EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.7.2016

COM(2016) 472 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Výroční zpráva za rok 2015 o boji proti podvodům

{SWD(2016) 234 final}
{SWD(2016) 235 final}
{SWD(2016) 236 final}
{SWD(2016) 237 final}
{SWD(2016) 238 final}
{SWD(2016) 239 final}

OBSAH

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Výroční zpráva za rok 2015 o boji proti podvodům    

SHRNUTÍ4

1.ÚVOD

2.STRATEGIE BOJE PROTI PODVODŮM NA ÚROVNI EU

2.1Iniciativy v oblasti boje proti podvodům přijaté Komisí v roce 2015

2.1.1Návrh směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie

2.1.2Návrh na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce

2.1.3Vyhodnocení nařízení (ES, Euratom) č. 883/2013

2.1.4Boj proti korupci v EU

2.1.5Strategie Komise pro boj proti podvodům

2.2Opatření proti podvodům v oblasti příjmů

2.2.1Vzájemná správní pomoc (změna nařízení č. 515/97)

2.2.2Informační systém pro boj proti podvodům (AFIS)

2.2.3Společné celní operace

2.2.4Boj proti nedovolenému obchodu s tabákovými výrobky

2.2.5Boj proti podvodům v oblasti DPH

2.2.6Ustanovení o boji proti podvodům v mezinárodních dohodách

2.2.7Opatření proti podvodům v oblasti daňového značení plynových olejů a petroleje

2.3Opatření proti podvodům v oblasti výdajů

2.3.1Změna finančního nařízení (nařízení (EU, EURATOM) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie)

2.3.2Předpisy o hlášení nesrovnalostí v oblasti výdajů víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020

2.4Ostatní

2.4.1Provádění programu Hercule

3.Opatření přijatá v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu o výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům

4.SPOLUPRÁCE S ČLENSKÝMI STÁTY

4.1Poradní výbor pro koordinaci boje proti podvodům (COCOLAF)

4.2Opatření přijatá členskými státy za účelem boje proti podvodům a jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy EU

4.3Plnění doporučení z roku 2014

5.PODVODY A JINÉ NESROVNALOSTI

5.1Nahlášené nesrovnalosti a celkové trendy, 2011–2015

5.2Nahlášené nesrovnalosti podvodného charakteru

5.2.1Příjmy

5.2.2Výdaje

5.3Nahlášené nesrovnalosti nepodvodného charakteru

5.3.1Příjmy

5.3.2Výdaje

5.4Výsledky činností Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)

6.ZPĚTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ A DALŠÍ PREVENTIVNÍ A NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ

7.ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

7.1Příjmy

7.2Výdaje

PŘÍLOHA 1 – Nahlášené nesrovnalosti podvodného charakteru

PŘÍLOHA 2 – Nahlášené nesrovnalosti nepodvodného charakteru

SHRNUTÍ

Odpovědnost za ochranu finančních zájmů EU a boj proti podvodům nesou společně EU a členské státy. Vnitrostátní orgány spravují přibližně 80 % výdajů EU a vybírají tradiční vlastní zdroje (TVZ).

Toto je druhá výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie, kterou předkládá Komise v současném složení ve spolupráci s členskými státy. Vztahuje se na opatření proti podvodům, která přijala Komise a členské státy, a výsledky těchto opatření. Tato práce se uskutečňuje v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU), nařízeními a ostatními nástroji na ochranu finančních zájmů EU a příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Komise a členské státy chrání rozpočet EU před neoprávněnými nebo nesprávnými výdaji či úniky v oblasti cel a jiných poplatků, a to zejména prostřednictvím:

1)preventivních opatření;

2)vyšetřovacích akcí;

3)nápravných mechanismů (především finančních oprav uložených členským státům, avšak rovněž zpětného získání plateb EU od příjemců na straně výdajů a výběru ušlého cla a jiných poplatků);

4)represivních opatření (zejména ze strany členských států u prostředků v rámci sdíleného řízení a tradičních vlastních zdrojů).

V rámci sdíleného řízení nesou prvořadou odpovědnost za předcházení nesrovnalostem a případům podezření na podvod, jejich odhalení, vyšetření a nápravu členské státy.

Závěry a doporučení obsažené ve zprávě za rok 2015 se opírají o analýzu dostupných informací za posledních pět let a rozbor problémů a rizik, jež byly za tuto dobu zjištěny.

Opatření přijatá na úrovni EU na ochranu finančních zájmů EU v roce 2015

Veškerá opatření navrhovaná ve strategii Komise proti podvodům byla nyní dokončena, nebo probíhají (opakující se opatření jako školení a zvyšování informovanosti o podvodech). Provádění opatření proti podvodům v Komisi je i nadále založeno na strategiích jednotlivých oddělení Komise pro boj proti podvodům, které byly vypracovány v rámci strategie Komise pro boj proti podvodům. Tyto strategie jsou pravidelně přezkoumávány a aktualizovány. Řada oddělení Komise proto svou strategii boje proti podvodům revidovala a tři oddělení přijala společnou strategii boje proti podvodům.

Komise podporuje členské státy i nadále v jejich úsilí o předcházení podvodům na dvoustranné úrovni a v rámci Poradního výboru pro koordinaci boje proti podvodům (COCOLAF).

V roce 2015 zahájila Komise také „program pro sdílení zkušeností“ s cílem zlepšit koordinaci a výměnu osvědčených postupů v boji proti korupci. V rámci tohoto programu se v roce 2015 uskutečnila tři pracovní setkání s členskými státy, která byla věnována tématům jako majetková přiznání, ochrana oznamovatelů a korupce ve zdravotnictví. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) se jménem Komise zúčastnil rovněž řady evropských a mezinárodních setkání věnovaných boji proti korupci.

Jelikož členské státy spravují přibližně 80 % rozpočtu EU, je nanejvýš důležité, aby jim byla Komise i nadále nápomocna při vypracovávání jejich vnitrostátních strategií boje proti podvodům. V tomto ohledu hrají v jednotlivých členských státech významnou úlohu koordinační služby pro boj proti podvodům (AFCOS). Vnitrostátní strategii boje proti podvodům přijalo šest členských států. Česká republika oznámila, že zamýšlí svou strategii revidovat, zatímco Itálie sdělila, že její koordinační služba pro boj proti podvodům vypracovala a vyvinula strategické směry a opatření, jež jsou každý rok aktualizovány a od roku 2012 zveřejňovány ve výročních zprávách pro italský parlament. Pět členských států oznámilo, že jejich vnitrostátní strategie pro boj proti podvodům jsou v současnosti přijímány.

V roce 2015 pokračovaly v Evropském parlamentu a Radě diskuse ohledně dvou návrhů, jejichž cílem je posílit a zvýšit účinnost trestního práva, pokud jde o ochranu finančních zájmů EU, konkrétně:

předlohy směrnice, která má posílit stávající právní rámec tím, že harmonizuje definice trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie, jakož i sankce a promlčecí dobu v těchto případech,

předlohy nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, která byla navržena v roce 2013 s cílem v celé EU posílit a zjednodušit stíhání trestných činů poškozujících finanční zájmy EU.

Přijetí revidovaných směrnic o zadávání veřejných zakázek a veřejných službách v roce 2014 a přijetí nové směrnice o udělování koncesí zvýšilo transparentnost a posílilo předpisy v oblasti boje proti podvodům a korupci, a to:

definováním „střetu zájmů“,

stanovením povinného elektronického zadávání veřejných zakázek,

zavedením povinností týkajících se monitorování a předkládání zpráv v zájmu boje proti podvodům a dalším závažným nesrovnalostem při zadávání veřejných zakázek.

Řada členských států obdržela od Komise doporučení ohledně přijetí opatření k zlepšení transparentnosti nebo zintenzivnění úsilí v boji proti korupci ve veřejné správě, v soudnictví a při zadávání veřejných zakázek. Za účelem provedení směrnic EU ve vnitrostátním právu vypracovala většina členských států nové vnitrostátní právní předpisy. V sedmi členských státech vstoupil nový právní předpis v platnost dne 18. dubna 2016.

Od 1. ledna 2016, po přijetí nařízení č. 2015/1929, kterým se mění finanční nařízení, zavedla Komise zdokonalený systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) na ochranu finančních zájmů EU.

Na straně výdajů v rámci rozpočtu EU přijala Komise v roce 2015 balíček čtyř nařízení v přenesené pravomoci a čtyř prováděcích nařízení týkajících se „hlášení nesrovnalostí“ v oblasti sdíleného řízení pro víceletý finanční rámec na období 2014–2020. Cílem je zvýšit kvalitu a zlepšit konzistentnost informací o nesrovnalostech a podvodech nahlášených členskými státy a zajistit, aby byla administrativní zátěž uložená členským státům v souvislosti s povinností podávat zprávy minimální.

Na příjmové straně rozpočtu bylo v roce 2015 v souvislosti s další ochranou finančních zájmů EU dosaženo významného pokroku:

v roce 2015 vstoupilo v platnost revidované nařízení č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány v celní oblasti, kterým se zřizuje databáze EU týkající se zboží, které vstupuje do EU, prochází a opouští EU. Tato databáze bude sloužit jako účinný nástroj při zintenzivnění boje proti celním podvodům,

v roce 2015 se ukázalo, že u operací zahrnujících určité druhy zboží jsou důležitým zdrojem informací pro odhalování nesrovnalostí sdělení v rámci vzájemné pomoci vydávaná na základě společných celních operací prováděných úřadem OLAF,

boj proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky zůstává pro EU a členské státy vysokou prioritou. Komise v roce 2015 v úzké spolupráci s členskými státy aktivně pokračovala v provádění akčního plánu ze „sdělení o zintenzivnění boje proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky“,

program financování Hercule III přispívá k posílení operací a správních kapacit celních a policejních sil v členských státech.

Odhalování a hlášení nesrovnalostí podvodného i nepodvodného charakteru s dopadem na rozpočet EU

V roce 2015 nahlásily členské státy 22 349 nesrovnalostí ve vztahu k příjmům a výdajům, jejichž celkový dopad na finanční prostředky EU dosahoval přibližně 3,21 miliardy EUR.

Oproti roku 2014 vzrostl počet odhalených nesrovnalostí o 36 %, zatímco související finanční částky se mírně snížily o 1 %. Zvýšení počtu souvisí s určitými zvláštními případy v oblasti politiky soudržnosti ve dvou členských státech.

V roce 2015 bylo nahlášeno 1 461 nesrovnalostí podvodného charakteru, což v porovnání s rokem 2014 představuje pokles (o 11 %), zatímco dotčené částky vzrostly o 18 % na 637,6 milionu EUR.

Na straně příjmů došlo k snížení počtu i částek.

Naopak na straně výdajů došlo v porovnání s rokem 2014 k snížení počtu nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru o 10 %, zatímco dotyčné částky vzrostly o 55 %.

Komise a členské státy trvají na tom, že kontrolní činnosti je třeba naplánovat a zaměřit na základě analýzy rizik a nástrojů informačních technologií. Za tímto účelem prosazuje Komise používání nástroje pro analýzu rizik Arachne v členských státech k posílení řídicích kontrol. Tyto nové postupy mohly hrát určitou roli při zlepšování detekční schopnosti.

Na straně výdajů nebyla zaznamenána žádná významná změna trendů. Co se týká tradičních vlastních zdrojů, zbožím, jehož se podvody a nesrovnalosti týkaly nejvíce, byly solární panely.

V roce 2015 bylo Komisi oznámeno 20 888 nesrovnalostí, které neměly podvodný charakter (tj. přibližně o 41 % více než v roce 2014). Číselné údaje:

u dvou odvětví v rámci sdíleného řízení vzrostly,

v oblasti výdajů zůstaly stálé,

u předvstupní politiky a přímých výdajů zaznamenaly pokles.

To do značné míry odráží postupné zavádění různých výdajových programů, velkou měrou to však závisí i na zvláštní situaci ve dvou členských státech, jak bylo zmíněno výše.

Informace o zpětném získávání finančních prostředků, finančních opravách a jiných preventivních a nápravných opatřeních budou součástí každoročního sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru o ochraně rozpočtu EU.

Opatření přijatá členskými státy

V roce 2015 přijaly členské státy vysoký počet opatření proti podvodům v těchto oblastech:

zadávání veřejných zakázek,

finanční trestná činnost,

střet zájmů,

korupce,

definice „podvodu“,

oznamovatelé.

Všechny členské státy, kterým bylo konkrétně doporučeno posílit jejich systémy odhalování podvodů a/nebo podávání zpráv, podnikly důležité kroky k zlepšení svého vnitrostátního systému.

Většina členských států informovala rovněž o opatřeních přijatých k posílení spolupráce s ostatními členskými státy s cílem zajistit, aby do souboru pro kontroly po propuštění zboží byly zahrnuty všechny operace a hospodářské subjekty, a to bez ohledu na to, zda je dovozce usazen v členském státě fyzického dovozu.

1.ÚVOD

Na základě čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) předkládá Komise ve spolupráci s členskými státy každým rokem Evropskému parlamentu a Radě zprávu o opatřeních přijatých k boji proti podvodům a dalšímu protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

Odpovědnost za ochranu finančních zájmů EU a boj proti podvodům nesou společně EU a členské státy. Vnitrostátní orgány spravují přibližně 80 % výdajů EU a vybírají tradiční vlastní zdroje. Komise na obě tyto oblasti dohlíží, stanoví standardy a ověřuje jejich dodržování. Mají-li být finanční zájmy EU účinně chráněny, je nezbytné, aby Komise a členské státy úzce spolupracovaly. Jedním z hlavních cílů této zprávy je zhodnotit, jak účinná tato spolupráce byla v roce 2015 a jak by ji bylo možno zlepšit.

Kromě popisu opatření přijatých na úrovni EU v roce 2015 podává zpráva přehled o opatřeních, jež v boji proti podvodům přijaly EU a členské státy, a tato opatření vyhodnocuje. Součástí zprávy je i analýza nejdůležitějších výsledků vnitrostátních a evropských orgánů při odhalování a hlášení podvodů a nesrovnalostí ve výdajích a příjmech EU. K ochraně finančních zájmů EU a boji proti podvodům významně přispěl systém hlášení. Zpráva zejména pojednává podrobně o tom, jak se v každém členském státě uplatňují předpisy týkající se hlášení nesrovnalostí, neboť analytická část této zprávy vychází z informací získaných z těchto hlášení.

Spolu se zprávou je vydáváno šest pracovních dokumentů útvarů Komise 1 .

2.STRATEGIE BOJE PROTI PODVODŮM NA ÚROVNI EU

2.1.Iniciativy v oblasti boje proti podvodům přijaté Komisí v roce 2015

2.1.1.Návrh směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie 2

Navrhovaná směrnice má posílit stávající právní rámec tím, že harmonizuje definici trestných činů poškozujících finanční zájmy EU, jakož i sankce a promlčecí dobu v těchto případech. V roce 2014 začala jednání mezi Evropským parlamentem a Radou, která dosud probíhají. Poslední třístranné jednání se uskutečnilo v červnu 2015 a v jeho rámci byly projednány dosud nevyřešené podstatné záležitosti, tj. zahrnutí podvodů v oblasti DPH do oblasti působnosti směrnice a harmonizace sankcí a promlčecích lhůt. V Radě probíhají v současnosti další diskuse o DPH po vynesení rozsudku ve věci „Taricco“ dne 8. září 2015 3 , v němž Evropský soudní dvůr potvrdil, že se na podvody v oblasti DPH vztahuje Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství.

2.1.2.Návrh na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce

Pod vedením lotyšského a lucemburského předsednictví pokračovala v Radě v průběhu celého roku 2015 jednání o návrhu Komise týkajícím se nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce 4 . Dosažený pokrok umožnil jednání o první polovině předlohy nařízení, která se zabývá aspekty jako pravomoc, struktura a vyšetřovací pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce, dočasně ukončit.

2.1.3. Vyhodnocení nařízení (ES, Euratom) č. 883/2013

V souladu s článkem 19 nařízení č. 883/2013 má Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě do 2. října 2017 hodnotící zprávu o používání tohoto nařízení za účelem posouzení, zda je nutné nařízení změnit. Komise za tímto účelem zadává nezávislou externí studii 5 , která posoudí, nakolik bylo dosaženo cílů nařízení a nakolik jsou tyto cíle i nadále relevantní. V rámci hodnocení bude fungování nařízení č. 883/2013 mimoto posouzeno v širším kontextu vyvíjející se situace v oblasti boje proti podvodům. Klíčovou otázkou je v tomto ohledu dopad, který bude mít zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce na úlohu úřadu OLAF v oblasti vyšetřování.

2.1.4.Boj proti korupci v EU

V průběhu roku 2015 pokračovala Komise v práci na opatřeních přijatých v návaznosti na první zprávu o boji proti korupci v EU. Zpráva:

posuzuje, nakolik se jednotlivé členské státy zabývají korupcí,

zkoumá, jak právní předpisy a politiky fungují v praxi,

navrhuje, jak může každá země zintenzivnit své úsilí v rámci boje proti korupci.

Komise uspořádala rovněž schůzku s vnitrostátními kontaktními místy členských států pro boj proti korupci.

V roce 2015 byl boj proti korupci i nadále prioritou v rámci procesu evropského semestru správy ekonomických záležitostí. Řada členských států obdržela doporučení ohledně přijetí opatření k zlepšení transparentnosti nebo zintenzivnění úsilí v boji proti korupci ve veřejné správě, v soudnictví a při zadávání veřejných zakázek.

Komise zahájila rovněž „program pro sdílení zkušeností“ určený členským státům. V roce 2015 se uskutečnila tři pracovní setkání, která byla věnována tématům jako majetková přiznání, ochrana oznamovatelů a korupce ve zdravotnictví.

Úřad OLAF se jménem Komise zúčastnil řady evropských a mezinárodních fór pro boj proti korupci, například EPAC/EACN 6 . Tato evropská síť pro boj proti korupci, které předsedá generální ředitel úřadu OLAF, vypracovala „Pařížské prohlášení“ z listopadu 2015 7 , v němž byly evropské subjekty s rozhodovací pravomocí vyzvány k posílení boje proti korupci.

2.1.5.Strategie Komise pro boj proti podvodům

V roce 2015 pokračovalo provádění strategie Komise pro boj proti podvodům. Veškerá opatření navrhovaná ve strategii Komise pro boj proti podvodům byla nyní dokončena, nebo probíhají (opakující se opatření jako školení a zvyšování informovanosti o podvodech 8 ). Provádění nových opatření proti podvodům v Komisi je i nadále založeno na strategiích jednotlivých oddělení Komise pro boj proti podvodům, které byly vypracovány v rámci strategie Komise pro boj proti podvodům. Strategie jsou pravidelně přezkoumávány a aktualizovány.

Provádění strategie Komise pro boj proti podvodům bylo v roce 2015 předmětem auditu provedeného Útvarem interního auditu (IAS) v Komisi. V rámci auditu byly posouzeny strategie pro boj proti podvodům v řadě oddělení Komise a horizontální koordinační úloha úřadu OLAF. IAS ocenil pozitivní kroky, které úřad OLAF a vybrané útvary podnikly v oblasti celkového řízení i dohledu nad prováděním strategie Komise pro boj proti podvodům a při přípravě nebo revizi svých strategií boje proti podvodům.

Několik útvarů Komise svou strategii boje proti podvodům revidovalo a tři oddělení 9 přijala společnou strategii boje proti podvodům na období 2015–2020, která se vztahuje na sedm fondů 10 . V souladu s aktualizovanými pokyny k vypracování strategie boje proti podvodům na úrovni útvarů byly provedeny zvláštní analýzy rizika podvodů. Trendem vyplývajícím z těchto analýz je to, že jako riziko podvodu je v rostoucí míře identifikováno zacházení s citlivými informacemi. To lze na straně jedné vysvětlit skutečností, že je větší pozornost věnována nefinančním podvodům. Na straně druhé to může rovněž naznačovat, že Komise zpracovává stále větší množství citlivých informací. Tyto trendy budou uváženy v rámci probíhajících diskusí v síti pro prevenci a odhalování podvodů.

2.2.Opatření proti podvodům v oblasti příjmů

2.2.1.Vzájemná správní pomoc (změna nařízení č. 515/97)

Společní normotvůrci přijali dne 9. září 2015 nařízení (EU) 2015/1525 11 . Nové nařízení mění nařízení Rady (ES) č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů.

Nové nařízení zdokonaluje stávající rámec pro odhalování a vyšetřování celních podvodů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Nařízení zejména umožňuje vytvoření centralizovaných databází, které obsahují informace o pohybech kontejnerů a o zboží, které vstupuje do EU, prochází a opouští EU. Očekává se, že tato změna významně posílí analytické schopnosti úřadu OLAF i vnitrostátních celních orgánů při odhalování operací podvodného charakteru.

2.2.2.Informační systém pro boj proti podvodům (AFIS)

Informační systém pro boj proti podvodům (AFIS) je zastřešující pojem pro soubor aplikací pro boj proti podvodům, které provozuje úřad OLAF v rámci společné technické infrastruktury a které mají:

zajistit včasnou a bezpečnou výměnu informací týkajících se podvodů mezi příslušnými vnitrostátními orgány a orgány EU,

uchovávat a analyzovat příslušné údaje.

Projekt AFIS zahrnuje dvě důležité oblasti:

vzájemnou pomoc v celních záležitostech,

řízení nesrovnalostí.

Ke konci roku 2015 měl systém AFIS 8 050 registrovaných koncových uživatelů z více než 1 700 příslušných útvarů v členských státech, partnerských třetích zemích, mezinárodních organizacích, odděleních Komise a dalších orgánech EU. V roce 2015 si uživatelé systému AFIS vyměnili v režimu MAB 14 800 e-mailových zpráv. V databázích a modulech systému AFIS pro vzájemnou pomoc bylo zveřejněno celkem 12 000 případů.

Systém informací o tranzitu určených pro boj proti podvodům (ATIS) obdržel informace o 6,5 milionu nových tranzitních zásilek.

Systém pro řízení nesrovnalostí (IMS) obdržel od členských států a kandidátských zemí 23 400 nových sdělení o nesrovnalostech.

V roce 2015 se uskutečnilo celkem sedm společných celních operací, včetně tří operací, které provedl úřad OLAF, a to s využitím koordinační jednotky virtuálních operací (Virtual Operations Coordination Unit, VOCU) jako komunikačního nástroje.

Portál AFIS je jednotná a společná infrastruktura pro poskytování výše uvedených služeb, která při vývoji, údržbě a fungování takovéhoto širokého a rozmanitého souboru služeb a nástrojů informačních technologií umožňuje dosáhnout významných úspor z rozsahu a synergií.

2.2.3.Společné celní operace

Společné celní operace jsou koordinovaná, cílená a časově omezená operativní opatření, jež celní orgány členských států a třetích zemí provádějí za účelem boje proti nedovolenému přeshraničnímu obchodu se zbožím.

V roce 2015 úřad OLAF koordinoval sedm společných celních operací a spolupracoval v tomto ohledu s členskými státy. K usnadnění úkolů v rámci koordinace společných celních operací s vysokým počtem účastníků úřad OLAF:

poskytoval zpravodajskou, technickou a/nebo finanční podporu,

zajistil bezpečný přístup k informacím a jejich výměnu prostřednictvím platformy AFIS,

poskytl prostor pro stálou operativní koordinaci.

Níže zmíněné společné celní operace, které organizovaly společně celní orgány členských států a úřad OLAF nebo které byly zorganizovány s podporou úřadu OLAF, se zaměřily na různé hrozby, jako je pašování cigaret, chemických prekursorů drog a omamných látek. Jenom cigaret bylo zabaveno více než 16 milionů kusů.

•    Společná celní operace JETSTREAM: Jednalo se operaci v oblasti regionálního námořního dohledu, kterou koordinovaly francouzské celní orgány a která se zaměřila na odhalení nedovoleného obchodování s citlivým zbožím v oblasti Atlantiku. Výsledkem operace bylo zabavení 2 t hašiše.

•    Společná celní operace JUPITER: Cílem této regionální námořní operace, kterou koordinovaly španělské celní orgány, byl boj proti nedovolenému obchodování s citlivým zbožím ve Středozemním moři.

•    Společná celní operace FRANKSTEAD: Tato regionální operace, kterou organizovaly německé celní orgány a celní orgány Spojeného království, se zaměřila na omamné látky.

•    Společná celní operace SASHA: Tato operace se zaměřila na pašování chemických prekursorů drog a jejím cílem bylo narušení sítí organizované trestné činnosti stojících za námořní a leteckou dopravou těchto nedovolených chemických látek. Této akce, která byla organizována společně s francouzskými celními úřady a z jejich podnětu a kterou podpořil Europol, se na podzim 2015 zúčastnily téměř všechny členské státy. K výsledkům patřilo zabavení celkem 185 kg nelegálního zboží.

•    Společná celní operace BALTICA: Tuto operaci řídila polská celní správa a úřad OLAF za účasti šesti členských států 12 a Europolu. Operace se zaměřila na problém nelegálních tabákových výrobků pocházejících ze třetích zemí, jako je Bělorusko a Rusko. Během operace bylo zabaveno 13 milionů pašovaných cigaret.

•    Společná celní operace HANSA: Tato operace, kterou organizovaly celní orgány Spojeného království ve spolupráci s Europolem, se zaměřila na pohyb nelegálního zboží podléhajícího spotřební dani, především cigaret, v rámci EU. Úřad OLAF poskytl systém pro bezpečnou výměnu informací a zúčastnil se této operace. Konečné hodnocení dosud probíhá.

•    Společná celní operace ROMOLUK II: Tato regionální operace, kterou organizovaly společně úřad OLAF a rumunské celní orgány a které se zúčastnily Rumunsko, Ukrajina a Moldavsko, se zaměřila na pašované cigarety a kontrolovala zásilky vstupující do EU po silnici a železnici. Celkem bylo zabaveno 3 878 460 kusů cigaret a 107 l alkoholu.

2.2.4.Boj proti nedovolenému obchodu s tabákovými výrobky

Sdělení o „zintenzivnění boje proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky“ 13 z roku 2013 bylo provázeno uceleným akčním plánem. Od té doby Komise akční plán aktivně provádí a úzce přitom spolupracuje s členskými státy. Na konci roku 2016 má Komise přijmout komplexní zprávu o pokroku při provádění strategie.

Komise důrazně podporuje včasnou ratifikaci Protokolu WHO o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky (dále jen „protokol k úmluvě FCTC“). Dne 4. května 2015 Komise Radě EU formálně navrhla ratifikaci protokolu jménem EU. Protokol k úmluvě FCTC je první mnohostranný právní nástroj, který usiluje o komplexní řešení problému spočívajícího v pašování cigaret na celosvětové úrovni.

V listopadu a prosinci 2015 se uskutečnil průzkum Eurobarometr zaměřený na nelegální tabákové výrobky. Zveřejnění zprávy se očekává v polovině roku 2016.

2.2.5.Boj proti podvodům v oblasti DPH

V roce 2015 byla aktualizována studie k vyčíslení a analýze výpadků příjmů z DPH, kterou Komise zveřejnila dne 19. září 2013. Studie obsahovala odhady výpadků příjmů z DPH pro 26 členských států EU za rok 2013 a revidované odhady pro období 2009–2012. Studie prokázala nedostatečné zlepšení výběru příjmů z DPH, jelikož celkový výpadek příjmů z DPH v EU-26 dosáhl 168 miliard EUR, což se rovná ztrátě příjmů z DPH ve výši 15,2 %. Členské státy spolupracují s Komisí při zkoumání nových způsobů posílení sítě Eurofisc, aby bylo možno odhalovat různé formy podvodů mnohem rychleji než obvykle.

Zkušenosti v členských státech ukazují, že různé formy podvodů v oblasti DPH často využívají nedostatky ve způsobu kontroly řetězců operací v důsledku zapojení protějšků usazených ve třetích zemích. Na základě mandátu, který Komise obdržela od Rady, zahájila v roce 2015 s Norskem jednání o dohodě EU týkající se správní spolupráce v oblasti DPH. V současnosti tato jednání pokračují.

Informace o dalších činnostech v rámci spolupráce s celními a daňovými orgány a o digitálním hospodářství a povinnostech týkajících se podávání zpráv budou uvedeny ve zprávě za příští rok, která se bude podrobně zabývat opatřeními přijatými v roce 2016.

2.2.6.Ustanovení o boji proti podvodům v mezinárodních dohodách

Mnoho mezinárodních dohod EU obsahuje ustanovení o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech. Rovněž dohody o preferenčním sazebním zacházení obsahují opatření k prosazování preferenčního zacházení (ustanovení o boji proti podvodům).

V roce 2015 bylo v platnosti 50 dohod, jež upravují vzájemnou správní pomoc s 73 třetími zeměmi, a jednání probíhala s dalšími zeměmi, včetně hlavních obchodních partnerů, jako jsou Spojené státy a Japonsko. Ode dne 1. ledna 2016 bylo naplánováno prozatímní uplatňování prohloubené a komplexní zóny volného obchodu s Ukrajinou. Tato dohoda rovněž obsahuje ustanovení o vzájemné správní pomoci a opatření k prosazování preferenčního zacházení.

V roce 2015 byla podepsána dohoda o partnerství a spolupráci s Kazachstánem. Tato dohoda obsahuje ustanovení o vzájemné pomoci v celních záležitostech.

2.2.7.Opatření proti podvodům v oblasti daňového značení plynových olejů a petroleje

Právní předpisy EU 14 vyžadují, aby členské státy používaly určenou látku (značkovací látku) u plynových olejů a petroleje, které jsou zdaněny nižší vnitrostátní sazbou spotřební daně, než je sazba spotřební daně, jež má být uplatněna na motorová paliva používaná jako pohonné látky. Tato látka byla schválena rozhodnutím Komise 15 a od zavedení pravidla se používá pouze jedna značkovací látka – Solvent Yellow 124. Při poslední revizi byla Komise informována o zvýšení podvodných činností spočívajících v nelegálním odstranění značkovací látky.

V září 2015 zveřejnila Komise výzvu k vyjádření zájmu s cílem nalézt novou a výkonnější chemickou látku, která by mohla nahradit stávající značkovací látku a přispět k omezení protiprávních činností týkajících se motorové nafty.

Očekává se, že tento projekt potrvá několik let, dokud nebude prostřednictvím rozhodnutí Komise vybrána nová značkovací látka. V roce 2016 se uskuteční administrativní výběr, technická analýza a chemické zkoušky v laboratořích 16 .

2.3.Opatření proti podvodům v oblasti výdajů

2.3.1.Změna finančního nařízení (nařízení (EU, EURATOM) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie)

Po přijetí nařízení 2015/1929 17 , kterým se mění finanční nařízení, zavedla Komise dne 1. ledna 2016 zdokonalený systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) na ochranu finančních zájmů EU. Systém EDES zajišťuje:

včasné odhalení hospodářských subjektů, které představují rizika ohrožující finanční zájmy Unie,

uložení správních sankcí, včetně vyloučení možnosti získat finanční prostředky Unie a/nebo uložení finanční sankce nespolehlivým hospodářským subjektům,

v nejzávažnějších případech zveřejnění informací o vyloučení nebo o finančních sankcích na internetových stránkách Komise s cílem posílit odrazující účinek.

Rozhodnutí o vyloučení a/nebo uložení finanční sankce přijímá příslušná schvalující osoba buď na základě pravomocných rozsudků, nebo konečných správních rozhodnutí. V případě jejich neexistence budou rozhodnutí přijata na základě doporučení nově vytvořeného panelu, kterému předsedá nezávislý předseda na vysoké úrovni a který zajišťuje mimo jiné právo dotyčné osoby na vyslechnutí. Od zprávy za rok 2016 bude Komise předkládat v této zprávě informace uvedené v čl. 108 odst. 3 finančního nařízení.

2.3.2.Předpisy o hlášení nesrovnalostí v oblasti výdajů víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020

V roce 2015 přijala Komise balíček čtyř nařízení v přenesené pravomoci a čtyř prováděcích nařízení o hlášení nesrovnalostí v rámci sdíleného řízení pro víceletý finanční rámec na období 2014–2020. Akty vstoupily v platnost v listopadu 2015 18 . Cílem je zlepšit kvalitu a konzistentnost informací o nesrovnalostech a podvodech ohlášených členskými státy a současně uložit vnitrostátním orgánům minimální administrativní zátěž. Informace nahlášené členskými státy se používají pro účely boje proti podvodům a jsou každoročně předkládány v této zprávě.

2.4.Ostatní

2.4.1.Provádění programu Hercule

Program Hercule III 19 (2014–2020) podporuje činnosti, jež mají za cíl boj proti podvodům, korupci a jakékoli jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie. V roce 2015 měl program rozpočet ve výši 14,1 milionu EUR určený na:

financování opatření k posílení operační a správní kapacity celních a policejních sil v jednotlivých členských státech,

školení a konference,

informačně-technologickou podporu 20 .

Dne 27. května 2015 zveřejnila Komise zprávu 21 o hodnocení předchozího programu Hercule II (2007–2013). Zpráva potvrdila, že při vynaložení přiměřených nákladů měl program zamýšlený dopad, byl dobře přijat všemi zúčastněnými stranami a byl úspěšný i z hlediska přidané hodnoty.

3.Opatření přijatá v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu o výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům

Komise uznává, že nahlášené údaje nejsou dosud mezi jednotlivými členskými státy plně srovnatelné, a bere na vědomí žádosti Evropského parlamentu o zlepšení situace. V roce 2015 byl schválen balíček nových nařízení o hlášení nesrovnalostí (viz oddíl 2.3.2). Ve spolupráci s národními odborníky zahájila Komise přípravu nových pokynů k podávání zpráv, které mají snížit rozdíly a standardizovat proces podávání zpráv a kvalitu informací v zájmu lepší srovnatelnosti. V roce 2016 byla mimoto zavedena nová verze systému pro řízení nesrovnalostí (IMS).

V reakci na obavy Parlamentu v souvislosti s nesrovnalostmi při zadávání veřejných zakázek Komise připouští, že v rámci politiky soudržnosti jsou i nadále hlavním zdrojem chyb. Komise však přijala preventivní i nápravná opatření k odstranění nesrovnalostí, k nimž dochází v mnoha oblastech veřejných výdajů. V důsledku nápravných opatření souvisí podstatná část uplatněných finančních oprav s těmito porušeními. Komise věnuje odhalování a nápravě nesrovnalostí v oblasti zadávání veřejných zakázek i nadále velkou pozornost. Vnitrostátním orgánům poskytuje rovněž průběžně pokyny k této záležitosti a uspořádala pracovní setkání, prezentace a školení. Přijímá také opatření na dvoustranném základě s cílem pomoci členským státům ohledně konkrétních záležitostí.

Na základě zvláštní zprávy Evropského účetního dvora o zadávání veřejných zakázek přezkoumá Komise možnost, jak funkčně vylepšit svůj systém pro řízení nesrovnalostí (IMS), a vyhovět tak požadavku Účetního dvora. Lze přezkoumat možnost, jak jej funkčně propojit s ostatními databázemi Komise. Pokud jde o návrh týkající se zveřejňování příjemců, toto již umožňují platné právní předpisy, které uvádějí druh informací, jež je nutno zveřejňovat.

Jak uvedl Parlament, oznamovatelé mohou hrát důležitou úlohu při prevenci a odhalování úmyslného porušení úřední povinnosti, jako je korupce. Komise sama přijala dne 6. prosince 2012 vnitřní pokyny k whistleblowingu, jež lze použít jako případný vzor pro orgány a subjekty, které dosud vlastní pravidla nepřijaly.

Pokud jde o opatření přijatá v návaznosti na doporučení úřadu OLAF na vnitrostátní úrovni, což bylo téma, které Parlament nadnesl ve svém usnesení, Komise souhlasí s Parlamentem v tom, že pro EU a její členské státy je nezbytné komplexní stíhání trestných činů proti finančním zájmům EU. Komise však připomíná, že je na příslušných orgánech členských států, aby zajistily posouzení a vhodná opatření přijatá v návaznosti na doporučení úřadu OLAF a informovaly úřad OLAF na jeho žádost o přijatých opatřeních. Úřad OLAF analyzuje rozhodnutí vnitrostátních orgánů o tom, že v návaznosti na soudní doporučení úřadu OLAF nebudou přijata žádná opatření 22 .

Komise již určila důvody, proč byla v návaznosti na soudní doporučení úřadu OLAF přijata následná opatření pouze v omezeném rozsahu, a to v posouzení dopadů, které bylo připojeno k legislativnímu návrhu na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce z roku 2013. Úřad evropského veřejného žalobce se má zabývat některými těmito nedostatky, jako jsou potíže při shromažďování důkazů v členských státech. Komise mimoto zahájila hodnocení nařízení č. 883/2013 upravující vyšetřování úřadu OLAF, jež má být dokončeno do roku 2017. Toto hodnocení rovněž umožní posoudit tuto záležitost.

4.SPOLUPRÁCE S ČLENSKÝMI STÁTY

4.1.Poradní výbor pro koordinaci boje proti podvodům (COCOLAF)

Setkání Poradního výboru pro koordinaci boje proti podvodům (COCOLAF) 23 s odborníky z členských států v roce 2015 poskytlo příležitost k projednání hlavního vývoje v oblasti boje proti podvodům a přípravy zprávy podle článku 325 SFEU za rok 2014 o „ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům“.

V roce 2015 se konaly schůze podskupin COCOLAF za účelem:

přípravy předpisů o hlášení nesrovnalostí a spuštění nového systému IMS,

vypracování dokumentů o předcházení podvodům,

sdílení mediálních strategií,

zahájení komunikačních činností v oblasti předcházení podvodům a odrazování od nich.

V rámci podskupiny pro předcházení podvodům byly vypracovány dvoje pokyny:

„National Anti-fraud Strategy in practice: preparatory phase“ (Vnitrostátní strategie boje proti podvodům v praxi: přípravná fáze), které mají členským státům pomoci při vypracovávání jejich vnitrostátních strategií,

„Identifying conflicts of interest in the agricultural sector — A practical guide for funds managers“ (Určování střetů zájmů v odvětví zemědělství – Praktická příručka pro správce fondů), jež mají vnitrostátním orgánům, které spravují fondy EU, pomoci lépe řešit případy střetu zájmů.

Oba dokumenty byly vypracovány ve spolupráci s odborníky z členských států, kterou koordinoval úřad OLAF.

Podskupina koordinačních služeb pro boj proti podvodům (AFCOS) si během schůze v říjnu 2015 rovněž vyměnila zkušenosti a osvědčené postupy v oblasti boje proti podvodům.

Podskupina sítě komunikátorů OLAF pro boj proti podvodům (OAFCN) zahájila komunikační činnosti v oblasti předcházení podvodům a odrazování od nich uspořádáním semináře s názvem „Jak co nejlépe komunikovat s cílem odrazovat od podvodů“.

4.2.Opatření přijatá členskými státy za účelem boje proti podvodům a jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy EU

Členské státy uvedly, že v roce 2015 přijaly značný počet opatření na ochranu finančních zájmů EU a pro boj proti podvodům, což odráží přijetí množství právních předpisů Unie pro nové programové období 2014–2020.

Členské státy přijaly opatření vztahující se na celý cyklus boje proti podvodům. Opatření byla přijata většinou v oblasti zadávání veřejných zakázek, zatímco jiná se týkala střetu zájmů, finanční trestné činnosti, korupce, koordinační služby pro boj proti podvodům a definice „podvodu“ a oznamovatelů.

V roce 2015 se deset členských států 24 zaměřilo na přijetí opatření k posílení vnitrostátní spolupráce v boji proti podvodům. V návaznosti na to uskutečnily Bulharsko, Lucembursko a Maďarsko školení pro úředníky s cílem zlepšit jejich dovednosti při odhalování podvodů, zatímco Estonsko a Malta se zaměřily na zvýšení informovanosti o podvodech. Konkrétně Estonsko uspořádalo školení k zvýšení informovanosti o korupci, zatímco koordinační služba pro boj proti podvodům na Maltě ve spolupráci s Ministerstvem školství a zaměstnanosti přijala opatření s cílem zvýšit informovanost studentů maltských škol o boji proti podvodům a korupci.

Tři členské státy 25 přijaly opatření k posílení své spolupráce s ostatními členskými státy a třetími zeměmi. Konkrétně:

Bulharsko oznámilo, že se uskutečnily čtyři mezinárodní semináře za účasti 160 zástupců daňových a celních orgánů z Bulharska, Řecka a Rumunska spolu s úřadem OLAF a koordinační službou pro boj proti podvodům za účelem výměny zkušeností a projednání případových studií týkajících se boje proti podvodům. Mimoto byly podniknuty kroky k zlepšení součinnosti mezi správními orgány členských států na Balkáně,

Česká republika přijala společné prohlášení celních správ Visegrádské skupiny (V4) o zavedení rizikových profilů u textilních výrobků a obuvi pocházejících z asijských zemí,

Francie ratifikovala Protokol o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky.

Opatření pro předcházení podvodům nebo postupy týkající se hospodaření s finančními prostředky EU mimoto přijalo sedm členských států 26 . Z těchto sedmi členských států se dva 27 rozhodly přijmout pokyny nebo správní postupy pro lepší hospodaření s prostředky. Konkrétně:

Bulharsko přijalo akční plán na období 2015–2016 za účelem provádění vnitrostátní strategie boje proti podvodům,

Česká republika přijala usnesení vlády o základních směrech boje s korupcí na vládní úrovni, které stanoví hlavní orientaci vlády v boji proti korupci,

Dánsko přijalo vnitrostátní politiku boje proti podvodům vztahující se na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF). Tato politika byla v roce 2015 na internetových stránkách dánského obchodního úřadu zveřejněna s cílem posílit kulturu, která nenapomáhá podvodům, a prosazovat předcházení podvodům a jejich odhalování,

Německo přijalo strategii boje proti podvodům a korupci, včetně posouzení rizika podvodů u všech opatření v rámci EFRR.

Deset členských států 28 oznámilo provedení legislativních změn k posílení ochrany před podvody a dva z těchto členských států 29 přijaly právní opatření k boji proti celním podvodům. Tři členské státy 30 zavedly zlepšení v oblasti daní s cílem bojovat proti podvodům.

4.3.Plnění doporučení z roku 2014

Ve zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů Evropské unie Komise doporučila, aby členské státy:

využívaly plný potenciál koordinační služby pro boj proti podvodům a současně rozvíjely vnitrostátní strategie boje proti podvodům,

provedly ve svých vnitrostátních právních předpisech směrnice o zadávání veřejných zakázek, se zvláštním důrazem na definici „střetu zájmů“ a opatření k řešení střetu zájmů,

zvýšily nízkou míru hlášení,

posílily celní kontroly, zejména s ohledem na nižší počet celních kontrol, které jsou prováděny při celním odbavení zboží.

Jak bylo uvedeno v předchozí zprávě, do konce roku 2014 zavedly všechny členské státy koordinační službu pro boj proti podvodům. V povinnostech přidělených koordinačním službám pro boj proti podvodům v jednotlivých členských státech však existují určité rozdíly:

většina členských států 31 svěřila své koordinační službě pro boj proti podvodům povinnosti v oblasti koordinace,

čtyři členské státy 32 jí svěřily pravomoci v oblasti správního šetření,

Spojené království jí svěřilo pravomoci v oblasti trestního vyšetřování.

Další čtyři členské státy 33 zorganizovaly síť koordinačních služeb pro boj proti podvodům, která umožňuje spolupráci mezi různými částmi.

34 35 36 Většina členských států zavedla systém spolupráce mezi koordinačními službami pro boj proti podvodům a příslušnými vnitrostátními stranami, který do boje proti podvodům zapojuje celou škálu subjektů. Co se týká strukturované koordinace a vypracování vnitrostátní strategie boje proti podvodům, do konce roku 2015 přijalo takovouto vnitrostátní strategii šest členských států. Česká republika oznámila, že zamýšlí svou strategii revidovat, zatímco Itálie uvedla, že její koordinační služba pro boj proti podvodům vypracovala a vyvinula strategické směry a opatření, jež jsou každý rok aktualizovány a od roku 2012 zveřejňovány ve výročních zprávách pro italský parlament. Dalších pět členských států oznámilo, že jejich vnitrostátní strategie pro boj proti podvodům jsou v současnosti přijímány.

37 38 39 40 Většina členských států vypracovala nové vnitrostátní právní předpisy k provedení směrnice EU o zadávání veřejných zakázek. V sedmi členských státech vstoupil nový právní předpis v platnost v dubnu 2016. Takovýto právní předpis již přijaly pouze dva členské státy. Některé členské státy opatření nepřijaly, neboť se domnívaly, že jejich vnitrostátní právní předpisy již jsou v souladu se směrnicí.

Všechny čtyři členské státy 41 , které byly výslovně požádány o posílení svých systémů pro odhalování a/nebo oznamování podvodů, podnikly kroky k zlepšení svého vnitrostátního systému. Francie a Španělsko, které byly rovněž zmíněny s ohledem na své úsilí v oblasti politiky soudržnosti, oznámily opatření, která přijaly s cílem hlášení nesrovnalostí dále zlepšit. Značný počet členských států 42 však přijetí opatření s ohledem na tyto záležitosti nezmínil, jelikož tyto členské státy předpokládaly, že se vztahují pouze na čtyři jmenované členské státy.

Většina členských států 43 informovala o přijetí opatření k posílení spolupráce s ostatními členskými státy, jež mají zajistit, aby do souboru pro kontroly po propuštění zboží byly zahrnuty všechny operace a hospodářské subjekty, a to bez ohledu na to, zda je hospodářský subjekt usazen v členském státě fyzického dovozu. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhly, bylo podepsání memoranda o porozumění s různými dotčenými útvary. Šest členských států 44 sdělilo, že v rámci vyšetřování, která mají odhalit celní podvody, nevylučují hospodářské subjekty zaregistrované v jiných členských státech.

5.PODVODY A JINÉ NESROVNALOSTI

Členské státy mají prvořadou odpovědnost za správu přibližně 80 % rozpočtových výdajů a za výběr téměř veškerých příjmů.

Podle odvětvových nařízení musí členské státy oznámit Komisi případy nesrovnalostí podvodného i nepodvodného charakteru, které byly zjištěny. Informace, které byly uvedeny v první zprávě o nesrovnalostech, je nutno v případě změn aktualizovat.

Podle práva EU je třeba ohlásit veškeré případy nesrovnalostí a podezření na podvod v oblasti příjmů a výdajů s částkou přesahující 10 000 EUR. Co se však týká výdajů, není nutné hlásit všechny zjištěné nesrovnalosti 45 .

Zjištěné a nahlášené nesrovnalosti by vedly k nižším příjmům nebo neoprávněným výdajům, pokud by nebyly odhaleny. Po těchto odhaleních následuje zahájení řízení o vrácení finančních prostředků.

Zatímco nesrovnalosti ve vztahu k tradičním vlastním zdrojům jsou odhalovány v daném rozpočtovém roce nebo dříve, nesrovnalosti analyzované v tomto dokumentu s ohledem na výdaje se zabývají částkami, které vznikly v předchozích rozpočtových letech (v průměru o tři roky dříve).

K příkladům těchto nesrovnalostí může patřit porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek nebo nezpůsobilé výdaje.

Tyto typy nesrovnalostí prokazují na straně jedné určité nedostatky ve správních orgánech hospodařících s prostředky. Na straně druhé skutečnost, že tyto nesrovnalosti jsou odhaleny a nahlášeny v pozdější fázi, ukazuje, že celkový systém je schopen tyto situace napravovat během celé doby trvání projektů a programů.

S ohledem na podvody je třeba upozornit na některé další aspekty. Podvod je „úmyslné podvodné jednání“: záměrnost tohoto jednání je obvykle prokázána použitím padělaných nebo pozměněných dokladů, které navyšují vykázané náklady u výdajů EU nebo snižují příjmy (v případě cla).

Je zřejmé, že odhalení podvodu je mnohem složitější než odhalení „pouhé“ nesrovnalosti, kdy nedochází k úmyslnému pokusu o podvod. Zatímco nesrovnalosti obvykle vyplývají ze zranitelnosti v první úrovni kontrol, podvod je (s využitím existujících nedostatků) výsledkem zvláštních opatření zavedených jednotlivci a/nebo organizacemi s nekalým úmyslem a metodami, které sahají od nejjednodušších po nejsložitější systémy.

Odhalování a hlášení podvodů prokazuje, že celkově kontrolní systém zavedený na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU (včetně úřadu OLAF) funguje a je schopen odhalovat podvody a nesrovnalosti.

Konečné rozhodnutí o tom, zda daná nesrovnalost skutečně představuje podvod, je věcí příslušných orgánů dotčeného členského státu 46 . Jelikož trestní řízení může trvat několik let, není-li daný případ výslovně popsán jako „potvrzený podvod“, je jakýkoli odkaz na zjištěný podvod v tomto dokumentu nutno vykládat jako odkaz na případy „podezření na podvod“.

5.1.Nahlášené nesrovnalosti a celkové trendy, 2011–2015

V roce 2015 bylo Komisi nahlášeno 22 349 nesrovnalostí (podvodného i nepodvodného charakteru) s celkovým finančním dopadem ve výši přibližně 3,21 miliardy EUR. Částka ve výši přibližně 2,79 miliardy EUR (oproti částce ve výši 2,26 miliardy EUR v roce 2014) se týkala výdajů z rozpočtu EU. Odhalené nesrovnalosti představují 1,98 % plateb na straně výdajů a 1,71 % vybraných celkových hrubých tradičních vlastních zdrojů.

Oproti roku 2014 vzrostl počet odhalených nesrovnalostí o 36 %, přičemž odpovídající finanční částky byly stálé (–1 %).

Za období 2011–2015 vzrostl počet ohlášených nesrovnalostí o 98 %, zatímco související částky vzrostly o 81 %, ačkoli toto zvýšení se týká především výdajů z rozpočtu.

V oblasti příjmů a výdajů jsou patrné rozdílné tendence: klesající u příjmů a vzestupná u výdajů.

V případě výdajů je tento narůst dán několika faktory:

v první řadě souvisí s prostředky, jež jsou v rozpočtu EU k dispozici a jejichž objem byl v roce 2015 o 14 % vyšší než v roce 2011,

určitou roli hrály za druhé i cyklické podmínky, jako je například blížící se ukončení programového období 2007–2013,

za třetí se neustále zlepšuje kontrola správy prostředků EU příslušnými orgány (Evropskou komisí a Účetním dvorem) i vnitrostátními útvary,

za čtvrté zvláštní okolnosti ve dvou členských státech 47 , které oznámily nezvykle vysoký počet nesrovnalostí (40 % z celkového počtu a 20 % celkových částek).

V oblasti tradičních vlastních zdrojů se celkový počet případů souvisejících s nesrovnalostmi, které byly zaregistrovány v databázi OWNRES, snížil na 5 104 (z 5 538 v roce 2014). Celková odhadovaná a vyměřená částka nahlášena členskými státy jako nesrovnalost (podvodného i nepodvodného charakteru) se v roce 2015 snížila na 427 milionů EUR (z 611 milionů EUR v roce 2014).

Podstatné snížení částek v roce 2015 lze vysvětlit skutečností, že v roce 2014 zjistilo Spojené království významné nesprávné částky kvůli podhodnoceným textilním výrobkům a obuvi, přičemž v roce 2015 k tomu ve stejném rozsahu nedošlo. Naopak, některá původně vyměřená dodatečná cla byla zrušena, pravděpodobně kvůli nedostatečným důkazům o podhodnocení.

5.2.Nahlášené nesrovnalosti podvodného charakteru

Počet nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru (včetně případů podezření na podvod a potvrzeného podvodu) a související částky nutně nesouvisí s mírou podvodů s dopadem na rozpočet EU. Nesrovnalosti nahlášené jako nesrovnalosti podvodného charakteru mají spíše sklon uvádět počet případů potenciálního podvodu, které odhalí členské státy a orgány EU.

V roce 2015 bylo jako podvod nahlášeno 1 461 nesrovnalostí s částkou ve výši 637,6 milionu EUR, přičemž tyto nesrovnalosti se týkaly výdajů i příjmů. V odvětvovém srovnání lze vypozorovat významné rozdíly, což dokládá tabulka č. 1.

Počet nesrovnalostí podvodného charakteru 48 nahlášených se v roce 2015 oproti roku 2014 snížil o 11 % a jejich finanční dopad se zvýšil o 18 %.

Graf č. 1 znázorňuje celkový trend za posledních pět let, přičemž je patrný pokles počtu nahlášených případů. Po značném poklesu mezi rokem 2010 a 2011 se však v následujících letech ve vztahu k počtu odhalených a nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru projevuje rostoucí trend až do roku 2014, přičemž související částky značně kolísaly. Kolísání počtu případů má však větší vypovídací hodnotu než kolísání souvisejících částek. Tyto částky se rok od roku značně liší, neboť mohou být ovlivněny individuálními případy, v nichž jde o vysoké částky.

Graf č. 1: Nahlášené nesrovnalosti podvodného charakteru a související částky, 2011–2015

Rozdíly existují rovněž v trendu pro příjmy (vykazujícím v roce 2015 pokles počtu i částek) a trendu pro výdaje (kde jsou výkyvy podle všeho spojeny s vývojem víceletého programového cyklu a kde došlo k mírnému snížení počtu případů druhý rok po sobě).

Tabulka č. 1: Nesrovnalosti podvodného charakteru nahlášené v roce 2015 49   50

Přehled všech nesrovnalostí podvodného charakteru, jež byly v roce 2015 nahlášeny, je v členění podle členských států a rozpočtových oblastí uveden v příloze 1.

5.2.1.Příjmy

Počet oznámených nesrovnalostí podvodného charakteru za rok 2015 (612) je o 26 % nižší, než kolik činí pětiletý průměr (822 za období 2011–2015). Celková odhadovaná a vyměřená hodnota tradičních vlastních zdrojů (78 milionů EUR) byla v roce 2015 o 34 % nižší než pětiletý průměr (119 milionů EUR). Celkový počet případů nahlášených jako případy podvodného i nepodvodného charakteru je poměrně stálý navzdory poklesu počtu oznámených případů podvodného charakteru.

Celní kontroly prováděné při celním odbavení zboží a kontroly prováděné útvary pro boj proti podvodům představovaly v roce 2015 nejúspěšnější metody odhalování případů podvodů. Co se týká částek, nejužitečnější byly kontroly prováděné útvary pro boj proti podvodům a kontroly prováděné po celním odbavení zboží.

Srovnání členských států ve vztahu k ohlášenému počtu nesrovnalostí a souvisejícím částkám je obtížné, jelikož postupy ohlašování jsou ovlivněny různým výkladem příslušných ustanovení. Z finančního hlediska je třeba uvést, že do meziročních rozdílů se promítá oznámení jednotlivých případů velkých podvodů, které mají výrazný dopad na celkové roční údaje, zejména v členských státech s nižší částkou vybraných tradičních vlastních zdrojů. Číselné údaje mohou významně ovlivnit i další faktory, například typ přepravy, druh obchodu, míra dodržování předpisů ze strany hospodářských subjektů a poloha členského státu.

5.2.2.Výdaje

Počet nahlášených nesrovnalostí u výdajů EU ve srovnání s rokem 2014 klesl, a to o 10 %. Toto snížení je patrné ve všech oblastech rozpočtu, s výjimkou politiky soudržnosti. Je však nutné zmínit některé významné rozdíly mezi jednotlivými oblastmi.

Oblasti podpory trhu, přímých plateb a rybolovu vykazují nárůst, zatímco oblast rozvoje venkova sledovala opačný trend: po nárůstu o 82 % mezi roky 2013 a 2014 následoval v roce 2015 pokles o 31 % (viz bod 5.2.2.1).

Snížení však lze pozorovat i v oblasti předvstupní politiky (6 %) a v oblasti přímých výdajů (94 %). Politika soudržnosti naopak po poklesu v předchozím roce vykázala značný nárůst o 21 %.

Jak již bylo dříve vysvětleno, kolísání souvisejících částek má menší vypovídací hodnotu. V porovnání s rokem 2014 však příslušné částky vzrostly o 55 %. Jelikož Komise a členské státy trvají na tom, že kontrolní činnosti je třeba naplánovat a zaměřit na základě analýzy rizik a nástrojů informačních technologií, může být nárůst důsledkem těchto nových postupů.

Grafy č. 4 a 5 znázorňují nahlášené nesrovnalosti podvodného charakteru a související částky v členění podle rozpočtových oblastí.

Již třetí rok v řadě byl nejvyšší podíl nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru (52 %) odhalen v odvětví zemědělství. Stejně jako v předchozích letech a ještě více než v minulosti však převážná část souvisejících finančních částek (85 %) pocházela z politiky soudržnosti.

Nejběžnějším typem podvodů zůstává používání padělaných či pozměněných dokladů nebo prohlášení (34 %). Šestnáct nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru souviselo se střetem zájmů, tři s případy korupce a dalších 73 s jinými nesrovnalostmi souvisejícími s etikou a bezúhonností.

Zhruba 23 % nesrovnalostí podvodného charakteru, jež byly nahlášeny v roce 2015, bylo odhaleno útvary pro boj proti podvodům, v rámci trestního vyšetřování či jiných vnějších kontrol. 75 % pak odhalily správní kontrolní systémy, jejichž zřízení vyžadují odvětvové předpisy. Z těchto údajů je patrné, jak velký význam připadá v boji proti podvodům vnějším kontrolám a těsné koordinaci s řídicími a auditními orgány. Při vyšetřování vedeném v rámci boje proti podvodům a při trestním vyšetřování jsou odhalovány možné podvody, v nichž jde o vysoké finanční částky, což dokládá efektivitu vyšetřování i vyšetřovacích pravomocí dotyčných orgánů.

Při odhalování nesrovnalostí mezi jednotlivými členskými státy přetrvávají rozdíly, nicméně se zmenšují 51 . V roce 2015 nehodnotily žádnou z odhalených nesrovnalostí jako podvod pouze dva členské státy, Irsko a Lucembursko. Jen velmi málo nesrovnalostí podvodného charakteru (méně než tři za všechny výdajové oblasti) oznámily Belgie, Švédsko, Malta, Finsko, Dánsko a Rakousko. Členskými státy, které odhalily a nahlásily nejvíce nesrovnalostí podvodného charakteru, bylo Rumunsko, Polsko, Slovensko, Německo a Itálie (mezi 199 a 53). Nejvyšší částky nahlásily Itálie, Portugalsko, Slovensko, Rumunsko a Polsko (od 213 milionů EUR do 40 milionů EUR). Tyto rozdíly jsou způsobeny řadou faktorů a promítají se v nich odlišné přístupy jednotlivých členských států i různých správních orgánů v rámci téhož členského státu.

V období 2011–2015 bylo jako podvod potvrzeno 7 % nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru. V této oblasti nahlásilo nejvyšší počet ukončených řízení Polsko, Rumunsko, Bulharsko a Německo 52 .

5.2.2.1.Přírodní zdroje (zemědělství, rozvoj venkova a rybolov)

Navzdory poklesu o více než 30 % připadá na oblast rozvoje venkova nejvyšší počet nesrovnalostí podvodného charakteru, které byly nahlášeny v roce 2015. I další oblasti vykázaly v porovnání s předchozím rokem nárůst.

Obdobně jako v předchozích letech představují zhruba 74 % z celkového počtu nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru nesrovnalosti oznámené čtyřmi členskými státy (Maďarskem, Polskem, Rumunskem a Itálií).

Rostoucí počet případů podvodů nahlásily Rumunsko, Polsko, Litva a Česká republika.

Nárůst počtu nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru se týká Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF). Za rok 2015 se obou fondů, tj. EZZF a EZFRV, týkala 3 % nahlášených případů.

K nejčastěji se opakujícím typům nesrovnalostí podvodného charakteru patří používání „padělaných či pozměněných dokladů“, „padělaná či pozměněná žádost o podporu“ a „vykázání fiktivních produktů, druhů a/nebo pozemků“ v případě EZZF. V případě EZFRV uváděly členské státy „jiné nesrovnalosti související s etikou a bezúhonností“, „padělané či pozměněné doklady“ a „padělanou nebo pozměněnou žádost o podporu“.

V roce 2015 představovaly kontrolní činnosti prováděné správními orgány nejúspěšnější typ kontrol, při nichž bylo odhaleno 50 % celkových nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru.

Z nesrovnalostí, jež byly mezi roky 2009 a 2013 53 nahlášeny jako nesrovnalost podvodného charakteru, bylo jako potvrzený podvod popsáno 10 %. Za stejné období bylo zamítnuto 12 % případů. Bulharsko a Polsko oznámily, že uzavřely nejvyšší počet řízení o potvrzeném podvodu.

5.2.2.2.Politika soudržnosti: programová období 2007–2013 a 2000–2006

Již třetí rok v řadě nebyla politika soudržnosti oblastí rozpočtových výdajů s nejvyšším počtem nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru. Nicméně na související částky připadal nejvyšší podíl z celkového objemu.

V souladu s trendem zaznamenaným v minulých letech připadal v roce 2015 na EFRR nejvyšší podíl nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru (60 %) i související finanční částky (75 %).

Odhalení většiny nesrovnalostí podvodného charakteru (64 %) lze připsat kontrolnímu systému, jenž vyžadují právní předpisy EU. Tento pokračující trend je patrný od roku 2012, představuje však nápadnou změnu oproti předchozímu programovému období (2000–2006), kdy byly nesrovnalosti podvodného charakteru odhalovány téměř výlučně při vyšetřování v rámci boje proti podvodům a při trestním vyšetřování.

Z hlediska finančních částek bylo nejvýraznějších výsledků dosaženo během správních kontrol (44 %) a při trestním vyšetřování a vyšetřování v rámci boje proti podvodům nebo kontrolách v rámci boje proti podvodům (44 %).

Případy podvodů jsou v průměru nahlášeny do deseti měsíců od jejich odhalení. K odhalení dochází v průměru méně než tři roky poté, co se podvodné praktiky začaly používat.

Jako podvod bylo potvrzeno 12 % nesrovnalostí nahlášených v období od roku 2009 do roku 2013 54 jako nesrovnalosti podvodného charakteru (v roce 2013 tento údaj činil 11 %). Zamítnuta byla 4 % případů. Německo, Polsko a Itálie oznámily, že uzavřely nejvyšší počet řízení o potvrzeném podvodu.

5.2.2.3.Předvstupní politika: předvstupní pomoc a nástroj předvstupní pomoci (NPP)

Počet nesrovnalostí podvodného charakteru nahlášených v oblasti předvstupní pomoci a s nimi související částky v roce 2015 oproti předchozímu roku klesly. Rumunsko nahlásilo nesrovnalosti podvodného charakteru v rámci předvstupní pomoci týkající se programu rozvoje venkova 55 .

Počet nesrovnalostí podvodného charakteru týkajících se NPP a příslušné částky se ve srovnání s rokem 2014 zvýšily. Většinu nesrovnalostí podvodného charakteru nahlásilo Turecko. Nejvyšší částky, jež byly předmětem podvodu, byly zaznamenány v oblasti přeshraniční spolupráce a rozvoje venkova.

5.2.2.4.Výdaje přímo řízené Komisí

Výdaje přímo řízené Komisí jsou analyzovány na základě údajů o inkasních příkazech, které vydaly útvary Komise.

Podle údajů v systému ABAC, v němž je vedeno akruální účetnictví, bylo v roce 2015 jako nesrovnalosti podvodného charakteru (tj. případy oznámené úřadu OLAF) vyhodnoceno pět případů, v nichž byly vymáhány zpět vyplacené prostředky. Tyto představovaly 0,2 milionu EUR.

5.3.Nahlášené nesrovnalosti nepodvodného charakteru

V roce 2015 bylo Komisi oznámeno 20 888 nesrovnalostí, které neměly podvodný charakter (přibližně o 41 % více než v roce 2014). Číselné údaje vzrostly u dvou oblastí v rámci sdíleného řízení, v oblasti příjmů byly stálé a u předvstupní politiky a přímých výdajů se snížily. Související finanční dopad klesl přibližně na 2,58 miliardy EUR (o 7 % méně než v roce 2014 – viz oddíl 5.3.2), jak je uvedeno v tabulce č. 2.

Nesrovnalosti nepodvodného charakteru nahlášené v roce 2015 jsou v členění podle členských států a rozpočtových oblastí rozepsány v příloze 2.

5.3.1.Příjmy

Počet nesrovnalostí nepodvodného charakteru nahlášených za rok 2015 (4 492) je o 1 % nižší, než kolik činí pětiletý průměr (4 515 za období 2011–2015). Celková odhadovaná a vyměřená částka (349 milionů EUR) je v roce 2015 o 1 % nižší než pětiletý průměr (347 milionů EUR).

Nesrovnalosti nepodvodného charakteru byly zjištěny především prostřednictvím kontrol po celním odbavení zboží (54 % z celkového počtu případů a 56 % příslušné částky). K dalším důležitým metodám odhalování případů nesrovnalostí nepodvodného charakteru v roce 2015 patřily:

dobrovolné přiznání (16 % z celkového počtu a 15 % příslušných částek),

celní kontroly prováděné při celním odbavení zboží (13 % z celkového počtu a 12 % příslušných částek).

V roce 2015 byly zbožím, které bylo v peněžním vyjádření nejvíce dotčeno podvody a nesrovnalostmi, solární panely. V mnoha případech byly nesrovnalosti týkající se solárních panelů odhaleny na základě sdělení v rámci vzájemné pomoci vydaného úřadem OLAF. To vyzdvihuje význam vyšetřování vedeného úřadem OLAF při odhalování nesrovnalostí u operací s určitým druhem zboží (např. nesprávné kódy kombinované nomenklatury (KN) nebo původ zboží, úniky v oblasti antidumpingového cla).

5.3.2.Výdaje

Nárůst počtu nahlášených nesrovnalostí nepodvodného charakteru se týká hlavních výdajových oblastí rozpočtu EU (zemědělství a politika soudržnosti). Počet nesrovnalostí týkajících se předvstupní politiky a přímých výdajů se snížil.

Rozsah tohoto zvýšení je zapříčiněn vysokým počtem nesrovnalostí, které nahlásilo Španělsko v oblasti politiky soudržnosti 57 . Tyto nesrovnalosti představovaly 36 % z celkového počtu nesrovnalostí nahlášených v roce 2015. Tento nárůst se odráží ve značném navýšení souvisejících finančních částek. Rovněž Irsko ohlásilo nezvykle vysoký počet nesrovnalostí, přičemž převážná většina z nich se týkala období 2000–2006 58 . Na všechny odhalené nesrovnalosti navazují nápravná opatření ze strany vnitrostátních orgánů, jež mají chránit finanční zájmy EU.

5.4.Výsledky činností Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) 59

V roce 2015 zahájil úřad OLAF 219 vyšetřování. Ve stejném období bylo uzavřeno 304 vyšetřování a bylo vydáno 364 doporučení 60 .

Úřad OLAF zaslal vnitrostátním orgánům 98 doporučení, aby zahájily soudní řízení, a doporučil, aby byla zpětně získána částka ve výši přibližně 888,1 milionu EUR, přičemž z této částky připadalo 97,9 milionu EUR na příjmy a 790,2 milionu EUR na výdaje (viz tabulka č. 3).

6.ZPĚTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ A DALŠÍ PREVENTIVNÍ A NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ

Podrobné informace o zpětném získávání finančních prostředků, finančních opravách a jiných preventivních a nápravných opatřeních (přerušení a pozastavení plateb) jsou zveřejněny ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru o ochraně rozpočtu EU 61 .

V této zprávě nebudou s ohledem na danou záležitost uvedeny žádné další informace 62 .

7.ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Při zajišťování náležité ochrany finančních zájmů EU hrají stěžejní úlohu členské státy. Jelikož členské státy vybírají nebo spravují a vynakládají největší podíl prostředků z rozpočtu EU, mají rovněž zvláštní odpovědnost za zajištění toho, aby byly řádně uplatňovány a dodržovány zásady řádného finančního řízení. Členské státy musí zajistit, aby byly odhaleny a napraveny podvody a nesrovnalosti poškozující finanční zájmy EU a aby byly případy podvodů náležitě stíhány.

Rok 2015 byl rokem konsolidace řady iniciativ, které Komise a členské státy přijaly v předchozích letech. U některých strategických záležitostí, jako je Úřad evropského veřejného žalobce, jednání pokročila, dosud však nebylo dosaženo přesvědčivých výsledků.

V ostatních oblastech byly v roce 2015 podniknuty významné kroky k posílení ochrany finančních zájmů EU, zejména na příjmové straně rozpočtu.

7.1.Příjmy

Přijetí nařízení (EU) 2015/1525 63 zdokonalilo stávající rámec pro odhalování a vyšetřování celních podvodů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a významně posílilo analytické schopnosti úřadu OLAF i vnitrostátních celních orgánů při odhalování podvodných operací.

V tomto kontextu vykazují výsledky odhalení v oblasti tradičních vlastních zdrojů mírně klesající tendenci, což bylo částečně ovlivněno vysokými hodnotami při odhalení v roce 2014.

Odhalení nesrovnalostí a podvodů týkajících se solárních panelů 64 (z nichž mnoho jich bylo zjištěno na základě sdělení v rámci vzájemné pomoci, která vydal úřad OLAF) vyzdvihuje:

význam vyšetřování vedeného úřadem OLAF při odhalování nesrovnalostí u operací s určitým druhem zboží 65 a

přidanou hodnotu, kterou může v boji proti podvodům přinést koordinace a spolupráce na úrovni EU.

Strategie celních kontrol představuje kombinaci různých typů kontrol. Kontroly po propuštění zboží jsou nejefektivnější metodou odhalování podvodů, a to jak z hlediska počtu zjištěných případů, tak i z hlediska částek. Pro odhalování některých typů podvodů či nových forem podvodů jsou však nezbytné kontroly prováděné při celním odbavení zboží a kontroly prováděné útvary pro boj proti podvodům.

V mnoha členských státech měla rozpočtová omezení za následek snížení počtu pracovníků, kteří jsou pověřeni prováděním kontrol. Některé členské státy mají značně nízký počet celních úředníků. Omezené kontroly mohou podpořit příchozí obchodní toky, mohlo by se tak však stát na úkor účinných kontrol a ochrany finančních zájmů.

V roce 2015 se důležitějším zdrojem odhalení nesrovnalostí stala „dobrovolná přiznání“. S ohledem na tuto skutečnost je třeba výsledky dobrovolných přiznání vzít v úvahu při plánování budoucích kontrolních strategií, zejména u kontrol po celním odbavení, avšak rovněž při úpravě kontrolních strategií, aby bylo možno vykonávat v budoucnu dohled nad hospodářskými subjekty provádějícími samoschvalování. Je třeba řádně zohlednit především následné úpravy celní hodnoty.

7.2.Výdaje

Na výdajové straně se složitě vysvětluje kolísání počtu nesrovnalostí podvodného charakteru, jež byly nahlášeny v uplynulých pěti letech. Ačkoliv celkový počet odhalení byl v posledních třech letech poměrně stálý, dotyčné částky se pravidelně zvyšovaly. Existuje významný rozdíl mezi:

a.výdajovými programy, které jsou víceleté a u nichž míra odhalení sleduje jejich cyklickou povahu, a

b.přímými platbami a podporou trhu (zemědělská politika), kde platby a opatření sledují roční cyklus a odhalování podvodů a nesrovnalostí vykazuje v průběhu času určitou konzistentnost a stabilitu.

Postupy odhalování podvodů se mezi jednotlivými členskými státy dosud liší.

Počet členských států, které odhalily a nahlásily značný počet nesrovnalostí podvodného charakteru, se zvýšil, což prokazuje jejich odhodlání bojovat proti podvodům poškozujícím finanční zájmy EU.

Komise je i nadále znepokojena nízkým počtem nesrovnalostí potenciálně podvodného charakteru, který nahlásily některé země. Pokrok, který byl u určitých členských států zaznamenán ve zprávě za rok 2014, se v roce 2015 zastavil, či dokonce došlo k jeho zvrácení.

Ačkoli je kvalita hlášení nesrovnalostí uspokojivá, lze ji dále zlepšit, aby bylo možno provést důkladnější analýzu souvisejících jevů.

Úloha řídicích a platebních orgánů při odhalování podvodů od roku 2012 vzrostla a v nadcházejících letech by měla být podle nového regulačního rámce na období 2014–2020 dále posílena.

Komise je přesvědčena o tom, že by tuto úlohu bylo možno dále posílit, pokud by tyto orgány systematicky využívaly odpovídající nástroje informačních technologií.

PŘÍLOHA 1 – Nahlášené nesrovnalosti podvodného charakteru

Počet nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru měří výsledky, jichž dosahují členské státy v boji proti podvodům a dalším protiprávním činnostem, které poškozují finanční zájmy EU. Údaje by proto neměly být vykládány jako míra podvodů na území daného členského státu. Celkové údaje se liší od údajů v tabulce č. 1, jelikož příloha 1 nezahrnuje třetí země (předvstupní politika) a přímé výdaje.

PŘÍLOHA 2 – Nahlášené nesrovnalosti nepodvodného charakteru

Celkové údaje se liší od údajů v tabulce č. 2, jelikož příloha 2 nezahrnuje třetí země (předvstupní politika) a přímé výdaje.

(1) i) Provádění článku 325 členskými státy v roce 2015
ii) Statistická analýza nesrovnalostí ohlášených v roce 2015 v oblasti vlastních zdrojů, přírodních zdrojů, politiky soudržnosti a předvstupní pomoci
iii) Doporučení navazující na zprávu Komise o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům za rok 2014
iv) Metodika statistické analýzy ohlášených nesrovnalostí v roce 2015
v) Roční přehled s informacemi o výsledcích programu Hercule III v roce 2015
vi) Provádění strategie Komise pro boj proti podvodům (CAFS).

(2) COM(2012) 363 final.

(3) Věc „Taricco“, C-105/14. Soudní dvůr dospěl k závěru, že stávající právní nástroj EU na ochranu finančních zájmů EU, a to Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, kterou by měla nahradit směrnice o ochraně finančních zájmů, zahrnuje i podvody v oblasti DPH.

(4) COM(2013) 534 final.

(5) http://ec.europa.eu/anti-fraud/olaf-and-you/calls-for-tender_en

(6) Evropští partneři proti korupci (EPAC) / evropská síť kontaktních míst pro boj proti korupci (EACN).

(7) http://www.epac-eacn.org/downloads/declarations/doc_download/151-paris-declaration-2015

(8) V roce 2015 například GŘ pro regionální a městskou politiku a GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování uspořádala ve spolupráci s úřadem OLAF a GŘ pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky pro Estonsko, Maďarsko, Litvu, Lotyšsko, Portugalsko a Polsko semináře věnované boji proti podvodům a korupci.

(9) GŘ pro regionální a městskou politiku, GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování a GŘ pro námořní záležitosti a rybolov.

(10) Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti, Evropský sociální fond (ESF), Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), Fond solidarity Evropské unie (FSEU).

(11) Nařízení (EU) 2015/1525, Úř. věst. L 243, 18.9.2015, s. 1.

(12) Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Švédsko.

(13) COM(2013) 324 final, 6.6.2013.

(14) Směrnice 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových olejů a petroleje.

(15) Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/544/EU o určení společné látky pro daňové značení plynových olejů a petroleje.

(16) Generální ředitelství pro daně a celní unii na tomto úzce spolupracuje se Společným výzkumným střediskem.

(17) Úř. věst. L 286, 30.10.2015, s. 1.

(18) Úř. věst. L 293, 10.11.2015.1. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1970 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu.2. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1971 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a kterým se ruší nařízení Komise (ES) č. 1848/2006.3. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1972 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Fondu evropské pomoci nejchudším osobám.4. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1973 ze dne 8. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 o zvláštní ustanovení k podávání zpráv o nesrovnalostech ohledně Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí.5. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1974 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013.6. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1975 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013.7. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1976 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Fondu evropské pomoci nejchudším osobám podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014.8. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1977 ze dne 8. července 2015, kterým se stanoví četnost a formát zpráv, jež se týkají nesrovnalostí ohledně Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014.

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014.

(20) C(2015) 2234 final ze dne 8. dubna 2015.

(21) COM(2015) 221 final ze dne 27. května 2015: Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o plnění cílů programu Hercule II.

(22) Viz „zpráva úřadu OLAF za rok 2015“, oddíl 3.3, s. 28–29, http://ec.europa.eu/anti-fraud/sites/antifraud/files/olaf_report_2015_en.pdf

(23) Rozhodnutí Komise 94/140/ES ze dne 23. února 1994, pozměněno dne 25. února 2005.

(24) Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko.

(25) Bulharsko, Česká republika, Francie.

(26) Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Chorvatsko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko.

(27) Chorvatsko, Rakousko.

(28) Bulharsko, Česká republika, Německo, Irsko, Španělsko, Itálie, Kypr, Litva, Rakousko, Polsko.

(29) Bulharsko, Rakousko.

(30) Bulharsko, Estonsko, Irsko.

(31) Belgie, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko.

(32) Bulharsko, Litva, Malta a Rumunsko.

(33) Bulharsko, Dánsko, Irsko, Slovensko.

(34) Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Švédsko, Spojené království.

(35) Bulharsko, Řecko, Chorvatsko, Maďarsko, Malta, Slovensko.

(36) Španělsko, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Slovinsko.

(37) Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko.

(38) Bulharsko, Estonsko, Irsko, Řecko, Itálie, Slovinsko, Slovensko.

(39) Dánsko, Maďarsko.

(40) Polsko, Švédsko.

(41) Dánsko, Lucembursko, Slovensko, Finsko.

(42) Belgie, Bulharsko, Německo, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Švédsko, Spojené království.

(43) Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Finsko, Slovinsko, Slovensko, Švédsko, Spojené království.

(44) Bulharsko, Německo, Španělsko, Itálie, Kypr, Rumunsko.

(45) Viz pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Metodika statistické analýzy ohlášených nesrovnalostí“.

(46) To znamená, že případy, jež členské státy původně nahlásí jako možný podvod, mohou justiční orgány zamítnout.

(47) Španělsko, Irsko. Viz oddíl 5.3.2.

(48) Viz pracovní dokument útvarů Komise „Statistická analýza nesrovnalostí ohlášených v roce 2015“.

(49) Vysoký procentní podíl uvedený ve vztahu k „strukturálním fondům a Fondu soudržnosti před obdobím 2007–2013“ je způsoben výlučně tím, že platby v těchto programových obdobích jsou téměř dokončeny.

(50) Celkové údaje a mezisoučty v tabulkách č. 1, 2 a 3 a v přílohách 1 a 2 se mohou lišit od součtu jednotlivých hodnot kvůli zaokrouhlení příslušných údajů.

(51) Viz příloha 1.

(52) Německo změnilo v minulých letech hodnocení řady případů označených jako „potvrzený podvod“ na „podezření na podvod“.

(53) Při analýze případů potvrzených podvodů a zamítnutí bylo jako referenční období použito období 2009–2013.

(54) Viz pozn. pod čarou č. 53.

(55) SAPARD.

(56) Viz pozn. pod čarou č. 49.

(57) Vysoký počet nesrovnalostí nahlášených v roce 2015 neodpovídá výhradně nesrovnalostem, jež byly odhaleny v tomto rozpočtovém roce, nýbrž také nesrovnalostem zjištěným v průběhu celého období 2007–2013, které však nebyly do roku 2015 nahlášeny.

(58) Za rok hlášení do systému IMS 2015 nahlásilo Irsko 538 nesrovnalostí nepodvodného charakteru souvisejících s EFRR, z toho se jich 537 týkalo „historického“ hlášení za programové období 2000–2006. Těchto 537 nesrovnalostí nepodvodného charakteru souvisejících s EFRR bylo zjištěno a opraveno v letech 2000–2010 a finanční zájmy EU byly chráněny. Kvůli administrativním záležitostem a uzavření řízení o sporných otázkách s ohledem na financování v období 2000–2006 v daném členském státě došlo ke skutečnému nahlášení do systému IMS až v roce 2015. V důsledku toho se údaje o nahlášených nesrovnalostech za rok 2015 pro Irsko jeví v porovnání s předchozími roky jako vysoké.

(59) Úplný popis viz „zpráva úřadu OLAF za rok 2015“, https://ec.europa.eu/anti-fraud/about-us/reports/olaf-report

(60) Na konci vyšetřování může úřad OLAF vydat tyto druhy doporučení:
finanční (s doporučením týkajícím se zpětného získání neoprávněně vynaložených částek), soudní (s doporučením, aby vnitrostátní orgány zahájily proti dotyčným osobám trestní řízení), disciplinární (s doporučením zahájit kárné řízení vůči zaměstnancům orgánů) a správní (s doporučením zabývat se nedostatky ve správních postupech).

(61) Pokud jde o rozpočtový rok 2014, viz COM(2015) 503 ze dne 8. října 2015. Sdělení pro rozpočtový rok 2015 má být podle očekávání zveřejněno v období od konce července do září.

(62) Určité informace týkající se zpětného získávání jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise „Statistická analýza nesrovnalostí ohlášených v roce 2015“.

(63) Viz oddíl 2.2.1.

(64) Zboží, jehož se nesrovnalosti a podvody týkaly nejvíce. Viz oddíl 5.3.1.

(65) Např. nesprávné kódy KN nebo původ zboží, úniky v oblasti antidumpingového cla.