EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 12.4.2016

COM(2016) 221 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Současný stav a možné další kroky v případě neuplatňování vzájemnosti v oblasti vízové politiky s některými třetími zeměmi

I.    Úvod

Vzájemnost při osvobození od vízové povinnosti je zásadou společné vízové politiky EU a cílem, který by měla Unie aktivně sledovat ve vztazích s třetími zeměmi, a tím přispívat ke zvyšování důvěryhodnosti a soudržnosti ve svých vnějších vztazích. Tato zásada znamená, že EU při rozhodování o zrušení vízové povinnosti pro občany třetí země bere v úvahu, zda tato třetí země recipročně poskytuje osvobození od vízové povinnosti pro občany všech členských států. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že Spojené království a Irsko se rozvoje společné vízové politiky neúčastní 1 . Od roku 2001 byly v rámci právních předpisů ES/EU zřízeny různé mechanismy, které určují, jaká opatření mají být přijata v případech, kdy se vzájemnost neuplatňuje. Velká většina případů neuplatňování vzájemnosti oznámených u osmi třetích zemí byla za aktivní podpory Komise vyřešena.

Poslední zpráva 2 hodnotící neuplatňování vzájemnosti v oblasti vízové politiky s některými třetími zeměmi, přijatá Komisí v listopadu minulého roku, označila čtyři země, u nichž neuplatňování vzájemnosti stále přetrvává: Brunej ve vztahu k Chorvatsku, Kanada ve vztahu k Bulharsku a Rumunsku, Japonsko ve vztahu k Rumunsku a Spojené státy americké (USA) ve vztahu k Bulharsku, Chorvatsku, Kypru, Polsku a Rumunsku. Toto sdělení zachycuje vývoj od listopadu 2015.

Jestliže určitá třetí země nezrušila vízovou povinnost do 12. dubna 2016, nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1289/2013 ze dne 11. prosince 2013 3 (dále jen nařízení) zavazuje Komisi přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se na 12 měsíců pozastavuje osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky této třetí země. Uvedené nařízení rovněž požaduje, aby Komise zohlednila dopad pozastavení osvobození od vízové povinnosti na vnější vztahy EU a jejích členských států. Ve stejném duchu 21 členských států v době přijetí uvedeného nařízení konstatovalo, že „příslušné orgány Unie jsou povinny před jakýmkoli návrhem nebo rozhodnutím důkladně prověřit a zohlednit možné nepříznivé politické dopady, které by takové návrhy nebo rozhodnutí mohly přinést.“

Aby bylo zajištěno plné zapojení Evropského parlamentu a Rady do uplatňování mechanismu vzájemnosti a vzhledem k obzvlášť citlivé politické povaze pozastavení osvobození od vízové povinnosti, toto sdělení hodnotí důsledky a dopady pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky dotčených třetích zemí.

II.    Současný mechanismus vzájemnosti stanovený nařízením

Mechanismus vzájemnosti, který normotvůrci v roce 2013 dohodli jako kompromis, se skládá z různých kroků, počínaje oznámením členského státu v případě, že třetí země s bezvízovým stykem udržuje nebo zavede vízovou povinnost pro občany jednoho nebo více členských států, a zveřejněním daného oznámení v Úředním věstníku 4 .

Komise v souladu s nařízením 5 neprodleně po dni zveřejnění v Úředním věstníku podnikne kroky u orgánů dotyčné třetí země, zejména v politické, hospodářské a obchodní oblasti, s cílem obnovit bezvízový styk pro státní příslušníky daného členského státu. Se všemi třetími zeměmi, které byly předmětem oznámení členských států, byly navázány kontakty.

Jestliže dotyčná třetí země vízovou povinnost nezruší, Komise nejpozději šest měsíců ode dne zveřejnění oznámení členských států a poté v intervalech nepřekračujících šest měsíců buď přijme prováděcí akt, kterým se dočasně pozastaví osvobození určitých kategorií státních příslušníků dotyčné třetí země od vízové povinnosti na dobu nejvýše šesti měsíců, nebo předloží zprávu obsahující posouzení situace a uvádějící důvody, proč se rozhodla osvobození od vízové povinnosti nepozastavit.

Komise iniciovala pravidelná „tripartitní jednání“ mezi danou třetí zemí, dotčeným členským státem a Komisí. Vzhledem k účasti členských států a třetích zemí na těchto jednáních a pravděpodobným nepříznivým následkům pozastavení osvobození od vízové povinnosti a vzhledem ke skutečnosti, že žádný z dotčených členských států nepožadoval, aby Komise přijala pozastavující opatření, Komise tato opatření nenavrhla a v první fázi mechanismu přijala tři zprávy 6 .

Jak stanoví další fáze postupu 7 , pokud dotyčná třetí země vízovou povinnost nezruší do 24 měsíců ode dne zveřejnění oznámení, nařízení vyžaduje, aby Komise přijala akt v přenesené pravomoci, kterým se dočasně pozastaví osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky uvedené třetí země na dobu 12 měsíců.

Nařízení podrobně upravuje parametry tohoto pozastavení. Platí po dobu 12 měsíců a pro všechny občany dotčené třetí země 8 . Pozastavení musí nabýt účinku do 90 dnů od vstupu aktu v přenesené pravomoci v platnost.

Akt v přenesené pravomoci (tj. pozastavení osvobození od vízové povinnosti) vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě čtyř měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud oba orgány, jimž byl oznámen, před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu normotvůrce se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Jinými slovy, konečné rozhodnutí přijímá Evropský parlament nebo Rada.

Nařízení 9 stanoví, že Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci na Komisi kdykoli zrušit. K tomu je třeba rozhodnutí Evropského parlamentu přijaté absolutní většinou nebo rozhodnutí Rady přijaté kvalifikovanou většinou.

III.    Vývoj od přijetí třetí zprávy hodnotící situaci neuplatňování vzájemnosti s některými třetími zeměmi

a)Japonsko (oznámeno Rumunskem)

Japonsko dne 17. prosince 2015 oficiálně informovalo rumunské ministerstvo zahraničních věcí, že bezvízový status pro rumunské občany, včetně držitelů dočasných pasů, byl prodloužen do dne 31. prosince 2018. Komise proto konstatuje, že do 31. prosince 2018 je ve vztahu s Japonskem zajištěno plné osvobození od vízové povinnosti.

b)Brunej (oznámeno Chorvatskem)

Třetí zpráva naznačovala, že Brunej informovala Komisi, že chorvatským státním příslušníkům, jakož i státním příslušníkům Lichtenštejnska, bylo uděleno osvobození od vízové povinnosti na dobu do 90 dnů. Tato rozhodnutí však k datu přijetí zprávy dosud nebyla provedena. Od té doby Komise a Evropská služba pro vnější činnost několikrát žádaly Brunej, aby osvobození od vízové povinnosti provedla, aktualizovala příslušné webové stránky a informovala o změně Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA). Komise při těchto kontaktech obdržela pozitivní signály. Naposled, dne 6. dubna 2016, brunejská mise při EU písemně informovala Komisi, že osvobození od vízové povinnosti bude uvedeno do praxe během několika týdnů.

c)Kanada (oznámeno Bulharskem a Rumunskem)

Dne 6. dubna 2016 se konalo čtvrté tripartitní jednání. Na tomto jednání Kanada vysvětlila, že ode dne 15. března 2016 je pro všechny cestující bez víz povinné použití elektronického cestovního povolení (electronic Travel Authorisation, eTA). Aby však byl umožněn hladký přechod, bylo zavedeno období „shovívavosti“ do 29. září 2016.

Kanada potvrdila svůj závazek rozšířit eTA na bulharské a rumunské státní příslušníky, kteří v posledních 10 letech cestovali do Kanady s vízem nebo kteří jsou držiteli platného nepřistěhovaleckého víza do USA, jakmile bude systém eTA stabilní a plně funkční. Žádné datum pro toto rozšíření dosud nebylo stanoveno.

Kanada na tomto jednání poskytla také aktuální údaje o počtu porušení imigračních předpisů a počtu zamítnutých víz, což jsou dva hlavní ukazatele stanovené v rámci kanadské vízové politiky pro osvobození od vízové povinnosti. Pro Bulharsko i Rumunsko zůstává zejména počet zamítnutých víz vysoko nad požadovanou hodnotou 4 % za poslední tři roky (průměr za roky 2013–2015 činí u obou zemí asi 16 %). Pokud jde o počet porušení imigračních předpisů – kde je prahovou hodnotou 3 % v průměru za tři roky –, oba členské státy si vedou relativně lépe (2013–2015): Bulharsko: 4,3 %, Rumunsko: 2,5 %. Kanada dále ohlásila, že za účelem shromáždění více informací v určitých oblastech (například vydávání cestovních dokladů a dokumentů dokládajících totožnost, integrace Romů, ochrany hranic a boje proti korupci) navrhuje uskutečnit v následujících měsících technické a expertní návštěvy obou členských států. Nelze to sice považovat za formální proces přezkumu víz, nicméně takovéto expertní mise pomohou budovat důvěru a umožní kanadským expertům zjistit specifická rizika související s osvobozením od vízové povinnosti a možnosti, jak tato rizika zmírnit.

Pro státní příslušníky Bulharska a Rumunska tedy plné vzájemnosti při osvobození od vízové povinnosti nebylo dosaženo. Komise bude vývoj nadále sledovat, zejména pokud jde o co nejdřívější provedení Kanadou plánovaného rozšíření eTA na určité kategorie cestujících a v dalším kroku rozšíření rozsahu tohoto systému na některé kategorie „nízkorizikových“ cestujících, kteří cestují poprvé.

d)Spojené státy americké (oznámeno Bulharskem, Chorvatskem, Kyprem, Polskem a Rumunskem)

Dne 23. února 2016 se konalo čtvrté tripartitní jednání s USA. Spojené státy zdůraznily svůj závazek rozšířit program zrušení vízové povinnosti, jakmile dané členské státy splní všechny požadavky. Spojené státy uznaly úsilí vyvinuté členskými státy.

USA přednesly na jednání statistiky týkající se zamítnutých víz v roce 2015: Bulharsko: 17,26 %, Chorvatsko: 5,29 %, Kypr: 3,53 %, Polsko: 6,37 %, Rumunsko: 11,16 %. Ani jeden z uvedených pěti členských států nesplnil 3% práh požadovaný americkým zákonem o přistěhovalectví a státní příslušnosti (Immigration and Nationality Act).

Pokud jde o dohody požadované Spojenými státy v oblasti prosazování práva 10 , všechny členské státy se nacházejí ve velmi pokročilé fázi a téměř všechny dohody byly podepsány. Hlášení ztracených nebo odcizených pasů Interpolu nebylo považováno za překážku. Spojené státy však zahájí návštěvy na místě v kandidátských zemích programu zrušení vízové povinnosti – což je předpoklad pro přijetí do programu zrušení vízové povinnosti – teprve tehdy, až americké ministerstvo zahraničí a ministerstvo vnitřní bezpečnosti budou považovat všechny podmínky stanovené zákonem o přistěhovalectví a státní příslušnosti za splněné.

Kongres USA dne 18. prosince 2015 pozměnil právní předpisy týkající se programu zrušení vízové povinnosti. Podle nových ustanovení platí obecné pravidlo, že ode dne 21. ledna 2016 11 cestující ze zemí programu zrušení vízové povinnosti, kteří jsou státními příslušníky Iráku, Íránu, Sýrie nebo Súdánu (tedy mají dvojí občanství) nebo kteří pobývali v těchto zemích nebo v Libyi, Somálsku nebo Jemenu kdykoli ode dne 1. března 2011, musí podat žádost o vízum a nemohou již cestovat s elektronickým povolením (ESTA) v rámci programu zrušení vízové povinnosti. Tento zákon může mít dopad na všechny členské státy přijaté do programu zrušení vízové povinnosti. Žádný členský stát přijatý do programu zrušení vízové povinnosti tyto změny v programu zrušení vízové povinnosti do 30 dnů od jeho provedení, v souladu s čl. 1 odst. 4 písm. a) nařízení, Komisi neoznámil. Nový zákon také přinesl změny týkající se cestovních dokladů: ode dne 1. dubna 2016 jsou způsobilí cestovat bez víza pouze cestující s biometrickými pasy.

Tyto změny v programu zrušení vízové povinnosti znamenaly pro státní příslušníky zemí zařazených do programu zrušení vízové povinnosti nová omezení cestování. Komise a Evropská služba pro vnější činnost sdělily obavy EU týkající se nových opatření v amerických právních předpisech při několika příležitostech Kongresu i vládě USA a naléhaly na USA, aby zákon provedly flexibilním způsobem, aby byly omezeny jeho negativní dopady na občany EU cestující v dobré víře 12 . V reakci na tyto obavy a s využitím ustanovení tohoto právního předpisu 13 vláda USA rozhodla zrušit uplatňování uvedeného zákona v jednotlivých případech pro určité kategorie osob 14 , vedle výjimek explicitně stanovených v daném právním předpisu (tedy vojenského personálu a vládních zaměstnanců cestujících služebně). Formulář ESTA byl příslušným způsobem upraven a nyní umožňuje žadatelům, kteří se domnívají, že patří do těchto kategorií, poskytnout dodatečné informace a orgánům USA v jednotlivých případech přijmout rozhodnutí o jejich způsobilosti pro ESTA.

Pro státní příslušníky Bulharska, Chorvatska, Kypru, Polska a Rumunska nadále platí vízová povinnost. Pokud jde o dosažení plné vzájemnosti ohledně víz pro těchto pět členských států, Komise dlouhodobě zastává názor, že udělení osvobození od vízové povinnosti státním příslušníkům těchto pěti zemí by nepředstavovalo pro USA zvýšené migrační nebo bezpečnostní riziko. Proto Komise navrhne Spojeným státům, aby zvážily jako první a okamžitý krok opatření obdobné kanadskému rozšíření eTA na „nízkorizikové“ bulharské a rumunské cestující – tj. způsobilost ESTA pro státní příslušníky těchto pěti zemí, kteří využili vízum do USA v posledních např. deseti letech v souladu se zákonem – a v případě potřeby iniciovaly v tomto smyslu přijetí právních předpisů. Komise dále navrhne Spojeným státům, aby zvážily předložené zákonodárné iniciativy, zejména zákon „Jobs Originating through Launching Travel Act“ z roku 2015 15 .

Souběžně s rozhovory o plné vzájemnosti v oblasti víz bude Komise nadále sledovat provádění změn v programu zrušení vízové povinnosti zavádějících dodatečná omezení cestování pro státní příslušníky zemí zařazených do programu zrušení vízové povinnosti a bude s USA aktivně komunikovat, aby zajistila, že tyto změny budou provedeny způsobem, který omezí negativní dopady na občany EU cestující v dobré víře. V této souvislosti navrhne Komise Spojeným státům, aby zvážily předložené zákonodárné iniciativy (např. zákon „Equal Protection in Travel Act“ z roku 2016 16 ) za účelem zmírnění omezení uložených občanům s dvojí státní příslušností.

IV.    Hodnocení důsledků pozastavení osvobození od vízové povinnosti

V souladu s pokyny pro zlepšení právních předpisů 17 by Komise i v případě, kdy nemá k dispozici volbu odlišné politiky (což platí pro tuto situaci), ale očekává se, že přímo zjistitelné dopady právního předpisu budou významné, měla tyto dopady vysvětlit normotvůrcům, aby mohli přijmout plně informované rozhodnutí založené na důkazech.

a)Možný dopad na občany EU

Spojené státy zaujaly na nedávném tripartitním jednání postoj, že pozastavení osvobození od vízové povinnosti povede k opětnému zavedení vízové povinnosti pro státní příslušníky všech členských států 18 . Zásada vzájemnosti je stanovena v zákoně USA o imigraci a státní příslušnosti (čl. 217 odst. 2 písm. A) 19 . V důsledku toho by se situace pro dotčených pět členských států s vysokou pravděpodobností nezlepšila, zatímco by se zhoršila pro všechny členské státy, které se v současně době těší bezvízovému cestování do USA.

Na základě statistik Světové organizace pro cestovní ruch (UNWTO) 20 a amerického ministerstva obchodu 21 Komise odhaduje, že občané EU, kteří v současné době využívají bezvízové cestování, by museli pro cestování do USA žádat nejméně o osm milionů víz (ročně). S ohledem na poplatek za vízum ve výši 160 USD a náklady související s žádostí (jež činí přibližně 200 USD 22 ) to představuje přibližně 2,5 miliardy EUR dodatečných nákladů pro občany nebo společnosti z EU 23 .

Ačkoliv zásada vzájemnosti není prvkem kanadské vízové politiky, nelze vyloučit, že Kanada by rovněž reagovala na možné pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro své občany obdobným způsobem. V takovém případě Komise odhaduje, že občané EU by podali nejméně 1,5 milionu žádostí o víza, což by pro občany nebo společnosti z EU 24 znamenalo dodatečné náklady ve výši 375 milionů EUR 25 .

b)Proveditelnost zpracování víz v případě pozastavení osvobození od vízové povinnosti

Severní Amerika je nejdůležitějším zdrojem zahraničních cestujících přijíždějících do EU. Na základě statistik UNWTO a amerického ministerstva obchodu Komise odhaduje, že konzuláty členských států by musely být připraveny jen ve Spojených státech zpracovat ročně přibližně 10 milionů žádostí o víza. Ačkoliv členské státy mají v USA rozsáhlou síť konzulátů (přibližně 100), v současné době zpracovávají pouze asi 120 000 žádostí o schengenská víza ročně.

Navázání spolupráce s externími poskytovateli služeb, vybavení konzulátů materiálně a personálně, pořízení nebo pronájem nových prostor by si vyžádalo velké úsilí a náklady ve výši milionů eur. Poplatek za víza (obecně 60 EUR za vízum) by nemusel pokrýt provozní náklady, natož náklady související s přípravami. Některé členské státy by pravděpodobně musely vydávat v USA stejný počet víz, jako vydávají pro celý zbytek světa.

V případě Kanady by členské státy rovněž čelily závažným výzvám, byť v menším rozsahu. V současné době zpracovává asi 45 konzulátů 30 000 žádostí ročně, přičemž v případě pozastavení osvobození od vízové povinnosti by se daly očekávat nejméně dva miliony žádostí.

Pozastavení osvobození od vízové povinnosti musí podle nařízení nabýt účinku nejpozději do 90 dnů od vstupu aktu v přenesené pravomoci v platnost. To je maximální možná doba na přípravu. Tato doba se jeví jako nedostatečná pro uskutečnění všech nutných kroků (včetně pokrytí nákladů), aby bylo možno zpracovat masivní nárůst žádostí o víza v souladu s ustanoveními práva EU (např. lhůty pro sjednání schůzky, doba zpracování). Vedle nedostatku vhodných prostorů pro přijímání tak vysokého počtu žadatelů, nedostatečné úrovně spolupráce s externími poskytovateli služeb a nedostatečného počtu vyškolených konzulárních úředníků a místního personálu by zvýšení počtu žádostí mělo dopad také na IT podporu zpracování víz.

V tomto ohledu by ústřední komponenta Vízového informačního systému (VIS) a jeho systému porovnávání biometrických údajů mohla zvýšený nápor krátkodobě (do jednoho roku) podpořit, ale musela by být urychleně rozšířena. Odhadované náklady byly interně vyhodnoceny v řádu nejméně 20–25 milionů EUR, nepočítaje v to aspekt infrastruktury. Některé členské státy by také musely modernizovat své vnitrostátní systémy a navýšit kapacitu komunikační infrastruktury mezi centrálním systémem a vnitrostátními systémy. V důsledku zvýšeného počtu žádostí a dotazů na hranicích by se daly krátkodobě očekávat delší doby odezvy (prohlídky, porovnávání biometrických údajů).

Pozastavení osvobození od vízové povinnosti by mělo velký dopad také na pohraniční stráž a infrastrukturu na vnějších hranicích v důsledku zvýšeného počtu cestujících, jejichž víza musí být ověřena, včetně otisků prstů. To by si vyžádalo další pracovníky, reorganizaci nebo restrukturalizaci pracovního toku a posílení infrastruktury, zejména na velkých letištích, což by s sebou neslo značné náklady.

I v případě Bruneje, kde Komise očekává, že počet žádostí brunejských státních příslušníků o víza by byl velmi nízký, nelze vyloučit problémy při provádění. Pouze dva členské státy jsou v této zemi přítomny a vydávají víza. Ostatní členské státy by s nimi proto musely uzavřít dohody o zastupování, aby žadatelé o víza nemuseli kvůli podání žádosti o vízum cestovat do Singapuru nebo Kuala Lumpuru. I pro vydávání omezeného počtu víz by mohlo být nutné konzuláty těchto členských států posílit (prostory, personál, IT vybavení).

Komise má tedy za to, že je vysoce nepravděpodobné, že by členské státy byly schopny zpracovat zvýšený počet žádostí o víza v souladu s vízovým kodexem do 90 dnů od vstupu aktu v přenesené pravomoci v platnost. Žadatelé by museli na schůzky a na zpracování svých žádostí o víza dlouho čekat. Úsilí a dodatečné náklady spojené s cestou na nejbližší konzulát nebo k externímu poskytovateli služeb příslušného členského státu za účelem podání žádosti navíc představují důležitý faktor, který by mohl vést k tomu, že by si mnozí žadatelé zvolili cíl cesty mimo EU. Například ve Spojených státech se konzuláty koncentrují na východním pobřeží a v Kalifornii. V tomto kontextu lze důvodně očekávat, že pozastavení osvobození od vízové povinnosti by způsobilo pokles počtu cestujících z Kanady a USA (a rovněž z Bruneje), což by vedlo k značným hospodářským ztrátám pro EU.

c)Hospodářské dopady

Vedle dopadu na občany EU a obtíží při provádění by měly být zohledněny též významné dopady v řadě oblastí politik a odvětví.

V odvětví cestovního ruchu by mohli návštěvníci ze Severní Ameriky snadno vyměnit Evropskou unii za jiné destinace. Rezervace se často provádějí krátce před zamýšlenou cestou, a proto je pravděpodobné, že z obav, že jim víza nebudou vydána včas, by si potenciální návštěvníci neobjednávali cesty do Evropy. Potenciální pokles počtu turistů z USA/Kanady cestujících do EU o 5 % – což se považuje za konzervativní odhad – by představoval pro odvětví cestovního ruchu v EU ztrátu 1,8 miliardy EUR 26 . Pozastavení osvobození od vízové povinnosti by evidentně vedlo také k významné ztrátě pro letecké odvětví, včetně velkých evropských leteckých společností a evropských uzlových letišť. Pokud jde o příjmy z cestovního ruchu, lze předpokládat, že nejvíce dotčenými členskými státy, kde by se projevila největší část hospodářských ztrát (a také nákladů na provedení), by byly Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Řecko a Nizozemsko. Negativní dopady by navíc rovněž pocítila odvětví cestovního ruchu pěti členských států, jejichž státní příslušníci stále potřebují k návštěvě Kanady nebo Spojených států víza.

Brunej je konstruktivním partnerem na mezinárodních fórech. Vyjednávání dohody o partnerství a spolupráci úspěšně postupuje. Ačkoliv počet obyvatel je malý, Brunej patří mezi nejbohatší země světa. Má otevřenou ekonomiku a silně závisí na mezinárodním obchodu, přičemž obchodní bilance EU-Brunej je pro EU vysoce pozitivní. Pozastavení osvobození od vízové povinnosti by v případě Bruneje pravděpodobně také mělo negativní dopad na cestovní ruch i obchodní vazby.

d)Dopady na vnější vztahy

Pokud jde o vnější vztahy (včetně obchodu), i zde by byl dopad značný. Rok 2016 je pro vztahy mezi EU a Kanadou velmi významným rokem, neboť se připomíná 40. výročí vzájemné formální spolupráce. EU má zájem tuto dnes již vynikající spolupráci s Kanadou dále posílit, zejména v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti a prostřednictvím rychlého podepsání a provedení Dohody o strategickém partnerství (SPA) a Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA). Příští summit EU-Kanada na podzim 2016 by měl podpisem obou dohod otevřít ve vztazích mezi EU a Kanadou novou a aktivnější kapitolu. Dočasné pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro kanadské občany by mělo na celkově pozitivní atmosféru spolupráce velmi negativní dopad a mohlo by ohrozit hladké dokončení těchto důležitých dohod.

Hloubka a šířka strategického partnerství mezi EU a USA nemá obdoby. Je založeno na pevném základu společných hodnot a prosperuje již více než šest desetiletí. EU a USA mají dohromady nejrozsáhlejší bilaterální vztahy v oblasti obchodu a investic na světě a proces vyjednávání Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) se ocitl v klíčové fázi, která by mohla být dočasným pozastavením osvobození od vízové povinnosti ohrožena. EU a USA denně bok po boku pracují na budování bezpečnějšího, demokratického a prosperujícího světa. Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, která zajišťuje bezpečnost občanů a současně usnadňuje mobilitu, byla vždy vysokou prioritou na obou stranách Atlantiku. Obecně lze očekávat, že pozastavení by mělo nepříznivý dopad na transatlantickou spolupráci, která je klíčová pro pohodu a bezpečí lidí na obou kontinentech, a to v době, kdy je zintenzivnění společného úsilí důležitější než kdy jindy.

Dopad na naše vnější vztahy se dvěma strategickými partnery v roce, kdy se důležité obchodní dohody nacházejí v klíčové fázi nebo by měly být dokončeny, by proto byl značný.

V.    Závěr

Komise vítá dosažení plné vzájemnosti při osvobození od vízové povinnosti s Japonskem.

Komise konstatuje, že s Brunejí sice nebylo dosaženo plné vzájemnosti při osvobození od vízové povinnosti, ale na základě nedávných kontaktů Komise očekává, že jí bude dosaženo spolu s oficiálním oznámením do konce dubna 2016.

Pokud jde o Kanadu a USA, Komise konstatuje, že plné vzájemnosti při osvobození od vízové povinnosti nebylo dosud dosaženo. Komise proto bude o plnou vzájemnost v oblasti víz ve vztazích s těmito dvěma zeměmi dále usilovat. Komise vyzývá Kanadu a USA, aby svůj závazek projevily zavedením konkrétních opatření k dosažení plné vzájemnosti týkající se víz pro všech 28 členských států Evropské unie.

Pokud jde o současný mechanismus vzájemnosti, Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby naléhavě zahájily diskuse a zaujaly postoj ohledně nejvhodnější cesty kupředu s ohledem na hodnocení obsažené v tomto sdělení. Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby Komisi informovaly o svých postojích nejpozději do 12. července 2016.

(1)

Proto se v tomto sdělení, není-li uvedeno jinak, „členskými státy“ rozumí všechny členské státy EU – s výjimkou Spojeného království a Irska – a dále přidružené země Schengenu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko).

(2)

C(2015) 7455 final ze dne 5. listopadu 2015.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1289/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 347, 11.12.2013, s. 74.

(4)

Komise zveřejnila oznámení o neuplatňování vzájemnosti dne 12. dubna 2014 (Úř. věst. C 111, 12.4.2014, s.1). Pět členských států (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Polsko a Rumunsko) oznámilo neuplatňování vzájemnosti ve vztahu k pěti zemím: Austrálie, Brunej Darussalam, Kanada, Japonsko a Spojené státy americké.

(5)

Ustanovení čl. 1 odst. 4 písm. b).

(6)

C(2014) 7218 final ze dne 10. října 2014, C(2015) 2575 final ze dne 22. dubna 2015 a C(2015) 7455 final ze dne 5. listopadu 2015.

(7)

Řídí se čl. 1 odst. 4 písm. f) nařízení.

(8)

Článek 4 nařízení, který umožňuje členským státům osvobodit od vízové povinnosti některé kategorie osob, například držitele diplomatických pasů nebo členy civilních leteckých a námořních posádek, nadále platí.

(9)

Ustanovení čl. 4b odst. 3.

(10)

Dohoda o výměně informací zjištěných v rámci šetření týkajících se osob podezřelých z terorismu; Dohoda o posílení spolupráce a předcházení závažné trestné činnosti a boji proti ní.

(11)

Cestujícím do Libye, Somálska a Jemenu mohou být jejich povolení ESTA zrušena v místě vstupu, přičemž jim vstup do USA může být povolen. Od dubna budou informace o předchozích cestách do těchto zemí součástí dotazníku ESTA. Občané zemí programu zrušení vízové povinnosti s dvojí státní příslušností, kteří jsou státními příslušníky Libye, Somálska a Jemenu, jsou v současné době nadále způsobilí cestovat s ESTA.

(12)

Např. na kongresovém blogu Congress Blog of the Hill byl dne 14. prosince 2015 zveřejněn komentář podepsaný vedoucím Delegace EU ve Washingtonu a velvyslanci všech členských států EU v USA ( http://thehill.com/blogs/congress-blog/foreign-policy/262999-what-the-visa-waiver-program-means-to-europe ).

(13)

  http://www.state.gov/r/pa/prs/ps/2016/01/251577.htm

(14)

Zástupci mezinárodních organizací a humanitárních nevládních organizací cestující služebně, novináři a určité skupiny podnikatelů.

(15)

  https://www.congress.gov/bill/114th-congress/house-bill/1401  

(16)

  https://www.congress.gov/bill/114th-congress/house-bill/4380/text  

(17)

  http://ec.europa.eu/smart-regulation/guidelines/tool_5_en.htm

(18)

Viz poznámku pod čarou 1.

(19)

  https://www.uscis.gov/iframe/ilink/docView/SLB/HTML/SLB/0-0-0-1/0-0-0-29/0-0-0-4391.html .

(20)

  http://www.e-unwto.org/toc/unwtotfb/current

(21)

  http://travel.trade.gov/outreachpages/inbound.general_information.inbound_overview.asp

(22)

Doklad 6 konečného pravidla (Final Rule) ESTA, s. 32289 (k dispozici zde: https://www.gpo.gov/fdsys/pkg/FR-2015-06-08/pdf/2015-13919.pdf ).

(23)

Ve srovnání s tím platí občané cestující do USA bezvízově v současné době 14 USD za ESTA (platné dva roky).

(24)

Ve srovnání s tím platí občané cestující do Kanady bezvízově 7 CAD za eTA (platné až pět let).

(25)

Při zohlednění poplatku za víza ve výši 100 CAD a za předpokladu, že výši nepřímých nákladů lze považovat za obdobnou jako u žádostí o víza do USA.

(26)

Tento odhad vychází z průzkumu z roku 2013 o potenciálním dopadu usnadnění vízového styku na šest jiných velkých cílových trhů. Podle tohoto průzkumu cestovní agentury odhadovaly, že by prodaly nejméně o 20 % zájezdů více, kdyby cestování do schengenského prostoru bylo bezvízové. Vízová povinnost pro občany Kanady/USA by měla opačný efekt, ale v menším měřítku.

( http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=7005&lang=en )