EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.7.2014

COM(2014) 500 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2015

1.Úvod

Cílem Evropy je vytvářet růst a pracovní místa inteligentním a udržitelným způsobem podporujícím začlenění prostřednictvím strategie Evropa 2020 1 a jejích stěžejních iniciativ. Na význam normalizace pro pracovní místa, růst a hospodářskou obnovu znovu upozornilo sdělení Komise o průmyslové politice „Za obnovu evropského průmyslu“ 2 , které zdůraznilo, jak je nutné, aby evropský systém normalizace přispíval v oblasti průmyslové politiky, inovací a technologického rozvoje. Sdělení určilo šest rychle se rozvíjejících oblastí určených k prioritním akcím: pokročilé výrobní technologie, klíčové základní technologie, výrobky z biologického materiálu, udržitelná průmyslová politika, odvětví stavebnictví a surovin, čistá vozidla a inteligentní sítě.

Pozitivní účinky normalizace jsou dobře známé a uznávané. S cílem zajistit, aby systém normalizace v Evropě mohl dostát dnešním výzvám, však Komise navrhla v roce 2011 reformní balíček 3 včetně nového nařízení o evropské normalizaci, které nabylo účinnosti od 1. ledna 2013 4 . Účelem této reformy bylo posílit otevřenost tohoto systému, jeho rychlost, schopnost reakce, transparentnost, pružnost a oblast působnosti.

Jednou z inovací této reformy je povinnost Komise přijmout roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace (dále jen „PPU“), který stanoví strategické priority evropské normalizace na základě cílů politiky, které Komise vymezí při svém plánování. Toto sdělení, které je přijímáno druhým rokem, určuje prioritní oblasti, v nichž hodlá Komise využívat evropskou normalizaci jako nástroj politiky na podporu nových nebo existujících právních předpisů a politik Unie v průběhu roku 2015. Záměry mohou v budoucnosti vést k formálním žádostem o normalizaci (pověřením) u evropských normalizačních organizací – CEN, CENELEC a ETSI, je však ponechán i prostor pro normalizaci týkající se předběžných nebo vedlejších akcí, k nimž Komise vyzve nebo které iniciuje bez pověření.

Vzhledem k soukromé povaze evropské normalizace zůstává praktické provádění (tzn. normalizace) všech těchto priorit a akcí vždy na odpovědnosti, ochotě a vlastním rozhodnutí evropských normalizačních organizací. Úlohou Komise je nadále iniciovat evropské normalizační činnosti prostřednictvím žádostí o normalizaci či jiných kroků a zajišťovat financování Unie pro evropskou normalizaci v případech, kdy podporuje priority Unie.

Směry naznačené v pracovním programu nemají rozpočtový dopad nad rámec již předpokládaný pro rok 2015. Výsledkem jednání o evropském finančním rámci na období 2014–2020 bylo závažné krácení rozpočtu Komise. To mělo dopad na roční rozpočet a v roce 2014 byla rozpočtová položka pro normalizaci snížena oproti roku 2013 o 25,56 %. Úkolem je tedy rozložit tuto zátěž mezi jednotlivé druhy výdajů a organizací a přitom mít stále na paměti strategické cíle politiky Unie v oblasti normalizace.

Zveřejnění tohoto pracovního programu Unie znamená zvýšení účinnosti a transparentnosti a umožňuje lépe plánovat práci v oblasti normalizace do budoucna.

Komise ke konci roku 2013 zahájila nezávislý přezkum evropského systému normalizace. První fáze zprávy, která se týká zjišťování skutečností, byla dokončena v červnu. Další fáze spočívá v analýze skutečností a vyvození závěrů. Výsledky budou k dispozici do konce roku.

Výsledky nezávislého přezkumu Komise zohlední ve svých zprávách podle článků 24 a 25 nařízeníError! Bookmark not defined., které předloží Evropskému parlamentu a Radě v roce 2015.

Do tohoto dokumenty, který stanoví priority na rok 2015, byly převzaty některé položky z PPU 2014. Tyto položky byly určeny v rámci průběžných a konsensuálních jednání s evropskými normalizačními organizacemi a s dalšími zainteresovanými stranami. Kromě toho jsou některé normy na podporu právních předpisů EU ještě závislé na přijetí aktů, na kterých budou založeny, společným normotvůrcem. V důsledku toho Komise navrhuje u některých položek, které již byly uvedeny v PPU 2014, časové posunutí.

2.Strategické priority evropské normalizace

Zasedání Evropské rady v březnu 2014 5 zdůraznilo potřebu silné a konkurenceschopné průmyslové základny, a to z hlediska produkce i investic, jakožto klíčové hybné síly pro hospodářský růst a pracovní místa. Podle Evropské rady v tomto ohledu sdělení Komise „Za obnovu evropského průmyslu“ přináší důležitý vklad a stanoví klíčové priority Komise v oblasti průmyslové politiky.

Těchto priorit bude dosaženo následujícími kroky:

•    dokončením integrace sítí: informační sítě, energetika a doprava,

•    dosažením otevřenějšího a integrovanějšího vnitřního trhu se zbožím a službami,

•    zlepšením podnikatelského prostředí, regulačního rámce a veřejné správy v EU,

•    podněcováním investic do inovací a nových technologií,

•    zvyšováním produktivity a účinnosti využívání zdrojů a usnadňováním dostupnosti výrobních vstupů,

•    zdokonalováním dovedností a usnadňováním průmyslové změny,

•    podporou malých a středních podniků a podnikání,

•    podporou internacionalizace firem v EU, zejména malých a středních podniků.

Evropský systém normalizace přispívá ke strategickým cílům Evropy, zvláště v oblasti průmyslové politiky, služeb, inovací a technologického rozvoje.

Komise zkoumala, které z akcí popsaných ve sdělení jsou připraveny pro vypracování norem v roce 2015.

V této souvislosti Komise v níže uvedených oblastech určila své strategické priority v oblasti evropské normalizace, u nichž hodlá požádat evropské normalizační organizace o vypracování norem.

2.1.Výrobky z biologického materiálu včetně biopaliv

Pro zajištění jednotného a koordinovaného pokroku by měl být zvážen také před normalizací a spolu s normalizací prováděný výzkum určený k vývoji zkušebních metod použitelných na měření biologického obsahu, funkčností, environmentálních vlastností a profilů výrobků z biologického materiálu, např. biopolymerů, biomaziv, biorozpouštědel a biologických povrchově aktivních látek.

Kromě pokračující normalizace na poli biopaliv Komise zkoumá oblasti týkající se výrobků z biologického materiálu, u nichž by byly zapotřebí nové technické specifikace a zkušební metody v oboru bioenergie.

V rámci pracovního programu Horizont 2020 „Bezpečná, čistá a účinná energie“ na období 2014–2015 hodlá Komise v prvním čtvrtletí roku 2015 požádat o naprogramování a vypracování norem pro řasy a výrobky z nich.

V rámci téhož pracovního programu Horizont 2020, ale pro „Bezpečnost potravin, udržitelné zemědělství a lesnictví, výzkum mořských a vnitrozemských vod a bioekonomie“ Komise žádá o vypracování a prosazování využití jednotných environmentálních a funkčních / na výkonu založených specifikací, včetně potřeby normalizovaných metodik měření a zkoušek, které by bylo možné používat k podpoře sítí zadávání veřejných zakázek v oblasti inovativních výrobků z biologického materiálu.

2.2.Stavební výrobky a stavebnictví

Mělo by být dokončeno vypracování určitých nových norem pro výrobky, např. pro inovativní výrobky, a úprava stávajících norem nutná k provádění nařízení (EU) č. 305/2011. Určité regulované aspekty, např. přístupnost staveb nebo udržitelné využívání přírodních zdrojů, musí být zahrnuty do harmonizovaných evropských norem pro výrobky.

Musí být dokončen vývoj metod posouzení pro regulované nebezpečné látky a emise záření a nové metody posouzení by měly být postupně zaváděny do norem pro výrobky.

Pro zlepšení konkurenceschopnosti stavebních služeb EU bude Komise v rámci akčního plánu pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví 6 podporovat další přípravu a mezinárodní používání konstrukčních norem ze systému eurokódů.

Komise zkoumá potřeby normalizace v oblasti problematiky geotermální energie.

Pokud jde o kvalitu vnitřního ovzduší, měla by být zvážena i normalizace měření radonu v obydlích 7 .

Komise hodlá žádosti o normalizaci vydat během třetího čtvrtletí 2015.

2.3.Ekodesign / výrobky spojené se spotřebou energie

Pokud jde o akce uvedené ve sdělení Komise „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ 8 , je nutné vypracovat normy týkající se účinného využívání zdrojů, jako jsou indexy recyklovatelnosti, využitelnosti nebo opětovné použitelnosti či trvanlivost výrobků nebo jejich hlavních složek, jakož i ostatní environmentální parametry, aby byla usnadněna charakterizace případných požadavků ekodesignu v dalších oblastech.

Další žádosti o normalizaci na podporu nařízení Komise, kterými se provádí směrnice o ekodesignu (např. větrací soustavy, ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů a pro ohřev vody, pohotovostní režim při připojení na síť pro zařízení připojená do sítě a umožňující práci v síti), budou vydány jako jednotlivá pověření.

V případech, kdy Komise považuje za pravděpodobné, že nová opatření (tj. nařízení Komise nebo nařízení Komise v přenesené pravomoci) týkající se ekodesignu a/nebo energetických štítků budou navržena pro výrobky v rámci pracovního plánu pro ekodesign na období 2012–2014, by mohly být podány nové žádosti o normalizaci v těchto oblastech.

Komise hodlá žádosti o normalizaci vydat během druhého čtvrtletí 2015.

2.4.Recyklace odpadu

Provádění akce uvedené v bodě 2.1.4.4 sdělení Komise COM(2013) 561 (dále jen „roční pracovní program Komise na rok 2014“) je třeba stále považovat za součást tohoto PPU, kromě odkazu na charakterizaci odpadu s nebezpečnou vlastností H 12 – uvolňování akutně toxického plynu kategorie 1, 2 nebo 3, pro který se pověření právě připravuje.

Komise hodlá žádosti o normalizaci vydat během prvního čtvrtletí 2015.

2.5.Poštovní služby

Pomocí akcí stanovených v „Plánu pro dokončení jednotného trhu s doručováním balíků“ 9 Komise hodlá podpořit rozvoj elektronického obchodu zlepšením doručování balíků, zejména pokud jde o přeshraniční služby. Jeden soubor opatření posiluje lepší interoperabilitu při doručování balíků. Komise hodlá během prvního čtvrtletí 2015 vydat žádost o normalizaci ve věci zvláštních prvků služeb doručování balíků a může rovněž dle potřeby zvážit zařazení revize případných existujících evropských norem pro poštovní služby do této žádosti o normalizaci.

2.6.Kvalita ovzduší a průmyslové emise

Směrnice o arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodících 10 požaduje monitorování polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Pro zajištění lepší srovnatelnosti údajů jsou požadovány ověřené standardní metody pro PAU.

Směrnice 11 o průmyslových emisích zmocňuje Komisi k zavedení kontinuálního monitorování emisí polychlorovaných dibenzodioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/PCDF) ze zařízení na spalování odpadu, jakmile budou v Unii dostupné vhodné měřicí postupy. Komise předpokládá, že v průběhu roku 2015 zašle evropským normalizačním organizacím pověření k dokončení ověřování existujících technických specifikací v této oblasti.

3.Potřeby normalizace v jiných oblastech

3.1.Inovace a nové technologie

3.1.1.Pokročilé výrobní technologie

Komise bude úzce spolupracovat s evropskými normalizačními organizacemi, aby se ve svém pracovním programu systematicky zabývaly výsledky screeningů a prognostických akcí v oboru pokročilých výrobních technologií a aby dále určovaly mezery v normalizaci a věnovaly se jim, a to s ohledem na činnost pracovní skupiny Komise pro pokročilé výrobní technologie pro čistou výrobu.

3.1.2.Klíčové základní technologie

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.1.2 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.1.3.Udržitelná průmyslová politika, stavebnictví a suroviny

3.1.3.1.Ocel

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.1.4.2 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.1.3.2.Neenergetické nezemědělské suroviny

Ve svém strategickém prováděcím plánu 12 Komise určila řadu oblastí, v nichž je nutná normalizace.

Evropské inovační partnerství v oblasti surovin 13 bude pracovat na společných normách pro recyklaci odpadu a pro vykazování údajů o průzkumu, produkci nerostů, obchodu, rezervách a zdrojích.

3.1.4.Čistá vozidla a plavidla

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.1.5 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.1.5.Inteligentní sítě a inteligentní měření

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.1.6 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

Kromě předešlého pověření k normalizaci M/490 na podporu zavádění evropských inteligentních sítí evropské inovační partnerství pro inteligentní města vypracuje společné prostředí a strategický program pro normy inteligentních měst.

3.2.Posílení vnitřního trhu se zbožím a službami

3.2.1.Úloha evropských norem jako součásti předpisového rámce

Evropské normy přijaté na základě žádostí, které Komise podala v zájmu uplatňování právních předpisů Unie, jsou již nepostradatelnou součástí předpisového rámce pro výrobky. Aby bylo zajištěno, že si evropské normy, zejména pak harmonizované normy, budou schopny udržet své postavení uznávaného referenčního bodu při zajišťování souladu s právními předpisy Unie (nikoli jen pro výrobky, ale i pro služby), je zapotřebí jednotný a plně přezkoumaný přístup k provádění nových právních požadavků nařízení o normalizaci z roku 2012. Pro zabezpečení tohoto úkolu provede Komise revizi svých pokynů pro přípravu, přijímání a provádění žádostí o normalizaci, při níž bude věnovat pozornost zejména vstřícnosti pro malé a střední podniky, transparentnosti, kvalitě a jasnosti harmonizovaných norem. Kromě toho Komise hodlá aktualizovat pověření M/417 pro normy týkající se činností při posuzování shody, aby mohly tyto normy nadále sloužit jako uznávaný referenční dokument pro akreditaci orgánů pro posuzování shody, včetně těch, které pracují v rámci harmonizačních právních předpisů EU.

3.2.2.Bezpečnost dětí

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.1 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

Komise může požádat o vytvoření evropských norem pro dětské oděvy a doplňky, jakož i pro dětskou obuv.

3.2.3.Bezpečnost ostatních spotřebních výrobků

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.2 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

Komise může požádat o vytvoření evropských norem pro pomůcky pro plavce, kolečkové brusle (a podobné vybavení) a vybavení pro paragliding.

3.2.4.Jakost a bezpečnost krmiv a potravin

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.3 ročního pracovního programu Komise na rok 2014..

Kromě toho, aby byl zajištěn spravedlivý obchod a vysoká úroveň bezpečnosti při používání metod, které jsou alternativou k mezinárodním normám ISO, je mimořádně důležité jasně stanovit požadavky na certifikační orgány, které posuzují rovnocennost, a na osvědčení, která mají být vystavena.

3.2.5.Tabákové výrobky

Na základě směrnice o tabákových výrobcích 14 , která vstoupila v platnost dne 19. května 2014, Komise zvažuje vypracování technických norem pro elektronické cigarety, zejména pro jejich mechanismus doplňování.

3.2.6.Kosmetika

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.4 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.2.7.Složení vláken textilních výrobků

Podle nařízení o textilních vláknech a výrobcích 15 a nařízení REACH 16 může Komise požadovat normalizační činnost týkající se hotových textilních výrobků, jmenovitě v oblastech, jako je nedestruktivní určování textilních vláken, začleňování jiných než textilních prvků, určování hořlavosti a identifikace výskytu (nebo absence) alergenních látek.

3.2.8.Hnojiva

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.6 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.2.9.Bezpečnost zařízení na moři

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.7 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.2.10.Pozemní doprava

V rámci využívání evropské služby elektronického mýtného (European Electronic Toll Service, EETS) 17 by byly prospěšné tyto další normalizační činnosti: zkušební normy pro zabezpečené monitorování systémů pro výběr mýtného a pro profily, které se týkají výměny informací mezi činnostmi poskytování služby a činnostmi výběru mýtného, revize zkušebních norem, které tvoří základ satelitních elektronických systémů pro výběr mýtného, a profilové normy pro elektronický výběr mýtného na základě vyhrazeného spojení krátkého dosahu (Dedicated Short-Range Communications, DSRC).

K provedení nové právní úpravy platné pro digitální tachografy a pro hmotnosti a rozměry 18 je zapotřebí další norma pro DSRC, aby byl umožněn přenos údajů z pohybujícího se vozidla k příslušníkovi donucovacího policejního orgánu na silnici prostřednictvím rozhraní DSRC.

Další problém se týká palubních systémů vah pro nákladní automobily, u nichž mohou tahač a jím tažený návěs vybavit zařízením různí poskytovatelé. Je zapotřebí norma pro rozhraní mezi jednotlivými dodavateli, aby bylo zajištěno, že počítač palubní váhy v tahači bude schopen přijímat údaje o hmotnosti z každé nápravy jakéhokoli návěsu, tyto údaje ukládat a pak vypočítat celou hmotnost vozidla. Tato norma by mohla vycházet z normy ISO 11992.

3.2.11.Elektronická podpora nákladní dopravy (e-Freight) 19

Komise prostřednictvím iniciativy elektronické podpory nákladní dopravy hodlá elektronicky propojit zúčastněné strany v oblasti logistiky v celém dodavatelském řetězci a usnadnit tok informací, přístup k informacím a jejich využití. Cílem je zvýšit efektivnost a snížit náklady operací v nákladní dopravě.

V tomto rámci může Komise požadovat normalizační činnosti.

3.2.12.Vodní doprava

Technická řešení v oblasti vodní dopravy vycházejí jak z evropských, tak z mezinárodních požadavků. Komise zvažuje vydání žádosti o normalizaci evropským normalizačním organizacím ve věci vypracování norem pro sdílení údajů v námořní dopravě na podporu iniciativy elektronických systémů v námořní dopravě a s cílem napomoci provádění vnitrostátních jednotných portálů 20 a elektronického předávání údajů do příslušných systémů, zejména do systému Unie pro výměnu informací na moři 21 , SafeSeaNet. V této souvislosti bude stanovena úzká vazba na iniciativy elektronické podpory nákladní dopravy, elektronického vyřizování celních záležitostí a elektronické navigace.

3.2.13.Letecká doprava

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.8 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

Avšak pokud jde o modernizaci evropské sítě uspořádání letového provozu, budou evropské normalizační organizace požádány, aby provedly přezkum stávajících norem a jejich pokračování a aby ve spolupráci s Evropskou organizací pro zařízení v civilním letectví (EUROCAE) a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) připravily budoucí možnou činnost a příslušné nezbytné evropské normy určené v evropském hlavním plánu uspořádání letového provozu a ve společných projektech podporujících provádění hlavního plánu.

V souladu se svým sdělením o bezpečném a udržitelném využití dálkově řízených letadlových systémů (RPAS) 22 Komise určila potřebu vypracovat strategii pro RPAS na evropské úrovni. To zahrnuje vymezení vhodného regulačního rámce, který by mohl být podpořen normami, které vypracují evropské normalizační organizace nebo mezinárodní normalizační organizace ve spolupráci s organizací EUROCAE a agenturou EASA.

3.2.14.Železniční doprava

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.9 ročního pracovního programu Komise na rok 2014 s dodatky pro tyto oblasti přípravy evropských norem:

harmonizovaná komunikace mezi vozidlem a pozemním zařízením s cílem uzavřít otevřené problémy technických specifikací (TSI),

vývoj univerzálního trolejového vedení na základě výsledků zvláštní studie na toto téma, kterou zadala Evropská agentura pro železnice,

vypracování evropských norem pro železniční aplikace včetně železničního kolejového systému o rozchodu 1 520 mm zohledňujícího ruské vnitrostátní normy (GOST), se zaměřením na účel a oblast působnosti směrnice o interoperabilitě.

3.2.15.Alternativní paliva a související infrastruktura

Bude zapotřebí normalizace za účelem provádění balíčku Čisté zdroje energie pro dopravu, včetně Evropské strategie pro alternativní paliva a návrhu směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva 23 .

Komise hodlá rovněž podpořit rychlejší uvedení pokročilých koncepcí na trh prostřednictvím harmonizace a vytváření norem pro fotovoltaické technologie. Komise zkoumá oblasti týkající se alternativních paliv, které budou vyžadovat další normalizaci.

3.2.16.Bezpečnost infrastruktury 24

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.11 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.2.17.Bezdrátová komunikace

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.12 ročního pracovního programu Komise na rok 2014, k níž se doplňují tyto položky:

(1)příslušenství společně fungující s rádiovým zařízením, konkrétně společné nabíjecí rozhraní pro mobilní a ostatní přenosné elektronické přístroje;

(2)přístup mobilních telefonů a ostatních přenosných rádiových zařízení ke službám sítě Galileo;

(3)prosazování systémů, které mají zaručit, aby software podporující určité funkce bylo možné do přenosného rádiového zařízení nahrát pouze v případě, že byl prokázán soulad této kombinace softwaru a rádiového zařízení s právními předpisy;

(4)mobilní komunikační služby v pásmu 700 MHz a nižším pásmu UHF, aby byla zajištěna koexistence s ostatními aplikacemi a elektrickým zařízením takto: služby bezdrátové širokopásmové komunikace v pásmu UHF (470–790 MHz) pro zajištění koexistence s ostatními aplikacemi, včetně jiných než rádiových a elektrických zařízení.

3.2.18.Vesmír ve službách občanů

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.13 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.2.19.Bezpečnost

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.14 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.2.20.Jaderná bezpečnost a jaderné zabezpečení

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.15 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.2.21.Chemické látky

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.16 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

Na základě rámcové směrnice o vodě 25 a příbuzných předpisů 26 Komise zvažuje vypracování norem pro analytické metody u látek znečišťujících vodu a určitých biologických a mikrobiologických parametrů.

3.2.22.Bezpečnost konkrétních služeb

Tato pracovní položka je podmíněna výsledkem široké konzultace zúčastněných stran prozatímně plánované na druhé pololetí roku 2014. Jestliže vyjádření zúčastněných stran povede k závěru, že by potřeby normalizace služeb v oblasti bezpečnosti spotřebitele, např. pokud jde o požární bezpečnost hotelů, získaly širokou podporu, měla by tato otázka zůstat otevřená.

3.2.23.Zdravotní služby 27

Pacienti vyžadují bezpečné, vysoce kvalitní služby, aby měli důvěru v systémy zdravotní péče v celé Evropě. V zájmu přípravy evropských norem by měli své znalosti a zkušenosti spojit kliničtí pracovníci a zástupci regulačních orgánů, výzkumu a vývoje, jakož i akreditační a normalizační organizace. Pro jednotné řízení složitých systémů zdravotní péče by mohly konkrétní horizontální aspekty podléhat žádostem o normalizaci u Evropského výboru pro normalizaci v souladu s příslušnými právními předpisy a politikami Unie pro zdravotní péči.

3.2.24.Přístupnost

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.20 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.2.25.Zdravotnické prostředky

Jakmile Evropský parlament a Rada přijmou budoucí nařízení o zdravotnických prostředcích 28 a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitroError! Bookmark not defined., vydá Evropská komise pověření, v němž vyzve výbory CEN a CENELEC, aby ověřily, do jaké míry jsou hlavní požadavky a ostatní požadavky uvedené v budoucích nařízeních zahrnuty v normách.

3.2.26.Měřicí přístroje

V rámci směrnice o měřicích přístrojích 29 může Komise pověřit evropské normalizační organizace vypracováním norem s ohledem na stav mezinárodní normalizace a potřeby trhu. Tato činnost by se týkala nástrojů zahrnutých do oblasti působnosti směrnice, pro něž po poslední změně směrnice 30 neexistuje žádná plně harmonizovaná norma nebo pro něž v důsledku technologických inovací existují pouze neúplné a/nebo zastaralé harmonizované normy.

3.2.27.Tlaková zařízení

V zájmu podpory využívání evropských harmonizovaných norem v oboru tlakových zařízení a zajištění dlouhodobé udržitelnosti těchto norem budou provedeny další kroky s cílem napomoci viditelnosti a usnadnit využívání hlavních norem pro tlakové nádoby, potrubí a kotle.

3.2.28.Elektrická a elektronická zařízení

Předmětem konkrétních žádostí o normalizaci mohou být tyto položky:

(1)aspekty nezahrnuté v současných harmonizovaných normách a možné nedostatky harmonizovaných norem podporujících bezpečnostní cíle směrnice o nízkém napětí 31 ;

(2)bezpečnostní aspekty elektrických výrobků, které v důsledku svých vlastností, např. lákavosti pro děti, mohou být nebezpečné pro zvlášť zranitelné segmenty populace.

3.2.29.Vodní doprava – rekreační plavidla

Směrnice o rekreačních plavidlech byla v nedávné době revidována 32 , a proto bude vypracování a aktualizace harmonizovaných norem probíhat v rámci nového pověření.

Předmětem konkrétních žádostí o normalizaci nebo v případě potřeby nových pověření mohou být tyto položky:

(3)rekreační plavidla – měření emisí výfukových plynů pro pístové spalovací motory – měření plynných emisí a emisí částic výfukových plynů na zkušebním stanovišti;

(4)bezpečnostní aspekty elektrických obvodů u elektrických nebo hybridních pohonných systémů;

(5)aspekty nezahrnuté v současných harmonizovaných normách a možné nedostatky harmonizovaných norem podporujících bezpečnostní cíle směrnice o rekreačních plavidlech 33 .

Komise může požádat, aby byly vypracovány zkušební a certifikační postupy pro ohnivzdornost kompozitních materiálů, které mají být používány na plavidlech, s cílem podpořit jejich přijetí v Mezinárodní námořní organizaci. Tato žádost může vést ke konkrétním krokům týkajícím se normalizace.

3.2.30.Bezpečnost na pracovišti

Prosazováním směrnice 34 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) se zrušuje směrnice 2004/40/ES.

Komise předpokládá buď změnu stávajícího pověření M/351 nebo vydání nového pověření pro evropské normalizační organizace k vypracování harmonizovaných norem na podporu směrnice 2013/35/EU.

3.2.31.Obrana

Nedávné sdělení 35 o odvětví obrany a bezpečnosti upozornilo na skutečnost, že používání společných norem v oblasti obrany výrazně zlepšuje spolupráci a interoperabilitu i konkurenceschopnost evropského průmyslu, zvláště v oblasti vznikajících technologií. Tento přístup podpořila Evropská rada ve svých závěrech ke společné bezpečnostní a obranné politice ze dne 19. prosince 2013. Komise bude spolupracovat s Evropskou obrannou agenturou s cílem zkoumat možné způsoby prosazování společných norem v oblasti obrany a v jiných oblastech, které zmíněné sdělení uvádí. Žádná činnost v této oblasti by neduplikovala činnosti v rámci NATO.

3.2.32.Námořní záležitosti

Komise se bude snažit zkoumat možné způsoby prosazování společných norem v oblasti námořních záležitostí. Tato činnost podpoří mimo jiné iniciativu Komise týkající se společného prostředí pro sdílení informací pro dohled v námořní oblasti EU (námořní CISE 36 ), zejména pokud jde o spolupráci sektoru obrany a civilního sektoru.

Zvláště důležité je posílit výměnu informací mezi různými odvětvovými funkcemi, zejména mezi odvětvím obrany a ostatními odvětvími, a to zajištěním interoperability systémů dohledu v námořní oblasti, kterého bude dosaženo používáním společných norem.

3.3.Digitální agenda pro Evropu 37

Normy jsou nepostradatelné pro interoperabilitu mezi výrobky, službami, aplikacemi a digitálním obsahem v oblasti IKT, což má zásadní význam pro budování efektivně fungující digitální společnosti. Vzhledem ke globální povaze trhu s IKT je zapotřebí spolupráce mezi evropskými normalizačními organizacemi a příslušnými fóry a konsorcii, aby bylo možno zvládnout stále rostoucí nároky na normy podporující interoperabilitu v této rychle se rozvíjející oblasti.

Průběžný plán pro normalizaci IKT 38 podrobněji popisuje oblasti, v nichž by mohly normy pomoci dosáhnout cílů politik souvisejících s IKT, včetně komplementárního testování interoperability a informačních akcí, aby bylo zajištěno účinné rozšíření norem.

3.3.1.Elektronické zdravotnictví

Studie ukazují, že evropské a mezinárodní normy často nejsou dostatečně konkrétní, aby zajistily interoperabilitu IKT řešení v oblasti elektronického zdravotnictví. V rámci úsilí o potvrzení sítě elektronického zdravotnictví a na základě konzultací se skupinou zúčastněných stran v oblasti elektronického zdravotnictví budou určeny podrobnější specifikace, včetně pokynů ke zkouškám interoperability a systémům řízení kvality, pro přeshraniční výměnu údajů (tj. u souhrnů o pacientech nebo elektronických předpisů), určené k použití například při veřejných zakázkách, s cílem přispět k rámci interoperability elektronického zdravotnictví.

Komise navrhuje posílit interoperabilitu dalším vývojem a validací specifikací a komponent a v případě potřeby též prostřednictvím normalizačních pověření.

3.3.2.Identifikace na základě rádiové frekvence (RFID)

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.4.2 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.3.3.Elektronické dovednosti a elektronické učení

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.4.3 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.3.4.Řešení sporů on-line pro elektronické obchodování 39

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.4.6 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.3.5.Internet věcí (IoT)

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.4.7 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.3.6.Elektronické identifikační a důvěryhodné služby včetně elektronického podpisu

Očekává se, že Rada v druhém pololetí roku 2014 přijme nařízení o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu 40 . Toto nařízení nahradí směrnici 41 o elektronickém podpisu a rozšíří svou oblast působnosti na problematiku elektronické identifikace, podpisů, značek, časových razítek, doručování, dokumentů nebo certifikátů pro ověřování webových stránek. Na podporu jeho provádění může být zapotřebí nová žádost o normalizaci.

3.3.7.Platby prostřednictvím karet, internetu a mobilních telefonů

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.4.9 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.3.8.Inteligentní dopravní systémy (ITS) 42

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.2.10 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

Komise zvažuje vydání žádosti o normalizaci ve věci vypracování norem pro budoucí generaci služeb automatického tísňového volání z vozidla (eCall), s ohledem na vývoj sítí mobilní komunikace a prostředí IP, a rovněž posouzení široké škály typů vozidel a služeb, jako jsou těžká nákladní vozidla, jednostopá motorová vozidla nebo sledování nebezpečného nákladu.

3.3.9.Mapování širokopásmové infrastruktury

Evropský parlament a Rada nedávno přijaly směrnici 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. V této souvislosti by měly být zpřístupněny informace o fyzických infrastrukturách, které jsou k dispozici v oblasti budování.

Komise by mohla zvážit žádost o normalizaci společného jazyka, který by mohli využívat regulační orgány, ministerstva a provozovatelé / dodavatelé veřejných služeb, a zahrnout soubor postupných normalizovaných vrstev povolování, podrobností, typu (služba, infrastruktura, požadavek, mapy investic…). Tato norma pro mapování širokopásmové infrastruktury by měla v maximální míře čerpat z INSPIRE 43 , technického pokynu k nařízení č. 1253/2013 44 .

3.3.10.Elektronické zadávání veřejných zakázek 45 / elektronické katalogy

Interoperabilita a normalizace technologie elektronického zadávání veřejných zakázek představuje klíčovou strategii pro odstraňování technických překážek nebo dodatečných nákladů při podávání nabídek dodavatelů v mnoha systémech. K dosažení skutečně jednotného trhu by měli být předkladatelé nabídek včetně malých a středních podniků v ideálním případě schopni komunikovat a účastnit se na více trzích v různých systémech prostřednictvím svého oblíbeného nebo společného systému. Potřebu normalizace v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek důrazně potvrdila skupina odborníků pro elektronické zadávání veřejných zakázek (eTEG) ve zprávě vydané v únoru 2013, jež obsahovala řadu normalizačních kroků, které mají být provedeny co nejdříve.

3.3.11.Služby on-line hazardních her

Jak oznámila ve svém sdělení „Příprava uceleného evropského rámce pro on-line hazardní hry“ 46 , Komise zvažuje, zda by bylo přínosné zavést normy u zařízení pro hazardní hry. V souvislosti se žádostí o licenci na poskytování hazardních her příslušné orgány členského státu běžně vyžadují certifikaci zařízení pro hazardní hry poskytované on-line, a to včetně softwaru pro hazardní hry. Srovnatelná úroveň bezpečnosti on-line hazardních her v EU má rovněž snížit zbytečnou administrativní zátěž spojenou s různými vnitrostátními certifikačními postupy. Komise bude proto spolupracovat s členskými státy prostřednictvím skupiny odborníků v oblasti hazardních her a se zúčastněnými stranami v průmyslu, včetně normalizačních a akreditačních organizací, s cílem využít sdílené znalosti a zkušenosti.

3.4.Změna klimatu a Evropa účinně využívající zdroje 47

3.4.1.Fluorované skleníkové plyny

Nové nařízení o fluorovaných skleníkových plynech (č. 517/2014) zavádí dalekosáhlé změny politiky s cílem omezit používání fluorovaných skleníkových plynů v zařízeních, jako jsou klimatizační systémy, chlazení, pěny, protipožární zařízení a aerosoly. Komise tudíž předpokládá tyto akce:

zmapovat stávající normy a jejich význam pro druhy zařízení, pro které platí nové nařízení o fluorovaných skleníkových plynech,

vydat doporučení k přezkumu, aktualizaci a případné harmonizaci těchto norem na základě technologického pokroku s cílem umožnit bezpečné používání alternativ nepoškozujících životní prostředí a odstranit zbytečné překážky jejich využívání,

zahájit proces přezkumu v oblastech, kde je považován za nezbytný.

3.4.2.Zelená infrastruktura

Strategie pro zelenou infrastrukturu 48 označuje normy za prvky, které by mohly přispět ke „zvětšení trhu“ pro řešení založená na zelené infrastruktuře. Komise posoudí, jak by mohly technické normy, zejména v souvislosti s fyzickými moduly budov a postupy, zvýšit používání zelené infrastruktury. Vstupy získané od zúčastněných stran a členských států a prostřednictvím smlouvy o provedení studie, jejíž konečné výsledky se očekávají v roce 2015, by měly pomoci posoudit nutnost pověření ve věci harmonizace nebo vypracování norem týkajících se zelené infrastruktury.

3.4.3.Udržitelné potraviny

Za součást tohoto PPU se nadále považuje provádění akce uvedené v bodě 2.5.5 ročního pracovního programu Komise na rok 2014.

3.4.4.Udržitelné používání fosforu

Na základě svého závazku, který přijala v plánu pro Evropu účinně využívající zdroje 49 , zveřejnila Komise v roce 2013 konzultativní sdělení 50 o udržitelném využívání fosforu. Činnosti a opatření politiky navazující na konzultaci mohou vést k možným normalizačním činnostem.

4.Mezinárodní rozměr evropské normalizace

Zastřešujícím cílem je posílit globální dosah a konkurenceschopnost evropského průmyslu omezováním technických překážek obchodu. Používání společných nebo technicky sladěných norem podporuje výměnu zboží a služeb zvyšováním interoperability na globální úrovni. Lepší harmonizace norem měření dopadu na životní prostředí umožní rovnější podmínky pro průmysl. Tento cíl bude sledován prostřednictvím následujících činností:

snahou o co nejširší soulad mezinárodních a evropských norem (nadřazenost mezinárodní normalizace s výrazným vedoucím postavením Evropy v mnoha odvětvích),

prosazováním technického sladění s mezinárodními nebo evropskými normami mimo Evropu (nebo jejich přijetí), kdykoli to bude možné, s cílem snížit technické překážky obchodu,

využitím mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací na podporu mezinárodního slaďování technických specifikací a požadavků,

zvyšováním povědomí a prosazováním výhod evropské normalizace jakožto uceleného regionálního systému, který je zapojen do mezinárodní normalizace a mnohostranné regulace a plně je podporuje. Konkrétně přenosem know-how a zkušeností z dobře fungujícího evropského modelu dobrovolných norem podporujících předpisy a veřejné politiky, posuzování shody a činnost dozoru nad trhem,

přispíváním k bilaterálnímu regulačnímu nebo politickému dialogu mezi EU a třetími zeměmi, jakož i k relevantním kapitolám jednání o dohodách o volném obchodu. Aktuální priority se v pořadí podle svého významu zaměřují na USA (přímá účast na jednáních o transatlantickém obchodním a investičním partnerství), Čínu (strategická agenda pro spolupráci EU a Číny 2020, dialog o regulaci a průmyslové politice, dialog o spolupráci v oblasti inovací), Rusko – v úzké spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost – ve věci podpory modernizačního partnerství, Indii a Japonsko. Monitorovány budou i dialogy s Latinskou Amerikou, zvláště s Brazílií, Koreou a sdružením ASEAN,

rozšiřováním jednotného trhu, zejména prostřednictvím procesu rozšiřování Evropské unie, evropské politiky sousedství a vyjednávání dohod o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků s třetími zeměmi, které přijímají evropské právní předpisy o bezpečnosti výrobků podporované evropskými normami,

strategickými akcemi v prioritních zemích, jež spočívají v(e):

vyslání evropských odborníků v oblasti normalizace do Indie a Číny (obnovení projektu), což zajišťuje přítomnost evropské normalizace na místě a tok informací o přístupu na tyto klíčové trhy; jako nový kandidát byla určena Brazílie, s možným rozšířením na region Mercosur,

internetových informačních platformách pro normalizaci s Čínou 51 , kde se klade důraz na udržení projektu a rozšíření jeho působnosti nad rámec současných odvětví, a v budoucnu možná se Spojenými státy, přičemž platformy zajišťují mapování příslušné normalizační situace včetně aspektů přístupu na trh, které přímo souvisejí s normalizací,

podpoře posilování afrických kapacit v oblasti norem v souladu se společnou strategií EU–Afrika a jejím společným akčním plánem na období 2014–2017, zejména prostřednictvím technického a politického dialogu s příslušnými africkými normalizačními a regionálními organizacemi (například s nedávno zřízenou organizací Africké unie pod názvem PAQI, Pan-African Quality Infrastructure, Celoafrická infrastruktura pro kvalitu).

5.Konkrétní strategická opatření

5.1.Finanční podpora pro evropské zúčastněné organizace

Komise bude během třetího trimestru organizovat výzvy k předkládání návrhů souvisejících se zastoupením malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran z oblasti životního prostředí a sociální oblasti v normalizační práci na evropské úrovni. I když se poskytnutím financování usnadní zapojení malých a středních podniků, Komise bude i nadále podporovat také konkrétní projekty, které usnadní těmto podnikům přístup k normalizaci a účast na ní.

5.2.Práva duševního vlastnictví z hlediska norem

Komise bude pokračovat ve své činnosti vůči evropským normalizačním organizacím s cílem vyjasnit pravidla používání práv duševního vlastnictví v normách. Očekává se, že evropské normalizační organizace vyvinou platformu, jež umožní a usnadní používání patentů a nových technologií při přípravě norem.

5.3.Mnohostranná platforma pro normalizaci v oblasti IKT

Komise bude pokračovat ve své práci týkající se normalizace v oblasti IKT prostřednictvím mnohostranné platformy, která je jednou z inovací obsažených v normalizačním balíčku z roku 2011. Stálý dialog mezi veřejnými orgány, zúčastněnými stranami a organizacemi pro vytváření norem, včetně globálních fór a konsorcií, za krátkou dobu od svého ustavení prokázal, že je schopen reagovat na rychlý vývoj v této oblasti. Ve spolupráci s mnohostrannou platformou byl vypracován průběžný plán pro normalizaci IKT, který podrobně stanoví regulační kontext a odpovídající podpůrné normalizační činnosti.

5.4.Horizont 2020

Vypracování a provádění programů pro výzkum a inovace, také prostřednictvím normalizace, jsou nezbytné pro řešení problematiky konkurenceschopnosti. Program Horizont 2020 poskytne silnou podporu pro využívání inovací na trhu, zejména na pomoc normalizaci prostřednictvím výzkumu a prostřednictvím zavádění vědy do norem. Normalizační činnosti jsou nezbytnou cestou pro přijímání výsledků výzkumu trhem a pro šíření inovací.

5.5.Pracovní programy na základě starých pověření

Od konce 80. let 20. století Komise podala řadu žádostí o normalizaci, v nichž žádala evropské normalizační organizace, aby vypracovaly evropské normy nebo provedly jiné činnosti související s normalizací. Některá z těchto pověření se týkají jednorázových akcí (jako jsou studie), zatímco některá se týkají vypracování evropských norem a údržby těchto norem jejich pravidelnými revizemi.

Vzhledem k tomu, že právní formát pověření se v průběhu let měnil, a k tomu, že podle článku 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 jsou nyní pověření prováděcími akty, je velmi důležité dosáhnout společné shody v těchto záležitostech: i) která stará pověření jsou stále platná pro tvorbu nových evropských norem na podporu právních předpisů a politik Unie a ii) která pověření by měla být považována za splněná nebo již neplatná. Komise tuto situaci vyjasní spolu s evropskými normalizačními organizacemi s cílem dosáhnout společného základu veškeré normalizace podle pověření, a zejména zajistit, aby evropské normalizační organizace prováděly zásady vypracování harmonizovaných norem stejným způsobem.

(1)  KOM(2010) 2020 v konečném znění.

(2)  COM(2014) 14.

(3)  KOM(2011) 311 v konečném znění.

(4)  Nařízení (EU) č. 1025/2012.

(5)  EUCO 7/1/14 REV 1.

(6)  COM(2012) 433 final.

(7)  Směrnice Rady 2013/59/Euratom.

(8)  KOM(2011) 571.

(9)  COM(2013) 886.

(10)  2004/107/ES.

(11)  2010/75/EU.

(12)  https://ec.europa.eu/eip/raw-materials/en/content/about-sip.

(13)  COM(2012) 082 final.

(14)  Směrnice 2014/40/EU.

(15)  Nařízení (EU) č. 1007/2011.

(16)  Nařízení (ES) č. 1907/2006.

(17)  Směrnice 2004/52/ES.

(18)  Nařízení (EU) č. 165/2014 a revidovaná směrnice 96/53/ES.

(19)   http://ec.europa.eu/smart-regulation/impact/planned_ia/docs/2013_move_001_e_freight.pdf .

(20)  Směrnice 2010/65/EU.

(21)  Směrnice 2002/59/ES.

(22)  COM(2014) 207 final ze dne 8.4.2014.

(23)  COM(2013) 18.

(24)  KOM(2010) 560.

(25)  Směrnice 2000/60/ES.

(26)  Směrnice 98/83/ES a směrnice 2006/7/ES.

(27)  Směrnice 2011/24/EU, doporučení Rady 2009/C 151/01.

(28)   http://ec.europa.eu/health/medical-devices/documents/revision/index_en.htm .

(29)  Směrnice 2004/22/ES.

(30)  Úř. Věst. L 294 ze dne 11.11.2009, s. 7.

(31)  Směrnice 2006/95/ES.

(32)  2013/53/EU.

(33)  Směrnice 2003/44/ES.

(34)  2013/35/EU.

(35)  COM (2013) 542.

(36)  KOM(2009) 0538 v konečném znění a KOM(2010) 0584 v konečném znění.

(37)  KOM(2010) 245.

(38)   http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/ict-policies/2010-2013_ict_standardisation_work_programme_2nd_update_en.pdf .

(39)  Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1.

(40)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/HIS/?uri=CELEX:52012PC0238.

(41)  1999/93/ES.

(42)  Směrnice 2010/40/EU, KOM(2008) 886.

(43)  http://inspire.ec.europa.eu/documents/Data_Specifications/INSPIRE_DataSpecification_US_v3.0.pdf.

(44)  http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2013:331:0001:0267:CS:PDF.

(45)  COM(2013) 453.

(46)  COM(2012) 596 final.

(47)  KOM(2011) 21.

(48)  COM(2013) 249.

(49)  KOM(2011) 571.

(50)  COM(2013) 517.

(51)   http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=6271&lang=cs .