EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.7.2015

COM(2015) 338 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

UPLATŇOVÁNÍ SMĚRNICE 98/34/ES V LETECH 2011 AŽ 2013

{SWD(2015) 137 final}

Obsah

Shrnutí    

ČÁST I: NORMALIZACE    

1.    Úvod    

2.    Postup informování    

2.1    Fungování postupu v letech 2011 až 2012    

2.2    Závěr    

3.    Pověření    

3.1    Fungování procesu pověřování v letech 2011 až 2012    

3.2    Trendy v pověřeních    

3.3    Závěr    

4.    Formální námitky    

4.1    Fungování postupu v letech 2011 až 2012    

4.2    Závěr    

5.    Nový právní rámec    

ČÁST II: TECHNICKÉ PŘEDPISY    

1.    Vývoj v letech 2011 až 2013    

1.1    Využití postupu v rámci „zlepšování právní úpravy“    

1.2    Využití postupu ke zlepšení konkurenceschopnosti    

1.3    Zlepšení v řízení postupu 98/34    

2.    Používání postupu 98/34    

2.1    Účinnost: obecný přehled    

2.2    Používání postupu pro naléhavé případy    

2.3    Oznámení „opatření v podobě daňových nebo finančních pobídek“    

2.4    Opatření přijatá v návaznosti na reakci Komise    

2.5    Opatření přijatá v návaznosti na oznamovací postup    

2.6    Dialog s členskými státy    

2.7    Žádosti o přístup k dokumentům vydaným podle směrnice 98/34    

2.8    Závěr    

Shrnutí

Tato zpráva analyzuje používání postupů stanovených ve směrnici 98/34/ES 1 v letech 2011 až 2013, pokud jde o technické předpisy, a v letech 2011 a 2012, pokud jde o normy (část směrnice 98/34/ES, která se týkala normalizace, byla zrušena ode dne 1. ledna 2013 nařízením (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci 2 , aby bylo možné lépe řešit budoucí výzvy v oblasti evropské normalizace). Zpráva vyzdvihuje významný přínos oznamovacího postupu pro fungování jednotného trhu a pro provádění politiky v oblasti zlepšování právní úpravy 3 .

Část týkající se normalizace zahrnuje postup informování o normách, žádosti Komise o normalizační práci adresované evropským normalizačním organizacím 4 (pověření) a formální námitky proti normám. Každá z těchto činností se ukázala jako důležitý prvek pro fungování jednotného trhu. Postup informování přinesl transparentnost norem na vnitrostátní, a tím i na evropské úrovni a podnítil národní normalizační orgány, aby pokračovaly v iniciativách na evropské úrovni, což zase podporuje evropskou harmonizaci. Formální námitky umožnily členským státům a Komisi zajistit, aby normy při použití pro účely právních předpisů „nového přístupu“ plnily cíle regulace. Pomocí pověření byl určen vztah mezi útvary Komise a normalizačními orgány; rozhraní mezi úrovní politik a jejím technickým ztvárněním.

Oznamování vnitrostátních technických předpisů Komisi před jejich přijetím se v oblasti technických předpisů opět ukázalo být účinným nástrojem pro předcházení překážkám obchodu a pro spolupráci mezi Komisí a členskými státy i mezi členskými státy navzájem. Oznamovací postup byl také významným nástrojem pro řízení vnitrostátní regulační činnosti v některých nově vznikajících odvětvích a pro zvýšení kvality vnitrostátních technických předpisů – co se týče transparentnosti, srozumitelnosti a účinnosti – v oblastech, které nejsou harmonizovány vůbec, či pouze částečně. Jasnější právní rámec jednotlivých členských států pomohl hospodářským subjektům snížit náklady na přístup k předpisům a jejich správné uplatňování.

ČÁST I: NORMALIZACE

1.Úvod

V tomto oddíle je popsáno uplatňování části směrnice 98/34/ES týkající se normalizace, která zahrnuje tři hlavní činnosti: postup informování o normách, žádosti Komise o normalizační práci adresované evropským normalizačním organizacím (pověření 5 ) a formální námitky proti normám podporujícím směrnice nového přístupu. Jsou zde uvedeny a vysvětleny statistiky za období 2011–2012, jelikož část směrnice 98/34/ES týkající se normalizace byla zrušena ode dne 1. ledna 2013 nařízením (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci.

2.Postup informování

Postup informování v oblasti norem je určen ke sledování nových normalizačních činností zavedených národními normalizačními orgány (uznanými v souladu se směrnicí 98/34/ES). Systém oznamování byl vytvořen především proto, aby měly ostatní orgány možnost vyjádřit připomínky, podílet se na práci nebo si vyžádat iniciativu na evropské úrovni (viz příloha 1).

1.1Fungování postupu v letech 2011 až 2012

V letech 2011 až 2012 postup nadále úspěšně fungoval. Z každoročních zpráv předkládaných výbory CEN a CENELEC lze vyčíst, že průměrný roční počet vnitrostátních opatření zůstal v letech 2011 a 2012 relativně stabilní. V příloze 2 jsou oznámení rozdělena podle členských států.

Podle srovnání statistiky z let 2011–2012 s předchozími obdobími zůstal počet oznámení ze zemí EU-27 stabilní a pohyboval se v rozmezí 1 750 a 2 000 oznámení za rok (výjimečná situace v roce 2010 není zohledněna).

Rozdělení podle odvětví (příloha 3) ukazuje, že vnitrostátním oznámením v CEN stále dominuje stavebnictví ve svém nejširším smyslu. Další významné oblasti v CEN představovaly potravinářské výrobky a ropné produkty. Ve výboru CENELEC byly významnými pododvětvími v roce 2011 i 2012 elektrická příslušenství, elektrické kabely a elektrické instalace v budovách.

Informace šířené v rámci tohoto postupu nadále vedly k žádostem útvarů Komise o další informace i dotazům ohledně pozastavení prací (článek 7), které vycházely buď z oznámení, nebo jiných zdrojů.

Až na poměrně mimořádnou situaci v roce 2010 se počet oznámení relativně neměnil či od roku 2006 dokonce klesal. To platí i pro členské státy, které přistoupily k EU v letech 2004 a 2007, a lze to vykládat jako známku dobré integrace do systému vzhledem k tomu, že se zdá, že se normalizační činnost přesouvá z vnitrostátní úrovně na úroveň evropskou. Obecně je postup řádně uplatňován a funguje správně.

1.2Závěr

Postup informování nadále hraje důležitou úlohu při podněcování národních normalizačních orgánů k tomu, aby převedly své iniciativy na evropskou úroveň, a podpořily tak jednotný trh a evropskou harmonizaci. Počet oznámení z členských států EU-12 je ustálený, což lze považovat za příznivou známku jejich integrace do systému.

Od 1. ledna 2013 byla ta část směrnice 98/34/ES, která se týkala normalizace, zrušena nařízením (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci, aby se tak dostalo budoucím výzvám v oblasti evropské normalizace lepšího řešení. To se týká zejména zvýšení tvorby norem pro služby, vývoje i jiných produktů normalizace než pouze formálních norem a zvýšených požadavků na inkluzivní charakter evropského systému normalizace. Nařízení (EU) č. 1025/2012 však zachovává obdobný postup informování, který fungoval podle směrnice 98/34/ES, i když s drobnými změnami.

3.Pověření

Normalizační „pověření“ jsou dobře zavedeným nástrojem Komise pro získávání technických specifikací, které podporují evropské právní předpisy a/nebo politiky. Jsou to žádosti o normalizační práci, které jsou adresované evropským normalizačním organizacím a poskytují pro tuto práci referenční rámec (viz příloha 1). Jsou nezbytná v případech, kdy normy podporují právní předpisy, například v rámci směrnic „nového přístupu“.

1.3Fungování procesu pověřování v letech 2011 až 2012

Ve sledovaném období bylo evropským normalizačním organizacím vydáno celkem 43 pověření společně s 8 změnami pověření. Podíl změn je oproti předchozím letům poměrně vyšší (viz příloha 4). V porovnání s předchozím obdobím se zvýšil i počet pověření týkajících se směrnic nového přístupu (13 pověření a 8 změn).

Proces pověřování funguje náležitě. Provedení neformální konzultace před poskytnutím dokumentů členům Výboru pro normy a technické předpisy znamená, že pověření je obvykle dohodnuto ještě před zahájením formální konzultace.

V průběhu sledovaného období byly do procesu náležitě začleněny zúčastněné subjekty evropské normalizace – ANEC (Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci), ECOS (Evropská občanská organizace ochránců životního prostředí pro normalizaci), NORMAPME (Evropský úřad řemesel, obchodu a malých a středních podniků pro normalizaci) a ETUI-REHS (Evropský odborový institut pro výzkum, vzdělávání a BOZP). To vnáší do neformálních konzultací větší transparentnost.

Pro další zvýšení transparentnosti vede GŘ pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky databázi pověření. Tato databáze obsahuje všechna v minulosti vydaná pověření s pořadovými čísly M/xxx. Veřejnosti je přístupná na internetové adrese:

http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/mandates/index.cfm?fuseaction=search.welcome

Během daného období pokračovala praxe poskytovat Výboru pro normy a technické předpisy informace o krocích navazujících na všechny konzultace týkající se pověření prostřednictvím aktualizovaného seznamu.

1.4Trendy v pověřeních

Ve sledovaném období byla pověření vydávána na podporu široké škály právních předpisů. Mezi nejvýznamnější oblasti patří právní předpisy týkající se stavebních výrobků, ekodesignu, ochrany spotřebitele a ochrany životního prostředí. Rozsah oblastí právních předpisů dokládá význam, který je tomuto modelu přikládán.

Předmět pověření se i nadále rozšiřuje. Současně jsou stále velmi důležitá pověření vydaná pro směrnice nového přístupu a oproti předchozím sledovaným obdobím se jejich počet ve skutečnosti zvýšil. Pověření v ostatních oblastech politik jsou i nadále početná, zejména v oblasti ochrany spotřebitele a životního prostředí.

Počet pověření podporujících právní předpisy mimo nový přístup (viz příloha 4) zůstal v porovnání s minulým obdobím relativně vysoký, což ukazuje, že tento společný regulační model je i nadále přijímán napříč širokým spektrem politik EU. V této oblasti měla významný podíl pověření podporující směrnici 2009/125/ES (směrnice o ekodesignu).

V letech 2011 až 2012 bylo na podporu směrnice o ekodesignu vydáno šest pověření 6 . Tato pověření se zaměřují výrobky, jako jsou myčky nádobí pro domácnost, světelné zdroje, klimatizátory vzduchu, čerpadla nebo ventilátory.

Tato tendence využívat pověření na podporu právních předpisů mimo nový přístup a v nových oblastech odráží skutečnost, že evropská normalizace je stále více využívána k podpoře politiky pro zlepšení právní úpravy. Tato skutečnost byla uznána a podporována ve sdělení Komise z roku 2011 nazvaném „Strategická vize pro evropské normy – další pokroky v posílení a urychlení udržitelného růstu evropského hospodářství do roku 2020“ 7 .

Počet pověření na podporu evropské politiky dále klesal a podruhé za sebou je oproti předchozímu sledovanému období mírně nižší. Nicméně mezi pěti politickými pověřeními se nacházejí některé klíčové iniciativy na podporu interoperability, jako například pověření týkající se inteligentních sítí nebo kosmického průmyslu.

V tomto období nebylo vydáno žádné pověření pro normalizaci v sektoru služeb.

1.5Závěr

Proces pověřování je dobře zaveden a v současnosti jej upravuje nařízení (EU) č. 1025/2012. Neformální konzultace s evropskými normalizačními organizacemi a všemi zúčastněnými stranami (zvláště s takovými evropskými zúčastněnými stranami, které zastupují uživatele budoucích norem) před konzultací s Výborem pro normy a technické předpisy má zásadní význam.

Za účelem zlepšení transparentnosti fungování Výboru pro normy a technické předpisy pokračovaly útvary Komise ve sledovaném období v praxi, která byla zavedena v roce 2006 a spočívá v tom, že jsou k účasti na rozšířených zasedáních zvány zúčastněné strany evropské normalizace ANEC, ECOS, ETUI-REHS a NORMAPME.

Proces pověřování se ukázal být velmi důležitým při rozšiřování úlohy normalizace v nových oblastech právních předpisů a politiky EU.

4.Formální námitky

Směrnice nového přístupu obsahují pojistky pro případy, kdy harmonizované normy nemohou umožnit, aby výrobky splňovaly základní požadavky dotčených směrnic. Jestliže takové případy nastanou, mohou členské státy nebo Komise vznést formální námitku proti dotčené normě, která je konzultována s Výborem pro normy a technické předpisy (podrobnosti o postupu viz příloha 1).

1.6Fungování postupu v letech 2011 až 2012

Ve sledovaném období oproti předchozím letům mírně klesl počet námitek, z nichž vzešla rozhodnutí Komise. Komise přijala pouze jedno rozhodnutí, které omezovalo předpoklad shody. Toto rozhodnutí se však týkalo dvou formálních námitek proti téže harmonizované normě (viz příloha 5).

1.7Závěr

Postup obecně fungoval odpovídajícím způsobem. Ve srovnání s předchozím sledovaným obdobím se v letech 2011 a 2012 postup od obdržení námitky až do vydání rozhodnutí podstatně zkrátil.

Obdobně jako u pověření Komise v zájmu transparentnosti zveřejňuje rozhodnutí o formálních námitkách v souhrnné podobě a na každém zasedání Výboru pro normy a technické předpisy předkládá aktualizovanou tabulku opatření týkajících se formálních námitek.

5.Nový právní rámec

Ode dne 1. ledna 2013 byla část směrnice 98/34/ES, která se týkala normalizace, zrušena nařízením (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci, které zavedlo podstatné změny, pokud jde o postup informování, postup pověřování a formální námitky.

Evropskému parlamentu a Radě bude v souladu s čl. 24 odst. 3 uvedeného nařízení předložena zvláštní zpráva o provádění nařízení (EU) č. 1025/2012 v období 2013 až 2015.

ČÁST II: TECHNICKÉ PŘEDPISY

1.Vývoj v letech 2011 až 2013

Oznamovací postup v případě vnitrostátních technických předpisů (dále jen „postup“) umožňuje Komisi a členským státům EU preventivně zkoumat technické předpisy, které členské státy hodlají zavést u výrobků (průmyslových výrobků, zemědělských produktů a produktů rybolovu) a služeb informační společnosti (viz příloha 6). Tento postup se ve zjednodušené podobě vztahuje i na členské státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou signatáři Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), a na Švýcarsko a Turecko (viz příloha 9).

Hlavní přínosy postupu

Umožňuje zjistit nové překážky vnitřního trhu dříve, než mají případný negativní dopad, a tím předchází zdlouhavým a nákladným řízením o nesplnění povinnosti.

Umožňuje zjistit protekcionistická opatření, jež mohou být členskými státy vypracována v mimořádných situacích, jako je hospodářská a finanční krize.

Umožňuje členským státům zjistit stupeň slučitelnosti oznámených návrhů s právními předpisy Evropské unie.

Umožňuje účinný dialog mezi členskými státy a Komisí při posuzování oznámených návrhů.

Přestavuje srovnávací nástroj, který umožňuje členským státům využívat nápady jejich partnerů k řešení společných problémů týkajících se technických předpisů.

Umožňuje hospodářským subjektům, včetně malých a středních podniků, vyslovit svůj názor a přizpůsobit včas svou činnost budoucím technickým předpisům. Toto právo kontroly je hospodářskými subjekty široce využíváno, což Komisi a vnitrostátním orgánům pomáhá odhalit případné překážky obchodu.

Přispívá k uplatňování zásady subsidiarity.

Jedná se o regulační nástroj, který lze použít k určení oblastí vyžadujících harmonizaci.

Pomáhá zvyšovat kvalitu vnitrostátních předpisů a předpisů EU v souladu s přístupem, jehož podstatou je „zlepšování právní úpravy“.

Přispívá ke zlepšení konkurenceschopnosti podniků v rámci průmyslové politiky.

1.8Využití postupu v rámci „zlepšování právní úpravy“

Komise ve svém sdělení „Zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii“ 8 zdůraznila, že preventivní kontrolní mechanismus zavedený směrnicí 98/34/ES má zásadní význam pro zlepšování vnitrostátní právní úpravy týkající se produktů a služeb informační společnosti.

V rámci akčního plánu Komise pro zjednodušení a zlepšení právního prostředí 9 byly členské státy vyzvány, aby předkládaly studie dopadu (nebo jejich závěry) společně s oznamovanými návrhy, u nichž byly takové studie provedeny interně. Analýza těchto studií dopadu vede členské státy k tomu, aby předem zvážily nejvhodnější nástroj, který použijí, a umožňuje Komisi ověřit nezbytnost a přiměřenost navrhovaných opatření.

Spolupráce Komise a členských států v rámci oznamovacího postupu podle směrnice 98/34/ES pomáhá zvyšovat srozumitelnost a soudržnost oznámených návrhů vnitrostátních právních předpisů. Tato spolupráce bude posílena s cílem zajistit hospodářským subjektům jasný a srozumitelný právní rámec a současně zaručit vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví, spotřebitelů a životního prostředí.

Vnitrostátní orgány se vybízejí, aby uvážily zejména tyto aspekty:

znění návrhů: srozumitelnost, soudržnost, transparentnost a právní jistota při uplatňování dokumentů,

možnost zpřístupnit všechny předpisy v daném odvětví zveřejněním konsolidovaných verzí dokumentů jak v tištěné, tak i v elektronické podobě,

určení a vyvarování se postupů, které pro hospodářské subjekty představují zbytečně složitou a obtížnou administrativní zátěž, zejména při uvádění výrobku na trh.

1.9Využití postupu ke zlepšení konkurenceschopnosti

V rámci strategie EU 2020 byl navržen nový přístup průmyslové politiky založený na analýze právních předpisů z hlediska konkurenceschopnosti.

V této souvislosti Komise v poslední aktualizaci sdělení o průmyslové politice ze dne 10. října 2012 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu – COM(2012) 582 final – zdůraznila, že:

„Správní a regulační překážky pro vnitřní trh vyplývají také z oblastí politiky, které jsou regulovány členskými státy, jako jsou technická pravidla, odmítání uplatňování zásady vzájemného uznávání a nesoulad mezi 27 rozdílnými soubory daňových pravidel. Předběžná analýza návrhu technických pravidel může zabránit vzniku regulačních překážek. Přesně to je cílem oznamovacího postupu 98/34, který vyžaduje, aby návrhy právních předpisů obsahujících technická pravidla týkající se výrobků a služeb informační společnosti byly sděleny Komisi před jejich přijetím. Preventivní povaha tohoto postupu zabránila velkému počtu porušení pravidel o volném pohybu zboží. Tento oznamovací postup může však být použit také pro zlepšení vnitrostátních právních předpisů v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a pomocí srovnávání. Jeho potenciál může být dále využit prostřednictvím doporučení, aby členské státy používaly hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti v rámci vnitrostátních posouzení dopadů.“

Sdělení Komise o průmyslové politice výslovně odkazuje na směrnici 98/34/ES, která má vedle své funkce nástroje pro předcházení překážkám obchodu uvnitř EU za úkol vést členské státy k tomu, aby prováděly analýzu vnitrostátních právních předpisů z hlediska konkurenceschopnosti.

Tento přístup potvrdil Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu ve své zprávě ze dne 18. prosince 2013 o nové industrializaci Evropy na podporu konkurenceschopnosti a udržitelnosti (2013/2006(INI)), v níž podpořil další využívání potenciálu, který nabízí oznamovací postup 98/34, a navrhl, aby členské státy do posouzení dopadu zpracovávaných ve fázi příprav vnitrostátních legislativních předpisů zahrnuly také posouzení z hlediska konkurenceschopnosti, v širším rámci „testu jednotného trhu“, který Parlament požaduje ve svém usnesení ze dne 7. února 2013 s doporučeními Komisi týkajícími se správy jednotného trhu.

V této souvislosti byly členské státy v březnu 2014 vyzvány, aby pravidelně připravovaly analýzu z hlediska konkurenceschopnosti u vnitrostátních právních předpisů oznámených v rámci postupu zavedeného podle směrnice 98/34/ES.

1.10Zlepšení v řízení postupu 98/34

Komise v letech 2011 až 2013 i nadále pořádala řadu kampaní za účelem zvýšení transparentnosti a posílení dialogu s vnitrostátními orgány. Databáze systému TRIS (Informační systém technických předpisů) byla ustavičně vylepšována.

Za účelem vysvětlení postupu 98/34 přístupnějším způsobem a oslovení širšího okruhu veřejnosti, zejména malých a středních podniků, Komise přistoupila k přepracování veřejné internetové stránky TRIS (http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/tris/cs/). Tato internetová stránka zajišťuje přístup veřejnosti k oznámeným návrhům ve 23 úředních jazycích EU a k základním informacím o postupu. Byl zaznamenán nepřetržitý nárůst počtu on-line konzultací: počet vyhledávání vzrostl v letech 2011 až 2013 o 10 % a v roce 2013 se vyšplhal na přibližně 212 000 vyhledávání (viz příloha 10). Na seznam adresátů TRIS se zaregistrovalo přes 4 300 hospodářských subjektů, což od roku 2010 představuje nárůst o 25 %.

V letech 2012–2013 vytvořila Komise rovněž video věnované postupu 98/34. Jeho cílem bylo vysvětlit jednoduchým a zajímavým způsobem, jak postup funguje a jaký je jeho přínos pro podniky, podpořit aktivní účast podniků, zejména malých a středních, a vysvětlit jim, jak mohou co nejlépe využívat stávajících nástrojů (internetové stránky, databáze, systémy varování). Toto video bylo zveřejněno dne 11. září 2013 a je přístupné prostřednictvím tohoto odkazu – http://www.youtube.com/watch?v=ziuAklsNKdI . Bylo propagováno na sociálních sítích a od zveřejnění je zhlédlo 2 675 zúčastněných stran.

2.Používání postupu 98/34

1.11Účinnost: obecný přehled

► Objem oznámení a dotčená odvětví

V letech 2011 až 2013 obdržela Komise 2 114 oznámení (675 v roce 2011, 734 v roce 2012 a 705 v roce 2013).

Stejně jako v předchozím sledovaném období zaznamenalo nejvyšší počet oznámení za sledované období stavebnictví. Mnohá opatření se týkala energetické účinnosti budov a betonových konstrukcí, povrchů vozovek a použitých materiálů a požární bezpečnosti v budovách. Po stavebnictví opět následovaly zemědělské produkty a potraviny a nápoje. V tomto odvětví se několik opatření týkalo hygieny potravin, složení a označování potravin a nápojů, obalů potravin, minimální ceny alkoholických nápojů, složení alkoholických a nealkoholických nápojů a jejich uvádění na trh. Počet oznámení vzrostl v odvětví telekomunikací (rádiová zařízení a telekomunikační koncová zařízení, rádiová rozhraní, hardware a software pro shromažďování, správu a využívání údajů shromážděných elektronickými mechanismy instalovanými na palubě vozidel (černé skříňky)) a v odvětví životního prostředí (obaly a obalové odpady, recyklovatelné produkty, zpracování biologicky rozložitelného odpadu) (viz příloha 8.3).

► Zkoumané záležitosti

V neharmonizovaných oblastech, které podléhají souladu s články 34 až 36 (volný pohyb zboží) a 49 a 56 (právo usazování a volný pohyb služeb) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), bylo účelem reakcí Komise upozornit členské státy na možné překážky obchodu, jež by mohly být vytvořeny zbytečným opatřením, které není přiměřené sledovanému cíli. Komise tak zajišťovala soulad s těmito zásadami a navíc i nadále členské státy vyzývala, aby do každého návrhu technického předpisu, který nespadá do harmonizované oblasti, vkládaly doložky o vzájemném uznávání.

V harmonizovaných oblastech bylo účelem reakcí zajistit, aby vnitrostátní opatření byla nezbytná, opodstatněná a slučitelná se sekundárními právními předpisy EU.

    V letech 2011, 2012 a 2013 členské státy oznámily 512 návrhů technických předpisů v oblasti stavebnictví. Tyto návrhy se týkaly všech typů stavebních výrobků, mimo jiné mostních objektů a betonových silničních staveb, krytin pro šikmé střechy budov, zařízení pro hašení požáru a záchranného vybavení, tepelné izolace, syntetických výplňových materiálů, betonových konstrukcí, elektrických instalací na betonových konstrukcích a v nich, kovových materiálů ve styku s pitnou vodou.

Komise přezkoumala zejména návrhy technických předpisů, které stanovovaly dodatečné technické požadavky nebo zkoušky pro stavební výrobky a bránily volnému pohybu výrobků opatřených označením CE. Oznámené návrhy byly zkoumány především podle směrnice 89/106/EHS o stavebních výrobcích 10 a nařízení (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS 11 .

Komise rovněž přezkoumala návrhy právních předpisů zakazujících instalaci pecí na fosilní ropu a pecí na zemní plyn v nových budovách, s výjimkou naftových a plynových pecí, které využívají pouze energie z obnovitelných zdrojů. Oznámený návrh byl přezkoumán podle směrnice 2009/142/ES o spotřebičích plynných paliv 12 a směrnice 92/42/EHS o požadavcích na účinnost nových teplovodních kotlů na kapalná nebo plynná paliva 13 .

Technické předpisy týkající se energetické účinnosti budov byly posouzeny podle směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti 14 , směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov 15 a směrnice 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie 16 .

V odvětví potravin a zemědělství oznámily členské státy v letech 2011 až 2013 celkem 393 návrhů technických předpisů. Tyto návrhy se týkaly mimo jiné materiálů, které přicházejí do styku s potravinami, energetických nápojů, trans tuků v potravinářských výrobcích, vína a lihovin, označování potravin, a zejména výživových tvrzení, známek kvality, dobrých životních podmínek kožešinových zvířat a uvádění kožešinových výrobků na trh.

   Některé členské státy oznámily návrhy předpisů, jimiž se ukládaly omezení nebo zákaz potravinářských obalů obsahujících bisfenol A, a zejména obalů potravin určených pro děti ve věku do tří let, jakož i návrhy, které se týkaly zdravotních varování, jimiž mají být opatřeny obaly obsahující bisfenol A. Tato oznámení byla zkoumána na základě ustanovení Smlouvy týkajících se volného pohybu zboží a nařízení (ES) č. 1935/2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami 17 .

   Během příslušného období Komise přezkoumala mnoho oznámení týkajících se hygieny potravin a vydala podrobná stanoviska a připomínky na základě nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin 18 , (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu 19 , a (ES) č. 854/2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě 20 .

   Další oznámení se týkala označování potravin a Komise posoudila jejich soulad se směrnicí 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy 21 a nařízením (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům 22 .

    Oblasti služeb informační společnosti se týkalo 99 oznámení. Mnoho oznámení bylo z oblasti hazardních her, zatímco ostatní se týkala mimo jiné autorských práv v digitálním prostředí, audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, elektronického obchodu, elektronického podpisu a jiných služeb vytvářejících důvěru.

    Od roku 2011 členské státy oznámily řadu technických předpisů týkajících se měřicích přístrojů. V těchto návrzích se jednalo o různé typy měřicích přístrojů, jako jsou plynoměry, elektroměry, měřiče spotřeby tepla, taxametry nebo hranolové refraktometry, a byly v nich stanoveny zvláštní požadavky, které musí tyto přístroje splňovat. Oznámení o plynoměrech, elektroměrech, měřičích spotřeby tepla a taxametrech byla analyzována především podle směrnice 2004/22/ES o měřicích přístrojích 23 . Novinkou byly návrhy týkající se nových inteligentních měřicích systémů, jež rovněž spadají pod směrnici 2004/22/ES a vzhledem k nezbytnému propojení technických oborů s IT a komunikací, ochranou údajů a bezpečnostními hledisky jsou poměrně složité.

    V odvětví chemických látek obdržela Komise 76 oznámení. Některá z nich se týkala ročního výkazu látek v nanočásticovém stavu a také návrhů právních předpisů, jimiž se zakazuje dovoz a prodej výrobků obsahujících některé ftaláty, které jsou určené pro použití ve vnitřních prostorách nebo mohou přijít do styku s kůží nebo sliznicemi. Oznámené návrhy byly přezkoumány zejména podle nařízení (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) 24 .

    V oblasti životního prostředí přezkoumala Komise 141 návrhů předpisů. Některými oznámenými návrhy byly stanoveny podmínky pro použití environmentálních tvrzení u plastových předmětů a obalů a v dalších se zakazovalo uvádět na trh biologicky nerozložitelné nákupní tašky. Tato oznámení byla analyzována zejména podle směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech 25 .

Postup 98/34 rovněž umožnil Komisi zasáhnout v odvětvích, v nichž je plánována nebo probíhá harmonizace na úrovni Evropské unie, a zabránil tak členským státům v zavádění odlišných vnitrostátních opatření. V souladu s čl. 9 odst. 3 a 4 směrnice 98/34/ES zablokovala Komise přijetí oznámených návrhů právních předpisů na dobu dvanácti měsíců ode dne jejich oznámení v těchto oblastech: požadavky pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel týkající se jejich hmotností a rozměrů; uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání; označování původu olivového oleje na etiketě a metody pro takové označení; podmínky pro složení lihovin; elektronická identifikace a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce; hnojiva povolená v ekologickém zemědělství. Tímto typem intervence Komise nejenže zabránila fragmentaci trhu v oblastech, v nichž je plánována nebo probíhá harmonizace, ale zaručila i větší jistotu a stabilitu, pokud jde o právní rámec členských států a Evropské unie, ve prospěch hospodářských subjektů a konkurenceschopnosti evropských podniků.

► Reakce

Komise vydala podrobná stanoviska ohledně 208 oznámení, což představuje 9,8 % z celkového počtu návrhů, které byly ve sledovaném období členskými státy oznámeny. Toto číslo dokládá 29,2% nárůst počtu podrobných stanovisek vydaných Komisí ve srovnání s předchozími třemi lety. Členské státy vydaly 205 podrobných stanovisek. Z celkem 910 připomínek vydaných v průběhu sledovaného období jich Komise vznesla 425 a členské státy 485 (viz přílohy 8.4 a 8.6).

Ve 12 případech Komise dotčené členské státy vyzvala, aby vzhledem k vyvíjenému úsilí Evropské unie o harmonizaci v dané oblasti odložily přijetí oznámených předpisů o jeden rok ode dne jejich obdržení (viz příloha 8.5).

1.12Používání postupu pro naléhavé případy

Z celkem 2 114 oznámení podaly členské státy 87 žádostí o to, aby byl u oznámených návrhů použit postup pro naléhavé případy. Komise potvrdila svůj přísný výklad výjimečných podmínek požadovaných podle směrnice 98/34/ES, konkrétně vážných a nepředvídatelných okolností, které souvisejí s ochranou veřejného zdraví a bezpečnosti. Z toho důvodu bylo použití postupu pro naléhavé případy zamítnuto, pakliže odůvodnění nebylo dostatečně prokázané nebo se zakládalo čistě na ekonomických důvodech či na prodleních v rámci státní správy, a také v případech, kdy žádné nepředvídatelné okolnosti prokázány nebyly. Postup pro naléhavé případy byl uznán za odůvodněný v 56 případech, zejména pokud jde o psychotropní látky, kontrolu omamných látek, radioaktivní odpad, infekce včel, otravy způsobené intoxikací methanolem, prekurzory výbušnin, ochranu přepravy hotovosti, zákaz výrobků, které jsou zdraví škodlivé, zákaz držení a používání zábavní pyrotechniky, která není určena pro soukromé osoby. (Viz příloha 8.7).

1.13Oznámení „opatření v podobě daňových nebo finančních pobídek“

Podle směrnice 98/34 musí členské státy oznámit daňové a finanční pobídky, tj. technické předpisy, které souvisejí s daňovými nebo finančními opatřeními ovlivňujícími spotřebu výrobků nebo služeb tím, že vyzývají ke shodě s těmito technickými předpisy. Pro takovéto technické předpisy je specifické, že se nepoužije období dočasného pozastavení prací.

Jako „daňová nebo finanční opatření“ oznámily členské státy v letech 2011 až 2013 celkem 112 návrhů předpisů. Komise zjistila, že vnitrostátní právní předpisy jsou často nesprávně zařazeny jako „daňová nebo finanční opatření“ ve smyslu směrnice 98/34/ES v případě, že obsahují nějaká daňová nebo finanční opatření, avšak bez pobídky k dosažení shody s těmito technickými předpisy. S cílem pomoci členským státům, aby správně zařazovaly tyto technické předpisy, vypracovala Komise pokyny pro definování a oznamování „daňových nebo finančních opatření“ pro účely směrnice 98/34/ES.

1.14 Opatření přijatá v návaznosti na reakci Komise

V letech 2011 až 2013 byl poměr mezi počtem odpovědí členských států a objemem podrobných stanovisek vydaných Komisí uspokojivý (průměr za období 86 %). Tento procentní podíl je hlavním ukazatelem, který se používá k posouzení odhodlání členských států dostát svým povinnostem v rámci postupu. Oproti předchozímu sledovanému období byl počet zcela uspokojivých odpovědí vyšší (v letech 2011–2013 průměrně 48,4 % ve srovnání s 32,5 % v období 2009–2010) (viz příloha 8.8), což poukazuje na zvýšení souladu členských států s právním rámcem pro vnitřní trh v návaznosti na reakci Komise. Vliv reakcí Komise byl ještě významnější v případě oznámených návrhů technických předpisů, které byly v návaznosti na vydání podrobného stanoviska vzaty zpět (24 případů ve sledovaném období). U ostatních oznámených návrhů technických předpisů dialog stále probíhá.

1.15Opatření přijatá v návaznosti na oznamovací postup

Ve všech ostatních případech, kdy potenciální porušení práva EU v oblasti vnitřního trhu nebyla zcela vyjasněna během postupu podle směrnice 98/34/ES, Komise provedla další šetření, která v některých případech nakonec vedla k postupu v rámci systému EU Pilot nebo k řízení o nesplnění povinnosti (článek 258 SFEU) v záležitostech, k nimž patří například kvalita a transparentnost dodavatelského řetězce pro panenský olivový olej, zdanění potravinářských výrobků s vysokým obsahem cukru, soli, a/nebo kofeinu, poplatky za výrobky v souvislosti s ochranou životního prostředí, řemeslná výroba potravin, víno a lihoviny, zákaz výrobků, které obsahují určité typy ftalátů, určených pro použití ve vnitřních prostorách, výrobky z kůže, usně a kožešin, minimální obsah ovocné šťávy, který musí být obsažen v nealkoholických ovocných nápojích, a plastové tašky.

Dvě z řízení o nesplnění povinnosti zahájených proti členským státům během sledovaného období se zakládala na porušení povinnosti podle směrnice 98/34/ES.

1.16Dialog s členskými státy 

Pravidelná zasedání Výboru pro normy a technické předpisy umožnila výměnu názorů o záležitostech obecného zájmu i o zvláštních aspektech postupu.

Pokud jde o technické předpisy, diskuse se zabývala zejména úlohou oznámení, pokud jde o záležitosti týkající se národní konkurenceschopnosti a hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti; přístupem k dokumentům Komise podle nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise 26 ; povinností členských států předložit Komisi konečné znění oznámeného technického předpisu; a právními důsledky zaujetí podrobného stanoviska podle čl. 9 odst. 2 směrnice 98/34/ES.

Komise připravila prezentace týkající se nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům; přezkumu nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH); balíčku o bezpečnosti výrobků a dozoru nad trhem; zprávy o hodnocení směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu 27 ; současného stavu vnitřního trhu ve stavebnictví; otázek týkajících se technických předpisů v oblasti obnovitelných zdrojů energie; oznámení o metrologii a oznámení v odvětví železniční dopravy, zejména oznamovací povinnosti v rámci směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic Společenství 28 a směrnice 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství 29 .

Komise představila pokyny pro definování a oznamování „daňových nebo finančních opatření“ pro účely směrnice 98/34/ES a pokyny věnované „jednotnému kontaktnímu místu pro oznamovací postup 98/34 a oznamovací postupy stanovené ve zvláštních pravidlech EU“.

V několika členských státech se konaly rovněž semináře, což umožnilo přímý dialog mezi Komisí a vnitrostátními orgány podílejícími se na postupu a pomohlo vnitrostátním orgánům obeznámit se s vysoce technickými prvky postupu.

1.17Žádosti o přístup k dokumentům vydaným podle směrnice 98/34

V letech 2011 až 2013 obdržela Komise 272 žádostí o přístup k dokumentům vydaným v rámci postupu 98/34. Velká část z nich se týkala podrobných stanovisek a připomínek přednesených Komisí. Přístup k požadovaným dokumentům byl udělen ve 167 případech. V ostatních případech byl přístup k dokumentům odepřen, jelikož dialog s členskými státy, jehož cílem bylo odstranit potenciální překážku obchodu, ještě pokračoval.

1.18Závěr

Během období 2011–2013 byla opět potvrzena užitečnost postupu, pokud jde o účinnost, transparentnost a správní spolupráci.

Preventivní přístup postupu 98/34 spočívající v budování kontaktů podstatně snížil nebezpečí provádění vnitrostátní regulační činnosti takovým způsobem, který by vytvářel technické překážky pro volný pohyb zboží na vnitřním trhu. Vysoký počet podrobných stanovisek a připomínek vydaných během sledovaného období poukazuje na přetrvávající nebezpečí fragmentace vnitřního trhu se zbožím. V průměru 86 % podrobných stanovisek, která během daného období vydala Komise, se dočkalo reakce ze strany dotčených členských států a následných dialogů za účelem odstranění nesouladu s právem EU a zajištění volného pohybu zboží na vnitřním trhu, a tudíž bylo možné vyhnout se řízení o nesplnění povinnosti.

Postup 98/34 potvrdil svou užitečnost také tím, že umožňuje určit oblasti, v nichž by mohla přicházet v úvahu harmonizace na úrovni EU.

Při uplatňování směrnice 98/34/ES bude Komise i nadále obezřetná, pokud jde o zásady zlepšování právní úpravy a nutnost zachovat příznivé prostředí pro konkurenceschopnost evropského hospodářství. Oznámené návrhy jsou i nadále dostupné elektronicky, bezplatně a ve všech úředních jazycích EU, a hospodářské subjekty a další zúčastněné strany se k nim tudíž mohou vyjádřit.

Dále bude pokračovat úsilí s cílem zajistit hospodářským subjektům jasný právní rámec, který se zaměřuje na posílení konkurenceschopnosti evropských podniků v EU i v zahraničí, s přihlédnutím k vazbám mezi postupem 98/34 a postupem zavedeným Dohodou o technických překážkách obchodu v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Další podpora této směrnice a její důraznější provádění spolu se silnější vazbou na následná politická a legislativní opatření mají zásadní význam pro to, aby bylo plně dosaženo jejích cílů.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 204, 21.7.1998), ve znění směrnice 98/48/ES (Úř. věst. L 217, 5.8.1998).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12–33.

(3) Akční plán pro zlepšení právního prostředí, KOM(2002) 278 v konečném znění. Viz také Zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii, KOM(2005) 97 v konečném znění; Provádění lisabonského programu Společenství: Strategie pro zjednodušení právního prostředí, KOM(2005) 535 v konečném znění; Lepší právní předpisy v Evropské unii – Strategický přezkum, KOM(2006) 689; Druhý strategický přezkum – lepší právní předpisy v Evropské unii, KOM(2008) 32, Třetí strategický přezkum zlepšování právní úpravy v Evropské unii, KOM(2009) 15 a Inteligentní regulace v Evropské unii; KOM(2010) 543.

(4) CEN (Evropský výbor pro normalizaci), CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice) a ETSI (Evropský ústav pro telekomunikační normy).

(5) Pověření jsou žádosti, jež pro evropské normalizační organizace představují výzvu, kterou lze za určitých podmínek přijmout.

(6) Na směrnici 2005/32/ES odkazují pověření M481, M485, M488, M495, M498 a M500.

(7) KOM(2011) 311 v konečném znění, 1.6.2011.

(8) Viz výše, poznámka pod čarou 3.

(9) Viz výše, poznámka pod čarou 3.

(10)  Směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků, Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 12–26.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5–43.

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/142/ES ze dne 30. listopadu 2009 o spotřebičích plynných paliv, Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 10–27.

(13)  Směrnice Rady 92/42/EHS ze dne 21. května 1992 o požadavcích na účinnost nových teplovodních kotlů na kapalná nebo plynná paliva, Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 17–28.

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES, Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1–56.

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13–35.

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10–35.

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4–17.

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1–54.

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55–205.

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206–320.

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy, Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29–42.

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18–63.

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES ze dne 31. března 2004 o měřicích přístrojích, Úř. věst. L 135, 30.4.2004, s. 1–80.

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1–849.

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech, Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10–23.

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43–48.

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36–68.

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti, Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44–113.

(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství, Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1–45.