DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.  SOUVISLOSTI NÁVRHU

· Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská unie usiluje o stále užší vztahy s Ukrajinou. Nemá jít o pouhou dvoustrannou spolupráci, nýbrž o postupné politické přidružování a hospodářskou integraci. Ukrajina je důležitou zemí pro evropskou politiku sousedství i pro Východní partnerství. V roce 1998 podepsala EU s Ukrajinou Dohodu o partnerství a spolupráci, která tvoří rámec spolupráce ve všech klíčových oblastech reforem a je i nadále právním základem vztahů mezi EU a Ukrajinou. Vztahy byly dále posíleny v listopadu 2009, kdy ukrajinská vláda přijala program přidružení EU-Ukrajina, který byl aktualizován v roce 2011 (a podpořen na zasedání Rady pro spolupráci EU-Ukrajina v červnu 2013). Dne 21. března a 27. června 2014 podepsaly EU a Ukrajina dohodu o přidružení, která vytvoří hluboké politické přidružení a hospodářskou integraci mezi EU a Ukrajinou. Vztahuje se na širokou škálu oblastí, jako jsou spravedlnost, obchod a spolupráce v různých odvětvích včetně energetiky, dopravy a životního prostředí, a stanoví podrobné závazky a lhůty, které kladou nároky na obě strany.

Ukrajinské hospodářství zažívá hlubokou recesi, která je výsledkem dlouhodobé makroekonomické nerovnováhy a strukturálních problémů. Situace se ještě zhoršila po vypuknutí ozbrojeného konfliktu na východě země. Tento konflikt měl závažný dopad na hospodářství, jelikož došlo ke značným ztrátám výrobní kapacity a omezení důvěry. Po masových veřejných protestech se bývalý prezident Viktor Janukovyč vzdal moci a v únoru 2014 byla na Ukrajině jmenována reformně zaměřená vláda. Byl zahájen ambiciózní makroekonomický ozdravný program zahrnující strukturální reformy, jehož cílem je změnit nefunkční hospodářský model této země a připravit cestu pro dlouhodobý a udržitelný růst. Mezinárodní měnový fond (MMF) podpořil tento program finanční pomocí ve výši 17 miliard USD a významnou podporu poskytli také další mezinárodní dárci.

V návaznosti na politické změny z února 2014 se na Ukrajině konaly svobodné a demokratické prezidentské a parlamentní volby (dne 25. května a 26. října). Kromě toho učinily ukrajinské orgány v roce 2014 důležité kroky v boji s korupcí a pro posílení právního státu. V prosinci 2014 předložila nově vytvořená koaliční vláda ambiciózní akční plán, v němž vytyčila svůj program reforem. Začátkem roku 2015 by na něj měla navázat ucelená národní reformní strategie, v níž budou uvedena opatření ekonomických, politických, soudních a správních reforem na období 2015–2017, jež jsou nezbytná k zajištění střednědobé makroekonomické stability i k provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou.

Reformy ukrajinských orgánů však značně komplikuje ozbrojený konflikt na východě země, přibývající obchodní omezení ze strany Ruska a eskalace sporu o dodávkách plynu mezi těmito dvěma zeměmi. V důsledku toho se hospodářská recese na Ukrajině projevila výrazněji, než mezinárodní dárci původně čekali. Předpokládá se, že krize bude dlouhodobá, protože Ukrajinu čeká v roce 2015 další rok hospodářské recese. Ztráta příjmů z vývozu v důsledku konfliktu na východě a krize důvěry vedly k prudkému snížení hodnoty místní měny a úbytku mezinárodních rezerv. Za současné situace nemá Ukrajina přístup na mezinárodní trhy s dluhopisy a neočekává se, že by ho v krátkodobém horizontu opětovně nabyla. Vznikl proto další podstatný deficit vnějšího financování.

V této souvislosti je zapotřebí další oficiální finanční pomoc k řešení krátkodobých potřeb Ukrajiny v oblasti platební bilance, včetně doplnění mezinárodních rezerv, a na podporu reformního programu zahájeného ukrajinskými orgány, zejména na restrukturalizaci energetického a bankovního sektoru. V neposlední řadě je tato podpora nezbytná k posílení důvěry investorů, která je klíčová pro to, aby se ukrajinské hospodářství nakonec znovu dostalo na cestu udržitelného růstu.

Ukrajinské orgány požádaly EU dne 9. září 2014 o makrofinanční pomoc ve výši 2 miliard EUR. Žádost o makrofinanční pomoc byla znovu vyslovena v dopise ze dne 15. prosince 2014. S přihlédnutím k těmto žádostem a hospodářské situaci na Ukrajině, zejména k tomu, že se objevila významná dodatečná potřeba vnějšího financování, předkládá Evropská komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na udělení makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši maximálně 1,8 miliardy EUR ve formě střednědobých úvěrů.

Navrhovaná makrofinanční pomoc má za cíl pomoci Ukrajině pokrýt část zbývajících dodatečných potřeb vnějšího financování v roce 2015 a na začátku roku 2016 v rámci probíhajícího programu MMF. MMF odhaduje tyto dodatečné potřeby na 15 miliard USD. Pomoc EU by také omezila krátkodobou zranitelnost, pokud jde o platební bilanci a rozpočet, a zároveň by podpořila vládní programy ozdravení a reforem prostřednictvím náležitého souboru doprovodných politických opatření, která budou s ukrajinskými orgány sjednána v memorandu o porozumění (dále jen „memorandum“).

V tomto kontextu se Komise domnívá, že politické a hospodářské podmínky pro operaci makrofinanční pomoci v navrhované výši a podobě jsou splněny.

· Obecné souvislosti

Ukrajina zažívá hlubokou recesi, která je výsledkem dlouhodobých ekonomických a strukturálních problémů. Situaci zhoršuje ozbrojený konflikt ve východní části země, jenž nejenže zničil část ukrajinské výrobní kapacity, ale také významně otřásl důvěrou domácností a podniků. Provádění tolik potřebných politik stabilizace, jež jsou zaměřeny na snížení nerovnovah a zajištění fiskální a vnější udržitelnosti, v uplynulých měsících dále zhoršilo krátkodobé hospodářské vyhlídky. V důsledku toho se v roce 2014 očekává reálné snížení HDP o zhruba 7 %.

Navzdory prudkému hospodářskému poklesu a konzervativní politice centrální banky jsou inflační tlaky nadále vysoké a odrážejí oslabení měny a úpravy regulovaných cen (zejména poplatků za poskytování veřejných služeb). Meziroční inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen se v listopadu zvýšila na 21,8 % a podle očekávání bude v blízké budoucnosti i nadále růst, neboť se začne plně projevovat dopad znehodnocení měny. Od února, kdy hřivna přešla na plovoucí měnový kurz, ztratila vůči americkému dolaru téměř 50 % své hodnoty, což výrazně překračuje původní očekávání. K obzvláště silnému oslabení došlo v srpnu a v září, a centrální banka tak byla nucena provést řadu správních opatření a měnové kontroly. Kromě toho podnikla některé zásahy na devizovém trhu, které úspěšně zajistily dočasnou stabilitu směnného kurzu před říjnovými parlamentními volbami. Zároveň se tato opatření negativně odrazila na podnikatelské činnosti a vedla k rychlému čerpání již tak nízkých mezinárodních rezerv. Po mírném uvolnění správních kontrol měna od listopadu výrazně oslabila.

Slabá hospodářská činnost spojená s vyššími úrokovými výdaji na dluh denominovaný v cizích měnách v důsledku silného znehodnocení měny, jakož i značné ztráty kapacity pro výběr daní ve východní části země vedly navzdory řadě úsporných opatření zavedených ukrajinskými orgány k navýšení rozpočtového schodku za rok 2014[1]. Podle nedávné prognózy ministerstva financí se schodek veřejných financí za celý rok 2014 zvýší na 5,3 % HDP.

Další významnou zátěží pro veřejné finance v roce 2014 byla ropná a plynárenská společnost Naftogaz, jež se octla v nesnázích. Tato společnost má tradičně značné provozní ztráty způsobené jednak správním omezením cen zemního plynu pro domácnosti a komunální veřejné služby, které nutí společnost Naftogaz prodávat plyn za ceny pod úrovní nákladů, a jednak obecnou provozní neefektivitou. V roce 2014 činnost uvedené společnosti nepříznivě ovlivnilo výrazné oslabení hřivny a potřeba pokrýt nedoplatky za plyn Rusku (včetně nedoplatků nahromaděných v roce 2013). V důsledku toho musel stát do listopadu poskytnout společnosti Naftogaz 103 miliard UAH, což představuje 6,8 % předpokládaného HDP. Celkový rozpočtový schodek Ukrajiny v roce 2014, se zahrnutím deficitu společnosti Naftogaz, tak dle projekcí dosáhne téměř 12 % HDP, což představuje zvýšení oproti 6,7 % z roku 2013 i ve srovnání s prognózou MMF z dubna 2014, která počítala s 8,5 %.

Rostoucí schodek rozpočtu a výrazný propad hodnoty místní měny spolu se značným hospodářským poklesem vedly na Ukrajině k prudkému zhoršení ukazatele veřejného dluhu. Na konci října 2014 dosáhl hrubý veřejný dluh 63 % předpokládaného HDP za daný rok, což znamená, že se od konce roku 2013, kdy činil 40,2 % HDP, zvýšil téměř o 23 procentních bodů.

Pokud jde o vnější faktory, depreciace hřivny spolu se slabou domácí poptávkou přispěla k významné korekci běžného účtu. Očekává se, že schodek v roce 2014 klesne na zhruba 4 % HDP z 9,0 % v roce 2013, ačkoli to je způsobeno především silným omezením dovozu[2]. Tuto korekci však doprovázel značný odliv finančních prostředků ze soukromého sektoru způsobený slábnoucí důvěrou v prostředí velké geopolitické nejistoty[3]. Oficiální financování poskytované od května 2014 k vyvážení úniku kapitálu nestačilo. Od května do prosince Ukrajina celkově obdržela hrubé oficiální financování ve výši přibližně 9 miliard USD, z nichž velká část byla použita k pokrytí splatných závazků (viz podpora MMF a jiná dárcovská pomoc do roku 2014).

V souvislosti s prohlubující se hospodářskou recesí a krizí důvěry nestačila ani značná oficiální finanční pomoc poskytnutá Ukrajině v roce 2014 k tomu, aby zastavila pokračující čerpání rezerv. V prvních jedenácti měsících roku se rezervy z úrovně na konci roku 2013 snížily o polovinu na pouhých 10 miliard USD. V prosinci se očekává další významný pokles v důsledku plateb za plyn (zahrnujících i nedoplatky Rusku). V důsledku toho se nyní předpokládá, že hrubé mezinárodní rezervy Ukrajiny poklesnou na konci roku 2014 na 7 miliard USD, neboli jeden měsíc dovozu zboží a služeb odhadovaných v roce 2015.

Dne 30. dubna 2014 schválil MMF dvouletou dohodu o pohotovostním úvěru pro Ukrajinu ve výši 10,976 zvláštních práv čerpání (ZPČ) (17 miliard USD čili 800 % ukrajinské kvóty). Finanční pomoc MMF doplnila významná podpora z jiných úředních a bilaterálních zdrojů pomoci (EU, USA, Japonsko, Kanada). Také další mezinárodní finanční instituce, např. Světová banka, EBRD a EIB, výrazně posílily svou činnost na podporu hospodářské transformace Ukrajiny.

Avšak vzhledem k tomu, že hospodářská recese byla hlubší, než se očekávalo, a že v důsledku krize důvěry došlo k silnému odlivu kapitálu, Ukrajina čelí v roce 2015 a počátkem roku 2016 potřebě značného dodatečného vnějšího financování. Tato potřeba pramení zejména z nutnosti navýšit velmi nízkou úroveň mezinárodních rezerv a kompenzovat značné odtoky soukromého kapitálu. Dodatečná potřeba financování je odhadována na 15 miliard USD. Navrhovaná makrofinanční pomoc by pokryla 16,7 % celkové potřeby dodatečného financování. 

· Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Makrofinanční pomoc byla Ukrajině poskytnuta v rámci tří samostatných rozhodnutí:

· Rozhodnutí Rady 2002/639/ES ze dne 12. července 2002 o poskytnutí dodatečné makrofinanční pomoci Ukrajině[4]

· Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 388/2010/EU ze dne 7. července 2010 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině[5]

· Rozhodnutí Rady 2014/215/EU ze dne 14. dubna 2014 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině[6]

· Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Navrhovaná makrofinanční pomoc je v souladu se závazkem EU podporovat okamžitou ekonomickou a politickou přeměnu Ukrajiny. Odpovídá těmto zásadám: řízení využívání nástroje makrofinanční pomoci s ohledem na jeho výjimečnou povahu, politické podmínky, doplňkovost, podmíněnost a finanční kázeň.

Navrhovaná makrofinanční pomoc je v souladu s cíli evropské politiky sousedství. Přispívá k podpoře cílů Evropské unie v oblasti ekonomické stability a rozvoje na Ukrajině a v zemích východního sousedství obecně. Navrhovaná pomoc podpoří ukrajinské orgány v jejich úsilí o zavedení stabilního makroekonomického rámce a provádění ambiciózního programu strukturálních reforem, a tím pomůže zlepšit účinnost další finanční pomoci EU v této zemi, včetně operací rozpočtové podpory. Navrhovaná makrofinanční pomoc rovněž doplní pomoc poskytnutou jinými multilaterálními a bilaterálními dárci v kontextu hospodářského programu podporovaného z prostředků MMF.

Makrofinanční pomoc ze strany EU by doplnila celkovou částku 1,565 miliardy EUR, která může být v grantech uvolněna v rámci evropského nástroje sousedství, investiční facility sousedství, nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru a v rámci položky rozpočtu EU určené pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku na období 2014–2020, přičemž 370 milionů EUR již bylo v roce 2014 zavázáno. Vzhledem k tomu, že by makrofinanční pomoc EU pobídla ukrajinské orgány, aby přijaly vhodný rámec pro krátkodobé makroekonomické politiky a strukturální reformy, zvýšila by přidanou hodnotu celkového zapojení EU i účinnost intervencí EU, které probíhají v rámci jiných finančních nástrojů, například smlouvy o budování státu a jiných operací rozpočtové podpory.

Ukrajina má významné hospodářské vazby k EU. Unie patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery Ukrajiny a obchod s ní představuje asi jednu třetinu ukrajinského zahraničního obchodu. V roce 2013 činila hodnota dovozu Ukrajiny z EU 23,9 miliardy EUR a hodnota vývozu 18,8 miliardy EUR. Ukrajina je rovněž silně závislá na EU, pokud jde o přímé zahraniční investice a další finanční toky. Dne 27. června 2014 se Ukrajina a EU dohodly na budoucím vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Podpoří se tím další zvýšení objemu dvoustranného obchodu se zbožím a službami a obchodní pravidla a normy Ukrajiny se postupně uvedou do souladu s pravidly EU.

Přeměna Ukrajiny je velmi obtížná a nadále existuje nebezpečí hospodářského kolapsu. Nová vláda se současně veřejně zavázala, že podnikne významné kroky k realizaci politických a hospodářských reforem, jež se budou zakládat na zásadách právního státu a jejichž cílem bude boj proti korupci a posílení institucí a mechanismů. Země rovněž rozvíjí program hospodářských reforem, jež mají položit základy pro udržitelný model růstu. Pokrok při plnění těchto cílů a programu reforem bude mít zásadní význam pro zajištění úspěšné přeměny.

2.  VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

· Konzultace zúčastněných stran

Makrofinanční pomoc se poskytuje jako nedílná součást mezinárodní podpory pro hospodářskou stabilizaci Ukrajiny. Při přípravě tohoto návrhu na poskytnutí makrofinanční pomoci útvary Komise konzultovaly Mezinárodní měnový fond a další mezinárodní partnery, kteří zavádějí rozsáhlé programy financování. Komise byla rovněž v pravidelném kontaktu s ukrajinskými orgány.

· Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise s pomocí externích znalců provedla operační hodnocení ověřující kvalitu a spolehlivost ukrajinských postupů pro schvalování finančních transakcí ve veřejném sektoru a správních postupů a v srpnu 2014 o něm sepsala závěrečnou zprávu.

· Posouzení dopadů

Makrofinanční pomoc spolu s ekonomickým ozdravným programem zahrnujícím reformy, který je s ní spojen, pomůže Ukrajině zmírnit krátkodobé potřeby financování a podpoří politická opatření zaměřená na posílení platební bilance a fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu a podněcování udržitelného růstu. Podpoří reformní úsilí zejména v následujících oblastech: řízení veřejných financí a boj proti korupci; daňová správa; reformy v odvětví energetiky, včetně posílení záchranné sociální sítě, aby se zajistilo cílené zmírňování dopadu probíhajícího rušení dotací na maloobchodní ceny energie; reformy finančního sektoru a opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí.

3.  PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

· Shrnutí navrhovaných opatření

Evropská unie dá Ukrajině k dispozici makrofinanční pomoc v celkové maximální výši 1,8 miliardy EUR, která bude poskytnuta ve formě střednědobých úvěrů. Pomoc přispěje k pokrytí zbývajících ukrajinských potřeb financování z externích zdrojů v letech 2015–16, zjištěných Komisí na základě odhadů MMF.

Pomoc má být vyplacena ve třech úvěrových splátkách. Očekává se, že výplata první splátky proběhne v polovině roku 2015. Druhá splátka by mohla být vyplacena ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015. Třetí a poslední splátka by mohla být dána k dispozici koncem prvního čtvrtletí roku 2016. Za správu pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

Komise a ukrajinské orgány by se dohodly na memorandu o porozumění, v němž by byla stanovena opatření strukturálních reforem související s navrhovanou operací makrofinanční pomoci, včetně aspektů týkajících se načasování a následnosti. Tato opatření podpoří program reforem uskutečňovaný ukrajinskými orgány, včetně příslušných prvků národní reformní strategie na období 2015–2017 zmíněné výše, a provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou a doplní programy dohodnuté s MMF, Světovou bankou a dalšími multilaterálními a bilaterálními dárci. Jak je to v případě makrofinanční pomoci obvyklé, její vyplácení by bylo mimo jiné podmíněno uspokojivým hodnocením v rámci programu MMF a tím, že Ukrajina bude nadále čerpat prostředky z fondů MMF.

Evropská komise bude usilovat o konsenzus s ukrajinskými orgány ohledně očekávané národní reformní strategie, aby se též usnadnilo bezproblémové plnění podmínek, jež budou dohodnuty v memorandu o porozumění uzavřeném pro účely navrhované operace makrofinanční pomoci. Tyto podmínky týkající se politik by měly vyřešit některé zásadní nedostatky nashromážděné v ukrajinském hospodářství v průběhu let. Podmínky by se mohly v zásadě týkat následujících oblastí: řízení veřejných financí a boje proti korupci, daňové správy, reformy v odvětví energetiky, reformy finančního sektoru a opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí.

Rozhodnutí o vyplacení makrofinanční pomoci v plné výši ve formě úvěrů je odůvodněno úrovní rozvoje Ukrajiny (měřenou jejím příjmem na osobu). Je rovněž v souladu s přístupem, jaký k Ukrajině zaujaly Světová banka a MMF.

· Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 212 Smlouvy o fungování EU.

· Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity je dodržena, neboť dosažení cílů obnovení krátkodobé makroekonomické stability na Ukrajině není v moci jednotlivých členských států. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavními důvody jsou omezení v rozpočtech členských států a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost pomoci.

· Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality: omezuje se na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

Jak Komise stanovila na základě odhadů MMF v souvislosti s dohodou o pohotovostním úvěru, odpovídá částka podpory zhruba 16,7 % odhadovaného dodatečného deficitu financování na období roku 2015 až po 1. čtvrtletí 2016. Tento významný závazek je odůvodněn: politickým významem Ukrajiny pro stabilitu v evropském sousedství; politickou integrací země s EU v rámci dohody o přidružení mezi oběma stranami, která prozatímně vstoupila v platnost dne 1. listopadu 2014; stejně jako mimořádně obtížnou situací a odpovídající značnou potřebou finančních prostředků, jíž tento soused EU v současnosti čelí.

· Volba nástrojů

K řešení makroekonomických cílů se nehodí nebo by nepostačovalo projektové financování ani technická pomoc. Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU by bylo rychlé zmírnění vnějšího finančního tlaku a pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, včetně podpory udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu, jakož i vhodného rámce pro strukturální reformy. Tím, že pomůže zavést vhodný komplexní rámec pro makroekonomickou a strukturální politiku, může makrofinanční pomoc zlepšit účinnost opatření financovaných na Ukrajině v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU.

4.  ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Plánovaná pomoc by byla poskytnuta ve formě úvěru a byla by financována prostřednictvím výpůjční operace, kterou Komise provede jménem EU. Rozpočtové náklady pomoci budou odpovídat poskytnutí prostředků (ve výši 9 %) pro Záruční fond pro vnější vztahy EU z rozpočtové položky 01 03 06 („Poskytování prostředků pro záruční fond“). Za předpokladu, že první a druhý úvěr, dohromady ve výši 1,2 miliardy EUR, budou vyplaceny v roce 2015 a třetí úvěr ve výši 600 milionů EUR v roce 2016, budou v souladu s pravidly upravujícími mechanismus záručního fondu prostředky poskytnuty z rozpočtů na roky 2017 (108 milionů EUR) a 2018 (54 milionů EUR). Na základě současných dostupných informací o očekávaných celkových potřebách na dotování záručního fondu bude tento dodatečný dopad na rozpočet financován částečně přerozdělením v orientačním finančním plánování na roky 2017 a 2018 z grantů na makrofinanční pomoc (rozpočtová položka 01 03 02) a částečně využitím nepřidělené rezervy pro závazky v okruhu 4 víceletého finančního rámce. Financování je orientačně rozčleněno takto:

v milionech EUR

|| 2017 || 2018

Dodatečné výdaje: || ||

Poskytování prostředků pro záruční fond v důsledku návrhu (viz legislativní finanční výkaz) || 108 || 54

Zdroje financování: || ||

Makrofinanční pomoc (granty) 01.0302 Rezerva v okruhu 4 || –50 –58 || –40 –14

5.  NEPOVINNÉ PRVKY

· Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh obsahuje ustanovení o skončení platnosti. Navrhovaná makrofinanční pomoc by byla k dispozici po dobu dvou a půl roku od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění v platnost.

2015/0005 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[7],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem[8],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství. Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (dále jen „dohoda o přidružení“), jež zahrnuje i zřízení prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, byla projednávána v letech 2007 až 2011 a parafována v roce 2012. Dohodu o přidružení podepsaly Ukrajina a Unie dne 21. března a 27. června 2014. Od 1. listopadu 2014 jsou důležité části dohody o přidružení prozatímně používány v oblasti dodržování lidských práv, základních svobod a zásad právního státu, politického dialogu a reformy, spravedlnosti, svobody a bezpečnosti a hospodářské a finanční spolupráce.

(2)       Po obnovení ukrajinské ústavy z roku 2004 úspěšně proběhly prezidentské a parlamentní volby, které se konaly ve dnech 25. května 2014 a 26. října 2014. Poté, co byla dne 2. prosince 2014 vytvořena nová vláda, která odrážela výsledek parlamentních voleb, Ukrajina znovu potvrdila svůj závazek podporovat politické a hospodářské reformy v souladu s rámcem stanoveným v dohodě o přidružení a předloženým v akčním plánu obsahujícím zamýšlené reformy.

(3)       Porušení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a výsledný vojenský konflikt měly na Ukrajině negativní dopad na již tak svízelnou hospodářskou a finanční stabilitu. Ukrajina čelí obtížné situaci v oblasti platební bilance a likvidity, která je dána poklesem důvěry a únikem kapitálu, jakož i zhoršování fiskální situace v důsledku přímých rozpočtových nákladů konfliktu, hlubší než očekávané recese a ztráty daňových příjmů z oblastí kontrolovaných separatisty. Ke zhoršování hospodářské situace zároveň přispěly již existující strukturální slabiny a problémy týkající se rozpočtu a vnějšího financování.

(4)       V této souvislosti jsou ukrajinské potřeby vnějšího financování podstatně vyšší, než bylo původně zjištěno, a je proto potřeba dodatečné finanční pomoci od mezinárodních věřitelů a dárců. Mezinárodní měnový fond (MMF) při svém posledním přezkumu programu zjistil velmi významnou potřebu financování nad rámec finančních prostředků, které byly dosud zavázány mezinárodním společenstvím a mezi kterými figuruje makrofinanční pomoc Unie podle rozhodnutí Rady 2002/639/ES[9], rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 388/2010/EU[10] a rozhodnutí Rady 2014/215/EU[11].

(5)       Unie při různých příležitostech vyjadřovala své odhodlání podpořit nové ukrajinské orgány v jejich záměru stabilizovat situaci a pokračovat v provádění reforem. Unie také vyslovila svoji ochotu plně podpořit úsilí mezinárodního společenství a mezinárodních finančních institucí, zejména MMF, pokud jde o balíček mezinárodní pomoci, který má řešit naléhavé potřeby Ukrajiny, za podmínky, že se Ukrajina jasně odhodlá k provádění reforem. Finanční podpora pro Ukrajinu ze strany Unie je v souladu s politikou Unie stanovenou v evropské politice sousedství a ve Východním partnerství. Ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2014 Evropská rada uvádí, že poté, co Komise v prosinci 2014 vyplatila druhou splátku makrofinanční pomoci ve výši 500 milionů EUR, jsou Unie a její členské státy připraveny dále usnadnit a podporovat reformní proces na Ukrajině, společně s dalšími dárci a v souladu s podmínkami MMF.

(6)       Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby, které má příjemce ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí; tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou silná okamžitá ozdravná opatření a opatření strukturálních reforem, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance.

(7)       Dne 30. dubna 2014 ukrajinské orgány a MMF ujednaly dvouletou dohodu o pohotovostním úvěru ve výši 10,976 miliard zvláštních práv čerpání (ZPČ) (přibližně 17,01 miliardy USD, 800 procent kvóty) na podporu ekonomického ozdravného a reformního programu Ukrajiny.

(8)       Dne 5. března 2014 Komise vzhledem k drasticky se zhoršující situaci platební bilance na Ukrajině oznámila balíček podpory, který byl podpořen na mimořádném zasedání Evropské rady dne 6. března 2014. Balíček obsahuje finanční pomoc ve výši 11 miliard EUR na období 2014–2020, v níž je zahrnuto celkem až 1,565 miliardy EUR ve formě grantů mobilizovaných pro stejné období v rámci evropského nástroje sousedství, investiční facility sousedství, nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru a v rámci rozpočtu pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, jakož i makrofinanční pomoc Unie ve výši až 1,61 miliardy EUR na období 2014–2015.

(9)       Vzhledem ke zhoršující se hospodářské situaci a hospodářskému výhledu požádala Ukrajina dne 9. září 2014 Unii o další makrofinanční pomoc. Tato žádost o makrofinanční pomoc byla zopakována v dopise ze dne 15. prosince 2014.

(10)     Vzhledem k tomu, že Ukrajina je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba ji považovat za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(11)     Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Ukrajiny přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými mnohostrannými institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině ze strany Unie (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Ukrajiny o podporu hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a její program strukturálních reforem a doplnila by zdroje dostupné v rámci finančního ujednání s MMF.

(12)     Makrofinanční pomoc Unie by měla Ukrajinu podpořit při obnovování udržitelného stavu, pokud jde o její potřebu finančních prostředků ze zahraničí, a tím přispět k jejímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji v souladu s dohodou o přidružení.

(13)     Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb vnějšího financování Ukrajiny a zohledňuje její schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci byly rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od mnohostranných dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování na Ukrajině a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(14)     Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(15)     Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu provádění makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(16)     Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat odhodlání Ukrajiny sdílet s Unií společné hodnoty, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i odhodlání dodržovat zásady otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(17)     Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly na Ukrajině posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí a prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.

(18)     V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie spojených s makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s pomocí. Kromě toho je třeba ustanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.

(19)     Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady (jako rozpočtového orgánu).

(20)     Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(21)     Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(22)     Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[12].

(23)     Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s ukrajinskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Ukrajině poskytne, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro snížení, zastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.           Unie poskytne Ukrajině makrofinanční pomoc („makrofinanční pomoc Unie“) v maximální výši 1,8 miliardy EUR s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a její obsáhlý program reforem. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Ukrajiny v oblasti platební bilance zjištěných v programu MMF.

2.           Celá částka makrofinanční pomoci Unie se Ukrajině poskytne ve formě úvěrů. Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, aby je mohla dále půjčit Ukrajině. Úvěry mají maximální dobu splatnosti 15 let.

3.           Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Ukrajinou a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovených v dohodě o přidružení mezi EU a Ukrajinou a v programu přidružení EU-Ukrajina, které byly dohodnuty v rámci evropské politiky sousedství. Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a předkládá těmto orgánům včas příslušné dokumenty.

4.           Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dva a půl roku od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.

5.           V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Ukrajiny oproti původním předpokladům podstatně sníží, omezí Komise výši poskytované pomoci nebo její poskytování pozastaví či zruší v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

1.           Podmínkou poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a zaručí dodržování lidských práv.

2.           Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění této podmínky po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.

3.           Odstavce 1 a 2 se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU[13].

Článek 3

1.           Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s ukrajinskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky, jakož i finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění, které bude obsahovat časový rámec pro jejich splnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky uvedené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Ukrajinou za podpory MMF.

2.           Podmínky uvedené v odstavci 1 mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí na Ukrajině, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování politických opatření musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok při plnění těchto cílů.

3.           Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o úvěru uzavřené mezi Komisí a ukrajinskými orgány.

4.           Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále plněny podmínky podle čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Ukrajiny v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.           S výhradou podmínek uvedených v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie úvěrem ve třech splátkách. Výše každé splátky bude stanovena v memorandu o porozumění uvedeném v článku 3.

2.           Na pokrytí makrofinanční pomoci Unie budou v případě potřeby poskytnuty prostředky v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009[14].

3.           Komise rozhodne o uvolnění splátek, pokud budou splněny všechny následující podmínky:

a)      podmínka stanovená v článku 2;

b)      průběžné uspokojivé výsledky při provádění politického programu, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy a podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter; a dále

c)      podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky dohodnuté v memorandu o porozumění budou splněny v určitém časovém rámci.

K čerpání druhé splátky nedojde dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky. K čerpání třetí splátky nedojde dříve než po třech měsících od uvolnění druhé splátky.

4.           Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 3, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.           Makrofinanční pomoc Unie bude vyplacena Ukrajinské národní bance. S výhradou ustanovení sjednaných v memorandu o porozumění, včetně potvrzení o zbývajících rozpočtových finančních potřebách, mohou být finanční prostředky Unie převedeny ukrajinskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.           Výpůjční a úvěrové operace související s makrofinanční pomocí Unie se provedou v eurech se stejným dnem připsání a Unie se na jejich základě nesmí týkat změna splatnosti ani nesmí být v jejich důsledku vystavena žádnému riziku směnných kurzů nebo úrokových sazeb ani žádnému jinému obchodnímu riziku.

2.           Pokud to okolnosti dovolí, může Komise na žádost Ukrajiny přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek úvěru byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací.

3.           Pokud okolnosti dovolí zlepšení úrokové sazby úvěru, může se Komise na žádost Ukrajiny rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat svůj původní úvěr nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčného úvěru nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4.           Veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Ukrajina.

5.           Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.

Článek 6

1.           Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012[15] a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012[16].

2.           Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.

3.           Memorandum o porozumění a smlouva o úvěru, které budou dojednány s ukrajinskými orgány, musí zahrnovat ustanovení, která:

a)      zajistí, aby Ukrajina pravidelně kontrolovala, že financování z rozpočtu Unie bylo použito řádně, přijímala vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikla právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;

b)      zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95[17], nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96[18] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013[19];

c)      výslovně povolí Komisi i Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo jejich zástupcům provádět kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě;

d)      výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení;

e)      zajistí, aby Unie měla nárok na předčasné splacení úvěru, pokud se prokáže, že se Ukrajina v souvislosti se správou makrofinanční pomoci Unie dopustila podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie.

4.           Během provádění makrofinanční pomoci Unie sleduje Komise prostřednictvím operačních hodnocení, zda Ukrajina řádně dodržuje finanční ujednání, správní postupy a mechanismy vnitřní a vnější kontroly, které jsou z hlediska této pomoci významné.

Článek 7

1.           Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 8

1.           Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)      vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)      posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Ukrajiny, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)      uvede do souvislosti podmínky hospodářské politiky stanovené v memorandu o porozumění, průběžné výsledky Ukrajiny v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutí Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.           Do dvou let od skončení období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                                           Za Radu

předseda                                                                                  předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1         Název návrhu/podnětu

Makrofinanční pomoc Ukrajinské republice

1.2         Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[20]

Oblast politiky:         Hlava 01 – Hospodářské a finanční záležitosti

Činnost:        03 – Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti

1.3         Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce

1.4         Cíle

1.4.1      Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

„Podporovat prosperitu i za hranicemi EU“

Mezi nejdůležitější činnosti spadající do oblasti pravomoci GŘ ECFIN patří:

1. Podpora provádění evropské politiky sousedství prohlubováním ekonomické analýzy a posilováním politického dialogu a poradenství o ekonomických aspektech akčních plánů.

2. Rozvoj, monitorování a provádění makrofinanční pomoci pro partnerské třetí země ve spolupráci s příslušnými mezinárodními finančními institucemi.

1.4.2      Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1: „Poskytování makrofinanční pomoci třetím zemím při řešení krizí platební bilance a při obnovování udržitelnosti vnějšího zadlužení.“

Příslušné aktivity ABM/ABB: Mezinárodní hospodářské a finanční vztahy, globální správa a řízení.

1.4.3      Očekávané výsledky a dopady

Navrhovanou pomoc, jejímž cílem je přispět k udržitelnějšímu stavu platební bilance, tvoří úvěr EU do výše 1,8 miliardy EUR ve prospěch Ukrajiny. Tato pomoc pomůže zemi překonat hospodářské a sociální obtíže, se kterými se potýká v důsledku domácích a regionálních nepokojů. Podpoří strukturální reformy, které mají zvýšit udržitelný hospodářský růst a zlepšit správu veřejných financí.

1.4.4      Ukazatele výsledků a dopadů

Orgány budou muset podávat útvarům Komise pravidelné zprávy o řadě ukazatelů a před čerpáním pomoci rovněž poskytnou podrobnou zprávu o dodržování dohodnutých podmínek politik.

Útvary Komise budou sledovat správu veřejných financí i po operačním hodnocení postupů pro schvalování finančních transakcí a správních postupů, které bylo na Ukrajině provedeno v roce 2014 při přípravě předchozích operací makrofinanční pomoci. Delegace EU na Ukrajině bude také podávat pravidelné zprávy o záležitostech, které jsou významné pro sledování pomoci. Útvary Komise budou nadále úzce spolupracovat s MMF a Světovou bankou, aby využily poznatků, které tyto organizace nabyly z jejich probíhajících činností na Ukrajině.

V navrhovaném legislativním rozhodnutí se počítá s výroční zprávou Radě a Evropskému parlamentu, která bude obsahovat posouzení toho, jak je tato operace prováděna. Do dvou let po ukončení prováděcího období bude pomoc zpětně zhodnocena nezávislým subjektem.

1.5         Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1      Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Čerpání pomoci bude podmíněno uspokojivými výsledky při provádění budoucího finančního ujednání mezi Ukrajinou a MMF. Komise kromě toho s ukrajinskými orgány dohodne specifické podmínky politik, které budou uvedeny v memorandu o porozumění.

1.5.2      Přidaná hodnota ze zapojení EU

Tím, že se zemi dostane pomoci, aby překonala ekonomický šok způsobený domácími a regionálními nepokoji, přispěje navrhovaná makrofinanční pomoc k prosazování makroekonomické stability a ekonomických reforem v zemi. Doplněním zdrojů poskytnutých mezinárodními finančními institucemi, EU a dalšími dárci přispěje pomoc k celkové účinnosti balíčku finanční podpory, na němž se v návaznosti na krizi dohodlo mezinárodní dárcovské společenství.

Navrhovaný program rovněž přispěje k posílení reformních závazků vlády. Tohoto výsledku se dosáhne mimo jiné díky vhodným podmínkám pro čerpání pomoci. V širších souvislostech bude program signálem pro další země v této oblasti, že EU je připravena podpořit v době hospodářských potíží země, které zřetelně nastupují cestu k politickým reformám.

1.5.3      Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Od roku 2004 bylo provedeno celkem patnáct zpětných hodnocení týkajících se operací makrofinanční pomoci. Tato hodnocení dospěla k závěru, že operace makrofinanční pomoci přispívají (ačkoli občas skromně a nepřímo) ke zlepšení vnější udržitelnosti, makroekonomické stability a dosažení strukturálních reforem v přijímající zemi. Ve většině případů měly operace makrofinanční pomoci kladný dopad na platební bilanci přijímající země a pomohly zmírnit nedostatek financí v rozpočtu. Vedly rovněž k mírně vyššímu hospodářskému růstu.

1.5.4      Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Evropská unie patří k hlavním dárcům pomoci pro Ukrajinu. Na podporu ukrajinského programu politických a ekonomických reforem hodlá EU v období 2014–2020 poskytnout v rámci své pravidelné spolupráce částku až do výše 1,565 miliardy EUR ve formě grantů.

Tato makrofinanční pomoc bude mít ve srovnání s ostatními nástroji EU tu klíčovou přidanou hodnotu, že svým rychlým provedením zmírní bezprostřední externí finanční omezení, kterým Ukrajina čelí, a také pomůže vytvořit stabilní makroekonomický rámec, mimo jiné tím, že podpoří udržitelnou platební bilanci a rozpočtovou situaci, jakož i vhodný rámec pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc neposkytuje pravidelnou finanční podporu ani nemá podpořit hospodářský a sociální rozvoj přijímajících zemí. Tato pomoc bude ukončena, jakmile se vnější finanční situace přijímající země stane opět udržitelnou.

Makrofinanční pomoc by také doplňovala plánované intervence mezinárodních finančních institucí, zejména program korekce a reforem podporovaný MMF a rozvojovými úvěry Světové banky.

1.6         Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět

X  Návrh/podnět je platný po dobu 2,5 roku od vstupu memoranda o porozumění v platnost, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 4 tohoto rozhodnutí

X  Finanční dopad od roku 2015 do roku 2018

1.7         Předpokládaný způsob řízení[21]

X Přímé centralizované řízení Komisí

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1         Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Pomoc má makroekonomickou povahu a je navržena tak, aby byla slučitelná s ekonomickým programem podporovaným MMF. Útvary Komise budou sledovat pokrok při provádění ujednání s MMF a konkrétních reformních opatření, která budou s ukrajinskými orgány sjednána v memorandu o porozumění (viz rovněž bod 1.4.4).

2.2         Systém řízení a kontroly

2.2.1      Zjištěná rizika

S navrhovanou operací makrofinanční pomoci jsou spojena fiduciární a politická rizika.

Existuje riziko, že by makrofinanční pomoc, která není určena na konkrétní výdaje, mohla být použita podvodným způsobem. Obecně toto riziko existuje např. u kvality systémů řízení v centrální bance a na ministerstvu financí a u přiměřenosti kapacity interního a externího auditu.

Operaci dále významně ohrožuje hospodářská a politická nejistota způsobená zejména nevyprovokovaným porušením ukrajinské svrchovanosti a územní integrity ze strany Ruska. Pokud jde přímo o Ukrajinu, představuje hlavní riziko nestabilita související s potížemi v procesu politických a ekonomických reforem. Úplné provedení stabilizačních a reformních opatření podporovaných mezinárodním společenstvím, včetně navrhované operace makrofinanční pomoci, by mohla narušit sociální nespokojenost, která by potenciálně mohla vést k nepokojům.

Rizikem je také možná nestabilita evropského a světového hospodářského prostředí.

2.2.2      Předpokládané metody kontroly

Za ověřování, kontrolu a audit makrofinanční pomoci bude odpovídat Komise, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a Evropský účetní dvůr.

2.2.3      Náklady a přínosy kontrol a pravděpodobná míra nesouladu

Základní náklady Komise spojené s metodami ověřování a kontroly a rovněž náklady na operační hodnocení postupů pro schvalování finančních transakcí a správních postupů, které bude provedeno před operací, jsou popsány v tabulce 3.2.1. Mimoto vzniknou náklady Evropskému účetnímu dvoru a náklady na možné zásahy úřadu OLAF. Operační hodnocení pomáhá posoudit rizika zneužití finančních prostředků. Jeho další výhodou je, že poskytuje užitečné informace o potřebných reformách v oblasti řízení veřejných financí. Co se týče pravděpodobné míry nesouladu, riziko nedodržení podmínek (ve formě nesplacení úvěru nebo zneužití finančních prostředků) se na základě zkušeností s nástrojem makrofinanční pomoci od doby jeho vytvoření považuje za nízké.

2.3         Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Ke zmírnění rizika podvodného zneužití již bylo a ještě bude přijato několik opatření:

Za prvé, útvary Komise provedly v dubnu 2014 s podporou řádně pověřených externích odborníků operační hodnocení postupů pro schvalování finančních transakcí a správních postupů na ukrajinském ministerstvu financí a v Ukrajinské národní bance, aby se splnily požadavky finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. Tento přezkum se zabýval oblastmi, jako jsou příprava a plnění rozpočtu, veřejná vnitřní finanční kontrola, interní a externí audit, zadávání veřejných zakázek, správa pokladny a správa veřejného dluhu nebo nezávislost centrální banky. Zjistilo se při něm, že rámec pro řádné finanční řízení makrofinanční pomoci je na Ukrajině dostatečně účinný na to, aby EU mohla tuto pomoc poskytnout. Podpora bude také vyplacena na zvláštní účet v Ukrajinské národní bance.

Za druhé, navrhovaný právní základ pro makrofinanční pomoc Ukrajině zahrnuje ustanovení o opatření předcházejících podvodům. Tato opatření budou dále rozvedena v memorandu o porozumění a ve smlouvě o úvěru, ve kterých se plánuje soubor ustanovení o inspekcích, předcházení podvodům, o auditech a vrácení finančních prostředků v případě podvodu nebo korupce. Dále se předpokládá, že pomoc bude vázána na řadu konkrétních podmínek politik, mimo jiné v oblasti řízení veřejných financí, tak aby se zvýšila účinnost, transparentnost a odpovědnost.

Za třetí, makrofinanční pomoc bude ověřována, kontrolována a auditována Komisí (včetně úřadu OLAF) a Evropským účetním dvorem.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1         Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající výdajové rozpočtové položky

01 03 02 Makrofinanční pomoc

01 03 06 Poskytování prostředků pro záruční fond

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [název………………...……….] || RP/NRP ([22]) || zemí ESVO[23] || kandidátských zemí[24] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

4 || 01 03 02 Makrofinanční pomoc || RP || NE || NE || NE || NE

4 || 01 03 06 Poskytování prostředků pro záruční fond || NRP || NE || NE || NE || NE

01 03 06 – Záruka Evropské unie za úvěry EU na makrofinanční pomoc třetím zemím: Záruční fond pro vnější vztahy musí být dotován podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009[25]. V souladu s tímto nařízením odpovídá výše fondu 9 % (cílová částka) veškerých nevyřízených kapitálových závazků EU vyplývajících ze všech operací a zvýšených o splatné, ale dosud nezaplacené úroky.  Výše dotování je vypočítána na počátku roku „n“ jako rozdíl mezi cílovou částkou a hodnotou čistých aktiv fondu na konci roku „n–1“. Vypočtená částka je v roce „n“ převedena do návrhu rozpočtu na rok „n+1“ a vyplacena v jedné transakci na počátku roku „n+1“ z položky „Poskytování prostředků pro záruční fond“ (rozpočtová položka 01 03 06). V důsledku toho se pro účely výpočtu prostředků poskytovaných do fondu v cílové částce na konci roku „n–1“ zohledňuje 9 % vyplacené částky (nejvýše 162 milionů EUR).

Rozpočtová poznámka („p.m.“) v dané rozpočtové položce odpovídá rozpočtové záruce za úvěr a bude aktivována pouze tehdy, bude-li skutečně požadováno zaplacení záruky. Předpokládá se, že zaplacení rozpočtové záruky požadováno nebude.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: neuplatní se.

3.2         Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1      Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Okruh víceletého finančního rámce: || 4 || || || [okruh: EU jako globální partner]

|| GŘ: <ECFIN> || || || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || CELKEM ||

|| Ÿ Operační prostředky || || || || || ||

|| Rozpočtová položka 01 03 06 Poskytování prostředků pro záruční fond || Závazky || (1a) || || || 108 || 54 || 162 ||

|| Platby || (2a) || || || 108 || 54 || 162 ||

|| Prostředky správní povahy financované z přídělu pro zvláštní programy (operační hodnocení a hodnocení ex post) || || || || || ||

|| Rozpočtová položka 01 03 02 || Závazky || (3) || || 0,2 || || || 0,20 ||

|| || Platby || (3a) || || || 0,2 || || 0,20 ||

|| CELKEM prostředky pro GŘ ECFIN || Závazky || =1+1a +3 || || 0,2 || 108 || 54 || 162,2 ||

|| Platby || =2+2a +3 || || || 108,2 || 54 || 162,2 ||

|| Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || 0,2 || 108 || 54 || 162,2 ||

|| || Platby || (5) || || || 108,2 || 54 || 162,2 ||

Ÿ Operační prostředky CELKEM, včetně hodnocení ex post || Závazky || (4) || || 0,2 || 108 || 54 || 162,2 ||

Platby || (5) || || || 108,2 || 54 || 162,2 ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z přídělu pro zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || ||

CELKEM prostředky na OKRUH 4 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || || 0,2 || 108 || 54 || 162,2 ||

Platby || =5+ 6 || || || 108,2 || 54 || 162,2 ||

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“

|| || || || || ||

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || CELKEM

Ÿ Lidské zdroje || || 0,660 || 0,396 || 0,132 || 1,188

Ÿ Ostatní správní výdaje || || 0,022 || 0,016 || 0,016 || 0,054

GŘ ECFIN CELKEM || Prostředky || || 0,682 || 0,412 || 0,148 || 1,242

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || || 0,682 || 0,412 || 0,148 || 1,242

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || || 0,682 || 0,412 || 0,148 || 1,242

Platby || || 0,682 || 0,412 || 0,148 || 1,242

3.2.2      Odhadovaný dopad na operační prostředky

¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

X Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[26] || || || || || || || || || || ||

|| || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || ||

|| Druh || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem

- Výstup 1 || Hodnocení ex post || || || || || 1 || 0,2 || || || || || 1 || 0,2

- Výstup 2 || Poskytování prostředků pro záruční fond || || || || || 1 || 108 || 1 || 54 || || || 2 || 162

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || 2 || 108,2 || 1 || 54 || || || 3 || 162,2

NÁKLADY CELKEM || || || || || 2 || 108,2 || 1 || 54 || || || 3 || 162,2

3.2.3      Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1   Shrnutí

¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| [27] || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || 0,660 || 0,396 || 0,132 || || || || 1,188

Ostatní správní výdaje (služební cesty) || || || 0,022 || 0,016 || 0,016 || || || || 0,054

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || 0,682 || 0,412 || 0,148 || || || || 1,242

Mimo OKRUH 5[28] víceletého finančního rámce || || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || ||

CELKEM || || || 0,682 || 0,412 || 0,148 || || || || 1,242

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2   Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

01 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || || || 5 || 3 || 1 || || ||

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[29]

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || || || || || || || ||

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || || ||

XX 01 04 yy[30] || - v ústředí || || || || || || || ||

- při delegacích || || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) || || || || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || || ||

CELKEM || || || 5 || 3 || 1 || || ||

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Ředitel ředitelství D: dohlíží nad operací a řídí ji, jedná s Radou a Parlamentem ohledně přijetí tohoto rozhodnutí, jakož i o schválení memoranda o porozumění, jedná s ukrajinskými orgány o memorandu o porozumění, kontroluje zprávy, vede mise a posuzuje pokrok při dodržování pravidel podmíněnosti. Vedoucí oddělení/zástupce vedoucího oddělení ředitelství D: podporuje ředitele při řízení operace, při jednání s Radou a Parlamentem o přijetí tohoto rozhodnutí a o schválení memoranda o porozumění, při vyjednávání s ukrajinskými orgány ohledně memoranda a dohody o mechanismu úvěru (společně s ředitelstvím L), při kontrování zpráv a posuzování pokroku při dodržování pravidel podmíněnosti. Ekonomové, sektor makrofinanční pomoc (ředitelství D): připravují toto rozhodnutí a memorandum o porozumění, jednají s orgány a mezinárodními finančními institucemi, uskutečňují kontrolní mise, připravují zprávy zaměstnanců Komise a postupy Komise související s řízením pomoci, jednají s externími odborníky, pokud jde o operační hodnocení a hodnocení ex post. Ředitelství L (oddělení L4, L5 a L6 pod dohledem ředitele): připravuje dohodu o mechanismu úvěru, jedná o ní s ukrajinskými orgány a předkládá ji ke schválení příslušným útvarům Komise a k podepsání oběma smluvními stranami. Sleduje provádění dohody o mechanismu úvěru poté, co nabude účinnosti. Připravuje rozhodnutí Komise o výpůjčních transakcích, následně sleduje podání žádostí o finanční prostředky, vybírá banky, připravuje a realizuje finanční transakce a vyplácí finanční prostředky Ukrajině. Provádí provozní činnosti v návaznosti na splacení úvěru/úvěrů. Připravuje odpovídající zprávy o těchto činnostech.

Externí zaměstnanci || Neuplatňuje se

3.2.4      Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

X Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

3.2.5      Příspěvky třetích stran

X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3         Odhadovaný dopad na příjmy

X       Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

[1]               Ve snaze zbrzdit vysoký rozpočtový schodek orgány rozpočet v průběhu roku dvakrát revidovaly (v březnu a v červenci).

[2]               Za období od ledna do října se dovoz zboží v meziročním srovnání propadl o 26,2 %, a výrazně tak předčil snížení vývozu, které činilo 10,8 %.

[3]               Čistý odliv z finančního účtu v období od ledna do října 2014 činil 4,8 miliardy USD. Hlavním faktorem, který přispěl k odlivu kapitálu, bylo, že nerezidenti si vybírali své bankovní vklady. Přímé zahraniční investice a portfoliové investice také zaznamenaly v tomto období odliv, i když ne tak rozsáhlý.

[4]               Úř. věst. L 209, 6.8.2002, s. 22–23.

[5]               Úř. věst. L 189, 22.7.2010, s. 28.

[6]               Úř. věst. L 111, 15.4.2014, s. 85.

[7]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[8]               Postoj Evropského parlamentu ze dne … 2012 a rozhodnutí Rady ze dne … 2012.

[9]               Úř. věst. L 209, 6.8.2002, s. 22–23.

[10]             Úř. věst. L 189, 22.7.2010, s. 28.

[11]             Úř. věst. L 111, 15.4.2014, s. 85.

[12]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

[13]             Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

[14]             Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

[15]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

[16]             Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

[17]             Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

[18]             Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

[19]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

[20]             ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

[21]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazy na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[22]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[23]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[24]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[25]             Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

[26]             Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[27]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[28]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[29]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[30]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).