This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52014DC0411
Recommendation for a COUNCIL RECOMMENDATION on France’s 2014 national reform programme and delivering a Council opinion on France’s 2014 stability programme
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Francie na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Francie na rok 2014
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Francie na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Francie na rok 2014
/* COM/2014/0411 final */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Francie na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Francie na rok 2014 /* COM/2014/0411 final - 2014/ () */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Francie na rok
2014
a stanovisko Rady k programu stability Francie na rok 2014
RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č.
1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy
rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace
hospodářských politik[1],
a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a
nápravě makroekonomické nerovnováhy[2],
a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise[3], s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[4], s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro
zaměstnanost, s ohledem na stanovisko Hospodářského a
finančního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální
ochranu, s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou
politiku, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada
návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa
2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se
zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout
opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a
konkurenceschopnost. (2)
Dne 13. července 2010 přijala Rada na
základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech
hospodářských politik členských států a Unie (na období
2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních
směrech politik zaměstnanosti členských států, které
společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské
státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci
svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3)
Dne 29. června 2012 přijali hlavy
států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a
zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni
jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech
dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být
podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné
odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení
určená jednotlivým státům. (4)
Dne 9. července 2013 přijala Rada
doporučení k národnímu programu reforem Francie na rok 2013 a stanovisko k
aktualizovanému programu stability Francie na období 2012–2017. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v
souladu s nařízením (EU) č. 473/2013[5] své
stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Francie na rok 2014[6]. (5)
Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise
roční analýzu růstu[7],
která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok
2014. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č.
1176/2011 zprávu mechanismu varování[8],
ve které je Francie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden
hloubkový přezkum. (6)
Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada
priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a
opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další
diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke
standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory
růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních
dopadů krize a modernizace veřejné správy. (7)
Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise
výsledky hloubkového přezkumu Francie[9]
podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k
závěru, že Francie se i nadále potýká s makroekonomickou nerovnováhou,
která vyžaduje zvláštní sledování a rozhodná politická opatření. Stálou
pozornost při formulování politik je třeba věnovat zejména
zhoršování obchodní bilance a konkurenceschopnosti a dopadům vysokého
veřejného zadlužení. (8)
Dne 7. května 2014 předložila Francie
svůj národní program reforem na rok 2014 a program stability na rok 2014.
Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány
současně. (9)
Hlavním účelem rozpočtové strategie
uvedené v programu stability na rok 2014 je do roku 2015 odstranit
nadměrný schodek a v roce 2017 dosáhnout střednědobého
rozpočtového cíle. Program potvrzuje dříve stanovený
střednědobý rozpočtový cíl, kterým je vyrovnaný rozpočet ve
strukturálním vyjádření a který je přísnější než požadavek Paktu
o stabilitě a růstu. Program plánuje snížení deficitu na 3 % HDP v
roce 2015, což je více než kolik stanovila Rada ve svém doporučení ze dne
21. června 2013. Plánovaný (přepočítaný) pokrok v dosahování
střednědobého cíle je pak v jednotlivých následujících letech
stanoven pod požadovanou minimální hranicí 0,5 % HDP. Celkově
rozpočtová strategie uvedená v programu stability odpovídá pouze
částečně požadavkům Paktu o stabilitě a růstu.
Podle prognóz uvedených v programu veřejný dluh dosáhne vrcholu v letech
2014 a 2015 na úrovni 95,6 % HDP, a poté klesne na 91,9 % v roce
2017. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v
programu stability vycházejí, je realistický pro rok 2014, ale mírně
optimistický pro rok 2015, přičemž pro tento a příští rok
předpokládá růst ve výši 1,0 % a 1,7 % oproti 1,0 % a 1,5 %, které
předpokládá prognóza Komise z jara 2014. V dubnu 2014 vydala nezávislá
Nejvyšší rada pro veřejné finance (Haut Conceil des Finances Publiques)
stanovisko k makroekonomickému scénáři programu. Dne 5. března 2014
Komise doporučila Francii, aby vyvinula větší úsilí k zajištění
plného souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném
schodku. Program stability navrhuje pro rok 2014 několik dalších
opatření, mimo jiné zrušení prostředků přidělených ministerstvům,
k němuž má dojít v rámci dodatečného rozpočtu a jež má
představovat první výsledky plánu úspor o objemu 50 miliard EUR, který
oznámila vláda. Díky tomu, a rovněž s ohledem na skutečnost, že
fiskální úsilí vynaložené v roce 2013 překonalo očekávání, která
panovala v době vydání doporučení Komise, lze mít za to, že program
doporučení Komise v zásadě odpovídá. Opatření týkající se
fiskální konsolidace nejsou dostatečně konkrétní, aby spolehlivě
zaručila nápravu nadměrného schodku do roku 2015, což ukazuje i
prognóza Komise, která předpokládá schodek pro příští rok ve výši 3,4
% HDP a související strukturální korekci, která značně zaostává za
úrovní doporučenou Radou. Vládní cíle jsou navíc ohroženy. Především
stále ještě nebyla přijata všechna dodatečná opatření pro
rok 2014, která jsou v programu uvedena, a objem úspor plánovaných pro rok 2015
je velmi ambiciózní. Fiskální úsilí v období 2013–2014 zaostává za prognózou
Komise o 0,2 procentního bodu HDP, pokud jde o (opravenou) změnu
strukturálního salda, a o 0,1 procentního bodu HDP, pokud jde o hodnotu
opatření považovanou v době vydání doporučení Rady za nezbytnou.
Na základě posouzení programu a prognózy Komise podle nařízení (ES)
č. 1466/97 se Rada domnívá, že opatření, na nichž je rozpočtová
strategie založená, musí být konkrétnější, a že ke splnění
doporučení Rady a k následnému zajištění postupného dosažení
střednědobého cíle odpovídajícím způsobem je třeba vyvinout
další úsilí. Zejména by mělo být větší úsilí zřejmé v
připravovaném zákoně o opravném rozpočtu na rok 2014. (10)
Vzhledem k vysokému a stále narůstajícímu
veřejnému dluhu a vzhledem k tomu, že lhůta pro nápravu
nadměrného schodku byla prodloužena do roku 2015, je o to
důležitější, aby byl striktně plněn rozpočet na rok
2014 a v roce 2015 bylo důsledně vynakládáno značné
konsolidační úsilí. Zejména veřejné výdaje by v souladu s plánem
francouzské vlády měly růst mnohem pomalejším tempem, než tomu bylo v
uplynulých letech. Proto je třeba více
propracovat strategii snižování výdajů pomocí intenzívnější práce na
již probíhajícím přezkumu výdajů a případně
přehodnocením rozsahu příslušných vládních opatření. Velkých
úspor v krátkém časovém horizontu nelze dosáhnout bez výrazného omezení
nárůstu výdajů na sociální zabezpečení, které tvoří
téměř polovinu veřejných výdajů. To znamená zkrátit výdaje
na zdravotnictví a důchody, například stanovením odvážnějších
cílů pro roční výdaje na zdravotnictví a dočasným zmrazením
důchodů a dalších sociálních dávek, s čímž vláda v
současnosti počítá. Kromě toho by měl
připravovaný nový zákon o decentralizaci racionalizovat jednotlivé
úrovně francouzské státní správy a odstranit vzájemné překrývání
jejich kompetencí a sloučením nebo zrušením některých z nich
podpořit těsnější synergii, zvýšit efektivitu a přinést
úspory. V tomto směru nejenže strukturální reformy obsažené v programu
stability začnou přinášet výsledky až ve střednědobém
horizontu, přestože plánovaný harmonogram již byl
oproti programu stability zkrácen, ale jejich realizace je
navíc značně ohrožena. Posílena by měla být i kontrola
výdajů místní správy, mimo jiné omezením meziročního růstu
daňových příjmů místní správy a zároveň důsledným
prováděním plánovaného snižování dotací od centrální vlády. Kromě
nutných úspor ve velmi krátké době představuje problém i dlouhodobá
udržitelnost veřejných financí. Ačkoliv veřejné výdaje na
zdravotnictví byly v několika posledních letech pod kontrolou, je nutné
dále usilovat o zlepšení nákladové efektivity systému zdravotní péče.
Zejména jsou třeba další úsporná opatření, neboť v tomto
systému se ve středně- až dlouhodobém časovém horizontu
počítá s výrazným nárůstem výdajů. Oblasti, jejichž efektivita
by se měla zvýšit, zahrnují výdaje na léčiva, správní výdaje a výdaje
na nemocniční péči. V prosinci 2013 byla přijata důchodová
reforma, která by měla zajistit dlouhodobou udržitelnost systému. K odstranění schodku financování
důchodového systému, především schodku vytvářeného režimy pro
státní úředníky a zaměstnance pracující v řadě státem
ovládaných společností, však tato reforma nebude stačit. Ve výsledku
tak podle prognóz francouzských úřadů nová důchodová
opatření sníží celkový deficit systému do roku 2020 pouze na polovinu, a
to na zhruba 0,5 % HDP. Zda bude korekce v tomto rozsahu dosaženo, je
navíc značně nejisté, neboť makroekonomický scénář, z
něhož tyto projekce vycházejí, by se mohl ukázat jako příliš
optimistický. Nově vytvořený výbor pro dohled nad důchodovým
systémem (Comité de suivi des retraites) by měl zajistit postupné
odstranění schodku systému. (11)
Francie patří k členským státům s
nejvyššími náklady na pracovní sílu. Vysoké daňové zatížení práce zejména
snižuje ziskovost podniků. Francouzská vláda přijala k jeho snížení
několik opatření, aby podpořila nákladovou konkurenceschopnost.
V prosinci 2012 zavedla daňové slevy pro konkurenceschopnost a
zaměstnanost (CICE), které snižují náklady na pracovní sílu u
zaměstnanců, kteří pobírají mzdu nižší, než je 2,5násobek
minimální mzdy. Další úspory v nákladech na práci o objemu 10 miliard EUR byly
ohlášeny v lednu 2014 v rámci tzv.
paktu odpovědnosti a solidarity. Náklady na obě opatření budou
činit 30 miliard EUR, resp. 1,5 % HDP, což je srovnatelné s celkovým
nárůstem zaznamenaným ve zdanění právnických osob v období 2010–2013
a pokrývá rozdíl v odvodech zaměstnavatele na
sociální pojištění mezi Francií a průměrem eurozóny pouze z
poloviny. Kromě toho vývozní podniky, které zpravidla vyplácejí vyšší
mzdy, budou z režimu CICE profitovat méně než
nevývozní podniky, což dopad tohoto opatření na konkurenceschopnost sníží.
Součástí paktu odpovědnosti a solidarity je snížení nákladů na
práci za nízké mzdy a za mzdy odpovídající 1,6 až 3,5násobku minimální mzdy.
Poslední uvedené opatření, které by mělo začít platit od roku
2016, by mělo mít přímější dopad právě na vývozní podniky.
Tvorba mezd ve Francii má tendenci vést k narušení struktury mezd i schopnosti
podniků upravit mzdy v případě, že dojde k ekonomickému poklesu.
Rada pro financování sociální ochrany (Haut Conseil du financement de la
protection sociale) posoudila různé scénáře týkající se výjimek z
povinností v oblasti sociálního zabezpečení z hlediska jejich dopadu na
zaměstnanost, méně pozornosti už však věnovala jejich dopadu na
vývoj mezd a konkurenceschopnosti. Avšak ačkoliv byly zavedeny rozsáhlé
výjimky pro zaměstnance pobírající minimální mzdu, jsou náklady na práci
za minimální mzdu stále vysoké. Tyto výjimky pomohly udržet náklady na práci v
roce 2013 v nezměněné výši, což je pozitivní vývoj, ovšem výše
minimální mzdy ve Francii je taková, že její příjemci mají jednu z
nejvyšších úrovní kupní síly v EU. Minimální mzda by se proto měla nadále
vyvíjet tak, aby podpořila konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst.
Ve Francii platí pro zákonnou minimální mzdu jen málo výjimek a další úsilí by
bylo možné vynaložit i na snížení nákladů na práci u ohrožených skupin. (12)
Globální hodnocení Francie se v řadě
mezinárodních průzkumů podnikatelského prostředí zhoršilo. V
rámci radikálního zjednodušování
zahájeného v červenci 2013 sice bylo vynaloženo určité úsilí s cílem
zlepšit vztahy mezi podniky a veřejnou správou, podnikatelské
prostředí je však ještě stále třeba zlepšit. Navíc řada
opatření zvažovaných v rámci plánovaného zjednodušení dosud nebyla
definována a zavedena. Zvláštní pozornost by měla být věnována
především předpisům vyplývajícím ze zákoníku práce a účetním
pravidlům spojeným s určitou velikostí podniku, které brání
francouzským podnikům v růstu. Mohou hrát svou roli v problémech,
které mají malé a střední podniky s dosažením takové velikosti, která by
jim umožňovala exportovat a inovovat. Politické iniciativy
zaměřené na podporu výdajů na výzkum a vývoj a na inovace
soukromých podniků, zejména daňové úlevy na výzkum a póly
konkurenceschopnosti, zatím přinesly spíše smíšené výsledky. Klesající
význam průmyslových odvětví ve francouzském soukromém sektoru se
promítá do stagnujících výdajů soukromých podniků na výzkum a vývoj,
a to i přes velkou snahu těchto podniků. V důsledku toho je
velká část výdajů na výzkum a vývoj nadále financována z
veřejných peněz, ať už přímo prostřednictvím
veřejného výzkumu, nebo nepřímo prostřednictvím dotací. K
nastartování vyšších výdajů na výzkum a vývoj ze strany soukromých
podniků a inovací v soukromém sektoru je nutné zlepšit efektivitu
stávajících nástrojů. Zejména prostředky vyčleněné na póly
konkurenceschopnosti by mohly více přispívat k dosahování úspor z rozsahu
a zlepšit šíření inovací. Tato politika by také byla efektivnější,
kdyby tyto póly mohly vytvářet skutečné sítě podniků se
vzájemnými pozitivními účinky. Konečně se také předpokládá,
že náklady spojené s daňovými úlevami na výzkum budou v roce 2014
činit 5,8 miliardy EUR (přibližně 0,3 % HDP). Navzdory
nákladům na toto opatření není k dispozici žádné ex post
hodnocení jeho účinků na výzkum a vývoj. (13)
Ačkoliv omezení týkající se právní formy,
držení podílů či tarifů byly u některých profesí
(např. veterinářů) odstraněny, u většiny ostatních
profesí (např. taxikářů, notářů a právnických profesí
obecně či ve zdravotnictví) významné překážky zahájení či
provozování činnosti stále brání. Princip numerus clausus
uplatňovaný u přístupnosti řady profesí (lékaři, lékárníci
apod.) stále omezuje dostupnost služeb a mohl by se přehodnotit, aniž by
se ohrozila kvalita či bezpečnost. Tato omezení týkající se
regulovaných povolání, jejich potřebnost a přiměřenost
dosud nebyly zevrubně posouzeny. Přílišné požadavky spojené s
povolením pro zřízení maloobchodní prodejny vyplývající zejména z
předpisů územního plánování a zákaz prodeje se ztrátou dosud nebyly
odstraněny a mají negativní dopad na hospodářskou soutěž a
spotřebitele. Francie dosud nepodnikla žádné konkrétní kroky, aby
překážky vstupu na maloobchodní trh odstranila. V odvětví distribuce
plynu a elektřiny se postupně ruší regulované ceny pro firemní
zákazníky, ceny pro domácnosti však zůstávají regulované a v případě
elektřiny jsou nastaveny pod úrovní nákladové ceny. Zároveň
alternativní dodavatelé mají na trh omezený přístup. V otázce propojení
energetických soustav by měly být dokončeny započaté projekty,
aby se posílilo propojení s elektrickými a plynárenskými sítěmi sousedních
zemí, zejména se Španělskem. Překážky vstupu na trh nadále
znemožňují jeho efektivní fungování i v oblasti železniční dopravy.
Francie dosud neotevřela konkurenci trh vnitrostátní osobní
železniční dopravy – učinila tak pouze u mezinárodních služeb, kde se
objevilo několik nových poskytovatelů. Zahájila reformu
železničního systému s cílem zvýšit jeho finanční udržitelnost. V
říjnu 2013 byl předložen návrh zákona, který v současnosti
projednává parlament. Navrhovaná opatření zahrnují zřízení funkce
plně kvalifikovaného provozovatele infrastruktury, která by byla
součástí vertikálně integrované struktury, do níž patří zavedený
provozovatel. Tato nová struktura by mohla znesnadnit přístup k síti pro
alternativní provozovatele. (14)
Všeobecná daňová zátěž je ve Francii
vysoká a stále roste. V roce 2013 byl poměr zdanění k HDP na úrovni
45,9 %, jedné z nejvyšších v EU a o 3,3 procentního bodu vyšší než v roce 2010,
kdy byla zahájena fiskální konsolidace. Na základě toho podnítil zvláštní daňový výbor (Assises de la fiscalité) zahájení reformy daňového systému.
Dosavadní pokrok ve snižování zákonných sazeb daní z příjmů fyzických
a právnických osob a zefektivnění DPH není velký. Namísto toho byla
dočasná přirážka pro velké podniky prodloužena až do roku 2015, což
zvýší paušální zákonnou sazbu daně z příjmů právnických osob na
rekordních 38,1 % (současná 33,3% zákonná sazba je už tak jedna z
nejvyšších v EU). Francouzská vláda oznámila, že zákonná sazba se do roku 2020
postupně sníží na 28 %, avšak neexistují informace o tom, jak
přesně bude toto opatřování načasováno. Pokrok za poslední
rok je omezený, i pokud jde o snižování a racionalizaci daňových
výdajů u daně z příjmu. V oblasti ekologických daní zůstává
navzdory určitému pokroku (např. postupnému zavedení uhlíkové
daně neboli tzv. contribution climat énergie) podíl ekologických
daní na HDP nízký. Zejména spotřební daně nejsou ve Francii
indexovány mírou inflace a některé druhy dotací, které jsou škodlivé pro
životní prostředí, jako je preferenční sazba spotřební daně
z motorové nafty, stále platí. Konečně v roce 2013
nebyly podniknuty ani žádné další kroky, které by řešily zvýhodnění
zadlužování u daní z příjmů právnických osob a tím zabránily dalšímu
nárůstu zadluženosti soukromého sektoru. (15)
Situace na trhu práce se ve Francii v roce 2013 i
přes řadu politických opatření nadále zhoršovala a značné
problémy přetrvávají. Růst
nezaměstnanosti pokračoval, v roce 2013 dosáhl 10,3 % (oproti 7,5 % v
roce 2008). Francouzský trh práce zůstává segmentovaný a k
přechodům z pracovních smluv na dobu určitou na smlouvy na dobu
neurčitou dochází velmi zřídka (pravděpodobnost přechodu z
pracovního poměru na dobu určitou na poměr na dobu
neurčitou byla v roce 2010 jen 10,6 % oproti 25,9 % průměru EU).
Meziodvětvová dohoda o zajištění zaměstnanosti se promítla do
zákona, který byl přijat v červenci 2013. Ačkoliv je tato
reforma pozitivním krokem, její dopad zůstává v této fázi
nerovnoměrný. Především jen
velmi málo společností využilo možnosti podnikových dohod, které zákon
nabízí jako způsob zvýšení flexibility pracovních podmínek pro případ
dočasných ekonomických potíží. Počet žalob pro výpověď se
však výrazně snížil. Ačkoliv v roce 2014 proběhla jednání
sociálních partnerů s cílem reformovat systém dávek v nezaměstnanosti,
nepředpokládá se, že by nová dohoda deficit systému výrazně snížila.
Kumulovaný schodek systému dávek v nezaměstnanosti činil v roce 2013
téměř 1 % HDP a má-li být udržitelný, musí být provedena další
strukturální opatření. Zejména prvky jako podmínky způsobilosti,
postupné snižování dávek v čase nebo náhradové poměry pro pracovníky
s nejvyššími mzdami byly na základě poslední dohody sociálních
partnerů v březnu 2014 upraveny jen mírně a mají-li být pobídky
k práci přiměřené, měly by být změny větší. Míra
zaměstnanosti osob mezi 55 a 64 lety v posledních třech letech díky
několika po sobě jdoucím důchodových reformám trvale rostla.
Zaměstnanost starších osob (45,6 % v roce 2012) se však ve Francii drží
pod průměrem EU (o 4,5 procentního bodu níže) a pouze 55 % starších
pracovníků odchází do důchodu přímo ze zaměstnání
(2008–2011). V důsledku toho míra nezaměstnanosti u této věkové
skupiny v posledních několika letech velmi vzrostla. Proto je třeba
posílit opatření ke zlepšení jejich zaměstnatelnosti a zároveň
přehodnotit pobídky, které by je motivovaly k setrvání v práci nebo
návratu do práce. (16)
Výsledky výzkumu provedeného v rámci Programu pro
mezinárodní hodnocení žáků v roce 2013 poukázaly na to, že nerovnosti ve
vzdělávání patří ve Francii k nejvyšším ze zemí OECD. Jedna šestina
mladých lidí ve Francii ukončí školu či odbornou přípravu, aniž
by složila závěrečné zkoušky. To je zvlášť znepokojující,
neboť na konci roku 2013 byla míra nezaměstnanosti mladých lidí
25,5 % a u nejméně kvalifikovaných mladých lidí bylo riziko
nezaměstnanosti téměř dvakrát vyšší. Režimy na podporu
učňovské přípravy by se měly týkat zejména nejméně
kvalifikovaných mladých lidí. Určitého pokroku bylo v této oblasti dosaženo zahájením reformy povinné školní
docházky v červenci 2013 a přijetím zákona o odborné
přípravě a celoživotním vzdělávání v březnu 2014. Na
hodnocení efektivity těchto opatření při odstraňování
nerovností v systému vzdělávání je však ještě příliš brzy a také
je třeba začít realizovat nový plán týkající se nižšího sekundárního
vzdělávání ve znevýhodněných oblastech, který byl představen v
lednu 2014. Přechod ze školy do zaměstnání byl sice usnadněn,
ale počet učňů v roce 2012 klesl a ze systémů učňovské
přípravy rostoucí měrou těžili studenti vysokých škol. (17)
V kontextu evropského semestru provedla Komise
komplexní analýzu hospodářské politiky Francie. Posoudila program
stability a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro
udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Francie, ale také jejich
soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu
ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských
států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených
doporučení č. 1 až 7. (18)
Na základě tohoto posouzení přezkoumala
Rada program stability Francie a její stanovisko[10] je promítnuto zejména
do níže uvedeného doporučení č. 1. (19)
Na základě výsledků hloubkového
přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program
reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6
nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených
doporučení č. 1 až 6. (20)
V kontextu evropského semestru provedla Komise
rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím
základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským
státům, jejichž měnou je euro. Francie by měla rovněž
zajistit úplné a včasné provedení těchto doporučení, DOPORUČUJE, aby Francie v období
2014–2015 provedla tato opatření: 1. Posílit
rozpočtovou strategii na období počínající rokem 2014, mj.
upřesněním opatření, o něž se bude opírat, a zajistit tak
udržitelné odstranění nadměrného schodku do roku 2015 dosažením
strukturální korekce uvedené v doporučeních Rady v rámci postupu při
nadměrném schodku. Trvalá náprava fiskální nerovnováhy vyžaduje
důvěryhodné provádění ambiciózní strukturální reformy
zaměřené na zvýšení schopnosti přizpůsobit se a podporu
růstu a zaměstnanosti. Po odstranění nadměrného schodku
pokračovat ve strukturální korekci za účelem dosažení
střednědobého cíle tempem odpovídajícím alespoň 0,5 % HDP
ročně nebo více, budou-li ekonomické podmínky dobré nebo bude-li to
třeba ke splnění pravidla týkajícího se dluhu, tak aby mohla vysoká
míra veřejného zadlužení začít trvale klesat. Zintenzívnit snahu o
zlepšení efektivity napříč všemi subsektory veřejné správy a v
případě potřeby znovu vymezit rozsah příslušných vládních
opatření. Zejména podniknout kroky k výraznému omezení nárůstu výdajů
na sociální zabezpečení po roce 2015, tak jak bylo naplánováno, a sice
nastavením ambicióznějších cílů pro roční výdaje na
zdravotnictví, zastavením růstu výdajů na důchody a
racionalizací rodinných přídavků a příspěvků na
bydlení. Stanovit jasný harmonogram probíhající decentralizace a do prosince 2014
podniknout první kroky k odstranění administrativní duplicity,
usnadnění slučování orgánů místní správy a jasnějšímu
vymezení kompetencí jednotlivých úrovní místní správy. Zavést strop
meziročního růstu daňových příjmů místní správy a
zároveň provádět plánované snižování dotací od centrální vlády. Nad
rámec úspor nutných v krátkodobém časovém horizontu podniknout kroky k
zastavení nárůstu veřejných výdajů na zdravotní péči a na
léčiva, který se očekává ve střednědobém a dlouhodobém
horizontu, a dle potřeby přijmout další nezbytná opatření, která
do roku 2020 uvedou udržitelným způsobem do rovnováhy důchodový
systém, se zvláštním důrazem na stávající zvláštní režimy. 2. Zajistit udržitelnost nižších
nákladů na práci vyplývajících z tzv. crédit d’impôt compétitivité
emploi. Přijmout opatření v zájmu dalšího snížení odvodů
zaměstnavatelů na sociální pojištění v souladu se závazky
přijatými v rámci paktu odpovědnosti a solidarity a ujistit se, že
jejich přínos nebude snížen jinými opatřeními a že jeho stávající
cíle zůstanou zachovány. Podrobněji zhodnotit ekonomický dopad
výjimek týkajících se příspěvků na sociální pojištění,
především z hlediska zaměstnanosti, vývoje mezd a konkurenceschopnosti,
a v případě potřeby přijmout odpovídající opatření.
Ještě více snížit náklady na práci, zejména u nižších mzdových tříd,
aniž by se tím zatížil rozpočet, a to především cíleným snížením
odvodů zaměstnavatelů na sociální pojištění s
přihlédnutím k různým systémům podpory příjmů. 3. Zjednodušit administrativní,
fiskální a účetní pravidla platná pro právnické osoby a do prosince 2014
podniknout konkrétní kroky k realizaci již prováděného vládního „plánu
zjednodušení“. Odstranit regulatorní překážky bránící právnickým osobám v
růstu, zejména přezkoumat pravidla spojená s určitou velikostí
podniku a vyhnout se tak prahovým efektům. Podniknout kroky v zájmu
zjednodušení a zefektivnění inovační politiky, zejména zhodnotit a v
případě potřeby upravit „crédit d’impôt recherche“. Zajistit, aby se prostředky vynakládaly
na ty nejúčinnější póly konkurenceschopnosti, a dále podporovat
ekonomický dopad inovací vyvinutých v těchto pólech. 4. Odstranit
neodůvodněná omezení v přístupu k regulovaným povoláním a jejich
výkonu, snížit náklady spojené se vstupem na trh a podpořit
hospodářskou soutěž v odvětví služeb. Přijmout další
opatření s cílem zmírnit regulatorní zátěž, která ovlivňuje
fungování maloobchodu, zejména zjednodušit vydávání povolení pro zřízení
maloobchodní prodejny a zrušit zákaz prodeje se ztrátou. Zajistit, aby
regulované tarify za plyn a elektřinu pro domácnosti byly nastaveny na
úrovni, která nebude bránit hospodářské soutěži, aniž by se
změnila jejich dostupnost pro ohrožené skupiny. Posílit propojení
elektrických a plynárenských sítí se Španělskem, zejména propojení
plynárenských sítí tak, aby došlo k plné integraci iberského trhu s plynem s
evropským trhem. V odvětví železniční dopravy zajistit nezávislost
nového jednotného provozovatele infrastruktury na zavedeném provozovateli a
podniknout kroky k otevření vnitrostátní osobní dopravy konkurenci do roku
2019. 5. Zmírnit daňové zatížení
práce a zintenzívnit snahu o zjednodušení a zefektivnění daňového
systému. Za tímto účelem přijmout počínaje rozpočtem na rok
2015 opatření s cílem: zrušit neefektivní výdaje spojené s daní z
příjmů fyzických a právnických osob v návaznosti na nedávná hodnocení
a iniciativu daňového výboru Assises de la fiscalité a zároveň snížit
zákonné sazby; přijmout další opatření k odstranění
zvýhodnění zadlužování u daní z příjmu právnických osob;
rozšířit daňovou základnu, zejména u spotřeby; postupně
zrušit dotace, které škodí životnímu prostředí. 6. Podniknout další kroky v boji
proti nepružnosti trhu práce, zejména kroky k reformování podmínek tzv. accords
de maintien de l’emploi, aby je podniky v obtížích využívaly
častěji. Přijmout další opatření k reformě systému
podpory v nezaměstnanosti ve spolupráci se sociálními partnery, a to tak,
aby byla zaručena udržitelnost systému a zároveň existovaly
přiměřené pobídky k návratu do práce. Zintenzívnit poradenství a
odbornou přípravu pro starší pracovníky a přehodnotit příslušnou
zvláštní úpravu podpory v nezaměstnanosti. 7. Pokračovat v modernizaci
systému odborného vzdělávání a přípravy, provést reformu povinné
školní docházky a podniknout další kroky k odstranění nerovností ve
vzdělávání, především posílením opatření proti
předčasnému ukončování školní docházky. Zajistit, aby aktivní
opatření na trhu práce efektivně podporovala nejohroženější
skupiny. Zlepšit přechod ze školy do práce, zejména prostřednictvím
důslednějších opatření na podporu dalšího rozvoje
učňovského vzdělávání se zvláštním důrazem na osoby s
nízkou kvalifikací. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. [2] Úř. věst. L 306, 23.11.2011,
s. 25. [3] COM(2014) 411 final. [4] P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129. [5] Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11. [6] C(2013) 8004 final. [7] COM(2013) 800 final. [8] COM(2013) 790 final. [9] SWD(2014) 81 final. [10] Podle čl. 5 odst. 2
nařízení Rady (ES) č. 1466/97.