EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.1.2016

COM(2016) 20 final

2016/0007(NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES Francii povoluje uplatňovat snížené sazby daně z benzínu a nafty používaných jako pohonné hmoty

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Důvody a cíle návrhu

Zdanění energetických produktů a elektřiny v EU se řídí směrnicí Rady 2003/96/ES 1 (dále jen „směrnice o zdanění energie“ nebo „směrnice“).

Podle čl. 19 odst. 1 směrnice, kromě ustanovení formulovaných zejména v jejích článcích 5, 15 a 17, může Rada jednomyslně na návrh Komise povolit kterémukoli členskému státu, aby zavedl další osvobození od daně nebo snížení daně z důvodů některé zvláštní politiky.

Cílem tohoto návrhu je povolit Francii nadále uplatňovat v rámci stanovených mezí odstupňované sazby daně z bezolovnatého benzínu a nafty, s výjimkou nafty používané k obchodním 2 účelům. Tato odstupňovanost má odrážet decentralizaci některých zvláštních pravomocí, které byly dříve vykonávány na ústřední úrovni.

Žádost a její obecné souvislosti

Prováděcí rozhodnutí Rady 2013/193/EU 3 (dále jen „rozhodnutí 2013/193/EU“) v návaznosti na rozhodnutí Rady 2011/38/EU 4 a 2005/767/ES 5 (dále jen „rozhodnutí 2011/38/EU“ a „rozhodnutí 2005/767/ES“) povolilo Francii uplatňovat do 31. prosince 2015 snížené úrovně zdanění bezolovnatého benzínu a nafty na regionální úrovni pro účely správní reformy zahrnující decentralizaci některých zvláštních pravomocí, které byly dříve vykonávány na ústřední úrovni.

Na základě uvedeného rozhodnutí má Francie v současné době možnost uplatňovat režim, který francouzským správním regionům umožňuje používat sníženou sazbu daně z bezolovnatého benzínu a nafty, s výjimkou nafty používané k obchodním účelům. Předmětnou daní je „taxe intérieure de consommation sur les produits énergétiques“ – vnitrostátní daň z ropných produktů (TICPE), což je spotřební daň.

Dopisem ze dne 20. října 2015 francouzské orgány podle článku 19 směrnice požádaly o prodloužení tohoto režimu za totožných podmínek, avšak na období dvou let, od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2017, a s menším přípustným snížením daně.

Provádění opatření

Francouzský celní kodex stanoví maximální sazbu daně z bezolovnatého benzínu a nafty.

Regiony by měly možnost snížit tuto sazbu o částku, která by po celou dobu platnosti výjimky nemohla přesáhnout 17,7 EUR na 1 000 litrů bezolovnatého benzínu, včetně paliva E10, a 11,5 EUR na 1 000 litrů nafty. Každý rok regionální rady hlasováním rozhodnou o snížení, čímž se prokazuje, že rozhodnutím se poskytuje regionům samostatnost a dává se pobídka ke zlepšování kvality jejich správy, kterého nelze dosáhnout převodem prostředků ze státního rozpočtu do místních rozpočtů.

Úroveň zdanění po snížení nemůže být nikdy nižší než minimální hodnoty EU stanovené ve směrnici 2003/96/ES a snížení se nebude vztahovat na naftu používanou k obchodním účelům.

Opatření týkající se sledování a pohybu dotyčných produktů

Francouzské orgány objasnily, že ústřední vláda by si ponechala odpovědnost za výběr a kontrolu spotřební daně z nafty a bezolovnatého benzínu bez ohledu na snížení přijatá regiony.

Produkty by byly přepravovány v režimu platby daně a paliva by byla zdaněna v okamžiku propuštění ke spotřebě sazbou platnou v regionu, do kterého jsou dodávána.

K předcházení zjištěným specifickým rizikům podvodu (odklon dodávek za účelem využití rozdílů ve zdanění mezi dvěma regiony) by byl logistický řetězec podroben dozoru prostřednictvím předchozího označení příjemců ze strany dodavatelů a oznámení této informace celní správě. Z analýzy rizik vyplývá, že příjemci by měli být rozděleni do tří kategorií: koncové uživatele s dostatečnou kapacitou pro hromadné skladování, čerpací stanice a distributory zdaněného paliva. V případě vnitrostátního pohybu zdaněného paliva by celní orgány mohly ověřit původ produktu a region jeho určení. V případě netypické trasy nebo nevysvětlitelně dlouhých dob přepravy mohou celní orgány provést šetření, zda byly zásilky odkloněny z regionu určení původně uvedeného v prohlášení.

Argumenty Francie týkající se aspektů dopadu na vnitřní trh

Francouzské orgány uvádějí, že opatření by nemělo žádný vliv na řádné fungování vnitřního trhu, zejména proto, že oblast působnosti tohoto opatření se omezuje pouze na pohonné hmoty používané k neobchodním účelům. Kromě toho jsou rozdíly v maloobchodních cenách pohonných hmot používaných k neobchodním účelům mezi jednotlivými distribučními sítěmi větší než rozdíly vyplývající z tohoto opatření. Francouzské orgány podle svých slov neobdržely v průběhu uplatňování opatření žádné stížnosti na jeho narušující účinky.

Pokud jde o vyloučení nafty používané k obchodním účelům z oblasti působnosti opatření, francouzští nebo unijní silniční dopravci, kteří splňují podmínky pro vrácení části spotřební daně z nafty používané k obchodním účelům, by podléhali téže sazbě spotřební daně, bez ohledu na region, ve kterém palivo koupili. Plánovaná opatření by zachovávala současný postup vrácení daně, který zcela kompenzuje účinky snížení sazeb, o nichž by rozhodly regiony, prostřednictvím odpovídajícího snížení částky daně vracené z nafty používané k obchodním účelům. Opatření by tedy nenarušovalo hospodářskou soutěž v odvětví dopravy a neovlivňovalo obchod uvnitř EU.

Argumenty Francie týkající se doby uplatňování opatření

Francouzská vláda poznamenává, že zkušenosti získané při každém prodloužení platnosti balíčku opatření vedly Radu na základě návrhu Komise ke konstatování naprosté neexistence negativních důsledků vyplývajících z opatření, a to pro obchod uvnitř EU i pro obecnou úroveň zdanění pohonných hmot ve Francii. Aby byla politikám, které sledují regiony, zajištěna stabilita a přiměřená délka, francouzská vláda by si navíc přála, aby bylo povoleno prodloužení výjimky na dobu dvou let, v souladu se sledovaným cílem a v zájmu potřebného zviditelnění regionálních orgánů a jejich činnosti.

Posouzení opatření podle článku 19 směrnice 2003/96/ES

Zvláštní politické důvody

Ustanovení čl. 19 odst. 1 prvního pododstavce směrnice zní takto:

Kromě ustanovení předchozích článků, zejména článků 5, 15 a 17, může Rada jednomyslně na návrh Komise povolit kterémukoli členskému státu, aby zavedl další osvobození od daně nebo snížení z důvodů některé zvláštní politiky.

Podle rozhodnutí 2013/193/EU dotčené vnitrostátní opatření tento požadavek splňuje. Z rozhodnutí vyplývá, že zvláštním politickým cílem odlišných regionálních sazeb jako součásti širší politiky decentralizace je posílení správní efektivity. Vycházelo se z toho, že možnost uplatňovat odlišnou sazbu představuje pro regiony další podnět ke zlepšování kvality jejich správy transparentním způsobem. Požadavkem stejného rozhodnutí je, aby snížení souvisela se sociálně-ekonomickými podmínkami regionů, ve kterých jsou uplatňována.

V tomto ohledu informace poskytnuté Francií potvrdily, že používání regionální sazby nižší, než je celostátní sazba, lze skutečně dát do souvislosti se sociálně-ekonomickými podmínkami dotčených regionů.

Francie potvrzuje, že před snížením daně dojde od roku 2016 ke zvýšení celostátní daňové sazby.

Během období uplatňování rozhodnutí 2013/193/EU (tj. let 2013, 2014 a 2015) oznámila Francie, že dva regiony (Poitou-Charentes a Korsika) měly odstupňovanou nižší sazbu; ostatních dvacet regionů odstupňované nižší sazby neuplatňovalo.

Oba regiony, které uplatňovaly snížení, vykazovaly v roce 2013 HDP na obyvatele pod celostátním průměrem. Jeden z regionů kromě toho vykazoval v roce 2013 vyšší míru nezaměstnanosti ve srovnání s celostátní průměrnou mírou nezaměstnanosti.

Lze proto dojít k závěru, že možnost upravit celostátní sazbu směrem dolů zřejmě dala regionálním orgánům možnost přizpůsobit použití uvedené daně tak, aby zohledňovalo sociálně-ekonomickou situaci převládající na jejich území.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Podle čl. 19 odst. 1 třetího pododstavce směrnice se každá žádost posoudí, přičemž bude přihlédnuto zejména k řádnému fungování vnitřního trhu, potřebě zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a zdravotní, energetickou a dopravní politiku Společenství, jakož i politiku životního prostředí.

Toto posouzení již bylo provedeno v rámci předchozích žádostí Francie, které vedly k přijetí rozhodnutí 2005/767/ES, rozhodnutí 2011/38/EU a rozhodnutí 2013/193/EU. Jak je v těchto rozhodnutích uvedeno, nebylo shledáno, že by opatření popsaná v uvedených rozhodnutích bránila obchodu uvnitř EU. Současně byla stanovena řada podmínek, aby se zajistilo, že uplatňování výjimky nezpůsobí žádné problémy ve fungování vnitřního trhu a nebude bránit dosahování politických cílů EU, zejména v oblasti energetiky, změny klimatu a životního prostředí.

Aby bylo případně možné režim požadovaný Francií prodloužit, musí Komise posoudit, zda byl režim s ohledem na podmínky stanovené v čl. 1 odst. 2 a 3 rozhodnutí 2013/193/EU uplatňován v souladu s cíli a politikami uvedenými v čl. 19 odst. 1 třetím pododstavci směrnice, aby se to samé dalo v zásadě předpokládat i pro období od 1. ledna 2016.

V této souvislosti je také nutno ověřit, zda byl kontext politiky EU od přijetí rozhodnutí 2013/193/EU významným způsobem změněn nebo zda by v budoucnu mohl projít změnou, která by byla pro účely tohoto posouzení zásadní.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Vnitřní trh a spravedlivá hospodářská soutěž

Riziko narušení hospodářské soutěže bylo považováno za nízké, jelikož rozhodnutí 2005/767/ES, rozhodnutí 2011/38/EU i rozhodnutí 2013/193/EU stanovovala nízkou maximální výši snížení. Proto zůstává rozdíl v sazbách daně mezi regiony malý a nemusí dokonce přesahovat rozdíly v cenách mezi jednotlivými distribučními sítěmi. Nafta používaná pro obchodní účely je navíc z použití opatření vyloučena.

Pokud se jedná o míru odstupňovanosti, je stanoven přísný limit, který výslovně nedovoluje, aby snížení přesáhlo 17,7 EUR na 1 000 litrů bezolovnatého benzínu nebo 11,5 EUR na 1 000 litrů nafty. Francie tuto podmínku dodržela.

Zkušenosti získané s uplatňováním výjimky nezpochybňují posouzení provedená v roce 2005, 2011 a 2013. Komise si není vědoma žádných stížností na to, že by opatření narušovalo obchod uvnitř EU.

Nebyly oznámeny žádné překážky bránící řádnému fungování vnitřního trhu, ani pokud jde o oběh uvedených produktů jako produktů podléhajících spotřební dani.

Tím není dotčeno uplatňování pravidel Unie týkajících se státní podpory, zejména čl. 107 odst. 1 a 3 Smlouvy.

Politiky Unie v oblasti energetiky, změny klimatu a životního prostředí

Daně z energetických produktů mají za následek snižování poptávky po těchto produktech, a tím snižují i emise spojené s jejich spotřebou. Komise proto musí posoudit, zda snížení sazeb uplatňované v některých regionech nevede ke zvýšení spotřeby pohonných hmot (a tím i ke zvýšení emisí), které by bylo v rozporu s výše uvedenými cíli.

Rozhodnutí 2013/193/EU poukázalo na to, že zavedení možnosti snížení sazeb bude ve Francii doprovázeno zvýšením základní celostátní sazby. Došlo k závěru, že je nepravděpodobné, že by nový režim měl ve svém důsledku za následek oslabení motivace k efektivnímu využívání pohonných hmot, jelikož uplatňování odchylného opatření regionům nepovolovalo před zavedením uvedeného režimu snižovat výši sazby pod úroveň platnou na celostátní úrovni. Rozhodnutí 2013/193/EU také usoudilo, že existuje pouze malé riziko, že by regionální rozdíly vedly k rozdílům v maloobchodních cenách, které by způsobily odklony dopravy, jelikož úroveň rozdílů je nízká a tyto rozdíly jsou vykompenzovány rozdíly v maloobchodních cenách mezi jednotlivými distribučními sítěmi. Z tohoto důvodu se předpokládalo, že opatření v zásadě nebude v rozporu s politikou EU v oblasti energetiky, změny klimatu a životního prostředí.

Francie použije menší snížení v porovnání s předchozími roky.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Článek 19 směrnice Rady 2003/96/ES.

•Subsidiarita

Oblast nepřímých daní, na niž se vztahuje článek 113 Smlouvy o fungování EU, nespadá sama o sobě do výlučné pravomoci EU ve smyslu článku 3 Smlouvy o fungování EU.

Podle článku 19 směrnice 2003/96/ES však zavedení dalšího osvobození od daně nebo snížení daně ve smyslu uvedeného ustanovení může členskému státu v rámci sekundárního práva povolit pouze Rada. Členské státy tedy nemohou Radu nahradit. V důsledku toho se zásada subsidiarity na toto prováděcí rozhodnutí nevztahuje. Protože tento akt nepředstavuje návrh legislativního aktu, neměl by být podle Protokolu č. 2 připojeného ke Smlouvám v žádném případě předán vnitrostátním parlamentům pro přezkum dodržování zásady subsidiarity.

Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Snížení daně nepřekračuje rámec, který je potřeba k dosažení uvedeného cíle.

•Volba nástroje

Navrhovaný nástroj: prováděcí rozhodnutí Rady.

Článek 19 směrnice 2003/96/ES stanoví pouze tento druh opatření.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Tento návrh vychází z žádosti Francie a týká se pouze tohoto členského státu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

•Posouzení dopadů

Tento návrh se týká povolení pro jednotlivý členský stát, vydaného na jeho žádost, a nevyžaduje posouzení dopadů. Dopad na ceny a na klima je omezený, neboť odstupňování

byla nízká a jsou vykompenzována rozdíly v maloobchodních cenách mezi jednotlivými

distribučními sítěmi. V důsledku toho existuje malé riziko, že by regionální rozdíly vedly k rozdílům v maloobchodních cenách, které by způsobily odklony dopravy.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tímto opatřením nevzniká EU žádná finanční ani administrativní zátěž. Návrh proto nemá dopad na rozpočet EU.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu

Úroveň zdanění po snížení nemůže být nikdy nižší než minimální hodnoty EU stanovené ve směrnici 2003/96/ES a snížení by se nevztahovalo na naftu používanou k obchodním účelům.

2016/0007 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES Francii povoluje uplatňovat snížené sazby daně z benzínu a nafty používaných jako pohonné hmoty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny 6 , a zejména na článek 19 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Prováděcí rozhodnutí Rady 2013/193/EU (dále jen „rozhodnutí 2013/193/EU“) povoluje Francii uplatňovat po dobu tří let snížené sazby daně z nafty a bezolovnatého benzínu pro účely správní reformy zahrnující decentralizaci některých zvláštních pravomocí, které byly dříve vykonávány na ústřední úrovni. Platnost rozhodnutí 2013/193/ES končí dnem 31. prosince 2015.

(2)Dopisem ze dne 20. října 2015 požádala Francie, aby měla možnost povolit francouzským regionům uplatňovat snížení daňových sazeb nepřesahující 17,7 EUR na 1 000 litrů bezolovnatého benzínu a 11,5 EUR na 1 000 litrů nafty na dalších dva roky po 31. prosinci 2015.

(3)Rozhodnutí 2013/193/EU, které bylo přijato na základě skutečnosti, že opatření požadované Francií splňovalo požadavky uvedené v článku 19 směrnice 2003/96/ES, který umožňuje výhradně osvobození od daně nebo její snížení z důvodů některé zvláštní politiky. Zejména bylo konstatováno, že uvedené opatření nebude bránit řádnému fungování vnitřního trhu. Rovněž bylo konstatováno, že opatření je v souladu s příslušnými politikami Unie.

(4)Vnitrostátní opatření tvoří součást politiky zaměřené na posílení správní účinnosti zvýšením kvality veřejných služeb a snížením jejich nákladů a je rovněž součástí politiky decentralizace. Francie hodlá poskytnout svým regionům další podnět ke zlepšování kvality jejich správy transparentním způsobem. V tomto ohledu rozhodnutí 2013/193/EU požaduje, aby snížení souvisela s objektivní sociálně-ekonomickou situací v jednotlivých regionech, ve kterých jsou uplatňována. V důsledku toho řada regionů s nižším než průměrným HDP nebo s vyšší než průměrnou nezaměstnaností uplatňovala nižší sazby. Vnitrostátní opatření se celkově opírá o zvláštní politické důvody.

(5)Z přísných omezení pro snížení sazeb v jednotlivých regionech a ze skutečnosti, že z opatření je vyloučena nafta používaná jako pohonná hmota k obchodním účelům, vyplývá, že nebezpečí narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu je velmi malé. Nebyly oznámeny žádné překážky bránící řádnému fungování vnitřního trhu, ani pokud jde konkrétněji o oběh uvedených produktů jakožto produktů podléhajících spotřební dani.

(6)Tomuto opatření bude předcházet zvýšení daní. Na základě těchto skutečností a s ohledem na podmínky pro povolení, jakož i na získané zkušenosti se v této fázi nezdá, že by vnitrostátní opatření bylo v rozporu s politikami EU v oblasti energetiky a změny klimatu.

(7)Z ustanovení čl. 19 odst. 2 směrnice 2003/96/ES vyplývá, že každé povolení udělené na základě uvedeného článku musí být přesně časově omezené. Francie požádala, aby bylo povolení uděleno na dobu dvou let. Je proto vhodné omezit dobu použitelnosti tohoto rozhodnutí na dva roky.

(8)Mělo by být zajištěno, aby Francie mohla specifické snížení, jehož se toto rozhodnutí týká, uplatňovat v přímé návaznosti na situaci existující před 1. lednem 2016 na základě rozhodnutí 2013/193/EU. Proto by požadované povolení mělo být uděleno s účinkem od 1. ledna 2016.

(9)Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel Unie týkajících se státní podpory,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.    Francii se povoluje uplatňovat snížené sazby daně z bezolovnatého benzinu a nafty používaných jako pohonné hmoty. Na naftu používanou jako pohonná hmota k obchodním účelům ve smyslu čl. 7 odst. 2 směrnice 2003/96/ES se tato snížení nevztahují.

2.    Správním regionům lze povolit uplatňování odstupňovaných snížení, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)    snížení nepřesahují 17,7 EUR na 1 000 litrů bezolovnatého benzínu a 11,5 EUR na 1 000 litrů nafty;

b)    snížení nejsou větší než rozdíl mezi úrovněmi zdanění nafty používané jako pohonná hmota k neobchodním účelům a nafty používané jako pohonná hmota k obchodním účelům;

c)    snížení se odvíjejí od objektivních sociálně-ekonomických podmínek regionů, v nichž se uplatňují;

d)    uplatňováním regionálních snížení nevzniká některému regionu konkurenční výhoda při obchodu uvnitř Unie.

3.    Snížené sazby musí být v souladu s požadavky směrnice 2003/96/ES, a zejména s minimálními sazbami stanovenými v článku 7 uvedené směrnice.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2016 a jeho použitelnost skončí dnem 31. prosince 2017.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.

V Bruselu dne

(1) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).

(2) Použití nafty k obchodním účelům ve smyslu definice v čl. 7 odst. 2 a odst. 3 směrnice 2003/96/ES.

(3) Úř. věst. L 113, 22.4.2013, s. 15.

(4) Úř. věst. L 19, 22.1.2011, s. 13.

(5) Úř. věst. L 290, 4.11.2005, s. 25.

(6) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.