány v ostatních případech.

Stopové živiny se deklarují po informaci o makroživinách. Musí být uvedeny tyto informační prvky:

a)uvedení názvů a chemických symbolů deklarovaných stopových živin v tomto pořadí: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn), následovaných názvy jejich protiiontů;

b)celkový obsah stopových živin vyjádřený jako hmotnostní procento hnojiva

–pouze jako obsah vodorozpustného podílu, jsou-li uvedené živiny zcela rozpustné ve vodě,

–jako celkový obsah a obsah vodorozpustného podílu, činí-li tento rozpustný podíl uvedených živin nejméně jednu čtvrtinu celkového obsahu uvedených živin, a

–jako celkový obsah v ostatních případech;

c)jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvornými činidly, následuje za názvem a chemickým identifikátorem stopové živiny tento údaj:

–„v chelátu s…“ název chelátotvorného činidla nebo jeho zkratka a množství stopové živiny v chelátu vyjádřené jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE;

d)obsahuje-li hnojivý výrobek s označením CE stopové živiny v komplexu s komplexotvornými činidly:

–následuje za názvem a chemickým identifikátorem stopové živiny tento údaj: „v komplexu s...“ a množství stopové živiny v komplexu vyjádřené jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE, a

–název komplexotvorného činidla nebo jeho zkratka;

e)tato věta: „Používat pouze v případě skutečné potřeby. Nepřekračovat doporučené dávkování.“

KFV 1(C)(I)(b): Kapalné anorganické hnojivo s makroživinami

1.Na etiketě musí být uvedeno, zda se jedná o hnojivo v suspenzi nebo roztoku, přičemž

suspenzí se rozumí dvoufázová disperze, v níž jsou pevné částice udržovány v suspenzi v kapalné fázi, a

roztokem se rozumí kapalina, která neobsahuje žádné pevné částice.

2.Obsah živin se uvede jako hmotnostní procento nebo objem hnojivého výrobku s označením CE.

3.Je-li přítomna jedna nebo více stopových živin bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn) v minimálním množství uvedeném níže jako hmotnostní procento,

musí být deklarovány, pokud byly do hnojivého výrobku s označením CE přidány záměrně, a

mohou být deklarovány v ostatních případech.

Stopové živiny se deklarují po informaci o makroživinách. Musí být uvedeny tyto informační prvky:

a)uvedení názvů a chemických symbolů deklarovaných stopových živin v tomto pořadí: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn), následovaných názvy jejich protiiontů;

b)celkový obsah stopových živin vyjádřený jako hmotnostní procento hnojiva

–pouze jako obsah vodorozpustného podílu, jsou-li uvedené živiny zcela rozpustné ve vodě,

–jako celkový obsah a obsah vodorozpustného podílu, činí-li tento rozpustný podíl uvedených živin nejméně jednu čtvrtinu celkového obsahu uvedených živin, a

–jako celkový obsah v ostatních případech;

c)jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvornými činidly, následuje za názvem a chemickým identifikátorem stopové živiny tento údaj:

–„v chelátu s…“ název chelátotvorného činidla nebo jeho zkratka a množství stopové živiny v chelátu vyjádřené jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE;

d)obsahuje-li hnojivý výrobek s označením CE stopové živiny v komplexu s komplexotvornými činidly:

–následuje za názvem a chemickým identifikátorem stopové živiny tento údaj: „v komplexu s...“ a množství stopové živiny v komplexu vyjádřené jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE a

–název komplexotvorného činidla nebo jeho zkratka;

e)tato věta: „Používat pouze v případě skutečné potřeby. Nepřekračovat doporučené dávkování.“

KFV 1(C)(II): Anorganické hnojivo se stopovými živinami

1.Deklarované stopové živiny ve hnojivém výrobku s označením CE se uvedou svým názvem a chemickým symbolem v tomto pořadí: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn), následovanými názvy jejich protiiontů.

2.Jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvornými činidly a každé chelátotvorné činidlo lze určit a kvantifikovat a je v chelátu alespoň s 1 % vodorozpustné stopové živiny, následuje za názvem a chemickým identifikátorem stopové živiny tento údaj:

–„v chelátu s…“ název chelátotvorného činidla nebo jeho zkratka a množství stopové živiny v chelátu vyjádřené jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE.

3.Jsou-li deklarované stopové živiny v komplexu s komplexotvornými činidly, následuje za názvem a chemickým identifikátorem stopové živiny tento údaj:

–„v komplexu s...“ a množství stopové živiny v komplexu vyjádřené jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE, a

–název komplexotvorného činidla nebo jeho zkratka.

4.Uvede se tato věta: „Používat pouze v případě skutečné potřeby. Nepřekračovat doporučené dávkování.“

KFV 1(C)(II)(a): Jednosložkové anorganické hnojivo se stopovou živinou

1.Etiketa musí obsahovat příslušnou typologii podle tabulky v KFV 1(C)(II)(a) v části II přílohy I.

2.Celkový obsah stopové živiny se vyjádří v hmotnostních procentech hnojiva

–pouze jako obsah vodorozpustného podílu, je-li stopová živina zcela rozpustná ve vodě,

–jako celkový obsah a obsah vodorozpustného podílu, činí-li tento rozpustný podíl stopové živiny nejméně jednu čtvrtinu celkového obsahu uvedené živiny, a

–jako celkový obsah v ostatních případech.

KFV 1(C)(II)(b): Vícesložkové anorganické hnojivo se stopovými živinami

1.Stopové živiny mohou být deklarovány pouze v případě, že jsou v hnojivu obsaženy v tomto množství:

2.Je-li hnojivo v suspenzi nebo roztoku, musí etiketa obsahovat příslušné označení „v suspenzi“ či „v roztoku“.

3.Celkový obsah stopových živin se vyjádří v hmotnostních procentech hnojiva

–pouze jako obsah vodorozpustného podílu, jsou-li stopové živiny zcela rozpustné ve vodě,

–jako celkový obsah a obsah vodorozpustného podílu, činí-li tento rozpustný podíl stopových živin nejméně polovinu celkového obsahu uvedených živin, a

–jako celkový obsah v ostatních případech.

KFV 2: Materiál k vápnění půd

Následující parametry se deklarují v tomto pořadí:

–neutralizační hodnota,

–granulometrie, vyjádřená jako procentuální podíl výrobku, který projde stanoveným sítem,

–celkový CaO, vyjádřený jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE,

–celkový MgO, vyjádřený jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE,

–reaktivita, s výjimkou vápen na bázi oxidu a hydroxidu, a

–v případě strusek a uhličitanů přírodního původu: metoda stanovení reaktivity.

KFV 3: Pomocná půdní látka

Následující parametry se deklarují v tomto pořadí a vyjádří se jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE:

–sušina,

–obsah organického uhlíku (C),

–celkový obsah dusíku (N),

–celkový obsah oxidu fosforečného (P2O5),

–celkový obsah oxidu draselného (K2O),

–celkový obsah mědi (Cu) a zinku (Zn), jestliže je vyšší než 200, respektive 600 mg/kg sušiny, a

–pH.

KFV 4: Pěstební médium

Parametry se deklarují v tomto pořadí:

–elektrická vodivost, s výjimkou minerální vlny,

–pH,

–množství,

v případě minerální vlny se vyjádří jako počet kusů a tři rozměry: délka, výška a šířka,

v případě ostatních předtvarovaných pěstebních médií se vyjádří jako velikost alespoň ve dvou rozměrech a

v případě ostatních pěstebních médií se vyjádří jako celkový objem,

–množství vyjádřené jako objem materiálů o velikosti částic větší než 60 mm, s výjimkou předtvarovaných pěstebních médií,

–celkový dusík (N),

–celkový oxid fosforečný (P2O5) a

–celkový oxid draselný (K2O).

KFV 5: Agronomická přísada

Na tuto KFV se vztahují pouze obecné požadavky na označování.

KFV 6: Pomocný rostlinný přípravek

Musí být uvedeny tyto informační prvky:

a)fyzikální forma,

b)datum výroby a datum konce použitelnosti,

c)podmínky skladování,

d)metoda (metody) aplikace,

e)dávkování, doba aplikace (fáze vegetativního vývoje rostliny) a četnost aplikace,

f)uváděný účinek na každou cílovou rostlinu a

g)relevantní instrukce týkající se účinnosti výrobku, včetně postupů hospodaření s půdou, použití chemických hnojiv, inkompatibility s přípravky na ochranu rostlin, doporučené velikosti aplikačních trysek a doporučeného aplikačního tlaku.

KFV 6(A): Mikrobiální pomocný rostlinný přípravek

Etiketa musí obsahovat tuto větu: „Mikroorganismy mohou mít potenciál vyvolat senzibilizující reakce.“

KFV 7: Blend hnojivých výrobků

Veškeré požadavky na označování vztahující se na všechny složkové hnojivé výrobky s označením CE se vztahují i na blend hnojivých výrobků s označením CE a musí být vyjádřeny ve vztahu ke konečnému blendu hnojivých výrobků s označením CE.

Část 3
Pravidla pro odchylky

1.Deklarovaný obsah živin nebo fyzikálně-chemické vlastnosti hnojivého výrobku s označením CE se mohou od skutečných hodnot odchýlit pouze v souladu s odchylkami stanovenými v této části pro příslušnou kategorii funkce výrobku. Účelem odchylek je zohlednit kolísání při výrobě, odběru vzorků a analýze.

2.Přípustné odchylky ve vztahu k deklarovaným parametrům uvedené v této části jsou zápornými a kladnými hodnotami v hmotnostních procentech.

3.Výrobce, dovozce nebo distributor nesmí odchylky systematicky využívat ve svůj prospěch.

4.Odchylně od odstavce 1 nesmí být skutečný obsah složky v hnojivém výrobku s označením CE, jejíž minimální nebo maximální obsah je stanoven v příloze I nebo příloze II, nikdy nižší než minimální obsah nebo vyšší než maximální obsah.

KFV 1: Hnojivo

KFV 1(A): Organické hnojivo

KFV 1(B): Organominerální hnojivo

Organický uhlík: ± 20% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,0 procentního bodu

Organický dusík: ± 50% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

Celková měď (Cu)    ± 50% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,5 procentního bodu

Celkový zinek (Zn)    ± 50% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,0 procentního bodu

Obsah sušiny ± 5,0 procentního bodu v absolutní hodnotě

Množství: –5% relativní odchylka od deklarované hodnoty

KFV 1(C): Anorganické hnojivo

KFV 1(C)(I): Anorganické hnojivo s makroživinami

Granulometrie: ± 10% relativní odchylka vztahující se na deklarovaný procentuální podíl materiálu, který projde stanoveným sítem

Množství: 5% relativní odchylka od deklarované hodnoty

KFV 1(C)(II): Anorganické hnojivo se stopovými živinami

Množství: 5% relativní odchylka od deklarované hodnoty

KFV 2: Materiál k vápnění půd

KFV 3: Pomocná půdní látka

KFV 4: Pěstební médium

KFV 6: Pomocný rostlinný přípravek

PŘÍLOHA IV
Postupy posuzování shody

Část 1
Použitelnost postupů posuzování shody

Tato část stanoví pravidla pro použitelnost modulů postupů posuzování shody uvedených v části 2 této přílohy na hnojivé výrobky s označením CE v závislosti na jejich kategoriích složkových materiálů uvedených v příloze II (KSM) a kategoriích funkce výrobku uvedených v příloze I (KFV).

1.Použitelnost interního řízení výroby (modul A)

1.Modul A lze použít pro hnojivý výrobek s označením CE složený výhradně z jedné nebo více těchto složek:

a)látky nebo směsi z původního materiálu uvedené v KSM 1;

b)digestáty z energetických plodin uvedené v KSM 4;

c)vedlejší produkty potravinářského průmyslu uvedené v KSM 6;

d)mikroorganismy uvedené v KSM 7;

e)agronomické přísady uvedené v KSM 8 nebo

f)polymery s živinami uvedené v KSM 9.

2.Modul A lze rovněž použít pro blend hnojivých výrobků uvedený v KFV 7.

3.Odchylně od odstavců 1 a 2 nelze modul A použít pro

a)jednosložkové nebo vícesložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinami, typu dusičnanu amonného, s vysokým obsahem dusíku uvedené v KFV 1(C)(I)(a)(i–ii)(A) nebo blend hnojivých výrobků, který takový výrobek obsahuje;

b)inhibitor nitrifikace uvedený v KFV 5(A)(I);

c)inhibitor ureázy uvedený v KFV 5(A)(II) nebo

d)pomocný rostlinný přípravek uvedený v KFV 6.

2.Použitelnost interního řízení výroby spolu se zkoušením výrobků pod dohledem (modul A1)

Modul A1 se použije pro jednosložkové nebo vícesložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinami, typu dusičnanu amonného, s vysokým obsahem dusíku uvedené v KFV 1(C)(I)(a)(i–ii)(A) a pro blend hnojivých výrobků uvedený v KFV 7, který takový výrobek obsahuje.

3.Použitelnost EU přezkoušení typu (modul B) a shody s typem založené na interním řízení výroby (modul C)

1.Modul B v kombinaci s modulem C lze použít pro hnojivý výrobek s označením CE složený výhradně z jedné nebo více těchto složek:

a)nezpracované nebo mechanicky zpracované rostliny, části rostlin nebo rostlinné extrakty uvedené v KSM 2;

b)jiné polymery než polymery s živinami uvedené v KSM 10;

c)určité vedlejší produkty živočišného původu uvedené v KSM 11 nebo

d)KSM, u nichž lze použít modul A podle odstavce 1 bodu 1, který se týká použitelnosti uvedeného modulu.

2.Modul B a modul C lze rovněž použít pro

a)inhibitor nitrifikace uvedený v KFV 5(A)(I);

b)inhibitor ureázy uvedený v KFV 5(A)(II);

c)pomocný rostlinný přípravek uvedený v KFV 6 a

d)výrobek, u něhož lze použít modul A podle odstavce 2 bodu 1, který se týká použitelnosti uvedeného modulu.

3.Odchylně od odstavců 1 a 2 nelze modul B a modul C použít pro jednosložkové nebo vícesložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinami, typu dusičnanu amonného, s vysokým obsahem dusíku uvedené v KFV 1(C)(I)(a)(i–ii)(A) nebo blend hnojivých výrobků, který takový výrobek obsahuje.

4.Použitelnost zabezpečování kvality výrobního procesu (modul D1)

1.Modul D1 lze použít pro jakýkoliv hnojivý výrobek s označením CE.

2.Odchylně od odstavce 1 nelze modul D1 použít pro jednosložkové nebo vícesložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinami, typu dusičnanu amonného, s vysokým obsahem dusíku uvedené v KFV 1(C)(I)(a)(i–ii)(A) nebo blend hnojivých výrobků, který takový výrobek obsahuje.

Část 2
Popis postupů posuzování shody

Modul A – Interní řízení výroby

1.Popis modulu

1.Interní řízení výroby je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 níže a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané hnojivé výrobky s označením CE splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

2.Technická dokumentace

2.1Výrobce vypracuje technickou dokumentaci. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody hnojivého výrobku s označením CE s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizika.

2.2Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a použití hnojivého výrobku s označením CE. Technická dokumentace musí obsahovat alespoň tyto prvky:

a)všeobecný popis hnojivého výrobku s označením CE;

b)koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata;

c)popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a použití hnojivého výrobku s označením CE;

d)seznam harmonizovaných norem použitých v celém rozsahu nebo zčásti, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, a pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků tohoto nařízení, včetně seznamu použitých společných specifikací či jiných relevantních technických specifikací. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity;

e)výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení atd. a

f)protokoly o zkouškách.

3.Výroba

3.Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných hnojivých výrobků s označením CE s technickou dokumentací podle bodu 2 výše a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

4.Označení CE, EU prohlášení o shodě

4.1Výrobce umístí označení CE na každý jednotlivý hnojivý výrobek, který splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.

4.2Výrobce vypracuje pro každou šarži hnojivého výrobku s označením CE písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení hnojivého výrobku s označením CE na trh je společně s technickou dokumentací uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden hnojivý výrobek s označením CE, pro nějž bylo vypracováno.

4.3Kopie EU prohlášení o shodě musí být přiložena ke každému hnojivému výrobku s označením CE.

5.Zplnomocněný zástupce

5.Povinnosti výrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

Modul A1 – Interní řízení výroby spolu se zkoušením výrobků pod dohledem

1.Popis modulu

1.Interní řízení výroby spolu se zkoušením výrobků pod dohledem je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3, 4 a 5 níže a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané hnojivé výrobky s označením CE splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

2.Technická dokumentace

2.1Výrobce vypracuje technickou dokumentaci. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody hnojivého výrobku s označením CE s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik.

2.2Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a použití hnojivého výrobku s označením CE. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto prvky:

a)všeobecný popis hnojivého výrobku s označením CE;

b)koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata;

c)popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a použití hnojivého výrobku s označením CE;

d)názvy a adresy závodů, v nichž byly výrobek a jeho základní složky vyrobeny, a jména a adresy jejich provozovatelů;

e)seznam harmonizovaných norem použitých v celém rozsahu nebo zčásti, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, a pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků tohoto nařízení, včetně seznamu použitých společných specifikací či jiných relevantních technických specifikací. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity;

f)výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení atd. a

g)protokoly o zkouškách.

3.Výroba

3.Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly shodu vyráběných hnojivých výrobků s označením CE s technickou dokumentací podle bodu 2 výše a s požadavky tohoto nařízení.

4.Kontroly výrobku z hlediska zadržení oleje a odolnosti vůči výbuchu

4.Cykly a zkoušky uvedené v bodech 4.1–4.3 níže je třeba provést na reprezentativním vzorku výrobku alespoň každé 3 měsíce a na odpovědnost výrobce, a to za účelem ověření shody s

a)požadavkem na zadržení oleje uvedeným v odstavci 4 KFV 1(C)(I)(a)(i–ii)(A) v příloze I tohoto nařízení a

b)požadavkem na odolnost vůči výbuchu uvedeným v odstavci 5 KFV 1(C)(I)(a)(i–ii)(A) v příloze I tohoto nařízení.

Zkoušky se provádějí na odpovědnost oznámeného subjektu vybraného výrobcem.

4.1Tepelné cykly před provedením zkoušky souladu s požadavkem na zadržení oleje uvedeným v odstavci 4 KFV 1(C)(I)(a)(i–ii)(A) v příloze I

4.1.1Podstata a definice

4.1.1Zkušební vzorek se v Erlenmeyerově baňce zahřeje z teploty okolí na teplotu 50 °C a na této teplotě se udržuje po dobu dvou hodin (fáze při 50 °C). Poté se ochladí až na teplotu 25 °C a na této teplotě se udržuje po dobu dvou hodin (fáze při 25 °C). Tyto dvě po sobě jdoucí fáze při 50 °C a 25 °C tvoří jeden tepelný cyklus. Poté, co zkušební vzorek projde dvěma tepelnými cykly, uchovává se při teplotě 20 ± 3 °C pro stanovení hodnoty zadržení oleje.

4.1.2Přístroje a pomůcky

4.1.2Standardní laboratorní vybavení, zejména:

a)vodní lázně temperované na 25 ( 1) a 50 ( 1) °C;

b)Erlenmeyerovy baňky, každá o objemu 150 ml.

4.1.3Postup

4.1.3.1Do každé Erlenmeyerovy baňky se odváží 70 ( 5) g zkušebního vzorku a baňky se uzavřou zátkou.

4.1.3.2Každé dvě hodiny se baňky přenesou z lázně o teplotě 50 °C do lázně o teplotě 25 °C a naopak.

4.1.3.3V obou lázních se voda udržuje na konstantní teplotě a rychlým mícháním se udržuje v pohybu tak, aby hladina vody v lázni byla nad hladinou vzorku. Kondenzaci na zátce se zabrání čepičkou z pěnové gumy.

4.2Tepelné cykly před provedením zkoušky odolnosti vůči výbuchu uvedené v odstavci 5 KFV 1(C)(I)(a)(i–ii)(A) v příloze I

4.2.1Podstata a definice

4.2.1Zkušební vzorek se ve vodotěsné nádržce zahřeje z teploty okolí na teplotu 50 °C a na této teplotě se udržuje po dobu jedné hodiny (fáze při 50 °C). Poté se ochladí až na teplotu 25 °C a na této teplotě se udržuje po dobu jedné hodiny (fáze při 25 °C). Tyto dvě po sobě jdoucí fáze při 50 °C a 25 °C tvoří jeden tepelný cyklus. Poté, co zkušební vzorek projde požadovaným počtem tepelných cyklů, uchovává se při teplotě 20 (±3) °C do provedení zkoušky odolnosti vůči výbuchu.

4.2.2Přístroje a pomůcky

a)Vodní lázeň, temperovaná v teplotním rozmezí 20 až 51 °C a s rychlostí ohřevu a chlazení minimálně 10 °C za hodinu, nebo dvě vodní lázně, z nichž jedna je temperovaná na teplotu 20 °C a druhá na 51 °C. Voda v lázni, respektive v lázních, se neustále míchá; objem lázně musí být tak velký, aby zajistil dostatečnou cirkulaci vody.

b)Vodotěsná nádržka z korozivzdorné oceli, v jejímž středu je umístěn termočlánek. Vnější šířka nádržky je 45 ( 2) mm a tloušťka stěn je 1,5 mm (obrázek 1). Výšku a délku nádržky lze zvolit tak, aby vyhovovala rozměrům vodní lázně, např. délka 600 mm, výška 400 mm.

4.2.3Postup

4.2.3Do nádržky se umístí množství hnojiva dostačující pro jeden výbuch a uzavře se víkem. Nádržka se umístí do vodní lázně. Voda se ohřeje na 51 °C a změří se teplota uprostřed hnojiva. Za jednu hodinu poté, co teplota uprostřed dosáhne 50 °C, se voda ochladí. Za jednu hodinu poté, co teplota uprostřed dosáhne 25 °C, se voda zahřeje, aby začal druhý cyklus. Použijí-li se dvě vodní lázně, vloží se nádržka do druhé lázně po každém zahřátí/ochlazení.

Obrázek 1

4.3Zkouška odolnosti vůči výbuchu uvedená v odstavci 5 KFV 1(C)(I)(a)(i–ii)(A) v příloze I

4.3.1Popis

4.3.1.1Zkouška se provádí na reprezentativním vzorku hnojivého výrobku s označením CE. Před zkouškou odolnosti vůči výbuchu musí celé množství vzorku projít pěti tepelnými cykly splňujícími požadavky ustanovení bodu 4.2 výše.

4.3.1.2Zkouška odolnosti hnojivého výrobku s označením CE vůči výbuchu se provádí ve vodorovné ocelové trubce za těchto podmínek:

a)bezešvá ocelová trubka;

b)délka trubky: nejméně 1 000 mm;

c)jmenovitý vnější průměr: nejméně 114 mm;

d)jmenovitá tloušťka stěny: nejméně 5 mm;

e)rozbuška: typ a množství zvolené rozbušky by měly být takové, aby se maximalizoval detonační tlak na vzorek s cílem stanovit jeho náchylnost k šíření výbuchu;

f)zkušební teplota: 15–25 °C;

g)olověné válečky pro měření účinků výbuchu: průměr 50 mm a výška 100 mm;

h)rozmístěné ve vzdálenosti 150 mm od sebe a podpírající trubku ve vodorovné poloze. Zkouška se provede dvakrát. Výsledek zkoušky se považuje za průkazný, dojde-li při obou zkouškách ke stlačení jednoho nebo více podpírajících olověných válečků o méně než 5 %.

4.3.2Podstata

4.3.2Zkušební vzorek se uzavře do ocelové trubky a podrobí se detonačnímu rázu z výbušné náplně rozbušky. Šíření detonace se stanoví ze stupně stlačení olověných válečků, na kterých trubka v průběhu zkoušky leží ve vodorovné poloze.

4.3.3Materiály

a)Plastická výbušnina obsahující 83 až 86 % pentritu

hustota: 1 500 až 1 600 kg/m3,

rychlost detonace: 7 300 až 7 700 m/s,

hmotnost: 500 (± 1) g.

b)Sedm kusů ohebné zápalné šňůry s nekovovou návlačkou

hmotnost náplně: 11 až 13 g/m,

délka každého kusu: 400 (± 2) mm.

c)Lisované tablety sekundární výbušniny s vybráním pro rozbušku

výbušnina: hexogen/vosk 95/5 nebo tetryl nebo podobná sekundární výbušnina, s přidaným grafitem nebo bez něj,

hustota: 1 500 až 1 600 kg/m3,

průměr: 19 až 21 mm,

výška: 19 až 23 mm,

středové vybrání pro rozbušku: průměr 7 až 7,3 mm, hloubka 12 mm.

d)Bezešvá ocelová trubka odpovídající specifikacím podle ISO 65 – 1981, Heavy Series o jmenovitých rozměrech DN 100 (4'')

vnější průměr: 113,1 až 115,0 mm,

tloušťka stěny: 5,0 až 6,5 mm,

délka: 1 005 (± 2) mm.

e)Spodní podložka

materiál: ocel s dobrou svařovatelností,

rozměry: 160 × 160 mm,

tloušťka: 5 až 6 mm.

f)Šest olověných válečků

průměr: 50 (± 1) mm,

výška: 100 až 101 mm,

materiály: měkké olovo, o čistotě alespoň 99,5 %.

g)Ocelový blok

délka: minimálně 1 000 mm,

šířka: minimálně 150 mm,

výška: minimálně 150 mm,

hmotnost: minimálně 300 kg, pokud není pro ocelový blok žádný pevný základ.

h)Plastový nebo lepenkový válec pro náplň rozbušky

tloušťka stěny: 1,5 až 2,5 mm,

průměr: 92 až 96 mm,

výška: 64 až 67 mm.

i)Rozbuška (elektrická nebo neelektrická) s iniciační silou 8 až 10

j)Dřevěný kotouč

průměr: 92 až 96 mm. Průměr má odpovídat vnitřnímu průměru plastového nebo lepenkového válce (písmeno h) výše),

tloušťka: 20 mm.

k)Dřevěná tyčinka stejných rozměrů jako rozbuška (písmeno i) výše)

l)Krejčovské špendlíky (maximální délka 20 mm)

4.3.4Postup

4.3.4.1Příprava náplně rozbušky pro vložení do ocelové trubky

4.3.4.1V závislosti na dostupnosti zařízení může být výbušnina v náplni rozbušky iniciována buď pomocí

sedmibodové simultánní iniciace uvedené v bodě 4.3.4.1.1 níže, nebo

centrální iniciace lisovanou tabletou uvedené v bodě 4.3.4.1.2 níže.

4.3.4.1.1Sedmibodová simultánní iniciace

4.3.4.1.1Náplň rozbušky připravená k použití je znázorněna na obrázku 2 níže.

4.3.4.1.1.1Do dřevěného kotouče (písmeno j) bodu 4.3.3 výše) se paralelně s jeho osou vyvrtají otvory, jeden uprostřed a šest symetricky rozmístěných kolem středu v soustředné kružnici o průměru 55 mm. Průměr otvorů musí být 6 až 7 mm (viz řez A – B obrázku 2), podle průměru použité zápalné šňůry (písmeno b) bodu 4.3.3 výše).

4.3.4.1.1.2Odřízne se sedm kusů ohebné zápalné šňůry (písmeno b) bodu 4.3.3 výše), každý v délce 400 mm tak, aby se zamezilo jakýmkoli ztrátám výbušniny na koncích; za tímto účelem se provede ostrý řez a konec se ihned oblepí lepicí páskou. Každý ze sedmi kusů se protáhne jedním ze sedmi otvorů v dřevěném kotouči (písmeno j) bodu 4.3.3 výše), dokud jejich konce nevyčnívají několik cm na druhé straně kotouče. Poté se do textilní vrstvy kusů zápalných šňůr kolmo napíchají malé krejčovské špendlíky (písmeno l) bodu 4.3.3 výše) 5 až 6 mm od konce a vnější strana kusů zápalných šňůr se kolem špendlíků v pruhu širokém 2 cm oblepí lepicí páskou. Nakonec se zatáhne za delší konec každé zápalné šňůry tak, aby se špendlíky dotýkaly dřevěného kotouče.

4.3.4.1.1.3Plastická výbušnina (písmeno a) bodu 4.3.3. výše) se vytvaruje do tvaru válce o průměru 92 až 96 mm podle průměru válce (písmeno h) bodu 4.3.3. výše). Tento válec se postaví zpříma na rovnou plochu a do něj se vloží vytvarovaná výbušnina. Poté se dřevěný kotouč 17 , kterým vede sedm kusů zápalné šňůry, vloží do horní části válce a zatlačí se dolů na výbušninu. Výška válce (64 až 67 mm) se upraví tak, aby jeho horní hrana nepřesahovala přes plochu dřeva. Nakonec se válec připevní po celém obvodu k dřevěnému kotouči, například pomocí sešívacích svorek nebo malých hřebíčků.

4.3.4.1.1.4Volné konce sedmi kusů zápalné šňůry se spojí okolo obvodu dřevěné tyčinky (písmeno k) bodu 4.3.3 výše) tak, aby jejich konce byly v jedné rovině kolmé k tyčince. Kolem tyčinky se zajistí lepicí páskou 18 .

4.3.4.1.2Centrální iniciace lisovanou tabletou

4.3.4.1.2Náplň rozbušky připravená k použití je znázorněna na obrázku 3.

4.3.4.1.2.1Příprava lisované tablety

4.3.4.1.2.1Při dodržení nezbytných bezpečnostních opatření se do formy o vnitřním průměru 19 až 21 mm umístí 10 g sekundární výbušniny (písmeno c) bodu 4.3.3 výše) a slisuje se tak, aby měla správný tvar a hustotu. (Poměr průměru k výšce musí být přibližně 1:1.) Uprostřed dna formy je kolík 12 mm vysoký, o průměru 7,0 až 7,3 mm (v závislosti na průměru použité rozbušky), který ve slisované tabletě vytvoří válcové vybrání pro následné vložení rozbušky.

4.3.4.1.2.2Příprava náplně rozbušky

4.3.4.1.2.2Výbušnina (písmeno a) bodu 4.3.3 výše) se umístí do válce (písmeno h) bodu 4.3.3 výše) stojícího zpříma na rovné ploše, poté se stlačí dolů dřevěnou raznicí tak, aby dostala válcový tvar se středovým vybráním. Do tohoto vybrání se vloží vylisovaná tableta. Výbušnina válcového tvaru, která obsahuje vylisovanou tabletu, se přikryje dřevěným kotoučem (písmeno j) bodu 4.3.3 výše) se středovým otvorem o průměru 7,0 až 7,3 mm pro vložení rozbušky. Dřevěný kotouč se k válci připevní křížem nalepenou lepicí páskou. Vložením dřevěné tyčinky (písmeno k) bodu 4.3.3 výše) se zajistí souosost vyvrtaného otvoru v kotouči a vybrání ve vylisované tabletě.

4.3.4.2Příprava ocelových trubek pro zkoušky výbušnosti

4.3.4.2Na jednom konci ocelové trubky (písmeno d) bodu 4.3.3 výše) se vyvrtají dva protilehlé otvory o průměru 4 mm, kolmo skrz stěnu, ve vzdálenosti 4 mm od okraje. Spodní podložka (písmeno e) bodu 4.3.3 výše) se čelně navaří k opačnému konci trubky tak, aby pravý úhel mezi spodní podložkou a stěnou trubky byl kolem celého obvodu trubky zcela zaplněn svařovacím kovem.

4.3.4.3Plnění a nabíjení ocelové trubky

4.3.4.3Viz obrázky 2 a 3.

4.3.4.3.1Zkušební vzorek, ocelová trubka a náplň rozbušky musí být vytemperovány na teplotu 20 ( 5) °C. Pro dvě zkoušky výbušnosti je zapotřebí 16 až 18 kg zkušebního vzorku.

4.3.4.3.2.1Trubka se postaví zpříma spodní čtvercovou podložkou na pevnou rovnou plochu, nejlépe beton. Trubka se naplní zkušebním vzorkem asi do jedné třetiny výšky a pětkrát se z výšky 10 cm upustí kolmo na podlahu, aby se zrnitý materiál v trubce co nejvíce upěchoval. Pro urychlení upěchování se trubka mezi jednotlivými pády celkem desetkrát uvede do vibrace uhozením kladivem o hmotnosti 750 až 1 000 g na boční stěnu.

4.3.4.3.2.2Tato metoda nabíjení se opakuje s další dávkou zkušebního vzorku. Nakonec se další dávka přidá tak, aby po upěchování desetinásobným zvednutím a upuštěním trubky a celkem dvacetinásobným periodickým poklepáním kladivem vyplňovala náplň trubku do výšky 70 mm od ústí trubky.

4.3.4.3.2.3Výška náplně vzorku v ocelové trubce musí být upravena tak, aby náplň rozbušky (uvedená v bodech 4.3.4.1.1 nebo 4.3.4.1.2 výše), která se vkládá později, byla po celé ploše v těsném kontaktu se vzorkem.

4.3.4.3.3Do trubky se vloží náplň rozbušky tak, aby byla v kontaktu se vzorkem; horní plocha dřevěného kotouče musí být 6 mm pod koncem trubky. Přidáním nebo odebráním malého množství vzorku se zajistí nezbytný těsný styk mezi výbušninou a zkušebním vzorkem. Jak je znázorněno na obrázcích 2 a 3, do otvorů u otevřeného konce trubky by se měly vložit závlačky a konce závlaček by se měly rozevřít naplocho k trubce.

4.3.4.4Umístění ocelové trubky a olověných válečků (viz obrázek 4)

4.3.4.4.1Základny olověných válečků (písmeno f) bodu 4.3.3 výše) se očíslují 1 až 6. Na střední linii ocelového bloku (4.3.7) ležícího na horizontální základně se udělá šest značek vzdálených od sebe 150 mm; první značka musí být nejméně 75 mm od hrany bloku. Olověné válečky se postaví zpříma na každou z těchto značek tak, aby značka byla ve středu základny.

4.3.4.4.2Ocelová trubka připravená podle bodu 4.3.4.3 se položí vodorovně na olověné válečky tak, aby osa trubky byla rovnoběžná se středovou linií ocelového bloku a aby navařený konec trubky přesahoval 50 mm za olověný váleček číslo 6. S cílem zabránit otáčení trubky se mezi horní části olověných válečků a stěnu trubky vloží malé dřevěné klíny (jeden na každou stranu), nebo se mezi trubku a ocelový blok umístí dřevěný kříž.

Poznámka: Je třeba dbát na to, aby se trubka dotýkala všech šesti olověných válečků; mírné zakřivení povrchu trubky lze kompenzovat otáčením trubky kolem její podélné osy; je-li některý z olověných válečků příliš vysoký, poklepe se dotyčný váleček opatrně kladivem, dokud nezíská požadovanou výšku.

4.3.4.5Příprava k provedení výbuchu

4.3.4.5.1Zařízení sestavené podle bodu 4.3.4.4 se umístí v bunkru nebo v podzemních prostorách k tomuto účelu upravených (např. v dole nebo tunelu). Je nezbytné, aby teplota ocelové trubky byla před výbuchem udržována na 20 ( 5) °C.

Poznámka: Pokud takové odpalovací místo není k dispozici, může být zkouška případně provedena ve vybetonované jámě přikryté dřevěnými trámy. Výbuch může způsobit, že dojde k vystřelení ocelových úlomků o velké kinetické energii, a proto se odpálení musí provádět v dostatečné vzdálenosti od obydlí nebo komunikací.

4.3.4.5.2Použije-li se náplň rozbušky se sedmibodovou iniciací, je nutné dbát na to, aby zápalné šňůry byly napnuty tak, jak je uvedeno v poznámce k bodu 4.3.4.1.1.4 výše, a aby byly uspořádány vodorovně v maximální možné míře.

4.3.4.5.3Nakonec se vyjme dřevěná tyčinka a nahradí se rozbuškou. Odpálení se neprovádí, dokud není evakuována nebezpečná zóna a dokud se neuchýlí do úkrytu pracovníci provádějící zkoušku.

4.3.4.5.4Výbušnina se odpálí.

4.3.4.6.1Počká se tak dlouho, dokud se nerozptýlí dýmy (plynné a někdy toxické rozkladné produkty, jako jsou nitrosní plyny), poté se posbírají olověné válečky a změří se jejich výška posuvným měřítkem s noniem.

4.3.4.6.2Pro každý označený olověný váleček se zaznamená stupeň stlačení vyjádřený v procentech původní výšky 100 mm. Jsou-li válečky stlačeny šikmo, zaznamená se nejvyšší a nejmenší hodnota a vypočítá se průměr.

4.3.4.7Lze použít snímač pro kontinuální měření rychlosti detonace; tento snímač by měl být umístěn podélně s osou trubky nebo podél její boční stěny.

4.3.4.8U jednoho vzorku se provádějí dvě zkoušky výbušnosti.

4.3.5.Protokol o zkoušce

4.3.5.V protokolu o zkoušce je nutno pro každou zkoušku výbušnosti uvést hodnoty těchto parametrů:

skutečně naměřené hodnoty vnějšího průměru ocelové trubky a tloušťky stěny,

tvrdost ocelové trubky podle Brinella,

teplota trubky a vzorku krátce před výbuchem,

hustota stěsnání (kg/m3) vzorku v ocelové trubce,

výška jednotlivých olověných válečků po výbuchu, s uvedením příslušného čísla válečku,

metoda iniciace použitá pro náplň rozbušky.

4.3.5.1Vyhodnocení výsledků zkoušky

4.3.5.1Jestliže při každém výbuchu nepřesáhne stlačení nejméně jednoho olověného válečku 5 %, považuje se zkouška za průkaznou.

Obrázek 2

Obrázek 3

Obrázek 4

5.Označení shody a EU prohlášení o shodě

5.1Výrobce umístí označení CE na každý jednotlivý hnojivý výrobek, který splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.

5.2Výrobce vypracuje pro každou šarži hnojivého výrobku s označením CE písemné EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení hnojivého výrobku s označením CE na trh je společně s technickou dokumentací uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden hnojivý výrobek s označením CE, pro nějž bylo vypracováno.

6.Zplnomocněný zástupce

6.Povinnosti výrobce stanovené v bodě 5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

Modul B – EU přezkoušení typu

1.EU přezkoušení typu je tou částí postupu posuzování shody, ve které oznámený subjekt přezkoumá technický návrh hnojivého výrobku s označením CE a ověří a potvrdí, že technický návrh hnojivého výrobku s označením CE splňuje požadavky tohoto nařízení.

2.Posouzení přiměřenosti technického návrhu hnojivého výrobku s označením CE může být provedeno na základě přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle odstavce 3.2 níže s přezkoušením vzorků jedné podstatné složky nebo více podstatných složek výrobku reprezentativních pro plánovanou výrobu (kombinace výrobního typu a konstrukčního typu).

3.1Výrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o EU přezkoušení typu.

3.2Žádost musí obsahovat:

a)název a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu;

b)písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;

c)technickou dokumentaci. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody hnojivého výrobku s označením CE s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na návrh, výrobu a použití hnojivého výrobku s označením CE. Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto prvky:

všeobecný popis hnojivého výrobku s označením CE,

koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata,

popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a použití hnojivého výrobku s označením CE,

seznam harmonizovaných norem použitých v celém rozsahu nebo zčásti, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, a pokud tyto harmonizované normy použity nebyly, popis řešení zvolených ke splnění základních požadavků tohoto nařízení, včetně seznamu použitých společných specifikací či jiných relevantních technických specifikací. V případě částečně použitých harmonizovaných norem se v technické dokumentaci uvedou ty části, jež byly použity,

výsledky konstrukčních výpočtů, provedených kontrol atd.,

protokoly o zkouškách a

jestliže výrobek obsahuje vedlejší produkty živočišného původu ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo se z nich skládá, obchodní doklady nebo veterinární osvědčení požadované podle uvedeného nařízení a doklad o tom, že vedlejší produkty živočišného původu dosáhly konečného bodu výrobního řetězce ve smyslu uvedeného nařízení;

d)vzorky reprezentativní pro plánovanou výrobu. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže je to potřebné k provedení programu zkoušek;

e)podpůrné důkazy o přiměřenosti technického řešení návrhu. Tyto podpůrné důkazy musí odkazovat na veškeré dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy nebyly použity v celém rozsahu. Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla v souladu s jinými relevantními technickými specifikacemi vhodná laboratoř výrobce nebo jiná zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost.

4.Oznámený subjekt:

a)u hnojivého výrobku s označením CE:

1)přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem posoudit vhodnost technického návrhu hnojivého výrobku s označením CE;

b)u vzorku/vzorků:

2)ověří, zda byly vzorky vyrobeny v souladu s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními příslušných harmonizovaných norem nebo technických specifikací, jakož i prvky, které byly navrženy v souladu s jinými relevantními technickými specifikacemi;

3)provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy výrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných norem nebo technických specifikací, byly tyto normy a specifikace použity správně;

4)provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě, kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných norem nebo technických specifikací, splňují řešení, která výrobce použil, odpovídající základní požadavky tohoto nařízení;

5)dohodne se s výrobcem, na kterém místě budou přezkoumání a zkoušky provedeny.

5.Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti provedené podle bodu 4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného subjektu vůči oznamujícím orgánům, oznámený subjekt zveřejní obsah této zprávy, v celém rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobce.

6.1Pokud typ splňuje požadavky tohoto nařízení, které se vztahují na daný hnojivý výrobek s označením CE, oznámený subjekt vydá výrobci certifikát EU přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu (existují-li) a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. K certifikátu může být přiložena jedna nebo více příloh.

6.2Certifikát a jeho přílohy obsahují všechny náležité informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobené hnojivé výrobky s označením CE ve shodě s přezkoušeným typem, a provést další kontrolu za provozu.

6.3Pokud typ nesplňuje požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí podrobně odůvodní.

7.1Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být v souladu s požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobce.

7.2Výrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které mohou ovlivnit shodu hnojivého výrobku s označením CE s požadavky tohoto nařízení nebo podmínky platnosti certifikátu. Tyto úpravy vyžadují dodatečné schválení formou dodatku k původnímu certifikátu EU přezkoušení typu.

8.1Každý oznámený subjekt informuje své oznamující orgány o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní svým oznamujícím orgánům seznam certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak omezil.

8.2Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty o certifikátech EU přezkoušení typu nebo dodatcích k nim, které zamítl, odejmul, pozastavil či jinak omezil, a na žádost také o certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal.

8.3Komise, členské státy a ostatní oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii certifikátů EU přezkoušení typu nebo jejich dodatků. Komise a členské státy mohou na žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených oznámeným subjektem.

8.4Do uplynutí doby platnosti certifikátu ES přezkoušení typu uchovává oznámený subjekt kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcem.

9.Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů kopii certifikátu ES přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků spolu s technickou dokumentací po dobu deseti let od uvedení hnojivého výrobku s označením CE na trh.

10.Zplnomocněný zástupce výrobce může podat žádost uvedenou v bodě 3 a plnit povinnosti stanovené v bodech 7 a 9, pokud jsou uvedeny v pověření.

Modul C – Shoda s typem založená na interním řízení výroby

1.Popis modulu

1.Shoda s typem založená na interním řízení výroby je tou částí postupu posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 3 a zaručuje a prohlašuje, že dané hnojivé výrobky s označením CE jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.