15.1.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 12/64

Zpravodaj:

pan Baráth

1.1

Zpráva, která byla vypracována na základě postoje Rady ve složení pro obecné záležitosti ve věci posílení správy a řízení makroregionálních strategií, přichází v pravý čas a obsahuje několik důležitých pokynů pro lepší koncipování těchto strategií a řízení jejich provádění.

1.2

EHSV má za to, že by se makroregionální politika měla stát plnohodnotnou politikou EU.

1.3

Vzhledem k charakteru cílů je politováníhodné, že se pojem „správy a řízení“ ve vztahu k makroregionálním strategiím ve zprávě omezuje na politickou, institucionální a administrativní/organizační spolupráci.

1.4

„Partnerům“ uděluje zpráva Komise jen velmi podružnou úlohu. Nezmiňuje se o hospodářských a sociálních subjektech a subjekty občanské společnosti jsou uváděny pouze coby příjemci informací.

1.5

EHSV je toho názoru, že by měl být vypracován nový model správy a řízení za účasti hospodářských a sociálních partnerů.

1.6

Je třeba poznamenat, že přes spolupráci na evropské úrovni s EHSV, který byl požádán o vypracování stanoviska, neexistuje na prostřední makroregionální či regionální úrovni partnerství ani při koncipování strategií, ani při přijímání rozhodnutí.

1.7

Jedná se o mimořádně závažný problém z hlediska provádění, které by mělo přinášet prospěch zejména hospodářským subjektům a subjektům občanské společnosti. Účinné a efektivní provádění do značné míry závisí na předchozím zapojení partnerů, kteří by měli být náležitě informováni a měli by vyjádřit svůj souhlas a jejichž zkušenosti by měly být využity při koncipování strategie. Je oprávněné očekávat „evropskou přidanou hodnotu“ – z tohoto hlediska se navrhovaný nový model jeví slibně.

1.8

EHSV poukazuje na to, že makroregionální experimenty v rámci strategie pro oblast Atlantského oceánu a strategie pro oblast Středomoří jasně dokládají možnosti, jaké skýtá spolupráce s partnery.

1.9

EHSV se domnívá, že „skupina na vysoké úrovni“ sestávající ze zástupců 28 členských států EU je vynikající příležitostí ke kompenzaci příliš soustředěné a byrokratické správy v EU a k jejímu doplnění orgánem pro tvorbu politiky v souladu s často opomíjenou zásadou subsidiarity a za důsledného uplatňování zásady partnerství.

1.10

Přineslo by to podstatnou změnu, jestliže by se z rozvojové politiky na makroregionální úrovni stala nedílná součást celoevropských politik. Aby se tak stalo, je nutné zhodnotit na evropské úrovni stávající makroregionální vazby, které fungují úspěšně z územního a odvětvového hlediska.

1.11

EHSV doporučuje posoudit makroregionální výzvy a příležitosti, jejichž podpora a využití by mohly pomoci podpořit rozvojové iniciativy po vzoru nástroje pro propojení Evropy, což by posílilo evropskou integraci.

1.12

EHSV souhlasí s tím, že je důležité soustředit zdroje a zajistit účinnost a efektivitu. Poukazuje však na to, že se analýza nezabývá otázkami týkajícími se toho, jak lze provádění strategií a akčních plánů měřit, a nezmiňuje se ani o kvantitativních a kvalitativních ukazatelích, které jsou nezbytné pro výpočet návratnosti investic a tím i prokázání přidané hodnoty. Jedním z úkolů „technických míst“ by mohlo být vytvoření jednotného systému monitorování a příprava hodnocení ex ante a ex post.

1.13

EHSV se domnívá, že orgány se smíšeným složením na různých úrovních by spolu se zvláštními fóry mohly výrazně pomoci posílit evropskou identitu občanské společnosti a hospodářských, sociálních a politických subjektů. To by mohlo podstatně přispět k dalšímu rozvoji evropského modelu, který je cíleně zčásti založen na přístupu zdola nahoru.

1.14

Je nutné přesněji definovat pojem „správy a řízení“ z právního a institucionálního hlediska, pokud jde o koncipování a provádění makroregionálních strategií.

1.15

EHSV se domnívá, že pravidlo „tří ne“ již zastaralo – ve střednědobém finančním výhledu na období 2014–2020 se počítá s prostředky, buduje se institucionální a správní systém, který má pomáhat s řízením a realizací, a společný strategický rámec obsahuje nutnou právní úpravu.

1.16

Je důležité umožnit různé organizační možnosti. Současně jsou pro dosažení lepší koordinace a zajištění kritického množství pro konkrétní iniciativy nezbytné dodatečné zdroje, které budou působit jako katalyzátor a umožní synergie mezi záměry a zdroji celostátních, regionálních a místních subjektů.

2.1

Komise ve své analýze uvádí, že obě makroregionální strategie, jež byly doposud přijaty a které již přinášejí výsledky, tj. strategie pro region Baltského moře a strategie pro Podunají, splňují očekávání ohledně přidané hodnoty v praxi. Byla učiněna důležitá společná rozhodnutí a byly využity dříve nevyužívané zdroje, například v oblasti ochrany životního prostředí, přepravy, ochrany před povodněmi a zachování kvality vod.

2.2

Obě nedávno zahájené iniciativy makroregionální spolupráce mohou čerpat z předchozích zkušeností. V jadransko-jónském i v alpském regionu byla zjištěna značná nerovnováha, pokud jde o městské struktury a hospodářský a sociální rozvoj. Analýza se zabývá také tím, jak by se daly využít zkušenosti z regionů na pobřeží Atlantského oceánu.

2.3

EHSV se domnívá, že při koncipování a provádění makroregionálních strategií má zásadní význam řádná správa uzpůsobená konkrétním úkolům.

2.4

Komise ve své analýze zdůrazňuje tři oblasti související se správou a řízením, které jsou klíčem k úspěchu:

2.5

Z analýzy Komise vyplývá, že „správa a řízení“ je činnost spočívající v obecném určování, jakým způsobem se dosahuje výsledků. V této souvislosti však existuje velký rozdíl mezi politickým vedením a orgány, jež strategii provádějí, což znamená, že se pojem „zainteresovanost“ týká různých typů subjektů.

2.6

EHSV se domnívá, že koncipování a provádění makroregionálních strategií vyžaduje zvláštní systém správy a řízení založený na spolupráci a koordinaci. Odpovědnost za jednotlivé programy, projekty a opatření v rámci tohoto systému může a měla by být spojena s jednotlivými konkrétními činnostmi a s těmi, kdo je vykonávají. Takový systém je nezbytným předpokladem pro účinnost a efektivitu jednotlivých činností a základem pro jejich měřitelnost.

2.6.1

Analýza potvrzuje, že makroregionální strategie poskytují specifický rámec pro spolupráci mezi Evropskou unií, členskými státy, jejich regiony a některými třetími zeměmi v dané zeměpisné oblasti. Akční plány jsou nástrojem k provádění strategií a umožňují zapojení na hospodářské a sociální úrovni.

2.7

Nejvyšší úroveň správy a řízení představuje skupina na vysoké úrovni, v níž se scházejí koordinátoři prioritních oblastí, vedoucí horizontálních opatření, koordinátoři stěžejních projektů a řídící skupiny. Tuto institucionální strukturu (síť) doplňují národní kontaktní místa, která posilují koordinaci na národní úrovni.

3.1

EHSV se domnívá, že analýza Komise podává přesný přehled hlavních oblastí, v nichž je třeba posílit správu a řízení. Účinné provádění makroregionálních strategií vyžaduje:

3.1.1

EHSV je toho názoru, že by se mělo usilovat o dosažení intenzivnějšího provádění partnerství na evropské úrovni a mezi evropskými institucemi.

3.1.2

Organizace působící na nadnárodní úrovni v daném regionu by měly být zapojeny do koncipování správy a řízení a měly by se na tomto procesu podílet.

3.2

Bylo by užitečné zajistit různorodé a snadněji dostupné zdroje a současně vypracovat nástroje pro jednotlivá odvětví, včetně nástrojů zaměřených na soukromý sektor.

3.3

Nezbytnými předpoklady pro provádění makroregionálních strategií jsou předvídatelnost, bezpečné prostředí pro hlavní zainteresované strany, neustálé budování kapacit, účinnější poskytování informací občanské společnosti a její zapojení do provádění akčních plánů, intenzivnější využívání elektronické správy a nástrojů IKT a obecně silnější územní a regionální identita a lepší přizpůsobení strategiím.

4.1

Spolupráce mezi politickým a strategickým vedením a zodpovědnými osobami – spolupracujícími partnery

4.1.1

Komise ve své analýze předkládá návrhy na vylepšení, ale současně potvrzuje stávající strukturu správy. Uvádí, že častější pravidelné setkávání na různých úrovních – od fáze koncipování strategie přes akční plány až po provádění – poskytne hlavním zainteresovaným stranám lepší přehled a umožní politické úrovni, aby se neomezovala jen na vydávání prohlášení a lépe pochopila dané procesy a důkladněji posoudila hodnotu vykonané činnosti.

4.1.2

Jedním z nejdůležitějších praktických doporučení pro Komisi je, aby posílila úlohu makroregionálních strategií v rámci politik EU, aniž by překročila rámec své působnosti při poskytování pomoci a poradenství.

4.1.3

Značný přínos by mohlo mít pořádání tematických setkání, na nichž by se probíraly problémy, které se vyskytnou při koncipování strategie a při jejím provádění. Tyto problémy mají dopad na evropské úrovni, ovlivňují evropské politiky a jsou těmito politikami ovlivňovány a vyžadují koordinaci na vysoké úrovni.

4.1.4

EHSV se rovněž domnívá, že by se měla posílit úloha národních kontaktních míst, jelikož představují spojovací článek mezi politickou oblastí a procesem provádění. Především je podle něj třeba jmenovat zvláštního zástupce, který bude monitorovat provádění jednotlivých strategií, bude je vyhodnocovat a bude podávat zprávy na konzultačních schůzkách zodpovědných činitelů či ministrů.

4.1.5

Komise ve své zprávě zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby se hlavní subjekty, spolupracující partneři a zainteresované strany v jednotlivých zemích a regionech v tomto procesu angažovali, aby společně vyvíjeli postupy, vytyčovali hospodářské cíle a určovali harmonogram provádění, pořádali pravidelné debaty, zvyšovali povědomí a obecně zajišťovali účinné zapojení.

4.1.6

Za hlavní zainteresované strany EHSV považuje rozhodující činitele na celostátní, regionální a místní úrovni a občanskou společnost, včetně organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců a zástupců vědecké a výzkumné obce a obecně nevládních organizací.

4.1.6.1

Podpora účasti těchto subjektů je prioritou, ačkoliv již existuje řada osvědčených postupů, pokud jde o zapojení politických činitelů a občanské společnosti.

4.1.7

Co se týče budoucího vývoje, přikládá analýza Komise (1) značný význam zintenzivnění činnosti úspěšných fór při užším zapojení parlamentů a parlamentních výborů. Zdůrazňuje rovněž, že představitelé občanské společnosti musí přispět prostřednictvím svých makroregionů, musí více informovat o svých postojích a musí být zapojeni do účinnějšího vymezování tematických cílů a úkolů.

4.1.8

Při koncipování a provádění strategií by mohla výrazně napomoci těsnější spolupráce mezi teorií (akademické prostředí) a praxí (podnikatelská sféra, malé a střední podniky) a intenzivnější kontakty mezi studenty z různých vysokých škol.

4.1.9

V neposlední řadě je velice důležité, aby byly do těchto procesů zapojeny delegace a zastoupení Komise, zejména pokud jde o využívání informačních systémů.

4.2.1

V současnosti probíhá ustavení „skupiny na vysoké úrovni“, již budou tvořit zástupci 28 členských států EU, a plánuje se její první výroční schůze. Je to nezbytné, aby se posílila koordinace na evropské úrovni s cílem lépe synchronizovat každodenní procesy a politické úrovně. K úkolům této skupiny patří udržování kontaktů s ostatními hlavními zainteresovanými stranami. EHSV je toho názoru, že činnost této skupiny dokládá potřebu vypracovat celoevropskou makroregionální strategii.

4.2.2

Podobně jako u stávajících úkolů národních kontaktních míst má skupina na vysoké úrovni zajišťovat, aby finanční prostředky využívané k podpoře provádění evropských strategií byly v souladu s makroregionálními strategiemi. Institucionální struktury jsou doplněny „národními koordinačními platformami“, které umožňují vedení poradního dialogu mezi různými organizacemi a subjekty na ministerské, regionální a místní úrovni a z řad občanské společnosti a vědecké obce.

4.2.3

Komise ve své analýze zdůrazňuje klíčovou roli národních kontaktních míst z hlediska koordinace. Vedle základních úkolů, jako je přizpůsobování a koordinace procesů, monitorování, zajišťování a kontrola výměny informací mezi různými rozhodovacími orgány a informování politických subjektů, mají národní kontaktní místa také podávat výroční zprávy institucím, například parlamentům, jichž se makroregionální strategie týkají, a podílet se na identifikaci a – pokud je to možné – na koordinaci vnitrostátních a regionálních zdrojů.

4.3.1

EHSV souhlasí s doporučením, aby byla zainteresovaným stranám při provádění poskytována značná politická a administrativní podpora a aby byly navýšeny finanční a lidské zdroje.

4.3.2

Pokud jde o provádění makroregionálních strategií, je zapotřebí nezávislých a na národní úrovni uznávaných osob, jež budou náležitě integrované do místního kontextu a budou mít požadované odborné znalosti a které budou zajišťovat koordinaci, případně za pomoci příslušných řídících skupin pro danou úroveň.

4.3.3

EHSV sdílí názor, že možnost využívat evropské prostředky k přímé podpoře makroregionálních strategií, již přinášejí nová pravidla, představuje podstatnou změnu.

4.3.4

Komise ve své analýze poukazuje na to, že jednotliví ministři nesou hlavní zodpovědnost za větší přehlednost mezi subjekty zapojenými do provádění tím, že jim poskytnou potřebné zdroje. Dokud pro to nebudou splněny příslušné podmínky, nelze očekávat přidanou hodnotu.

4.3.5

Koordinátoři fungují jako spojovací článek mezi politickou úrovní na jedné straně a konkrétními projekty a jejich prováděním na straně druhé. Spolu s řídícími skupinami tvoří skutečné výkonné orgány.

4.3.6

Komise ve své analýze poukazuje na to, že na evropské úrovni jsou již k dispozici rozsáhlé organizační a finanční zdroje. Díky nim se dá, ba dokonce by se mělo zamezit duplicitním a nadbytečným činnostem při správě a řízení, koordinaci a provádění strategií, což přinese značné úspory. Je třeba dále rozvíjet stávající znalosti a postupy.

4.3.7

Co se týče provádění, měla by se prohloubit spolupráce, měla by častěji probíhat setkání a měla by se zintenzivnit koordinace mezi jednotlivými tematickými oblastmi, a to i prostřednictvím těsnějších vazeb v rámci samotné Komise.

4.3.8

Spolupráce mezi jednotlivými zeměmi a regiony se v každém makroregionu liší. Musíme se vyhnout vytváření příliš konvenčních institucionálních struktur. K příkladům hodným následování patří například Atlantické fórum, jež bylo zřízeno za účelem rozvoje regionů na pobřeží Atlantského oceánu, a další novátorské iniciativy.

4.3.9

Komise ve své analýze upozorňuje na možnost, jež by se dala realizovat cestou spolupráce mezi různými zeměmi a mohla by mít významný přínos. EHSV souhlasí s tím, že „technická místa“ by mohla podpořit výměnu informací, organizační činnost, podávání zpráv, šíření osvědčených postupů, zřizování jednotlivých výborů a pracovních skupin a pořádání a dokumentování schůzí.