28.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 487/86

Zpravodaj:

Antonio LONGO

1.1.

EHSV schvaluje a podporuje strategické rozhodnutí Komise ohledně evropského cloud computingu, otevřeného a určeného vědě, v rámci intenzivního politického a ekonomického úsilí o digitální inovace. Výbor již od roku 2011 předkládal Komisi opakovaně řadu doporučení, jak za pomoci předních podniků umístit Evropu do čela tohoto slibného odvětví.

1.2.

Podle EHSV je to absolutní priorita se strategickým významem jak z hlediska napravení technologického zaostávání, tak i hospodářského, sociálního a kulturního vývoje společnosti.

1.3.

EHSV navrhuje, aby byl evropský cloud dostupný všem občanům a podnikům. Především požaduje, aby byly objasněny a upřesněny lhůty a způsoby rozšiřování základny uživatelů, které byly přislíbeny inovativním malým a středním podnikům a průmyslovým subjektům.

1.4.

EHSV se ztotožňuje s analýzou Komise, pokud jde o kritické body, které Evropě brání využívat potenciálu dat, zejména v souvislosti s nedostatečnou interoperabilitou, roztříštěností struktur a jejich uzavřením vůči dalším příspěvkům a výměnám. Ve sdělení se uvádějí pozitivní opatření, jejichž účelem je překlenout rozdíly v podmínkách v jednotlivých zemích, které brání uskutečnění opravdového jednotného evropského digitálního trhu, spolu s opatřeními zaměřenými na rozšíření přístupu a posílení důvěry mezi veřejným sektorem a akademickými kruhy, které jsou často od sebe odříznuté a vzájemně nekomunikují.

1.5.

EHSV požaduje provádět integrační opatření tak, aby byla díky mechanismům integrace mezi akademickými infrastrukturami, výzkumnými středisky a veřejnými institucemi a na základě přehodnocení struktury pobídek podpořena změna mentality vědecké obce s cílem umožnit větší sdílení dat. Vědecké obce, v nichž je sdílení dat již celkem běžné, by pak měly být povzbuzeny, aby hrály klíčovou úlohu při určení detailů otevřených dat.

1.6.

EHSV doporučuje, aby bylo lépe vysvětleno, jaká bude interakce mezi evropskou datovou infrastrukturou, která by měla stimulovat i podporu, rozvoj a zavádění vysoce výkonných superpočítačů, a ohlášenou stěžejní iniciativou pro posílení kvantových informačních technologií.

1.7.

EHSV navrhuje, aby o tomto rozhodujícím správním aspektu i o postupném otevírání pro všechny a o způsobech používání a uchovávání dat Komise zahájila rozsáhlou konzultaci, do níž bude přímo zapojena vědecká obec a organizace zastupující zájmy občanů.

1.8.

EHSV doporučuje, aby dodávky hardwaru a softwaru nezbytného pro evropský cloud byly pořízeny v Evropě, a požaduje vyjasnit otázku finančních zdrojů pocházejících z různých rámcových programů, strukturálních fondů, Nástroje pro propojení Evropy a Evropského fondu pro strategické investice.

1.9.

EHSV navrhuje, aby Komise po dohodě s členskými státy zahájila rozsáhlý program rozvoje a využívání nových kvalifikovaných profesí, který byl poskytl nové příležitosti zaměstnání pro kvalifikované pracovníky a podpořil „návrat“ mladých vědeckých pracovníků, kteří pracují v jiných zemích, do EU.

1.10.

Má-li být podnikům a občanům poskytnut jasný a spolehlivý právní rámec pro tak strategické, ale i složité a stále se vyvíjející odvětví, jakým je digitální oblast, navrhuje EHSV zřídit „jednotný portál digitální Evropy“, jehož prostřednictvím budou mít občané a podniky snadný přístup ke stávajícím dokumentům EU.

1.11.

EHSV v neposlední řadě konstatuje, že ke skutečné digitální revoluci jsou nezbytné vzdělávání a odborná příprava všech věkových skupin evropské populace ve všech fázích výdělečné činnosti i mimo ni. EHSV připomíná především nutnost investovat do technologického vzdělávání žen a do jejich umísťování na odpovědné pozice s rozhodovací pravomocí.

2.1.

Komise vypracovala řadu pokynů, které mají být základem evropské iniciativy otevřeného cloud computingu určeného vědeckému světu, a zveřejnila návrh, který vzhledem k rozvoji tzv. dat velkého objemu pojímá cloud jako nástroj, jenž je schopen plně využívat velkého množství dat vyprodukovaných veřejnými a soukromými subjekty. Má se za to, že schopnost využívat data velkého objemu má vliv na globální ekonomiku a nabízí příležitosti k velkým inovacím v průmyslu i společnosti a vytváření nových finančních služeb a produktů.

2.2.

Návrh je součástí prvního balíčku pro průmysl v rámci strategie pro jednotný digitální trh, který byl oznámen dne 19. dubna 2016, má pevný finanční plán ve výši 50 miliard EUR, je zaměřen na skutečnou „cestu k digitalizaci evropského průmyslu“ a stanoví „soubor opatření, která podporují a propojují vnitrostátní iniciativy v oblasti digitalizace průmyslu a souvisejících služeb ve všech odvětvích a prostřednictvím strategických partnerství a sítí podněcují investice“.

2.3.

Iniciativa týkající se cloudu patří k nejdůležitějším závazkům, díky nimž by se Evropa „měla stát celosvětovou vedoucí silou v oblasti ekonomiky založené na datech“. Podle Carlose Moedase, komisař pro výzkum, vědu a inovace, je toto rozhodnutí rovněž odpovědí na „volání vědecké obce, která žádala infrastrukturu pro otevřenou vědu. (…) Přínosy otevřených dat pro evropskou vědu, ekonomiku i společnost budou ohromné.“

2.4.

Podle názoru Komise musí Evropa odpovědět na čtyři otázky:

2.5.

Nástrojem, který Komise určila, je vytvoření tzv. evropského cloudu pro otevřenou vědu , tj. důvěryhodného a otevřeného prostředí k ukládání, sdílení a opětovnému využívání vědeckých dat a výsledků. Tento důležitý nástroj zaměřený na rozvoj superpočítačové kapacity, připojení a cloudových řešení s velmi vysokou kapacitou by využíval evropskou datovou infrastrukturu a propojil by nejdříve vědeckou obec a později veřejný sektor a průmysl. To vše vyžaduje spolupráci otevřenou všem, kteří budou mít zájem o využití datové revoluce v Evropě.

2.6.

Komise uvádí, že iniciativu doplní jednak další opatření v rámci strategie jednotného digitálního trhu, která se budou zabývat smlouvami o cloudových službách pro uživatele z řad podniků a přechody mezi poskytovateli cloudových služeb, jednak iniciativa týkající se volného toku dat.

2.7.

Komise uvádí pět důvodů, proč Evropa plně nevyužívá potenciálu dat:

2.8.

Evropský cloud pro otevřenou vědu by měl zajistit, aby Evropa získala v celosvětovém měřítku vůdčí postavení v oblasti infrastruktur pro vědecká data, a nabídnout 1,7 milionu evropských výzkumných pracovníků a 70 milionům odborníků virtuální prostředí se službami, které budou bezplatné. Za vývojem tohoto nástroje by stála vědecká obec a výhledově by byl určen i ke vzdělávání a odborné přípravě. Definování uznávaných standardů by umožnilo vytvořit datové prostředí bezpečné pro uživatele.

2.9.

Komise vychází z již existujících infrastruktur a využívá i již stanovená opatření, jako je například otevřený přístup k vědeckým publikacím a datům v programu Horizont 2020. O řízení evropského cloudu pro otevřenou vědu se rozhodne po dokončení řádné přípravy, která v tuto chvíli již probíhá.

2.10.

Ve sdělení se uvádění následující konkrétní opatření stanovená pro uskutečnění cloudu:

2.11.

Komise stanoví rovněž vytvoření evropské datové infrastruktury s integrovanou kapacitou vysoce výkonné výpočetní techniky na světové úrovni, kterou Evropa potřebuje. Ta má být vytvořena do roku 2022 na úrovni exa-kapacity a umožnila by Evropě zařadit se mezi tři nejvýkonnější mocnosti na světě.

2.12.

Komise má za to, že evropská datová infrastruktura přispěje rovněž k digitalizaci průmyslu, k podpoře inovací v průmyslu a k vývoji evropských platforem pro nové strategické aplikace.

2.12.1.

Opatření se budou provádět od roku 2016 do roku 2020.

2.13.

Komise ve sdělení ohlašuje i stěžejní iniciativu zaměřenou na podporu výzkumu a vývoje kvantových technologií.

2.14.

Komise v neposlední řadě zamýšlí rozšiřovat přístup a budovat důvěru mezi veřejným sektorem a akademickou sférou tím, že evropský cloud otevře veřejnému sektoru.

2.15.

Uživatelská základna by se následně rozšířila o veřejné služby, inovativní malé a střední podniky a průmyslové subjekty. Při rozšíření této iniciativy o veřejné služby se bude vycházet z existujících osvědčených příkladů, jakým je směrnice INSPIRE o prostorových informacích či síť pro elektronické zdravotnictví. Při rozšíření na průmysl se bude vycházet z běžných příkladů poskytování klíčových vědeckých infrastruktur, jako je Helix-Nebula, EBI-EMBL a PRACE. U malých a středních podniků by dalším krokem mohla být účast coby dodavatelů inovativních řešení pro EOSC, jako je tomu již v případě programu Horizont 2020.

2.16.

Komise předpokládá různé zdroje financování:

2.16.1.

Počáteční odhad potřebných dodatečných investic ze strany veřejného a soukromého sektoru byl vyčíslen na 4,7 miliardy EUR během pěti let.

2.17.

Iniciativa bude časem sama vytvářet výnosy, a to jakmile ji začne využívat vědecká obec, inovativní začínající podniky a subjekty veřejného sektoru.

3.1.

EHSV rozhodně souhlasí s rozhodnutím Komise přijmout politický a hospodářský závazek v oblasti digitálních inovací, zejména pokud jde o volbu evropského cloud computingu.

3.1.1.

Strategie Komise je velmi ambiciózní. Třebaže je velmi složitá, politické cíle jsou v ní vytyčeny jasně. Slabé stránky Evropy a výzvy, jimž čelí v oblasti vytváření služeb pro využívání dat velkého objemu pocházejících z vědy a veřejných služeb, jsou přesně popsány. To by mělo být východiskem veškeré práce, která musí být v nadcházejících letech učiněna.

3.2.

Výbor již od roku 2011 (1) několikrát předložil Komisi řadu doporučení, „aby se v této slibné oblasti dostala na špičkovou úroveň a využila k tomu podniků, jež mají vedoucí postavení“.

3.3.

Je však třeba rovněž podotknout, že EHSV navrhoval evropský cloud pro všechny občany a podniky. Název sdělení navíc může čtenáře uvést v omyl, neboť neupřesňuje, že cloud je určen pouze vědecké obci.

3.4.

EHSV vítá rozhodnutí Komise a vyzdvihuje strategický význam jejích voleb, jak pokud se jedná o napravení technologického zaostávání Evropy, tak pokud se jedná o hospodářský, sociální a kulturní pokrok evropské společnosti. Cloud pro vědu také splňuje požadavek vědecké obce na přístup k datům z veřejného výzkumu a jejich sdílení.

3.5.

EHSV se ztotožňuje s analýzou Komise, pokud jde o kritické body, které Evropě brání využívat potenciálu dat, zejména v souvislosti s nedostatečnou interoperabilitou, roztříštěností struktur a jejich uzavřením vůči dalším příspěvkům a výměnám. EHSV kromě toho konstatuje, že je nezbytné vzdělávání a odborná příprava všech věkových skupin evropské populace ve všech fázích výdělečné činnosti i mimo ni (2). EHSV klade důraz především na nutnost investovat do technologického vzdělávání žen a do jejich přístupu k odpovědným a vedoucím pozicím.

3.6.

EHSV souhlasí s cíli a opatřeními uvedenými ve sdělení, jejichž účelem je překlenout rozdíly v podmínkách v jednotlivých zemích, které brání uskutečnění opravdového jednotného evropského digitálního trhu. Dále je třeba vzít v úvahu to, že v současné době se obecně upouští od ukládání osobních a pracovních údajů na vlastním počítači a upřednostňuje se využívání veřejných či komerčních cloudů. Iniciativa pro cloud tedy směřuje správným směrem.

3.7.

Pozitivní je rovněž úsilí Komise přijmout opatření zaměřená na rozšíření přístupu a společné posílení důvěry mezi veřejným sektorem a akademickými kruhy, které jsou často od sebe odříznuté a vzájemně nekomunikují.

4.1.

Existuje několik aspektů, které je třeba více upřesnit. Zdá se, že plán Komise je velmi komplexní, pokud jde o cíle, ale zároveň v některých zásadních bodech obecný.

4.2.

EHSV v prvé řadě doporučuje, aby dodávky hardwaru a softwaru nezbytného pro evropský cloud byly pořízeny v Evropě. Softwarová řešení jsou v Evropě velmi vyspělá, takže by mělo být možné zabránit technologické závislosti na jiných částech světa. Co se týče hardwaru, pozitivní je předpoklad, že nejméně každý druhý superpočítač na úrovni exa-kapacity bude evropský.

4.3.

EHSV vyjadřuje znepokojení i pokud jde o finanční prostředky a kvalifikované pracovníky nezbytné pro uskutečnění a rozvoj cloudu. V zájmu plného využití možností dat velkého objemu v oblasti hospodářského růstu a zaměstnanosti v Evropě bude zásadní, aby byly k dispozici lidské zdroje vybavené odpovídajícími dovednostmi. Výbor také naléhá na Komisi, aby pečlivě zohlednila jak přeshraniční cloudové systémy v konkrétních vědeckých obcích, které již existují a řádně fungují, tak činnosti v jednotlivých státech zaměřené na dosažení téhož cíle.

4.3.1.

EHSV sice hodnotí kladně náplň programu Horizont 2020 a financování projektu EDISON, který urychlí proces zavádění profese „odborník na data“, nicméně doufá, že Komise po dohodě s členskými státy zahájí rozsáhlý program rozvoje nových vysoce odborných profesí, který podpoří vytváření kvalifikovaných pracovních míst a „návrat“ mladých vědeckých pracovníků, kteří pracují v jiných zemích, do EU. Velmi potřební jsou zejména „správci dat“, kteří budou schopni pomáhat vědcům, danému odvětví a orgánům veřejné správy co nejlépe využívat a sdílet shromážděné údaje. Tato opatření ze strany Komise jsou nesmírně naléhavá a musí být zaměřena rovněž na opětovné poskytnutí pracovních příležitostí.

4.4.

Kromě toho není zcela zřejmá interakce mezi evropskou datovou infrastrukturou, která by měla stimulovat i podporu, rozvoj a zavádění vysoce výkonných superpočítačů, a stěžejní iniciativou, jež má podpořit posilování kvantových informačních technologií. Obě iniciativy se vzájemně doplňují, ale také se liší. Zatímco se očekává, že superpočítače na úrovni exa-kapacity by měly být zavedeny do roku 2018, na strategii kvantové technologie se stále ještě pracuje a je to dlouhodobá záležitost.

4.5.

Sdělení je velmi obecné i tam, kde předpokládá mechanismy přirozené integrace mezi akademickými infrastrukturami, výzkumnými středisky a veřejnými institucemi s pomocí evropského cloudu pro otevřenou vědu a evropské datové infrastruktury. Tato strategie nebude úspěšná, pokud se jí nepřizpůsobí všechny zainteresované strany. Nezbytným krokem k rozvoji cloud computingu pro otevřenou vědu je zvýšení povědomí o pobídkách pro akademický svět, průmysl a veřejné služby ke sdílení dat a změna struktury těchto pobídek. Pro určení detailů otevřených dat postupem zdola nahoru by mohly být velmi důležité zejména vědecké obce, v nichž je sdílení dat již celkem běžné, jako tomu je například v mnoha oblastech výzkumu.

4.5.1.

EHSV oceňuje, že se Komise rozhodla uplatňovat od roku 2017 ve všech nových projektech programu Horizont 2020 jako standardní volbu data z otevřeného výzkumu. Vyzývá Komisi, aby přezkoumala doporučení o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání z roku 2012.

4.6.

Kromě toho je třeba upřesnit mechanismy rozšiřování základny uživatelů, které byly přislíbeny inovativním malým a středním podnikům a průmyslovým subjektům, za pomoci špičkových datových a softwarových středisek a inovačních seskupení pro poskytování datových služeb malým a středním podnikům.

4.7.

EHSV požaduje lepší strukturování správy cloudu, o níž bude podle Komise rozhodnuto po ukončení důkladného přípravného procesu, který již probíhá. Vědecká obec, podniky a občané mají právo se na této správě podílet a Komise má povinnost určit, jak a do jaké míry. Užitečným nástrojem může být využívání politické platformy pro otevřenou vědu.

4.8.

EHSV navrhuje, aby o otázkách, jako je řízení, postupné otevření pro všechny a způsob používání a uchovávání dat, byla zahájena rozsáhlá konzultace, do níž bude přímo zapojena vědecká obec a organizace zastupující zájmy občanů.

4.9.

Komise musí poskytnout podrobnější informace zejména o administrativní platformě pro řízení cloudu.

4.10.

Co se týče financování, EHSV se vzhledem k velkému množství států, v nichž by se evropská iniciativa měla uskutečnit, ale i vzhledem k malému hospodářskému růstu v Evropě, který velmi ztěžuje soukromé investice do evropské iniciativy, jež by měla de facto pouze nepřímý a sekundární dopad na průmysl a malé a střední podniky, domnívá, že je pro Evropu naprostou prioritou.

4.11.

Z pozitivních účinků cloudu a datové infrastruktury by totiž podniky měly prospěch až po jejich zavedení v souladu se společnými technickými normami, které je teprve třeba vypracovat, a v rámci právních předpisů upravujících soukromí, kybernetickou bezpečnost a duševní vlastnictví, jež dosud nebyly ani konsolidovány na evropské úrovni, ani provedeny v členských státech.

4.12.

V tomto ohledu EHSV navrhuje zřídit „jednotný portál digitální Evropy“, který občanům a podnikům usnadní přístup ke stávajícím dokumentům EU.