EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.11.2016

COM(2016) 763 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Urychlení inovací v oblasti čisté energie

1.Úvod

Urychlení přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství je pro Evropu jak naléhavou nutností, tak obrovskou příležitostí.

Je to hlavní výzva naší doby. Neúspěch může ohrozit náš blahobyt. Úspěch by otevřel nebývalé hospodářské příležitosti a nové cesty k prosperitě, blahobytu a růstu 1 .

Evropská unie má dobré předpoklady k tomu, aby tento přechod, který Pařížskou dohodou 2 získal novou dynamiku a směr, vedla. Evropa byla a je v čele celosvětového úsilí v boji proti změně klimatu, byla a je hnací silou vývoje obnovitelných zdrojů energie a představuje světovou špičku, pokud jde o energeticky účinná řešení pro průmysl, dopravu a budovy. Evropské podniky si vybudovaly komparativní výhodu na mnoha světových trzích, na kterých roste hospodářská soutěž světových konkurentů, a evropští vědci a inovátoři posouvají hranice poznání 3 . 

Na těchto pevných základech nyní Komise představuje balíček legislativních opatření s cílem stanovit jednoznačný rámec pro činnost založený na třech ústředních cílech:

 energetická účinnost na prvním místě,

celosvětové vedoucí postavení Evropy v oblasti obnovitelných zdrojů energie,

spravedlivé podmínky pro spotřebitele.

Evropa musí také posílit své investice do energetické účinnosti, obnovitelných technologií a vývoje obchodních modelů pro čistou energii, a chopit se tak nových příležitostí a využít posílení postavení spotřebitelů, které přinesla digitalizace.

Jak je uvedeno ve sdělení Čistá energie pro všechny Evropany 4 , inovace jsou jednou z klíčových oblastí, ve kterých lze v krátké době posílit konkrétní opatření, změnit jejich zaměření a zlepšit synergie s cílem podpořit v Evropě zaměstnanost, růst a investice. Hlavní investice musí přijít ze soukromého sektoru. Evropská unie však může a měla by hrát rozhodující úlohu. Toto sdělení stanoví komplexní strategii pro tři hlavní politické nástroje, které může EU použít, aby povzbudila soukromé investice do inovací v oblasti čisté energie.

EU může stanovit politickou ambici a vytvořit správné podnikatelské prostředí pomocí cílených signálů, politik, norem a předpisů. Jde o to zřídit silné a důsledné pobídky pro soukromé investice do výzkumu, vývoje a zavádění čisté energie. Politika a regulační rámce na úrovni EU musí upřednostnit energetickou účinnost, stanovit ambiciózní cíl zaujmout vůdčí postavení v oblasti obnovitelných zdrojů energie a přisoudit ústřední místo energetického systému spotřebiteli.

EU může použít také cílené finanční nástroje, aby snížila riziko soukromých investic do neověřených, ale slibných technologií nebo obchodních modelů pro čistou energii. Jedná se o použití veřejných půjček, kapitálových investic a finančních záruk v projektech, které pravděpodobně nedosáhnou plného financování soukromým sektorem v důsledku tržní, technologické nebo vědecké nejistoty. Jak ukazuje investiční plán pro Evropu 5 , riziko pro soukromý sektor se s těmito nástroji EU sníží, což umožní soukromé investice, ke kterým by jinak nedošlo.

EU může své financování výzkumu a inovací, zejména prostřednictvím programu Horizont 2020, zaměřit na pokrok, který posune hranice vědy a poznání. Jde o financování výzkumu motivovaného zvídavostí, výzkumu zaměřeného na úkoly a demonstračních projektů za účelem podpory a urychlení přechodu z laboratoře k úspěšnému zboží a službám, jež vytváří pracovní místa a růst.

Kromě těchto tří kategorií činnosti hraje Unie důležitou úlohu při zapojení do mezinárodních iniciativ pro inovace v oblasti čisté energie a při umožnění koordinovaného úsilí s městy, regiony a členskými státy.

Tato strategie výslovně slouží dvěma hlavním politickým prioritám Evropské unie: vybudování odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu – jejímž je hlavním výstupem – a poskytnutí nového impulsu pro zaměstnanost, růst a investice. Jejím úhelným kamenem je koordinované úsilí s cílem podporovat a rozvíjet základní technologie, služby, obchodní modely a sociální inovace, a tím přispět k růstu a zaměstnanosti a k posílení konkurenceschopnosti průmyslových odvětví EU na světových trzích. Tato strategie bude přitom zároveň sloužit jako testovací prostředí pro budoucí horizontální přístupy k povzbuzení inovací a konkurenceschopnosti v EU.

2.Energetický systém v přechodu

Energetický systém dosáhl bodu zlomu. Obnovitelné zdroje energie jsou stále více nákladově konkurenceschopné a představují rostoucí podíl výroby elektrické energie. Míry energetické náročnosti – které udávají spotřebu energie ve vztahu k hospodářskému výsledku – klesají, zvláště v rozvinutých hospodářstvích. Ačkoli je třeba vykonat ještě mnohem více, EU má na těchto úspěších velkou zásluhu. Její vedoucí úloha v boji proti klimatické změně učinila evropská průmyslová odvětví energeticky nejúčinnějšími na světě a přetvořila je na celosvětové lídry v oblasti inovací, které chrlí nové technologie, materiály a řešení. Politika EU v oblasti klimatu a energetiky sledovala od počátku celostní přístup usilující o koordinaci investic EU, členských států a průmyslu, jakož i o soulad příslušné politiky a regulačních rámců.

Další pokrok bude vyžadovat ještě větší úsilí. Jsou potřebná nová řešení pro skladování energie a zapotřebí je i vývoj širšího portfolia nákladově efektivních obnovitelných technologií. Obdobně je nutné mnohem rychleji přejímat stávající energeticky účinné technologie ve fondu budov, dopravních systémech a ve výrobní praxi. V tomto ohledu hraje důležitou úlohu nedávno aktualizovaný strategický plán pro energetické technologie 6 .

Podstatnější je, že přechod na nízkouhlíkové, energeticky účinné hospodářství, které je odolné vůči změně klimatu, bude vyžadovat decentralizovanější, otevřený systém se zapojením celé společnosti. Energetický systém se tradičně vyznačuje dominancí velkých společností, zavedených provozovatelů a rozsáhlých, centralizovaných technologických projektů. V budoucnosti však musí být ve středu energetického systému spotřebitel, který požaduje konkurenceschopná nízkouhlíková řešení; účastní se jako producent a správce decentralizovaných energetických sítí; jedná prostřednictvím decentralizovaných platforem jako investor; a prosazuje změny pomocí uživatelských inovací.

Energetický systém zaměřený na uživatele, řízený spíše zdola nahoru, je hybnou silou dalších inovací. A další inovace, především digitalizace hlavních aspektů trhu s energií a dopravního systému, zároveň tuto decentralizaci umožňují. Digitalizace v současnosti, a ještě více v budoucnosti, přináší nižší překážky pro vstup na trh. To znamená, že na vývoji energetických inovací se může podílet, a dokonce je vést, jak spotřebitel, tak místní společenství i malý začínající podnik.

Podpora nízkouhlíkových inovací, projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie vyžaduje systém otevřených inovací. Společnosti a průmyslová odvětví stále více chápou, že složitost dnešního světa znamená, že žádný jednotlivý subjekt nemůže přijít s úplným řešením. K nejzajímavějším inovacím, které vytvářejí trh, navíc dochází na průsečíku různých odvětví, oborů a přístupů 7 .

3.Politické signály a regulační rámce

Inovace v oblasti čistých energií vyžadují dobře fungující jednotný trh a robustní politiku hospodářské soutěže, která poskytuje novým subjektům příležitost přinést své inovace na trh za stejných podmínek jako zavedeným subjektům. Dokončení unie kapitálových trhů 8  bude znamenat více příležitostí pro přeshraniční toky kapitálu a větší důraz na udržitelné financování pomocí nástrojů jako zelené dluhopisy. To znamená více možností financování pro inovativní projekty v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Větší důraz na otevřené inovace a otevřenou vědu povede k více příležitostem, zejména pro menší společnosti, přinést výsledky výzkumu na trh 9 .

Kromě těchto rozsáhlých předpokladů pro lepší inovační ekosystém bude urychlení inovací v oblasti čistých energií vyžadovat významné změny v energetických dotacích a energetických předpisech.

Na zbývající, ale stále ještě významné politiky, které přináší prospěch ropě, uhlí a jiným uhlíkově náročným palivům, včetně dotací některých členských států, je třeba pohlížet jako na překážku inovací v oblasti čistých energií. Tyto politiky maskují skutečné společenské náklady na fosilní paliva a uměle snižují jejich ceny. To znesnadňuje situaci inovativním projektům v oblasti čistých energií, jež pak musí čelit tvrdším tržním podmínkám.

Tyto politiky jsou v přímém rozporu se závazky EU podle Pařížské dohody a v rámci G20 a G7. Zpráva Komise Ceny energie a energetické náklady v Evropě 10 vydaná společně s tímto sdělením konstatuje, že roční přímé dotace na fosilní paliva dosahovaly v roce 2012 přibližně 41,9 miliardy EUR a po započtení environmentálních externalit tato částka vzrostla na 300 miliard EUR. V souvislosti s omezenými zdroji znamená fiskální zatížení těmito dotacemi, že lze potenciálně věnovat méně zdrojů na veřejné financování výzkumu a inovací v oblasti čistých energií. Takové financování 28 členskými státy dosahuje v Evropě pro rok 2014 výše 4,2 miliardy EUR. Inovace v oblasti čistých energií podporují také nástroje EU, například pomocí 1,1 miliardy EUR z programu EU Horizont 2020. Přesměrování i pouhé části ze 41,9 miliardy EUR přímých dotací na fosilní paliva by tedy mělo významný dopad.

Podpora technologií pro obnovitelné energie je jádrem světového vůdčího postavení EU v oblasti přechodu na čisté technologie. Cílem směrnice o uspořádání trhu s elektřinou (Electricity Market Design) 11 ve spojení s posílenými cenami uhlíku je vytvořit trh vhodný pro obnovitelné zdroje energie, což by snížilo potřebu specifických režimů podpory. To by umožnilo postupně zaměřovat veřejnou podporu na méně vyspělé technologie výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a doplnit úsilí vynakládané v oblasti výzkumu a inovací nástroji tržní poptávky po těchto technologiích.

Uzrál čas na změnu. Současné nízké ceny ropy a plynu jsou vhodnou příležitostí k postupnému ukončení dotací na fosilní paliva bez nepříznivých účinků na sociální péči.

Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Mezinárodní energetické agentury vyplývá významný podíl dotací ze zvýhodněných daňových režimů pro fosilní paliva, což Komise zkoumá v souvislosti se širším posuzováním zdaňování energie v EU.

Ve sdělení „Čistá energie pro všechny Evropany“ 12 stanoví Komise řadu opatření s cílem pomoci přesměrovat finanční toky na přechod na čistou energii, včetně opatření na posílení transparentnosti v otázce dotací a jejich účinku na inovace.

Vytvoření správných tržních podmínek pro inovace zahrnuje zavedení stabilního, dlouhodobého, transparentního a předvídatelného regulačního prostředí. V květnu 2015 předložila Komise revidovaný soubor opatření pro zlepšování právní úpravy 13 a uznala, že ve všech nových legislativních návrzích musí být důkladně zváženy inovace. To bylo zdůrazněno v nedávných závěrech Rady s odkazem na „zásadu inovací“ 14 . Navíc rovněž velice záleží na normách, jakož i na uvedení inovativních energetických technologií na trh 15 .

Právní úprava může urychlit vznik inovativních nízkouhlíkových technologií a posloužit coby pobídka k větší konkurenceschopnosti usnadňující vznik lépe fungujících, dostatečně velkých trhů a větší politickou jistotu. Společně s tímto sdělením předkládá Komise široký soubor legislativních i nelegislativních opatření v rámci energetické unie. Tato opatření poskytnou jednoznačný rámec pro využívání inovací, které jsou nezbytné pro dosažení cíle konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství. Přeměna evropského trhu s elektřinou například podpoří pronikání obnovitelných zdrojů energie, umožní účinné řízení poptávky a uvolní regionálně integrované trhy s energií; směrnice o energetické náročnosti budov 16 vytvoří pobídky pro vývoj inovací s cílem dosáhnout do roku 2050 toho, aby fond evropských budov měl téměř nulovou spotřebu energie, a zajistit energeticky přebytkové zóny; a revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie bude, mimo jiné, pobídkou pro vývoj příští generace řešení s využitím obnovitelných zdrojů energie v odvětvích vytápění a chlazení, dopravy a elektroenergetiky.

Stávající návrhy Komise na přezkum systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) 17 , nařízení o sdílení úsilí 18 , jakož i návrh na integraci využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) 19 do celkového úsilí o snížení emisí skleníkových plynů budou rovněž stimulovat nízkouhlíkové inovace. Akční plán pro oběhové hospodářství 20 přispěje ke zvýšení energetické účinnosti a snížení emisí lepším využíváním surovin a recyklací druhotných surovin a odpadů. Odpovídající úloha biohospodářství bude zvážena v nadcházejícím přezkumu strategie biohospodářství a v její možné aktualizaci. Dekarbonizace dopravy bude fungovat jako další stimulační faktor pro inovace. Nedávné sdělení Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu 21 obsahuje akční plán pro usnadnění přechodu na nízkoemisní mobilitu a poskytování nových příležitostí pro inovace, vytváření pracovních míst a snižování energetické závislosti Evropy.

Jako další mocný nástroj vytváření trhů pro inovativní výrobky v neposlední řadě může a mělo by sloužit zadávání veřejných zakázek. Evropská normalizace může dále podporovat zadávání ekologických veřejných zakázek na inovativní výrobky tím, že pomáhá orgánům veřejné správy ve vývoji potřebných technických specifikací. Jak je uvedeno v Iniciativě pro začínající a rychle se rozvíjející podniky 22 , Komise zavede v roce 2017 opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek v EU, aby – mimo jiné – povzbudila členské státy, aby si v oblasti nákupu inovací stanovily ambiciózní cíle.

4.Finanční nástroje na povzbuzení investic soukromého sektoru

Pro vybudování konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství potřebuje Evropa mobilizovat značný objem investic 25 . Odhaduje se, že soukromé investice do priorit výzkumu a inovací energetické unie dosáhly v roce 2014 v EU částky 22,9 miliardy EUR. Ačkoli toto číslo představuje v porovnání s předchozími lety zvýšení, abychom dosáhli svých cílů, mělo by k tomuto růstu docházet mnohem rychlejším tempem.

EU disponuje souborem různých nástrojů financování a finančních nástrojů na podporu nízkouhlíkových inovací. Ty pokrývají celý hodnotový řetězec inovací od výzkumu a vývoje po zavádění vyspělých technologií. Jak je zdůrazněno ve sdělení „Čistá energie pro všechny Evropany“, v příštích letech bude klíčové povzbudit další investice do zavádění vyspělých řešení v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Aby se toho dosáhlo, je důležité využít veřejné podpory ke zlepšení rizikového profilu klíčových projektů, zajistit větší viditelnost, snazší a zjednodušený přístup a kombinaci možností pro subjekty připravující projekty v souladu s již vynaloženým horizontálním úsilím v souvislosti s investičním plánem pro Evropu. V tomto ohledu je klíčovým nástrojem Evropský fond pro strategické investice: již více než 25 % jeho současných investic do více než 40 projektů, což představuje odhadovanou částku podnícených investic až 30 miliard EUR, využívá finanční páky u financování v prioritních odvětvích energetiky, životního prostředí a účinnosti zdrojů. V návaznosti na úspěch Evropského fondu pro strategické investice  26 během jeho prvního roku fungování navrhla Komise prodloužit dobu jeho trvání do konce roku 2020 a požadovat, aby nejméně 40 % projektů v oknu pro infrastrukturu a inovace Evropského fondu pro strategické investice přispívalo na opatření v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí v souladu s cíli 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu 27 . Navíc finanční nástroje jsou k dispozici rovněž prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů. Členské státy a regiony již naplánovaly investice do nízkouhlíkových technologií (6 miliard EUR) a inovací (5 miliard EUR) na období 2014–2020.

V zájmu urychlení inovací v oblasti čisté energie je však rovněž potřeba jít nad rámec zavádění vyspělých technologií a použít veřejné zdroje na podporu průlomových technologií a řešení mezer v soukromém financování v dřívějších fázích inovačního cyklu. Nové investice se musí zaměřovat na kritickou fázi rozšíření nízkouhlíkových, energeticky účinných řešení, která je přenese z fáze demonstrace na trh. Tato fáze obvykle vyžaduje vysoké investice, ale přetrvávající nejistoty ohledně nákladů, výkonu a integrace na trh vytváří příliš vysoké riziko pro soukromé investory.

Demonstrační projekty v komerčním měřítku, které jsou první svého druhu, představují pro soukromý sektor zvláště vysoké riziko. Pro řešení těchto typů projektů spustila Evropská komise společně s Evropskou investiční bankou (EIB) v minulém roce nástroj pro demonstrační projekty v oblasti energetiky 28 jako součást iniciativy Innovfin programu Horizont 2020. Nástroj pro demonstrační projekty v oblasti energetiky generuje silný zájem o půjčky nebo úvěrové záruky pro nízkouhlíkové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie, palivových článků a vodíku, které jsou první svého druhu.

Komise se snaží využít finanční páky u veřejných prostředků EU mobilizací soukromých investic. Návrh Komise na revizi systému EU pro obchodování s emisemi předkládá návrh na Fond inovací jako nástupce současného programu NER300. Rychlé zavedení Fondu inovací by mělo podpořit investice do vysoce inovativních nízkouhlíkových technologií pro energeticky náročná průmyslová odvětví, jakož i pro obnovitelnou energii a zachycování, ukládání a využívání CO2. Všechno toto úsilí bude vyžadovat silné vazby na jiné nástroje EU, zvláště na nástroj pro demonstrační projekty v oblasti energetiky iniciativy InnovFin, Evropský fond pro strategické investice a evropské strukturální a investiční fondy. Budoucí Fond inovací systému pro obchodování s emisemi by měl podporovat investice do nízkouhlíkových inovací v oblasti obnovitelné energie; zachycování, ukládání a využívání CO2 a v energeticky náročném průmyslu. Komise rovněž navrhla umožnit zahájení Fondu inovací před rokem 2021.

Komise a Evropská investiční banka (EIB) zřídí nástroj pro čistší dopravu na podporu zavádění alternativních energetických řešení dopravy. Veřejným i soukromým subjektům budou zpřístupněny finanční produkty a poradenské služby EIB. Projekty mohou být rovněž způsobilé pro Nástroj pro propojení Evropy nebo záruku Evropského fondu pro strategické investice.

Pro dosažení rozsahu a maximalizaci dopadu pomocí Evropského fondu pro strategické investice a jiných finančních nástrojů je nutná existence solidního seznamu inovativních projektů, které dosahují investiční a tržní připravenosti. V rámci Evropského fondu pro strategické investice vyvinula Komise Evropský portál investičních projektů 29 , který se zaměřuje na vybudování mostu mezi navrhovateli projektů EU a investory na celém světě. Portál nabízí navrhovatelům projektů, kteří hledají možné investory, viditelnost a přístup k transparentnímu seznamu životaschopných projektů v rámci Evropské unie a subjektům připravujícím projekty a navrhovatelům snadný přístup k investorům.

Kromě toho důležitý zdroj nových investic, které plynou z výzkumu a vývoje spolufinancovaného průmyslem, představují a seznam projektů poskytují výzkumná partnerství veřejného a soukromého sektoru jako společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík, CleanSky, výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe, společný podnik Shift2Rail a iniciativa BioBased, jakož i smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru, např. ekologická vozidla a iniciativa pro udržitelnost zpracovatelských odvětví prostřednictvím hospodárného využívání zdrojů a energetické účinnosti. Jiný klíčový zdroj nových investic do čisté energie a následných návrhů projektů, které jsou připraveny na financování EU, bude přicházet ze znalostních a inovačních společenství, zejména ze znalostních a inovačních společenství InnoEnergy a Climate. Znalostní a inovační společenství mají rozhodující význam při propojení evropských zdrojů financování výzkumu a inovací, jako jsou program Horizont 2020 a evropské strukturální a investiční fondy 30 , se soukromými partnery a regionálních a místních aktivit s podniky, začínajícími podniky a malými a středními podniky. Jejich práce bude rozšířena na poradenské služby ohledně přístupu ke kapitálu, technickou pomoc nebo návrhy obchodních modelů.

5.Financování vědy a technologie v oblasti energetiky a jejich přijetí na trhu

Evropská unie náleží k celosvětové špičce a k největším veřejným investorům výzkumu a inovací v oblasti čisté energie. Program Horizont 2020 zahrnuje příděl 5,7 miliardy EUR na společenskou výzvu „zajištěná, čistá a účinná energie“. V kombinaci s jinými oblastmi programu Horizont 2020 je ve financování energetiky zaměřeno na výzkum a inovace v oblasti čisté energie více než 10 miliard EUR.

To je doplňováno významnými investicemi z evropských strukturálních a investičních fondů, a to také prostřednictvím strategií pro inteligentní specializaci 31 . Strategie pro inteligentní specializaci slouží při zapojení průmyslu, výzkumných pracovníků a orgánů veřejné správy k zaměření finanční podpory členských států do oblastí potenciálního vysokého růstu, jako je nízkouhlíková energie.

V návaznosti na tento úspěch je nutnou podmínkou pro zajištění kvality a dopadu budoucích evropských investic do nízkouhlíkového hospodářství rozšíření hranic vědy a poznání. To je řešeno pomocí různých prvků programu Horizont 2020:

Základní výzkum: Program Horizont 2020 bude i nadále financovat průlomový základní výzkum prostřednictvím Evropské rady pro výzkum (ERV) 32 , která při výzvách k předkládání návrhů sleduje přístup zdola nahoru. Evropská rada pro výzkum udělila od roku 2007 248 grantů na výzkumné projekty v oblasti energetiky, což činí zhruba 500 milionů EUR z finančních prostředků EU.

Inovace, které vytvářejí trh: Jako nové opatření, které má být zavedeno ve zbývajícím období programu Horizont 2020, bude Komise zvažovat vytvoření Evropské rady pro inovace 33 s cílem přispívat k vytváření průlomových inovací, které dokážou dobývat a vytvářet nové trhy. Tato potenciální Evropská rada pro inovace by s důrazem zejména na začínající podniky a malé a střední podniky doplňovala navrženou Iniciativu pro začínající a rychle se rozvíjející podniky 34 . Cílem je zlepšit pravděpodobnost zachycení, podpory a rozšíření nejzajímavějších příkladů průlomových inovací v Evropě, které vytvářejí trh, a to zdola nahoru a interdisciplinárním způsobem – mj. na průsečíku energetiky, dopravy a digitálních technologií. První soubor opatření bude zaveden v roce 2017 v rámci programu Horizont 2020 a Komise bude usilovat o posílení tohoto přístupu v budoucích programech.

Výzkum a inovace zaměřené na úkol: Komise prozkoumá nové přístupy inspirované osvědčenou praxí na mezinárodní úrovni. To zahrnuje přístupy, které kombinují direktivní, na úkol zaměřený způsob určování a výběru projektů s vysokým potenciálním dopadem; přímé zapojení do každodenního řízení projektu a různých forem cílené, na míru přizpůsobené pomoci; jakož i pravomoci restrukturalizovat nebo ukončit financování, není-li dosaženo dohodnutých milníků (ilustrované programem Catapult ve Spojeném království nebo projekty Advanced Research Projects Agency-Energy ve Spojených státech).

Motivační ocenění: Komise použije motivační ocenění jako nástroj působící zdola nahoru pro provedení průlomových inovací, který soutěžícím poskytuje úplnou svobodu pro navržení nejúčinnějších řešení. To vychází z dosavadních zkušeností v programu Horizont 2020 (8,25 milionu EUR pro pět probíhajících ocenění za čistou energii).

Kromě zaměření na výzkum a inovace v oblasti čisté energie bude realizace tohoto sdělení vyžadovat zapojení jiných oblastí:

Výzkum klimatu: Program Horizont 2020 podporuje výzkum, který bude použit pro nadcházející zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu za rok 2018. Tato zpráva předloží výsledky výzkumu o scénáři globálního oteplení o 1,5 °C a nepochybně přinese ostřejší zaměření na probíhající vlastní úsilí EU. V této souvislosti vyvine iniciativa European Decarbonisation Pathways Initiative (Evropská iniciativa pro metody dekarbonizace) řízená panelem na vysoké úrovni v rámci programu Horizont 2020 vědní obor na pomoc určení proveditelných a důvěryhodných metod slučitelných s Pařížskou dohodou.

Výzkum vesmíru: Program Horizont 2020 podporuje výzkum s cílem poskytnout Evropě globální kapacitu monitorovat antropogenní emise oxidu uhličitého.

Výzkum dopravy: Program Horizont 2020 podporuje dekarbonizaci dopravního systému prostřednictvím dosažení pokroku v oblasti energetické účinnosti vozidel, elektromobility a technologií baterií, přechodu k řešením mobility, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, a digitalizace řízení pro účinnější dopravu a mobilitu. Činnosti podpoří – zejména v městských oblastech – vznik nových obchodních modelů, jakož i norem a předpisů příznivých pro inovace. Činnost v oblasti výzkumu a inovací doplní probíhající politická opatření na podporu zavedení vyspělých inovačních technologií, jako jsou veřejná doprava s nulovými emisemi nebo inteligentní dopravní systémy.

Společenské a humanitní vědy: Pro hlubší pochopení behaviorálních nebo jiných socioekonomických podmínek souvisejících se společenským přijetím politik spojených s klimatem a energetikou – nebo nesouhlasem s nimi – zavádí Komise novou platformu energetického výzkumu. Spojením energetických specialistů ze společenských a humanitních věd, jakož i techničtějších oblastí a zapojením všech regionů Evropy poskytne platforma velmi potřebné povzbuzení interdisciplinární a meziodvětvové práci. Bude pracovat na lepším využívání ohromného potenciálu pro sociální inovace v oblasti energetiky a také na překonání stávajících společenských překážek v zájmu podávání návrhů evropským tvůrcům politik na podporu dosažení cílů energetické unie.

Hlavní úzká místa, která je nutné řešit, aby Evropa získala vedoucí postavení v oblasti obnovitelných zdrojů, jsou integrace obnovitelných zdrojů do energetického systému a také vývoj vyspělých řešení ukládání s cílem zajistit stabilní dodávky energie pro domácnosti a průmysl. Navíc, aby bylo možné učinit zásadní krok v provádění zásady energetické účinnosti na prvním místě, je třeba vyřešit dekarbonizaci fondu budov v EU, protože představuje více než 40 % konečné spotřeby energie EU. Kromě toho obrovský potenciál pro snížení emisí oxidu uhličitého představuje dopravní systém, ale učinit to vyžaduje řešení ukládání a digitální inovace na podporu služeb dopravy a inteligentní mobility.

Jasné stanovení priorit může přispět k vytvoření udržitelného dopadu a využití příležitostí ke snížení emisí oxidu uhličitého, zvýšení průmyslové konkurenceschopnosti a využití vývozních možností. To vyžaduje zaměření na ty inovace, které umožňují vyšší pronikání technologií v oblasti obnovitelné energie a větší úspory energie; mají přímý význam pro občany, neboť umožňují jejich účast na transformaci energetiky nebo ji činí cenově dostupnější. Na základě již dosaženého pokroku v rámci integrovaného strategického plánu pro energetické technologie má Komise v úmyslu zaměřit budoucí financování dostupné v programu Horizont 2020 jasněji na čtyři vzájemně propojené strategické priority, které všechny závisí na digitalizaci jakožto klíčové hybné síle:

1) Dekarbonizace fondu budov v EU do roku 2050: od budov s téměř nulovou spotřebou energie k energeticky přebytkovým zónám: Jak je zdůrazněno v evropské iniciativě pro budovy 35 vypracované Komisí, budovy jsou zásadní součástí přechodu Evropy na čistou energii. Ačkoli EU již zaujímá v inovačních systémech pro budovy celosvětové vedoucí postavení, výzkum a inovace v této oblasti musí zůstat nejvyšší prioritou, aby v budoucnosti toto vedoucí postavení dále rozšiřovala. Fond budov v EU představuje celkovou podlahovou plochu o velikosti přibližně 25 miliard m² 36 . Spotřebovávají 40 % konečné spotřeby energie EU, více než kterýkoli jiný sektor. Budovy však představují také velký potenciál úspor energie a po renovaci a modernizaci (zajišťující zohlednění svázané energie) mohou pomoci generovat přebytky energie z obnovitelných zdrojů nebo poskytovat klíčovou kapacitu pro skladování energie.

2) Posílení vedoucího postavení EU v oblasti obnovitelných zdrojů: Aby se obnovitelné zdroje staly dominantním zdrojem výroby primární energie a výroby elektrické energie 37 , je nutná další integrace systému a vývoj příští generace technologií obnovitelných energií včetně potenciálních změn situace. To je také nezbytným předpokladem pro transformaci uhlíkově náročných odvětví, jako je doprava, kde jsou nezbytné silné pobídky k inovaci na alternativní formy energie (např. elektřinu z obnovitelných zdrojů, vyspělá biopaliva a jiná syntetická paliva odvozená z používání oxidu uhličitého a jiných opětovně použitých skleníkových plynů). To zahrnuje specializovaný výzkum a podporu inovací v úzké spolupráci s průmyslem, aby si Evropa zachovala své světové vůdčí postavení v technologiích v oblasti obnovitelné energie.

3) Vývoj cenově dostupných a integrovaných řešení skladování energie: Pro usnadnění a umožnění přechodu na nízkouhlíkový energetický systém (včetně dopravy) založený převážně na obnovitelných zdrojích energie potřebuje EU urychlit plnou integraci zásobníků energie (chemických, elektrochemických, elektrických, mechanických a tepelných) do energetického systému v domácím, komerčním i síťovém rozsahu 38 . 

4) Elektromobilita a integrovanější městský dopravní systém: Rychlý vývoj a zavedení příští generace elektrických vozidel založených na vyspělých konstrukcích baterií a nových hnacích ústrojích, inovativní infrastruktuře nabíjení a s tím spojených obchodních modelech a službách jsou společně s integrovanějším městským dopravním systémem, který využívá ke zlepšení energetické účinnosti nové digitální technologie a evropské globální navigační družicové systémy, klíčovými prvky budoucí nízkouhlíkové mobility.  39

Dopad programu Horizont 2020 v těchto čtyřech propojených strategických prioritách bude dále podpořen prostřednictvím synergií se souvisejícími investicemi evropských strukturálních a investičních fondů.

6.Využití globální role Evropy

V souladu s prioritou Komise být silnějším globálním hráčem potřebuje Evropa čerpat větší hodnotu ze své role globálního klimatického šampiona a pionýra nízkouhlíkových a energeticky účinných řešení s cílem zajistit, aby zůstala v centru globálních hodnotových řetězců se souvisejícími přínosy pro její zpracovatelský průmysl a celosvětové vývozy. Financování opatření v oblasti klimatu a provádění vnitrostátních závazků jsou podněty pro globální technologickou spolupráci a pro vytváření tržních příležitostí pro evropské podniky. Pařížská dohoda zdůrazňuje úlohu výzkumu a inovací, zejména ve spolupráci s rozvojovými a rozvíjejícími se ekonomikami, na základě systémového sledování.

Rostoucí celosvětové energetické potřeby, zejména na rozvíjejících se trzích, poskytují pro evropské společnosti významné vývozní možnosti dodávat technologie s nízkými emisemi, včetně případných „hospodárných“ inovací, jež jsou přizpůsobeny místním podmínkám. Jsou potřeba nová strategická partnerství, zejména s rozvíjejícími se ekonomikami, aby podněcovala inovace a vytvářela trhy.

Úzká spolupráce s mezinárodními partnery má vysokou strategickou hodnotu. To bylo zdůrazněno rozhodnutím Evropské komise zapojit se v roce 2016 jménem EU do iniciativy Mise inovací 40 , která byla zahájena na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 21). V současnosti je členy 22 zemí (z nichž osm je členskými státy EU) a EU a zavázaly se během pěti let zdvojnásobit své veřejné financování výzkumu v oblasti čisté energie. Mise inovací pomůže zvrátit sestupný trend veřejných výdajů na výzkum v oblasti čisté energie, jež jsou stále pod svým předchozím vrcholem 41 a daleko pod mnohem vyššími úrovněmi potřebnými pro dosažení cílů Pařížské dohody. Navíc sladí zaměření veřejných výdajů s velkými soukromými investory, například pomocí koordinace s koalicí Breakthrough Energy Coalition (koalicí pro průlomovou energii) 42 . EU bude v Misi inovací hrát vedoucí úlohu a zvlášť se zaměří na využití synergií s koalicí Breakthrough Energy Coalition. Členové Mise inovací určili sedm inovačních výzev, jež jsou nezbytné pro dosažení nízkouhlíkové společnosti. EU povede inovační výzvu Converting Sunlight Innovation Challenge (inovační výzva pro přeměnu slunečního světla) s cílem vytvořit skladovatelná solární paliva a inovační výzvu Affordable Heating and Cooling of Buildings Innovation Challenge (inovační výzva pro cenově dostupné vytápění a chlazení budov). Bude se aktivně podílet na jiných inovačních výzvách v těsné spolupráci s ostatními členy Mise inovací.

Pomocí mezinárodní informační činnosti, posílení strategických výzkumných partnerství a výměny znalostí, odborných způsobilostí, technologií a kvalifikovaných pracovníků s klíčovými zeměmi bude Evropská komise nadále podporovat rozvojové a rozvíjející se země v jejich energetickém přechodu, čímž přispívá k provádění cílů udržitelného rozvoje (zejména čísla 7 „Cenově dostupná a čistá energie“ a čísla 13 „Klimatická opatření“). Nedávno přijatý návrh na plán vnějších investic s jeho Evropským fondem pro udržitelný rozvoj 43 se zaměřuje zejména na přilákání soukromých investic do afrických zemí, což může být kriticky důležité pro zavádění infrastruktur pro nízkouhlíkovou energii a podpoře inovativních energetických řešení. Tyto činnosti budou úzce spojené s evropskou mezinárodní spoluprací v oblasti klimatu, obchodu a rozvoje. Obdobně použije EU své nástroje obchodní politiky a související technickou pomoc k povzbuzení třetích zemí, aby přijaly klimaticky neutrální řešení.

Evropská komise je aktivní na několika frontách, aby pomohla zajistit, že evropský výzkum a inovace jsou „otevřené světu“ 44 . Program Horizont 2020 se podle tohoto přístupu zaměřuje na výzkumné pracovníky a inovátory z rozvojových zemí, aby mohli pracovat bok po boku s Evropany na vývoji těch nízkouhlíkových energetických technologií a řešení, jež jsou pro místní podmínky nejvhodnější. To podnítí tržní příležitosti pro společnosti v EU a pomůže vývozu EU a rovněž to posílí kapacity rozvojových zemí a sklidí plody mezinárodní vědecké spolupráce při zavádění nových technologií na trh.

Síť Enterprise Europe Network vytvořená v roce 2008 na pomoc malým a středním podnikům, aby uskutečnily co nejvíce obchodních příležitostí v EU i mimo ni, by měla prostřednictvím rozšířeného rozsahu poskytnout také další podporu podniku EU, který vyvíjí inovativní řešení v oblasti čisté energie.

7.Klíčové subjekty při transformaci energetiky

Pro vytvoření udržitelného dopadu a zajištění využívání inovativních řešení, jež bude Komise pomocí této strategie podporovat, hrají zásadní roli občané, města, regiony i členské státy.

Občané plní ústřední úlohu při úspěšném využívání nízkouhlíkových inovativních řešení, počínaje inteligentními měřiči v jejich domovech až po rozsáhlé větrné elektrárny. Zásadní význam má nalézání nových a lepších způsobů, jak evropské občany zapojit do přechodu na nízkouhlíkové technologie a vyjádřit existující vysokou úroveň podpory široké veřejnosti. Více zapojení občané přejímají větší odpovědnost za svou vlastní energetickou bezpečnost i energetickou bezpečnost EU a pomáhají vynalézt nové a originální obchodní modely.

Regiony a městské oblasti jsou nejvhodnější pro testování a provádění integrovaných inovativních řešení v přímém spojení s občany. Na základě specifické podpory regionů a měst pomocí regionální politiky EU, městské agendy EU a nyní podle globální nové městské agendy konference Habitat III, globálního Paktu starostů a primátorů,  45 evropské iniciativy pro inteligentní města a sítě CIVITAS 46 mají evropská velkoměsta, města a regiony rozhodující význam při podpoře odpovědnosti za transformaci energetiky a prosazování inovací souvisejících s klimatem a energiemi zdola. Sítě sousedství, velkoměst a regionů mohou kromě toho pomáhat sdílet osvědčené postupy a sdružovat zdroje a investice. V tomto ohledu musí být podpora poskytovaná prostřednictvím platforem pro inteligentní specializaci a programu Horizont 2020 inteligentním a udržitelným městům rozšířena tak, aby zahrnovala aspekty inkluzivního města s cílem dále rozvíjet dosažené výsledky. Iniciativy jako oblast zájmu programu Horizont 2020 Inteligentní a udržitelná města, iniciativa společného plánování Městská Evropa a Městská inovativní opatření 47 , jakož i evropská iniciativa pro inteligentní města by měly být systematicky zjednodušeny a rozšířeny, aby stimulovaly další rozvoj a využívání nízkouhlíkových, energeticky účinných řešení ve všech sektorech městské společnosti. Aby bylo možné to uskutečnit, je nezbytné lepší měření a sdílení údajů, jakož i vývoj interoperabilnějších systémů a s tím spojené záruky bezpečnosti a soukromí údajů.

Města jsou svými zavedenými městskými ekosystémy spojenými s inovacemi („inteligentní města“), investičními platformami pro sdružování menších projektů v oblasti energetické účinnosti nebo obnovitelných energií a usilováním o ekologičtější řešení městské dopravy nepostradatelná pro podporu využívání inovací v oblasti čisté energie, jež jsou opatřeními tohoto sdělení propagována.

Kromě měst a regionů hrají pro pokrok transformace energetiky zásadní úlohu členské státy. Existují různé mechanismy pro koordinaci činností EU v oblasti výzkumu a inovací souvisejících s energetikou s činnostmi jejích členských států nebo pro lepší sladění podpory veřejného sektoru s podporou poskytovanou soukromým sektorem. Je zde však prostor pro větší účinnost a pro dosažení větších synergií.

Strategický plán pro energetické technologie (plán SET), který zahrnuje 28 členských států a čtyři přidružené země, jakož i zúčastněné strany z průmyslu a akademické obce, je hlavní součástí řídicí struktury energetické unie. V posledních několika letech usnadnil strategický plán pro energetické technologie zdvojnásobení celkových ročních investic do výzkumu a vývoje ve svých prioritních technologiích koordinací jejich příslušných činností a vytvářením větších synergií. V deseti prioritních oblastech byly stanoveny společné cíle výzkumu a inovací pro další posílení koordinovaných nebo společných investic, které odráží rostoucí míru závazku. Pro oblast dopravy se analogicky zřizuje strategický program výzkumu a inovací v dopravě strukturovaný podle vývoje sedmi odborných plánů a odpovídajícího mechanismu řízení na podporu a urychlení výzkumu, inovací a zavádění. Jak strategický plán pro energetické technologie, tak strategický program výzkumu a inovací v dopravě poskytnou důležité struktury pro koordinaci s činnostmi popsanými v tomto sdělení, podporu jejich provádění a vytváření synergií pro dosažení dopadu.

8.Závěry

Politická opatření stanovená v tomto dokumentu představují základ pilíře výzkumu a inovací energetické unie. Jsou integrální součástí širšího souboru „zjednodušujících opatření“ nutných pro stimulaci přechodu na čistou energii, jež jsou popsána v dnes vydaném sdělení Čistá energie pro všechny Evropany. Komise bude usilovat o provádění těchto opatření po zbytek svého mandátu a bude podávat zprávy o dosaženém pokroku v rámci každoročních zpráv o stavu energetické unie.

(1) 1 600 miliard 4 400 miliard Výhledy celosvětového trhu s nízkouhlíkovými a energeticky účinnými řešeními se pohybují v rozsahu od přibližně EUR do EUR ročně s vysokým potenciálem růstu zejména mimo Evropu.

(2)

Viz Po pařížské konferenci, COM(2016) 110 final.

(3) Scaling up innovation in the Energy Union to meet new climate, competitiveness and societal goals (Rozšíření inovací v energetické unii za účelem plnění nových cílů v oblasti klimatu, konkurenceschopnosti a společnosti) Evropa má vedoucí postavení v oblasti patentů s vysokou hodnotou, pokud jde o technologie zmírňování změny klimatu. Viz (i24C, 2016), s. 35.

(4) COM(2016) 860.  

(5) COM(2014) 903, Investiční plán pro Evropu.

(6) C(2015) 6317 final, Směrem k integrovanému strategickému plánu pro energetické technologie (SET): urychlení transformace evropského energetického systému.

(7) V energetickém systému EU se inovace netýkají pouze nových technologií, ale též nových průlomových obchodních modelů a služeb, společenských inovací a nových politických a finančních mechanismů. Viz Scaling up innovation in the Energy Union to meet new climate, competitiveness and societal goals (Rozšíření inovací v energetické unii za účelem plnění nových cílů v oblasti klimatu, konkurenceschopnosti a společnosti) (i24C, 2016), s. 14.

(8) COM(2016) 601 final, Unie kapitálových trhů – urychlení reforem.

(9)

Viz Open innovation, open science, open to the world (Otevřené inovace, otevřená věda a otevřenost světu), 2016, Evropská komise, ISBN 978-92-79-57346-0.

(10) SWD(2016) 420.

(11) COM(2016) 864.

(12) COM(2016)860  .

(13) COM(2016) 615 final, Zlepšování právní úpravy: lepší výsledky pro silnější Unii.

(14) Závěry Rady pro konkurenceschopnost, květen 2016.

(15) Ověřování environmentálních technologií umožňuje ověřování výkonnosti technologií třetí stranou. Viz http://ec.europa.eu/environment/ecoap/etv/.

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov.

(17) COM (2015) 337 final – 2015/0148 (COD).

(18) COM(2016) 482 final – 2016/0231: nařízení o sdílení úsilí.

(19) COM(2016) 479 final – 2016/0230(COD).

(20) COM (2015) 614 final, Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství.

(21) COM(2016) 501 final.  

(22) COM(2016) 733 final.

(23) Viz Pracovní program Komise na rok 2017, příloha I, COM(2016) 710 final.

(24) Viz KOM(2008) 400.

(25) Viz World Energy Oulook (Výhled světové energetiky), 2016.

(26) COM(2014) 903, Investiční plán pro Evropu.

(27) COM(2016) 581 final.  

(28) http://www.eib.org/products/blending/innovfin/ Ohledně nástroje pro demonstrační projekty v oblasti energetiky viz .

(29) www.ec.europa.eu/eipp. Evropský portál investičních projektů:

(30) Nařízení (EU) č. 1303/2013.

(31) http://s3platform.jrc.ec.europa.eu/  

(32) Ohledně ERV viz https://erc.europa.eu.

(33) Pracovní název.

(34) Viz sdělení Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, COM (2016) 733 final.

(35) COM(2016) 860, příloha I.

(36) Europe’s buildings under the microscope (Evropské budovy pod drobnohledem)  Viz (2011). 

(37) Posouzení dopadů plánu do roku 2050, SEC(2011) 1565/2, část ½ Viz scénáře s vysokým podílem obnovitelných zdrojů v: .

(38) Současná podpora EU pro výzkum a inovace týkající se skladování se poskytuje především jako součást činností inteligentních energetických sítí plánu SET a v souvislosti se společným podnikem pro palivové články a vodík.

(39) COM(2016) 501 final  Viz sdělení Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu, .

(40) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-2063_it.htm Tisková zpráva, 3. června 2016, Evropská unie se zapojuje do Mise inovací, globální iniciativy pro čistou energii:

(41) Veřejné výdaje na energetický výzkum a vývoj v členských zemích Mezinárodní energetické agentury  , OECD/IEA (2015).

(42) Breakthrough Energy Coalition (koalice pro průlomovou energii) je skupina více než 20 investorů z různých zemí, kteří zahájili iniciativu společně s Misí inovací s cílem investovat do výzkumu v oblasti čisté energie.

(43) Viz COM(2016) 581.

(44) Viz Open innovation, open science, open to the world (Otevřené inovace, otevřená věda a otevřenost světu), 2016, Evropská komise, ISBN 978-92-79-57346-0.

(45) http://www.covenantofmayors.eu/index_cs.html Viz .

(46) Iniciativa CIVITAS je navržena jako program, který městům umožňuje vzájemně se od sebe učit a usnadňovat výměnu myšlenek.

(47) http://www.uia-initiative.eu/

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.11.2016

COM(2016) 763 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU SOCIÁLNÍMU A HOSPODÁŘSKÉMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Urychlení inovací v oblasti čisté energie

Příloha

Popis čtyř technologických oblastí zájmu

Integrace inteligentních, špičkových digitálních technologií do všech aspektů energetického systému společně s jejich různými aplikacemi je základním předpokladem pro udržení vedoucího postavení v přechodu na model produktů a služeb více zaměřených na spotřebitele, jenž bude hnací silou příští vlny inovací v odvětví obnovitelných energií, v řešeních skladování, v elektromobilitě, v pokrokovém bydlení a v celém odvětví energetiky.

a) Dekarbonizace fondu budov EU do roku 2050: od budov s téměř nulovou spotřebou energie k energeticky přebytkovým zónám

Fond budov v EU představuje celkovou podlahovou plochou o velikosti přibližně 25 miliard m². Budovy spotřebovávají 40 % konečné spotřeby energie EU, více než kterýkoli jiný sektor. Budovy však představují také velký potenciál úspor energie a po renovaci a modernizaci mohou pomoci generovat přebytky energie nebo poskytovat klíčovou kapacitu pro skladování energie. Jak je zdůrazněno v evropské iniciativě pro budovy 1 vypracované Komisí, EU již má celosvětové vedoucí postavení v inovačních systémech pro budovy, výzkum a inovace však musí zůstat nejvyšší prioritou, aby v budoucnosti toto vedoucí postavení budovala a dále rozšiřovala. Transformování fondu budov EU (minimalizace ekologických dopadů během celého životního cyklu) přinese lepší životní prostředí, vytvoří nová pracovní místa a růst a pomůže dosáhnout cílů oběhového hospodářství. K dosažení těchto cílů je naléhavě nezbytné nejméně zdvojnásobit současnou míru renovací budov (jež je při pouhých 0,4 až 1,2 % příliš nízká) 2 a dosáhnout hlubších a důkladnějších renovací, které vycházejí z progresivních právních předpisů, norem, inovativních technologií a obchodních modelů a z vývoje nových dovedností a schopností.

Pro dosažení významného dopadu musí inovativní řešení jít nad rámec současných návrhů s téměř nulovou spotřebou energie. Měla by řešit všechny technické aspekty (včetně domácí výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, návrhů optimalizovaného využívání životního cyklu energií a materiálů, digitálních řídicích a kontrolních systémů a integrace energetického systému), jakož i otázky regulace, normalizace, financování, řízení a jiné socioekonomické záležitosti. Musí prokázat proveditelnost energeticky přebytkových zón v různých klimatických oblastech a ekonomických okolnostech a zahrnovat integrovanou správu souvisejících otázek životního prostředí (jako jsou voda a odpady) 3 .

b) Posílení vedoucího postavení EU v oblasti obnovitelných zdrojů

Aby se obnovitelné zdroje staly dominantním zdrojem výroby primární energie a výroby elektrické energie, je nutná další integrace systému a vývoj příští generace technologií v oblasti obnovitelné energie včetně potenciálních změn situace 4 . To je též nezbytným předpokladem pro transformaci uhlíkově náročných odvětví, jako je doprava 5 , kde jsou nezbytné silné pobídky k inovaci na alternativní formy energie (např. elektřinu z obnovitelných zdrojů energie, vyspělá biopaliva). To zahrnuje specializovaný výzkum a podporu inovací v úzké spolupráci s průmyslem, aby si Evropa zachovala své světové vůdčí postavení v technologiích v oblasti obnovitelné energie.

Podpora se zaměří na: 1) urychlení rozvoje řešení s využitím obnovitelných energií pro budovy, jako jsou fotovoltaika pro výrobu elektřiny zabudovaná do budov a technologie v oblasti obnovitelné energie pro vytápění a chlazení, s cílem umožnit masovou realizaci budov s téměř nulovou spotřebou energie; 2) výzkum zaměřený na optimalizaci a snížení nákladů výroby energie z obnovitelných zdrojů, zejména pro pobřežní větrné energetické systémy, za účelem urychlení potenciálního využívání větru; a 3) zintenzivnění vývoje řešení pro zvýšení produkce a integrace obnovitelných zdrojů energie, zejména proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, do energetického systému včetně odvětví dopravy pomocí akumulace tepla a chemického skladování (technologie přeměny elektřiny na plyn nebo kapalinu, tj. technologie power-to-gas, power-to-liquids).

Větší synergie mezi výrobou energie z obnovitelných zdrojů, distribucí a spotřebou posílí postavení spotřebitelů – občanů, společenství a podniků – a povzbudí zavádění nových služeb, které uspokojují jejich měnící se potřeby a preference, přičemž zároveň zvětšují flexibilitu systému tak, aby zahrnoval velké objemy distribuované energie z proměnlivých obnovitelných zdrojů energie.

To se týká zejména tržní replikace a účinné systémové integrace vyspělejších technologií (např. větrné energie, fotovoltaiky a bioenergetiky) v kombinaci se skladováním energie nebo jinými vyspělými řešeními jako digitální integrace s elektromobilitou a inteligentními sítěmi s cílem podpořit postupné zavádění nestálých obnovitelných zdrojů energie. Rovněž je nutné urychlit nákladovou konkurenceschopnost a zlepšení účinnosti méně vyspělých technologií v oblasti nastavitelné obnovitelné energie (např. flexibilní vodní energie, energie z oceánů a geotermální energie, koncentrovaná solární energie nebo vyspělá, udržitelná bioenergie) jako prostředku pro poskytování nízkouhlíkové energie v základním zatížení i ze záložních zdrojů.

c) Vývoj cenově dostupných a integrovaných řešení skladování energie

Pro usnadnění a umožnění přechodu na nízkouhlíkový energetický systém (včetně dopravy) založený převážně na obnovitelných zdrojích potřebuje EU urychlit plnou integraci zásobníků energie do energetického systému v domácím a komerčním rozsahu i v rozsahu služby 6 . Baterie, vodíkové a jiné aplikace pro skladování – mobilní i stabilní – jsou zásadní pro elektromobilitu z krátkodobého hlediska, ale hrají větší systémovou úlohu pro integraci obnovitelných zdrojů energie a optimalizaci operací. Výzkum v této oblasti otevře cestu pro následnou průmyslovou výrobu, podporu nových obchodních modelů a další snížení nákladů a poskytne EU velké potenciální přínosy z hlediska růstu a pracovních míst.

Opětovné zahájení výroby bateriových článků v Evropě je zásadní: má mnoho výhod z hlediska konkurenceschopnosti průmyslu, know-how ve vyspělé výrobě, bezpečnosti dodávek a podílu Evropy na globálních hodnotových řetězcích. Levnější, lehčí, bezpečnější a výkonnější baterie společně s rychlejšími řešeními nabíjení jsou klíčovým požadavkem pro přechod na plnou elektromobilitu, a také pro zvýšení kapacit pro skladování energie v domovech (spolu se souvisejícími přínosy pro stabilitu a flexibilitu sítě). Iniciativa bude zahrnovat též výzkum zaměřený na materiály; správu hardware a software, řízení zásobníků energie a jejich integraci do energetického systému; propojování inteligentních elektrických rozvodných sítí a baterií vozidel a vyspělé výrobní postupy. Zlepší výkonnost výkonové elektroniky a sníží náklady na ni nutné k zachování účinnosti systému skladování na konkurenceschopné úrovni. Bude řešit také vytvoření příznivých tržních podmínek pro zvýšené šíření řešení skladování na úrovni spotřebitelů i rozvodné sítě, včetně budování mostů mezi elektrickou rozvodnou sítí, rozvodnou sítí zemního plynu a dopravním systémem jakožto základního předpokladu pro elektrické napájení plně založené na obnovitelných zdrojích. Bude klást zvláštní důraz na nové toky odpadu z transformace energetiky (baterie, solární panely atd.) v souladu se zásadami oběhového hospodářství.

d) Elektromobilita a integrovanější městský dopravní systém

Na základě vyspělých konstrukcí baterií a nových hnacích ústrojí jsou elektrická vozidla příští generace pevně zabudována do inovativních infrastruktur a řešení doplnění zásoby energie. Vývoj levnějších, lehčích a bezpečnějších baterií s delšími dojezdy, stejně jako rychlejší a zákaznicky přívětivější technologie a řešení nabíjení proto představují priority pro výzkum a inovace v oblasti dopravy a zároveň potenciální konkurenční výhody pro dopravní průmysl EU. Další příležitosti poskytne digitalizace s cílem umožnit propojenou a automatizovanou dopravu a služby inteligentní mobility, která je v současnosti ve fázi demonstrace za účelem řešení technických a legislativních výzev.

Strategický program výzkumu a inovací v dopravě vyvinul první dlouhodobý strategický přístup s cílem připravit předpokládanou změnu dopravního systému pomocí výzkumu a inovací kombinujících inovativní nízkouhlíkové technologie, propojenou a automatizovanou dopravu a služby inteligentní mobility s využitím nových technologií, jako jsou evropské globální navigační družicové systémy (Galileo a evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací). Určil také potřebu faktorů, které jej umožňují, a rámcových podmínek, zejména infrastruktury, přijetí ze strany veřejnosti a většího ohledu na potřeby uživatelů. Vývoj směrem k více autonomní a propojené dopravě podporované strategií C-ITS 7 – zvláště v městských oblastech –, transformace mobility na službu a lepší logistika typu „ode dveří ke dveřím“ jsou nezbytnými podmínkami pro dosažení vyšší úrovně účinnosti a dekarbonizace dopravního systému.

Je nutné řešit roztříštěnost na vyvíjejícím se novém trhu s dopravní technologií s nízkými emisemi a rozšíření zavádění inovací by mělo být podporováno pomocí různých politických nástrojů (např. revizí předpisů, které stanoví výkonnostní normy pro emise skleníkových plynů u osobních automobilů a dodávkových automobilů, přezkumem směrnice o čistých vozidlech), finančních nástrojů (jako financování od Evropské investiční banky), a také pomocí přístupu specializované platformy pro lepší sdílení informací a sladění postupu v oblasti investic.

(1) COM(2016) 860, příloha I.

(2) Přibližně 75 % fondu budov v EU je velmi energeticky neúčinných. Při současné míře renovací by modernizace na nejnovější normy trvala zhruba jedno století.

(3) http://susproc.jrc.ec.europa.eu/Efficient_Buildings/ Uplatnění zásad oběhového hospodářství na posouzení environmentální výkonnosti budov viz .

(4) Posouzení dopadů plánu do roku 2050, SEC(2011) 1565/2, část ½ Viz scénáře s vysokým podílem obnovitelných zdrojů v: .

(5) COM(2016) 501 final Viz sdělení Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu, .

(6) Současná podpora EU pro výzkum a inovace týkající se skladování se poskytuje především jako součást činností inteligentních energetických sítí plánu SET a v souvislosti se společným podnikem pro palivové články a vodík.

(7) COM(2016) 766.