This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52014DC0418
Recommendation for a COUNCIL RECOMMENDATION on Hungary’s 2014 national reform programme and delivering a Council opinion on Hungary’s 2014 convergence programme
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Maďarska na rok 2014 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Maďarska z roku 2014_x000b_
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Maďarska na rok 2014 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Maďarska z roku 2014_x000b_
/* COM/2014/0418 final */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Maďarska na rok 2014_x000b__x000b_a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Maďarska z roku 2014_x000b_ /* COM/2014/0418 final - 2014/ () */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Maďarska na
rok 2014
a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Maďarska z roku 2014
RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č.
1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy
rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace
hospodářských politik[1],
a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a
nápravě makroekonomické nerovnováhy[2],
a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise[3], s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[4], s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro
zaměstnanost, s ohledem na stanovisko Hospodářského a
sociálního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální
ochranu, s ohledem na stanovisko Výboru pro
hospodářskou politiku, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada
návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa
2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se
zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout
opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a
konkurenceschopnost. (2)
Dne 13. července 2010 přijala Rada na
základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech
hospodářských politik členských států a Unie (na období
2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních
směrech politik zaměstnanosti členských států, které
společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské
státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci
svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3)
Dne 29. června 2012 hlavy států nebo
předsedové vlád členských států přijali rozhodnutí o Paktu
pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec
opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny
využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o
krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a
vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020
a naplnit doporučení určená jednotlivým státům. (4)
Dne 9. července 2013 přijala Rada
doporučení k národnímu programu reforem Maďarska na rok 2013 a
stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Maďarska na
období 2013–2016. (5)
Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise
roční analýzu růstu[5],
která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok
2014. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č.
1176/2011 zprávu mechanismu varování[6],
ve které je Maďarsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude
proveden hloubkový přezkum. (6)
Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada
priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a
opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další
diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke
standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory
růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a
sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. (7)
Dne 5. března 2014 Komise zveřejnila
výsledky hloubkového přezkumu Maďarska[7],
který provedla podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Komise
na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Maďarsko
stále potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která si zasluhuje sledování a
vyžaduje rozhodná politická opatření. Zejména probíhající korekce vysoce
záporné čisté pozice vůči zahraničí, vysoká míra
veřejného a soukromého zadlužení v kontextu nestabilního finančního
odvětví a zhoršující se výkonnosti vývozu vyžadují i nadále zvýšenou
pozornost, aby se snížilo vysoké riziko nepříznivých účinků na
fungování ekonomiky. (8)
Dne 30. dubna 2014 předložilo Maďarsko
svůj národní program reforem a svůj konvergenční program z roku
2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány
současně. (9)
Cílem rozpočtové strategie nastíněné v
konvergenčním programu z roku 2014 je snížit celkový schodek na konci
období programu z 2,9 % HDP v roce 2014 na 1,9 %. Toho má být dosaženo
konsolidací, která bude mít těžiště zejména na konci programového
období, a cílové schodky byly oproti předchozímu programu výrazně
zvýšeny. Program potvrzuje střednědobý cíl ve výši -1,7 % HDP, což
odráží cíle Paktu o stabilitě a růstu. Na základě nově
vypočteného strukturálního salda se však neočekává, že
střednědobého cíle bude do konce programového období dosaženo.
(Nově vypočtené) strukturální saldo by se mělo v roce 2014
zhoršit o 1,5 procentního bodu, čímž se značně odchýlí od
střednědobého cíle, a očekává se, že se stabilizuje v roce 2015,
což znamená rozdíl ve výši 0,5 % HDP oproti požadovanému zlepšení směrem
ke střednědobému cíli. Referenční hodnota pro výdaje ukazuje v
roce 2014 i 2015 značnou odchylku. Je plánováno, že (nově
vypočtené) strukturální saldo se v roce 2016 a 2017 dále zhorší.
Celkově se v roce 2014 plánuje značné odchýlení od postupu korekce směrem
ke střednědobému cíli. Program předpokládá postupný, avšak
trvalý pokles veřejného dluhu ze 79 % HDP v roce 2013 na 75 % HDP v roce
2017. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové
projekce programu, je pro období 2014–2016 v podstatě realistický,
přičemž se očekává, že HDP poroste v tomto roce o 2,3 % a v
dalším roce o 2,5 % ve srovnání s jarní prognózou Komise, která
předpokládala pro tento rok růst o 2,3 % a pro další rok o 2,1 %. Pro
rok 2007 je program však příliš optimistický. Rizika týkající se plnění
rozpočtových cílů jsou v roce 2014 v podstatě vyrovnaná, avšak
existují rostoucí rizika, že by schodek mohl být od roku 2015 vyšší, než bylo
plánováno. Zvláštní rizika pocházejí ze skutečnosti, že se
předpokládá, že plánovaného snížení podílu výdajů bude dosaženo obecným
nominálním zmrazením prostředků nebo omezením růstu pod míru
inflace pro většinu z položek diskrečních výdajů. Komise v
prognóze z jara 2014 předpokládá pro rok 2014 a 2015 celkový schodek ve
stejné výši jako jsou cíle programu. V předpokládaném strukturálním
schodku ve výši 2,2 % HDP v roce 2014 a 2,3 % v roce 2015 prognóza Komise
potvrzuje riziko, že by od roku 2014 mohlo dojít k významné odchylce od
střednědobého cíle. Prognóza Komise dále upozorňuje na
nedodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu v roce 2014 a 2015. Na
základě hodnocení programu a prognózy Komise podle nařízení (ES)
č. 1466/97 dospěla Rada k závěru, že je nutná další strukturální
konsolidace s ohledem na rizika značného odchýlení se od střednědobého
cíle, jakož i nedodržení pravidla týkajícího se zadlužení od roku 2014. (10)
Střednědobý rozpočtový rámec byl
posílen rozšířením časového horizontu pro plánování nad rámec
současného rozpočtového roku. Dosud však není zajištěna jeho
účinnost a závaznost. Byla zavedena nová numerická fiskální pravidla,
avšak nebyly opraveny jejich koncepční nedostatky spojené zejména s
neexistencí systematického následného sledování, neexistencí maximálních
přípustných úrovní odchylek a řádného opravného mechanismu. Úzký
seznam povinných úkolů Fiskální rady a její analytické kapacity dosud
neodpovídají jejímu právu veta ve vztahu k rozpočtu. Další posílení
střednědobého rozpočtového rámce a rozšíření obligatorní
působnosti Fiskální rady by pomohlo zvýšit důvěryhodnost,
transparentnost a účinnost celkového fiskálního rámce. (11)
Ačkoli je k dispozici režim financování
růstu pro malé a střední podniky subvencovaný centrální bankou,
běžné poskytování úvěrů ekonomice nebylo udržitelným
způsobem obnoveno. Regulační zátěž ve finančním sektoru
byla dále zvýšena, čímž se omezila kapacita pro akumulaci kapitálu.
Opatření, jako je například zvýšení daně z finančních
transakcí, přispěla k nárůstu používání hotovosti v ekonomice.
Portfolio domácností se dále zhoršilo a vysoký podíl nesplácených
úvěrů představuje nyní pro finanční sektor jeden z
největších problémů. Pročištění portfolia brání malá
efektivita likvidačního řízení. Nebyla přijata žádná nová
zásadní opatření na odstranění špatných aktiv z rozvah bank.
Kombinace značné regulační zátěže a vysokého podílu nesplácených
úvěrů vedla k omezení dostupných úvěrů. Vláda
opakovaně oznámila svůj záměr zavést nový režim úlev
zaměřený na pomoc osobám s úvěry denominovanými v cizí
měně; ve většině případů nebyla
zaměřena na ty z nich, které se nacházejí v obtížné situaci, a mají
negativní dopad na platební morálku domácností, které očekávají další
pomoc vlády. Finanční regulace a dohled byly posíleny začleněním
orgánu finančního dohledu do struktury centrální banky a centrální bance
byla svěřena odpovědnost za makroobezřetnostní dohled. Byly
zahájeny přípravné činnosti ke zřízení režimu řešení
problémů bank. (12)
Ačkoli se četnost daňových změn
oproti předchozímu roku snížila, v zajištění vyváženějšího
systému zdanění obchodních společností nebylo dosaženo žádného
podstatného pokroku. Některé stávající odvětvové daně byly
dokonce zvýšeny. Uplatňování různých daňových sazeb v
jednotlivých odvětvích představuje překážku pro efektivní
alokaci zdrojů, a má tak negativní dopad na růst. Aby zdanění
více podporovalo zaměstnanost, rozšířilo Maďarsko
způsobilost pro slevu na dani z příjmů fyzických osob pro
rodiny, což může pomoci pracujícím s nízkými příjmy. Daňové zatížení svobodných osob s nízkými příjmy je jedno z
nejvyšších v EU. Kritéria způsobilosti v zákoně
o ochraně pracovních míst zůstávají v podstatě
nezměněna, ačkoli výrazný počet pracovníků s nízkými
příjmy nespadá do působnosti opatření. Bude důležité
posoudit dopad a nákladovou efektivnost opatření a v případě
potřeby jej upravit tak, aby se zvýšily jeho možnosti pomoci lidem nalézt
zaměstnání. Určitého pokroku bylo dosaženo v přesunu
zdanění práce směrem k ekologickým daním, avšak jsou nutná další
opatření. Po opakovaných odkladech je postupně zaváděno online
propojení registračních pokladen s daňovými orgány. Maďarsko
však stále trpí vysokou úrovní nedodržování daňových předpisů s
přetrvávající vysokou úrovní nehlášené práce a nedodržováním
předpisů v oblasti DPH. Měla by být posílena kontrolní
opatření, a to zejména s ohledem na zlepšení účinnosti boje proti
podvodům s DPH. (13)
Míra nezaměstnanosti mladých lidí se v roce
2013 snížila, avšak počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni
ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, vzrostl.
Prostřednictvím účinné koordinace úřadů veřejné služby
zaměstnanosti se vzdělávacími institucemi a místními
zúčastněnými stranami by bylo možné zapojit větší počet
mladých lidí. Bylo zahájeno budování kapacit ve veřejné službě
zaměstnanosti, včetně přípravy systému profilování
klientů, přičemž by měla být posouzena opatření
aktivní politiky na trhu práce ve prospěch otevřeného trhu práce s
cílem zhodnotit jejich efektivitu a účinnost a v případě
potřeby by měla být upravena tak, aby se zlepšil přístup
znevýhodněných osob na trh práce. Aktivační prvek u různých
opatření týkajících se trhu práce a u sociálních opatření (program
veřejných prací, dávky v nezaměstnanosti a sociální pomoc) musí být
posílen. Na program veřejných prací je vynakládáno velké množství
rozpočtových prostředků určených na podporu
zaměstnanosti, avšak v roce 2013 bylo po ukončení programu schopno
vrátit se na otevřený trh práce méně než 10 % účastníků
programu. To vede k otázce, zda by program neměl být upraven,
například vytvořením silnějších vazeb k aktivaci, odbornému
vzdělávání a podpoře při hledání zaměstnání, tak aby byl
zajištěn trvalejší dopad na zaměstnanost. Účast žen na trhu
práce byla podpořena zvýšenou flexibilitou v systému placené
rodičovské dovolené a poskytnutím kapacit zařízení pro péči o
děti, avšak je nutné další úsilí, neboť úroveň
zaměstnanosti žen zůstává pod 60 %. Doba způsobilosti pro dávky
v nezaměstnanosti je kratší, než je průměrná doba potřebná
k tomu, aby si osoba hledající zaměstnání našla práci. Počet lidí
ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v Maďarsku neustále
roste a v současné době se týká téměř třetiny celkové
populace. Chudoba dále nepřiměřeně postihuje
znevýhodněné skupiny, zejména děti a Romy. Je zavedena národní
strategie sociálního začleňování, opatření politiky ve
většině oblastí však systematicky nepodporují cíle definované v této
strategii. K účinnému snížení chudoby jsou nutná
integrovaná a efektivní politická opatření. (14)
Podnikatelské prostředí v
Maďarsku se vyznačuje častými změnami regulačního
rámce a v rostoucí řadě odvětví omezenou konkurencí. V
odvětví služeb byly zavedeny nové překážky a stávající nebyly
odstraněny (např. lékárny, nakládání s odpady, mobilní platby,
maloobchodní prodej tabáku a učebnic). Celkové investice se silně
snížily zejména v odvětvích, na která byly v minulých letech uvaleny
daňové přirážky. Mezi roky 2010 a 2013 klesly nominální investice v
odvětví energetiky o 44 %, ve finančním odvětví o 28 % a v
odvětví komunikací o 18 %, zatímco celkově investice vzrostly o 3,4
%. Určitého pokroku bylo dosaženo ve zvýšení hospodářské soutěže
při zadávání veřejných zakázek, avšak je nutné další úsilí.
Například větší využívání elektronického zadávání zakázek by mohlo
vést ke značným úsporám nákladů, zlepšit transparentnost
veřejných zakázek a posílit hospodářskou soutěž. Byla
přijata opatření pro zavedení strategií zaměřených na
bezúhonnost a podporu lepších norem transparentnosti ve veřejné
správě, avšak pro účinný boj s korupcí je nutné další úsilí. (15)
Počet osob předčasně
ukončujících školní docházku roste a přijetí strategie
zaměřené na prevenci předčasného ukončení školní
docházky bylo opakovaně odloženo. Je nutné vyvinout další úsilí a vybavit
žáky základními dovednostmi, kompetencemi a kvalifikacemi, které odpovídají
potřebám trhu práce. Rovný přístup k všeobecnému kvalitnímu
vzdělávání zůstává pro znevýhodněné děti, zejména Romy,
stále velkým problémem. V zájmu usnadnění stále
obtížného přechodu ze vzdělávacího systému na trh práce byl
přijat nový zákon o odborném vzdělávání, který mimo jiné zavádí nový
„duální model“. Jeho účinky musí být podrobně
sledovány. (16)
V roce 2013 a 2014 Maďarsko pokračovalo
ve snižování cen elektřiny a plynu pro koncové zákazníky. Tato snížení cen
měla spolu s dalším daňovým zatížením energetických společností
negativní dopad na možnosti poskytovatelů energií pokrýt náklady,
investice v odvětví energetiky a údržbu sítě. V současné
době je energetická intenzita domácností jednou z nejvyšších v EU a
energetická účinnost by mohla být zlepšena zejména v odvětví bydlení.
Chybějící nezávislost energetického regulačního orgánu při
stanovování podmínek pro přístup k síti a tarifů dosud vzbuzuje
obavy. Byla přijata některá opatření na zefektivnění
organizace společností veřejné dopravy, nicméně udržitelnost by
mohla být dále zvýšena snížením provozních nákladů a změnou tarifního
systému. (17)
V kontextu evropského semestru provedla Komise
komplexní analýzu hospodářské politiky Maďarska. Posoudila
konvergenční program i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich
význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v
Maďarsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k
nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím,
že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni
Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou
promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 7. (18)
Na základě tohoto posouzení přezkoumala
Rada konvergenční program Maďarska a její stanovisko[8] je promítnuto zejména
do níže uvedeného doporučení č. 1. (19)
Na základě výsledků hloubkového
přezkumu Komise a tohoto hodnocení přezkoumala Rada národní program
reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6
nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených
doporučení č. 1, 2, 3 a 5, DOPORUČUJE, aby Maďarsko v
období 2014–2015 provedlo tato opatření: 1. Posílit
rozpočtová opatření pro rok 2014 vzhledem ke vznikajícímu rozdílu ve
výši 0,9 % HDP oproti požadavkům Paktu o stabilitě a růstu,
konkrétně pravidlo o snižování zadlužení, na základě prognózy Komise
z jara 2014. V roce 2015 a v dalších letech značně posílit
rozpočtovou strategii s cílem zajistit dosažení střednědobého
cíle a splnění požadavků na snížení zadlužení, aby mohla být trvale
snižována vysoká míra veřejného zadlužení. Dále zvýšit závaznost
střednědobého rozpočtového rámce prostřednictvím
systematického následného monitorování dodržení numerických fiskálních pravidel
a používáním opravných mechanismů. Zlepšit transparentnost veřejných
financí, a to také prostřednictvím rozšíření obligatorní
působnosti Fiskální rady vyžadováním vypracování pravidelných
makrofiskálních prognóz a posouzení dopadů hlavních politických
návrhů na rozpočet. 2. Pomoci obnovit běžné
toky úvěrů do hospodářství, mimo jiné zlepšením koncepce daní
uvalených na finanční instituce a snížením jejich daňového zatížení.
Upravit daň z finančních transakcí, aby se předešlo přesměrování
úspor z bankovního odvětví, a zvýšit pobídky pro využívání elektronických
plateb. Prozkoumat a odstranit překážky pročištění portfolia,
mimo jiné zpřísněním pravidel pro poskytování restrukturalizovaných
úvěrů, odstraněním překážek pro realizaci zajištění
při nesplácení úvěru, jakož i zvýšením rychlosti a účinnosti
insolvenčního řízení. V této souvislosti konzultovat se
zúčastněnými stranami nové politické iniciativy a zajistit, že tyto
iniciativy jsou vhodně zacíleny a nezvyšují u vypůjčovatelů
morální hazard. Dále posílit finanční regulaci a dohled. 3. Zajistit stabilní,
vyváženější a zjednodušený systém zdanění obchodních
společností, včetně odstranění odvětvových daní s
rušivým účinkem. Snížit daňové zatížení osob s nízkými příjmy,
mimo jiné zlepšením účinnosti ekologických daní. Zintenzívnit
opatření pro zlepšení dodržování daňových předpisů –
zejména snížit podvody v oblasti DPH – a snížit jejich celkové náklady. 4. Posílit vhodně
zaměřená opatření aktivní politiky na trhu práce, mimo jiné
urychlením zavedení systému profilování klientů Veřejné služby
zaměstnanosti. Zavést síť mentorů pro mladé lidi a koordinovat
ji se vzdělávacími institucemi a místními zúčastněnými stranami
s cílem zapojit více mladých lidí. Přezkoumat program veřejných prací
s cílem posoudit jeho účinnost při pomáhání lidem v nalezení
následného zaměstnání a dále posílit jeho aktivační prvky. Zvážit
prodloužení doby způsobilosti pro dávky v nezaměstnanosti a zohlednit
přitom průměrnou dobu nutnou k nalezení nového zaměstnání a
propojit ji s aktivačními opatřeními. Zlepšit
přiměřenost a rozsah sociální pomoci a posílit jejich propojení
s aktivací. Za účelem odstranění chudoby zavést efektivní a
integrovaná opatření politiky k výraznému snížení chudoby, zejména mezi
dětmi a Romy. 5. Stabilizovat regulační
rámec a posílit hospodářskou soutěž, mimo jiné odstraněním
překážek v odvětví služeb. Přijmout ambicióznější kroky ke
zvýšení konkurence a transparentnosti při zadávání veřejných zakázek,
včetně zavedení elektronického zadávání zakázek, a dále snížit
korupci a celkovou administrativní zátěž. 6. Zavést národní strategii
týkající se prevence předčasného ukončování školní docházky se
zaměřením na předčasné ukončování odborného
vzdělávání a přípravy. Zavést systematický přístup pro snížení
segregace ve vzdělávání a podporovat inkluzivní systém vzdělávání pro
znevýhodněné skupiny, především pro Romy. Podporovat přechod
mezi různými etapami vzdělávání a vstup na trh práce a podrobně
sledovat provádění reformy odborného vzdělávání. Provést reformu
vysokoškolského vzdělávání, která umožní vyšší míru dosažení terciárního
vzdělání, zejména u znevýhodněných studentů. 7. Přezkoumat dopad
regulace cen energie na motivace k investicím a hospodářskou soutěž
na trzích s elektřinou a plynem. Přijmout další opatření k
zajištění nezávislosti vnitrostátního regulačního orgánu při
stanovování podmínek pro přístup k síti a tarifů. Přijmout
opatření ke zvýšení energetické účinnosti, zejména v odvětví
bydlení. Dále zvýšit udržitelnosti systému dopravy, mimo jiné snížením
provozních nákladů a přezkumem tarifního systému státem
vlastněných podniků v odvětví dopravy. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. [2] Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25. [3] COM(2014) 418 final. [4] P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129. [5] COM(2013) 800 final. [6] COM(2013) 790 final. [7] SWD(2014) 85 final. [8] Podle čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č.
1466/97.