This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52014DC0403
Recommendation for a COUNCIL RECOMMENDATION on Bulgaria’s 2014 national reform programme and delivering a Council opinion on Bulgaria’s 2014 convergence programme
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Bulharska na rok 2014 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Bulharska na rok 2014
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Bulharska na rok 2014 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Bulharska na rok 2014
/* COM/2014/0403 final */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Bulharska na rok 2014 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Bulharska na rok 2014 /* COM/2014/0403 final */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Bulharska na rok
2014
a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Bulharska na rok 2014 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této
smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č.
1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy
rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace
hospodářských politik[1],
a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a
nápravě makroekonomické nerovnováhy[2],
a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise[3], s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[4], s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro
zaměstnanost, s ohledem na stanovisko Hospodářského a
finančního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální
ochranu, s ohledem na stanovisko Výboru pro
hospodářskou politiku, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada
návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa
2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se
zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout
opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a
konkurenceschopnost. (2)
Dne 13. července 2010 přijala Rada na
základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech
hospodářských politik členských států a Unie (na období
2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních
směrech politik zaměstnanosti členských států, které
společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské
státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci
svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3)
Dne 29. června 2012 přijali hlavy
států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a
zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni
členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák,
nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na
úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání
dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a provést doporučení určená
jednotlivým zemím. (4)
Dne 9. července 2013 přijala Rada
doporučení k národnímu programu reforem Bulharska na rok 2013 a vydala
stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Bulharska na období
2012–2016. (5)
Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise
roční analýzu růstu[5],
která zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik v
roce 2014. Téhož dne Komise na základě nařízení (EU) č.
1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování[6], ve které je Bulharsko
uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový
přezkum. (6)
Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada
priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a
opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další
diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke
standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory
růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a
sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. (7)
Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise
výsledky hloubkového přezkumu Bulharska[7],
který provedla podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011.
Analýza Komise vedla k závěru, že Bulharsko se potýká s
makroekonomickou nerovnováhou, která si žádá sledování a politické kroky.
Politický zásah si vyžaduje zejména pomalu postupující přizpůsobování
trhu práce, zatímco korekce vnější pozice a snižování zadlužení
podniků zdárně pokračují. (8)
Dne 17. dubna 2014 předložilo Bulharsko
svůj národní program reforem na rok 2014 a konvergenční program na
rok 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány
současně. (9)
Cílem rozpočtové strategie vytyčené v
konvergenčním programu na rok 2014 je dosáhnout do roku 2016
střednědobého cíle strukturálního deficitu ve výši -1 % HDP. Tento
střednědobý cíl je ambicióznější než požadavek obsažený v Paktu
o stabilitě a růstu. Bulharsko využívalo možnosti dočasné
odchylky od střednědobého cíle, která představovala 0,6 % HPD v
roce 2013 a 0,1 % HDP v roce 2014 a byla udělena pro společně
financované projekty. Program počítá se zhoršením (přepočteného)
strukturálního salda o 0,3 % HDP v roce 2014 na -1,3 % HDP, a se zlepšením o
0,3 % HDP v roce 2015 na -1,0 % HDP, čímž se zajistí opětovný soulad
se střednědobým cílem. Míra růstu veřejných výdajů by
v letech 2014–2015 neměla přesáhnout referenční střednědobé
výdajové kritérium. Rozpočtový plán je tudíž v souladu s požadavky
Paktu o stabilitě a růstu. Míra zadlužení je mnohem nižší než
60 % HDP a podle konvergenčního programu se očekává, že do konce
programového období se pouze lehce zvýší na 20,6 % HDP. Makroekonomický scénář,
na němž jsou založeny rozpočtové projekce konvergenčního
programu, je pro období 2014–2015 optimistický, neboť se očekává, že
roční růst v roce 2014 dosáhne 2,1 % a v roce 2015 pak 2,6 %, namísto
1,7 %, resp. 2,0 % předpokládaných v prognóze Komise z jara 2014.
Podle prognózy Komise je odchylka Bulharska od jeho střednědobého
cíle v roce 2014 vyšší, než se povoluje na základě dočasné odchylky
udělené pro společně financované projekty, a požadovaný návrat
ke střednědobému cíli se v roce 2015 neočekává. Na základě
posouzení konvergenčního programu na rok 2014 a prognózy Komise podle
nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že v období 2014–2015
existuje riziko odchýlení se od střednědobého cíle. (10)
Ústředními problémy v Bulharsku zůstávají
dodržování daňových předpisů a kvalita daňové správy.
Dostupné odhady poukazují na značný objem stínové ekonomiky, což potvrzují
údaje o nehlášené práci v Bulharsku. Správní náklady související
s výběrem daní a náklady na dodržování daňových
předpisů jsou relativně vysoké. Navzdory několika
přijatým opatřením, jež mají tyto problémy řešit, Bulharsko
stále postrádá plně rozvinutou strategii pro dodržování daňových
předpisů, kterou by se řídila činnost všech orgánů
pověřených výběrem daní a která by zahrnovala
předběžnou analýzu nejvýznamnějších rizik spojených s
výběrem daní a hodnocení již zavedených opatření, včetně
zjednodušujících opatření a lepších kontrol. (11)
V roce 2013 Bulharsko ustoupilo ze svých minulých
závazků v oblasti důchodové reformy. Byly zavedeny další systémy
předčasného odchodu do důchodu a plánované každoroční
zvyšování zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu bylo
odloženo. Nedošlo k žádnému pokroku v oblasti sjednocení důchodového
věku mužů a žen a nebyla přijata žádná opatření ke zpřísnění
kritérií pro přiznání invalidního důchodu a kontrol, jež by zamezily
neoprávněnému přiznávání invalidních důchodů. Bulharsko má
jednu z nejrychleji stárnoucích populací v EU, což má negativní dopady na trh
práce, potenciál ekonomického růstu a financování důchodového
systému. Bulharsko proto musí pokračovat v reformě svého
důchodového systému. Bulharsko se rovněž potýká se závažnými problémy
v oblasti racionalizace a řízení odvětví nemocniční péče,
včetně netransparentního financování nemocnic a
nedostatečně rozvinuté ambulantní péče. Kromě toho vysoká
míra oficiálních i neoficiálních poplatků hrazených přímo pacienty v
podstatě některým skupinám populace znemožňuje přístup ke
zdravotní péči. Indikátory zdravotního stavu jsou v porovnání s ostatními
členskými státy špatné a vyplývá z nich, že v budoucnu by mohly být
vyžadovány strukturálně vyšší veřejné výdaje na zdravotnictví. (12)
Trh práce v posledních letech nedosahoval
příliš dobrých výsledků a to omezovalo přizpůsobivost
ekonomiky a oslabovalo její potenciál růstu. Nezaměstnanost se
v roce 2013 stabilizovala, avšak počet nezaměstnaných mladých
lidí a dlouhodobě nezaměstnaných nadále rostl. Bulharsko má jeden z
nejvyšších podílů mladých lidí, kteří nemají zaměstnání a
neúčastní se ani vzdělávání nebo odborné přípravy, což vede k
vysoké míře nevyužití a nedostatečného rozvoje lidského kapitálu. V
rozvoji kapacit úřadu práce bylo dosaženo jen velmi omezeného pokroku.
Rovněž je zapotřebí rozšířit působnost a účinnost
aktivních politik na trhu práce. Bulharsko postrádá účinná opatření
zaměřená na mladé lidi neregistrované u úřadu práce,
včetně Romů, jež by byla v souladu s cíli záruky pro mladé lidi.
Značná část nezaměstnaných nevyužívá standardních záchranných
sítí (dávky v nezaměstnanosti, sociální pomoc) a místo toho spoléhá na
solidaritu v rámci rodiny nebo na práci na černo. Občané Bulharska
čelí jednomu z nejvyšších rizik chudoby či sociálního vyloučení
v celé EU. Minimální limity pro odvody na sociální zabezpečení by mohly
nekvalifikovaným pracovníkům bránit v plném zapojení do formální
ekonomiky. Bylo provedeno několik analýz k posouzení možného dopadu, které
je třeba vyhodnotit a na jejich základě provést odpovídající kroky. V
Bulharsku neexistují jasná pravidla pro transparentní stanovení minimální mzdy.
Zákonem stanovená minimální mzda byla v roce 2013 významně zvýšena, což
může mít nepříznivý dopad na zaměstnanost, a situace by tudíž
měla být sledována. (13)
Bulharsko dosud nepřijalo zákon o školním
vzdělávání, který by poskytoval rámec pro provedení potřebných
komplexních reforem vzdělávacího systému, včetně modernizace
osnov a lepšího vzdělávání učitelů. Je třeba zvýšit kvalitu
odborného vzdělávání a přípravy v Bulharsku a lépe je začlenit
do systému všeobecného vzdělávání, což by usnadnilo flexibilní
přechod mezi různými typy škol, omezilo předčasné
ukončování školní docházky a zlepšilo přístup k celoživotnímu
učení. Oproti tomu vysokoškolské vzdělávání se trvale potýká s tím,
jak lépe vyhovět potřebám trhu práce. Ke slabým výsledkům
přispívá také nízká úroveň certifikace kvality. Projednává se nová
strategie v oblasti vysokoškolského vzdělávání, jež vyzývá k
restrukturalizaci řízení univerzit prostřednictvím přímého
zapojení zúčastněných stran, např. podniků a studentů,
konsolidaci univerzit a k přístupu orientovanému na výsledky vedoucímu k
lepšímu sladění dosaženého vzdělání s požadavky trhu práce.
Přetrvávajícím problémem je přístup ke vzdělání pro děti ze
znevýhodněného prostředí, především romského původu.
Dvouletá povinná předškolní docházka je klíčovým opatřením
vedoucím k pozitivním výsledkům, které by mělo být důsledně
uplatňováno, spolu s opatřeními k zabránění
předčasnému ukončování školní docházky. Je zapotřebí
rozšířit stávající iniciativy zaměřené na lepší vzdělávání
učitelů a omezení faktické segregace na školách. Pravidla, podle
nichž je poskytování příspěvků na dítě podmíněno jeho
školní docházkou, nejsou stále účinně uplatňována. (14)
Zvýšené úsilí o modernizaci veřejné správy
mělo jen omezený dopad z důvodu roztříštěnosti
přístupu a nedostatečného odhodlání k provedení důkladných
reforem. Bulharsko potřebuje koordinovanou strategii pro reformu
veřejné správy, která by vedla k větší profesionalitě a
nezávislosti veřejné správy a jejích regulačních orgánů a
zahrnovala by systém pro jmenování a profesní postup státních
zaměstnanců založený na zásluhách a účinné struktury pro
řešení korupce. Je zapotřebí trvalého úsilí ke zlepšení všeobecného
podnikatelského prostředí. Problém představují postupy pro získání
povolení a registraci podniků. Úpadková řízení trvají více než
tři roky a míra vymožení pohledávek je nízká. V roce 2013 byly
přijaty nové předpisy týkající se pozdních plateb, a je nutné, aby
byly uplatňovány. Rozvoj elektronické veřejné správy stagnoval a
koordinace vedoucí k zajištění interoperability systémů a
vytvoření jednotného kontaktního místa je nedostatečná, čímž je
podkopáváno úsilí o zvýšení transparentnosti a snížení administrativní
zátěže. V oblasti veřejných zakázek chybí jednoduchý kodifikovaný
právní rámec, což vede ke složitému právnímu a správnímu prostředí, které
u hospodářských subjektů vyvolává nejistotu. Závažným problémem ovlivňujícím
podnikatelské prostředí v Bulharsku zůstává rovněž nezávislost
soudnictví. Bulharsko přijalo určité kroky k řešení korupce,
avšak doposud bylo dosaženo jen omezeného celkového pokroku, který zůstává
nejistý a vyžaduje důslednější kontroly a odrazující sankce v
případě střetu zájmů. Rovněž je třeba zajistit
lepší koordinaci mezi protikorupčními institucemi a chránit je před
politickými vlivy. (15)
Hospodářská soutěž v odvětví
elektrické energie a plynu je i nadále omezená. V zájmu lepšilo fungování
trhu s energií je třeba zlepšit zejména nedostatečnou výměnu
elektřiny a plynu a řešit absenci transparentního velkoobchodního
trhu. Volný trh s elektrickou energií ovládá jediný dodavatel a jeho omezená
velikost způsobuje, že hospodářská soutěž nemůže plnit svou
funkci při zajištění nákladové efektivnosti. Nezávislost a
účinnost vnitrostátního regulačního orgánu zůstává i nadále
omezená. Vzhledem k závislosti na dovozu od omezeného počtu
dodavatelů a nedostatečnému rozvoji infrastruktury vzniká riziko výkyvů
v dodávkách. Byl navržen ucelený balík opatření ke zlepšení energetické
účinnosti, který by měl být v novém programovém období 2014–2020
financován z prostředků EU. (16)
V kontextu evropského semestru provedla Komise
komplexní analýzu hospodářské politiky Bulharska. Komise posuzovala
konvergenční program a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich
význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku
Bulharska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti
posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v EU tím, že členské
státy získají pro své budoucí rozhodování vstupy na úrovni Unie. Její
doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do
níže uvedených doporučení č. 1 až 6. (17)
Na základě tohoto posouzení přezkoumala
Rada konvergenční program Bulharska a její stanovisko[8] je promítnuto zejména
do níže uvedeného doporučení č. 1. (18)
Na základě výsledků hloubkového
přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program
reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6
nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených
doporučení č. 3, 4 a 5, DOPORUČUJE, aby Bulharsko v období
2014–2015 provedlo tato opatření: 1. Posílit
rozpočtová opatření pro rok 2014 s ohledem na odchýlení od
požadavků Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2015 posílit
rozpočtovou strategii, aby se zajistilo dosažení střednědobého
cíle a jeho plnění i v budoucnosti. Zajistit, aby nová fiskální rada byla
schopna plnit svou funkci. Provést komplexní daňovou strategii zaměřenou
na účinnější výběr daní, boj se stínovou ekonomikou a snížení
nákladů na dodržování daňových předpisů. 2. Přijmout dlouhodobou
strategii pro důchodový systém, zahájit plánované každoroční
navyšování zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu a zavést
v dlouhodobém horizontu mechanismus pro přizpůsobování věku
odchodu do důchodu průměrné délce života, a zároveň
postupně ukončit možnosti předčasného odchodu do
důchodu a sjednotit zákonem stanovený důchodový věk mužů a
žen. Zpřísnit kritéria a postupy pro přiznávání invalidních
důchodů, například prostřednictvím lepšího
zohledňování zbylé pracovní schopnosti žadatelů. Zajistit účinné
poskytování zdravotní péče mimo jiné díky lepší transparentnosti
financování nemocnic, zdokonalení sítě nemocničních zařízení a
rozvoji ambulantní péče.
3. Zlepšit efektivitu úřadu
práce prostřednictvím rozvoje systému sledování výkonnosti a lepšího
zaměření na nejzranitelnější občany, jako jsou např.
nekvalifikovaní a starší pracovníci, dlouhodobě nezaměstnaní a
Romové. Rozšířit dosah a účinnost aktivních politik na trhu práce
tak, aby odpovídaly profilům uchazečů o zaměstnání a
vztahovaly se i na neregistrované mladé lidi, kteří nemají zaměstnání
a neúčastní se ani vzdělávání nebo odborné přípravy, v souladu s
cíli záruky pro mladé lidi.
Zlepšit účinnost poskytování dávek v
nezaměstnanosti a sociální pomoci a jejich návaznost na aktivační
opatření. Provést komplexní přezkum minimálních limitů pro
odvody na sociální zabezpečení s cílem zajistit, aby systém
nevylučoval nekvalifikované pracovníky z trhu práce. V konzultaci se
sociálními partnery vypracovat transparentní pokyny týkající se úpravy zákonem
stanovené minimální mzdy s ohledem na dopady na zaměstnanost a
konkurenceschopnost. V zájmu zmírňování chudoby pokračovat ve
zlepšování dostupnosti a účelnosti sociálních služeb a transferů,
zejména pro děti a seniory. 4. Přijmout zákon o školním
vzdělávání a pokračovat v reformách odborného a vysokoškolského
vzdělávání s cílem zvýšit úroveň a relevanci dosažených dovedností na
všech stupních a současně podporovat partnerství mezi
vzdělávacími institucemi a podniky v zájmu lepšího přizpůsobení
dovedností potřebám trhu práce. Zvýšit kvalitu institucí odborného
vzdělávání a přípravy a zlepšit přístup k celoživotnímu
učení. Vyvinout větší úsilí ke zlepšení přístupu znevýhodněných
dětí, zejména romského původu, ke kvalitnímu inkluzivnímu
předškolnímu a školnímu vzdělávání a důsledně
uplatňovat pravidla, podle nichž je poskytování příspěvků
na dítě podmíněno jeho školní docházkou. 5. Pokračovat ve zlepšování
podnikatelského prostředí – zvláště pro malé a střední podniky –
omezením byrokracie, prosazováním elektronické státní správy, racionalizací
úpadkových řízení a prováděním právních předpisů týkajících
se pozdních plateb. Zdokonalit systém zadávání veřejných zakázek prostřednictvím
zvýšení správní kapacity, posílení předběžných kontrol
prováděných Úřadem pro veřejné zakázky a přijetí
konkrétních opatření k zavedení elektronického zadávání zakázek. Zvýšit
kvalitu a nezávislost soudnictví a intenzivněji potírat korupci. 6. Pokročit v reformě
energetického odvětví s cílem posílit hospodářskou soutěž,
účinnost a transparentnost trhu a účinné využívání energie, zejména
prostřednictvím odstranění překážek na trhu, snížení podílu
regulovaného trhu, většího úsilí o vytvoření transparentního
velkoobchodního trhu s elektřinou a plynem, zrušení kvót a posílení
nezávislosti a správní kapacity regulačního orgánu v odvětví
energetiky. Urychlit projekty propojení rozvodných soustav se sousedícími
členskými státy a kandidátskými zeměmi a zvýšit kapacitu pro zvládání
výpadků zásobování. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. [2] Úř. věst. L 306,
23.11.2011, s. 25. [3] COM(2014) 403 final. [4] P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129. [5] COM(2013) 800 final. [6] COM(2013) 790 final. [7] SWD(2014) 76 final. [8] Podle čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č.
1466/97.