6.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 438/7

1.

PŘIPOMÍNÁ, že podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie je při vymezování a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví, že činnost Unie, která doplňuje politiky členských států, je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví a že Unie podněcuje spolupráci mezi členskými státy v oblasti veřejného zdraví a případně podporuje jejich činnosti, a plně uznává odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče;

2.

PŘIPOMÍNÁ závěry Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie přijaté dne 2. června 2006 (1), a zejména společné hodnoty, jimiž jsou všeobecnost, přístup ke kvalitní péči, rovnost a solidarita;

3.

PŘIPOMÍNÁ, že roční analýza růstu za rok 2014 zdůrazňuje nutnost vytvoření strategií aktivního začleňování, jež zahrnují široký přístup k cenově dostupným a vysoce kvalitním zdravotnickým službám, rovněž s ohledem na dosažení cílů strategie Evropa 2020;

4.

PŘIPOMÍNÁ doporučení Rady 2009/C 151/01 ze dne 9. června 2009 o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí (2);

5.

PŘIPOMÍNÁ doporučení Rady 2002/77/ES ze dne 15. listopadu 2001 o uvážlivém používání antimikrobiálních látek v humánní medicíně (3) a akční plán Komise proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence (4);

6.

PŘIPOMÍNÁ závěry Rady ze dne 22. června 2012 o dopadech antimikrobiální rezistence v oblasti lidského zdraví a v oblasti zdraví zvířat – pohled iniciativy „Jedno zdraví“ (5);

7.

PŘIPOMÍNÁ, že antimikrobiální rezistence a infekce spojené se zdravotní péčí jsou předmětem epidemiologického dozoru v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) bodem ii) a čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (6);

8.

PŘIPOMÍNÁ rezoluci Světového zdravotnického shromáždění (WHA67.25) o antimikrobiální rezistenci přijatou dne 24. května 2014;

9.

PŘIPOMÍNÁ, že doporučení 2009/C 151/01 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (7) požadují, aby byla pacientům poskytována zdravotní péče podle standardů a pokynů o kvalitě a bezpečnosti, a objasňují právo obdržet jasné a transparentní informace o platných opatřeních týkajících se bezpečnosti a kvality, o postupech pro podávání stížností a mechanismech nápravy;

10.

PŘIPOMÍNÁ, že procesy tvorby politiky a rozhodovací procesy by měly být fakticky podložené a měly by vycházet ze systematického sběru údajů za použití vhodných nástrojů moderních informačních a komunikačních technologií v oblasti zdraví;

11.

PŘIPOMÍNÁ, že současný trend přesunu péče z nemocnic do ambulancí, včetně primární a domácí péče, může vést k tomu, že větší objem péče budou poskytovat zdravotníci, kteří nejsou zaměstnanci nemocnic, sociální pracovníci a pečovatelé, včetně neformálních poskytovatelů péče;

12.

UZNÁVÁ, že do odborné přípravy zdravotnických pracovníků a pečovatelů by měly být začleněny vzdělávání a odborná příprava týkající se bezpečnosti pacientů a prevence a kontroly infekcí, které by měly být rovněž součástí průběžného profesního rozvoje;

13.

UZNÁVÁ, že jako vynikající nástroje zlepšování kultury bezpečnosti pacientů se ukázaly pravdivé a nerepresivní systémy podávání zpráv a učení;

14.

BERE NA VĚDOMÍ závěry dvou zpráv (8) Evropské komise o provádění doporučení 2009/C 151/01;

15.

UZNÁVÁ, že pro omezení dalšího šíření a nárůstu antimikrobiální rezistence je rozhodující uplatňovat na regionální a vnitrostátní úrovni účinná opatření na prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí a že řešení problematiky infekcí spojených se zdravotní péčí je jedním ze základů akčního plánu EU proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence, který byl přijat v roce 2011 (9);

16.

PŘIPOMÍNÁ odhad, že v EU každoročně přibližně 3,2 milionu pacientů (10) onemocní infekcí spojenou se zdravotní péčí, přičemž se má za to, že 20 až 30 % z nich by bylo možné předejít (11), a že v 5 až 10 % případů se očekává výskyt nežádoucích příhod, přičemž téměř polovině z nich by bylo možné předejít (12);

17.

BERE NA VĚDOMÍ skutečnost, že podle zvláštního průzkumu Eurobarometru nazvaného Patient Safety and Quality of Care (Bezpečnost pacientů a kvalita péče) (13) se více než polovina (53 %) všech občanů EU domnívá, že by pacientům mohla nemocniční péče v jejich zemi způsobit újmu, zatímco polovina respondentů se domnívá, že jim může být způsobena újma v mimonemocniční péči, přičemž tyto procentní podíly od roku 2009 výrazně nepoklesly;

18.

SE ZNEPOKOJENÍM KONSTATUJE, že podle nejnovějších údajů, které zveřejnilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) (14), jsou na vzestupu infekce spojené se zdravotní péčí způsobené mikroorganismy vyznačujícími se mnohočetnou lékovou rezistencí;

19.

BERE NA VĚDOMÍ práci WHO a OECD v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality péče, kterou podporuje rovněž EU;

20.

VÍTÁ pokrok, jehož dosáhly členské státy od roku 2009 při začleňování problematiky bezpečnosti pacientů do politik v oblasti veřejného zdraví, jak je stanoveno v doporučení 2009/C 151/01;

21.

VÍTÁ činnost pracovní skupiny pro bezpečnost pacientů a kvalitu péče, pokud jde o praktické pokyny týkající se vzdělávání a odborné přípravy a systémů podávání zpráv a učení;

22.

BERE NA VĚDOMÍ, že posílení postavení pacienta a jeho zapojení jsou považovány za nedílnou součást dobré kvality a bezpečnosti péče a vyžadují úsilí členských států, pokud jde o výměnu poznatků mezi jednotlivými zeměmi a účinných nástrojů;

23.

VÍTÁ práci evropské sítě pro bezpečnost pacientů a kvalitu péče (společná akce PaSQ) na provádění doporučení 2009/C 151/01, pokud jde o výměnu osvědčených postupů v členských státech a jejich uplatňování;

24.

UZNÁVÁ, že na úrovni EU je nutná trvalá a udržitelná spolupráce v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality péče;

25.

BERE NA VĚDOMÍ, že provádění obecných ustanovení o bezpečnosti pacientů uvedených v doporučení 2009/C 151/01 představuje pozitivní přínos pro zdraví obyvatel a pro ekonomiku systémů zdravotní péče a že je mu třeba věnovat neustálou pozornost;

26.

PŘIPOMÍNÁ, že újma spojená s nežádoucími příhodami představuje pro systémy zdravotní péče dodatečné náklady;

27.

SE DOMNÍVÁ, že posuzování výkonnosti systému zdravotní péče může přispět k dosažení pokroku v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality péče;

a)

zintenzivnily úsilí o provádění doporučení 2009/C 151/01 se zohledněním prioritních oblastí vymezených v závěrech uvedených dvou zpráv Komise o provádění, jakož i ve zprávě o vzdělávání a odborné přípravě a ve zprávě o systémech podávání zpráv a učení vypracovaných pracovní skupinou pro bezpečnost pacientů a kvalitu péče;

b)

určily, pokud tak již neučinily, orgány odpovědné za provádění a monitorování integrovaných strategií v oblasti bezpečnosti pacientů, včetně prevence infekcí spojených se zdravotní péčí, dohledu nad nimi a jejich kontroly;

c)

zvážily zavedení pokynů, doporučení a osvědčených postupů v oblasti bezpečnosti pacientů, prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí a antimikrobiální rezistence, jakož i používání taxonomie WHO týkající se bezpečnosti pacientů s cílem napomoci zlepšení klinických a organizačních funkcí;

d)

podporovaly vzdělávání a odbornou přípravu zdravotnického personálu v oblasti bezpečnosti pacientů a infekcí spojených se zdravotní péčí se zohledněním související práce ECDC, včetně odborné zprávy ECDC nazvané Základní dovednosti odborníků na kontrolu infekcí a nemocniční hygienu v Evropské unii (15), jakož i příslušných doporučení WHO, s ohledem na podporu dostupnosti náležitě kvalifikovaného personálu v prostředí, kde je poskytována zdravotní péče, včetně personálu specializovaného na kontrolu infekcí;

e)

povzbuzovaly zdravotnické organizace k tomu, aby ve všech odbornostech budovaly kulturu bezpečnosti pacientů, která by umožnila integrované a vysoce kvalitní postupy při poskytování péče;

f)

vyvinuly opatření umožňující zdravotnickým pracovníkům nebo pacientům podávat pravdivé a nerepresivní informace a podporovaly nerepresivní řešení chyb a nežádoucích příhod, jakož i poučení, jež z nich vyplývají;

g)

vybízely k účasti a posílení postavení pacientů, jejich rodin a neformálních poskytovatelů péče, jakož i organizací pacientů, podáváním fakticky podložených a nezaujatých informací a vzdělávání a podporovaly účast pacientů na rozhodování o poskytování zdravotní péče, s cílem přispět k prevenci nežádoucích příhod;

h)

zvážily možnost vyvinutí hodnocení nákladové účinnosti programů v oblasti bezpečnosti pacientů, a to i na základě výsledků programu činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020);

i)

posílily programy a plány prevence a kontroly infekcí po celou dobu péče a léčebného procesu, včetně programů vypracovaných na míru pro pečovatelské domy a zařízení dlouhodobé péče;

j)

zintenzivnily prevenci, diagnostiku, monitorování a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí, a to rovněž přijímáním, prováděním a monitorováním odborných pokynů na vnitrostátní úrovni, ve vhodných případech v úzké spolupráci s ECDC;

k)

sdílely zkušenosti se strategiemi v zájmu zajišťování bezpečnosti pacientů a kvality péče ve všech prostředích, kde je péče poskytována;

l)

vypracovaly odborné pokyny k uvážlivému užívání antibiotik, včetně monitorování lékařských předpisů;

m)

i nadále věnovaly zvláštní pozornost antimikrobiální rezistenci, jak je uvedeno v závěrech Rady ze dne 22. června 2012, a monitorovaly spotřebu antimikrobiálních látek a zavedly sledování antimikrobiální rezistence, včetně účasti na sítích EU pro sledování těchto otázek koordinovaných Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky;

a)

podporovaly kulturu bezpečnosti pacientů zahrnující podávání pravdivých a nerepresivních informací o nežádoucích příhodách v prostředí, kde je poskytována zdravotní péče, a usilovaly o hodnocení kultury v oblasti bezpečnosti pacientů a o její zlepšování;

b)

pravidelně revidovaly praktické pokyny týkající se vzdělávání a odborné přípravy zdravotnických pracovníků a systémů podávání zpráv a učení;

c)

podporovaly shromažďování informací o nežádoucích příhodách;

d)

podporovaly používání pokynů a fakticky podložené politiky prostřednictvím výměny osvědčených postupů o prevenci a kontrole antimikrobiální rezistence;

e)

vypracovaly pokyny EU pro zapojení pacientů/občanů do strategií v oblasti bezpečnosti pacientů se zohledněním práce Světové zdravotnické organizace;

f)

vypracovaly dobrovolné pokyny ke způsobu stanovování standardů a pokyny týkající se bezpečnosti pacientů, a to při zohlednění stávajících metodik, pokud jde o stanovování standardů a pokynů používaných příslušnými vnitrostátními orgány i sdruženími zdravotnických pracovníků a vědeckými sdruženími;

g)

dále rozvíjely rozměry kvality zdravotní péče při zohlednění stávajících znalostí, včetně práce v rámci společné akce v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality péče;

h)

do prosince roku 2016 dokončily rámec udržitelné spolupráce EU v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality péče, a to rovněž s využitím výsledků společné akce v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality péče;

i)

při tvorbě politik a programů a při podpoře dalšího výzkumu v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality péče zohledňovaly výsledky výzkumu;

j)

pracovaly na lepším chápání nákladové účinnosti politik v oblasti bezpečnosti pacientů podle zásady účelnosti, účinnosti, vhodnosti, bezpečnosti a kvality péče;

k)

dále posílily spolupráci mezi oblastí lidského zdraví a veterinárním odvětvím, aby bylo možné čelit rostoucí hrozbě antimikrobiální rezistence;

l)

posílily a koordinovaly úsilí v oblasti výzkumu a inovací umožňující zabývat se antimikrobiální rezistencí, zejména poskytováním podpory iniciativě společného plánování týkající se antimikrobiální rezistence;

m)

zlepšily strategie v oblasti bezpečnosti pacientů na základě výsledků akce Studie nákladů způsobených nedostatečně bezpečnou péčí a nákladové účinnosti programů v oblasti bezpečnosti pacientů, kterou zahájila Komise ve spolupráci s pracovní skupinou pro bezpečnost pacientů a kvalitu péče;

a)

nadále podporovala členské státy při zlepšování strategií a programů v zájmu bezpečnosti pacientů ve všech prostředích, kde je poskytována péče, na základě zjištění výše uvedených dvou zpráv Komise o provádění doporučení 2009/C 151/01;

b)

zajistila koordinaci činností EU v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality péče, včetně pochybení v léčbě, infekcí spojených se zdravotní péčí a antimikrobiální rezistence s vědeckou podporou příslušných agentur EU a se zohledněním práce mezinárodních organizací, jako je WHO a OECD;

c)

i nadále monitorovala vývoj v oblasti bezpečnosti pacientů a infekcí spojených se zdravotní péčí v členských státech a na úrovni EU a informovala o svých poznatcích o těchto trendech politik v oblasti bezpečnosti pacientů, hlavních příčinách nežádoucích příhod a oblastech vyžadujících další opatření;

d)

prozkoumala proveditelnost předložení návrhu doporučení o poskytování informací pacientům týkajících se jejich bezpečnosti na základě doporučení 2009/C 151/01 a na základě další přípravné práce na rozměrech kvality zdravotní péče vykonané spolu s členskými státy;

e)

monitorovala provádění definic případů infekcí spojených se zdravotní péčí v EU a účast členských států na dohledu nad infekcemi spojenými se zdravotní péči koordinovanému ECDC;

f)

zajistila pokračování akčního plánu EU proti rezistenci vůči antimikrobiálním látkám po roce 2017 včetně důrazu na prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí.