52016IP0436

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52016IP0436 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52016IP0436

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2016 o využití potenciálu osobní vodní dopravy (2015/2350(INI))

Úř. věst. C 224, 27.6.2018, p. 29–35 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

27.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 224/29

P8_TA(2016)0436

Využití potenciálu vodní přepravy cestujících

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2016 o využití potenciálu osobní vodní dopravy (2015/2350(INI))

(2018/C 224/04)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Mezinárodní úmluvu o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS) z roku 1974 v pozměněném znění,

—	s ohledem na protokol Mezinárodní námořní organizace z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973,

—	s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením z roku 2006,

—	s ohledem na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 21) a na 11. konferenci smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Kjótského protokolu (CMP 11), která se konala v Paříži ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015,

—	s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 28. března 2011 nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. ledna 2009 nazvané „Strategické cíle a doporučení pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018“ (COM(2009)0008),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (1),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o strategických cílech a doporučeních pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018 (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011: hodnocení a cesta k udržitelné mobilitě (4),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (5),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. května 2016 o uplatňování nařízení (EU) č. 1177/2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (COM(2016)0274),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. září 2013 s názvem „Směrem ke kvalitní vnitrozemské vodní dopravě – NAIADES II“ (COM(2013)0623),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (6),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (7),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1090/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se mění směrnice 2009/42/ES o statistickém vykazování přepravy zboží a cestujících po moři (8),

—	s ohledem na směrnici Rady 98/41/ES ze dne 18. června 1998 o registraci osob na palubách osobních lodí provozujících dopravu do přístavů členských států Společenství nebo z nich (9),

—	s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3051/95 ze dne 8. prosince 1995 o řízení bezpečnosti osobních lodí typu ro-ro (10),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/33/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech (11),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. října 2015 s názvem „REFIT Úprava kursu: kontrola účelnosti právních předpisů EU o bezpečnosti osobních lodí“ (COM(2015)0508),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. března 2016 nazvanou „Hodnocení směrnice 2000/59/ES o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu v rámci programu REFIT“ (COM(2016)0168),

—	s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0306/2016),

A.	vzhledem k tomu, že zeměpisný charakter Evropy vyznačující se dlouhými pobřežími a četnými ostrovy a řekami nabízí vynikající příležitosti pro udržitelnou osobní vodní dopravu;

vzhledem k tomu, že osobní vodní doprava v oblasti pobřežní plavby (na krátké vzdálenosti), vnitrozemských a námořních trajektů, městské mobility a mobility v okrajových oblastech, výletních plaveb a cestovního ruchu skýtá významný potenciál k využití dostupné nadbytečné kapacity infrastruktury i lodí a hraje stěžejní úlohu v propojování jednotlivých regionů Evropské unie, a je tedy významným činitelem pro zvýšení soudržnosti; vzhledem k tomu, že činnosti související s výletními plavbami a trajekty kromě toho podporují cestovní ruch v pobřežních oblastech a patří k nejdůležitějším aktivitám na moři v Evropě;

C.	vzhledem k tomu, že v posledních letech probíhá intenzivní vývoj plavidel pro různé druhy plavby, např. kombinovaných plavidel pro říční a námořní plavbu, která splňují požadavky pro námořní lodě a rovněž dokážou plout v mělkých vodách;

D.	vzhledem k tomu, že technologický vývoj znovu učinil vodní dopravu alternativou k přetíženým příjezdovým silnicím do městských center;

E.	vzhledem k tomu, že osobní vodní doprava a nákladní vodní doprava se potýkají s odlišnými problémy a mají odlišné potřeby, pokud jde o infrastrukturu, otázky životního prostředí, provozní záležitosti, bezpečnost a vztahy mezi přístavy a městy, avšak oba segmenty trhu spravuje jeden přístavní orgán;

vzhledem k tomu, že integrace dopravních uzlů osobní vodní dopravy do evropské politiky propojování infrastruktury, která je již uskutečněna nařízením (EU) č. 1315/2013 o transevropské dopravní síti (TEN-T) a nařízením (EU) č. 1316/2013 o Nástroji pro propojení Evropy (CEF), přinese další evropskou přidanou hodnotu;

G.	vzhledem k tomu, že v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) jsou nyní k dispozici také možnosti úvěrů a záruk pro projekty vodní dopravy jakožto nástroj doplňující tradiční granty;

vzhledem k tomu, že vnitrozemská vodní doprava je uznávána jako druh dopravy šetrný k životnímu prostředí, který vyžaduje zvláštní pozornost a podporu, a vzhledem k tomu, že bílá kniha doporučuje podporovat námořní a vnitrozemskou vodní dopravu, zvýšit podíl pobřežní a vnitrozemské plavby a zlepšit bezpečnost dopravy;

vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením a návrh Evropského aktu o přístupnosti poskytují dobré vodítko nejen pro provedení a v případě potřeby budoucí revizi nařízení (EU) č. 1177/2010, ale také pro přijetí právních předpisů v oblasti práv cestujících z pohledu intermodality, neboť tyto právní předpisy by měly zahrnovat ustanovení týkající se bezbariérové přístupnosti pro cestující se zdravotním postižením či se sníženou pohyblivostí;

J.	vzhledem k tomu, že osobní vodní doprava je sice pokládána za bezpečný způsob dopravy, v minulosti však došlo v tomto sektoru k několika tragickým nehodám, jako byly případy lodí Estonia, Herald of Free Enterprise, Costa Concordia, Norman Atlantic a UND Adriyatik;

vzhledem k tomu, že EU si ve své strategii pro námořní dopravu do roku 2018 stanovila za cíl stanout v čele celosvětového námořního výzkumu a inovací a rovněž v odvětví stavby lodí, a to v zájmu zlepšení energetické účinnosti a inteligence lodí, omezení jejich dopadu na životní prostředí, snížení rizika nehod na minimum a zajištění lepší kvality života na moři;

L.	vzhledem k tomu, že odvětví říčních výletních plaveb a lodní přeprava cestujících po řekách, kanálech a jiných vnitrozemských vodních cestách je na mnoha úsecích evropských řek a v přilehlých městských uzlech na vzestupu;

M.	vzhledem k tomu, že EU přijala několik makrostrategií založených na využívání vodních cest, mj. strategii pro Podunají, pro jadransko-jónský region a Baltské moře;

zastává názor, že osobní vodní doprava musí být v agendě dopravní politiky EU a jejích členských států zařazena na přednější místo; domnívá se proto, že by EU a členské státy měly usilovat o vytvoření „jednotného prostoru pro osobní vodní dopravu“, například snížením administrativní zátěže plynoucí z přeshraniční přepravy cestujících;

Konkurenceschopnost

vybízí členské státy, regionální a místní orgány a Komisi, aby na osobní vodní dopravu braly zřetel a zejména aby zlepšily s ní související infrastrukturu v hlavních i globálních sítích v rámci TEN-T a Nástroje pro propojení Evropy, a to tak, že posílí její propojení mj. s pozemní železniční infrastrukturou, včetně zajištění infrastruktury a poskytování informací s cílem uspokojit potřeby všech cestujících v oblasti mobility;

vybízí k rozvoji mořských dálnic, a to i ve třetích zemích, neboť mořské dálnice podporují účinnou multimodální dopravu, usnadňují propojení tohoto druhu dopravy s jinými dopravními sítěmi a druhy dopravy, odstraňují překážky v klíčových síťových infrastrukturách a zajišťují územní kontinuitu a integraci;

zdůrazňuje, že je třeba odstranit překážky v propojeních mezi rozšířeným západoevropským systémem vnitrozemských vodních cest a stávajícím východoevropským systémem, který byl značně – a na některých místech zcela – znehodnocen;

vybízí Komisi, aby každoročně zveřejňovala přehled projektů osobní vodní dopravy spolufinancovaných EU v rámci Fondu soudržnosti, strukturálních a regionálních fondů, iniciativy Interreg, programu Horizont 2020, Nástroje pro propojení Evropy, sítě TEN-T a Evropského fondu pro strategické investice;

vyzývá Komisi, aby zveřejnila souhrnnou zprávu o provádění strategií EU v segmentu osobní vodní dopravy;

zdůrazňuje klíčový význam evropských statistických údajů pro vypracování plánů a politik pro odvětví osobní vodní dopravy, zejména co se týče objemu přeshraniční námořní a vnitrozemské vodní dopravy zajišťované trajekty a výletními loděmi, vzhledem k tomu, že existují oblasti, kde je doprava mezi různými místy možná pouze po vodě; vyzývá Eurostat, aby do svých statistických údajů o cestujících účastnících se námořních výletních plaveb zahrnul údaje o „nalodění a vylodění cestujících v jednotlivých přístavech“, tzn. počet cestujících, kteří se nalodí nebo vylodí v jednotlivých tranzitních přístavech, a nikoli pouze počet cestujících, kteří se každoročně nalodí za účelem dovolené na výletní lodi (obrat); zahrnutí těchto číselných údajů by poskytlo realističtější představu o přidané hodnotě odvětví výletních plaveb a lodní přepravy cestujících obecně;

vyzývá Komisi, aby vytvořila systém pro harmonizované shromažďování statistických údajů o nehodách a nahodilých událostech plavidel vnitrozemské plavby, včetně přeshraniční dopravy;

je přesvědčen, že integrace osobní vodní dopravy do městských a regionálních sítí veřejné dopravy by mohla významně posílit účinnost mobility, environmentální výkonnost, kvalitu života a cenovou dostupnost, omezit přetížení pozemních dopravních sítí a zvýšit pohodlí ve městech; vyzývá Komisi, aby plně podporovala investice do kvalitní pozemní infrastruktury, která může přispět ke snížení místního dopravního přetížení a zajistit, aby místní obyvatelé nebyli nepříznivě zasaženi; vyzývá Komisi, aby vytvořila seznamy příkladů osvědčených postupů v této oblasti;

10.

vyzývá členské státy, aby propagovaly a podporovaly místí iniciativy zaměřené na to, aby se vnitrozemské vodní dopravy začalo využívat jako prostředku k zásobování aglomerací, a to i vytvářením distribučních středisek v říčních přístavech a rozvíjením osobní dopravy, zejména za účelem zvýšení turistické přitažlivosti dotčených oblastí;

11.

zdůrazňuje, že osobní vodní doprava by měla být lépe začleněna do informačních systémů a systémů rezervací a prodeje jízdenek, aby se zlepšila kvalita veřejných služeb a dále se rozvíjelo odvětví cestovního ruchu, zvláště ve vzdálených a izolovaných oblastech; zdůrazňuje, že při vytváření evropského integrovaného systému prodeje jízdenek je třeba zohlednit provozovatele osobní vodní dopravy;

12.

vybízí Komisi, aby financovala lépe organizované a účinnější projekty zaměřené na integrované dopravní služby, které umožní postupné snížení spotřeby energie, reorganizaci letových, plavebních a jízdních řádů jednotlivých veřejných a soukromých dopravců za účelem intermodálního a účinného řízení osobní dopravy, konsolidaci jízdenek vydávaných veřejnými a soukromými provozovateli do jediné jízdenky, která je k dispozici prostřednictvím digitální aplikace;

13.

zdůrazňuje, že tam, kde je to možné, by se měla podporovat praxe, kdy nákladní lodě současně zajišťují přepravu cestujících a naopak (například u trajektů), což umožní zvýšit obsazenost lodí a finanční účinnost, ale i zmírnit dopravní přetížení;

14.

vítá úsilí odvětví osobní vodní dopravy o využívání méně znečišťujících a energeticky účinných lodí vypouštějících méně emisí, které je vynakládáno coby součást evropského rámce pro ekologičtější vodní dopravu; je přesvědčen, že výsledkem budou levnější řešení, která budou udržitelná, atraktivnější a tudíž i z hospodářského hlediska konkurenceschopnější, čímž se docílí celkově „levnějšího, čistšího a ekologičtějšího“ odvětví vodní dopravy;

15.

poznamenává, že odlišné problémy ve velkých pobřežních zónách v EU vyžadují odlišná opatření (více trajektových služeb v Severním moři, modernizace a využívání technologie trajektů ve Středomoří apod.);

16.

je přesvědčen, že odvětví stavby lodí pro osobní dopravu v EU musí zůstat klíčovým konkurenceschopným hráčem a že je třeba jej aktivněji podporovat a zároveň omezit jeho dopad na životní prostředí tím, že v jeho rámci bude podporován výzkum a inovace;

Udržitelnost z hlediska životního prostředí

17.

vyzývá Komisi, aby začlenila osobní vodní dopravu do své strategie a přijala opatření ke snížení emisí CO2 v souladu s dohodami uzavřenými na konferenci COP 21, čímž minimalizuje externí náklady;

18.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily standardy v oblasti životního prostředí s cílem omezit znečištění ovzduší, a to v souladu s normami pro emise síry, kvalitu paliva a úspornější motory platnými pro Baltské moře;

19.

zdůrazňuje, že dekarbonizace dopravy vyžaduje značné úsilí a pokrok v oblasti výzkumu a inovací; podporuje úsilí Komise o prosazování zkapalněného zemního plynu (LNG), nefosilních alternativních paliv, elektrických a hybridních systémů založených na obnovitelných zdrojích a solární a větrné energie pro námořní plavidla a vyzývá ji, aby uzpůsobila výzkum a inovace tak, aby se zaměřovaly zejména na praktické využití v odvětví osobní vodní dopravy;

20.

připomíná, že podle směrnice 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva musí námořní přístavy v hlavní síti TEN-T od roku 2025 zajišťovat plnicí stanice LNG pro plavidla vnitrozemské plavby a námořní lodě, přičemž vnitrozemské přístavy mají tuto povinnost od roku 2030;

21.

vyzývá Komisi, aby podporovala energetickou soběstačnost, a to prostřednictvím využívání solárních panelů umístěných na budovách přístavních terminálů a skladování energie vyrobené přes den k jejímu následnému využití během noci;

22.

zdůrazňuje, že odvětví trajektové dopravy je důležitou součástí trhu v oblasti pobřežní plavby, a tudíž je stěžejní pro zachování jeho dynamiky a konkurenceschopnosti, přičemž zároveň zvyšuje jeho environmentální výkon a energetickou účinnost;

23.

vítá iniciativu Komise týkající se přístavních zařízení pro příjem v rámci programu REFIT jakožto příležitost pro sladění stávající směrnice s mezinárodním vývojem a podporuje její záměr navrhnout nový právní předpis přijímaný řádným legislativním postupem; zdůrazňuje, že tento právní předpis by členským státům neměl bránit v zahajování udržitelnějších iniciativ, včetně kvalitních informačních a monitorovacích systémů pro nakládání s odpady, a to na lodích i v přístavech;

Bezpečnost a ochrana

24.

zdůrazňuje, že prevence znečištění a nehod je nezbytnou součástí úlohy Evropské agentury pro námořní bezpečnost, která spočívá ve zlepšování bezpečnosti přeshraničních námořních trajektů a výletních lodí, ale i v zajištění ochrany spotřebitelů;

25.

připomíná, že zaměstnanci na trajektech a výletních lodích musí projít odborným výcvikem, aby mohli poskytovat cestujícím v případě nouze účinnou pomoc;

26.

vítá návrh směrnice o uznávání odborných kvalifikací v oblasti vnitrozemské plavby předložený Komisí, který stanoví harmonizované normy pro kvalifikaci členů posádky a vůdců plavidel, v zájmu zlepšení pracovní mobility ve vnitrozemské plavbě;

27.

zdůrazňuje, že další rozvoj informačních systémů, jako jsou konvenční radary, SafeSeaNet, Galileo a říční informační služby (RIS), by se měl zaměřit na zlepšení bezpečnosti, ochrany a interoperability, a vybízí členské státy, aby učinily používání služeb RIS povinným;

28.

vyzývá příslušné orgány, aby za účelem zlepšení bezpečnosti navrhly jednoznačný rámec pro rozdělení povinností a nákladů a aby se zabývaly dalším vzděláváním, instruktáží a vedením zaměstnanců a zejména otázkou uznávání výcviku absolvovaného na schválených simulátorech jako součásti výcvikového programu v rámci pravidel Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní organizace práce (MOP); domnívá se, že největšího zlepšení kvality a bezpečnosti služeb lze dosáhnout s kvalifikovaným personálem;

29.

vítá nové legislativní návrhy Komise usilující o zjednodušení a zdokonalení společných pravidel pro bezpečnost lodí přepravujících cestující ve vodách EU v zájmu posílení bezpečnosti a hospodářské soutěže, a to vyjasněním a zjednodušením pravidel a jejich sladěním s právním a technologickým vývojem;

30.

uznává, že vzhledem k rostoucímu znepokojení v souvislosti s bezpečností může být třeba přijmout další opatření, která zohlední specifické rysy trajektové dopravy a provozu v přístavech, tak aby byl zajištěn bezproblémový provoz každodenních trajektových spojení;

31.

zdůrazňuje, že mnoho řek zároveň představuje státní hranici, a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily spolupráci a dobře integrované a účinné bezpečnostní, ochranné a nouzové systémy operující z obou stran hranice;

32.

upozorňuje, že řada uzavřených moří, např. Baltské a Jaderské moře, je obklopena několika členskými státy, ale i zeměmi, které členy EU nejsou, a vyzývá proto příslušné orgány, aby zajistily účinný systém pro bezpečnost, ochranu a zejména pro mimořádné situace;

33.

zdůrazňuje, že na mezinárodní námořní trajekty plující v teritoriálních vodách EU se musí vztahovat právní předpisy EU a členských států;

Kvalita a dostupnost služeb

34.

vybízí Komisi, aby do svého návrhu týkajícího se práv cestujících v intermodální dopravě začlenila zásady nařízení (EU) č. 1177/2010, včetně aspektů bezbariérové přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením či se sníženou pohyblivostí, a aby v něm také zohlednila zvláštní potřeby starších osob a rodin cestujících s dětmi; vybízí Komisi, aby předkládala každoroční statistické údaje o vývoji, pokud jde o počet cestujících se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí;

35.

zdůrazňuje význam odvětví osobní vodní dopravy pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu a pro překonání sezónních výkyvů, zejména ve vzdálených a okrajových regionech Unie, jako jsou pobřežní, ostrovní, jezerní a venkovské regiony; dále se domnívá, že podpora služeb cestovního ruchu by se měla zaměřit na malé a střední podniky; vyzývá Komisi, členské státy a místní a regionální orgány, aby pokud možno v plné míře využívaly příležitosti k financování z EU pro malé a střední podniky, včetně dotací pro místní komunity v již uvedených vzdálených regionech;

36.

konstatuje, že vytvoření vhodných spojení mezi vnitrozemskými vodními trasami a evropskou sítí cyklotras má velký potenciál zvýšit turistickou přitažlivost mnoha regionů EU; zdůrazňuje, že je třeba zohledňovat potřeby lidí, kteří cestující s jízdním kolem a využívají zároveň osobní vodní dopravu;

37.

domnívá se, že cestovní ruch v pobřežních oblastech a na ostrovech je z důvodu špatné propojenosti nedostatečně rozvinut; domnívá se, že Komise by měla vzít v úvahu skutečnost, že v těchto oblastech existuje větší poptávka po kvalitních dopravních službách;

38.

domnívá se, že odvětví osobní vodní dopravy je důležité dokonce i v oblastech, kde v současnosti není hospodářsky životaschopné, jako jsou vzdálené ostrovy s nižší hustotou obyvatelstva;

39.

připomíná, že některá trajektová spojení jsou dopravní tepny, které jsou životně důležité pro územní, sociální a hospodářskou soudržnost v pravém slova smyslu a které spojují nejvzdálenější regiony s pevninou a oblastmi hospodářského a průmyslového růstu, čímž přispívají k evropské soudržnosti a integraci;

40.

zdůrazňuje, že by měl být podporován rámec pro poskytování spojení s ostrovy, ostrovními oblastmi a vzdálenými regiony, který by obsahoval opatření na podporu lepší kvality trajektové dopravy a vhodných terminálů;

41.

zdůrazňuje potenciál a potřebnost začlenění osobní vodní dopravy do rámce pro multimodální mobilitu osob dojíždějících za prací i turistů, a to s ohledem na veřejnou dopravu ve velkých aglomeracích; v této souvislosti se domnívá, že je zapotřebí dalších zlepšení, aby bylo možné rozvíjet mobilitu jako službu, a to umožněním integrovaných systémů prodeje jízdenek s cílem zvýšit spolehlivost, pohodlí, přesnost a frekvenci dopravních spojení, zmírnit tlak na logistické řetězce a dosáhnout rychlejšího naloďování s cílem přilákat cestující;

42.

zdůrazňuje, že v zájmu zachování vysoké úrovně kvalitních služeb a námořní bezpečnosti je nezbytné rozvíjet znalosti a dovednosti v námořním odvětví v EU;

o o

43.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1.

(2) Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.

(3) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 10.

(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0310.

(5) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1.

(6) Úř. věst. L 389, 30.12.2006, s. 1.

(7) Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1.

(8) Úř. věst. L 325, 9.12.2010, s. 1.

(9) Úř. věst. L 188, 2.7.1998, s. 35.

(10) Úř. věst. L 320, 30.12.1995, s. 14.

(11) Úř. věst. L 327, 27.11.2012, s. 1.

Top

Choose the experimental features you want to try