22.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 316/57

—

s ohledem na článek 17 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na kritéria pro definici malých a středních podniků, která Komise stanovila v roce 2003,

—

s ohledem na „Akční plán podnikání 2020“ (COM(2012)0795), který vypracovala Evropská komise,

—

s ohledem na zprávu s názvem „Přehled otázek týkajících se rodinných podniků: výzkum, politická opatření a stávající studie“, kterou v roce 2009 vypracovala pro Evropskou komisi skupina odborníků,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost (2),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Zelenou malým a středním podnikům: ‚Small Business Act‘ pro Evropu“ (COM(2008)0394),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0223/2015),

A.

vzhledem k tomu, že vlastnictví je chráněno v souladu s článkem 17 Listiny základních práv Evropské unie;

B.

vzhledem k tomu, že rodinné podniky obecně v minulosti výrazným způsobem přispěly k růstu evropského hospodářství a že hrají významnou úlohu při zajišťování hospodářského růstu a sociálního rozvoje, při snižování nezaměstnanosti, především mladých lidí, a při investování do lidského kapitálu; vzhledem k tomu, že vícegenerační povaha rodinných podniků posiluje stabilitu hospodářství; vzhledem k tomu, že rodinné podniky obvykle hrají zásadní úlohu v regionálním rozvoji, pokud jde o zaměstnanost, předávání know-how a územní uspořádání; vzhledem k tomu, že politika zaměřená na rodinné podniky by mohla podnítit podnikání a motivovat evropské rodiny k zakládání vlastních rodinných podniků;

C.

vzhledem k tomu, že podle ročenky společnosti Ernst and Young o rodinných podnicích za rok 2014 tvoří 85 % všech evropských podniků podniky rodinné, které v soukromém sektoru zajišťují 60 % pracovních míst;

D.

vzhledem k tomu, že se rodinné podniky liší svou velikostí, v důsledku čehož se potýkají s odlišnými obtížemi a problémy;

E.

vzhledem k tomu, že většinu rodinných podniků představují podniky malé či střední velikosti, avšak mohou mít podobu malých, středních nebo velkých podniků, podniků kotovaných na burze nebo nekotovaných podniků; vzhledem k tomu, že bývají obecně ztotožňovány s malými a středními podniky, což opomíjí skutečnost, že existují také skutečně velké nadnárodní korporace, které jsou rodinnými podniky; vzhledem k tomu, že v některých členských státech EU se malý počet rodinných podniků podílí značnou měrou na celkovém obratu všech podniků, čímž výrazně přispívá k zachování a tvorbě pracovních míst i v době krize, k růstu a hospodářskému úspěchu dané země; vzhledem k tomu, že mnoho rodinných podniků, které sice překračují definici malých a středních podniků, ale ani zdaleka se neblíží definici velkého podniku, nemůže využívat určitých možností financování a zároveň ani být osvobozeno od určitých administrativních povinností; vzhledem k tomu, že to nevyhnutelně vede ke zbytečné byrokracii, která představuje značnou zátěž především pro tyto středně velké rodinné podniky;

F.

vzhledem k tomu, že značný počet rodinných podniků provozuje svou činnost ve více než jedné zemi, což znamená, že model rodinného podniku má nadnárodní rozměr;

G.

vzhledem k tomu, že právní předpisy v oblasti přímého zdanění a dědictví spadají do pravomoci členských států a že některé členské státy zavedly opatření na podporu rodinných podniků, která řeší jejich problémy;

H.

vzhledem k tomu, že na rodinné podniky se nahlíží jako na podniky vykazující vysokou míru poctivosti a vysoké hodnoty, kterými se řídí jejich provoz, a že zavádějí přísné normy v oblasti společenské odpovědnosti podniků vůči svým zaměstnancům a životnímu prostředí, což rovněž vytváří příznivé prostředí pro sladění rodinného a pracovního života; vzhledem k tomu, že rodinné podniky obvykle zaručují předávání znalostí a dovedností a že jsou v některých případech důležitým tvůrcem sociálních vazeb;

I.

vzhledem k tomu, že v zemědělství jsou rodinné zemědělské podniky nejobvyklejším podnikatelským modelem a že významně přispívají k prevenci vylidňování venkova a v mnoha případech poskytují jediný zdroj zaměstnání v těch regionech Evropy, v nichž rozvoj zaostává, zejména v méně průmyslových regionech; vzhledem k tomu, že rodinné zemědělské podniky mohou představovat model úspěchu, protože zpravidla uvádějí do praxe zásadu ekologicky a sociálně udržitelného oběhového hospodářství, přičemž ženy jako vedoucí podniků přinášejí v tomto kontextu nejen podnikatelské myšlení, ale mají také specifické komunikační a sociální dovednosti;

J.

vzhledem k tomu, že činnost expertní skupiny Komise pro rodinné podniky byla ukončena již před více než pěti lety a od té doby nebyla na úrovni EU zahájena žádná nová evropská iniciativa; vzhledem k tomu, že stále není prováděn dostatečný výzkum a chybí údaje na vnitrostátní a evropské úrovni, které by umožnily pochopit specifické potřeby a struktury rodinných podniků;

K.

vzhledem k tomu, že neexistuje celoevropská definice rodinného podniku, která by byla právně závazná, konkrétní, jednoduchá a harmonizovaná;

L.

vzhledem k tomu, že z důvodu chybějící definice není možné shromažďovat v členských státech EU srovnatelné údaje, a upozornit tak na specifickou situaci, potřeby a hospodářské výsledky rodinných podniků; vzhledem k tomu, že tento nedostatek spolehlivých a srovnatelných údajů může být překážkou pro politické rozhodování a může znamenat, že nejsou zajišťovány potřeby rodinných podniků;

M.

vzhledem k tomu, že rodinné podniky kromě toho, že jsou hospodářsky významné, též hrají důležitou úlohu ze sociálního hlediska;

N.

vzhledem k tomu, že v některých z 28 členských států EU neexistují sdružení ani jiné struktury pro zastupování zájmů, které by výslovně hájily zájmy rodinných podniků;

O.

vzhledem k tomu, že úsilí, které se na úrovni EU vynakládá na podporu podnikání a začínajících podniků, by mělo být zvýšeno a doprovázeno větším důrazem na usnadňování a povzbuzování dlouhodobé existence rodinných podniků;

P.

vzhledem k tomu, že model rodinného podniku je v členských státech EU rozšířen nerovnoměrně; vzhledem k tomu, že významná část rodinných podniků v Evropě má nadnárodní rozměr a působí v několika členských státech;

Q.

vzhledem k tomu, že ženy vydělávají v EU v průměru o 16 % méně na hodinu než muži a že ve vysokých funkcích a na vedoucích pozicích je nedostatek žen, a vzhledem k tomu, že na muže se neuplatňují stejné pracovní postupy a mzdové systémy jako na ženy, což ženám ztěžuje možnost dosáhnout finanční nezávislosti, plně se zapojit do trhu práce a docílit vyváženosti mezi pracovním a soukromým životem;

R.

vzhledem k tomu, že ženy často plní úlohu, jež ve skutečnosti není vidět, případně úlohu „nastrčené“ loutky, že jejich skutečná pozice není z hlediska práce a platu náležitě uznána a že to má značný dopad z hlediska jejich příspěvků do systému sociálního zabezpečení, výše jejich důchodů, úrovně jejich sociálního zabezpečení a také uznání jejich dovedností, což vyplývá z údajů o rozdílech v odměňování žen a mužů a rozdílech v jejich důchodech (3);

1.

zdůrazňuje, že rodinné podniky se povětšinou vyznačují vysokou mírou společenské odpovědnosti vůči svým zaměstnancům, aktivně a odpovědně hospodaří se zdroji a obvykle uvažují o hospodářské budoucnosti podniku z hlediska jeho udržitelnosti v dlouhodobém horizontu (přičemž jednají jako „čestný obchodník“, zodpovědný majitel nebo správce), čímž výrazně přispívají k životu místních společenství i ke konkurenceschopnosti Evropy a vytvářejí a udržují kvalitní pracovní místa;

2.

zdůrazňuje, že rodinné podniky mají z důvodu vlastní historie silné vazby na určité místo, a proto také vytvářejí a udržují pracovní místa i na venkově a v méně atraktivních oblastech, čímž pomáhají zpomalovat proces stárnutí a odlivu obyvatelstva, který postihuje rozsáhlé oblasti EU; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vybudovaly nákladově efektivní infrastrukturu potřebnou k zajištění konkurenceschopnosti, obnovy, růstu a udržitelnosti těchto podniků, a to zejména mikropodniků a začínajících podniků, a usnadňovaly meziodvětvovou a přeshraniční spolupráci, a pomohly jim tudíž růst a působit na mezinárodní úrovni;

3.

uznává, že rodinné podniky jsou největším zdrojem pracovních míst v soukromém sektoru a že to, co je přínosem pro kontinuitu, obnovu a růst v odvětví rodinných podniků, tudíž napomáhá také kontinuitě, obnově a růstu v rámci evropského hospodářství;

4.

konstatuje, že zejména úzce specializované rodinné podniky hrají významnou úlohu jako dodavatelé a inovátoři větších podniků a prostřednictvím své dlouhodobé a vícegenerační hospodářské činnosti zajišťují materiální zabezpečení odběratelských podniků, a tím nezanedbatelnou měrou přispívají k hospodářskému růstu;

5.

připomíná Komisi, že většina rodinných podniků jsou malé a střední podniky (4) a že prvořadou důležitost má tedy uplatňování zásady „zelenou malým a středním podnikům“ („think small first“), aby se právní předpisy EU lépe přizpůsobily realitě a potřebám těchto podniků a aby se jim umožnilo využívat programů podpory a snížení administrativní zátěže;

6.

konstatuje, že rodinné podniky mohou hrát důležitou úlohu při podporování menšin a nedostatečně zastoupených skupin, pokud jde o jejich zapojení do místního hospodářství;

7.

poukazuje na to, že díky vyšší míře důvěry mezi členy rodiny jsou rodinné podniky velmi flexibilní a schopny rychle se přizpůsobit změnám v ekonomicko-sociálním prostředí, současně díky tomu, že dlouhou dobu fungují na menšinových trzích, mohou rodinné podniky vynikat v hledání nových příležitostí a v inovacích;

8.

konstatuje, že rodinné podniky se často vyznačují výrazně vyšším poměrem vlastního kapitálu než ostatní podniky a že tento vysoký poměr vlastního kapitálu je odpovědný za hospodářskou stabilitu podniku i stabilitu celkového hospodářství a zároveň ponechává možnost dalších investic do podniku, která by proto neměla být omezována;

9.

v této souvislosti vyzývá členské státy k zajištění toho, aby vnitrostátní právní předpisy týkající se dědické a darovací daně, dluhů, vlastního kapitálu a zdanění podniků podporovaly financování prostřednictvím vlastního kapitálu, které je pro rodinné podniky velmi důležité, a nediskriminovaly je; připomíná, že právní předpisy v oblasti přímého zdanění a dědictví spadají do pravomoci členských států; vyzývá proto členské státy, aby přezkoumaly zvýhodnění dluhů ve svých zákonech o daních a posoudily při tom jeho dopad na strukturu financování společností a úroveň investic a aby zajistily rovné zacházení v oblasti financování prostřednictvím vlastního kapitálu ve srovnání s dluhovým financováním, a nebránily tak přebírání vlastnictví a dlouhodobému výhledu rodinných podniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly veškerou daňovou diskriminaci týkající se financování prostřednictvím vlastního kapitálu z hlediska spravedlivé hospodářské soutěže;

10.

zdůrazňuje, že jedním z nejdůležitějších faktorů hospodářské soutěže se stalo zajištění dlouhodobého financování podniků; v této souvislosti vyzdvihuje význam mezinárodní stability struktur finančního trhu; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby v rámci regulace finančního trhu zbytečně nezatížila podniky;

11.

vyzývá Komisi, aby zvážila rozšíření příjemců všech stávajících nástrojů pro malé a střední podniky nebo podnikatele, zejména programu COSME, na středně velké rodinné podniky;

12.

zdůrazňuje, že z důvodu finanční krize a nepříznivého hospodářského cyklu je řada funkcí rodinných podniků nedostatečně financována a že je důležité, aby rodinné podniky měly otevřený a snadný přístup k alternativním zdrojům financování;

13.

konstatuje v této souvislosti, že je důležité podporovat alternativní formy poskytování úvěrů rodinným podnikům, například úvěrová družstva;

14.

konstatuje, že 35 % podniků, které neinvestují na zahraničních trzích, udává jako důvod nedostatečnou znalost těchto trhů a nedostatečné zkušenosti s podnikáním v mezinárodním měřítku; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zejména menším rodinným podnikům poskytovaly prostřednictvím portálu pro internacionalizaci malých a středních podniků a Evropské platformy spolupráce mezi klastry informace o tom, jak proniknout na mezinárodní trh, a aby těmto podnikům zajistily lepší výměnu zkušeností a osvědčených postupů, včetně možností internacionalizace prostřednictvím internetu; dále členské státy vyzývá, aby podnikům v souvislosti s plánovaným vstupem na mezinárodní trh zajistily podpůrné služby, např. v podobě poskytování informací nebo záruk na exportní úvěry, odstranění překážek obchodu a podpory zvláštního vzdělávání v oblasti podnikání a kultury rodinných podniků;

15.

konstatuje, že větší pronikání rodinných podniků na mezinárodní trhy poskytuje více příležitostí pro ekonomický růst a vytváření většího množství pracovních míst; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby menším rodinným podnikům pomohly lépe využívat digitální infrastrukturu;

16.

uznává, že fiskální, právní a správní prostředí, v němž fungují rodinné podniky (a podniky řízené vlastníky), je vymezeno společným účinkem práva společností a soukromého práva;

17.

konstatuje, že 87 % podnikatelů provozujících rodinný podnik je přesvědčeno o tom, že jedním z klíčových faktorů úspěchu je udržení kontroly nad podnikem (5); konstatuje, že na základě „Akčního plánu podnikání 2020“ (6), který vypracovala Komise, představuje předání vlastnictví a řízení podniku další generaci největší problém v oblasti rodinného podnikání;

18.

konstatuje, že malé a střední rodinné podniky se neustále potýkají s potřebou inovovat a přilákat pracovníky s vhodnými dovednostmi a nadáním; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby menším rodinným podnikům zajistily pobídky, které je budou motivovat k přijetí rizika za účelem růstu, k zajišťování odborné přípravy zaměstnanců a k získání externě poskytovaných znalostí;

19.

vyzývá členské státy, aby zjednodušily správní postupy a daňové systémy zejména tak, aby zohledňovaly specifické problémy malých a středních podniků a rodinných podniků;

20.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby pracovaly na rozvoji digitálního podnikání a digitálních dovedností s cílem umožnit rodinným podnikům plně využít digitálních technologií;

21.

vyzývá proto členské státy, aby zdokonalily právní rámec pro předávání rodinných podniků další generaci, vytvořily zvláštní finanční nástroje pro jejich předávání, a předešly tak případné nedostatečné likviditě, s cílem zajistit zachování rodinných podniků a zabránit nuceným prodejům; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly specializovanou odbornou přípravu pro rodinné podniky v oblasti předávání podniků, řídicích struktur a vlastnických a inovačních strategií, a to především v zemích, kde z historických důvodů koncepce rodinného podniku není tak dobře zavedena, což by přispělo k jejich dlouhodobé úspěšnosti, zejména co se předávání podniků týče;

22.

zdůrazňuje, že je třeba, aby rodinné podniky měly přímé vazby na vzdělávací činnosti, díky nimž budou neustále informovány o nejmodernějších postupech správného řízení podniku; v této souvislosti zdůrazňuje, že rodinné podniky nepostradatelným způsobem přispívají k úspěchu reformy odborného školství a ke zvýšení počtu učňovských míst; konstatuje, že dobře fungující systém odborné přípravy by z dlouhodobého hlediska mohl přispět k boji s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a s nezaměstnaností mladých lidí; poukazuje na to, že Komise a členské státy by měly podporovat výměnu osvědčených postupů, pomocí nichž by systémy odborné přípravy mohly zajistit nejlepší možné prostředí pro to, aby rodinné podniky investovaly do učňovské přípravy;

23.

konstatuje, že je nezbytné řešit další výzvy, kterým rodinné podniky čelí, jako jsou obtíže při hledání a udržení kvalifikovaných pracovníků, a že je důležité posilovat vzdělávání v oblasti podnikání a odbornou přípravu v oblasti řízení zaměřenou speciálně na rodinné podniky;

24.

zdůrazňuje význam programů odborné přípravy financovaných EU pro provozovatele malých podniků, které umožňují majitelům rodinných podniků, aby své podniky přizpůsobili rychle se měnícímu prostředí, které ovlivňuje rostoucí globální hospodářská integrace, vývoj nových technologií a zaměření na nízkouhlíkovou a ekologičtější ekonomiku;

25.

konstatuje, že podpora podnikání ve školách a dalších vzdělávacích zařízeních je zásadní pro rozvoj podnikatelského ducha; dále konstatuje, že vzdělávání by mělo zahrnovat otázky specifické pro rodinné podniky, jako je vlastnictví, dědictví a rodinná správa, spolu s obecnějšími informacemi, jako je důležitost inovací coby prostředku přetváření podniků;

26.

naléhavě žádá členské státy, aby zohlednily formální i neformální příležitostnou a neviditelnou práci vykonávanou členy rodiny rovněž v rámci rodinných podniků, a vybízí členské státy, aby k tomu vytvořily jasný právní rámec;

27.

zdůrazňuje, že přínos rodinných podniků k inovacím by bylo možné zvýšit prostřednictvím podpory jejich zapojení do partnerství veřejného a soukromého sektoru a klastrů a podpory jejich spolupráce s výzkumnými ústavy;

28.

vyzývá Komisi, aby v rámci zdokonalování regulace provedla analýzu stávajících právních předpisů, které mají dopad na rodinné podniky, a určila tak problémy a překážky růstu;

29.

vyzývá Komisi, aby nechávala pravidelně vypracovat přiměřeně financované studie, které se budou věnovat významu vlastnictví pro úspěch a zachování podniku a upozorní na specifické problémy, s nimiž se rodinné podniky potýkají, a aby ve spolupráci s Eurostatem stanovila statisticky zpracovatelnou definici rodinných podniků platnou pro celou EU, která by zohlednila odlišnou situaci v jednotlivých členských státech, a předložila ji Evropskému parlamentu a členským státům; dále Komisi vyzývá, aby využila stávající pracovní skupinu pro údaje o malých a středních podnicích ke shromáždění dostatečného množství údajů mj. o rodinných podnicích ve všech členských státech, a umožnila tak srovnání situace a potřeb rodinných podniků různých velikostí a situace rodinných podniků a podniků nerodinného charakteru, podporovala informovanost a výměnu příkladných znalostí a osvědčených postupů v celé EU, např. zřízením kontaktního místa pro rodinné podniky v rámci Komise a co nejlepším využitím programů, jako je „Erasmus pro mladé podnikatele“, a aby rovněž umožnila poskytovat cílenější pomoc;

30.

vyzývá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadů, v rámci něhož by zhodnotila, zda by bylo možné provést rozšíření evropské definice malých a středních podniků z roku 2003 tak, aby kromě čistě kvantitativních kritérií zahrnovala rovněž kritéria kvalitativní, která by zohlednila i vlastnictví podniku s ohledem na vzájemnou závislost vlastnictví, kontroly a vedení, skutečnost, že riziko a odpovědnost nese pouze samotná rodina, společenskou odpovědnost podniku a obecně i osobní charakter řízení podniku, a to i ve vztahu k účasti pracovníků na řízení podnikatelské činnosti, a důsledky, které by tato změna mohla mít pro rodinné podniky např. z hlediska státní podpory nebo nároku těchto podniků na státní podporu;

31.

vyzývá Komisi, aby zatím v rámci posouzení dopadu právních předpisů provedla po vzoru testu dopadů na malé a střední podniky studii proveditelnosti tzv. testu dopadů na rodinné podniky (u politik týkajících se například vlastnictví, řídicích struktur nebo soukromí) a aby ho v případě, že studie prokáže jeho proveditelnost, co nejdříve zavedla, s cílem zhodnotit předem, jaký vliv budou mít určité právní akty na rodinné podniky, a předcházet tak zbytečné administrativní zátěži a překážkám pro tyto podniky, přičemž zvláštní pozornost by měla věnovat společnému účinku práva společností a soukromého práva;

32.

konstatuje, že rozdíly například v daňových právních předpisech, systémech dotací nebo provádění evropských právních předpisů v sousedících zemích mohou v příhraničních regionech působit podnikatelům, například podnikatelům provozujícím rodinné podniky, problémy; vyzývá proto členské státy, aby přezkoumaly navržené vnitrostátní právní předpisy a navrženou metodu provádění evropských právních předpisů s cílem zjistit, jaký dopad by v příhraničních regionech měly na podnikatele, například podnikatele provozující rodinné podniky;

33.

vyzývá Komisi, aby zřídila stálou interní pracovní skupinu, která se zaměří speciálně na potřeby a zvláštnosti rodinných podniků, bude podávat pravidelné zprávy Parlamentu a členským státům, podporovat výměnu osvědčených postupů mezi organizacemi členských států pro rodinné podniky a šířit pokyny a standardní texty a řešení pro rodinné podniky s cílem překonat jejich specifické problémy, a aby vymezila kompetence této pracovní skupiny; vyzývá Komisi také k tomu, aby vytvořila jednotné kontaktní místo pro podniky, které by mohlo fungovat jako kontaktní orgán pro rodinné podniky a zájmové skupiny pro rodinné podniky na evropské úrovni, a aby byla nápomocna v souvislosti se specifickými otázkami týkajícími se zejména evropských právních předpisů a přístupu k finančním prostředkům EU;

34.

zdůrazňuje úlohu žen podnikatelek pracujících v rodinných podnicích; vyzývá Komisi, aby iniciovala studii o zastoupení žen v rodinných podnicích v Evropě a posoudila příležitosti, které rodinné podniky nabízejí pro posílení postavení žen, rovné příležitosti a sladění pracovního a soukromého života; zdůrazňuje, že je zapotřebí chránit právo žen na přebírání rodinných podniků, tak aby jim toto právo náleželo stejně jako mužům, a to šířením kultury rovných práv žen a mužů, která podpoří podnikání žen v rodinných podnicích, včetně vedoucích pozic; rovněž zdůrazňuje, že rodinné podniky by měly dodržovat právní ustanovení týkající se sociálního pojištění, příspěvků na důchodové pojištění a norem v oblasti bezpečných pracovních podmínek;

35.

opětovně připomíná členským státům a místním a regionálním orgánům, že je důležité, aby byly v dostatečné míře poskytovány kvalitní a dostupné služby péče o děti, seniory a další závislé osoby, daňové pobídky pro podniky a jiné kompenzace na pomoc ženám i mužům, kteří pracují jako zaměstnanci, samostatně výdělečně činné osoby nebo jako manažeři v rodinných podnicích, s cílem sladit jejich rodinný a pracovní život;

36.

zdůrazňuje, že má-li se vyhovět potřebám zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a podnikatelů se zaměstnanci, je nutno, aby období mateřské, otcovské a rodičovské dovolené byla samostatná a řádně odměňovaná;

37.

vyzývá Komisi a členské státy k podpoře Evropské sítě vyslankyň v podnikání a Evropské sítě mentorů pro podnikatelky, aby se zviditelnily;

38.

konstatuje, že z důvodu vlastnictví půdy mají rodinné zemědělské podniky silné vazby na určité místo; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily, že další existence rodinných zemědělských podniků nebude ohrožena zejména nadměrnou byrokracií; upozorňuje na důležitou roli, kterou ženy hrají při provozování rodinných zemědělských podniků, a vyzývá členské státy, aby podporovaly odbornou přípravu v oblasti podnikání se zaměřením zvláště na ženy v zemědělství, s cílem zvýšit zapojení žen do rodinných zemědělských podniků;

39.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na důležitost rodinných podniků pro hospodářství EU podněcovala v celé EU rozvoj podnikání a vytvořila takové prostředí, které by umožnilo dosažení vynikajících výsledků v oblasti podnikání;

40.

vyzývá Komisi, aby neprodleně vypracovala sdělení, v němž by analyzovala úlohu rodinných podniků s ohledem na zvýšení konkurenceschopnosti a růstu evropského hospodářství do roku 2020, a rovněž plán obsahující opatření na zlepšení ekonomického prostředí pro rodinné podniky v EU, posílení jejich rozvoje, zvýšení povědomí o problémech charakteristických pro rodinné podniky, které je třeba řešit, zlepšení jejich konkurenceschopnosti, pronikání na mezinárodní trhy a vytváření pracovních míst;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.