52014DC0402

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Belgie na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Belgie na rok 2014

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy[2], a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise[3],

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[4],

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2) Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3) Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4) Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Belgie na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Belgie na období 2012–2016. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013[5] své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Belgie na rok 2014[6].

(5) Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu[7], která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování[8], ve které je Belgie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6) Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(7) Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu týkajícího se Belgie[9], který vypracovala podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy. Analýza Komise vede k závěru, že Belgie se i nadále potýká s makroekonomickou nerovnováhou, jež si vyžaduje sledování a politické kroky. Pozornost je třeba i nadále věnovat především vývoji v oblasti vnější konkurenceschopnosti zboží, neboť její další zhoršování by ohrozilo makroekonomickou stabilitu.

(8) Dne 30. dubna 2014 předložila Belgie svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj program stability na rok 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9) Cílem rozpočtové strategie popsané v programu stability na rok 2014 je dosáhnout do roku 2016 vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření a v následujícím roce pak dosáhnout střednědobého cíle. Program potvrzuje předešlý střednědobý rozpočtový cíl ve výši 0,75 % HDP, což odráží cíle Paktu o stabilitě a růstu, jeho dosažení je však odloženo na rok 2017, tedy o jeden rok oproti roku stanovenému pro jeho dosažení v loňském programu. Plánovaný roční pokrok při plnění střednědobého cíle odpovídá korekci, kterou požaduje Pakt o stabilitě a růstu. Výdajové kritérium je podle programu v průběhu programového období v zásadě splněno. Zadlužení na úrovni 101,5 % HDP v roce 2013 překračuje referenční hodnotu vyplývající ze Smlouvy, která činí 60 % HDP, a podle programu by mělo do roku 2017 postupně klesat až na zhruba 93 % HDP. Celkově jsou cíle programu v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu a jenž vypracovala nezávislá instituce (belgický federální úřad pro plánování), je realistický. Prognózy růstu se blíží prognózám Komise z jara 2014. Na podporu fiskálního vývoje dosud nebyla přijata žádná opatření. Jarní prognóza Komise nenaznačuje v roce 2014 žádné strukturální zlepšení a pro rok 2015 počítá se strukturálním zhoršením, za obvyklého předpokladu, že nedojde ke změně politiky. Dosažení stanovených cílů je tak ohroženo a v období 2014–2015 by mohlo dojít ke značnému odchýlení od korekce za účelem dosažení střednědobého cíle.  Podle jarní prognózy Komise navíc Belgie v roce 2014 ani v roce 2015 nesplní pravidlo týkající se dluhu. Rada se na základě posouzení programu a jarní prognózy Komise podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 domnívá, že Belgie sice v roce 2013 udržitelným způsobem snížila svůj schodek veřejných financí pod hranici 3 % HDP, avšak existuje riziko, že počínaje rokem 2014 se značně odchýlí od požadavků preventivní složky.

(10) Pokud jde o zavedení většího počtu strukturálních koordinačních mechanismů, učinila Belgie značný pokrok. Dohoda o spolupráci v oblasti koordinace fiskální politiky uzavřená koncem roku 2013 zavádí pravidlo strukturálního rozpočtového salda (definované v souladu se střednědobým cílem) na úrovni vládních institucí dle požadavků rozpočtového paktu. Kromě toho formalizuje zavedené koordinační postupy, a to tím že i) oficiálně uznává roli mezivládního poradního výboru v tomto procesu a ii) explicitněji vymezuje poradní funkci belgické nejvyšší finanční rady. Dohoda dále počítá s posílením role nejvyšší rady coby dohlížitele v návaznosti na zavedení explicitního korekčního mechanismu pro případ závažného odchýlení od sjednaných cílů. K tomu, aby byly cíle pro období po roce 2014 závazné, možná budou třeba další opatření.

(11) Ačkoli se Belgii nedávno podařilo růst veřejného dluhu zastavit, zadlužení na úrovni 101,5 % HDP představuje velkou zátěž a země má vysoké finanční závazky a budoucí závazky plynoucí z důchodového systému. Mají-li být tyto závazky pokryty a zároveň zůstat zachována vysoká životní úroveň, musí se do budoucna zastavit růst rozpočtových nákladů, zvýšit ekonomická aktivita a míra zaměstnanosti a zlepšit mezinárodní konkurenceschopnost. Ve všech těchto oblastech čelí Belgie stále velkým výzvám. Ačkoliv podnikla kroky správným směrem, které v příštích letech přinesou své výsledky, bude třeba, aby postupovala ambiciózněji, tím spíše, že reformy se začínají projevovat i u jejích obchodních partnerů.

(12) Celková úroveň zdanění je v Belgii jedna z nejvyšších v EU, přičemž daňové zatížení těžce doléhá zejména na oblast práce, kde patří k nejvyšším v EU.  Několik konkrétních prvků daňového systému jako například zdanění služebních vozidel má negativní vliv na životní prostředí. Bylo přijato několik cílených opatření, která mají snížit náklady práce určitých skupin a snížit rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou u nejnižších platových tříd, avšak k žádnému velkému posunu daňové zátěže směrem k daňovým základnám, které tolik nenarušují růst, nedošlo. Objevily se první úvahy o komplexní daňové reformě, která má pomoci dosáhnout udržitelnosti veřejných financí, podpořit konkurenceschopnost a růst zaměstnanosti a zároveň přispět k ochraně životního prostředí. Součástí takové reformy by mělo být přesunutí daňové zátěže z oblasti práce, zjednodušení daňového systému, zvýšení efektivity DPH, rozšíření daňové základny, snížení daňových výdajů, odstranění mezer v legislativě a postupné zrušení dotací, které přispívají k poškozování životního prostředí.

(13) Belgie čelí vážným dopadům stárnutí obyvatelstva, přičemž se předpokládá, že náklady související se stárnutím obyvatelstva, zejména výdaje na důchody a dlouhodobou péči, v letech 2010 až 2060 vzrostou o více než 8 % HDP. Nedávno zahájená reforma sociálního zabezpečení starších osob má mít pozitivní dopad na jejich zaměstnanost. Vzhledem k rozsahu tohoto problému bude ovšem třeba vyvinout další úsilí, má-li se dosáhnout udržitelných veřejných financí. V rámci tohoto úsilí přitom bude nutné zajistit, aby systémy důchodového zabezpečení zůstaly přiměřené. Je třeba navázat zákonem stanovený věk odchodu do důchodu na vývoj střední délky života, snížit rozdíl mezi skutečným a zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu a zlepšit nákladovou efektivitu veřejných výdajů na dlouhodobou péči.

(14) Belgie čelí výrazně nedostačujícímu využití pracovní síly. Ekonomická aktivita a míra zaměstnanosti se pohybuje pod průměrem EU a stagnuje, zatímco poměr dlouhodobé nezaměstnanosti k celkové míře nezaměstnanosti je stále vysoký. Vysoké daňové zatížení práce ve spojení se systémem dávek vytváří ve většině případů a u většiny kategorií pracujících past nezaměstnanosti a nečinnosti. Ačkoliv byla přijata opatření ke snížení výskytu pasti nezaměstnanosti u lidí pobírajících velmi nízkou mzdu, u většiny ostatních kategorií se tato past zvětšila a past nečinnosti zůstává všudypřítomná. Jelikož náklady práce jsou trvale vysoké, má personální politika tendenci minimalizovat rizika a znevýhodňovat nezaměstnané, jako jsou mladí lidé, osoby s nízkou kvalifikací a osoby přistěhovaleckého původu, kteří, spolu se staršími pracovníky, vykazují míru aktivity na trhu práce hluboko pod průměrem EU. Silná ochrana zaměstnaných osob implikuje při změně práce ztrátu určitých nároků (např. odstupného, možnosti předčasného odchodu do důchodu, výhody na základě služebního věku) a odrazuje od profesní mobility mezi různými odvětvími a typy práce. Vlivem této nehybnosti je v Belgii aktivní politika týkající se trhu práce relativně neúčinná a vede k situaci, kdy vedle vysoké míry nezaměstnanosti v některých oblastech a odvětvích existují zároveň pracovní trhy s převahou nabídky práce nad poptávkou a s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, který brzdí růst. V posledních letech výrazně vzrostla nezaměstnanost mladých a mezi jednotlivými regiony a skupinami existují značné rozdíly. Řešení nerovnováhy mezi nabízenými a požadovanými dovednosti, která představuje strukturální problém, bude nutné spojit s hledáním řešení akutního problému, kterým je předčasné ukončování školní docházky a opouštění vzdělávacího systému mladými lidmi před dosažením kvalifikace. Pokud se zlepší spolupráce mezi federálními a regionálními úřady, nabízí šestá státní reforma příležitost zaměstnaneckou politiku zefektivnit a lépe zacílit.

(15) Konkurenceschopnost Belgie se i nadále zhoršuje, a to nejen z nákladového hlediska. Zejména mezinárodní konkurenceschopnost výrobního sektoru slábne, což se odráží v klesajících maržích výrobců a zániku pracovních míst. V otázce udržení kupní síly se Belgie tradičně spoléhala na indexaci mezd, avšak k nápravě nepřiměřeně vysokého celkového růstu mezd došlo pozdě a v nedostatečném rozsahu. Federální zákon o mzdách navíc ne vždy umožňuje odpovídajícím způsobem zohlednit vývoj produktivity v jednotlivých odvětvích a podmínky místního trhu práce. V důsledku toho rostly mzdy rychleji než produktivita, což vedlo ke ztrátě pracovních míst a konkurenceschopnosti. Belgie by po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí měla reformovat svůj systém tvorby mezd tak, aby se zvětšil mzdový rozptyl mezi odvětvími a mzdy lépe odpovídaly vývoji produktivity. Ceny v maloobchodu jsou i nadále vyšší než v okolních zemích a omezení týkající se svobodných povolání brání rozvoji inovačních obchodních modelů a investicím. Sazby za distribuci elektřiny jsou stále jedny z nejvyšších v Evropě a jejich plánovaná regionalizace přispívá k nejistotě ohledně budoucího vývoje distribučních cen pro koncové spotřebitele, neboť stávající zmrazená sazba nepokrývá rostoucí náklady distributorů. Má-li si země udržet vysoké mzdy a zároveň vytvářet nová pracovní místa, musí vyrábět a prodávat na světových trzích sofistikovanější zboží s vyšší přidanou hodnotou než dnes. Belgii chybí rychle rostoucí podniky v inovativních odvětvích. Podpora inovací je vnímána jako složitá a velmi roztříštěná. Růst činností s přidanou hodnotou, které začnou mít úspěch, je často zbrzděn nedostatkem kvalifikovaných lidských zdrojů.

(16) Očekává se, že Belgii se nepodaří snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů v odvětvích, na které se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, o plánovaných 15 %. Ačkoliv určité iniciativy probíhají, zdá se, že postrádají jednotný směr, a souhrnný dopad opatření s cílem snížit objem emisí, zejména z dopravy a budov, zůstává nejasný. Snahy v tomto směru by mohlo ještě více narušit snížení DPH u elektřiny. Dosavadní jednání o spolupráci a rozdělení zátěže mezi federací a regiony nepřinesla jasné rozdělení činností. Velkou zátěž pro belgickou ekonomiku ve srovnání s většinou ostatních zemí znamená přetížení silniční sítě. Závažnost problému vyžaduje komplexní reakci na politické úrovni, která zohlední potenciál časově rozlišeného zpoplatnění vjezdu do dopravně přetížených zón, přezkoumá daňové zvýhodnění používání služebních vozidel k soukromým účelům a karet pro odběr pohonných hmot a zefektivní veřejnou dopravu.

(17) V kontextu evropského semestru Komise provedla komplexní analýzu hospodářské politiky Belgie. Posoudila program stability i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Belgie, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Evropské unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v EU tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(18) Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability Belgie a její stanovisko[10] je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(19) Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 2, 4 a 5.

(20) V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro. Belgie by měla zaručit rovněž plné a včasné provedení těchto doporučení,

DOPORUČUJE, aby Belgie v období 2014–2015 provedla tato opatření:

1.           V návaznosti na odstranění nadměrného schodku posílit rozpočtová opatření pro rok 2014 s ohledem na odchylku ve výši 0,5 % HDP, která vzniká podle jarní prognózy Komise a poukazuje na riziko významného odchýlení od požadavků Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2015 výrazně posílit rozpočtovou strategii, aby dosáhla požadované korekce za účelem dosažení střednědobého cíle o 0,6 % HDP, což by zajistilo také splnění pravidla týkajícího se dluhu. Následně až do okamžiku, kdy bude stanoveného střednědobého cíle dosaženo, usilovat o plánovanou roční strukturální korekci k dosažení střednědobého cíle, v souladu s požadavkem, podle něhož má být tato roční strukturální korekce ve výši nejméně 0,5 % HDP, případně vyšší než požadovaných 0,5 % HDP, budou-li ekonomické podmínky dobré nebo bude-li to třeba ke splnění pravidla týkajícího se dluhu, tak aby mohla vysoká míra veřejného zadlužení začít trvale klesat. Zajistit, aby se na dodržování fiskálních pravidel včetně pravidla strukturálního rozpočtového salda podílely vyváženou měrou všechny úrovně státní správy, a to pomocí závazného nástroje s explicitně rozepsanými střednědobými cíli.

2.           Zlepšit vyváženost a spravedlnost daňového systému jako celku a připravit komplexní daňovou reformu, která umožní přesunout daňovou zátěž z oblasti práce na základny, které více přispívají k růstu, zjednodušit daňový systém, odstranit mezery v legislativě, zvýšit efektivitu DPH, rozšířit daňové základny, snížit daňové výdaje a postupně zrušit dotace, které přispívají k poškozování životního prostředí.

3.           Zastavit růst budoucích veřejných výdajů spojených se stárnutím obyvatel, zejména výdajů na důchody a dlouhodobou péči, a to intenzivnější snahou o snížení rozdílu mezi skutečným a zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu, přistoupením k omezení možností předčasného odchodu do důchodu, podporou aktivního stárnutí, navázáním zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu a požadavků na délku pracovní kariéry na změny střední délky života a zlepšením nákladové efektivity veřejných výdajů na dlouhodobou péči.

4.           Zvýšit míru aktivního zapojení do trhu práce, především snížením demotivačních finančních faktorů, které odrazují od práce, zlepšením přístupu na pracovní trh pro znevýhodněné osoby, jako jsou mladí lidé a osoby přistěhovaleckého původu, zlepšením profesní mobility a řešením nedostatku kvalifikované pracovní síly a nerovnováhy mezi nabízenými a požadovanými dovednosti, jakož i předčasného ukončování školní docházky. V celé zemi posílit spolupráci orgánů veřejné správy, pracovních úřadů a vzdělávacích institucí tak, aby poskytovaly včasnou a cílenou podporu mladým lidem.

5.           Obnovit konkurenceschopnost, a sice po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí pokračovat v reformě systému stanovování mezd včetně indexace tak, aby vývoj mezd odrážel vývoj produktivity v jednotlivých odvětvích a/nebo podnicích a ekonomickou situaci a aby bylo možné v případě potřeby provést efektivní automatickou korekci; posílit hospodářskou soutěž v maloobchodních odvětvích, odstranit nadměrná omezení ve službách, včetně svobodných povolání, a řešit hrozící další zvyšování nákladů na distribuci energií; podporovat inovace pomocí zjednodušeného systému pobídek a zredukováním administrativních bariér; provádět koordinovanou politiku vzdělávání a odborné přípravy s cílem odstranit všeobecnou nerovnováhu mezi nabízenými a požadovanými dovednosti a regionální rozdíly v předčasném ukončování školní docházky.

6.           Zajistit splnění cílů, pokud jde o snížení objemu emisí skleníkových plynů do roku 2020 z činností, na které se nevztahuje evropský systém pro obchodování s emisemi, zejména z dopravy a budov. Zajistit, aby byl podíl dopravy v souladu s plánem zmírnit přetížení silniční sítě. Sjednat jasné rozdělení činností a zátěže mezi federální a regionální úřady.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

[3]               COM(2014) 402 final.

[4]               P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129.

[5]               Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.

[6]               C(2013) 8000 final.

[7]               COM(2013) 800 final.

[8]               COM(2013) 790 final.

[9]               SWD(2014) 75 final.

[10]             Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.