This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52014PC0667
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on protection against dumped imports from countries not members of the European Union (codification)
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské Unie (kodifikované znění)
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské Unie (kodifikované znění)
/* COM/2014/0667 final - 2014/0309 (COD) */
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské Unie (kodifikované znění) /* COM/2014/0667 final - 2014/0309 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. V souvislosti s konceptem
„Evropa občanů“ přikládá Komise značnou důležitost
zjednodušení a přehlednějšímu uspořádání práva Unie, aby se
stalo srozumitelnějším a přístupnějším pro občany, a ti pak
mohou lépe uplatňovat jednotlivá práva, která jim přiznává. Tohoto cíle nelze dosáhnout, dokud zůstanou
jednotlivá ustanovení, která byla často několikrát podstatným
způsobem změněna, roztroušena jak v původním
předpisu, tak v pozdějších novelách. Je nutno proto vynaložit
notné úsilí při vyhledávání a porovnávání jednotlivých předpisů,
aby bylo lze nalézt právě platná ustanovení. Z tohoto důvodu je rovněž
kodifikace často měněné právní úpravy nutná pro zachování její
srozumitelnosti a průhlednosti. 2. Komise svým
rozhodnutím ze dne 1. dubna 1987[1]
uložila svým útvarům, aby přistoupily ke kodifikaci jakéhokoli
právního aktu nejpozději po jeho desáté změně, přičemž
zdůraznila, že se jedná o minimální pravidlo a jednotlivé útvary by se
měly v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti předpisů
snažit kodifikovat akty, za něž nesou odpovědnost, i v kratších
intervalech. 3. Závěry předsednictví
Evropské rady z Edinburku (prosinec 1992) toto potvrdily[2] a zdůraznily význam kodifikace, neboť skýtá právní
jistotu ohledně otázky, která právní norma se v určitém okamžiku
použije na daný právní vztah. Kodifikace musí
proběhnout v plném souladu s obvyklým postupem přijímání
aktů Unie. S ohledem na skutečnost, že
v aktech podrobených kodifikaci nemohou být prováděny žádné
podstatné změny, se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly
prostřednictvím interinstitucionální dohody ze dne
20. prosince 1994 na zkráceném postupu pro rychlé přijímání
kodifikovaných aktů. 4. Účelem tohoto návrhu je
provedení kodifikace nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne
30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které
nejsou členy Evropského společenství[3].
Nařízení nahradí různé akty, které jsou do něj
začleněny[4]; zcela zachovává jejich obsah, a omezuje se tak pouze na jejich
spojení a zapracování pouze takových formálních změn, které
vyžaduje samotná kodifikace. 5. Tento kodifikační návrh byl vypracován na základě předchozího
konsolidovaného znění nařízení (ES) č. 1225/2009 a jeho
následných změn vyhotoveného ve 22 úředních jazycích Úřadem
pro publikace Evropské unie pomocí systému na zpracování dat.
V případech, že bylo změněno číslování
článků, je vztah mezi dřívějším a novým číslováním
představen ve srovnávací tabulce uvedené v příloze II
kodifikovaného nařízení. ê 1225/2009
(přizpůsobený) 2014/0309 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY o ochraně před dumpingovým dovozem
ze zemí, které nejsou členy Evropské Unie (kodifikované znění) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na
Smlouvu o Ö fungování
Evropské unie Õ, a zejména na
Ö čl. 207 odst. 2 Õ této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, poté, co postoupily návrh legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[5], v souladu
s řádným legislativním postupem, vzhledem
k těmto důvodům: ê 1225/2009 bod odůvodnění 1
(přizpůsobený) (1) Nařízení
Rady (ES) č. Ö 1225/2009[6] Õ bylo několikrát podstatně změněno[7]. Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by
mělo být uvedené nařízení kodifikováno. ê 1225/2009 bod odůvodnění 3
(přizpůsobený) (2) ADohoda
o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech
a obchodu (GATT) 1994 (dále jen „antidumpingová dohoda 1994“) obsahuje
podrobná pravidla, zejména pro výpočet dumpingu, postupy pro zahájení
a provádění šetření, včetně zjišťování
a zpracování informací, zavádění prozatímních opatření,
zavádění a vybírání antidumpingových cel, doby trvání
a přezkumu antidumpingových opatření, jakož
i zveřejňování informací v souvislosti
s antidumpingovými šetřeními. (3) S cílem
zajistit řádné a transparentní uplatňování pravidel Ö antidumpingové
dohody 1994 Õ by měla být
ustanovení dohody co nejvíce přejata do právních předpisů Ö Unie Õ. ê 1225/2009 bod odůvodnění 4
(přizpůsobený) (4) Při uplatňování pravidel
Ö antidumpingové
dohody 1994 Õ je
k zachování rovnováhy mezi právy a povinnostmi vytvořené Ö Všeobecnou
dohodou o clech a obchodu Õ („GATT“) nezbytné,
aby Ö Unie
přihlédla Õ k výkladu těchto pravidel svými nejvýznamnějšími
obchodními partnery. ê 1225/2009 bod odůvodnění 5 (5) Měla by být stanovena
jasná a podrobná pravidla pro určování běžné hodnoty. Toto
určování by mělo být ve všech případech založeno zejména na
reprezentativním prodeji v běžném obchodním styku v zemi vývozu.
Pro účely zjištění dumpingu je účelné přesněji
určit, za jakých podmínek lze strany považovat za strany ve spojení. Je
účelné vymezit, za jakých okolností může být domácí prodej považován
za ztrátový a nezohledňován a za jakých okolností může být
brán za základ zbývající prodej nebo početně určená běžná
hodnota nebo prodej do třetí země. Mělo by se dále stanovit
přiměřené rozdělení nákladů, včetně situací
při zahajování výroby, jakož i pokyny pro definici zahájení výroby
a pro rozsah a metodu rozdělování. Při početním
určování běžné hodnoty je kromě toho nezbytné stanovit metodu,
která se musí použít pro stanovení prodejních, správních a režijních
nákladů a pro zisk, jež by měly být v této běžné
hodnotě zahrnuty. ê 1225/2009 bod odůvodnění 6 (6) Při určování
běžné hodnoty pro země bez tržního hospodářství se jeví jako
účelné stanovit pravidla pro výběr vhodné třetí země
s tržním hospodářstvím, která má být pro tento účel použita,
a pro případ, že nelze určit vhodnou třetí zemi, stanovit,
že běžná hodnota může být určena jiným vhodným způsobem. ê 1225/2009 bod odůvodnění 7
(přizpůsobený) (7) Je třeba definovat pojem
„vývozní cena“ a uvést, jaké úpravy Ö by měly
být provedeny Õ
v případech, kdy tato cena musí být početně určena na
základě první ceny na volném trhu. ê 1225/2009 bod odůvodnění 8 (8) Za účelem správného
srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou by měly být
uvedeny činitele, které mohou ovlivnit ceny a jejich srovnatelnost
a měla by být stanovena zvláštní pravidla pro provádění úprav,
přičemž je třeba vzít v úvahu to, že při úpravách je
třeba se vyhnout zdvojením. Je také nezbytné stanovit, že pro porovnání
mohou být použity průměrné ceny, ačkoli individuální vývozní ceny
mohou být porovnávány s průměrnou běžnou hodnotou, pokud se
vývozní ceny mění podle uživatele, regionu nebo období. ê 1225/2009 bod odůvodnění 9
(přizpůsobený) (9) Je Ö žádoucí Õ stanovit jasné a podrobné pokyny týkající se činitelů,
které mohou přispět ke zjištění, zda dumpingový dovoz
způsobil vážnou újmu nebo hrozbu vážné újmy. Při prokazování, že
objem a cena dotyčného dovozu jsou příčinou újmy
způsobené výrobnímu odvětví Ö Unie Õ, je třeba
přihlédnout k účinkům ostatních činitelů, zejména
k převažujícím podmínkám trhu Ö v Unii Õ. ê 1225/2009 bod
odůvodnění 10 (přizpůsobený) (10) Měl by být Ö vymezen Õ pojem „výrobní
odvětví Ö Unie Õ“, stanoveno, že
osoby, které jsou ve spojení s vývozci, mohou být z průmyslového
odvětví vyloučeny, a Ö vymezen Õ pojem „ve
spojení“. Je rovněž nutno stanovit, že antidumpingové řízení
může být zahájeno jménem výrobců v některém regionu Ö Unie Õ, a stanovit Ö hlavní
směry Õ pro definici
takového regionu. ê 1225/2009 bod odůvodnění 11
(přizpůsobený) (11) Je nutno Ö určit Õ, kdo může
podat antidumpingový podnět, do jaké míry by mělo tento podnět
podporovat výrobní odvětví Ö Unie Õ a jaké
informace o dumpingu, újmě a příčinných souvislostech
by měl obsahovat. Rovněž by měly být určeny postupy pro
odložení podnětu nebo Ö pro Õ zahájení
antidumpingového řízení. ê 1225/2009 bod odůvodnění 12
(přizpůsobený) (12) Je nutno Ö určit Õ, jakým
způsobem mají být účastníci řízení informováni o tom, které
údaje příslušné orgány potřebují. ÖÚčastníci
řízení by měli mít Õ dostatek
příležitostí, aby mohli předložit všechny důkazy v dané
věci a hájit své zájmy. Kromě toho Ö je
nezbytné Õ
jednoznačně stanovit pravidla a postupy, které se musí při
šetření dodržovat, a zejména pravidla, podle nichž se účastníci
řízení musí v průběhu určité lhůty sami
přihlásit, předložit své stanovisko a poskytnout informace,
pokud se má k jejich stanovisku a informacím přihlédnout. Je
rovněž Ö třeba Õ stanovit, za
jakých podmínek má mít účastník řízení přístup k informacím
dodaným jinými účastníky řízení a možnost se k nim
vyjádřit. Při shromažďování informací by měly členské
státy spolupracovat s Komisí. ê 1225/2009 bod odůvodnění 13 (přizpůsobený) (13) Je nutno
stanovit podmínky, za kterých lze uložit prozatímní clo, Ö včetně
podmínek Õ , že je lze uložit
nejdříve 60 dnů a nejpozději devět měsíců po
zahájení řízení. Z administrativních důvodů by mělo
být stanoveno, že by Komise měla mít možnost toto clo uložit ve všech
případech buď přímo na období devíti měsíců, nebo ve
dvou etapách šesti a tří měsíců. ê 1225/2009 bod odůvodnění 14 (přizpůsobený) (14) Je nutno
stanovit postup pro přijetí závazků, jejichž pomocí je odstraněn
dumping a újma, Ö místo toho
aby bylo Õ uloženo prozatímní
nebo konečné clo. Je dále vhodné Ö určit Õ, jaké následky
bude mít porušení nebo zrušení přijatých závazků a že prozatímní
clo může být uloženo v případě podezření
z porušení přijatých závazků nebo pokud je nutné provést další
šetření pro doplnění skutkového stavu. Při přijímání
závazků by se mělo dbát na to, aby navržené závazky a jejich
vykonávání nevedly k jednání narušujícímu hospodářskou soutěž. ê 1225/2009 bod odůvodnění 15
(přizpůsobený) (15) Je Ö nezbytné Õ stanovit, že
šetření mají být zastavena zpravidla do 12 měsíců
a nejpozději do 15 měsíců od zahájení bez ohledu na to, zda
byla nebo nebyla přijata konečná opatření. (16) Šetření
nebo řízení by mělo být zastaveno, pokud se zjistí, že dumping je
nepatrný nebo újma zanedbatelná, a Ö tyto situace Õ by Ö měly Õ být Ö definovány Õ.
V případech, v nichž je nutno přijmout opatření, je Ö třeba Õ určit
podmínky pro ukončení šetření a Ö určit Õ, že by
opatření měla být nižší než částka dumpingového rozpětí,
pokud tato nižší částka dostačuje k odstranění újmy,
a že je nutno určit metodu pro výpočet výše opatření
v případech výběru vzorku prošetřovaných subjektů. ê 1225/2009 bod odůvodnění 16
(přizpůsobený) (17) Je nutno
umožnit vybrání prozatímních cel se zpětnou působností, je-li to
považováno za vhodné, a Ö vymezit Õ, za jakých
okolností mohou být uložena, aby se zabránilo obcházení konečných
opatření, která budou uplatňována. Je rovněž třeba
stanovit, že vyrovnávací clo může být uloženo se zpětnou
působností v případě porušení nebo Ö zrušení Õ závazků. ê 1225/2009 bod odůvodnění 17
(přizpůsobený) (18) Je nutno
stanovit, že opatření pozbývají platnosti po pěti letech, pokud
přezkum neprokáže, že by měla být zachována. Je rovněž
třeba umožnit, aby v případech, kdy jsou předloženy
dostatečné důkazy o změně okolností, byly provedeny
prozatímní přezkumy nebo šetření, aby se zjistilo, zda je
oprávněné vrácení antidumpingového cla. Je rovněž třeba
stanovit, že při novém výpočtu dumpingu, který vyžaduje nový
výpočet vývozních cen, se se cly nenakládá jako s náklady vzniklými
mezi dovozem a novým prodejem, pokud se tato cla odrazí v cenách
výrobků, které jsou předmětem opatření Ö v Unii Õ. ê 1225/2009 bod odůvodnění 18
(přizpůsobený) (19) Je nutno
výslovně stanovit, že vývozní ceny a dumpingová rozpětí budou
přezkoumány, pokud je clo hrazeno vývozcem formou dohody o vyrovnání
a neodráží se v cenách výrobků, které jsou předmětem
opatření Ö v Unii Õ. ê 1225/2009 bod odůvodnění 19
(přizpůsobený) è1 Oprava,
Úř. věst. L 7, 12.1.2010, s. 22 (20) Antidumpingová
dohoda z roku 1994 neobsahuje žádná ustanovení o obcházení
antidumpingových opatření, ačkoli se ve zvláštním ministerském
rozhodnutí GATT Ö uznala Õ obcházení jako
problém a jeho řešení bylo svěřeno Výboru pro otázky
antidumpingu GATT. Mnohostranná jednání dosud nebyla úspěšná a až do
obdržení výsledku è1 činnosti Výboru pro otázky antidumpingu Světové obchodní
organizace („WTO“) ç by právní předpisy Ö Unie Õ měly
upravovat možnost vypořádat se s praktikami, včetně
jednoduché montáže zboží Ö v Unii Õ nebo ve třetí
zemi, majícími jako hlavní cíl obcházení antidumpingových opatření. ê 1225/2009 bod odůvodnění 20
(přizpůsobený) è1 Oprava,
Úř. věst. L 7, 12.1.2010, s. 22 (21) Je
rovněž třeba ujasnit, jaké praktiky znamenají obcházení platných
opatření. Obcházení antidumpingových opatření se může odehrávat
buď uvnitř, nebo vně Ö Unie Õ. Z tohoto
důvodu je nezbytné stanovit, že osvobození od zvýšených cel, è1 které mohlo být poskytnuto vývozcům, ç může být
poskytnuto i vývozcům, když se zavádějí cla s cílem
řešit obcházení antidumpingových opatření, ke kterému dochází mimo Ö Unii Õ. ê 1225/2009 bod odůvodnění 21 (22) Je
účelné umožnit pozastavení antidumpingových opatření
v případě dočasných změn podmínek trhu, kdy je
zachování těchto opatření dočasně
nepřiměřené. ê 1225/2009 bod odůvodnění 22 (23) Je nutno
stanovit, že dovoz výrobků, kterých se týká šetření, může být
celně evidován, aby bylo možno následně uplatnit opatření proti
tomuto dovozu. ê 1225/2009 bod odůvodnění 23 (24) Pro
zajištění řádného uplatňování opatření je nutné, aby
členské státy sledovaly dovoz výrobků, které jsou předmětem
šetření nebo předmětem opatření, a výši cel, která
byla vybrána podle tohoto nařízení, a předkládaly o tom
zprávy Komisi. ê 1225/2009 bod
odůvodnění 26 (přizpůsobený) (25) Je
účelné upravit inspekce na místě pro prověření dodaných
údajů o dumpingu a újmě, Ö přičemž Õ však tyto inspekce
by měly být podmíněny řádným vyplněním obdrženého
dotazníku. ê 1225/2009 bod
odůvodnění 27 (přizpůsobený) (26) V případech,
kdy je počet stran nebo Ö obchodních
operací Õ příliš velký,
je nezbytné stanovit postup výběrem vzorku prošetřovaných
subjektů, aby bylo možné šetření ukončit ve stanovených
lhůtách. ê 1225/2009 bod
odůvodnění 28 (27) Je
třeba stanovit, že nespolupracují-li strany při šetření
uspokojivým způsobem, mohou být pro objasnění skutkového stavu
využity jiné informace a že tyto informace mohou být pro strany méně
příznivé, než kdyby při šetření spolupracovaly. ê 1225/2009 bod
odůvodnění 29 (přizpůsobený) (28) Ö Měla Õ by být Ö přijata
ustanovení o Õ zacházení
s důvěrnými informacemi, aby se zabránilo vyzrazení obchodních
tajemství. ê 1225/2009 bod
odůvodnění 30 (přizpůsobený) (29) Je
nezbytné stanovit, že oprávněné strany musí být řádně
informovány o podstatných skutečnostech a úvahách a že poskytování
informací musí probíhat s ohledem na rozhodovací postup Ö v Unii Õ ve
lhůtě, která umožní stranám hájit jejich zájmy. ê 1225/2009 bod odůvodnění 31
(přizpůsobený) (30) Je vhodné
upravit správní řízení, v jehož rámci lze předkládat argumenty
k otázce, zda opatření jsou v zájmu Ö Unie Õ, zejména
v zájmu spotřebitelů, a Ö určit Õ lhůty pro
předložení těchto informací a právo dotčených stran na
informace. ê 37/2014 článek 1 a příloha bod 22
(přizpůsobený) (31) Uplatňování
Ö tohoto nařízení Õ vyžaduje jednotné
podmínky pro přijímání prozatímních a konečných cel a pro zastavení
šetření bez přijetí opatření. Tato opatření by měla
přijímat Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 182/2011[8]. (32) Pro
přijímání prozatímních opatření by se měl s ohledem na
účinky těchto opatření a jejich posloupnost ve vztahu k
přijímání konečných opatření použít poradní postup. Měl by
se rovněž použít k přijímání závazků, zahájení nebo nezahájení
přezkumu opatření před pozbytím platnosti, pozastavení
opatření, prodloužení pozastavení opatření a obnovení opatření s
ohledem na jejich účinky v porovnání s konečnými opatřeními. V
případě, že by prodlení při Ö zavádění Õ opatření
způsobilo škodu, Ö kterou by
bylo obtížné napravit, Õ je nezbytné, aby
Komise byla oprávněna přijmout okamžitě použitelná prozatímní
opatření, ê 1225/2009 (přizpůsobený) è1 Oprava,
Úř. věst. L 7, 12.1.2010, s. 22 è2 1168/2012 čl.1 odst. 1 písm.a) è3 37/2014 článek 1 a příloha bod 22 třetí
pododstavec bod 1 PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Zásady 1. Antidumpingové
clo může být uloženo na každý dumpingový výrobek, jehož propuštění do
volného oběhu Ö v Unii Õ působí újmu. 2. Výrobek je
považován za dumpingový, jestliže je vývozní cena výrobku vyváženého do Ö Unie Õ nižší, než je
v běžném obchodním styku srovnatelná cena obdobného výrobku
určeného pro spotřebu v zemi vývozu. 3. Země
vývozu je obvykle zemí původu. Může to však být země jednající
jako prostředník, kromě případů, kdy výrobky jsou
například pouze přepravovány přes tuto zemi, nebo nejsou
v této zemi vyráběny, nebo tam pro ně neexistuje srovnatelná
cena. 4. Pro účely
tohoto nařízení se „obdobným výrobkem“ rozumí výrobek, který je shodný,
tj. podobný ve všech ohledech s posuzovaným výrobkem, nebo Ö pokud Õ takový výrobek Ö neexistuje Õ, jiný výrobek,
který, ačkoliv není podobný ve všech ohledech, má vlastnosti úzce se
podobající vlastnostem posuzovaného výrobku. Článek 2 Zjištění dumpingu A. BĚŽNÁ HODNOTA 1. Běžná
hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být
zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném
obchodním styku. Pokud však nejsou
obdobné výrobky vývozcem v zemi vývozu vyráběny ani prodávány,
může být běžná hodnota určena na základě cen jiných
prodejců nebo výrobců. Ceny mezi
stranami, které jsou podle všeho v obchodním spojení nebo mají dohodu
o vyrovnání, nelze pokládat za ceny v běžném obchodním styku
a nelze je použít k určení běžné hodnoty, pokud není
zjištěno, že tímto vztahem nejsou ovlivněny. V rámci
šetření otázky, zda jsou dvě strany v obchodním spojení, je
možné použít výklad podle definice „osob ve spojení“ uvedené
v článku 143 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93[9]. 2. K určení
běžné hodnoty by měl být obvykle použit prodej obdobných výrobků
ke spotřebě na domácím trhu, pokud jeho objem činí nejméně
5 % objemu prodeje daného výrobku Ö v Unii Õ. Přípustný je
však i nižší objem prodeje, pokud například jsou účtované ceny
považovány za reprezentativní pro daný trh. 3. Pokud obdobné
výrobky v běžném obchodním styku nejsou prodávány vůbec nebo jen
v neuspokojivém množství nebo tento prodej neumožňuje
z důvodu zvláštní situace na trhu přiměřené srovnání,
určí se běžná hodnota obdobného výrobku na základě výrobních
nákladů v zemi původu s připočtením
přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní
náklady a pro zisk, nebo na základě cen platných při vývozu do
vhodné třetí země v běžném obchodním styku, pokud jsou
tyto ceny reprezentativní. Za zvláštní
situaci na trhu daného výrobku ve smyslu prvního pododstavce lze mimo jiné
považovat případy, kdy jsou ceny uměle nízké, kdy existuje významný
směnný obchod nebo kdy existují netržní zpracovatelské dohody. 4. Prodej
obdobných výrobků na domácím trhu země vývozu nebo prodej na vývoz do
třetí země za ceny, které se pohybují pod (pevnými
a proměnnými) náklady na jednotku s připočtením
prodejních, správních a režijních nákladů, může být
z cenových důvodů považován za neuskutečněný
v běžném obchodním styku a nezohledňován při
určování běžné hodnoty, pouze pokud se zjistí, že se tento prodej
uskutečňuje během delšího období ve významných objemech
a za ceny, které neumožňují během přiměřené doby
pokrýt veškeré náklady. Pokud ceny, které
jsou v době prodeje nižší než náklady na jednotku, převyšují
vážené průměrné náklady na jednotku za období šetření,
považují se za ceny, které umožňují pokrýt náklady během
přiměřené doby. Delší období
činí obvykle jeden rok a v žádném případě nesmí být
kratší než šest měsíců a prodej pod náklady na jednotku se
považuje za uskutečněný ve významných objemech během takového
období, pokud je zjištěno, že vážená průměrná prodejní cena je
nižší než vážené průměrné náklady na jednotku nebo že prodej pod
náklady na jednotku činí nejméně 20 % prodeje
zohledněného k určení běžné hodnoty. 5. Náklady se
obvykle vypočtou na základě záznamů vedených stranou, která je
předmětem šetření, pokud tyto záznamy odpovídají obecně
uznávaným zásadám účetnictví dané země a pokud je prokázáno, že
tyto záznamy přiměřeně odrážejí náklady spojené
s výrobou a prodejem daného výrobku. Pokud náklady
spojené s výrobou a prodejem šetřeného výrobku nejsou
přiměřeně odráženy v záznamech dané strany, upraví se
nebo se stanoví na základě nákladů jiných výrobců nebo
vývozců v téže zemi, nebo pokud takové informace nejsou
k dispozici nebo je nelze použít, na jakémkoli jiném přijatelném
základě včetně informací z jiných reprezentativních
trhů. Doklady
předložené pro řádné rozdělení nákladů se zohlední, pokud
se prokáže, že se toto rozdělení nákladů provádí tradičním
způsobem. Při nedostatku vhodnější metody se upřednostní
rozdělení nákladů na základě obratu. Jestliže se toto
neuskutečnilo už při rozdělování nákladů podle tohoto pododstavce,
provedou se přiměřené opravy pro neopakující se nákladové
činitele, které se zanesou ve prospěch budoucí a/nebo současné
výroby. Pokud jsou náklady
během části období krytí nákladů ovlivněny zahájením
provozu nového výrobního zařízení, které vyžaduje značné
dodatečné investice, a nižšími měrami vytížení kapacity, které
vyplývají ze zahájení výroby během období šetření nebo části
období šetření, vezmou se za základ nákladů na zahájení výroby
náklady ke konci zaváděcí fáze s přihlédnutím k výše uvedeným
pravidlům rozdělování a v této výši se zahrnou pro dané
období do vážených průměrných nákladů uvedených
v odst. 4 druhém pododstavci. Doba trvání zaváděcí fáze se
určí se zřetelem k okolnostem daného výrobce nebo vývozce, nesmí
však přesáhnout přiměřenou počáteční část
období na pokrytí nákladů. Pro opravu těchto nákladů během
období šetření se zohlední informace o zaváděcí fázi, které se
vztahují na dobu mimo období šetření, pokud jsou předloženy před
inspekcemi a do tří měsíců po zahájení šetření. 6. Částky pro
prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk se stanoví na
základě skutečných údajů, které vývozce nebo výrobce
skutečně zaznamená při výrobě a prodeji obdobného
výrobku v běžném obchodním styku. Není-li to možné, lze částky
stanovit na základě a) váženého průměru
skutečných částek, které byly zjištěny pro jiné
prošetřované vývozce nebo výrobce při výrobě a prodeji
obdobného výrobku na domácím trhu země původu; b) skutečných částek, které
daný vývozce nebo výrobce skutečně zaznamená při výrobě
a prodeji zboží stejné obecné skupiny zboží na domácím trhu země
původu; c) jakékoli jiné rozumné metody, pokud
zisk takto zjištěný není vyšší než zisk, kterého běžně dosahují
ostatní vývozci nebo výrobci při prodeji výrobků stejné obecné
kategorie na domácím trhu země původu. 7. a) V případě
dovozu ze zemí bez tržního hospodářství[10]
se běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně
zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo
ceny, za niž se prodává výrobek z takové třetí země do
jiných zemí včetně Ö Unie Õ, nebo
v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném
přiměřeném základě, včetně ceny
skutečně zaplacené nebo ceny, kterou je třeba zaplatit, za
obdobné výrobky Ö v Unii Õ, která se v případě
nutnosti náležitě opraví o přiměřené ziskové
rozpětí. Vhodná třetí země
s tržním hospodářstvím se vybere přiměřeným
způsobem s náležitým přihlédnutím ke všem spolehlivým
informacím, které jsou k dispozici v době výběru. Zohlední
se také lhůty. Kde je to vhodné, použije se třetí země
s tržním hospodářstvím, která je předmětem stejného
šetření. Strany, které jsou předmětem
šetření, jsou informovány krátce po zahájení řízení o volbě
třetí země s tržním hospodářstvím a dostanou
desetidenní lhůtu k vyjádření. b) V rámci antidumpingového
šetření è1 dovozu z Čínské lidové republiky, Kazachstánu a Vietnamu, jakož i
jakékoli jiné země bez tržního hospodářství, ç která je členem WTO ke dni zahájení šetření, se běžná
hodnota určí podle odstavců 1 až 6, pokud se na základě
řádně odůvodněných žádostí jednoho nebo více výrobců,
na něž se vztahuje šetření, a v souladu s kritérii
a postupy uvedenými v písmenu c) prokáže, že při výrobě
nebo prodeji daného obdobného výrobku převažují pro tohoto výrobce nebo
tyto výrobce podmínky tržního hospodářství. V opačném
případě se použije písmeno a). c) Žádost podle písmene b) musí být podána
písemně a musí být doložena dostačujícími důkazy
o tom, že výrobce působí v podmínkách tržního hospodářství,
totiž že jsou splněna tato kritéria: –
společnosti rozhodují o ceně,
nákladech a vstupech, například surovinách, nákladech na technologie
a pracovní síly, výrobě, prodeji a investicích, na základě
tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku a bez zásadních
zásahů státu v této záležitosti, přičemž náklady
nejdůležitějších vstupů se v zásadě zakládají na tržní
hodnotě, –
společnosti vedou jednoznačné
a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory
v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ve
všech oblastech, –
výrobní náklady a finanční situace
společností nepodléhají podstatnému zkreslení způsobenému bývalým
systémem netržního hospodářství, zejména pokud jde o odpisy aktiv,
jiné odpisy, směnný obchod a zaplacení započtením, –
společnosti podléhají právní úpravě
úpadku a vlastnictví, která zaručuje právní jistotu a stabilitu
pro fungování společností, a –
měnové přepočty se provádějí
podle tržních směnných kursů. Rozhodnutí o tom, zda výrobce
splňuje výše uvedená kriteria, è2 se obvykle přijme do sedmi měsíců, avšak v každém
případě nejpozději osm měsíců od zahájení šetření ç è3 poté, co výrobní odvětví Unie ç dostanou možnost
zaujmout stanovisko. Toto rozhodnutí platí pro celé řízení. è3 Komise
informuje členské státy o přezkumu žádostí podle písmene b) obvykle do
28 týdnů od zahájení šetření. ç ê 1168/2012
čl. 1 odst. 1 písm. b) d) Pokud Komise omezí své šetření v
souladu s článkem 17, bude rozhodnutí podle písmen b) a c) tohoto odstavce
omezeno na strany zahrnuté do šetření a na výrobce, kterému je
uděleno individuální zacházení v souladu s čl. 17 odst. 3. ê 1225/2009 (přizpůsobený) B. VÝVOZNÍ CENA 8. Vývozní cena je
cena skutečně zaplacená nebo cena, kterou je třeba zaplatit, za
výrobek prodaný za účelem vývozu ze země vývozu do Ö Unie Õ. 9. Neexistuje-li
vývozní cena nebo ukáže-li se, že vývozní cena z důvodu spojení nebo
dohody o vyrovnání mezi vývozcem a dovozcem nebo třetí stranou
není spolehlivá, lze vývozní cenu určit početně na základě
ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislému kupujícímu,
nebo pokud výrobek není prodán nezávislému kupujícímu nebo není znovu prodán ve
stavu, ve kterém byl dovezen, na jakémkoli jiném přiměřeném
základě. V těchto
případech se provedou úpravy pro všechen zisk a náklady
včetně cel a Ö daní Õ za období mezi dovozem a novým prodejem, aby se stanovila
spolehlivá vývozní cena franko hranice Ö Unie Õ . Částky,
o něž se provedou úpravy, zahrnují veškeré částky obvykle
hrazené dovozcem, avšak placené uvnitř nebo mimo Ö Unii Õ stranami,
u nichž vyšla najevo existence obchodního spojení nebo dohody
o vyrovnání s dovozcem nebo s vývozcem; náleží mezi ně
obvyklé náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku
a vedlejší náklady, cla, antidumpingová cla a ostatní poplatky, které
je třeba zaplatit v zemi dovozu při příležitosti dovozu
nebo prodeje výrobků, jakož i přiměřené rozpětí
pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk. C. SROVNÁNÍ 10. Mezi vývozní
cenou a běžnou hodnotou se provede spravedlivé srovnání. Toto
srovnání se provede na stejné obchodní úrovni a na základě prodeje
uskutečněného ve stejné nebo co nejbližší době, jakož
i s náležitým přihlédnutím k jiným rozdílům, které
ovlivňují srovnatelnost cen. Nejsou-li takto určená běžná
hodnota a vývozní cena srovnatelné na tomto základě, provedou se
pokaždé náležité individuální úpravy o rozdíly u činitelů,
na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují
ceny a srovnatelnost cen. Přitom je třeba se při úpravách
vyvarovat jakéhokoli zdvojení, zejména u slev z cen, rabatů,
množství a různých obchodních úrovní. Pokud jsou splněny výše
uvedené podmínky, mohou se provést úpravy pro tyto činitele: a) Fyzické vlastnosti: Provede se úprava o rozdíly ve fyzických
vlastnostech daného výrobku. Výše úpravy musí odpovídat rozumnému odhadu tržní
hodnoty tohoto rozdílu. b) Dovozní poplatky
a nepřímé daně Provede se úprava na běžnou hodnotu
o částku odpovídající dovozním poplatkům nebo nepřímým
daním, kterými je zatížen obdobný výrobek nebo surovina ve výrobku přítomná, pokud je určen ke
spotřebě v zemi vývozu, a které nejsou u výrobku
dovezeného do Ö Unie Õ vybrány nebo jsou
vráceny. c) Slevy z cen a množstevní rabaty Provede se úprava o rozdíly ve slevách
z cen a rabatech, včetně množstevních rabatů, pokud
jsou řádně kvantifikovány a přímo souvisejí s daným
prodejem. Dále se provede úprava o dodatečné slevy z cen
a rabaty, pokud se žádost opírá o obvyklou praxi
v předchozích obdobích včetně podmínek pro poskytnutí slev
z cen nebo rabatů. d) Obchodní úroveň i) Úprava o rozdíly v obchodních
úrovních, včetně případných rozdílů při prodeji
prostřednictvím výrobců původního zařízení (OEM), se
provede, pokud se u distribučního řetězce na obou trzích
prokáže, že se vývozní cena včetně početně zjištěné vývozní
ceny týká jiné obchodní úrovně než běžná hodnota a že rozdíl
ovlivnil srovnatelnost cen, což se projevuje v trvalých
a zřejmých rozdílech ve funkcích a cenách
prodejců na různých obchodních úrovních na domácím trhu země
vývozu. Částka úpravy vychází z tržní hodnoty rozdílu. ii) Zvláštní úprava však může být provedena
za okolností neuvedených v bodě i), pokud stávající rozdíl
v obchodní úrovni nelze kvantifikovat vzhledem k neexistenci
odpovídajících úrovní na domácím trhu zemí vývozu nebo pokud se jasně
prokáže, že některé funkce se zřetelně vztahují na jiné obchodní
úrovně, než jsou ty, které byly použity při srovnání. e) Náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejší
náklady Provede se úprava o rozdíly v nákladech
přímo spojených s přemístěním daného výrobku z prostor
vývozce k nezávislému kupci, pokud jsou tyto náklady zahrnuty do
vyúčtovaných cen. Tyto náklady zahrnují náklady na dopravu,
pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady. f) Balení Provede se úprava o rozdíly v nákladech
přímo spojených s balením daného výrobku. g) Poskytnutí úvěru Provede se úprava o rozdíly v nákladech
na každý úvěr poskytnutý na daný prodej, pokud je tento činitel
zohledněn při stanovení účtovaných cen. h) Náklady na službu zákazníkům Provede se úprava o rozdíly
v přímých nákladech na poskytování jistot, záruk, technické pomoci
a služeb zákazníkům podle právních předpisů nebo podle
kupní smlouvy. i) Provize Provede se úprava o rozdíly v provizích,
které se vyplácejí za daný prodej. Provizí se rozumí rovněž obchodní
přirážka obchodníka k cenám výrobku nebo obdobného výrobku, pokud
tento obchodník plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího
svou činnost za úplatu formou provize. j) Měnové přepočty Vyžaduje-li srovnání cen měnový
přepočet, použije se k tomu směnný kurs platný v den
prodeje; je-li však prodej deviz na termínovaných trzích přímo spojen
s vývozním obchodem, použije se směnný kurs použitý při
termínovaném prodeji. Datum prodeje obvykle odpovídá datu faktury, avšak lze
použít i datum smlouvy, objednávky nebo potvrzení objednávky, jestliže
jsou tyto doklady pro zjištění věcných prodejních podmínek
vhodnější. Na kolísání směnného kursu se nebere ohled
a vývozcům se poskytne lhůta 60 dní, aby zohlednili trvalé
kolísání směnného kursu v období šetření. k) Jiné činitele Úpravu lze rovněž provést o rozdíly
v jiných činitelích, které nejsou uvedeny v písmenech a) až j),
pokud se prokáže, že ovlivňují srovnatelnost cen ve smyslu
tohoto odstavce, zejména pokud se prokáže, že na základě rozdílů v těchto
činitelích platí zákazníci na domácím trhu trvale různé ceny. D. DUMPINGOVÉ ROZPĚTÍ 11. Ö S výhradou
příslušných Õ ustanovení o spravedlivé srovnání Ö se Õ existence
dumpingového rozpětí v průběhu šetření obvykle
zjišťuje na základě srovnání váženého průměru běžné
hodnoty s váženým průměrem cen všech srovnatelných vývozních
obchodů Ö do Unie Õ nebo srovnáním
běžné hodnoty a vývozních cen Ö do Unie Õ
v jednotlivých obchodních případech navzájem. Běžná hodnota
určená na základě váženého průměru však může být
srovnána s cenami všech jednotlivých vývozních obchodů Ö do Unie Õ, jestliže se
struktura vývozních cen výrazně liší mezi různými kupujícími,
oblastmi nebo obdobími a jestliže by metody uvedené v první
větě tohoto odstavce neodrážely v plném rozsahu dumpingové
praktiky. Tento odstavec nevylučuje výběr vzorku podle článku 17. 12. Dumpingové
rozpětí odpovídá částce, o niž běžná hodnota přesahuje
vývozní cenu. Pokud jsou dumpingová rozpětí rozdílná, lze stanovit vážené
průměrné dumpingové rozpětí. Článek 3 Zjišťování újmy 1. Není-li
stanoveno jinak, rozumí se pro účely tohoto nařízení „újmou“
podstatná újma výrobnímu odvětví Ö Unie Õ, její hrozba nebo
závažné zpoždění při zavádění některého výrobního
odvětví Ö Unie Õ a tento pojem
se vykládá podle tohoto článku. 2. Zjištění
újmy Ö je založeno Õ na skutečných
důkazech a Ö zahrnuje Õ objektivní
posouzení: a) objemu dumpingového dovozu
a jeho účinku na ceny obdobných výrobků na trhu Ö Unie Õ; a b) následného Ö vlivu Õ tohoto dovozu na
výrobní odvětví Ö Unie Õ. 3.
V souvislosti s objemem dumpingového dovozu se posoudí, zda došlo
k významnému zvýšení dumpingového dovozu v absolutních hodnotách nebo
v poměru k výrobě nebo spotřebě Ö v Unii Õ . Pokud jde
o účinek dumpingového dovozu na ceny, posoudí se, zda ve srovnání
s cenou obdobného výrobku výrobního odvětví Ö Unie Õ existuje
značné cenové podbízení ze strany dumpingového dovozu nebo zda tento dovoz
jinak významnou měrou způsobil pokles cen nebo zabránil významnou
měrou jejich růstu, ke kterému by jinak došlo. Žádné z uvedených
kritérií nemusí být rozhodující. 4. Pokud jsou
předmětem antidumpingového šetření současně výrobky
dovezené z více Ö než jedné
země Õ, posuzují se
účinky tohoto dovozu souhrnně pouze tehdy, je-li zjištěno, že: a) dumpingové rozpětí
zjištěné Ö v
poměru Õ k dovozu
výrobků z každé jednotlivé země není nepatrné ve smyslu
čl. 9 odst. 3 a objem dovezených výrobků
z každé jednotlivé země není zanedbatelný; a b) souhrnné posouzení účinků
dovozu je vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi
dováženými výrobky a na podmínky hospodářské soutěže mezi
dováženými výrobky a obdobným výrobkem Ö Unie Õ. 5. Posouzení
účinků dumpingového dovozu na dotčené výrobní odvětví Ö Unie Õ zahrnuje posouzení
všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů,
které ovlivňují stav daného výrobního odvětví, včetně
skutečnosti, že výrobní odvětví dosud nepřekonalo účinky
dřívějšího dumpingu nebo subvencování, rozsahu skutečného
dumpingového rozpětí a skutečného a možného poklesu
prodeje, zisku, výroby, podílu na trhu, produktivity, návratnosti investic nebo
vytížení kapacit, činitelů, které ovlivňují vývoj cen Ö v Unii Õ, skutečných
a možných nepříznivých účinků na pohyb peněžních
prostředků, stav zásob, zaměstnanost, mzdy, hospodářský
růst, schopnost opatřit si kapitál nebo investice. Tento výčet
není vyčerpávající a žádné z uvedených kritérií Ö není
nezbytně Õ rozhodující. 6. Ze všech
relevantních důkazů předložených podle odstavce 2 musí
vyplývat, že dumpingový dovoz působí újmu ve smyslu tohoto nařízení. K tomu
zejména patří důkaz o tom, že objem Ö a/nebo Õ cena zjištěné
podle odstavce 3 mají na výrobní odvětví Ö Unie Õ nepříznivé
účinky ve smyslu odstavce 5 a že tyto účinky dosahují
takových rozměrů, že mohou být označeny jako podstatné. 7. Jiné známé
činitele než dumpingový dovoz, které ve stejnou dobu působí újmu
výrobnímu odvětví Ö Unie Õ, Ö se
rovněž zkoumají,Õ aby bylo
zajištěno, že újma způsobená těmito jinými činiteli Ö nebude Õ
přičítána dumpingovému dovozu podle odstavce 6. Mezi
činitele, které je v této souvislosti možno vzít v úvahu,
patří objem a ceny dovozu, který nebyl prodáván za dumpingové ceny,
snížení poptávky nebo změny struktury spotřeby, restriktivní obchodní
praktiky výrobců ve třetích zemích a Ö v Unii Õ
a hospodářská soutěž mezi nimi, rozvoj technologie
a vývozní výkonnost a produktivita výrobního odvětví Ö Unie Õ. 8. Účinky
dumpingového dovozu se hodnotí podle výroby obdobného výrobku výrobního
odvětví Ö Unie Õ, pokud dostupné
informace umožňují vymezit tuto výrobu na základě kritérií, jako jsou
výrobní postupy, prodej a zisk výrobců. Ö Pokud
není Õ možné výrobu
vymezit, hodnotí se účinky dumpingového dovozu podle výroby nejbližší
skupiny nebo souboru výrobků, který zahrnuje obdobný výrobek a pro
něž jsou dostupné potřebné informace. 9. Zjištění,
zda hrozí podstatná újma, musí vycházet ze skutečností, a nikoli
pouze z tvrzení, domněnek nebo vzdálené možnosti. Změna
okolností, jež by přivodila stav, v němž by dumping působil
újmu, musí být zřetelně předvídatelná a bezprostřední. Při
zjišťování, zda hrozí podstatná újma, je nutno vzít v úvahu
činitele Ö jako
jsou Õ: a) významná míra zvýšení objemu
dumpingového dovozu na trh Ö Unie Õ, naznačující
pravděpodobné podstatné zvýšení dovozu; b) dostatečná volně dostupná
kapacita vývozce nebo bezprostředně očekávané podstatné zvýšení
jeho kapacity, naznačující pravděpodobné podstatné zvýšení
dumpingového dovozu do Ö Unie Õ, přičemž
je nutno vzít v úvahu, do jaké míry mohou ostatní vývozní trhy
vstřebat dodatečný vývoz; c) Ö zda je Õ dovoz
uskutečňován za ceny, které Ö by mohly významnou
měrou způsobit pokles cen nebo zabránit růstu cen Õ , ke kterému by
jinak došlo, a které Ö by
pravděpodobně zvýšily Õ poptávku po dalším
dovozu; d) zásoby výrobku, který je
předmětem šetření. Žádný
z těchto činitelů není sám o sobě nezbytně
rozhodující, ale souhrn posuzovaných činitelů musí vést
k závěru, že bezprostředně hrozí další dumpingový vývoz,
a že nebudou-li přijata ochranná opatření, vznikne podstatná
újma. Článek 4 Vymezení výrobního odvětví Ö Unie Õ 1. Pro účely
tohoto nařízení se „výrobním odvětvím Ö Unie Õ“ rozumějí
výrobci obdobných výrobků Ö v Unii Õ jako celek nebo ti
z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část
celkové výroby těchto výrobků Ö v Unii Õ ve smyslu
čl. 5 odst. 4, s těmito výjimkami: a) pokud jsou někteří výrobci
ve spojení s vývozci nebo dovozci nebo sami dovážejí výrobky označené
za dumpingové, lze pojem „výrobní odvětví Ö Unie Õ“ vykládat tak, že
se vztahuje pouze na zbývající výrobce; b) za mimořádných okolností
může být území Ö Unie Õ pro spornou výrobu
rozděleno na dva nebo více konkurenčních trhů a výrobci na
každém jednotlivém trhu mohou být chápáni jako samostatné výrobní odvětví,
pokud i) výrobci na tomto trhu prodávají veškerou
nebo téměř veškerou svou výrobu dotyčných výrobků na tomto
trhu; a ii) poptávka na tomto trhu není
v podstatné míře uspokojována výrobci dotyčných výrobků,
kteří se nacházejí jinde Ö v Unii Õ. Za těchto okolností může být újma
zjištěna i tehdy, pokud ji větší část celého výrobního
odvětví Ö Unie není
poškozena Õ, jestliže se
dumpingový dovoz soustředí na takový izolovaný trh a působí újmu
výrobcům veškeré nebo téměř veškeré výroby na tomto trhu. 2. Pro účely
odstavce 1 se má za to, že výrobce je ve spojení s vývozcem nebo
dovozcem pouze tehdy, jestliže: a) jeden z nich přímo nebo
nepřímo kontroluje druhého; nebo b) oba jsou přímo nebo
nepřímo kontrolováni třetí osobou; nebo c) společně přímo nebo
nepřímo kontrolují třetí osobu, pokud existuje důvod
k domněnce nebo podezření, že daný výrobce na základě
tohoto spojení jedná jiným způsobem než nezávislý výrobce. Pro účely
tohoto odstavce se má za to, že jeden druhého kontroluje, pokud je právně
nebo fakticky schopen vykonávat na druhého nátlak nebo mu udělovat pokyny. 3. Pokud se jako
výrobní odvětví Ö Unie Õ chápou výrobci
v určitém regionu, dá se vývozcům příležitost nabídnout
přijetí závazků podle článku 8 týkajících se tohoto regionu.
V takovýchto případech je nutno při zkoumání otázky, zda jsou
opatření v zájmu Ö Unie Õ, zvlášť
přihlédnout k zájmům dotyčného regionu. Pokud není obratem
nabídnut přiměřený závazek nebo pokud nastanou situace uvedené
v čl. 8 odst. 9 a 10, může být uloženo
prozatímní nebo konečné clo s platností pro Ö celou
Unii Õ. V tom
případě se může clo vztahovat pouze na určité výrobce nebo
vývozce, je-li to proveditelné. 4. Ö Ustanovení Õ
čl. 3 odst. 8 Ö se použijí na
tento článek Õ. Článek 5 Zahájení řízení 1. S výhradou
odstavce 6 se šetření ke zjištění existence, stupně
a účinku údajného dumpingu zahajuje na základě písemného
podnětu podaného fyzickou nebo právnickou osobou nebo sdružením bez právní
subjektivity, která jedná jménem výrobního odvětví Ö Unie Õ. Podnět
může být podán Komisi nebo členskému státu, který jej Komisi
předá. Komise zašle členským státům opis všech
podnětů, které obdrží. Podnět se považuje za podaný v první
pracovní den po doporučeném doručení Komisi nebo po vystavení
potvrzení o přijetí Komisí. Pokud nebyl podán
podnět a některý členský stát má dostatečné důkazy
o existenci dumpingu a o újmě jím způsobené výrobnímu
odvětví Ö Unie Õ, předá je
neprodleně Komisi. 2. Podnět
podle odstavce 1 musí obsahovat dostatečné důkazy
o existenci dumpingu, o způsobené újmě
a o příčinné souvislosti mezi dovozem označeným za
dumpingový a údajnou újmou. Podnět musí obsahovat tyto Ö žadateli
obvykle dostupné Õ informace: a) totožnost žadatele a uvedení
objemu a hodnoty výroby obdobného výrobku žadatelem Ö v Unii Õ. Je-li písemný
podnět podáván jménem výrobního odvětví Ö Unie Õ, je
v něm nutno pro určení výrobního odvětví, jehož jménem je
podnět podáván, uvést všechny známé výrobce obdobného výrobku Ö v Unii Õ (nebo svazy
výrobců obdobného výrobku Ö v Unii Õ), a pokud je
to možné, objem a hodnotu výroby obdobného výrobku Ö v Unii Õ připadající
na tyto výrobce; b) úplný popis Ö údajně
dumpingového Õ výrobku, název
dotyčné země nebo zemí původu nebo vývozu, totožnost všech
známých vývozců nebo zahraničních výrobců a seznam známých
osob dovážejících dotyčný výrobek; c) Ö ceny Õ, za které se
výrobek označený za dumpingový prodává, pokud je určen pro
spotřebu na domácích trzích země nebo zemí původu nebo vývozu,
(nebo případně Ö ceny Õ, za které se
výrobek prodává ze země nebo zemí původu nebo vývozu do
třetí země nebo třetích zemí, nebo početně
určenou hodnotu výrobku) a Övývozní ceny Õ nebo případně Ö ceny Õ, za které je
výrobek poprvé znovu prodán nezávislému kupujícímu Ö v Unii Õ; d) vývoj objemu dovozu označeného
za dumpingový, účinek tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Ö Unie Õ a Ö v
důsledku toho Õ na výrobní
odvětví Ö Unie Õ, doložený
příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou ty uvedené
v čl. 3 odst. 3 a 5, které ovlivňují stav
výrobního odvětví Ö Unie Õ. 3. Komise
v možném rozsahu zhodnotí správnost a Ö přiměřenost
Õ důkazů
obsažených v podnětu, aby zjistila, zda existuje dostatek
důkazů pro zahájení šetření. 4. Šetření
podle odstavce 1 se zahájí pouze v případě, že je po
posouzení, do jaké míry podnět podporují nebo odmítají výrobci obdobného
výrobku Ö v Unii Õ, zjištěno, že
podnět byl podán výrobním odvětvím Ö Unie Õ nebo jeho jménem.
Podnět je považován za podaný výrobním odvětvím Ö Unie Õ nebo jeho jménem,
jestliže je podporován výrobci Ö v Unii Õ, jejichž souhrnná
výroba tvoří více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku té
části výrobců Ö Unie Õ, kteří
podnět výslovně podpořili nebo odmítli. Šetření se však
nezahájí, jestliže výrobci Ö v Unii Õ, kteří
podnět výslovně podpořili, představují méně než
25 % celkové výroby obdobného výrobku výrobním odvětvím Ö Unie Õ. 5. Orgány
nezveřejňují informace o podnětu na zahájení šetření,
pokud nebylo učiněno rozhodnutí je zahájit. Co nejdříve po
obdržení podnětu s náležitými podklady a před zahájením
šetření však Komise uvědomí dotčenou zemi vývozu. ê 37/2014
článek 1 a příloha bod 22 třetí pododstavec bod 2
(přizpůsobený) 6. Pokud se Komise
za zvláštních okolností rozhodne zahájit šetření, aniž by obdržela písemný
podnět od výrobního odvětví Unie nebo jeho jménem, uskuteční je
pouze tehdy, má-li dostatečné důkazy o existenci dumpingu, újmě
a příčinné souvislosti podle odstavce 2 odůvodňující
zahájit šetření. Jakmile Komise určí, že je třeba takové Ö šetření Õ zahájit, informuje
o tom členské státy. ê 1225/2009 (přizpůsobený) 7. Důkazy
o dumpingu i o újmě jsou při rozhodování
o zahájení šetření posuzovány současně. Nejsou-li
důkazy o dumpingu nebo o způsobené újmě
dostatečné pro pokračování v řízení, podnět se odloží.
Řízení se nezahajuje proti zemím, z nichž dovoz tvoří méně
než 1 % podílu na trhu, pokud tyto země dohromady nepokrývají nejméně
3 % spotřeby Ö Unie Õ. 8. Podnět
může být před zahájením šetření stažen a v tom
případě se na něj hledí, jako by nebyl podán. ê 37/2014 článek 1 a příloha bod 22
třetí pododstavec bod 2 (přizpůsobený) 9. Pokud je
zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k
zahájení řízení, učiní tak Komise během 45 dnů ode dne
předání podnětu a zveřejní oznámení v Úředním
věstníku Evropské unie. Jsou-li předložené důkazy
nedostatečné, je o tom Ö stěžovatel Õ vyrozuměn do
45 dnů ode dne, kdy byl podnět předán Komisi. Komise informuje
členské státy o posouzení podnětu, které provedla, obvykle do 21
dnů ode dne, kdy jí byl podnět předán. ê 1225/2009
(přizpůsobený) è1 37/2014 čl. 1 a příloha bod 22 třetí pododstavec
bod 3 10.
V oznámení o zahájení řízení vyhlásí Komise zahájení
šetření, označí dotčený výrobek a dotčené země,
uvede souhrn získaných informací a stanoví, že je nutno jí předložit
veškeré podstatné informace. Stanoví
lhůty, během kterých se mohou účastníci řízení
přihlásit, předložit písemné stanovisko a sdělit informace,
pokud se k jejich stanoviskům a informacím má přihlédnout
při šetření. Současně stanoví lhůtu, během níž
mohou účastníci řízení požádat o slyšení před Komisí podle
čl. 6 odst. 5. 11. Komise
o zahájení řízení uvědomí známé dotčené vývozce, dovozce
a zájmové svazy dovozců nebo vývozců, zástupce země vývozu
a žadatele a sdělí s náležitým ohledem na ochranu
důvěrných informací známým vývozcům, orgánům země
vývozu a na požádání i jiným účastníkům řízení plné
znění písemného podnětu obdrženého podle odstavce 1. Pokud se
šetření týká zvláště vysokého počtu vývozců, může být
plné znění písemného podnětu předáno pouze orgánům
země vývozu nebo příslušnému svazu výrobního odvětví. 12. Antidumpingové
šetření Ö není
překážkou pro Õ celní odbavení
výrobků. Článek 6 Šetření 1. Po zahájení
řízení započne Komise ve spolupráci s členskými státy
šetření na úrovni Ö Unie Õ. Toto šetření se týká dumpingu i újmy a je
prováděno současně. Aby bylo
zjištění reprezentativní, zvolí se posuzované období, které
v případě dumpingu zpravidla odpovídá období nejméně šesti
měsíců bezprostředně před zahájením řízení. K informacím,
které se týkají pozdějšího období, se zpravidla nepřihlíží. 2. Stranám, které
v rámci antidumpingového šetření obdrží dotazníky, se k jejich
zodpovězení poskytne lhůta nejméně 30 dnů. Lhůta pro
vývozce začíná běžet dnem obdržení dotazníku, přičemž se má
za to, že dotazník byl obdržen týden poté, co byl odeslán vývozci nebo
předán příslušnému diplomatickému zastoupení země vývozu. Tato
třicetidenní lhůta může být prodloužena s náležitým ohledem
na lhůty pro provedení šetření, pokud strana může toto
prodloužení náležitě odůvodnit zvláštními okolnostmi. 3. Komise
může požádat členské státy, aby jí předaly informace,
a členské státy učiní veškerá nezbytná opatření, aby její
žádosti vyhověly. Předají
Komisi požadované informace i výsledky všech provedených inspekcí, kontrol
nebo šetření. Pokud se jedná
o informace obecného zájmu nebo pokud o jejich předání požádal
členský stát, postoupí Komise tyto informace členským státům,
pokud nejsou důvěrné; v opačném případě postoupí
výtah, který nemá důvěrnou povahu. 4. Komise
může požádat členské státy, aby uskutečnily veškeré nezbytné
kontroly a inspekce, zejména u dovozců, obchodníků
a výrobců Ö v Unii Õ, a aby
provedly šetření ve třetích zemích, pokud s tím
dotčené podniky souhlasí a pokud proti tomu úředně zpravená
vláda dané země nevznese námitky. Členské státy
učiní veškerá nezbytná opatření, aby žádosti Komise vyhověly. Úředníci
Komise mohou být na žádost Komise nebo některého členského státu
nápomocni úředníkům členských států při plnění
jejich úkolů. 5.
Účastníkům řízení, kteří se sami přihlásí podle
čl. 5 odst. 10, bude poskytnuto slyšení, pokud
o ně požádají ve lhůtě stanovené v oznámení v Úředním
věstníku Evropské unie a pokud přitom prokáží, že jsou
účastníkem řízení, který pravděpodobně bude výsledkem
řízení dotčen, a že existují zvláštní důvody pro poskytnutí
slyšení. 6. Požádají-li
o to dovozci, vývozci, zástupci vlády země vývozu a žadatelé,
kteří se sami přihlásili podle čl. 5 odst. 10,
bude jim poskytnuta příležitost setkat se se stranami, které zastupují
opačné zájmy, aby mohly být vyjádřeny opačné názory
a předloženy protiargumenty. Při
poskytování těchto příležitostí je třeba přihlédnout
k nutnosti zachovat důvěrnost informací a k praktickým
potřebám stran. Strany nejsou
povinny účastnit se setkání a jejich nepřítomnost není na újmu
jejich práv. K ústním
informacím poskytnutým podle tohoto odstavce Komise přihlédne pouze tehdy,
jsou-li jí později potvrzeny písemně. 7. Žadatelé,
dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy, uživatelé a organizace
spotřebitelů, kteří se přihlásí podle
čl. 5 odst. 10, a zástupci země vývozu mohou na
základě písemné žádosti nahlédnout do všech informací, které předal
Komisi některý účastník šetření, s výjimkou interních
dokumentů orgánů Ö Unie Õ nebo
členských států, pokud mají tyto informace význam pro uplatnění
jejich věci, nejsou důvěrné ve smyslu článku 19 a jsou
používány při šetření. Strany se mohou
k těmto informacím vyjádřit a k jejich
stanoviskům se přihlédne, pokud jsou v odpovědi
řádně doložena. 8. S výjimkou
okolností uvedených v článku 18 se co nejdůkladněji
ověřuje správnost informací poskytnutých účastníky řízení,
o něž se opírají závěry. 9. Při
řízeních zahájených podle čl. 5 odst. 9 se
šetření ukončí pokud možno do jednoho roku. V každém
případě musí být šetření ukončena do patnácti
měsíců od zahájení, a to v souladu
s učiněnými závěry buď podle článku 8
přijetím závazků, nebo podle článku 9 přijetím
konečných opatření. Článek 7 Prozatímní opatření 1. Ö Prozatímní
clo může být uloženo Õ jestliže: a) bylo zahájeno řízení podle
článku 5; b) bylo zveřejněno
příslušné oznámení a účastníkům řízení bylo è1 patřičným
způsobem umožněno ç předat
informace a předložit stanoviska podle
čl. 5 odst. 10; c) bylo předběžně
zjištěno, že došlo k dumpingu a že tím je výrobnímu odvětví
Ö Unie Õ působena újma; a d) je v zájmu Ö Unie Õ zasáhnout
a zabránit této újmě. Prozatímní clo
může být uloženo nejdříve 60 dnů a nejpozději
devět měsíců po zahájení řízení. 2. Výše
prozatímního antidumpingového cla nesmí překročit
předběžně zjištěné dumpingové rozpětí a musí být
nižší než toto rozpětí, pokud nižší clo postačuje
k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Ö Unie Õ. 3. Prozatímní clo
se zajišťuje jistotou a propuštění dotčených výrobků
do volného oběhu Ö v Unii Õ je podmíněno
jejím složením. ê 37/2014 článek 1 a příloha bod 22
třetí pododstavec bod 3 4. Komise
přijímá prozatímní opatření postupem podle čl. 15 odst. 4. ê 1225/2009
(přizpůsobený) 5. Pokud
některý členský stát požádá Komisi o okamžitý zásah a pokud
jsou splněny podmínky podle odstavce 1, rozhodne Komise Ö nejpozději Õ do pěti
pracovních dnů od obdržení žádosti o tom, zda má být uloženo
prozatímní antidumpingové clo. 6. Prozatímní clo
se ukládá nejdéle na dobu šesti měsíců, která může být
prodloužena o další tři měsíce, nebo může být uloženo na
devět měsíců. Tato doba může být prodloužena nebo stanovena
na devět měsíců, pouze pokud vývozci představující významný
podíl daného odvětví o to požádají nebo nevznesou námitky po oznámení
Komise. Článek 8 Závazky ê 37/2014 článek 1 a příloha bod 22
třetí pododstavec bod 4 (přizpůsobený) 1. Pokud byla
předběžně stanovena existence dumpingu a újmy, může Komise
poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 přijmout uspokojivé dobrovolné
závazky, kterými se vývozce zaváže, že změní ceny svých výrobků nebo
přestane výrobky vyvážet na dané území za dumpingové ceny, je-li Komise
přesvědčena, že poškozující účinek dumpingu tím je
odstraněn. V takovém
případě a po dobu platnosti těchto závazků se neuplatní
prozatímní cla uložená Komisí v souladu s čl. 7 odst. 1 nebo konečná
cla uložená v souladu s čl. 9 odst. 4 na příslušný dovoz dotčeného
výrobku vyrobeného společnostmi, které jsou uvedeny v rozhodnutí Komise o
přijetí uvedených závazků Ö ve znění
pozdějších změn Õ. Zvýšení ceny
výrobků podle těchto závazků nesmí být vyšší, než je nezbytné k
vyrovnání dumpingového rozpětí, a mělo by být nižší než dumpingové
rozpětí, pokud je toto zvýšení ceny dostatečné k odstranění újmy
způsobené výrobnímu odvětví Unie. ê 1225/2009 2. Závazky
může navrhnout Komise, ale žádný vývozce je není povinen přijmout.
Skutečností, že vývozci nenabídli takové závazky nebo nepřijali
výzvu, aby tak učinili, není dotčeno šetření věci. Může však být
zjištěno, že pravděpodobnost vzniku újmy je vyšší, jestliže bude
dumpingový dovoz pokračovat. Závazky lze od zemí nebo vývozců požadovat
a přijímat pouze tehdy, pokud byla předběžně
zjištěna existence dumpingu a jím způsobené újmy. Kromě
výjimečných případů musí být závazky nabídnuty nejpozději
na konci období, v němž mohou být předložena stanoviska podle
čl. 20 odst. 5. 3. Nabídnuté
závazky nemusí být přijaty, pokud se jejich přijetí považuje za
neproveditelné, například jestliže je počet skutečných nebo
možných vývozců příliš velký nebo z jiných důvodů,
včetně obecně politických. Dotčenému vývozci mohou být
sděleny důvody, proč je navrhováno nabídku závazku odmítnout,
a poskytnuta příležitost, aby k tomu zaujal stanovisko.
Důvody odmítnutí se uvedou v konečném rozhodnutí. 4. Strany, které
nabízejí závazek, musí předložit jeho znění v provedení, které
nemá důvěrnou povahu, aby mohlo být poskytnuto stranám
zúčastněným na šetření. ê 37/2014 článek 1 a příloha bod 22
třetí pododstavec bod 4 5. Pokud jsou
závazky přijaty, šetření se zastaví. Komise šetření zastaví
přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3. ê 1225/2009 6. Pokud jsou
přijaty závazky, dokončí se šetření o dumpingu
a újmě obvyklým způsobem. Pokud se v tomto
případě zjistí, že nedošlo k dumpingu nebo újmě, závazek
automaticky zaniká, s výjimkou případů, kdy toto zjištění
vychází z velké části z existence závazku. V takovém
případě je možno požadovat, aby závazek zůstal v platnosti
po přiměřenou dobu. Pokud se zjistí,
že došlo k dumpingu a újmě, zůstává závazek
v platnosti v souladu s přijatými podmínkami a tímto
nařízením. 7. Komise
může požadovat od vývozce, jehož závazek byl přijat, aby ji
pravidelně informoval o plnění tohoto závazku a aby jí
umožnil ověřovat předmětné údaje. Nesplnění
těchto požadavků se považuje za porušení závazku. 8. Pokud jsou
závazky určitých vývozců přijaty v průběhu
šetření, má se pro účely článku 11 za to, že nabývají
účinku dnem, kdy bylo ukončeno šetření ohledně dané
země vývozu. ê 37/2014
článek 1 a příloha bod 22 třetí pododstavec bod 4
(přizpůsobený) 9. Jestliže
některá strana závazky poruší nebo odvolá nebo jestliže Komise odvolá
přijetí závazku, přijetí daného závazku se poté, co je dotčenému
vývozci dána příležitost se k věci vyjádřit, s výjimkou
případu, kdy Ö vývozce Õ závazek odvolal,
zruší rozhodnutím Komise nebo nařízením Komise a automaticky se uplatní
prozatímní clo uložené Komisí v souladu s článkem 7 nebo konečné clo
uložené v souladu s čl. 9 odst. 4. Pokud se Komise rozhodne odvolat
závazek, informuje o tom členské státy. ê 1225/2009 Kterákoli
zúčastněná strana nebo členský stát mohou předložit
informace, které průkazně dokládají porušení závazku. Následné
posouzení, zda k porušení závazku skutečně došlo nebo nikoli,
musí být obvykle dokončeno do šesti měsíců, v žádném
případě však ne později než za devět měsíců od
podání řádně odůvodněné žádosti. Komise může
při sledování závazků požádat o pomoc příslušné orgány
členských států. ê 37/2014 článek 1 a příloha bod 22
třetí pododstavec bod 4 10. Na
základě nejspolehlivějších dostupných informací může být podle
článku 7 uloženo prozatímní clo, pokud existuje důvod k
domněnce, že některý závazek byl porušen, nebo v případě
porušení nebo odvolání závazku a pokud šetření, které vedlo ke vzniku
závazku, nebylo ukončeno. ê 1225/2009 (přizpůsobený) Článek 9 Zastavení řízení bez přijetí
opatření; uložení konečného cla 1. Pokud je podnět stažen, může být řízení zastaveno
s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Ö Unie Õ. ê 37/2014
článek 1 a příloha bod 22 třetí pododstavec bod 5 2. Pokud není
nutno přijmout žádná ochranná opatření, šetření nebo řízení
se zastaví. Komise šetření zastaví přezkumným postupem podle čl.
15 odst. 3. ê 1225/2009 3. U řízení
zahájených podle čl. 5 odst. 9 se újma zpravidla pokládá za
zanedbatelnou, je-li podíl dotyčného dovozu na trhu nižší než objemy
uvedené v čl. 5 odst. 7. Stejné řízení se
neprodleně zastaví, pokud je zjištěno, že dumpingové rozpětí
vyjádřené jako procentní podíl z vývozní ceny činí méně než
2 %, přičemž je-li dumpingové rozpětí pro jednotlivé
vývozce nižší než 2 %, zastaví se ve vztahu k nim pouze šetření
a tito vývozci zůstávají předmětem řízení a mohou
se znovu stát předmětem šetření v rámci pozdějšího
přezkumu podle článku 11 pro danou zemi. ê 37/2014
článek 1 a příloha bod 22 třetí pododstavec bod 5 4. Pokud z
konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že existuje dumping a
jím způsobená újma a v zájmu Unie podle článku 21 je nutné zasáhnout,
uloží Komise přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 konečné
antidumpingové clo. Pokud byla uložena prozatímní cla, zahájí Komise tento
postup nejpozději jeden měsíc před tím, než tato cla pozbudou
platnosti. Výše
antidumpingového cla nesmí přesahovat zjištěné dumpingové rozpětí
a měla by být nižší než toto rozpětí, pokud menší clo postačuje
k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. ê 765/2012 článek 1 5. Antidumpingové
clo se uloží vždy v přiměřené výši bez diskriminace na dovoz
výrobků nezávisle na jejich původu, pokud bylo zjištěno, že je
dumpingový a způsobuje újmu, s výjimkou dovozu krytého závazky podle
tohoto nařízení. V nařízení o
uložení antidumpingových opatření se clo stanoví pro každého dodavatele
nebo není-li to proveditelné, pro danou dodavatelskou zemi. Dodavatelé,
kteří jsou právně odlišní od ostatních dodavatelů nebo
právně odlišní od dotyčného státu, však mohou být pro účely
stanovení cla považováni za jediný subjekt. V případě použití tohoto
pododstavce může být přihlédnuto k takovým faktorům, jako je
existence strukturálních a podnikových vazeb mezi dodavateli a státem nebo mezi
dodavateli navzájem, kontrola nebo podstatný vliv státu, pokud jde o
stanovování cen a produkci, nebo hospodářská struktura dodavatelské
země. ê 1225/2009 (přizpůsobený) è1 1168/2012 článek 1 odst. 2 è2 37/2014 článek 1 a příloha bod 22 třetí
pododstavec bod 6 è3 37/2014 článek 1 a příloha bod 22 třetí
pododstavec bod 7 6. è1 Pokud Komise omezí své šetření v souladu s článkem 17, nesmí
být antidumpingové clo uložené na dovoz od vývozců nebo výrobců,
kteří se přihlásili podle článku 17, ale nebyli zahrnuti do
šetření, vyšší než vážené průměrné dumpingové rozpětí
stanovené s ohledem na strany tvořící vzorek, a to bez ohledu na to, zda
běžná hodnota pro tyto strany je stanovena na základě čl. 2
odst. 1 až 6 nebo čl. 2 odst. 7 písm. a). ç Pro účely
tohoto odstavce nepřihlíží Komise k rozpětím, která jsou nulová
nebo zanedbatelná nebo jejichž výše byla zjištěna postupem podle
článku 18. Na dovoz
vývozců nebo výrobců, kterým bylo postupem podle článku 17
uděleno individuální zacházení, se uloží individuální clo. Článek 10 Zpětná působnost 1. Prozatímní
opatření a konečné antidumpingové clo se uplatní pouze na
výrobky, které jsou propuštěny do volného oběhu po dni,
k němuž vstoupí rozhodnutí přijaté podle
čl. 7 odst. 1 nebo čl. 9 odst. 4
v platnost, s výhradou výjimek uvedených v tomto nařízení. è2 2. Pokud je uloženo prozatímní clo a pokud je s konečnou platností
zjištěno, že existuje dumping a újma, rozhodne Komise nezávisle na otázce,
zda je třeba uložit konečné antidumpingové clo, o tom, do jaké míry
má být prozatímní clo skutečně vybráno. ç „Újmou“ se pro tento
účel nerozumí závažné zpoždění při zavádění některého
výrobního odvětví Ö Unie Õ ani hrozba
podstatné újmy, pokud není zjištěno, že by z hrozby újmy bez
uplatnění prozatímních opatření skutečně vznikla podstatná
újma. Ve všech ostatních případech takovéto hrozby nebo zpoždění se
prozatímní částky uvolní a konečné clo může být uloženo
pouze ode dne konečného zjištění hrozby újmy nebo závažného
zpoždění. 3. Ö Pokud
je Õ konečné
antidumpingové clo vyšší než prozatímní clo, rozdíl mezi oběma cly se
nevyměří a nevybere. Ö Pokud
je Õ konečné clo
nižší než prozatímní clo, výše cla se nově vypočte. Ö Pokud je Õ konečné
zjištění negativní, prozatímní clo se nepotvrdí. 4. Konečné
antidumpingové clo může být uloženo na výrobky, které byly propuštěny
do volného oběhu nejvýše 90 dnů přede dnem použitelnosti
prozatímních opatření, avšak nikoli před zahájením šetření,
pokud: a) byl dovoz celně evidován podle čl. 14 odst. 5; b) Komise poskytla dotčeným
dovozcům příležitost vyjádřit své stanovisko; c) u daného výrobku již dříve po
delší období existoval dumping nebo dovozce o dumpingu věděl
nebo měl vědět, pokud jde o rozsah dumpingu
a předpokládanou nebo skutečnou újmu; a d) vedle výše vývozu, která
způsobila újmu během šetřeného období, došlo k podstatnému
zvýšení vývozu, které s ohledem na čas a objem, jakož
i další okolnosti, může vážně ohrozit nápravný účinek
uloženého konečného antidumpingového cla. 5. Byly-li
přijaté závazky porušeny nebo odvolány, může být uloženo konečné
clo na výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu nejvýše 90
dnů přede dnem použitelnosti prozatímních opatření, pokud byl
dovoz celně evidován podle čl. 14 odst. 5 a pokud
se uložení cla se zpětnou působností nevztahuje na výrobky dovezené
před porušením nebo odvoláním závazku. Článek 11 Platnost, přezkum a vrácení cla 1. Antidumpingové
clo zůstává v platnosti pouze po takovou dobu a v takovém
rozsahu, které jsou nezbytné k vyrovnání účinku dumpingu, jenž
působí újmu. 2. Konečné
antidumpingové opatření pozbývá platnosti pět let po uložení nebo
pět let od ukončení posledního přezkumu, který se týkal dumpingu
i újmy, pokud při tomto přezkumu nebylo zjištěno, že
dumping a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví,
pokud opatření pozbude platnosti. Přezkum opatření před
pozbytím platnosti zahájí Komise z vlastního podnětu nebo na žádost
podanou výrobci Ö v Unii Õ nebo jejich jménem
a opatření zůstávají v platnosti až do dokončení
přezkumu. Přezkum
opatření před pozbytím platnosti se zahájí, jestliže žádost obsahuje
dostatečné důkazy o tom, že dumping a újma
pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření
pozbude platnosti. Tuto pravděpodobnost lze opřít například
o důkazy o pokračování dumpingu a újmy nebo
o důkazy o tom, že odstranění újmy je zcela nebo
zčásti výsledkem platných opatření, nebo o důkazy
o tom, že okolnosti na straně vývozců nebo Ö tržní Õ podmínky naznačují
pravděpodobnost budoucího dumpingu působícího újmu. V rámci
šetření podle tohoto článku je výrobcům, dovozcům,
zástupcům země vývozu a výrobcům Ö v Unii Õ poskytnuta
příležitost doplnit, vyvrátit nebo objasnit tvrzení obsažená v žádosti
o přezkum a v závěrech se patřičně
přihlédne ke všem podstatným a náležitě doloženým
důkazům, které byly předloženy v souvislosti se
zjišťováním, zda ukončení platnosti opatření
pravděpodobně povede či nepovede k přetrvání nebo
obnovení dumpingu a újmy. Oznámení
o nadcházejícím ukončení platnosti opatření se zveřejní
v Úředním věstníku Evropské unie ve vhodné době
v posledním roce platnosti opatření ve smyslu tohoto článku. Po
zveřejnění oznámení jsou výrobci Ö v Unii Õ oprávněni
podat nejpozději tři měsíce před koncem pětiletého
období žádost o přezkum podle druhého pododstavce.
Zveřejnění se rovněž oznámení o skutečném pozbytí
platnosti opatření podle tohoto odstavce. 3. Nutnost
zachování opatření může Komise rovněž v podložených
případech přezkoumat z vlastního podnětu nebo na žádost
některého členského státu, nebo pokud od uložení konečného
opatření uplynula přiměřená doba nejméně jednoho roku,
na žádost některého vývozce nebo dovozce nebo výrobců Ö v Unii Õ, která obsahuje
dostatečné důkazy o tom, že je nutné prozatímní přezkum
zahájit. Prozatímní
přezkum se zahájí, jestliže žádost obsahuje dostatečné důkazy
o tom, že zachování opatření na vyrovnání dumpingu už není nutné nebo
že újma v případě zrušení nebo změny opatření
pravděpodobně nebude přetrvávat ani se neobnoví nebo že
stávající opatření nedostačují nebo již nedostačují
k vyrovnání účinku dumpingu, který působí újmu. V rámci
šetření podle tohoto odstavce může Komise mimo jiné zkoumat, zda se
okolnosti ohledně dumpingu a újmy podstatně změnily nebo
zda stávající opatření dosahují zamýšlených účinků
a odstraňují újmu zjištěnou podle článku 3. V tomto
smyslu se při konečném zjišťování přihlédne ke všem
podstatným a náležitě doloženým důkazům. 4. Přezkum
může být rovněž proveden za účelem zjištění individuálních
dumpingových rozpětí pro nové vývozce v dané zemi vývozu, z níž
nebyl vyvážen výrobek během období šetření, na jehož základě
byla opatření přijata. Přezkum se
zahájí, pokud nový vývozce nebo výrobce může prokázat, že není ve spojení
se žádným z vývozců nebo výrobců v zemi vývozu, jehož
výrobky podléhají antidumpingovým opatřením, a že skutečně
vyvážel dotčené výrobky do Ö Unie Õ po období
šetření, nebo pokud může prokázat, že se smluvně
neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Ö Unie Õ. è3 Zrychlený přezkum u nového vývozce se zahájí a provede poté, co
byla výrobcům v Unii dána příležitost se k věci vyjádřit. ç Nařízením Komise, kterým se přezkum zahajuje, se zruší platné
clo pro daného nového vývozce a nařízení ukládající toto clo se
náležitě změní, přičemž se stanoví, že dovoz bude podléhat
celní evidenci podle čl. 14 odst. 5, aby se zajistilo, že
antidumpingové clo může být uloženo se zpětnou působností ode
dne zahájení přezkumu, pokud výsledkem přezkumu u dotyčného
vývozce bude zjištění existence dumpingu. Tento odstavec se
nepoužije, pokud bylo clo uloženo podle čl. 9 odst. 6. 5. Na
přezkumy prováděné podle odstavců 2, 3 a 4 se použijí
odpovídající ustanovení tohoto nařízení o postupech
a provádění šetření, s výjimkou ustanovení
o lhůtách. Přezkumy
podle odstavců 2 a 3 se provedou bez zbytečného odkladu
a ukončí obvykle do 12 měsíců od zahájení.
Přezkumy podle odstavců 2 a 3 se v každém
případě ukončí do 15 měsíců od zahájení. Přezkum podle
odstavce 4 se v každém případě ukončí do devíti
měsíců od zahájení. Je-li přezkum
prováděný podle odstavce 2 zahájen v době, kdy již probíhá přezkum
podle odstavce 3 ve stejném řízení, ukončí se přezkum
podle odstavce 3 současně s přezkumem podle
odstavce 2. Pokud není
šetření ukončeno ve lhůtách stanovených ve druhém, třetím a
čtvrtém pododstavci, opatření –
pozbývají platnosti v případě
šetření podle odstavce 2, –
pozbývají platnosti v případě
souběžných šetření podle odstavců 2 a 3, pokud bylo
šetření podle odstavce 2 zahájeno v době, kdy probíhalo
šetření podle odstavce 3, nebo pokud byla tato šetření zahájena
zároveň, nebo –
zůstávají v platnosti beze změny
v případě šetření podle odstavců 3 a 4. V Úředním
věstníku Evropské unie se poté zveřejní oznámení o pozbytí
platnosti nebo o zachování opatření podle tohoto odstavce. ê 37/2014 článek 1 a příloha bod 22
třetí pododstavec bod 7 6. Přezkumy
podle tohoto článku zahajuje Komise. Komise rozhodne, zda přezkumy
zahájí podle odstavce 2 tohoto článku poradním postupem uvedeným v
čl. 15 odst. 2, či nikoli. Jakmile hospodářský subjekt nebo
členský stát podá žádost, která odůvodňuje zahájení
přezkumu podle odstavců 3 a 4 tohoto článku, a Komise
dokončí její posouzení nebo jakmile Komise sama určí, že je nutné
opatření zachovat, informuje o tom členské státy. Pokud to
přezkum odůvodňuje, opatření se přezkumným postupem
podle čl. 15 odst. 3 zruší, ponechají v platnosti podle odstavce 2 tohoto
článku, anebo zruší, ponechají v platnosti nebo změní podle
odstavců 3 a 4 tohoto článku. Jsou-li
opatření zrušena pro jednotlivé vývozce, avšak ne pro celou zemi,
zůstávají tito vývozci předmětem řízení a mohou být
automaticky znovu šetřeni v jakémkoli dalším přezkumu prováděném
u dané země podle tohoto článku. ê 1225/2009 (přizpůsobený) 7. Pokud
přezkum opatření podle odstavce 3 stále probíhá ke konci doby
platnosti opatření, jak je vymezeno v odstavci 2, rozšíří
se tento přezkum na okolnosti uvedené v odstavci 2. 8. Aniž je
dotčen odstavec 2, může dovozce požádat o vrácení vybraného
cla, pokud se prokáže, že dumpingové rozpětí, na jejichž základě bylo
clo zaplaceno, bylo odstraněno nebo sníženo natolik, že je nižší než
platné clo. Žádost
o vrácení zaplaceného antidumpingového cla podává dovozce Komisi. Žádost
se podává prostřednictvím členského státu, na jehož území byly
výrobky propuštěny do volného oběhu, ve lhůtě šesti
měsíců ode dne, kdy příslušný orgán řádně
vyměřil částku uloženého konečného cla, nebo ode dne, kdy
příslušný orgán rozhodl o konečném vybrání částek
zajištěných v podobě prozatímního cla. Členské státy
předají žádost neprodleně Komisi. Žádost
o vrácení zaplaceného cla se považuje za náležitě
odůvodněnou, pokud obsahuje přesné údaje o částce
antidumpingového cla, o jejíž vrácení se žádá, a všechny celní
doklady týkající se výpočtu a zaplacení této částky. K ní
je třeba pro posuzované období přiložit doklady o běžných
hodnotách a vývozních cenách Ö v Unii Õ pro vývozce nebo
výrobce, na které se clo vztahuje. Není-li dovozce ve spojení s daným
vývozcem nebo výrobcem a nejsou-li tyto informace ihned dostupné nebo
odmítá-li vývozce nebo výrobce tyto informace dovozci poskytnout, musí žádost
obsahovat prohlášení vývozce nebo výrobce o tom, že dumpingové
rozpětí bylo sníženo nebo odstraněno, jak je stanoveno v tomto
článku, a že příslušné důkazy předloží Komisi. Pokud
vývozce nebo výrobce nepředloží tyto důkazy
v přiměřené lhůtě, žádost se zamítne. ê 37/2014 čl.
1 a příloha bod 22 třetí
pododstavec bod 7 Komise rozhodne,
zda a v jakém rozsahu má být žádosti vyhověno, nebo může kdykoli
rozhodnout o zahájení prozatímního přezkumu; informace a závěry
vyplývající z přezkumu provedeného podle ustanovení platných pro
prozatímní přezkum využije ke zjištění, zda a v jakém rozsahu je
vrácení cla oprávněné. Jakmile Komise dokončí posouzení žádosti,
informuje o tom členské státy. ê 1225/2009 (přizpůsobený) è1 Oprava, Úř. věst. L 7, 12.1.2010, s. 22 Zaplacené
vyrovnávací clo se vrátí obvykle ve lhůtě 12 měsíců
a v žádném případě ne později než 18 měsíců
ode dne, kdy dovozce výrobku, na nějž je uloženo antidumpingové clo, podá
náležitě odůvodněnou žádost o vrácení zaplaceného cla. Schválené vrácení
zaplaceného cla provedou členské státy obvykle ve lhůtě 90
dnů od vydání rozhodnutí Komise. 9. Při všech
šetřeních týkajících se přezkumu nebo vrácení zaplaceného cla
prováděných podle tohoto článku postupuje Komise
v případě, že nedošlo ke změně okolností,
a s patřičným ohledem na článek 2, a zejména
na odstavce 11 a 12 uvedeného článku, a s ohledem na
článek 17 stejným způsobem jako při šetření, které
vedlo k uložení cla. 10. Při jakémkoli
šetření prováděném podle tohoto článku Komise přezkoumá
spolehlivost vývozních cen v souladu s článkem 2. Pokud je
však rozhodnuto o početním určení vývozní ceny podle
čl. 2 odst. 9, vypočte se bez odečtení
částky zaplacených antidumpingových cel, pokud jsou předloženy
nezvratné důkazy, že clo je řádně zohledněno v cenách
dalšího prodeje a v pozdějších kupních cenách Ö v Unii Õ. Článek 12 è1 Absorpce ç ê 37/2014
čl. 1 a příloha bod 22 třetí pododstavec bod 8 1. Pokud výrobní
odvětví Unie nebo jiná zúčastněná strana předloží, obvykle
do dvou let od vstupu opatření v platnost, dostatečné informace o
tom, že se po skončení období původního šetření a před nebo
po zavedení opatření vývozní ceny snížily nebo že opatření nevedla k
žádnému nebo vedla jen k nedostatečnému zvýšení cen při dalším
prodeji nebo pozdějších prodejních cen dováženého výrobku v Unii,
může Komise opět zahájit šetření, aby bylo posouzeno, zda
měla opatření na výše uvedené ceny účinek. Jakmile
zúčastněná strana předloží dostatečné informace, které
odůvodňují opětovné zahájení šetření, a Komise dokončí
jejich posouzení, informuje o tom členské státy. ê 1225/2009 (přizpůsobený) è1 Oprava, Úř. věst. L 7, 12.1.2010, s. 22 Šetření
může být rovněž nově zahájeno za podmínek uvedených Ö v prvním
pododstavci Õ
z podnětu Komise nebo na žádost členského státu. 2. è1 Během nového šetření podle tohoto článku obdrží vývozci,
dovozci a výrobci Ö v Unii Õ příležitost
vysvětlit situaci ohledně cen při dalším prodeji
a pozdějších kupních cen. Dospěje-li se k závěru, že
opatření mělo vést ke zvýšení cen, vývozní ceny se znovu zjistí podle
článku 2 tak, aby se odstranila újma dříve zjištěná podle
článku 3, a nově se vypočtou dumpingová rozpětí
s přihlédnutím k nově zjištěným vývozním cenám. Pokud
se zjistí, že podmínky čl. 12 odst. 1 jsou splněny
v důsledku poklesu vývozních cen po skončení období
původního šetření a před nebo po zavedení opatření,
mohou být dumpingová rozpětí nově vypočtena
s přihlédnutím k těmto nižším vývozním cenám. ç ê 37/2014
čl. 1 a příloha bod 22 třetí pododstavec bod 8 3. Pokud se v
novém šetření podle tohoto článku zjistí zvýšený dumping, může
Komise na základě nově zjištěných vývozních cen přezkumným
postupem podle čl. 15 odst. 3 platná opatření změnit. Výše
antidumpingového cla uloženého podle tohoto článku nesmí převýšit
dvojnásobek původně uložené výše cla. ê 1225/2009 (přizpůsobený) 4. Příslušná
ustanovení článků 5 a 6 se použijí na každé nové šetření
podle tohoto článku, avšak toto šetření provede urychleně
a obvykle se ukončí do šesti měsíců po zahájení nového
šetření. Nové šetření se v každém případě ukončí
do devíti měsíců od zahájení. Pokud nové
šetření není ukončeno ve lhůtách stanovených v prvním
pododstavci, opatření zůstávají v platnosti beze změny.
V Úředním věstníku Evropské unie se poté zveřejní
oznámení o zachování opatření podle tohoto odstavce. 5. Údajné
změny běžné hodnoty se berou v úvahu pro účely tohoto
článku pouze tehdy, pokud Komise obdrží úplné a řádně
doložené informace o změněných běžných hodnotách ve
lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření. Zahrnuje-li
šetření přezkum běžných hodnot, může být dovoz až do
ukončení nového šetření předmětem celní evidence podle
čl. 14 odst. 5. Článek 13 Obcházení 1. Antidumpingová
cla uložená na základě tohoto nařízení mohou být rozšířena na
dovoz obdobných výrobků, též mírně upravených, ze
třetích zemí nebo na dovoz mírně upravených obdobných
výrobků ze země, která je předmětem opatření, nebo
částí těchto výrobků, jestliže dochází k obcházení platných
opatření. Antidumpingová
cla, která Önepřevyšují Õ zbytkové
antidumpingové clo uložené v souladu
s čl. 9 odst. 5, mohou být rozšířena na dovoz od
společností, které využívají individuální cla v zemích, které jsou
předmětem opatření, jestliže dochází k obcházení platných
opatření. Obcházením se
rozumí změna obchodních toků mezi třetími zeměmi a Ö Unií Õ nebo mezi
jednotlivými společnostmi v zemi, která je předmětem
opatření, a Ö Unií Õ způsobená
praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení
vyrovnávacího cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo
hospodářský důvod, pokud zároveň existují důkazy
o újmě nebo o tom, že vyrovnávací účinky cla jsou mařeny,
pokud se jedná o ceny nebo množství obdobného výrobku, a existují
důkazy o dumpingu ve vztahu k běžné hodnoty určené
dříve pro obdobný výrobek, v případě nutnosti
v souladu s článkem 2. Praktiky,
zpracovatelské procesy nebo práce uvedené v prvním pododstavci zahrnují
mimo jiné: a) mírnou úpravu dotčeného výrobku
tak, aby spadal pod kódy celní nomenklatury, které nejsou obvykle
předmětem opatření, přičemž úprava nezmění jeho
základní vlastnosti; b) zasílání výrobku, který je
předmětem opatření, prostřednictvím třetích zemí;
c) případ, kdy vývozci nebo
výrobci reorganizují své prodejní mechanismy a cesty v zemi, která je
předmětem opatření, aby nakonec nechali své výrobky vyvézt do Ö Unie Õ
prostřednictvím výrobců, kteří využívají individuální clo
o sazbě, která je nižší než sazba platná pro jejich výrobky; d) za podmínek uvedených
v odstavci 2 montáž součástí při montážní operaci Ö v Unii Õ nebo třetí
zemí. 2. Montáž Ö v Unii Õ nebo ve třetí
zemi se považuje za obcházení platných opatření, pokud a) montáž
začala nebo byla značně rozšířena po zahájení
antidumpingového šetření nebo těsně před jeho zahájením
a použité díly pocházejí ze země, na niž se vztahují opatření; b) hodnota těchto dílů
činí nejméně 60 % celkové hodnoty částí montovaného
výrobku; za obcházení se však nepovažuje případ, kdy hodnota přidaná
během montáže nebo kompletace činí více než 25 % celkových
výrobních nákladů; a c) vyrovnávací účinek cla je
narušen cenami nebo množstvími montovaných obdobných výrobků
a existují důkazy o dumpingu ve vztahu k běžným
hodnotám určeným dříve pro obdobné nebo stejné výrobky. ê 37/2014
čl. 1 a příloha bod 22 třetí pododstavec bod 9
(přizpůsobený) 3. Šetření
podle tohoto článku se zahájí z podnětu Komise nebo na žádost členského
státu nebo jiné zúčastněné strany, pokud žádost obsahuje
dostatečné důkazy o činitelích uvedených v odstavci 1.
Šetření se zahájí nařízením Komise, ve kterém lze dát
současně pokyn celním orgánům, aby evidovaly dovoz podle
čl. 14 odst. 5 nebo aby vyžadovaly složení jistoty. Jakmile
zúčastněná strana nebo členský stát podá žádost, která
odůvodňuje zahájení šetření, a Komise dokončí její
posouzení nebo jakmile Komise sama určí, že je nutné šetření zahájit,
informuje o tom členské státy. Šetření provádí
Komise. Komisi při tom mohou být nápomocny celní orgány a šetření
musí být ukončeno do devíti měsíců. Jestliže
definitivně zjištěné skutečnosti prokáží, že působnost
opatření má být rozšířena, Komise tak učiní přezkumným
postupem podle čl. 15 odst. 3. Rozšíření působnosti nabývá
účinku dnem, kdy byla stanovena povinnost vést celní evidenci podle
čl. 14 odst. 5 nebo Ö vyžadovat Õ složení jistoty.
Příslušná procesní ustanovení tohoto nařízení o zahájení a
průběhu šetření se použijí podle tohoto článku. ê 1225/2009
(přizpůsobený) 4. Dovoz nepodléhá
celní evidenci podle čl. 14 odst. 5 nebo opatřením,
pokud je uskutečňován společnostmi, pro které se uplatní
osvobození. Řádně
odůvodněné žádosti o osvobození se podávají ve lhůtách
stanovených nařízením Komise, kterým se zahajuje šetření. Pokud
k praktikám, zpracovatelským procesům nebo pracím spojeným
s obcházením dojde vně Ö Unie Õ, osvobození se
udělí výrobcům daného výrobku, kteří jsou schopni prokázat, že
nejsou ve spojení s výrobci, kteří podléhají opatřením,
a že se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu
odstavců 1 a 2 tohoto článku. Pokud
k praktikám, zpracovatelským postupům nebo pracím spojeným
s obcházením dojde uvnitř Ö Unie Õ, osvobození se
může udělit dovozcům, kteří jsou schopni prokázat, že
nejsou ve spojení s výrobci, kteří podléhají opatřením. ê 37/2014
čl. 1 a příloha bod 22 třetí pododstavec bod 9
(přizpůsobený) Osvobození se
udělují rozhodnutím Komise a platí po dobu a za podmínek uvedených v
dotyčném rozhodnutí. Jakmile Komise Ö dokončí
posouzení Õ, informuje o tom
členské státy. ê 1225/2009 (přizpůsobený) Pokud jsou
splněny podmínky uvedené v čl. 11 odst. 4, je
možné rovněž udělit osvobození rovněž po ukončení
šetření vedoucího k rozšíření působnosti opatření. Pokud uplynul
alespoň jeden rok od rozšíření působnosti opatření
a počet stran žádajících nebo potenciálně žádajících o osvobození
je významný, může Komise rozhodnout o zahájení přezkumu
rozšířené působnosti opatření. Tento přezkum se provádí
v souladu s ustanoveními čl. 11 odst. 5 platnými
pro přezkum podle čl. 11 odst. 3. 5. Tímto
článkem není dotčeno běžné uplatňování platných celních
předpisů. Článek 14 Obecná ustanovení 1. Prozatímní nebo
konečné antidumpingové clo se ukládá nařízením a vybírají je
členské státy ve formě, v sazbě a za ostatních
podmínek stanovených v nařízení o uložení daného cla. Toto clo
se vybírá nezávisle na clech, daních a jiných poplatcích obvykle
vyměřovaných při dovozu. Na jeden výrobek
nesmí být současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby
se napravila táž situace, která vzniká dumpingem nebo poskytnutím vývozní
subvence. 2. Nařízení
o uložení prozatímního nebo konečného antidumpingového cla
a nařízení nebo rozhodnutí o přijetí závazků nebo
o zastavení šetření nebo řízení se zveřejňují v Úředním
věstníku Evropské unie. Tato nařízení
nebo rozhodnutí obsahují zejména jména vývozců, je-li to možné, nebo
dotčených zemí, popis výrobku a shrnutí skutečností a úvah,
o něž se opírají zjištění dumpingu a újmy,
přičemž se bere v úvahu nutnost chránit důvěrné
informace. Opis nařízení nebo rozhodnutí se v každém
případě zašle známým účastníkům řízení. Tento odstavec
se použije obdobně i na přezkum. 3. Na základě
tohoto nařízení mohou být přijata zvláštní ustanovení, zejména pokud
se jedná o společnou definici pojmu původ výrobku obsaženou
v nařízení Rady (EHS) č. 2913/92[11]. ê 37/2014
čl. 1 a příloha bod 22 třetí pododstavec bod 10 4. V zájmu Unie
může Komise poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 rozhodnutím
pozastavit na dobu devíti měsíců použitelnost opatření
přijatých podle tohoto nařízení. Pozastavení může Komise
poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 prodloužit o další dobu, která
nesmí překročit jeden rok. Použitelnost
opatření smí být pozastavena pouze v případě, že se tržní
podmínky dočasně změnily natolik, že není pravděpodobné, že
by se v důsledku pozastavení obnovila újma, a za předpokladu, že
výrobnímu odvětví Unie byla dána příležitost se k věci
vyjádřit a že se k tomuto vyjádření přihlédlo. Použitelnost
opatření může být kdykoliv obnovena poradním postupem podle čl.
15 odst. 2, pokud pominou důvody jejího pozastavení. ê 1225/2009 (přizpůsobený) è1 37/2014 čl. 1 a příloha bod 22 třetí pododstavec
bod 10 è1 5. Poté, co Komise včas informovala členské státy, může vyzvat
celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence
dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům
zavedena opatření ode dne celní evidence. ç Celní evidenci
dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního
odvětví Ö Unie Õ. Celní evidence se
zavádí nařízením, které blíže určí účel opatření
a případně odhad částky možného budoucího celního dluhu.
Dovoz nesmí být celně evidován po dobu delší než devět
měsíců. 6. Členské
státy podávají Komisi každý měsíc zprávu o dovozu výrobků, které
jsou předmětem šetření a opatření, a o výši
cla vybraného na základě tohoto nařízení. 7. Aniž je
dotčen odstavec 6, může Komise požádat členské státy
v jednotlivých případech, aby poskytly informace nutné pro
účinné sledování uplatňování opatření. V této souvislosti se
použije čl. 6 odst. 3 a 4. Na všechny informace
předané členskými státy podle tohoto článku se vztahuje
čl. 19 odst. 6. ê 37/2014 čl. 1 a příloha bod 22 třetí
pododstavec bod 11 Článek 15 Postup projednávání ve výboru 1. Komisi je
nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU)
č. 182/2011. 2. Odkazuje-li se
na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU)
č. 182/2011. 3. Odkazuje-li se
na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU)
č. 182/2011. 4. Odkazuje-li se
na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU)
č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení. 5. Je-li použito
písemného postupu podle čl. 3 odst. 5 nařízení (EU)
č. 182/2011 pro přijetí konečných opatření podle
odstavce 3 tohoto článku nebo pro přijetí rozhodnutí o zahájení nebo
nezahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle
čl. 11 odst. 6 tohoto nařízení, tento postup se ukončí bez
výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne
předseda nebo o to požádá většina členů výboru definovaná v
čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 182/2011. Je-li použito
písemného postupu v jiných případech, kdy návrh opatření projednává
výbor, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve
lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to
požádá prostá většina členů výboru. Je-li použito písemného
postupu v jiných případech, kdy návrh opatření neprojednává výbor,
tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě
stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá nejméně
čtvrtina členů výboru. 6. Výbor se
může zabývat všemi záležitostmi týkajícími se uplatňování tohoto
nařízení, které mu předloží Komise, nebo pokud o to požádá
členský stát. Členské státy mohou požadovat informace a mohou si
vyměňovat názory s výborem nebo přímo s Komisí. ê 1225/2009 (přizpůsobený) Článek 16 Inspekce na místě 1. Komise provádí,
pokud to považuje za vhodné, inspekce na místě, aby prozkoumala písemnosti
dovozců, vývozců, obchodníků, zástupců, výrobců,
obchodních svazů a organizací a ověřila informace
o dumpingu a způsobené újmě. Bez řádného
a včasného vyplnění dotazníku nelze inspekci na místě
provést. 2. Komise
může v případě potřeby provádět šetření ve
třetích zemích, pokud s tím dotčené podniky souhlasí
a pokud proti tomu úředně zpravená vláda dané země nevznese
námitky. Jakmile Komise obdrží souhlas dotčených podniků, Ö oznámí Õ orgánům
země vývozu názvy a adresy podniků, v nichž budou inspekce
na místě probíhat, a dohodnuté termíny. 3. Dotčeným
podnikům se oznámí, jaké druhy informací budou při inspekci na
místě ověřovány a které další informace je při nich
nutno předložit, čímž není vyloučeno, že
v průběhu inspekce na místě budou vyžádány další
podrobnosti s ohledem na obdržené informace. 4. Při šetření
podle odstavců 1, 2 a 3 jsou Komisi nápomocni zaměstnanci
těch členských států, které o to požádají. Článek 17 Výběr vzorku 1.
V případech, kdy je počet žadatelů, vývozců nebo
dovozců, typů výrobků nebo obchodů příliš velký,
může být šetření omezeno na přiměřený počet
stran, výrobků nebo obchodů, který se vybere jako statisticky
reprezentativní vzorek na základě informací dostupných v době
výběru nebo jako největší reprezentativní objem výroby, prodeje nebo
vývozu, který může být v době, která je k dispozici,
přiměřeně přezkoumán. 2. Konečný
výběr stran, typů výrobků nebo obchodů podle tohoto
článku provádí Komise, avšak nejvhodnější je výběr vzorku po
projednání s dotčenými stranami a s jejich souhlasem, pokud
se tyto strany přihlásí ve lhůtě tří týdnů od zahájení
šetření a poskytnou dostatek informací, aby mohl být proveden
výběr reprezentativního vzorku. 3. Je-li
šetření omezeno v souladu s tímto článkem, vypočte se
nicméně individuální dumpingové rozpětí pro každého vývozce nebo
výrobce, který nebyl původně vybrán a který předloží
nezbytné informace ve lhůtě stanovené tímto nařízením, pokud
není počet vývozců nebo výrobců tak vysoký, že by individuální
zjišťování znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by
včasnému ukončení šetření. 4. Pokud se provádí
výběr reprezentativního vzorku a některé nebo všechny vybrané
strany nejsou ochotny spolupracovat v míře, která může
podstatně ovlivnit výsledek šetření, může být proveden nový
výběr. Pokud je
spolupráce ve významné míře stále nedostatečná nebo pokud
z časových důvodů nelze vybrat nový reprezentativní vzorek,
použijí se příslušná ustanovení článku 18. Článek 18 Nedostatečná spolupráce 1. Pokud
účastník řízení odmítne umožnit přístup k nezbytným
informacím nebo je neposkytne ve lhůtě stanovené tímto nařízením
nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou
prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet
z dostupných údajů. Pokud se zjistí,
že účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící
informace, nepřihlédne se k nim a bude se vycházet
z dostupných údajů. Účastníci
řízení by měli být zpraveni o důsledcích nedostatečné
spolupráce. 2.
Skutečnost, že informace nebyly předloženy na elektronickém
nosiči dat, se nepovažuje za odmítnutí spolupráce, pokud účastník
řízení prokáže, že předložení informací v požadované formě
by pro něj znamenalo neúměrnou mimořádnou zátěž nebo
neúměrné dodatečné náklady. 3. Nejsou-li
informace předložené účastníkem řízení ve všech ohledech
dokonalé, přesto se k nim přihlédne, pokud nedostatky
neúměrně neztěžují učinění
přiměřeně správných závěrů, pokud jsou
předloženy včas, pokud je možno je ověřit a pokud
účastník řízení jednal podle svého nejlepšího vědomí
a svědomí. 4. Pokud nejsou
důkazy nebo informace přijaty, je účastník řízení, který je
předložil, okamžitě zpraven o důvodech jejich odmítnutí
a je mu dána možnost podat dodatečné vysvětlení ve stanovené
lhůtě. Pokud vysvětlení nejsou považována za dostatečná, je
třeba uvést důvody pro odmítnutí důkazů nebo informací
a uvést je ve zveřejněných závěrech. 5. Pokud se
závěry, včetně určení běžné hodnoty, opírají
o odstavec 1, zejména o informace obsažené v podnětu,
musí být tyto informace, je-li to proveditelné a s ohledem na
lhůty pro šetření, ověřeny na základě informací
z jiných dostupných nezávislých zdrojů, jako jsou
zveřejněné ceníky, úřední dovozní statistiky a celní
výkazy, nebo na základě informací získaných v průběhu
šetření od jiných účastníků řízení. Tyto informace
mohou případně obsahovat relevantní údaje týkající se světového
trhu nebo jiných reprezentativních trhů. 6.
Nespolupracuje-li účastník řízení vůbec nebo jen
částečně a následkem toho nejsou některé podstatné
informace sděleny, může to vést k výsledku, který pro něj
bude méně příznivý, než kdyby při šetření spolupracoval. Článek 19 Ochrana důvěrných informací 1. Se všemi
informacemi důvěrné povahy (například proto, že by jejich
prozrazení znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by
nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informace nebo osobu, od níž byly
získány) nebo důvěrně poskytnutými stranami šetření
zacházejí orgány jako s důvěrnými informacemi, jsou-li
k tomu udány oprávněné důvody. 2. Účastníci
řízení, kteří sdělili důvěrné informace, se vyzvou,
aby předložili výtah, který nemá důvěrnou povahu. Výtah musí být
natolik podrobný, aby umožňoval přiměřené pochopení
podstaty důvěrně sdělených informací. Za výjimečných
okolností mohou strany prohlásit, že zpracování výtahu určitých informací
není možné. Za těchto výjimečných okolností musí být
odůvodněno, proč nelze výtah poskytnout. 3. Pokud se
požadavek na důvěrný způsob zacházení jeví
neodůvodněný a pokud poskytovatel informace není ochoten
informaci zpřístupnit ani schválit její poskytnutí v obecné nebo
souhrnné formě, není třeba k této informaci přihlížet,
pokud není z věrohodných zdrojů prokázáno, že je správná.
Žádosti o důvěrný způsob zacházení s informacemi
nesmějí být odmítány svévolně. 4. Tímto
článkem není dotčeno poskytování obecných informací úřady Ö Unie Õ, a zejména
odůvodnění rozhodnutí přijatých na základě tohoto
nařízení, ani poskytování důkazů, ze kterých úřady Ö Unie Õ vycházely, pokud
je to nezbytné k objasnění těchto důvodů
v soudním řízení. Při tomto poskytování informací je třeba
brát v úvahu oprávněné zájmy účastníků řízení na
ochraně svých obchodních tajemství. ê 37/2014 čl.
1 a příloha bod 22 třetí pododstavec bod 12 5. Komise,
členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné informace, které
obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o
důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich
poskytovatele. Informace vyměněné mezi Komisí a členskými státy
a interní dokumenty vypracované úřady Unie nebo členských států
se nesdělují, s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto
nařízení. ê 1225/2009
(přizpůsobený) 6. Informace
získané na základě tohoto nařízení lze použít pouze k tomu
účelu, ke kterému byly vyžádány. Tímto Ö ustanovením Õ není dotčeno
použití informací, které byly získány v souvislosti s jedním
šetřením, k zahájení dalších šetření v rámci stejného
řízení ve vztahu k dotčenému výrobku. Článek 20 Poskytování informací 1. Žadatelé,
dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy a zástupci země
vývozu mohou požádat o poskytnutí informací o podrobnostech
týkajících se nejdůležitějších skutečností a úvah, na
jejichž základě byla přijata prozatímní opatření.
O poskytnutí informací je nutno požádat písemně ihned po přijetí
prozatímních opatření a informace se poskytnou písemně co
nejdříve. 2. Strany uvedené
v odstavci 1 mohou požádat o konečné informace
o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž
základě je zamýšleno doporučit přijetí konečných
opatření nebo zastavení šetření nebo řízení bez přijetí
opatření, přičemž se zvláštní pozornost věnuje informacím
o skutečnostech a úvahách, které se liší od těch, jež byly
použity při rozhodování o prozatímních opatřeních. 3. Žádost
o poskytnutí konečných informací uvedená v odstavci 2 musí
být zaslána písemně Komisi a v případech, kdy bylo uloženo
prozatímní clo, doručena nejpozději jeden měsíc po
zveřejnění jeho uložení. Pokud nebylo uloženo prozatímní clo, mohou
strany požádat o poskytnutí konečných informací ve lhůtě
stanovené Komisí. ê 37/2014 čl.
1 a příloha bod 22 třetí pododstavec bod 13 4. Konečné
informace se poskytují písemně. Podávají se co nejdříve, obvykle
nejpozději jeden měsíc před zahájením řízení podle
článku 9, přičemž se řádně přihlédne k
ochraně důvěrných informací. Pokud Komise nemůže
sdělit některé skutečnosti nebo úvahy v tomto okamžiku,
sdělí je co nejdříve. Poskytnutím
informací není dotčeno žádné další rozhodnutí, které Komise
případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných
skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co
nejdříve. 5. Ke
stanoviskům učiněným po poskytnutí konečných informací lze
přihlédnout pouze tehdy, obdrží-li je Komise ve lhůtě, kterou
stanoví v každém jednotlivém případě s ohledem na naléhavost
věci a která činí nejméně deset dnů. Pokud musí být
poskytnuty dodatečné konečné informace, může být stanovena
kratší lhůta. ê 1225/2009 (přizpůsobený) Článek 21 Zájem Ö Unie Õ 1. Ke
zjištění, zda je v zájmu Ö Unie Õ přijmout určitá opatření, je třeba komplexně
posoudit všechny zájmy, včetně zájmů domácích výrobních
odvětví, uživatelů a spotřebitelů. Zjištění podle
tohoto článku se učiní pouze tehdy, byla-li všem stranám dána
příležitost předložit své stanovisko podle odstavce 2. Při
tomto zkoumání se přihlíží zejména k nutnosti odstranit účinky
dumpingu působícího újmu, které spočívají v narušení obchodu,
a obnovit účinnou hospodářskou soutěž. Opatření určená
na základě zjištěného dumpingu a újmy nesmějí být
uplatněna, pokud orgány na základě všech předložených informací
dospějí jednoznačně k názoru, že jejich uplatnění není
v zájmu Ö Unie Õ. 2. Aby mohly
příslušné orgány při rozhodování, zda je přijetí opatření
v zájmu Ö Unie Õ, přihlédnout
ke všem stanoviskům a informacím a vycházet z pevného
základu, mohou se žadatelé, dovozci a jejich zájmové svazy, zástupci
uživatelů a zájmové organizace spotřebitelů ve
lhůtě stanovené v oznámení o zahájení antidumpingového šetření
přihlásit a sdělit Komisi informace. Tyto informace nebo jejich Ö odpovídající Õ shrnutí se
zpřístupní ostatním stranám uvedeným v tomto odstavci, které se
k nim mohou vyjádřit. 3. Strany, které
jednaly podle odstavce 2, mohou požádat o slyšení. Žádostem se
vyhoví, pokud jsou doručeny ve lhůtě uvedené
v odstavci 2 a pokud uvádějí důvody slyšení
s ohledem na zájem Ö Unie Õ. ê 37/2014 čl.
1 a příloha bod 22 třetí pododstavec bod 14 (přizpůsobený) 4. Strany, které
jednaly podle odstavce 2, mohou předložit svá stanoviska k
uplatňování jakéhokoli prozatímního cla. Aby k nim mohlo být
přihlédnuto, musí být tato stanoviska obdržena do 25 dnů ode dne
použitelnosti těchto opatření a musí být v plném znění nebo v
přiměřeném shrnutí sdělena ostatním stranám, které se k nim
mohou vyjádřit. 5. Komise posoudí
všechny řádně poskytnuté informace a zjistí, do jaké míry jsou
reprezentativní; výsledky tohoto přezkumu a své stanovisko k jejich
opodstatněnosti sdělí výboru jakožto součást návrhu
opatření předloženého podle článku 9. K názorům
vyjádřeným ve výboru by Komise měla přihlédnout za podmínek
stanovených nařízením (EU) č. 182/2011. 6. Strany, které
jednaly podle odstavce 2, mohou požádat, aby jim byly sděleny
skutečnosti a úvahy, z nichž budou pravděpodobně vycházet
konečná rozhodnutí. Tyto informace se poskytují v co nejširší míře,
aniž je dotčeno jakékoli pozdější rozhodnutí Komise. ê 1225/2009 (přizpůsobený) 7.
K informacím se přihlédne pouze tehdy, jsou-li podloženy konkrétními
důkazy, které potvrzují jejich správnost. Článek 22 Závěrečná
ustanovení Tímto
nařízením není dotčeno použití: a) zvláštních pravidel stanovených
v dohodách mezi Ö Unií Õ a třetími
zeměmi; b) právních předpisů Ö Unie Õ v oblasti
zemědělství a nařízení Rady (ES) č. 1667/2006[12], (ES) č. 614/2009[13] a
(ES) č. 1216/2009[14]. Toto nařízení se použije doplňkově k uvedeným
nařízením a odchylně od jejich ustanovení, která vylučují
uložení antidumpingových cel; c) zvláštních opatření, pokud
nejsou v rozporu se závazky přijatými v rámci Ö Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994Õ. ê 37/2014 čl.
1 a příloha bod 22 třetí
pododstavec bod 15 Článek 23 Zpráva 1. Komise
předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o
uplatňování a provádění tohoto nařízení a vezme přitom
náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku
19. Zpráva obsahuje informace o uplatňování prozatímních a konečných
opatření, o zastavení šetření bez přijetí opatření, o
nových šetřeních, o přezkumech a kontrolních návštěvách a o
činnosti různých orgánů odpovědných za sledování uplatňování
tohoto nařízení a za plnění závazků, které z něho vyplývají. 2. Evropský
parlament může ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy Komise
tuto zprávu předloží, pozvat Komisi na zvláštní schůzi svého
příslušného výboru, aby přednesla a objasnila veškeré otázky spojené
s uplatňováním tohoto nařízení. 3. Komise tuto
zprávu zveřejní nejpozději do šesti měsíců po jejím
předložení Evropskému parlamentu a Radě. ê 1225/2009
(přizpůsobený) Článek 24 Zrušení Nařízení (ES)
č. Ö 1225/2009 Õ se zrušuje. Odkazy na zrušené
nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se
srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II. Článek 25 Vstup v platnost Toto nařízení
vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním
věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné
v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských
státech. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za
Radu předseda / předsedkyně předseda
/ předsedkyně [1] KOM(87) 868 PV. [2] Viz část A přílohy 3 uvedených
závěrů. [3] Zařazeno do legislativního programu pro 2014. [4] Viz příloha I tohoto návrhu. [5] Úř. věst. C [...], [...], s. [...]. [6] Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30.
listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které
nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343,
22.12.2009, s. 51). [7] Viz příloha I. [8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č
182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady
způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu
prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). [9] Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne
2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS)
č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253,
11.10.1993, s. 1). [10] è1 Včetně
Albánie, Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Kyrgystánu, Moldavska,
Mongolska, Severní Koreje, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. ç [11] Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12.
října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství
(Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1). [12] Nařízení Rady (ES) č. 1667/2006 ze dne 7.
listopadu 2006 o glukose a laktose (Úř. věst. L 312,
11.11.2006, s. 1). [13] Nařízení Rady (ES) č. 614/2009 ze dne 7.
července 2009 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a
mléčný albumin (Úř. věst. L 181, 14.7.2009, s. 8). [14] Nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 ze dne 30.
listopadu 2009 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým
zpracováním zemědělských produktů (Úř. věst. L 328,
15.12.2009, s. 10). é PŘÍLOHA I Zrušené
nařízení a seznam jeho následných změn Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51) || || || Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 765/2012 (Úř. věst. L 237, 3.9.2012, s. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1168/2012 (Úř. věst. L 344, 14.12.2012, s. 1) || || Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014 (Úř. věst. L 18, 21.1.2014, s. 1) || Pouze příloha bod 22 _____________ PŘÍLOHA II Srovnávací Tabulka Nařízení (ES) č. 1225/2009 || Toto nařízení Články 1 až 4 || Články 1 až 4 Čl. 5 odst. 1 až 9 || Čl. 5 odst. 1 až 9 Čl. 5 odst. 10 první věta || Čl. 5 odst. 10 první pododstavec Čl. 5 odst. 10 druhá a třetí věta || Čl. 5 odst. 10 druhý pododstavec Čl. 5 odst. 11 a 12 || Čl. 5 odst. 11 a 12 Čl. 6 odst. 1 první a druhá věta || Čl. 6 odst. 1 první pododstavec Čl. 6 odst. 1 třetí věta || Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec Čl. 6 odst. 1 čtvrtá věta || Čl. 6 odst. 1 třetí pododstavec Čl. 6 odst. 2 || Čl. 6 odst. 2 Čl. 6 odst. 3 první věta || Čl. 6 odst. 3 první pododstavec Čl. 6 odst. 3 druhá věta || Čl. 6 odst. 3 druhý pododstavec Čl. 6 odst. 3 třetí věta || Čl. 6 odst. 3 třetí pododstavec Čl. 6 odst. 4 první věta || Čl. 6 odst. 4 první pododstavec Čl. 6 odst. 4 druhá věta || Čl. 6 odst. 4 druhý pododstavec Čl. 6 odst. 4 třetí věta || Čl. 6 odst. 4 třetí pododstavec Čl. 6 odst. 5 || Čl. 6 odst. 5 Čl. 6 odst. 6 první věta || Čl. 6 odst. 6 první pododstavec Čl. 6 odst. 6 druhá věta || Čl. 6 odst. 6 druhý pododstavec Čl. 6 odst. 6 třetí věta || Čl. 6 odst. 6 třetí pododstavec Čl. 6 odst. 6 čtvrtá věta || Čl. 6 odst. 6 čtvrtý pododstavec Čl. 6 odst. 7 první věta || Čl. 6 odst. 7 první pododstavec Čl. 6 odst. 7 druhá věta || Čl. 6 odst. 7 druhý pododstavec Čl. 6 odst. 8 a 9 || Čl. 6 odst. 8 a 9 Čl. 7 odst. 1 první věta || Čl. 7 odst. 1 první pododstavec Čl. 7 odst. 1 druhá věta || Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec Čl. 7 odst. 2 až 5 || Čl. 7 odst. 2 až 5 Čl. 7 odst. 7 || Čl. 7 odst. 6 Čl. 8 odst. 1 první věta || Čl. 8 odst. 1 první pododstavec Čl. 8 odst. 1 druhá věta || Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec Čl. 8 odst. 1 třetí věta || Čl. 8 odst. 1 třetí pododstavec Čl. 8 odst. 2 první a druhá věta || Čl. 8 odst. 2 první pododstavec Čl. 8 odst. 2 třetí a čtvrtá věta || Čl. 8 odst. 2 druhý pododstavec Čl. 8 odst. 2 pátá věta || Čl. 8 odst. 2 třetí pododstavec Čl. 8 odst. 3, 4 a 5 || Čl. 8 odst. 3, 4 a 5 Čl. 8 odst. 6 první a druhá věta || Čl. 8 odst. 6 první pododstavec Čl. 8 odst. 6 třetí věta || Čl. 8 odst. 6 druhý pododstavec Čl. 8 odst. 7 a 8 || Čl. 8 odst. 7 a 8 Čl. 8 odst. 9 první pododstavec || Čl. 8 odst. 9 první pododstavec Čl. 8 odst. 9 druhý pododstavec první a druhá věta || Čl. 8 odst. 9 druhý pododstavec Čl. 8 odst. 9 druhý pododstavec třetí věta || Čl. 8 odst. 9 třetí pododstavec Čl. 8 odst. 10 || Čl. 8 odst. 10 Čl. 9 odst. 1, 2 a 3 || Čl. 9 odst.1, 2 a 3 Čl. 9 odst. 4 první věta || Čl. 9 odst. 4 první pododstavec Čl. 9 odst. 4 druhá věta || Čl. 9 odst. 4 druhý pododstavec Čl. 9 odst. 5 || Čl. 9 odst. 5 Čl. 9 odst. 6 první věta || Čl. 9 odst. 6 první pododstavec Čl. 9 odst. 6 druhá věta || Čl. 9 odst. 6 druhý pododstavec Čl. 9 odst. 6 třetí věta || Čl. 9 odst. 6 třetí pododstavec Čl. 10 odst. 1 || Čl. 10 odst. 1 Čl. 10 odst. 2 první věta || Čl. 10 odst. 2 první pododstavec Čl. 10 odst. 2 druhá a třetí věta || Čl. 10 odst. 2 druhý pododstavec Čl. 10 odst. 3 || Čl. 10 odst. 3 Čl. 10 odst. 4 návětí || Čl. 10 odst. 4 návětí a písm. a) a b) Článek 10 odst. 4 písm. a) || Článek 10 odst. 4 písm. c) Článek 10 odst. 4 písm. b) || Článek 10 odst. 4 písm. d) Čl. 10 odst. 5 || Čl. 10 odst. 5 Čl. 11 odst.1 až 4 || Čl. 11 odst.1 až 4 Čl. 11 odst. 5 první pododstavec první věta || Čl. 11 odst. 5 první pododstavec Čl. 11 odst. 5 první pododstavec druhá věta || Čl. 11 odst. 5 druhý pododstavec Čl. 11 odst. 5 první pododstavec třetí věta || Čl. 11 odst. 5 třetí pododstavec Čl. 11 odst. 5 první pododstavec čtvrtá věta || Čl. 11 odst. 5 čtvrtý pododstavec Čl. 11 odst. 5 druhý pododstavec || Čl. 11 odst. 5 pátý pododstavec Čl. 11 odst. 5 třetí pododstavec || Čl. 11 odst. 5 šestý pododstavec Čl. 11 odst. 6 první, druhá a třetí věta || Čl. 11 odst. 6 první pododstavec Čl. 11 odst. 6 čtvrtá věta || Čl. 11 odst. 6 druhý pododstavec Čl. 11 odst. 6 pátá věta || Čl. 11 odst. 6 třetí pododstavec Čl. 11 odst. 7 || Čl. 11 odst. 7 Čl. 11 odst. 8 první, druhý a třetí pododstavec || Čl. 11 odst. 8 první, druhý a třetí pododstavec Čl. 11 odst. 8 čtvrtý pododstavec první a druhá věta || Čl. 11 odst. 8 čtvrtý pododstavec Čl. 11 odst. 8 čtvrtý pododstavec třetí věta || Čl. 11 odst. 8 pátý pododstavec Čl. 11 odst. 8 čtvrtý pododstavec čtvrtá věta || Čl. 11 odst. 8 šestý pododstavec Čl. 11 odst. 9 a 10 || Čl. 11 odst. 9 a 10 Článek 12 || Článek 12 Čl. 13 odst. 1 první pododstavec první věta || Čl. 13 odst. 1 první pododstavec Čl. 13 odst. 1 první pododstavec druhá věta || Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec Čl. 13 odst. 1 první pododstavec třetí věta || Čl. 13 odst. 1 třetí pododstavec Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec || Čl. 13 odst. 1 čtvrtý pododstavec Čl. 13 odst. 2 a 3 || Čl. 13 odst. 2 a 3 Čl. 13 odst. 4 první pododstavec první věta || Čl. 13 odst. 4 první pododstavec Čl. 13 odst. 4 první pododstavec druhá věta || Čl. 13 odst. 4 druhý pododstavec Čl. 13 odst. 4 první pododstavec třetí věta || Čl. 13 odst. 4 třetí pododstavec Čl. 13 odst. 4 první pododstavec čtvrtá věta || Čl. 13 odst. 4 čtvrtý pododstavec Čl. 13 odst. 4 druhý pododstavec || Čl. 13 odst. 4 pátý pododstavec Čl. 13 odst. 4 třetí pododstavec || Čl. 13 odst. 4 šestý pododstavec Čl. 13 odst. 4 čtvrtý pododstavec || Čl. 13 odst. 4 sedmý pododstavec Čl. 13 odst. 5 || Čl. 13 odst. 5 Čl. 14 odst. 1 první a druhá věta || Čl. 14 odst. 1 první pododstavec Čl. 14 odst. 1 třetí věta || Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec Čl. 14 odst. 2 první věta || Čl. 14 odst. 2 první pododstavec Čl. 14 odst. 2 druhá, třetí a čtvrtá věta || Čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec Čl. 14 odst. 3 || Čl. 14 odst. 3 Čl. 14 odst. 4 první a druhá věta || Čl. 14 odst. 4 první pododstavec Čl. 14 odst. 4 třetí a čtvrtá věta || Čl. 14 odst. 4 druhý pododstavec Čl. 14 odst. 5, 6 a 7 || Čl. 14 odst. 5, 6 a 7 Články 15 a 16 || Články 15 a 16 Čl. 17 odst. 1, 2 a 3 || Čl. 17 odst. 1, 2 a 3 Čl. 17 odst. 4 první věta || Čl. 17 odst. 4 první pododstavec Čl. 17 odst. 4 druhá věta || Čl. 17 odst. 4 druhý pododstavec Čl. 18 odst. 1 první věta || Čl. 18 odst. 1 první pododstavec Čl. 18 odst. 1 druhá věta || Čl. 18 odst. 1 druhý pododstavec Čl. 18 odst. 1 třetí věta || Čl. 18 odst. 1 třetí pododstavec Čl. 18 odst. 2 až 6 || Čl. 18 odst. 2 až 6 Čl. 19 odst.1 až 5 || Čl. 19 odst.1 až 5 Čl. 19 odst. 6 první věta || Čl. 19 odst. 6 první pododstavec Čl. 19 odst. 6 druhá věta || Čl. 19 odst. 6 druhý pododstavec Čl. 20 odst.1, 2 a 3 || Čl. 20 odst.1, 2 a 3 Čl. 20 odst. 4 první, druhá a třetí věta || Čl. 20 odst. 4 první pododstavec Čl. 20 odst. 4 čtvrtá věta || Čl. 20 odst. 4 druhý pododstavec Čl. 20 odst. 5 || Čl. 20 odst. 5 Články 21 a 22 || Články 21 a 22 Článek 22a || Článek 23 Článek 23 || Článek 24 Článek 24 || Článek 25 Příloha I || - Příloha II || - - || Příloha I - || Příloha II _____________