30.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 207/87

1.

poukazuje na to, že základní přístup k širokopásmovému připojení je ponejprv považován za univerzální službu. Evropští občané mají právo na přístup k funkčním internetovým službám za dostupné ceny, jež jim umožňují plně se zapojit do digitální ekonomiky a společnosti, a to na celém území Evropské unie. Jedná se o velice důležitý krok na cestě k digitálnímu začlenění, i s ohledem na nezbytnost speciálních tarifů či na vydávání poukázek občanům se zvláštními potřebami a také obcím a městům, aby mohly nabízet bezplatné veřejné přístupové body Wi-Fi;

2.

je toho názoru, že zajištění základního přístupu k širokopásmovému připojení představuje cíl obecného zájmu a jeho uznání jako univerzální služby musí doprovázet plné uznání povinností poskytovat univerzální službu. To má prvořadý význam v oblastech, v nichž trh neplní svou funkci a kde jsou zásadně důležité veřejné investice;

3.

je si vědom toho, že od revize regulačního rámce EU pro oblast telekomunikací v roce 2009 nastaly podstatné změny. Tento rámec sice pomohl zaručit v celé EU základní širokopásmové připojení, v mohutné míře se však objevují nové potřeby a vzorce spotřeby a bude tomu tak i v nadcházejících letech. Rozvoj internetu věcí, virtuální a rozšířená realita, cloud computing, správa velkého objemu dat, služby a aplikace ekonomiky sdílení, Průmysl 4.0 – to vše povede k ještě větší poptávce po sítích a připojeních s vysokou kapacitou;

4.

zdůrazňuje, že nyní navrhujeme infrastrukturu, která nám bude sloužit v budoucnu;

5.

zdůrazňuje, že vzhledem k nárůstu spotřeby dat (1) a souběžného přístupu k datům, vzhledem ke směřování k velkým rychlostem odesílání resp. stahování a vzhledem k nutnosti celoplošného a okamžitého přenosu, který bude zároveň probíhat s krátkou odezvou a spolehlivě, bude nezbytné zajistit v celé Evropě sítě s velmi vysokou kapacitou, které budou stále blíže ke koncovým uživatelům. V některých zemích (Japonsko, Korea) je již gigabitové připojení realitou a Evropa by ho měla zajistit v zájmu svého růstu a pracovních míst a své konkurenceschopnosti a vnitřní soudržnosti;

6.

považuje za důležité, aby hospodářské a sociální subjekty (jako jsou školy, vysoké školy, výzkumná střediska a dopravní uzly), poskytovatelé veřejných služeb (například nemocnice a vzdělávací zařízení) a podniky měli k dispozici vysokorychlostní připojení k internetu, které uživatelům umožňuje odesílat a stahovat data při rychlosti nejméně 1 Gb/s;

7.

domnívá se, že všechny domácnosti v EU – ve městech i na venkově – by měly mít internetové připojení s rychlostí stahování minimálně 100 Mb/s, která by se dala zvýšit až na 1 Gb/s;

8.

sdílí názor Komise, že všechny městské oblasti a hlavní pozemní dopravní cesty by měly mít souvislé pokrytí 5G. Schvaluje střednědobý cíl, podle něhož by v roce 2020 mělo být alespoň v jednom velkém městě v každém členském státě EU dostupné připojení 5G jako komerční služba. Evropská komise musí co nejrychleji dokončit chybějící potřebnou standardizaci této nové bezdrátové technologie, aby se zamezilo uplatňování izolovaných řešení. Cíl zavést tuto technologii do roku 2020 je velice ambiciózní i z jiných důvodů – u stávajících sítí 4G, které byly zavedeny teprve nedávno, lze zvýšit rychlost na mnohem více než 1 000 Mb/s a telekomunikační operátoři investovali do jejich zavádění značné prostředky. Je tudíž možné, že zde nebude příliš velká ochota k opětovnému přechodu na novou technologii, jestliže pro to nebudou vytvořeny odpovídající rámcové podmínky;

9.

vítá nový systém poukázek na bezplatné Wi-Fi připojení, zřízení fondu pro širokopásmové připojení ve spolupráci s EIB a záměr navýšit budoucí finanční podporu v rámci finančního plánování po roce 2020 a pokládá to za kroky správným směrem;

10.

je potěšen návrhem Komise, aby byla do konce roku 2016 ve spolupráci s Výborem regionů zřízena participativní širokopásmová platforma, která zajistí vysokou úroveň zapojení veřejných a soukromých subjektů do investic do širokopásmového připojení a jejich spolupráce a rovněž pokrok při provádění vnitrostátních plánů pro širokopásmové připojení. Je připraven rozsáhle a konstruktivně se do zřizování této platformy zapojit;

11.

vybízí k tomu, aby byly schůze této platformy zaměřeny na tato témata: možná politická opatření – je třeba zvážit nejadekvátnější politická opatření s přihlédnutím k různým místním a regionálním pravomocem a ke specifickým potřebám na místní a regionální úrovni; technologické možnosti – je třeba prodiskutovat uplatňování nejvhodnějších technologií pro tyto oblasti; možnosti financování – je třeba zapojit do jednání EIB a posoudit možnou součinnost jednotlivých fondů (Nástroj pro propojení Evropy, EFSI, ESI fondy) a nového systému poukázek, který je navrhován v rámci WiFi4EU; další záležitosti – co se týče opatření pro budování kapacit na místní a regionální úrovni, mapování investic do informačních technologií a širokopásmového připojení a podpory digitálních dovedností a elektronické veřejné správy;

12.

má za to, že nejdůležitějším přínosem širokopásmové platformy by mělo být to, že bude přispívat k rychlejšímu, lepšímu a udržitelnějšímu zavádění vysokorychlostních širokopásmových sítí ve venkovských a řídce osídlených oblastech EU z důvodu jejich závažných strukturálních, hospodářských a sociálních problémů, a tím i ke zmenšování digitální propasti v těchto oblastech;

13.

konstatuje, že tyto plány jsou v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, jelikož se jedná o otázky přesahující působnost jednotlivých členských států, které lze jednotně, náležitě a účinně upravit pouze na úrovni EU;

14.

je si vědom toho, že vytvořit evropský jednotný digitální trh znamená přestat uplatňovat nepružný přístup a digitalizovat vnitřní trh EU. Cílem přezkumu telekomunikačního balíčku je pozvednout evropskou ekonomiku a konkurenceschopnost, motivovat komunity k aktivní účasti na jednotném digitálním trhu a uspokojit rostoucí potřeby Evropanů, pokud jde o připojení k internetu;

15.

poukazuje na to, že označení typu „venkovský“, „odlehlý“, „nejvzdálenější“ a „řídce osídlený“ odrazují soukromé investory od investování do infrastruktury IKT v těchto oblastech. Na rozdíl od městských aglomerací se tyto oblasti potýkají se společnými problémy, pokud jde o zavádění širokopásmového připojení, k nimž patří například strukturálně nižší a roztříštěná poptávka a vyšší jednotkové náklady (tzn. na koncového uživatele) na zavádění a údržbu infrastruktury;

16.

upozorňuje na to, že obzvláště poptávka po připojení k internetu představuje rozhodující podnět pro soukromé investice. V důsledku toho se tržním subjektům nevyplácí investovat do oblastí, v nichž není kvůli hustotě obyvatelstva zaručena poptávka, která by ospravedlňovala náklady na zavádění infrastruktury. V oblastech, v nichž došlo k selhání resp. narušení trhu, připadají veřejným orgánům nejrůznější úkoly. Je totiž doloženo, že místní a regionální orgány v Evropě v souvislosti s iniciativami v oblasti zavádění a modernizace širokopásmových sítí působí jako subjekty poskytující financování a přebírající riziko či jako iniciátoři/zprostředkovatelé;

17.

vyzdvihuje význam zavádění vysokorychlostních širokopásmových sítí příští generace, a to zejména v řídce osídlených oblastech. Je třeba uvítat veškerá regulační opatření a také všechna finanční opatření v tomto směru;

18.

varuje před nadměrnou přetížeností, ke které může vést větší dostupnost vysokokapacitního připojení v oblastech se špičkovými výsledky nebo znalostmi. V těchto oblastech by se soustředila výrobní činnost a přicházelo by do nich více obyvatel, což by mělo na příslušné regiony nepříznivé dopady. V jiných oblastech by naopak došlo k výraznému propadu, především co se týče digitálních inovačních činností a pracovníků v technologických odvětvích. Vysokokapacitní připojení je proto třeba podporovat co nejstejnoměrněji;

19.

poukazuje na to, že pro rozvoj celé EU je důležité vyřešit problém účastnického vedení (tzv. poslední míle – angl. „last mile“) a že je za tímto účelem nutné přijmout flexibilní opatření;

20.

navrhuje, aby byly počínaje příštím programovým obdobím vedle prostředků na rozvoj základní sítě vyčleňovány také prostředky na zavádění přístupových sítí ve venkovských a nejvzdálenějších oblastech;

21.

zdůrazňuje, že ceny připojení poskytují užitečné informace o intenzitě hospodářské soutěže a efektivitě na trzích v oblasti komunikací. Porovnáním těchto cen mohou příslušné subjekty, včetně telekomunikačních operátorů, politických činitelů a spotřebitelů, posoudit pokrok při naplňování svých cílů. Mohlo by být přínosné mít k dispozici ukazatele pro porovnávání cen připojení, jak uvádí OECD ve své zprávě „Measuring the Digital Economy. A New Perspective“ (2);

22.

zdůrazňuje, že při zavádění a plánování sítě je důležité, aby měly veřejné orgány bezprostředně k dispozici bezporuchové připojení k internetu. Pro kvalitu tohoto připojení hraje důležitou roli vedení ze strany státu a konzultace na místní úrovni, aby mohly být co nejoptimálněji investovány prostředky a aby mohl dané služby rychle začít využívat co největší počet uživatelů;

23.

konstatuje, že v zájmu dosažení cílů Evropské unie do roku 2020 týkajících se zavádění a rozšiřování širokopásmových sítí již byly v programovém období 2014–2020 vyčleněny prostředky EU ve výši přibližně 22 miliard EUR na modernizaci stávající širokopásmové infrastruktury resp. na zavádění infrastruktury nové. Prostředky EU mají rozhodující význam nejen proto, že bezprostředně přispívají k financování širokopásmové infrastruktury, ale také kvůli jejich kýženému aktivačnímu účinku, jelikož mají přilákat investice z jiných zdrojů, včetně těch soukromých;

24.

zdůrazňuje, že telekomunikační systémy páté generace (5G) budou v nadcházejícím desetiletí nejdůležitějším stavebním kamenem digitální společnosti. Evropa podnikla významné kroky s cílem vést globální vývoj směrem k této strategické technologii, v jejímž rámci je pro pevnou i bezdrátovou komunikaci využívána stejná infrastruktura, a urychlit tak budoucí propojení společnosti. Tato technologie poskytne nejen jednotlivým uživatelům, ale také propojeným objektům (tzv. internet věcí) téměř univerzální připojení s ultravysokou přenosovou rychlostí. Proto se počítá s tím, že budoucí infrastruktura 5G bude sloužit celé řadě aplikací a odvětví, včetně komerčního využití (například asistované řízení, elektronické zdravotnictví, hospodaření s energií, popřípadě bezpečnostní aplikace atd.);

25.

poukazuje na sdělení o prioritách pro normalizaci IKT (3), které Komise zveřejnila v dubnu a v němž byla navržena konkrétní opatření pro urychlení vypracování společných norem tím, že bude důraz položen na pět prioritních oblastí, mezi něž byly zařazeny i komunikační sítě 5G;

26.

důrazně upozorňuje na to, že je v každém případě nutné zabránit tomu, aby byly v jednotlivých regionech zaváděny normy 5G, které nebudou navzájem kompatibilní;

27.

poukazuje na to, že místní úroveň může přispět k rozvoji sítě a podávání žádostí a může být nápomocna při plánování sítě. Díky tomu budou moci být již při plánování a budování nových sítí 5G zohledněny plány místní úrovně týkající se výstavby nových silnic a umístění jiných infrastruktur;

28.

považuje za důležité poukázat na to, že celounijní zavádění produktů a služeb, které budou založeny na vysokorychlostním síťovém připojení 5G, bude možné pouze za předpokladu, že bude v celé EU k dispozici rychlé internetové připojení. Dále pokládá za důležité vyvarovat se chyb, k nimž došlo při zavádění sítí 4G, a dbát na to, aby se kvalita a rychlost sítí v jednotlivých členských státech EU nijak výrazně nelišila. Síť 5G by měla být v celé EU budována současně a stejným tempem;

29.

vítá iniciativu, jejímž cílem je umožnit všem zainteresovaným místním orgánům, aby občanům bezplatně nabízely vysoce kvalitní připojení Wi-Fi, a sice uvnitř a v blízkosti veřejných budov, v parcích, na veřejných prostranstvích atd. V EU je ještě mnoho míst, v nichž dostatečné internetové připojení není k dispozici, a stejně tak jsou zde občané, kteří si internetové připojení nemohou dovolit. Díky tomuto programu bude možné to napravit;

30.

zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby tento systém zůstal omezen na nové a bezplatné přístupové body Wi-Fi. Je třeba zamezit tomu, aby iniciativy financované z veřejných prostředků konkurovaly existujícím soukromým systémům;

31.

vítá plány Komise týkající se rychlého vytvoření možností pro realizaci iniciativy „WiFi4EU“, v důsledku čehož budou moci místní orgány dle stávajícího plánu předložit příslušné žádosti již začátkem léta 2017;

32.

vítá rychlá opatření v oblasti financování, která zatím v souvislosti s finanční pomocí ze strany EU nebyla využívána a jsou založena na poukázkách veřejného sektoru. Tato opatření se dají rychle provést a přinášejí brzké výsledky a méně byrokracie. Zdůrazňuje však, že možné slabiny systému poukázek (nedostatek transparentnosti, zpoždění či problémy související s vyplacením, rozdílné podmínky pro zadávání zakázek v jednotlivých členských státech) musí být náležitě předběžně zohledněny, aby neodrazovaly podniky od využívání tohoto systému pro projekty;

33.

zdůrazňuje, že při rozdělování finanční pomoci je nutné nalézt metody, které zaručí, aby z iniciativy WiFi4EU měly užitek i menší obce a venkovské oblasti;

34.

zdůrazňuje, že prostředků, které mají být rozděleny, je omezené množství a že Komise usiluje o co nejrychlejší a nejrozsáhlejší realizaci iniciativy WiFi4EU. Z tohoto důvodu by také měly být veřejné orgány co nejdříve informovány o plánovaném programu a příslušných podmínkách;

35.

včasné informování místním orgánům mimoto umožní začít ihned s přípravami, aby bylo možné při zveřejnění výzvy k předkládání návrhů neprodleně zažádat o prostředky a rychle využít dostupné zdroje ve prospěch místního obyvatelstva, dané země a EU obecně;

36.

je toho názoru, že s ohledem na zapojení místních a regionálních orgánů a na podporu výměny informací a osvědčených postupů připadá Výboru regionů bezpochyby rozhodující úloha;

37.

považuje za důležité poukázat na to, že je nutné místním orgánům objasnit, že jsou povinny poskytnout pro budovanou síť Wi-Fi širokopásmové připojení a zajišťovat každodenní údržbu této sítě. Upozorňuje na to, že iniciativa WiFi4EU musí být udržitelná a režijní náklady vznikající místním orgánům v souvislosti s jejím prováděním musejí být nízké;

38.

doporučuje vypracovat pro síť WiFi4EU minimální požadavky. Vypracování jednotných požadavků zamezí tomu, aby byla vybudována síť, která bude založena na zastaralé technologii nebo bude mít problémy s kvalitou. Dále doporučuje vytvořit internetovou stránku iniciativy WiFi4EU, na níž by byly představeny podrobnosti o této iniciativě a jejích lokalitách;

39.

poukazuje na to, že vytvářené sítě musejí být pro uživatele bezpečné, a proto doporučuje, aby byly uplatněny síťové modely po vzoru eduroam (4)/govroam (5). Takovýto model umožňuje uživateli, který je již v síti identifikován, celoevropský roaming, přičemž k identifikaci uživatelů lze využít řešení eIDAS (6);

40.

vzhledem k nutnosti zaručit uživatelskou vstřícnost pokládá za vhodné, aby nebyl používán captive portal a aby se popřípadě až po identifikaci uživatele otevřela landing page. Koncový uživatel tak bude moci síť využívat snáze a rychleji. Na landing page, která se zobrazí po identifikaci, se mohou uživatelé případně dozvědět o službách, které místní orgány nabízejí, a získat stručné informace o cílech iniciativy WiFi4EU;

41.

zdůrazňuje, že je třeba vystříhat se zjišťování údajů od uživatelů, jelikož je to uživatelům nepříjemné a může to v nich vyvolat neodůvodněné obavy, že budou tyto údaje použity k zasílání reklamních e-mailů a pro jiné nežádoucí účely. Proto vítá skutečnost, že poskytování osobních údajů je uvedeno mezi kritérii, které by znemožňovaly, aby bylo místní bezdrátové připojení považováno za bezplatné;

42.

je potěšen tím, že má být u sítě WiFi4EU neustále monitorována kvalita a výsledky tohoto monitorování mají být zveřejňovány;

43.

připisuje zásadní význam propojení celé Evropy v rámci WiFi4EU (SSID), což by jednak bylo dobrou reklamou pro iniciativu EU týkající se zavádění bezplatných sítí Wi-Fi, jednak by to představovalo obchodní značku celoevropského rychlého a bezpečného připojení Wi-Fi. Aby se rozšířila působnost této iniciativy, měla by existovat možnost zahrnout do této společné značky na vlastní žádost také podobné stávající systémy, které splňují minimální technické požadavky a veškerá další kritéria iniciativy WiFi4EU, ale neobdržely finanční pomoc.