This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013PC0535
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on the European Union Agency for Criminal Justice Cooperation (Eurojust)
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust)
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust)
/* COM/2013/0535 final - 2013/0256 (COD) */
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) /* COM/2013/0535 final - 2013/0256 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Eurojust byl
zřízen rozhodnutím Rady 2002/187/SVV[1]
za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti v Evropské
unii. Od té doby Eurojust usnadňoval koordinaci a spolupráci mezi
vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním
při řešení případů dotýkajících se různých
členských států. Pomohl vybudovat vzájemnou důvěru a
vytvořit vazby mezi rozsáhlým spektrem právních systémů a tradic.
Rychlým řešením právních problémů a identifikací příslušných
orgánů v jiných zemích usnadnil Eurojust výkon žádostí o spolupráci a
nástrojů vzájemného uznávání. Během těchto let se organizace
postupně stala klíčovým hráčem v oblasti justiční spolupráce
v trestních věcech. Boj proti organizovanému zločinu a
potlačování zločinných spolčení zůstávají každodenní
realitou. Bohužel v posledním desetiletí došlo k prudkému nárůstu
přeshraniční trestné činnosti. Mezi příklady patří
obchod s drogami, obchodování s lidmi, terorismus a počítačová trestná
činnost, včetně dětské pornografie. Společným rysem
všech těchto oblastí trestné činnosti je její páchání v mezinárodním
měřítku vysoce mobilními a flexibilními skupinami, které působí
ve více jurisdikcích a oblastech trestné činnosti. Účinný boj proti
nim tedy vyžaduje koordinovanou celoevropskou reakci. Rozšířený přeshraniční
rozměr trestné činnosti a její diverzifikace na několik oblastí
ztěžují jednotlivým členským státům odhalování a potírání
přeshraničních trestných činů, zejména pokud jde o
organizovanou trestnou činnost. V této souvislosti je zásadní úloha
Eurojustu při zlepšování justiční spolupráce a koordinace mezi
příslušnými justičními orgány členských států a při pomoci
ve vyšetřováních dotýkajících se třetích zemí. Lisabonskou smlouvou byly zavedeny nové
možnosti pro zvyšování účinnosti Eurojustu v boji proti těmto
formám trestné činnosti. Článek 85 Smlouvy o fungování Evropské unie
výslovně uvádí poslání Eurojustu, jímž je podporovat a posilovat
koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými
vyšetřováním a stíháním závažné trestné činnosti, která se dotýká
dvou nebo více členských států nebo která vyžaduje stíhání na
společném základě. Je proto důležité zajistit co nejlepší
využití Eurojustu a odstranění překážek pro jeho účinné
fungování.[2] Pro posílení Eurojustu byla v roce 2008
provedena rozsáhlá reforma rozhodnutí o Eurojustu.[3] Konečný termín pro
provedení byl stanoven na 4. června 2011. Správné provádění
rozhodnutí v aktuálním znění je důležité, ale nemělo by bránit
pokroku při řešení nových problémů a zlepšování fungování
Eurojustu; současně by ale mělo zachovávat aspekty, které
posílily jeho operativní účinnost. Článek 85 Smlouvy o fungování Evropské
unie rovněž stanoví, že strukturu Eurojustu, jeho fungování, oblast
činnosti a úkoly vymezí nařízení přijatá v souladu s řádným
legislativním postupem. Vedle toho vyžaduje, aby tato nařízení stanovila
způsoby zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do
hodnocení činnosti Eurojustu. Na základě sdělení Komise nazvaném
„Evropské agentury: cesta vpřed“[4]
se navíc Evropský parlament, Rada a Komise dohodly, že zahájí
interinstitucionální dialog s cílem posílit soudržnost, účinnost a práci
decentralizovaných agentur, což v březnu 2009 vedlo k vytvoření
interinstitucionální pracovní skupiny. Ta se zabývala mnoha klíčovými
otázkami, včetně úlohy a postavení agentur v institucionálním
prostředí EU, jejich zřizování, struktury a fungování, financování a
otázek rozpočtu, dohledu a řízení. Tato práce vedla k sestavení společného
přístupu k decentralizovaným agenturám EU, schváleného v červenci 2012
Evropským parlamentem, Radou i Komisí. Na základě analýzy každého
konkrétního případu musí být přístup zohledněn ve všech jejich
budoucích rozhodnutích týkajících se decentralizovaných agentur EU. Tento návrh nařízení bere v úvahu všechny
tyto prvky a vytváří modernizovaný jednotný právní rámec pro novou agenturu
pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), která je
právním nástupcem Eurojustu zřízeného rozhodnutím Rady 2002/187/SVV. Nařízení zachovává prvky, které prokázaly
svou účinnost při řízení a práci Eurojustu, ale modernizuje jeho
právní rámec a zefektivňuje jeho fungování a strukturu v souladu
s Lisabonskou smlouvou a požadavky společného přístupu, pokud to
jeho povaha umožňuje. Jelikož je návrh tohoto nařízení přijímán
souběžně s návrhem nařízení o zřízení Úřadu evropského
veřejného žalobce, obsahuje ustanovení, jejichž účelem je zajistit
vytvoření tohoto úřadu z Eurojustu podle požadavku článku 86
Smlouvy o fungování Evropské unie a jeho podporu ze strany Eurojustu. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI Při přípravě tohoto
nařízení Komise několikrát konzultovala specializované
zúčastněné strany. Cílem návrhu je především využít
příležitosti, kterou nabízí Lisabonská smlouva, a modernizovat Eurojust
tak, aby byla zlepšena jeho řídicí struktura; tím dojde ke snížení
současné administrativní zátěže kolegia, které se tak bude moci
soustředit na své hlavní poslání. Dne 18. října 2012 Komise uspořádala
konzultační setkání s odborníky z členských států, zástupci
sekretariátu Rady, Evropského parlamentu a Eurojustu k projednání otázek
týkajících se potenciální reformy podle článku 85 Smlouvy o fungování
Evropské unie. Projednávané otázky zahrnovaly posílené řízení, zapojení
parlamentů na evropské i vnitrostátní úrovni a případné další
pravomoci, jakož i vazby na zřízení Úřadu evropského veřejného
žalobce. Setkání obecně podpořilo zlepšení řídicí struktury a
účinnosti Eurojustu. Konzultačního procesu se zúčastnil i
přímo Eurojust, který poskytoval podněty ve formě
příspěvků a v rámci setkání s Komisí. Kromě toho probíhaly
diskuse o reformě i v rámci různých seminářů,
například strategického semináře „Eurojust a Lisabonská smlouva.
Směrem k účinnější činnosti“ (Bruggy, 20.–22. září 2010)
a konference Eurojustu a ERA nazvané „10 let Eurojustu: Dosažené úspěchy a
budoucí úkoly“, která se konala v Haagu ve dnech 12. a 13. listopadu 2012.
Kromě toho byla budoucnost Eurojustu projednána na zvláštním neformálním
setkání Rady u příležitosti desátého výročí založení Eurojustu v
únoru 2012. Názory
zúčastněných stran byly také shromážděny ve „Studii o posílení
Eurojustu“[5],
kterou zadala Komise a která poskytla dobrý přehled současných
problémů a představila několik politických alternativ pro jejich
řešení. 3. NÁVRH 3.1. Právní základ Právní základ návrhu stanoví článek 85
Smlouvy o fungování Evropské unie. Ten předepisuje použití formy
nařízení. 3.2. Subsidiarita a
proporcionalita Akce na úrovni EU je nutná, protože předpokládaná
opatření mají evropský rozměr, neboť z nich vyplývá zřízení
subjektu, jehož posláním je podpora a posilování koordinace a spolupráce mezi
vnitrostátními justičními orgány v souvislosti se závažnou trestnou
činností, která se dotýká dvou nebo více členských států nebo
která vyžaduje stíhání na společném základě. Tohoto cíle lze
dosáhnout pouze na úrovni Unie v souladu se zásadou subsidiarity. V souladu se zásadou proporcionality toto
nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení
tohoto cíle. 3.3. Vysvětlení návrhu po
kapitolách Hlavním cílem návrhu je: ·
zvýšit účelnost Eurojustu vytvořením nové
řídicí struktury, ·
zvýšit operativní účinnost Eurojustu jednotným
vymezením postavení a pravomocí národních členů, ·
stanovit úlohu Evropského parlamentu a
vnitrostátních parlamentů při hodnocení činnosti Eurojustu v
souladu s Lisabonskou smlouvou, ·
sjednotit právní rámec Eurojustu se společným
přístupem, při plném respektování jeho zvláštní úlohy související s
koordinací probíhajících vyšetřování trestné činnosti, ·
zajistit, aby mohl Eurojust úzce spolupracovat s
Úřadem evropského veřejného žalobce, jakmile bude zřízen. 3.3.1. Kapitola I: Cíle a úkoly Tato kapitola upravuje zřízení Agentury
Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust)
jako právního nástupce Eurojustu vytvořeného rozhodnutím Rady 2002/187/SVV.
Definuje rovněž jeho úkoly a působnost. Ta je samostatně
vymezena v příloze navrhovaného nařízení. 3.3.2. Kapitola II: Struktura a
organizace Eurojustu Tato kapitola obsahuje některé hlavní
prvky reformy. Oddíl II se zabývá národními členy
Eurojustu. Reforma zachovává jejich vazbu na členský stát původu, ale
současně obsahuje konkrétní výčet jejich operativních pravomocí.
To jim umožní účinněji spolupracovat mezi sebou navzájem a s
vnitrostátními orgány. Oddíly III, IV a V stanoví novou strukturu
Eurojustu: oddíl III se zabývá kolegiem, oddíl IV výkonnou radou a oddíl V
správním ředitelem. Řízení Eurojustu se zlepší díky jasnému rozlišení
dvou různých složení kolegia podle toho, zda vykonává své operativní nebo
řídicí funkce. Operativní funkce se týkají hlavní činnosti Eurojustu,
tj. podpory a koordinace vnitrostátních vyšetřování. Řídicí funkce na
druhou stranu souvisejí například s přijetím pracovního programu
agentury, jejího ročního rozpočtu nebo výroční zprávy. Je
vytvořen nový orgán – výkonná rada, která bude připravovat
řídicí rozhodnutí kolegia a přímo převezme některé administrativní
úkoly. Komise je zastoupena v kolegiu, pokud vykonává své řídicí funkce, a
ve výkonné radě. Jasně je vymezen i postup jmenování správního
ředitele, jeho odpovědnosti a úkoly. Tím se zavede dvojí stupeň řízení,
se kterým počítá společný přístup, a současně
zůstane zachována zvláštní povaha Eurojustu a zaručena jeho
nezávislost. Vedle toho je toto řešení úsporné a přispívá k účinnosti
Eurojustu, protože národním členům se dostane podpory
v rozpočtových a administrativních záležitostech, což jim umožní
soustředit se na jejich operativní úkoly. 3.3.3. Kapitola III: Operativní
záležitosti Tato kapitola zachovává stávající mechanismy
pro zajištění operativní účinnosti Eurojustu, včetně stálé
koordinace, národního koordinačního systému Eurojustu, výměny
informací a činností navazujících na žádosti Eurojustu. Architektura
systému řízení případů Eurojustu zůstává stejná. 3.3.4. Kapitola IV: Zpracování
informací Tato kapitola obsahuje odkaz na nařízení č. 45/2001[6],
jakožto použitelný režim pro zpracování všech osobních údajů Eurojustem. Nařízení
navíc upřesňuje a doplňuje nařízení č. 45/2001, pokud
jde o oblast operativních osobních údajů, přičemž
zohledňuje zvláštnosti činností v rámci justiční spolupráce a
přihlíží k potřebě jednotnosti a slučitelnosti s
příslušnými zásadami ochrany údajů. Zpracování osobních údajů
bude i nadále možné omezovat. Současně tato kapitola sjednocuje
ustanovení týkající se práv subjektů údajů s nařízením č. 45/2001
a zohledňuje standardy ochrany předpokládané balíčkem
opatření pro reformu ochrany údajů, přijatým Komisí v lednu 2012.
Dále tato kapitola předpokládá významnou změnu v mechanismu dohledu.
Stanoví kompetence evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ), pokud jde o
sledování veškerého zpracování osobních údajů Eurojustem. Evropský
inspektor ochrany údajů převezme úkoly společného kontrolního
orgánu zřízeného rozhodnutím Rady o Eurojustu. 3.3.5. Kapitola V: Vztahy s partnery Tato kapitola podtrhuje důležitost
partnerství a spolupráce mezi Eurojustem a dalšími orgány, institucemi a
agenturami EU v boji proti trestné činnosti. V první řadě
zahrnuje vztahy se sekretariáty Evropské justiční sítě, sítě odborníků
pro společné vyšetřovací týmy a sítě pro vyšetřování
genocidy, které jsou spravovány Eurojustem. Dále obsahuje konkrétní ustanovení
o vztazích s Úřadem evropského veřejného žalobce. Za druhé je obzvláště důležitá
spolupráce s Europolem, zejména v souvislosti s jeho úlohou jako zdroje
informací pro Eurojust v souladu se článkem 85 Smlouvy o fungování
Evropské unie. Bylo doplněno zvláštní ustanovení vymezující privilegovaný
vztah mezi oběma agenturami, jehož účelem je posílit jejich
účinnost v boji proti závažným formám mezinárodní trestné činnosti v
rámci jejich působnosti. Součástí je mechanismus pro vzájemnou
kontrolu jejich informačních systémů a zajištění výměny
údajů. Praktické podrobnosti budou stanoveny formou dohody. U případů závažné a organizované
trestné činnosti jsou často odhaleny vazby na třetí země,
což podtrhuje důležitost úzké spolupráce s takovými zeměmi.
Lisabonská smlouva změnila způsob, jakým Evropská unie rozvíjí své
vnější vztahy, a tyto změny mají vliv i na jednotlivé agentury. V
důsledku toho již nebudou agentury samy moci dojednávat mezinárodní dohody,
které se nyní musejí uzavírat podle článku 218 Smlouvy o fungování
Evropské unie. Eurojust ale bude moci uzavírat pracovní ujednání pro posílení
spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí, včetně
výměny informací. Platnost již uzavřených mezinárodních dohod je
zachována. 3.3.6. Kapitola VI: Finanční
ustanovení Cílem těchto ustanovení je modernizace
rozpočtu Eurojustu, jeho sestavení a plnění, předkládání
účetních závěrek a ustanovení o absolutoriu. 3.3.7. Kapitola VII: Ustanovení o
zaměstnancích Tato ustanovení odrážejí zásady
společného přístupu a současně respektují specifika
Eurojustu. Z hybridní povahy Eurojustu a z důležitosti operativní vazby
mezi národními sekcemi a jejich členskými státy původu vyplývá, že
platy a požitky těchto zaměstnanců nesou členské státy.
Správního ředitele Eurojustu nadále jmenuje kolegium Eurojustu, avšak
z užšího seznamu vypracovaného Komisí na základě otevřeného a
transparentního výběrového řízení. Tento postup respektuje
samostatnost agentury a současně zajistí přísné hodnocení
kandidátů. Podobný postup se předpokládá i pro odvolání správního
ředitele. 3.3.8. Kapitola VIII: Hodnocení a
předkládání zpráv Tato kapitola sjednocuje právní rámec Eurojustu
s jeho posílenou demokratickou legitimitou dle požadavků Lisabonské
smlouvy. Vymezuje zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních
parlamentů do hodnocení činnosti Eurojustu. Toho se dosáhne
úsporně, na základě výročních zpráv Eurojustu, a
současně bude zachována funkční nezávislost Eurojustu. Dále je
stanoveno pravidelné celkové hodnocení Eurojustu v souladu se společným
přístupem. 3.3.9. Kapitola IX: Obecná a
závěrečná ustanovení Tato kapitola obsahuje ustanovení, která
sjednocují nařízení o Eurojustu se společným přístupem, jakož i
ustanovení o vstupu nařízení v platnost. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Reforma
řízení nemá žádný dopad na náklady (administrativní funkce kolegia) a tento
návrh nepředpokládá žádné nové úkoly Eurojustu, kromě podpory
Úřadu evropského veřejného žalobce, která bude probíhat s nulovými
náklady. 2013/0256 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY o Agentuře Evropské unie pro
justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 85 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, po konzultaci s evropským inspektorem ochrany
údajů, v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Eurojust byl zřízen
rozhodnutím Rady 2002/187/SVV[7]
jako instituce Evropské unie s právní subjektivitou, aby podporoval a zdokonaloval
koordinaci a spolupráci příslušných justičních orgánů
členských států, zejména v souvislosti se závažnou organizovanou
trestnou činností. Rozhodnutí Rady 2003/659/SVV[8] a rozhodnutí Rady 2009/426/SVV[9] o posílení Eurojustu
změnila právní rámec Eurojustu. (2) Článek 85 Smlouvy
stanoví, že Eurojust se bude řídit nařízením přijatým v souladu
s řádným legislativním postupem. Vedle toho vyžaduje stanovení
způsobů zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních
parlamentů do hodnocení činnosti Eurojustu. (3) Článek 85 Smlouvy
rovněž stanoví, že posláním Eurojustu je podporovat a posilovat koordinaci
a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním
a stíháním závažné trestné činnosti, která se dotýká dvou nebo více
členských států nebo která vyžaduje stíhání na společném
základě, a to na základě operací vedených a informací poskytovaných
orgány členských států a Europolem. (4) Jelikož by měl být
Úřad evropského veřejného žalobce vytvořen z Eurojustu, obsahuje
toto nařízení i ustanovení nezbytná k úpravě vztahů mezi
Eurojustem a Úřadem evropského veřejného žalobce. (5) Zatímco by Úřad
evropského veřejného žalobce měl mít výlučnou působnost pro
vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících nebo
ohrožujících finanční zájmy Unie, Eurojust by měl být schopen
podporovat vnitrostátní orgány při vyšetřování a stíhání těchto
forem trestné činnosti v souladu s nařízením o zřízení
Úřadu evropského veřejného žalobce. (6) Aby Eurojust mohl plnit své
poslání a rozvíjet veškerý svůj potenciál v boji proti závažné
přeshraniční trestné činnosti, měly by být jeho operativní
funkce posíleny snížením administrativní zátěže národních členů
a jeho evropský rozměr podpořen účastí Komise na řízení
agentury a větším zapojením Evropského parlamentu a vnitrostátních
parlamentů do hodnocení jeho činnosti. (7) Proto by mělo být
rozhodnutí Rady 2002/187/SVV zrušeno a nahrazeno tímto nařízením, kterým
se stanoví opatření pro zapojení parlamentů, modernizuje jeho
struktura a zjednoduší se stávající právní rámec Eurojustu, a zároveň
budou zachovány prvky, které při jeho působení prokázaly svou
účinnost. (8) Toto nařízení respektuje
základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv
Evropské unie. (9) Měly by být stanoveny
formy závažné trestné činnosti, která se dotýká dvou nebo více
členských států a spadá do působnosti Eurojustu. Navíc by
měly být vymezeny případy, které se nedotýkají dvou nebo více
členských států, ale vyžadují stíhání na společném základě.
Sem by měla patřit vyšetřování a stíhání, která se dotýkají
pouze jednoho členského státu a třetí země, i případy
dotýkající se pouze jednoho členského státu a Unie. (10) Při výkonu svých
operativních funkcí ve vztahu ke konkrétním trestněprávním
případům by měl Eurojust na žádost příslušných orgánů
členských států nebo z vlastní iniciativy jednat prostřednictvím
jednoho nebo více národních členů nebo jako kolegium. (11) Aby se zajistila odpovídající
podpora a koordinace přeshraničních vyšetřování Eurojustem, je
nezbytné, aby všichni národní členové měli stejné operativní
pravomoci, a mohli tak účinněji spolupracovat mezi sebou navzájem a s
vnitrostátními orgány. Národním členům by měly být
svěřeny pravomoci, jež umožní Eurojustu vhodným způsobem plnit
své poslání. Tyto pravomoci by měly zahrnovat přístup k
příslušným informacím ve veřejných národních rejstřících,
vydávání a vykonávání žádostí o vzájemnou pomoc a uznávání, přímý kontakt
a výměnu informací s příslušnými orgány, účast ve
společných vyšetřovacích týmech a, na základě dohody s
příslušným vnitrostátním orgánem nebo v naléhavých případech, nařizování
vyšetřovacích opatření a sledovaných zásilek. (12) Je nezbytné dát Eurojustu
správní a řídicí strukturu, která mu umožní účinněji plnit své
úkoly a bude zohledňovat zásady platné pro agentury Unie a
současně zachová jeho specifické rysy a zaručí mu nezávislost
při výkonu jeho operativních funkcí. Za tímto účelem by měly být
vyjasněny funkce národních členů, kolegia a správního
ředitele a vytvořena výkonná rada. (13) Měla by být stanovena
opatření, která umožní jasně odlišit operativní a řídicí funkce
kolegia, a snížit tak administrativní zátěž národních členů na
minimum, aby bylo možné soustředit se na operativní práci Eurojustu.
Řídicí úkoly kolegia by měly zahrnovat zejména přijímání
pracovních programů Eurojustu, jeho rozpočtu, výroční zprávy o
činnosti, příslušných finančních pravidel a pracovních ujednání
s partnery. Kolegium by mělo vůči zaměstnancům
agentury, včetně správního ředitele, uplatňovat pravomoc
orgánu oprávněného ke jmenování. (14) Pro zlepšení řízení
Eurojustu a optimalizaci postupů by měla být vytvořena výkonná
rada, která bude kolegiu pomáhat s jeho řídicími funkcemi a umožní
efektivnější rozhodování o neoperativních a strategických záležitostech. (15) Komise by měla mít
zastoupení v kolegiu vykonávajícím své řídicí funkce a ve výkonné
radě, aby se zajistil neoperativní dohled a strategické vedení Eurojustu. (16) V zájmu zajištění
účinné každodenní správy Eurojustu by měl správní ředitel
vystupovat jako jeho zákonný zástupce a správce, jenž se zodpovídá kolegiu a
výkonné radě. Správní ředitel by měl připravovat a
provádět rozhodnutí kolegia a výkonné rady. (17) S cílem zajistit stálou
dostupnost Eurojustu a umožnit jeho zásah v naléhavých případech je
nezbytné zřídit v rámci Eurojustu stálou koordinaci. Jednotlivé členské
státy by měly zajistit, aby jejich zástupci ve stálé koordinaci byli schopni
jednat nepřetržitě. (18) V členských státech by
měly být zavedeny národní koordinační systémy Eurojustu, které budou
koordinovat práci národních zpravodajů pro Eurojust, národního zpravodaje
pro Eurojust pro otázky terorismu, národního zpravodaje pro Evropskou justiční
síť a nejvýše tří dalších kontaktních míst, jakož i zástupců
sítě pro společné vyšetřovací týmy a sítí vytvořených
rozhodnutím Rady 2002/494/SVV ze dne 13. června 2002 o vytvoření
evropské sítě kontaktních míst týkajících se osob odpovědných za genocidu,
zločiny proti lidskosti a válečné zločiny[10], rozhodnutím Rady 2007/845/SVV
ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z
trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti
vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného
majetku v souvislosti s trestnou činností[11]
a rozhodnutím Rady 2008/852/SVV ze dne 24. října 2008 o síti kontaktních
míst pro boj proti korupci[12]. (19) Pro podporu a posilování
koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními orgány pověřenými
vyšetřováním a stíháním je zásadně důležité, aby Eurojust
dostával od vnitrostátních orgánů příslušné informace nezbytné k
plnění svých úkolů. Za tímto účelem by měly příslušné vnitrostátní
orgány informovat své národní členy o zřizování společných
vyšetřovacích týmů a o jejich výsledcích, o případech
spadajících do působnosti Eurojustu, které se přímo dotýkají
alespoň tří členských států a u kterých byly žádosti nebo
rozhodnutí o justiční spolupráci předány alespoň do dvou
členských států, a za určitých okolností i o kompetenčních
sporech, sledovaných zásilkách a opakovaných problémech v oblasti justiční
spolupráce. (20) Zatímco zpracování osobních
údajů Eurojustem spadá do působnosti nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně
fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a
institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[13], zabývá se zpracováním
osobních údajů orgány členských států a předáním
těchto údajů do Eurojustu Úmluva Rady Evropy č. 108 [bude
nahrazeno příslušnou směrnicí platnou v okamžiku přijetí]. (21) Pokud Eurojust předává
osobní údaje orgánu třetí země nebo mezinárodní organizaci či
Interpolu na základě mezinárodní dohody uzavřené podle článku 218
Smlouvy, musejí přiměřené záruky přijaté na ochranu
soukromí a základních práv a svobod jednotlivců zajistit splnění
ustanovení tohoto nařízení týkajících se ochrany údajů. (22) Eurojust by měl být
oprávněn ke zpracování určitých osobních údajů osob, které jsou
podle vnitrostátních právních předpisů dotyčných členských států
podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti
Eurojustu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za
tento trestný čin odsouzeny. Eurojust by neměl provádět
automatizované srovnávání profilů DNA nebo otisků prstů. (23) Za účelem dosažení svých
cílů by Eurojust měl mít příležitost prodloužit lhůty pro
uchovávání osobních údajů, pokud bude dodržena zásada účelového omezení
vztahující se na zpracování osobních údajů při všech činnostech
Eurojustu. Takové rozhodnutí by mělo být učiněno po
pečlivém zvážení všech dotyčných zájmů, včetně
zájmů subjektů údajů. Je-li v důsledku uplynutí
promlčecí lhůty znemožněno stíhání ve všech dotyčných
členských státech, mělo by být o jakémkoli prodloužení lhůt pro
zpracování osobních údajů rozhodnuto pouze v případech, kdy podle
tohoto nařízení existuje zvláštní potřeba poskytnutí pomoci. (24) Eurojust by měl udržovat mimořádně
úzké vztahy s Evropskou justiční sítí, založené na konzultacích a
doplňkovosti. Toto nařízení by mělo pomoci ujasnit úlohy
Eurojustu a Evropské justiční sítě a jejich vzájemné vztahy, při
současném zachování specifičnosti Evropské justiční sítě. (25) V rozsahu nutném k plnění
svých cílů by měl Eurojust udržovat pracovní vztahy s ostatními institucemi
a agenturami Unie, s Úřadem evropského veřejného žalobce, s
příslušnými orgány třetích zemí i s mezinárodními organizacemi. (26) K posílení operativní
spolupráce mezi Eurojustem a Europolem, a zejména ke stanovení souvislostí mezi
údaji, které již mají tyto instituce k dispozici, by měl Eurojust umožnit
Europolu přístup ke svým údajům a vyhledávání v nich. (27) V rozsahu nutném k plnění
svých cílů by měl být Eurojust schopen vyměňovat si osobní
údaje s jinými institucemi Unie. (28) Mělo by být upraveno
vysílání styčných soudců nebo státních zástupců Eurojustem do
třetích zemí za účelem plnění podobných cílů, jako jsou
ukládány styčným soudcům nebo státním zástupcům vyslaným
členskými státy na základě společné akce Rady 96/277/SVV ze dne 22.
dubna 1996 o rámci pro výměnu styčných soudců nebo státních
zástupců ke zdokonalování soudní spolupráce mezi členskými státy
Evropské unie[14]. (29) Na straně Eurojustu by
měla být upravena koordinace výkonu žádostí o justiční spolupráci
vydaných třetí zemí, pokud se vztahují k jednomu vyšetřování a
vyžadují výkon v nejméně dvou členských státech. (30) Aby byla zaručena plná
samostatnost a nezávislost Eurojustu, měl by mu být přidělen
samostatný rozpočet, jehož příjmy plynou především z
příspěvku z rozpočtu Unie, s výjimkou platů a požitků
národních členů a asistujících osob, které hradí jejich členský
stát původu. Na příspěvek Unie a další subvence ze
souhrnného rozpočtu Unie by se měl vztahovat rozpočtový proces
Unie. Audit účtů by měl provádět Účetní dvůr. (31) Pro zvýšení transparentnosti
Eurojustu a demokratického dohledu nad ním je nutné stanovit mechanismy
zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do hodnocení
jeho činnosti. To by nemělo bránit zásadám nezávislosti, pokud jde o akce
přijaté v konkrétních operativních případech, nebo povinnosti
zachování mlčenlivosti a důvěrnosti údajů. (32) Je vhodné pravidelně
vyhodnocovat uplatňování tohoto nařízení. (33) Na Eurojust by se mělo vztahovat
nařízení Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví
finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení
Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[15]. (34) Na Eurojust by se mělo
vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999
ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném
Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[16]. (35) Potřebná ustanovení
týkající se umístění Eurojustu v členském státě, ve kterém
sídlí, tj. v Nizozemsku, a zvláštní pravidla pro všechny zaměstnance
Eurojustu a jejich rodinné příslušníky by měla být stanovena
v dohodě o sídle. Hostitelský členský stát by měl dále
poskytnout co nejlepší podmínky pro zajištění řádného chodu
Eurojustu, což se týká rovněž školní docházky dětí a dopravy,
aby byl Eurojust přitažlivý pro vysoce kvalitní lidské zdroje v co
nejširším zeměpisném měřítku. (36) Jelikož Eurojust zřízený
tímto nařízením nahrazuje Eurojust zřízený rozhodnutím 2002/187/SVV a
stává se jeho nástupcem, měl by působit jako právní nástupce
Eurojustu s ohledem na veškeré jeho smluvní závazky, včetně
pracovních smluv, závazků a pořízeného majetku. Mezinárodní dohody
uzavřené Eurojustem zřízeným uvedeným rozhodnutím by měly
zůstat v platnosti. (37) Jelikož cíle tohoto
nařízení, totiž vytvoření subjektu odpovědného za podporu a
posilování koordinace a spolupráce mezi justičními orgány členských
států v souvislosti se závažnou trestnou činností, která se dotýká
dvou nebo více členských států nebo která vyžaduje stíhání na
společném základě, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni
členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a
účinků akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie
přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v
článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality
podle uvedeného článku nepřekračuje toto nařízení rámec
toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (38) [V souladu s článkem 3
Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na
prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o
Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily tyto
členské státy své přání účastnit se přijímání a používání
tohoto nařízení.] NEBO [Aniž je dotčen článek 4 Protokolu
(č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor
svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské
unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, Spojené království a Irsko se
neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není
závazné ani použitelné.] (39) V souladu s články 1 a 2
Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o
Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko
neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro
ně není závazné ani použitelné, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA I
CÍLE A ÚKOLY Článek 1
Agentura Evropské unie pro justiční
spolupráci v trestních věcech 1. Zřizuje se Agentura Evropské
unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust). 2. Eurojust zřízený tímto
nařízením se stává právním nástupcem Eurojustu zřízeného rozhodnutím
Rady 2002/187/SVV. 3. V každém členském státě má
Eurojust nejširší právní způsobilost k právům a právním
úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám.
Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek
a vystupovat před soudem. Článek 2
Úkoly 1. Eurojust podporuje a posiluje
koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými
vyšetřováním a stíháním závažné trestné činnosti, která se dotýká
dvou nebo více členských států nebo která vyžaduje stíhání na
společném základě, a to na základě operací vedených a informací
poskytovaných orgány členských států a Europolem. 2. Při plnění svých
úkolů Eurojust: a) zohledňuje všechny žádosti
příslušných orgánů členského státu a všechny informace
poskytnuté jakoukoli institucí, která je příslušná podle ustanovení přijatých
v rámci Smluv, nebo shromážděné přímo Eurojustem; b) usnadňuje výkon žádostí a rozhodnutí
o justiční spolupráci, včetně těch, které se zakládají na
nástrojích uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání. 3. Eurojust vykonává své úkoly na
žádost příslušných orgánů členských států nebo z vlastního
podnětu. Článek 3
Působnost Eurojustu 1. Do působnosti Eurojustu spadají
formy trestné činnosti uvedené v příloze 1. Nespadá do ní ale trestná
činnost v působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce. 2. Do působnosti Eurojustu spadají
související trestné činy. Následující trestné činy se považují za
související trestné činy: a) trestné činy, jejichž účelem je
obstarání prostředků pro spáchání činů uvedených v
příloze 1; b) trestné činy, jejichž účelem je
usnadnění nebo vykonání činů uvedených v příloze 1; c) trestné činy, jejichž účelem je
dosáhnout nepotrestání činů uvedených v příloze 1. 3. Na žádost příslušného orgánu
členského státu může Eurojust pomáhat i při vyšetřování a
stíhání, která se týkají pouze tohoto členského státu a třetí
země, pokud byla s příslušnou třetí zemí uzavřena dohoda o
spolupráci nebo ujednání o spolupráci ve smyslu článku 43 nebo pokud je v
konkrétním případě na poskytnutí takové pomoci významný zájem. 4. Na žádost příslušného orgánu
členského státu nebo Komise může Eurojust pomáhat při
vyšetřování a stíhání týkajícím se pouze tohoto členského státu a
Unie. Článek 4
Operativní funkce Eurojustu 1. Eurojust: a) informuje příslušné orgány
členských států o vyšetřování a stíhání, o kterých byl zpraven a
která mají dopad na úrovni Unie nebo by mohla mít dopad na jiné než přímo
zúčastněné členské státy; b) pomáhá příslušným orgánům
členských států při zajišťování co nejlepší koordinace
vyšetřování a stíhání; c) napomáhá ke zdokonalování spolupráce
příslušných orgánů členských států, zejména na základě
analýz Europolu; d) spolupracuje a radí se s Evropskou justiční
sítí pro trestní věci, přičemž mimo jiné využívá databázi
dokumentů této Evropské justiční sítě a přispívá k jejímu
zdokonalování; e) poskytuje operativní, technickou a
finanční podporu pro přeshraniční operace a vyšetřování
členských států, včetně společných vyšetřovacích
týmů. 2. Při plnění svých
úkolů může Eurojust požádat příslušné orgány dotyčných
členských států, s uvedením důvodů, aby: a) zahájily vyšetřování nebo stíhání
určitých činů; b) souhlasily s tím, že jeden z nich je
schopen vést lépe vyšetřování nebo stíhání určitých činů; c) koordinovaly činnost mezi příslušnými
orgány dotyčných členských států; d) sestavily společný vyšetřovací
tým v souladu s příslušnými mechanismy spolupráce; e) poskytly Eurojustu informace, které jsou
nezbytné k plnění jeho úkolů; f) přijaly zvláštní vyšetřovací opatření; g) přijaly jakákoliv jiná
opatření, která jsou odůvodněná pro vyšetřování nebo
stíhání. 3. Eurojust také může: a) poskytovat Europolu stanoviska na
základě analýz provedených Europolem; b) zajišťovat logistickou podporu,
včetně překladatelské, tlumočnické a organizační pomoci
při koordinačních schůzkách. 4. Pokud se dva nebo více
členských států není schopno dohodnout, který z nich by měl vést
vyšetřování nebo stíhání, na základě žádosti předložené podle
odst. 2 písm. b) vydá Eurojust písemné stanovisko k případu. Toto
stanovisko je neprodleně předáno dotyčným členským
státům. 5. Na žádost příslušného orgánu
vydá Eurojust písemné stanovisko k opakovaným odmítnutím nebo k problémům
s výkonem žádostí a rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně těch,
které se zakládají na nástrojích uvádějících v účinek zásadu
vzájemného uznávání, za předpokladu, že nebylo možné dospět k
řešení vzájemnou dohodou mezi příslušnými vnitrostátními orgány nebo
zapojením dotyčných národních členů. Toto stanovisko je
neprodleně předáno dotyčným členským státům. Článek 5
Výkon operativních funkcí 1. Při přijímání jakéhokoli
opatření podle čl. 4 odst. 1 nebo 2 jedná Eurojust
prostřednictvím jednoho nebo více dotyčných národních
členů. 2. Eurojust jedná jako kolegium: a) při přijímání jakéhokoli
opatření podle čl. 4 odst. 1 nebo 2: i) pokud o to požádá jeden nebo více
národních členů dotčených věcí, kterou se Eurojust zabývá; ii) pokud se jedná o vyšetřování nebo
stíhání, které má dopad na úrovni Unie nebo které by mohlo mít dopad na jiné
než přímo zúčastněné členské státy; b) při přijímání jakéhokoli
opatření podle čl. 4 odst. 3, 4 nebo 5; c) pokud se jedná o obecnou otázku
ohledně plnění jeho operativních cílů; d) pokud je tak stanoveno na jiném
místě tohoto nařízení. 3. Při plnění svých
úkolů Eurojust uvádí, zda jedná prostřednictvím jednoho nebo více
národních členů, nebo jako kolegium. KAPITOLA II
STRUKTURA A ORGANIZACE EUROJUSTU Oddíl I
Struktura Článek 6
Struktura Eurojustu Struktura Eurojustu
zahrnuje: a) národní členy; b) kolegium; c) výkonnou radu; d) správního ředitele. Oddíl II
Národní členové Článek 7
Postavení národních
členů 1. Eurojust má jednoho národního
člena vyslaného každým členským státem v souladu s jeho právním
systémem, který má stálé pracoviště v sídle Eurojustu. 2. Každému národnímu členovi napomáhá
jeden zástupce a jeden asistent. Zástupce a asistent mají své stálé
pracoviště v Eurojustu. Národnímu členovi může napomáhat více
zástupců nebo asistentů, jejichž stálé pracoviště může být,
v případě potřeby a se souhlasem kolegia, v Eurojustu. 3. Národní členové a zástupci mají
postavení státního zástupce, soudce nebo policisty s rovnocennými
pravomocemi. Příslušné vnitrostátní orgány jim udělí pravomoci
uvedené v tomto nařízení, aby mohli vykonávat své úkoly. 4. Zástupce může jednat jménem
národního člena nebo jej nahradit. Asistent rovněž může jednat
jménem národního člena nebo jej nahradit, má-li postavení podle odstavce 3. 5. Operativní informace, které si
vyměňuje Eurojust s členskými státy směřují přes
národní členy. 6. Národní členové se obracejí
přímo na příslušné orgány svého členského státu. 7. Mzdy a požitky národních
členů, zástupců a asistentů jsou hrazeny jejich
členským státem původu. 8. Jednají-li národní členové,
zástupci a asistenti v rámci úkolů Eurojustu, považují se příslušné
výdaje související s těmito činnostmi za operační výdaje. Článek 8
Pravomoci národních
členů 1. Národní členové mají pravomoc: a) usnadňovat nebo jinak podporovat
vydávání a výkon jakékoliv žádosti o vzájemnou právní pomoc nebo o vzájemné
uznávání nebo je vydávat a vykonávat vlastními silami; b) obracet se přímo na kterýkoliv
příslušný vnitrostátní orgán členského státu a vyměňovat si
s ním informace; c) obracet se přímo na kterýkoliv
příslušný mezinárodní orgán a vyměňovat si s ním informace v souladu
s mezinárodními závazky jejich členského státu; d) účastnit se společných
vyšetřovacích týmů, včetně jejich sestavování. 2. Na základě dohody s
příslušným vnitrostátním orgánem národní členové: a) nařizují vyšetřovací opatření; b) schvalují a koordinují sledované zásilky
v členském státě v souladu s vnitrostátními právními
předpisy. 3. V naléhavých případech, kdy
nelze dosáhnout dohody včas, jsou národní členové kompetentní
přijmout opatření podle odstavce 2, přičemž co
nejdříve informují příslušný vnitrostátní orgán. Článek 9
Přístup k národním rejstříkům Národní členové
mají v souladu s vnitrostátním právem přístup k těmto druhům
rejstříků svého členského státu nebo přinejmenším mohou
získat informace v nich obsažené: a) rejstříky trestů; b) rejstříky zatčených osob; c) vyšetřovací rejstříky; d) rejstříky DNA; e) jiné rejstříky orgánů
veřejné správy svých členských států, jsou-li tyto informace
potřeba k plnění jejich úkolů. Oddíl III
Kolegium Článek 10
Složení kolegia 1. Kolegium se skládá ze: a) všech národních členů,
vykonává-li kolegium své operativní funkce podle článku 4; b) všech národních členů a dvou
zástupců Komise, vykonává-li kolegium své řídicí funkce podle
článku 14. 2. Funkční období členů
a jejich zástupců je nejméně čtyři roky, obnovitelné
jednou. Po uplynutí jejich funkčního období nebo v případě odstoupení
zůstávají členové ve funkci, dokud není jejich funkční období
prodlouženo nebo dokud nejsou nahrazeni. 3. Správní ředitel se účastní
schůzí kolegia týkajících se řízení bez práva hlasovat. 4. Kolegium může pozvat na
schůzi jakoukoliv osobu, jejíž názor může být relevantní, jako
pozorovatele. 5. Členům kolegia mohou být
nápomocni poradci nebo odborníci v souladu s jednacím řádem. Článek 11
Předseda a
místopředseda Eurojustu 1. Kolegium volí předsedu a dva
místopředsedy z řad národních členů dvoutřetinovou
většinou hlasů svých členů. 2. Místopředsedové zastupují
předsedu, nemůže-li vykonávat své povinnosti. 3. Funkční období předsedy a
místopředsedů je čtyři roky. Znovuzvoleni mohou být jednou.
Je-li národní člen zvolen předsedou nebo místopředsedou
Eurojustu, jeho funkční období národního člena se prodlouží, aby se
zajistilo, že může plnit svou funkci předsedy nebo
místopředsedy. Článek 12
Schůze kolegia 1. Schůze kolegia svolává předseda. 2. Kolegium pořádá nejméně
jednu operativní schůzi za měsíc. Pro výkon svých řídicích
funkcí pořádá kolegium nejméně dvě řádné schůze za
rok. Kolegium se dále schází z podnětu předsedy, na žádost Komise
nebo na žádost nejméně jedné třetiny svých členů. 3. Evropský veřejný žalobce
dostává program jednání všech schůzí kolegia a je oprávněn
účastnit se těchto schůzí bez práva hlasovat, kdykoliv se
projednává problematika, kterou považuje za relevantní z hlediska fungování
Úřadu evropského veřejného žalobce. Článek 13
Pravidla hlasování kolegia 1. Není-li stanoveno jinak, kolegium
přijímá rozhodnutí většinou hlasů svých členů. 2. Každý člen má jeden hlas. V
nepřítomnosti hlasujícího člena je zástupce oprávněn vykonat
právo hlasovat. 3. Předseda a místopředsedové
mají hlasovací práva. Článek 14
Řídicí funkce kolegia 1. Kolegium, v rámci výkonu svých
řídicích funkcí: a) přijímá každoročně
programový dokument Eurojustu dvoutřetinovou většinou hlasů
svých členů a v souladu s článkem 15; b) přijímá, dvoutřetinovou
většinou hlasů svých členů, roční rozpočet
Eurojustu a vykonává další funkce týkající se rozpočtu Eurojustu podle
kapitoly VI; c) přijímá konsolidovanou výroční
zprávu o činnosti týkající se činností Eurojustu a zasílá ji do [data
uvedeného v rámcovém finančním nařízení (FFR)] následujícího roku
Evropskému parlamentu, vnitrostátním parlamentům, Radě, Komisi a
Evropskému účetnímu dvoru, a tuto konsolidovanou výroční zprávu o
činnosti zveřejňuje; d) přijímá programování lidských
zdrojů jako součást programového dokumentu; e) přijímá finanční pravidla
platná pro Eurojust v souladu s článkem 52; f) přijímá pravidla pro předcházení
střetům zájmů a jejich řešení u jeho členů; g) v souladu s odstavcem 2 vykonává ve
vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád[17] svěřuje orgánu oprávněnému
ke jmenování a pracovní řád ostatních zaměstnanců[18] orgánu oprávněnému k
uzavírání pracovních smluv („pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“); h) jmenuje správního ředitele a podle
okolností prodlužuje jeho funkční období nebo jej odvolává z funkce v
souladu s článkem 17; i) jmenuje účetního a inspektora
ochrany údajů, kteří jsou funkčně nezávislí při výkonu
svých povinností; j) přijímá pracovní ujednání uzavřená
v souladu s článkem 43; k) volí předsedu a místopředsedy v
souladu s článkem 11; l) přijímá svůj jednací řád. 2. Kolegium přijímá, v souladu s
článkem 110 služebního řádu, rozhodnutí založené na čl. 2 odst. 1
služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních
zaměstnanců Společenství, které pověřuje správního
ředitele výkonem příslušných pravomocí orgánu oprávněného ke
jmenování a definuje podmínky, za kterých lze toto zmocnění pozastavit.
Správní ředitel je oprávněn pověřovat těmito
pravomocemi další osoby. 3. Vyžadují-li to výjimečné
okolnosti, kolegium může dočasně rozhodnout o pozastavení
pověření správního ředitele výkonem pravomocí orgánu
oprávněného ke jmenování a osob dále pověřených správním
ředitelem k výkonu těchto pravomocí a vykonávat je samo nebo
pověřit výkonem těchto pravomocí jednoho ze svých
členů nebo zaměstnance, který není správním ředitelem. 4. Kolegium přijímá rozhodnutí o
jmenování a prodloužení funkčního období správního ředitele a o jeho odvolání
z funkce na základě dvoutřetinové většiny hlasů svých
členů. Článek 15
Roční a víceleté
programování 1. Do [30. listopadu každého roku]
kolegium přijímá programový dokument, který obsahuje víceleté a roční
programování, na základě návrhu předloženého správním ředitelem
a současně zohledňuje názor Komise. Předkládá jej
Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Programový dokument se stává
definitivním po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a podle
potřeby je příslušným způsobem upraven. 2. Roční pracovní program obsahuje
podrobné cíle a předpokládané výsledky, včetně ukazatelů
výkonnosti. Obsahuje rovněž popis akcí, které mají být financovány, a
údaje o finančních a lidských zdrojích přidělených na každou
akci v souladu se zásadami sestavování a řízení rozpočtu podle
činností. Roční pracovní program je koherentní s víceletým pracovním programem
uvedeným v odstavci 4. Jasně uvádí, které
úkoly byly přidány, změněny či zrušeny v porovnání s
předcházejícím rozpočtovým rokem. 3. Kolegium upravuje přijatý
roční pracovní program, je-li agentuře zadán nový úkol. Jakákoliv
podstatná změna ročního pracovního programu je přijata stejným
postupem jako počáteční roční pracovní program. Kolegium
může pověřit správního ředitele výkonem pravomoci
provádět jiné než podstatné úpravy ročního pracovního programu. 4. Víceletý pracovní program stanoví
celkové strategické programování, včetně cílů,
předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Rovněž
stanoví programování zdrojů, včetně víceletého rozpočtu a
zaměstnanců. Programování zdrojů se každoročně
aktualizuje. Strategické programování se aktualizuje podle potřeby a
zejména s ohledem na výsledek hodnocení podle článku 56. Oddíl IV
Výkonná rada Článek 16
Fungování výkonné rady 1. Kolegiu napomáhá výkonná rada.
Výkonná rada nezasahuje do operativních funkcí Eurojustu uvedených v
článcích 4 a 5. 2. Výkonná rada rovněž: a) připravuje rozhodnutí, která mají
být přijata kolegiem v souladu s článkem 14; b) přijímá strategii proti
podvodům, která je úměrná rizikům podvodu s přihlédnutím
k nákladové efektivitě opatření, která mají být provedena; c) přijímá vhodná prováděcí
pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních
zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu; d) zajišťuje vhodná opatření
následující po zjištěních a doporučeních vyplývajících
z interních či externích zpráv o auditu, hodnocení a
vyšetřování, včetně zjištění a doporučení evropského
inspektora ochrany údajů (EIOÚ) a Evropského úřadu pro boj proti
podvodům (OLAF); e) přijímá veškerá rozhodnutí týkající
se vytváření a podle potřeby úpravy interních správních struktur
Eurojustu; f) aniž jsou dotčeny odpovědnosti
správního ředitele, jak jsou stanoveny v článku 18, pomáhá a radí
správnímu řediteli při provádění rozhodnutí kolegia s cílem
posilovat dohled nad správním a rozpočtovým řízením; g) přijímá jakékoliv jiné rozhodnutí,
které není výslovně přiřazeno kolegiu v článcích 5 nebo 14
nebo nespadá do odpovědnosti správního ředitele v souladu s
článkem 18; h) přijímá svůj jednací řád. 3. Je-li to nezbytné, může výkonná
rada v naléhavých případech přijmout určitá prozatímní
rozhodnutí jménem kolegia týkající se správních a rozpočtových
záležitostí, která podléhají potvrzení kolegiem. 4. Výkonná rada se skládá z
předsedy a místopředsedů kolegia, jednoho zástupce Komise a
jednoho dalšího člena kolegia. Předseda kolegia je předsedou
výkonné rady. Výkonná rada přijímá svá rozhodnutí většinou hlasů
svých členů, přičemž každý člen má jeden hlas. Správní
ředitel se účastní schůzí výkonné rady, ale nemá právo hlasovat.
5. Funkční období členů
výkonné rady je čtyři roky s výjimkou člena kolegia, který je
jmenován podle dvouletého rotačního systému. Funkční období
členů výkonné rady končí s uplynutím jejich funkčního
období jako národních členů. 6. Výkonná rada pořádá nejméně
jednu řádnou schůzi každé tři měsíce. Výkonná rada se dále
schází z podnětu svého předsedy nebo na žádost Komise nebo na žádost
nejméně dvou ze svých ostatních členů. 7. Evropský veřejný žalobce
dostává program jednání všech schůzí výkonné rady a může se
účastnit těchto schůzí bez práva hlasovat, kdykoliv se
projednává problematika, kterou považuje za relevantní z hlediska fungování
Úřadu evropského veřejného žalobce. 8. Evropský veřejný žalobce
může výkonné radě předat písemná vyjádření, na která
výkonná rada reaguje písemně a bez zbytečného prodlení. Oddíl V
Správní ředitel Článek 17
Postavení správního
ředitele 1. Správní ředitel má status
dočasného zaměstnance Eurojustu podle čl. 2 odst. a) pracovního
řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. 2. Správní ředitel je jmenován
kolegiem ze seznamu uchazečů navržených Komisí na základě
otevřeného a transparentního výběrového řízení. Pro účel
uzavření smlouvy se správním ředitelem je Eurojust zastoupen
předsedou kolegia. 3. Funkční období správního
ředitele je pět let. Do konce tohoto období Komise provede posouzení,
které zohlední hodnocení výsledků správního ředitele. 4. Kolegium jednající na návrh Komise,
který zohledňuje posouzení podle odstavce 3, může jednou prodloužit
funkční období správního ředitele nejvýše o pět let. 5. Správní ředitel, jehož
funkční období bylo prodlouženo, se nemůže zúčastnit dalšího
výběrového řízení na tutéž funkci na konci celkového období. 6. Správní ředitel je
odpovědný kolegiu a výkonné radě. 7. Správní ředitel může být
odvolán z funkce pouze rozhodnutím kolegia, které jedná na návrh Komise. Článek 18
Odpovědnosti správního
ředitele 1. Pro správní účely je Eurojust
řízen svým správním ředitelem. 2. Aniž jsou dotčeny pravomoci
Komise, kolegia nebo výkonné rady, je správní ředitel nezávislý ve výkonu
svých povinností a neřídí se pokyny žádné vlády ani jiného orgánu, ani
nevydává pokyny výše uvedeným. 3. Správní ředitel je zákonným
zástupcem Eurojustu. 4. Správní ředitel nese
odpovědnost za provádění správních úkolů přidělených
Eurojustu. Správní ředitel nese odpovědnost zejména za následující: a) každodenní správu Eurojustu; b) provádění rozhodnutí přijatých
kolegiem a výkonnou radou; c) přípravu programového dokumentu a
jeho předložení výkonné radě a kolegiu po konzultaci s Komisí; d) provádění programového dokumentu a
předkládání zpráv týkajících se tohoto provádění výkonné radě a
kolegiu; e) přípravu výroční zprávy o
činnostech Eurojustu a její předložení výkonné radě
k dokončení a kolegiu ke schválení; f) přípravu akčního plánu
opatření vyplývajících ze závěrů interních či externích
zpráv o auditu, hodnocení a vyšetřování, včetně těch, které
vyhotoví evropský inspektor ochrany údajů a úřad OLAF, a za
předložení zprávy o dosaženém pokroku dvakrát ročně výkonné
radě, Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů; g) ochranu finančních zájmů Unie uplatněním
preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným
protiprávním činnostem, účinnými kontrolami a, jsou-li zjištěny
nesrovnalosti, zpětným získáváním neoprávněně vyplacených částek
a podle okolností ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících
správních a peněžitých sankcí; h) přípravu strategie proti
podvodům pro Eurojust a její předložení výkonné radě ke
schválení; i) přípravu návrhu finančních
pravidel platných pro Eurojust; j) přípravu návrhu výkazu odhadů
příjmů a výdajů Eurojustu a plnění jeho rozpočtu. KAPITOLA III
OPERATIVNÍ ZÁLEŽITOSTI Článek 19
Stálá koordinace 1. Aby Eurojust plnil své úkoly v
naléhavých případech, zřídí stálou koordinaci, která bude kdykoli
schopna přijmout a zpracovat žádosti, jež jsou mu předloženy. Tato
stálá koordinace bude nepřetržitě dosažitelná prostřednictvím
jediného kontaktního místa stálé koordinace u Eurojustu. 2. Stálá koordinace se skládá z jednoho
zástupce (zástupce pro stálou koordinaci) každého členského státu, který
může být národním členem, jeho zástupcem nebo asistentem
oprávněným zastupovat národního člena. Zástupce pro stálou koordinaci
musí být schopen jednat nepřetržitě. 3. Zástupci pro stálou koordinaci jednají
neprodleně v souvislosti s výkonem žádosti v jejich členském
státě. Článek 20
Národní koordinační
systém Eurojustu 1. Každý členský stát určí
jednoho nebo více národních zpravodajů pro Eurojust. 2. Každý členský stát zavede národní
koordinační systém Eurojustu s cílem zajistit koordinaci práce: a) národních zpravodajů pro Eurojust; b) národního zpravodaje pro Eurojust pro
otázky terorismu; c) národního zpravodaje pro Evropskou justiční
síť pro trestní věci a nejvýše tří dalších kontaktních míst uvedené
Evropské justiční sítě; d) národních členů nebo kontaktních
míst sítě pro společné vyšetřovací týmy a sítí zřízených
rozhodnutím 2002/494/SVV, rozhodnutím 2007/845/SVV a rozhodnutím 2008/852/SVV. 3. Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 si
zachovávají svou funkci a postavení podle vnitrostátního práva. 4. Národní zpravodajové pro Eurojust odpovídají
za fungování národního koordinačního systému Eurojustu. Je-li určeno
více zpravodajů pro Eurojust, odpovídá za fungování národního
koordinačního systému Eurojustu jeden z nich. 5. Národní koordinační systém
Eurojustu usnadňuje v rámci členského státu plnění úkolů
Eurojustu zejména tím, že: a) zajišťuje, aby systému řízení
případů podle článku 24 byly účinným a spolehlivým
způsobem poskytovány informace týkající se dotyčného členského
státu; b) pomáhá určovat, zda by případ
měl být řešen za pomoci Eurojustu nebo Evropské justiční sítě; c) pomáhá národnímu členovi určit
příslušné orgány pro výkon žádostí a rozhodnutí o justiční
spolupráci, včetně těch, které se zakládají na nástrojích
uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání; d) udržuje úzké vztahy s národní jednotkou
Europolu. 6. Za účelem plnění cílů
podle odstavce 5 osoby uvedené v odstavci 1 a odst. 2 písm. a), b) a c) jsou a
osoby uvedené v odst. 2 písm. d) mohou být připojeny k systému řízení
případů v souladu s tímto článkem a články 24, 25, 26
a 30. Připojení k systému řízení případů jde k tíži souhrnného
rozpočtu Evropské unie. 7. Zřízení národního
koordinačního systému Eurojustu a určení národních zpravodajů
nevylučují přímý kontakt mezi národním členem a příslušnými
orgány jeho členského státu. Článek 21
Výměna informací s
členskými státy a mezi národními členy 1. Příslušné orgány členských
států si s Eurojustem vyměňují veškeré informace potřebné
k plnění jeho úkolů podle článků 2 a 4 a v souladu s
pravidly pro ochranu údajů stanovenými v tomto nařízení. To zahrnuje
alespoň informace uvedené v odstavcích 5, 6 a 7. 2. Předávání informací Eurojustu
se vykládá jako žádost o pomoc Eurojustu v dotyčném případě,
pouze pokud tak stanoví příslušný orgán. 3. Národní členové si bez
předchozího povolení vyměňují mezi sebou nebo s příslušnými
orgány svých členských států veškeré informace potřebné k
plnění úkolů Eurojustu. Příslušné vnitrostátní orgány zejména
neprodleně informují své národní členy o případu, jenž se jich
týká. 4. Příslušné vnitrostátní orgány
informují své národní členy o zřízení společných
vyšetřovacích týmů a o výsledcích práce těchto týmů. 5. Příslušné vnitrostátní orgány
informují své národní členy bez zbytečného odkladu o každém
případu, který se týká trestných činů spadajících do
působnosti Eurojustu a který se dotýká nejméně tří členských
států a ohledně něhož byla nejméně dvěma členským
státům předána žádost nebo rozhodnutí o justiční spolupráci,
včetně těch, které se zakládají na nástrojích uvádějících v
účinek zásadu vzájemného uznávání. 6. Příslušné vnitrostátní orgány
informují své národní členy o: a) případech, kdy dochází ke
kompetenčním sporům nebo je pravděpodobné, že k nim dojde; b) sledovaných zásilkách týkajících se
alespoň tří států, z nichž alespoň dva jsou členskými
státy; c) opakovaných obtížích či odmítnutích
při výkonu žádostí a rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně
těch, které se zakládají na nástrojích uvádějících v účinek
zásadu vzájemného uznávání. 7. Vnitrostátní orgány nejsou povinny
poskytovat v konkrétních případech informace, pokud by to znamenalo: a) poškození zásadních zájmů národní
bezpečnosti; nebo b) ohrožení bezpečnosti fyzických osob. 8. Tímto článkem nejsou
dotčeny podmínky stanovené v dvoustranných nebo mnohostranných dohodách
nebo ujednáních mezi členskými státy a třetími zeměmi,
včetně podmínek stanovených třetími zeměmi pro využití jimi
poskytnutých informací. 9. Informace uvedené v tomto
článku jsou předávány strukturovaným způsobem stanoveným
Eurojustem. Článek 22
Informace poskytované Eurojustem
příslušným vnitrostátním orgánům 1. Eurojust poskytuje příslušným
vnitrostátním orgánům informace týkající se výsledků zpracování
informací, včetně existence vazeb na případy již uložené v
systému řízení případů. Tyto informace mohou obsahovat osobní
údaje. 2. Pokud příslušný vnitrostátní
orgán požádá Eurojust o poskytnutí informací, Eurojust tyto informace
předá v časovém rámci požadovaném uvedeným orgánem. Článek 23
Činnosti navazující na
žádosti a stanoviska Eurojustu Příslušné vnitrostátní orgány reagují bez
zbytečného prodlení na žádosti a stanoviska Eurojustu vydaná podle
článku 4. Pokud se příslušné orgány dotčených členských
států rozhodnou nevyhovět žádosti uvedené v čl. 4 odst. 2 nebo
se rozhodnou neřídit se písemným stanoviskem uvedeným v čl. 4 odst. 4
nebo 5, sdělí své rozhodnutí a jeho důvody bez zbytečného
odkladu Eurojustu. Pokud důvody pro odmítnutí vyhovět žádosti nelze
sdělit, protože by to poškodilo zásadní zájmy národní bezpečnosti
nebo ohrozilo bezpečnost fyzických osob, mohou příslušné orgány
členských států uvést operativní důvody. Článek 24
Systém řízení
případů, rejstřík a dočasné pracovní soubory 1. Eurojust zřizuje systém
řízení případů, který se skládá z dočasných pracovních
souborů a z rejstříku obsahujících osobní údaje podle
přílohy 2 a jiné údaje. 2. Účelem systému řízení
případů je: a) podpora vedení a koordinace
vyšetřování a stíhání, při kterých je Eurojust nápomocen, a zejména
vzájemné provázání informací; b) usnadnění přístupu k informacím
o probíhajících vyšetřováních a stíháních; c) usnadnění dohledu nad zákonností
zpracování osobních údajů a nad jeho souladem s tímto nařízením. 3. Systém řízení případů
může být připojen k zabezpečenému telekomunikačnímu spojení
uvedenému v článku 9 rozhodnutí 2008/976/SVV. 4. Rejstřík obsahuje odkazy na
dočasné pracovní soubory zpracovávané v rámci Eurojustu a nesmí obsahovat
osobní údaje jiné než uvedené v bodě 1 písm. a) až i), k) a m) a v
bodě 2 přílohy 2. 5. Při výkonu svých povinností
smějí národní členové zpracovávat údaje o jednotlivých
případech, na kterých pracují, v dočasném pracovním souboru. Umožní
přístup k pracovnímu souboru inspektoru ochrany údajů. Dotyčný
národní člen informuje inspektora ochrany údajů o zřízení
každého nového dočasného pracovního souboru obsahujícího osobní údaje. 6. Pro účely zpracování
operativních osobních údajů nesmí Eurojust zřídit jiný automatizovaný
soubor údajů než systém řízení případů nebo dočasný
pracovní soubor. 7. Systém řízení případů
a jeho dočasné pracovní soubory jsou k dispozici Úřadu evropského
veřejného žalobce k použití. 8. Ustanovení o přístupu k systému
řízení případů a dočasným pracovním souborům platí
obdobně pro Úřad evropského veřejného žalobce. Informace, které
Úřad evropského veřejného žalobce zadá do systému řízení
případů, dočasných pracovních souborů a rejstříku,
však nejsou k dispozici pro přístup na vnitrostátní úrovni. Článek 25
Fungování dočasných
pracovních souborů a rejstříku 1. Dočasný pracovní soubor
zřizuje dotyčný národní člen pro každý případ, o němž
mu jsou předány informace, pokud je toto předání v souladu s tímto
nařízením nebo s jinými platnými zákonnými nástroji. Národní člen
odpovídá za správu dočasných pracovních souborů, které zřídil. 2. Národní člen, který zřídil
dočasný pracovní soubor, rozhodne v jednotlivých případech, zda bude
přístup do tohoto souboru omezen nebo zda budou soubor či jeho
části přístupné ostatním národním členům nebo
zaměstnancům Eurojustu oprávněným správním ředitelem, pokud
je to nezbytné s cílem umožnit Eurojustu plnit jeho úkoly. 3. Národní člen, který zřídil
dočasný pracovní soubor, rovněž rozhodne o tom, které informace
související s tímto souborem se uvedou v rejstříku. Článek 26
Přístup k systému
řízení případů na vnitrostátní úrovni 1. Osoby uvedené v čl. 20 odst. 2
připojené k systému řízení případů mohou mít přístup
pouze k: a) rejstříku, pokud národní člen,
který rozhodl o zanesení údajů do rejstříku, tento přístup
výslovně neodepřel; b) dočasným pracovním souborům
zřízeným národním členem svého členského státu; c) dočasným pracovním souborům
zřízeným národním členem jiných členských států, k nimž
národní člen jejich členského státu získal přístup, pokud
národní člen, který dočasný pracovní soubor zřídil, tento přístup
výslovně neodepřel. 2. Národní člen v mezích stanovených
v odstavci 1 rozhodne o rozsahu přístupu k dočasným pracovním
souborům, který je v jeho členském státu povolen osobám uvedeným v
čl. 20 odst. 2 připojeným k systému řízení případů. 3. Každý členský stát rozhodne, po
konzultaci se svým národním členem, o rozsahu přístupu do
rejstříku, který je v tomto členském státu povolen osobám uvedeným v
čl. 20 odst. 2 připojeným k systému řízení případů.
Členské státy oznámí své rozhodnutí o provedení tohoto odstavce Eurojustu
a Komisi. Komise o výše uvedeném informuje ostatní členské státy. 4. Osoby, jimž byl udělen
přístup v souladu s odstavcem 2, mají přístup do rejstříku
alespoň v míře nutné pro přístup k dočasným pracovním
souborům, k nimž jim byl udělen přístup. KAPITOLA IV
ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ Článek 27
Zpracování osobních
údajů 1. V míře nezbytné pro dosažení svého
výslovně stanoveného úkolu může Eurojust v rámci své působnosti
a za účelem výkonu operativních funkcí zpracovávat automatizovanými
prostředky nebo ve strukturovaných ručně vedených spisech v souladu
s tímto nařízením pouze osobní údaje uvedené v bodě 1 přílohy 2
o osobách, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů
dotyčných členských států podezřelé ze spáchání trestného
činu, který spadá do působnosti Eurojustu, nebo z účasti na
takovém trestném činu, nebo které byly za takový trestný čin
odsouzeny. 2. Eurojust může zpracovávat pouze
osobní údaje uvedené v bodě 2 přílohy 2 o osobách, které jsou podle
vnitrostátních právních předpisů dotyčných členských
států považovány v trestním vyšetřování nebo stíhání týkajícím se jednoho
nebo více typů trestné činnosti a trestných činů uvedených
v článku 3 za svědky nebo oběti, nebo o osobách mladších 18 let.
Tyto osobní údaje lze zpracovávat pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné pro
splnění výslovně stanoveného úkolu Eurojustu v rámci jeho
působnosti a za účelem výkonu jeho operativních funkcí. 3. Ve výjimečných případech
Eurojust rovněž může po omezenou dobu, která není delší než doba
potřebná pro uzavření případu, v souvislosti s nímž se údaje
zpracovávají, zpracovávat i jiné osobní údaje, které se týkají okolností
trestného činu, než ty, které jsou uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud jsou
bezprostředně významné pro probíhající vyšetřování, která
Eurojust koordinuje nebo pomáhá koordinovat, a jsou do těchto
vyšetřování zahrnuty a pokud je zpracování těchto údajů
skutečně nutné pro účely uvedené v odstavci 1. Inspektor ochrany
údajů uvedený v článku 31 musí být neprodleně informován o použití
tohoto odstavce a o konkrétních okolnostech, které zdůvodňují nutnost
zpracovávat tyto osobní údaje. Týkají-li se tyto jiné údaje svědků
či obětí ve smyslu odstavce 2, přijmou rozhodnutí o jejich
zpracování společně nejméně dva národní členové. 4. Eurojust smí zpracovávat osobní
údaje zpracovávané automatizovanými či jinými prostředky, které
odhalují rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské vyznání
nebo filozofické přesvědčení, členství v odborových
organizacích a údaje o zdravotním stavu nebo pohlavním životě, pouze pokud
jsou tyto údaje skutečně nezbytné pro dotyčné vnitrostátní
vyšetřování a pro koordinaci v rámci Eurojustu a pokud doplňují jiné,
již zpracované osobní údaje. O použití tohoto odstavce musí být neprodleně
informován inspektor ochrany údajů. Tyto údaje nesmějí být zpracovány
v rejstříku uvedeném v čl. 24 odst. 4. Týkají-li se tyto jiné údaje
svědků či obětí ve smyslu odstavce 2, přijímá
rozhodnutí o jejich zpracování kolegium. 5. Na zpracování osobních údajů
Eurojustem v kontextu jeho činností se vztahuje nařízení (ES) č.
45/2001. Toto nařízení upřesňuje a doplňuje nařízení (ES)
č. 45/2001, pokud se jedná o osobní údaje zpracovávané Eurojustem pro jeho
operativní úkoly. Článek 28
Lhůty pro uchovávání
osobních údajů 1. Osobní údaje, které Eurojust
zpracovává, nesmějí být uchovávány po tom z následujících dní, který
nastane jako první: a) den, od kterého je v důsledku
uplynutí promlčecí lhůty znemožněno stíhání ve všech
členských státech dotčených vyšetřováním a stíháním; b) den, kdy byla dotyčná osoba
pravomocně zproštěna viny; c) tři roky ode dne, kdy nabude právní
moci rozsudek v posledním členském státě dotčeném
vyšetřováním nebo stíháním; d) den, kdy Eurojust a dotyčné
členské státy vzájemnou dohodou uznaly nebo rozhodly, že již není nutné,
aby Eurojust koordinoval vyšetřování a stíhání, pokud neexistuje povinnost
poskytnout Eurojustu tuto informaci v souladu s čl. 21 odst. 5 nebo 6; e) tři roky ode dne, kdy byly údaje
předány v souladu s čl. 21 odst. 6 nebo 7. 2. Dodržování lhůt pro uchovávání
údajů uvedených v odst. 1 písm. a), b) c) a d) se průběžně
vyhodnocuje pomocí vhodného automatizovaného postupu. V každém
případě se ale vyhodnocení potřebnosti uchovávat údaje provádí
každé tři roky od jejich vložení. Uchovávají-li se údaje týkající se osob
uvedených v čl. 27 odst. 4 po dobu delší než pět let, musí být v
tomto smyslu informován evropský inspektor ochrany údajů. 3. Když uplyne některá ze
lhůt pro uchovávání údajů uvedených v odst. 1 písm. a), b) c) a d),
posoudí Eurojust potřebu jejich dalšího uchovávání s ohledem na vykonávání
svých úkolů a může rozhodnout o jejich výjimečném uchování do
příštího vyhodnocení. Důvody pro další uchování musejí být doloženy a
zaznamenány. Není-li přijato žádné rozhodnutí o dalším uchovávání osobních
údajů, jsou tyto údaje automaticky vymazány po uplynutí tří let.
Jakmile je však v důsledku promlčení znemožněno stíhání ve všech
dotyčných členských státech podle odst. 1 písm. a), mohou být údaje
uchovávány pouze v případě, že je to nezbytné pro poskytnutí pomoci
ze strany Eurojustu v souladu s tímto nařízením. 4. Jsou-li údaje v souladu s odstavcem 3
uchovávány po dobu delší než k datům uvedeným v odstavci 1, posoudí evropský
inspektor ochrany údajů každé tři roky potřebu tyto údaje
uchovávat. 5. Obsahuje-li soubor neautomatizované
a nestrukturované údaje, vrátí se všechny dokumenty ze souboru orgánu, který je
předal, a veškeré jejich kopie se zničí, jakmile uplyne lhůta
pro uchovávání posledního automatizovaného údaje v souboru. 6. U vyšetřování nebo stíhání,
které Eurojust koordinoval, uvědomí zúčastnění národní
členové Eurojust a ostatní dotčené členské státy o všech
pravomocných soudních rozhodnutích týkajících se dané věci, aby mohl být
mimo jiné použit odst. 1 písm. b). Článek 29
Vedení protokolů a
dokumentace 1. Pro účely ověření
zákonnosti zpracování údajů, vlastní kontroly a zajištění řádné
neporušenosti a zabezpečení údajů Eurojust uchovává záznamy o
jakémkoliv shromažďování, změně, přístupu,
zpřístupnění, kombinaci nebo výmazu osobních údajů používaných
k operativním účelům. Tyto protokoly nebo dokumentace budou
vymazány po uplynutí 18 měsíců, pokud se tyto údaje dále nevyžadují
pro průběžnou kontrolu. 2. Protokoly či dokumentace
vyhotovené podle odstavce 1 budou zpřístupněny na požádání evropskému
inspektorovi ochrany údajů. Evropský inspektor ochrany údajů používá
tyto informace pouze pro účely kontroly ochrany údajů, zajištění
řádného zpracování údajů a neporušenosti a zabezpečení
údajů. Článek 30
Oprávnění k přístupu
k osobním údajům Přístup k
osobním údajům zpracovávaným Eurojustem pro účely plnění jeho
operativních úkolů mohou mít výhradně národní členové, jejich
zástupci a asistenti, osoby uvedené v čl. 20 odst. 2 připojené k
systému řízení případů a oprávnění zaměstnanci
Eurojustu, a to za účelem plnění úkolů Eurojustu a v mezích
stanovených v článcích 24, 25 a 26. Článek 31
Jmenování inspektora ochrany
údajů 1. Výkonná rada jmenuje inspektora
ochrany údajů v souladu s článkem 24 nařízení (ES) č. 45/2001. 2. Při dodržování povinností stanovených
v článku 24 nařízení (ES) č. 45/2001 inspektor ochrany
údajů: a) zajišťuje, že je uchován písemný
záznam o předávání osobních údajů; b) spolupracuje se zaměstnanci
Eurojustu odpovědnými za postupy, školení a poradenství týkající se
zpracování údajů; c) připravuje výroční zprávu a
předkládá tuto zprávu kolegiu a evropskému inspektorovi ochrany
údajů. 3. Při výkonu svých úkolů má inspektor
ochrany údajů přístup k veškerým údajům zpracovávaným Eurojustem
a do všech prostor Eurojustu. 4. Zaměstnanci Eurojustu,
kteří jsou nápomocni inspektorovi ochrany údajů při výkonu jeho
povinností, mají přístup k osobním údajům zpracovávaným Eurojustem a
do prostor Eurojustu v rozsahu, který je potřebný pro plnění jejich
úkolů. 5. Dospěje-li inspektor ochrany
údajů k závěru, že ustanovení nařízení (ES) č. 45/2001 nebo
tohoto nařízení, která se vztahují ke zpracovávání osobních údajů,
nebyla dodržena, informuje o této skutečnosti správního ředitele a
požádá jej, aby napravil neshodu ve stanovené lhůtě. Nevyřeší-li
správní ředitel neshodu ve zpracovávání ve stanovené lhůtě, inspektor
ochrany údajů informuje kolegium a dohodne s kolegiem lhůtu pro
odezvu. Nevyřeší-li kolegium neshodu ve zpracovávání ve stanovené
lhůtě, inspektor ochrany údajů postoupí záležitost evropskému
inspektorovi ochrany údajů. 6. Výkonná rada přijímá
prováděcí pravidla podle čl. 24 odst. 8 nařízení (ES) č. 45/2001.
Článek 32
Metody týkající se výkonu práva
na přístup k údajům 1. Jakýkoliv subjekt údajů, který
si přeje využít právo na přístup k osobním údajům, může
podat v tomto smyslu bezplatnou žádost u orgánu jmenovaného za tímto
účelem v členském státě podle svého výběru. Daný orgán
předloží žádost Eurojustu bez zbytečného prodlení a v každém
případě ve lhůtě jeden měsíc od data doručení. 2. Eurojust odpoví na žádost bez
zbytečného prodlení a v každém případě ve lhůtě
tři měsíce od doručení žádosti Eurojustu. 3. Před přijetím rozhodnutí
Eurojust konzultuje příslušné orgány dotyčných členských
států. Rozhodnutí o přístupu k údajům je podmíněné úzkou
spoluprací mezi Eurojustem a členskými státy, jichž se sdělení
těchto údajů přímo týká. V každém případě, kdy
členský stát vznáší námitky vůči odezvě navrhované
Eurojustem, musí Eurojust informovat o důvodech těchto námitek. 4. Je-li právo na přístup k
údajům omezeno v souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 45/2001,
uvědomí Eurojust písemně subjekt údajů v souladu s čl. 20
odst. 3 daného nařízení. Informace týkající se hlavních důvodů
mohou být vypuštěny, pokud by poskytnutí těchto informací zbavovalo
omezení jeho účinku. Subjekt údajů bude přinejmenším informován
o tom, že evropský inspektor ochrany údajů provedl všechna potřebná
ověření. 5. Eurojust zdokumentuje důvody
pro vypuštění sdělení hlavních důvodů, na nichž je založeno
omezení podle odstavce 4. 6. Žádosti vyřizují a jménem
Eurojustu o nich rozhodují národní členové, kteří jimi jsou
dotčeni. Žádost musí být plně vyřízena do tří
měsíců od obdržení. Nedojdou-li členové ke shodě,
předají žádost kolegiu, které o ní rozhodne dvoutřetinovou
většinou. 7. Když při uplatňování
článků 46 a 47 nařízení (ES) č. 45/2001 evropský inspektor
ochrany údajů zkontroluje zákonnost zpracovávání, které provádí Eurojust,
informuje subjekt údajů přinejmenším o tom, že evropský inspektor
ochrany údajů provedl všechna potřebná ověření. Článek 33
Právo na opravu, výmaz a
omezení zpracování údajů 1. Pokud byly údaje, které mají být
opraveny, vymazány nebo jejichž zpracování má být omezeno v souladu s
články 14, 15 nebo 16 nařízení (ES) č. 45/2001, poskytnuty
Eurojustu třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi, soukromými
subjekty, soukromými osobami nebo pokud jsou výsledkem vlastních analýz
Eurojustu, Eurojust tyto údaje opraví, vymaže nebo omezí jejich zpracování. 2. Pokud byly údaje, které mají být
opraveny, vymazány nebo jejichž zpracování má být omezeno v souladu s
články 14, 15 nebo 16 nařízení (ES) č. 45/2001, poskytnuty
Eurojustu přímo členskými státy, Eurojust tyto údaje opraví, vymaže
nebo omezí jejich zpracování ve spolupráci s členskými státy. 3. Došlo-li k předání nesprávných
údajů jiným vhodným prostředkem nebo došlo-li k chybám v údajích
dodaných členskými státy v důsledku chybného převodu nebo
předání v rozporu s tímto nařízením nebo jedná-li se o údaje,
které Eurojust zadal, převzal nebo uchovával nesprávně nebo v rozporu
s tímto nařízením, Eurojust opraví či vymaže tyto údaje ve spolupráci
s dotčenými členskými státy. 4. V případech uvedených
v článcích 14, 15 nebo 16 nařízení (ES) č. 45/2001 jsou
všichni příjemci těchto údajů informováni bez zbytečného
prodlení v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 45/2001.
Příjemci těchto údajů zajistí v souladu s pravidly, která se na
ně vztahují, opravu, výmaz nebo omezení zpracování těchto údajů
ve svých systémech. 5. Eurojust informuje písemně
subjekt údajů bez zbytečného prodlení a v každém případě ve
lhůtě tří měsíců od přijetí žádosti, že údaje,
které se ho týkají, byly opraveny, vymazány nebo bylo omezeno jejich
zpracování. 6. Eurojust informuje písemně
subjekt údajů o jakémkoliv odmítnutí opravit či vymazat údaje nebo
omezit jejich zpracování a o možnosti podat stížnost u evropského inspektora
ochrany údajů a domáhat se soudního opravného prostředku. Článek 34
Odpovědnost v
záležitostech ochrany údajů 1. Eurojust zpracovává osobní údaje tak,
aby bylo možné stanovit, který orgán údaje poskytl nebo odkud byly osobní údaje
získány. 2. Odpovědnost za kvalitu osobních
údajů nese členský stát, který poskytl osobní údaje Eurojustu, a
Eurojust nese odpovědnost za osobní údaje, které poskytly instituce EU,
třetí země či mezinárodní organizace, a rovněž za osobní údaje,
které Eurojust získal z veřejně dostupných zdrojů. 3. Eurojust nese odpovědnost za
dodržování nařízení (ES) č. 45/2001 a tohoto nařízení.
Členský stát, který poskytuje osobní údaje Eurojustu, nese
odpovědnost za zákonnost předávání těchto osobních údajů a
Eurojust nese odpovědnost za osobní údaje, které poskytl členským
státům, institucím EU a třetím zemím nebo organizacím. 4. S výhradou jiných ustanovení v tomto
nařízení nese Eurojust odpovědnost za všechny údaje, které
zpracovává. Článek 35
Spolupráce mezi evropským
inspektorem ochrany údajů a vnitrostátními orgány pro ochranu údajů 1. Evropský inspektor ochrany
údajů jedná v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány, v jejichž
působnosti je dohled nad ochranou údajů, pokud se jedná o konkrétní
problematiku vyžadující účast na vnitrostátní úrovni, zejména pokud
evropský inspektor ochrany údajů nebo vnitrostátní orgán, v jehož
působnosti je dohled nad ochranou údajů, zjistí velké nesrovnalosti
mezi postupy členských států nebo potenciálně nezákonné předávání
prostřednictvím komunikačních kanálů Eurojustu nebo v
souvislosti s otázkami týkajícími se provádění a výkladu tohoto
nařízení nastolenými jedním nebo více vnitrostátními orgány dohledu. 2. V případech podle odstavce 1 si
mohou evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní orgány, v jejichž
působnosti je dohled nad ochranou údajů, jednají-li každý v rozsahu
své příslušné působnosti, podle potřeby vyměňovat
relevantní informace, pomáhat si při výkonu auditů a kontrol,
šetřit problémy související s výkladem či uplatňováním tohoto
nařízení, studovat problémy vztahující se k výkonu nezávislého dohledu
či k výkonu práv subjektů údajů, vypracovávat harmonizované
návrhy společných řešení jakýchkoli problémů a propagovat
informovanost o právech na ochranu údajů. 3. Vnitrostátní orgány dohledu a
evropský inspektor ochrany údajů se scházejí podle potřeby pro
účely uvedené v tomto článku. Náklady na tyto schůze nese a
jejich organizaci zajišťuje evropský inspektor ochrany údajů. Jednací
řád je přijat na první schůzi. Další pracovní metody budou vytvořeny
společně podle potřeby. Článek 36
Právo podat stížnost k
evropskému inspektorovi ochrany údajů 1. Vztahuje-li se stížnost podaná
subjektem údajů podle čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001
k rozhodnutí podle článků 32 nebo 33, evropský inspektor ochrany
údajů konzultuje s vnitrostátními orgány dohledu nebo příslušným
justičním orgánem v členském státě, jenž byl zdrojem údajů,
nebo v přímo dotčeném členském státě. Rozhodnutí evropského
inspektora ochrany údajů, které může zahrnovat i odmítnutí
sdělit jakékoli informace, se přijímá v úzké spolupráci s
vnitrostátním orgánem dohledu nebo příslušným justičním orgánem. 2. Vztahuje-li se stížnost ke
zpracování údajů poskytnutých Eurojustu členským státem, evropský inspektor
ochrany údajů zajistí správné provedení potřebných kontrol v úzké spolupráci
s vnitrostátním orgánem dohledu členského státu, který údaje poskytl. 3. Vztahuje-li se stížnost ke
zpracování údajů poskytnutých Eurojustu institucemi EU, třetími
zeměmi nebo organizacemi či soukromými subjekty, evropský inspektor
ochrany údajů zajistí, aby Eurojust provedl potřebné kontroly. Článek 37
Odpovědnost za
neoprávněné nebo nesprávné zpracování údajů 1. V souladu s článkem 340 Smlouvy
nese Eurojust odpovědnost za škodu způsobenou jakékoliv osobě v
důsledku jím provedeného neoprávněného nebo nesprávného zpracování
údajů. 2. Stížnostmi proti Eurojustu
ohledně odpovědnosti za škodu podle odstavce 1 se zabývá Soudní dvůr
v souladu s článkem 268 Smlouvy. 3. V souladu se svým vnitrostátním
právem odpovídá každý členský stát za škodu způsobenou jakékoliv
osobě v důsledku jím provedeného neoprávněného nebo nesprávného
zpracování údajů, které byly předány Eurojustu. KAPITOLA V
VZTAHY S PARTNERY ODDÍL I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Článek 38
Společná ustanovení 1. Pokud je to nutné pro plnění
jeho úkolů, může Eurojust navázat a udržovat pracovní vztahy s institucemi
a agenturami Unie v souladu s cíli těchto institucí nebo agentur,
příslušnými orgány třetích zemí, mezinárodními organizacemi a
Mezinárodní organizací kriminální policie (Interpol). 2. Pokud je to relevantní pro
plnění jeho úkolů a s výhradou jakýchkoli omezení stanovených podle
čl. 21 odst. 8, může si Eurojust přímo vyměňovat
všechny informace, s výjimkou osobních údajů, se subjekty uvedenými v
odstavci 1. 3. Eurojust může, v souladu se
článkem 4 nařízení (ES) č. 45/2001, získávat a zpracovávat
osobní údaje získané od subjektů uvedených v odstavci 1, pokud je to nutné
pro výkon jeho úkolů a v souladu s ustanoveními oddílu IV. 4. Eurojust může předávat
osobní údaje třetím zemím, mezinárodním organizacím a Interpolu, pouze
pokud je to nutné pro předcházení a potírání trestných činů v
působnosti Eurojustu a v souladu s tímto nařízením. Pokud byly
údaje, které mají být předány, získány od členského státu, Eurojust
si vyžádá souhlas tohoto členského státu, pokud: a) lze očekávat oprávnění,
vzhledem k tomu, že členský stát výslovně neomezil možnost dalšího
předávání; nebo b) členský stát udělil své
předběžné oprávnění k takovému dalšímu předávání buď
obecnou formou, nebo za zvláštních podmínek. Tento souhlas může být
kdykoliv zrušen. 5. Další předávání osobních
údajů, které členské státy, instituce nebo agentury Unie, třetí
země a mezinárodní organizace či Interpol získaly od Eurojustu,
třetím stranám je zakázáno, pokud Eurojust nedal po zvážení okolností
daného případu svůj výslovný souhlas pro konkrétní účel, který
není neslučitelný s účelem, pro nějž byly údaje předány. ODDÍL II
VZTAHY S PARTNERY Článek 39
Spolupráce s Evropskou justiční
sítí a jinými sítěmi Evropské unie zapojenými do spolupráce
v trestních věcech 1. Eurojust a Evropská justiční síť
pro trestní věci navzájem udržují mimořádně úzké vztahy,
založené na konzultacích a doplňkovosti, a to především mezi národním
členem, kontaktními místy Evropské justiční sítě téhož
členského státu a národními zpravodaji pro Eurojust a Evropskou justiční
síť. V zájmu účinné spolupráce se přijmou tato opatření: a) národní členové v jednotlivých
případech informují kontaktní místa Evropské justiční sítě o
všech případech, které může tato síť podle jejich mínění
řešit lépe; b) sekretariát Evropské justiční sítě
tvoří součást zaměstnanců Eurojustu. Pracuje jako
oddělená jednotka. Může využívat administrativní zdroje Eurojustu,
které jsou nezbytné pro plnění úkolů Evropské justiční sítě,
včetně zahrnutí nákladů na plenární schůze Evropské justiční
sítě; c) k účasti na schůzích Eurojustu
mohou být v jednotlivých případech přizvána kontaktní místa Evropské justiční
sítě. 2. Sekretariát sítě pro
společné vyšetřovací týmy a sekretariát sítě zřízené
rozhodnutím 2002/494/SVV tvoří součást zaměstnanců
Eurojustu. Tyto sekretariáty pracují jako oddělené jednotky. Mohou
využívat administrativní zdroje Eurojustu, které jsou nezbytné pro plnění
jejich úkolů. Koordinaci sekretariátů zajišťuje Eurojust. Tento
odstavec se vztahuje na sekretariát jakékoliv nové sítě zřízené
rozhodnutím Rady, pokud dotyčné rozhodnutí stanoví, že sekretariát
zajišťuje Eurojust. 3. Síť vytvořená rozhodnutím 2008/852/SVV
může požádat, aby jí Eurojust poskytl sekretariát. Bude-li taková žádost
podána, použije se odstavec 2. Článek 40
Vztahy s Europolem 1. Eurojust přijme všechna
vhodná opatření, aby umožnil Europolu v rámci jeho mandátu přímý
přístup k informacím, které poskytuje Eurojust, na bázi systému založeného
na nalezení či nenalezení shody, aniž by tím byla dotčena jakákoli
omezení uvedená členskými státy, institucemi Unie, třetími
zeměmi, mezinárodními organizacemi či Interpolem, které tyto
informace poskytují. V případě nalezení shody Eurojust iniciuje
postup, jímž lze sdílet informace, které generovaly shodu, v souladu s
rozhodnutím členského státu, instituce Unie, třetí země,
mezinárodní organizace nebo Interpolu, který informace Eurojustu poskytl. 2. Vyhledávání informací v
souladu s odstavcem 1 se provádí pouze pro účel identifikace, zda se
informace, které má k dispozici Eurojust, shodují s informacemi, které
zpracovává Europol. 3. Eurojust umožňuje
vyhledávání v souladu s odstavcem 1 až poté, kdy obdrží od Europolu informace,
kteří zaměstnanci byli určeni jako oprávnění k
provádění těchto vyhledávání. 4. Pokud v průběhu
činností týkajících se zpracování informací Eurojustu v rámci konkrétního
vyšetřování Eurojust nebo členský stát identifikuje potřebu
koordinace, spolupráce nebo podpory v souladu s mandátem Europolu, Eurojust je
o této skutečnosti informuje a zahájí postup pro sdílení informací v
souladu s rozhodnutím členského státu, který informace poskytl. V takovém
případě Eurojust konzultuje Europol. 5. Europol respektuje jakékoliv
omezení přístupu či použití, dané všeobecnými nebo zvláštními
podmínkami, které uvádějí členské státy, instituce nebo agentury Unie,
třetí země, mezinárodní organizace nebo Interpol. Článek 41
Vztahy s Úřadem
evropského veřejného žalobce 1. Eurojust naváže a udržuje zvláštní
vztah s Úřadem evropského veřejného žalobce na základě úzké
spolupráce a rozvoje vzájemných operativních, správních a řídicích vazeb,
jak je uvedeno níže. Za tímto účelem se evropský veřejný žalobce a
předseda Eurojustu pravidelně setkávají a projednávají problematiku
společného zájmu. 2. Eurojust se zabývá každou žádostí o
podporu podanou Úřadem evropského veřejného žalobce bez
zbytečného prodlení a řeší tyto žádosti podle okolností, jako kdyby
byly podány vnitrostátním orgánem s působností v oblasti justiční
spolupráce. 3. Kdykoliv je to nutné, Eurojust
využívá národní koordinační systémy Eurojustu vytvořené
v souladu s článkem 20 i vztahy, které navázal se třetími
zeměmi, včetně styčných soudců nebo státních
zástupců, pro podporu spolupráce ustanovené v souladu s odstavcem 1. 4. Spolupráce ustanovená v souladu s
odstavcem 1 zahrnuje výměnu informací, včetně osobních
údajů. Jakékoli údaje tímto způsobem vyměněné se použijí
pouze pro účely, pro které byly poskytnuty. Jakékoliv jiné použití
těchto údajů je dovoleno pouze tehdy, spadá-li toto použití do
mandátu instituce, která údaje přijímá, a podléhá předchozímu
oprávnění instituce, která údaje poskytla. 5. Pro účely určení, zda
informace, které má k dispozici Eurojust, souhlasí s informacemi, které
zpracovává Úřad evropského veřejného žalobce, Eurojust zavádí
mechanismus automatické křížové kontroly údajů zadávaných do systému
řízení případů. Kdykoliv je nalezena shoda mezi údaji zadanými
do systému řízení případů Úřadem evropského veřejného
žalobce a údaji, které zadal Eurojust, bude skutečnost, že existuje shoda,
sdělena jak Eurojustu, tak Úřadu evropského veřejného žalobce a
rovněž členskému státu, který tyto údaje poskytl Eurojustu. Pokud
byly údaje poskytnuty třetí stranou, Eurojust informuje tuto třetí stranu
o nalezené shodě se souhlasem Úřadu evropského veřejného
žalobce. 6. Eurojust určí zaměstnance,
kteří jsou oprávněni mít přístup k výsledkům mechanismu
křížové kontroly, a informuje o nich Úřad evropského veřejného
žalobce. 7. Eurojust podporuje fungování
Úřadu evropského veřejného žalobce prostřednictvím služeb, které
poskytují jeho zaměstnanci. Tato podpora v každém případě
zahrnuje: a) technickou podporu při
přípravě ročního rozpočtu, programového dokumentu obsahujícího
roční a víceleté programování a plánu řízení; b) technickou podporu při náboru
zaměstnanců a řízení profesní dráhy; c) bezpečnostní služby; d) služby vztahující se
k informačním technologiím; e) finanční řízení,
účetnictví a auditorské služby; f) jakékoli jiné služby týkající se
společného zájmu. Podrobné informace o poskytovaných službách jsou
uvedeny v dohodě uzavřené mezi Eurojustem a Úřadem evropského
veřejného žalobce. 8. Evropský veřejný žalobce
může kolegiu předkládat písemná stanoviska, na která kolegium reaguje
písemně a bez zbytečného prodlení. Tato písemná vyjádření se
předkládají v každém případě, kdykoliv kolegium přijímá
roční rozpočet a pracovní program. Článek 42
Vztahy s jinými institucemi a
agenturami Unie 1. Eurojust naváže a udržuje pracovní
vztahy s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání. 2. Úřad OLAF může
přispívat ke koordinační práci Eurojustu, která se týká ochrany
finančních zájmů Unie v souladu s mandátem podle nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. .../2013 o vyšetřování prováděném
Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a
nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999. 3. Aniž je dotčen článek 8,
zajistí členské státy pro účely přijímání a předávání
informací mezi Eurojustem a úřadem OLAF, aby byli národní členové
Eurojustu považováni za příslušné orgány členských států, avšak
výhradně pro účely nařízení (ES) č. 1073/1999 a
nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999[19].
Výměnou informací mezi úřadem OLAF a národními členy není
dotčena povinnost poskytovat na základě uvedených nařízení
informace jiným příslušným orgánům. ODDÍL III
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Článek 43
Vztahy s orgány třetích
zemí a mezinárodními organizacemi 1. Eurojust může přijmout
pracovní ujednání se subjekty uvedenými v čl. 38 odst. 1. 2. Eurojust může pro
usnadnění spolupráce určit po dohodě s příslušnými orgány
kontaktní místa ve třetích zemích. ODDÍL IV
PŘEDÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ Článek 44
Předávání osobních
údajů institucím nebo agenturám Unie S výhradou jakýchkoli možných omezení podle
čl. 21 odst. 8 může Eurojust přímo předávat osobní údaje institucím
nebo agenturám Unie, pokud je to nezbytné pro plnění jeho úkolů nebo
úkolů přijímací instituce či agentury Unie. Článek 45
Předávání osobních
údajů do třetích zemí a mezinárodním organizacím 1. Eurojust může předávat
osobní údaje orgánu třetí země nebo mezinárodní organizaci či
Interpolu, pokud je to nezbytné pro plnění jeho úkolů, ale pouze na
základě: a) rozhodnutí Komise přijatého v souladu
s články 25 a 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES[20], že daná země nebo
mezinárodní organizace, popřípadě zpracovávající sektor v dané
třetí zemi nebo mezinárodní organizaci zajišťuje odpovídající úroveň
ochrany (rozhodnutí o přiměřenosti); nebo b) mezinárodní dohody uzavřené mezi
Unií a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací podle článku 218
Smlouvy poskytující přiměřené záruky týkající se ochrany
soukromí a základních práv a svobod jednotlivců; nebo c) dohody o spolupráci uzavřené mezi
Eurojustem a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací v souladu s
článkem 27 rozhodnutí 2002/187/SVV. Tato předávání nevyžadují další povolení.
Eurojust může uzavřít pracovní ujednání pro provádění
těchto dohod či rozhodnutí o přiměřenosti. 2. Odchylně od odstavce 1
může Eurojust v jednotlivých případech povolit předání osobních
údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím či
Interpolu, pokud: a) je předání údajů naprosto
nezbytné pro ochranu základních zájmů jednoho nebo více členských států
v rámci cílů Eurojustu; b) je předání údajů naprosto
nezbytné v zájmu předcházení bezprostřednímu nebezpečí souvisejícímu
s trestnými nebo teroristickými činy; c) je předání nezbytné z jiných
důvodů nebo je stanoveno právními předpisy z významných důvodů
veřejného zájmu Unie či jejích členských států podle práva
Unie nebo vnitrostátního práva, popřípadě pro stanovení, uplatnění
nebo obranu právních nároků; nebo d) je předání nezbytné pro ochranu
životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby. 3. Kromě toho může kolegium
po dohodě s evropským inspektorem ochrany údajů povolit předávání
údajů v souladu s písmeny a) až d) výše, s přihlédnutím k existenci
záruk pro ochranu soukromí a základních práv a svobod jednotlivců, po dobu
nepřekračující jeden rok, s možností prodloužení. 4. Evropský inspektor ochrany
údajů je informován o případech, kde se uplatňuje odstavec 3. 5. Eurojust může předávat
osobní údaje správního charakteru v souladu s článkem 9 nařízení (ES)
č. 45/2001. Článek 46
Styční soudci nebo
státní zástupci vyslaní do třetích zemí 1. Pro usnadnění justiční
spolupráce se třetími zeměmi v případech, kdy Eurojust poskytuje
pomoc podle tohoto nařízení, může kolegium vyslat styčné soudce
nebo státní zástupce do třetí země na základě pracovního ujednání
s danou třetí zemí podle článku 43. 2. Styčný soudce nebo státní zástupce
podle odstavce 1 musí mít zkušenosti s prací pro Eurojust a
přiměřené znalosti v oblasti justiční spolupráce a
způsobu fungování Eurojustu. Vyslání styčného soudce nebo státního zástupce
jménem Eurojustu podléhá předchozímu souhlasu tohoto soudce nebo státního zástupce
a jeho členského státu. 3. Pokud je styčný soudce nebo
státní zástupce vyslaný Eurojustem vybrán z národních členů nebo
jejich zástupců či asistentů: a) členský stát jej nahradí ve funkci
národního člena nebo jeho zástupce či asistenta; b) přestává být oprávněn k výkonu
pravomocí, které mu byly uděleny v souladu s článkem 8. 4. Aniž je dotčen článek 110
služebního řádu, vypracuje kolegium pravidla pro vysílání styčných soudců
nebo státních zástupců a na základě konzultace s Komisí přijme v
tomto ohledu nezbytná prováděcí ujednání. 5. Činnost styčných soudců
nebo státních zástupců vyslaných Eurojustem podléhá dohledu evropského
inspektora ochrany údajů. Styční soudci nebo státní zástupci podávají
zprávu kolegiu, které ve výroční zprávě vhodným způsobem
informuje Evropský parlament a Radu o jejich činnosti. Styční soudci
nebo státní zástupci informují národní členy a příslušné vnitrostátní
orgány o všech případech týkajících se jejich členského státu. 6. Příslušné orgány členských
států a styční soudci nebo státní zástupci uvedení v odstavci 1 mohou
být v přímém vzájemném kontaktu. V těchto případech styčný soudce
nebo státní zástupce o tomto kontaktu informuje národního člena. 7. Styční soudci nebo státní zástupci
uvedení v odstavci 1 jsou připojeni k systému řízení
případů. Článek 47
Žádosti o justiční
spolupráci předkládané třetím zemím a obdržené ze třetích zemí 1. Eurojust koordinuje výkon žádostí o
justiční spolupráci vydaných třetí zemí, pokud jsou tyto žádosti
součástí téhož vyšetřování a vyžadují výkon v nejméně dvou
členských státech. Tyto žádosti může Eurojustu předat také
příslušný vnitrostátní orgán. 2. V naléhavém případě a v
souladu s článkem 19 může žádosti uvedené v odstavci 1 tohoto
článku a vydané třetí zemí, která s Eurojustem uzavřela pracovní
ujednání, přijímat a zpracovávat stálá koordinace. 3. Aniž je dotčen čl. 3 odst.
3, Eurojust usnadňuje justiční spolupráci se třetí zemí v
případech, kdy jsou předloženy žádosti o justiční spolupráci,
jež se vztahují k témuž vyšetřování a vyžadují výkon v dané třetí
zemi. KAPITOLA VI
FINANČNÍ USTANOVENÍ Článek 48
Rozpočet 1. Pro každý rozpočtový rok, který
odpovídá roku kalendářnímu, se připraví odhady všech příjmů
a výdajů Eurojustu a zahrnou se do rozpočtu Eurojustu. 2. Pokud se jedná o příjmy a
výdaje, musí být rozpočet Eurojustu vyvážený. 3. Aniž by tím byly dotčeny jiné
zdroje, příjmy Eurojustu zahrnují: a) příspěvek Unie zapsaný v
souhrnném rozpočtu Evropské unie; b) jakýkoliv dobrovolný finanční
příspěvek členských států; c) poplatky za publikace a jakékoli služby,
které Eurojust poskytuje; d) ad hoc granty. 4. Výdaje Eurojustu zahrnují odměny
zaměstnanců, správní výdaje, výdaje na infrastrukturu a provozní
náklady. Článek 49
Sestavování rozpočtu 1. Každý rok správní ředitel sestaví
návrh výkazu odhadů celkových příjmů a výdajů Eurojustu pro
následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a
zašle jej kolegiu. 2. Kolegium na základě tohoto
návrhu vytvoří předběžný návrh odhadu příjmů a
výdajů Eurojustu pro následující rozpočtový rok. 3. Předběžný návrh odhadu
příjmů a výdajů Eurojustu je předán Evropské komisi
nejpozději 31. ledna každého roku. Kolegium předá Komisi konečný
návrh odhadu, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, do 31. března. 4. Komise předá výkaz odhadů
Evropskému parlamentu a Radě (rozpočtový orgán) spolu s návrhem souhrnného
rozpočtu Evropské unie. 5. Na základě výkazu odhadů
zapíše Komise do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které
považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši příspěvku ze souhrnného
rozpočtu, které předloží rozpočtovému orgánu v souladu s
články 313 a 314 Smlouvy. 6. Rozpočtový orgán schvaluje
prostředky na příspěvek Eurojustu. 7. Rozpočtový orgán přijímá
plán pracovních míst Eurojustu. 8. Rozpočet Eurojustu přijímá
kolegium. Rozpočet je konečný po konečném přijetí souhrnného
rozpočtu Evropské unie. Je-li to nutné, bude příslušným způsobem
upraven. 9. U všech projektů v oblasti
nemovitostí, které zřejmě budou mít významný dopad na rozpočet,
Eurojust informuje Evropský parlament a Radu co nejdříve v souladu s
ustanoveními článku 203 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. 10. S výjimkou mimořádných
nepředvídatelných okolností podle článku 203 nařízení (EU, Euratom)
č. 966/2012 projedná Rada a Evropský parlament projekt v oblasti
nemovitostí do čtyř týdnů ode dne, kdy jej oba orgány obdržely. Projekt v oblasti nemovitostí se považuje za
schválený, pokud během tohoto čtyřtýdenního období Evropský parlament
ani Rada nepřijme rozhodnutí v neprospěch návrhu. Jestliže Evropský parlament nebo Rada v
průběhu tohoto čtyřtýdenního období vznesou
opodstatněné námitky, prodlouží se toto období o dva týdny. Přijme-li Evropský parlament nebo Rada
rozhodnutí v neprospěch projektu v oblasti nemovitostí, Eurojust svůj
návrh vezme zpět a může předložit návrh nový. 11. Eurojust může financovat plán
koupě budovy na základě půjčky, kterou předtím schválí
rozpočtový orgán v souladu s článkem 203 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Článek 50
Plnění rozpočtu Správní ředitel jedná jako schvalující
osoba Eurojustu a plní rozpočet Eurojustu v rámci své odpovědnosti a
v mezích schválených v rozpočtu. Článek 51
Předkládání
účetních závěrek a absolutorium 1. Do 1. března následujícího rozpočtového
roku účetní Eurojustu předá předběžnou účetní
závěrku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru. 2. Eurojust předá zprávu o
rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě
a Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku. 3. Do 31. března následujícího rozpočtového
roku účetní Komise předá předběžnou účetní
závěrku Eurojustu konsolidovanou s účetní závěrkou Komise Účetnímu
dvoru. 4. V souladu s čl. 148 odst. 1
nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 předloží Účetní
dvůr své připomínky k předběžné účetní závěrce Eurojustu
do 1. června následujícího roku. 5. Po obdržení připomínek Účetního
dvora k předběžné účetní závěrce Eurojustu podle
článku 148 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 správní
ředitel vypracuje konečnou účetní závěrku Eurojustu v rámci
své odpovědnosti a předloží ji kolegiu k vyjádření. 6. Kolegium vydá stanovisko ke
konečné závěrce Eurojustu. 7. Správní ředitel předá
konečnou účetní závěrku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi
a Účetnímu dvoru do 1. července následujícího rozpočtového roku
společně se stanoviskem kolegia. 8. Konečná účetní
závěrka Eurojustu se zveřejní v Úředním věstníku
Evropské unie do 15. listopadu následujícího roku. 9. Správní ředitel předá Účetnímu
dvoru odpověď na připomínky nejpozději do 30. září
následujícího roku. Správní ředitel tuto odpověď předá také
kolegiu a Komisi. 10. Správní ředitel předkládá
Evropskému parlamentu zprávu o plnění svých povinností, je-li k tomu
vyzván. Rada může vyzvat správního ředitele k předložení zprávy
o plnění jeho povinností. 11. Správní ředitel předloží v
souladu s čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropskému
parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký
průběh udílení absolutoria pro daný rozpočtový rok. 12. Na základě doporučení Rady přijatého
kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 15. května
roku N + 2 správnímu řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového
roku N. Článek 52
Finanční pravidla Finanční pravidla platná pro Eurojust
přijímá kolegium v souladu s [nařízením č. 2343/2002 ze dne 23.
prosince 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v
článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se
stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských
společenství] a na základě konzultace s Komisí. Tato pravidla se
mohou odchýlit od [nařízení č. 2343/2002], pouze pokud je takové odchýlení
zvlášť vyžadováno pro provoz Eurojustu, a s předchozím souhlasem Komise. KAPITOLA VII
USTANOVENÍ O ZAMĚSTNANCÍCH Článek 53
Obecná ustanovení Na zaměstnance Eurojustu se vztahuje
služební řád Evropské unie, pracovní řád ostatních
zaměstnanců Evropské unie a pravidla přijatá na základě
dohody mezi orgány Evropské unie k provedení tohoto služebního řádu a
pracovního řádu ostatních zaměstnanců. Článek 54
Vyslaní národní odborníci a
jiní pracovníci 1. Eurojust může využívat služeb
vyslaných národních odborníků nebo jiných pracovníků, které Eurojust
nezaměstnává. 2. Kolegium přijme rozhodnutí,
kterým se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do Eurojustu. KAPITOLA VIII
HODNOCENÍ A PŘEDKLÁDÁNÍ ZPRÁV Článek 55
Zapojení Evropského
parlamentu a vnitrostátních parlamentů 1. Eurojust předává svou
výroční zprávu Evropskému parlamentu, který může předkládat
připomínky a závěry. 2. Předseda kolegia předstoupí
před Evropský parlament na jeho žádost za účelem projednání
záležitostí týkajících se Eurojustu a zejména předložení jeho
výročních zpráv, s přihlédnutím k povinnosti zachování
mlčenlivosti a důvěrnosti údajů. Jednání se nevztahují
přímo ani nepřímo ke konkrétním akcím souvisejícím s jednotlivými
operativními případy. 3. Kromě dalších informačních
a konzultačních povinností stanovených v tomto nařízení Eurojust
předává Evropskému parlamentu pro informaci: a) výsledky studií a strategických projektů
vyhotovených nebo zadaných Eurojustem; b) pracovní ujednání uzavřená se
třetími stranami; c) výroční zprávu evropského inspektora
ochrany údajů. 4. Eurojust předkládá svou
výroční zprávu vnitrostátním parlamentům. Eurojust také
předkládá vnitrostátním parlamentům dokumenty uvedené v odstavci 3. Článek 56
Hodnocení a přezkum 1. Nejpozději do [5 let po
vstupu tohoto nařízení v platnost] a každých 5 let poté Komise zadá
hodnocení provádění a dopadu tohoto nařízení a také účinnosti a
účelnosti Eurojustu a jeho pracovních postupů. Hodnocení se věnuje
zejména případné potřebě změnit mandát Eurojustu a
finančním důsledkům takových změn. 2. Komise předá hodnotící zprávu
společně se závěry z ní Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům,
Radě a kolegiu. Zjištění vyplývající z hodnocení se
zveřejňuje. 3. U příležitosti každého druhého
hodnocení Komise rovněž hodnotí výsledky dosažené Eurojustem s
přihlédnutím k jeho cílům, mandátu a úkolům. KAPITOLA IX
OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 57
Výsady a imunity Pro Eurojust a jeho zaměstnance platí
Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie. Článek 58 Jazykový režim 1. Na Eurojust se vztahuje
nařízení č. 1[21]. 2. Překladatelské služby potřebné
pro fungování Eurojustu zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce
Evropské unie. Článek 59
Důvěrnost 1. Národní členové, jejich
zástupci a asistenti uvedení v článku 7, zaměstnanci Eurojustu,
národní zpravodajové a inspektor ochrany údajů jsou vázáni povinností
dodržovat důvěrnost všech informací, o nichž se dozví při
plnění svých úkolů. 2. Povinnost dodržovat
důvěrnost údajů se vztahuje také na všechny osoby a subjekty,
které s Eurojustem spolupracují. 3. Povinnost dodržovat
důvěrnost údajů platí i po skončení funkce nebo
zaměstnání nebo po ukončení činnosti osob uvedených v odstavcích
1 a 2. 4. Povinnost dodržovat
důvěrnost se vztahuje na všechny informace, které Eurojust získá,
pokud již tyto informace nebyly zveřejněny nebo nejsou
veřejnosti přístupné. 5. Členové a zaměstnanci
evropského inspektora ochrany údajů jsou povinni dodržovat
důvěrnost všech informací, o nichž se dozví při plnění
svých úkolů. Článek 60
Transparentnost 1. Nařízení (ES) č. 1049/2001
se vztahuje na dokumenty, které se týkají správních úkolů Eurojustu. 2. Do šesti měsíců od data
první schůze přijme kolegium prováděcí pravidla pro
uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001. 3. Proti rozhodnutím přijatým
Eurojustem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat
stížnost k veřejnému ochránci práv podle podmínek článku 228
Smlouvy nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie podle podmínek článku 263
Smlouvy. Článek 61
Evropský úřad pro boj
proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr 1. Pro usnadnění boje proti
podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem podle nařízení
(ES) č. 1073/1999 přistoupí do šesti měsíců od vstupu
v platnost tohoto nařízení k interinstitucionální dohodě ze dne 25.
května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským
úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a přijme vhodná ustanovení vztahující
se na všechny zaměstnance Eurojustu podle vzoru stanoveného v příloze
k uvedené dohodě. 2. Evropský účetní dvůr má
pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na
místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů
nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od Eurojustu obdrželi
finanční prostředky Unie. 3. Úřad OLAF může
provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na
místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení
(ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[22] s cílem zjistit, zda došlo k
nesrovnalostem poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie v
souvislosti s výdaji financovanými Eurojustem. 4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2
a 3, musí pracovní ujednání se třetími zeměmi, mezinárodními
organizacemi a Interpolem, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu Eurojustu
obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Evropský účetní
dvůr a úřad OLAF k provádění takových auditů a
vyšetřování dle jejich příslušné působnosti. Článek 62
Bezpečnostní pravidla
týkající se ochrany utajovaných skutečností Eurojust uplatňuje bezpečnostní
zásady obsažené v bezpečnostních pravidlech Komise pro ochranu utajovaných
informací Evropské unie (EUCI) a citlivých informací nepodléhajících utajení,
která jsou vymezena v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom[23]. Jedná se kromě jiného o
ustanovení týkající se výměny, zpracovávání a uchovávání těchto
skutečností. Článek 63
Správní šetření Správní činnosti Eurojustu podléhají
šetření evropského veřejného ochránce práv v souladu s článkem 228
Smlouvy. Článek 64
Jiná odpovědnost než
odpovědnost za neoprávněné nebo nesprávné zpracování údajů 1. Smluvní odpovědnost Eurojustu
se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu. 2. Soudní dvůr Evropské unie má
pravomoc rozhodovat na základě jakékoliv rozhodčí doložky obsažené ve
smlouvě uzavřené Eurojustem. 3. V případě mimosmluvní
odpovědnosti nahradí Eurojust v souladu s obecnými zásadami
společnými právním řádům členských států a nezávisle
na jakékoliv odpovědnosti podle článku 37 veškerou škodu způsobenou
kolegiem nebo zaměstnanci Eurojustu při výkonu jejich povinností. 4. Odstavec 3 se rovněž použije na
škody, které byly způsobeny zaviněním národního člena nebo jeho
zástupce či asistenta při výkonu jejich povinností. Jedná-li však
tato osoba na základě svých svěřených pravomocí podle
článku 8, uhradí její členský stát původu Eurojustu náklady, jež
Eurojustu náhradou uvedených škod vznikly. 5. Soudní dvůr Evropské unie má
pravomoc rozhodovat spory o náhradu škod podle odstavce 3. 6. Vnitrostátní soudy členských
států příslušné k projednávání sporů týkajících se
odpovědnosti Eurojustu podle tohoto článku se určují podle na
nařízení Rady (ES) č. 44/2001[24]. 7. Osobní odpovědnost
zaměstnanců vůči Eurojustu se řídí ustanoveními
služebního řádu nebo pracovního řádu, které se na ně vztahují. Článek 65
Dohoda o sídle a provozní
podmínky Sídlem Eurojustu je Haag, Nizozemsko. Nezbytná ujednání týkající se ubytování, které
má být v Nizozemsku Eurojustu poskytnuto, a zařízení, která mají být Nizozemskem
zajištěna, jsou společně s konkrétními pravidly platnými v Nizozemsku
pro správního ředitele, členy kolegia, zaměstnance Eurojustu a
jejich rodinné příslušníky stanovena v dohodě o sídle uzavřené
mezi Eurojustem a Nizozemskem po získání souhlasu kolegia. Nizozemsko poskytne nejlepší možné podmínky,
které zajistí fungování Eurojustu, včetně vícejazyčného,
evropsky orientovaného školního vzdělávání a vhodného dopravních spojení. Článek 66
Přechodná ustanovení 1. Eurojust je univerzálním právním
nástupcem pro všechny smlouvy, které uzavřel, závazky, které přijal,
a majetek, který nabyl Eurojust zřízený rozhodnutím Rady 2002/187/SVV. 2. Národní členové Eurojustu,
kteří byli vysláni každým členským státem podle rozhodnutí 2002/187/SVV,
se ujmou role národních členů Eurojustu podle kapitoly II tohoto
nařízení. Jejich funkční období může být jednou prodlouženo
podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení, jakmile toto nařízení
vstoupí v platnost, bez ohledu na předcházející prodloužení. 3. Předseda a místopředsedové
Eurojustu se v okamžiku, kdy toto nařízení vstoupí v platnost, ujmou role
předsedy a místopředsedů Eurojustu podle článku 11, dokud
neuplyne jejich funkční období v souladu s rozhodnutím 2002/187/SVV. Mohou
být jednou znovuzvoleni po vstupu tohoto nařízení v platnost podle
čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení, a to bez ohledu na předchozí
znovuzvolení. 4. Správní ředitel, který byl
naposledy jmenován podle článku 29 rozhodnutí 2002/187/SVV, se ujme role
správního ředitele podle článku 17, dokud neuplyne jeho funkční
období podle rozhodnutí 2002/187/SVV. Funkční období správního
ředitele může být jednou prodlouženo poté, co toto nařízení
vstoupí v platnost. 5. Toto nařízení nemá vliv na
právní účinek dohod, které uzavřel Eurojust zřízený rozhodnutím 2002/187/SVV.
Zejména všechny mezinárodní dohody uzavřené Eurojustem, které vstoupily v
platnost předtím, než vstoupilo v platnost toto nařízení,
zůstávají právně platné. Článek 67
Zrušení 1. Toto nařízení nahrazuje a
zrušuje rozhodnutí 2002/187/SVV, 2003/659/SVV a 2009/426/SVV. 2. Odkazy na zrušená rozhodnutí Rady
uvedená v odstavci 1 se považují za odkazy na toto nařízení. Článek 68
Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost
dvacátého dne po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a
přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za
Radu předseda předseda PŘÍLOHA 1 Seznam forem závažné trestné činnosti, kterými
je Eurojust oprávněn se zabývat podle čl. 3 odst. 1: –
organizovaná trestná činnost, –
terorismus, –
obchod s drogami, –
praní peněz, –
korupce, –
trestná činnost proti finančním
zájmům Unie, –
vražda, těžké ublížení na zdraví, –
únos, nezákonné omezování osobní svobody a braní
rukojmí, –
pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování
žen a dětí, dětská pornografie a navazování kontaktu s dětmi k
sexuálním účelům, –
rasismus a xenofobie, –
organizovaná loupež, –
trestná činnost související s motorovými
vozidly, –
podvody, –
vydírání a vymáhání peněz za ochranu, –
padělání a produktové pirátství, –
padělání veřejných listin a obchodování s
nimi, –
padělání peněz a platebních
prostředků, –
počítačová trestná činnost, –
obchodování zasvěcených osob a manipulace s
finančním trhem, –
nezákonné převaděčství
přistěhovalců, –
obchodování s lidmi, –
nezákonný obchod s lidskými orgány a tkáněmi, –
nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými
prostředky na podporu růstu, –
nedovolený obchod s kulturními statky,
včetně starožitností a uměleckých děl, –
nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem
a výbušninami, –
nedovolený obchod s ohroženými druhy
živočichů, –
nedovolený obchod s ohroženými druhy a
odrůdami rostlin, –
trestné činy proti životnímu prostředí, –
znečištění z lodí, –
trestná činnost spojená s jadernými a
radioaktivními látkami, –
genocida, zločiny proti lidskosti a
válečné zločiny. PŘÍLOHA 2 Kategorie osobních údajů uvedených ve
článku 27 1. a) Příjmení, rodné
příjmení, jméno a případné přezdívky nebo falešná jména; b) datum a místo narození; c) státní příslušnost; d) pohlaví; e) místo bydliště, povolání a místo
pobytu dotyčné osoby; f) čísla sociálního pojištění,
řidičské průkazy, osobní doklady a údaje o cestovním pasu, celní
a daňová identifikační čísla; g) údaje o právnických osobách, pokud
obsahují údaje o identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osobách,
které jsou soudně vyšetřovány nebo stíhány; h) bankovní účty a účty u jiných
finančních institucí; i) popis a druh údajných trestných
činů nebo přestupků, datum jejich spáchání, jejich trestní
kvalifikace a stav jejich vyšetřování; j) skutečnosti poukazující na
mezinárodní rozsah případu; k) informace o podezření z účasti
na zločinném spolčení; l) telefonní čísla, e-mailové adresy,
provozní a lokalizační údaje a také související údaje potřebné pro
identifikaci účastníka nebo uživatele; m) údaje o registraci vozidla; n) profily DNA stanovené z nekódující
části DNA, fotografie a otisky prstů. 2. a) Příjmení, rodné
příjmení, jméno a případné přezdívky nebo falešná jména; b) datum a místo narození; c) státní příslušnost; d) pohlaví; e) místo bydliště, povolání a místo
pobytu dotyčné osoby; f) popis a druh trestných činů
nebo přestupků, které se jich týkají, datum jejich spáchání, jejich
trestní kvalifikace a stav vyšetřování. LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ
VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné oblasti politik podle
členění ABM/ABB 1.3. Povaha návrhu/podnětu 1.4. Cíle 1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.6. Doba trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv 2.2. Systém řízení a kontroly 2.3. Opatření k zamezení podvodů a
nesrovnalostí 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/
PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a
dotčené výdajové rozpočtové položky 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný
dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný dopad na
prostředky [instituce] 3.2.3. Odhadovaný dopad na
lidské zdroje [instituce] 3.2.4. Soulad se stávajícím
víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky
třetích stran 3.3. Odhadovaný dopad na příjmy LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/ PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro
justiční spolupráci v trestních věcech (EUROJUST) 1.2. Příslušné oblasti
politik podle členění ABM/ABB [25]
Oblast
politiky: 33 – Spravedlnost Činnost:
33.03 – Spravedlnost v trestních a občanských záležitostech (od 2014: 33.03
- Spravedlnost 1.3. Povaha návrhu/podnětu ¨ Návrh/podnět
se týká nové akce ¨ Návrh/podnět se
týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[26] þ Návrh/podnět se
týká prodloužení stávající akce ¨ Návrh/podnět se
týká akce přesměrované na jinou akci 1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle
Komise sledované návrhem/podnětem Eurojust byl zřízen na základě
iniciativy členských států rozhodnutím 2002/187/SVV jako instituce
Unie s právní subjektivitou s cílem posílit boj proti závažné trestné
činnosti. Článek 85 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví,
že Eurojust se řídí nařízením přijatým v souladu s řádným
legislativním postupem. Jeho posláním je podporovat a posilovat koordinaci a
spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a
stíháním závažné trestné činnosti, která se dotýká dvou nebo více
členských států Evropské unie. Tento návrh nařízení poskytuje
jediný obnovený právní rámec pro novou Agenturu Evropské unie pro justiční
spolupráci v trestních věcech, která je právním nástupcem Eurojustu. 1.4.2. Specifické cíle a
příslušné aktivity ABM/ABB Specifický cíl č. 2: Posílení
justiční spolupráce v trestních věcech a tedy příspěvek k
vytvoření autentického evropského prostoru práva Příslušné aktivity ABM/ABB 33.03
- Spravedlnost v trestních a občanských záležitostech 1.4.3. Očekávané výsledky a
dopady Upřesněte
účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové
skupiny. Vytvořením
společné platformy státních zástupců a soudců ze všech
členských států EU sehrává Eurojust ústřední roli při
vývoji evropského prostoru práva. Hraje rovněž hlavní roli v potírání
přeshraniční trestné činnosti v EU jako efektivní
zprostředkovatel justiční spolupráce, jejíž pomoc je stále více
vyhledávána vnitrostátními profesionály. Předpokládané účinky
zahrnují: 1.
Operativní práce Eurojustu Eurojust
podporuje a posiluje justiční spolupráci v trestních věcech. Národní
členové, jednající samostatně nebo jako kolegium, zasahují do
jednotlivých trestních věcí, v nichž vnitrostátní orgány potřebují
posílenou koordinaci nebo musejí překonávat obtíže spojené s využitím
justiční spolupráce a nástrojů vzájemného uznávání v praxi. Eurojust
pomohl překonat širokou rozmanitost právních systémů a tradic EU a
vybudovat vzájemnou důvěru, která je základním předpokladem
nástrojů vzájemného uznávání, tím, že rychle řešil jazykové nebo
právní problémy či identifikoval příslušné orgány v jiných zemích. 2.
Centrum justiční odbornosti Eurojust pro účinné zásahy proti
přeshraniční závažné trestné činnosti Eurojust
hraje hlavní roli v boji proti přeshraniční trestné činnosti.
Eurojust organizuje koordinační schůze, kde se scházejí vnitrostátní
orgány, aby se shodly na společném přístupu k vyšetřováním,
připravily žádosti o pomoc, řešily nebo předjímaly řešení
právních otázek či rozhodovaly o společných operacích. Eurojust se
zapojuje do sestavování společných vyšetřovacích týmů (JIT),
které poskytují podporu členským státům, a účastní se jich. 3.
Spolupráce Eurojustu s partnery Eurojust
spolupracuje s jinými agenturami, zejména s Europolem, Evropským úřadem
pro boj proti podvodům (OLAF) i se třetími zeměmi a je
hostitelským orgánem sekretariátů Evropské justiční sítě,
expertní sítě společných vyšetřovacích týmů a sítě EU
pro vyšetřování genocidy v souladu s uvedeným rozhodnutím Rady. 4.
Vztahy Eurojustu s Úřadem evropského veřejného žalobce V
souladu s článkem 86 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) musí být
Úřad evropského veřejného žalobce vytvořen „z Eurojustu“. Tento
návrh má také za cíl řídit vztahy mezi Eurojustem a Úřadem evropského
veřejného žalobce. Správní podpora Úřadu evropského veřejného
žalobce (EPPO) bude poskytována na základě nulových nákladů. 1.4.4. Ukazatele výsledků a
dopadů Upřesněte
ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu
sledovat. V
souladu s plánem provádění společného přístupu k agenturám
Komise vypracovává metodické pokyny pro definici klíčových ukazatelů
výkonnosti pro agentury. Předpokládá se, že budou dokončeny v roce 2013. 1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být
uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu V
krátkodobém horizontu se předpokládá, že Eurojust bude pokračovat ve
výkonu svých základních činností, zejména těch, které přímo
souvisejí s podporou a posilováním koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními
orgány činnými v trestním řízení v případech
přeshraniční závažné trestné činnosti. Tok informací a vazba
mezi vnitrostátními orgány a Eurojustem musí být posílena. Ve
střednědobém horizontu budou posíleny struktura, fungování, úkoly a
parlamentní dohled Eurojustu pomocí tohoto návrhu v souladu s článkem 85
Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Existují rovněž požadavky na
Eurojust spojené s článkem 86 SFEU a zřízením Úřadu evropského
veřejného žalobce: Eurojust bude povinen zajistit služby administrativní
podpory Úřadu evropského veřejného žalobce. 1.5.2. Přidaná hodnota ze
zapojení EU Přidaná
hodnota činností vykonávaných Eurojustem: usnadnění justiční
spolupráce mezi vnitrostátními orgány členských států a zlepšení
koordinace pro účinnější boj proti organizovanému zločinu
mají pro EU velký význam a může jich být dosaženo pouze na úrovni EU. 1.5.3. Závěry vyvozené z
podobných zkušeností v minulosti Výroční
zprávy Eurojustu potvrzují, že existuje trvalá potřeba koordinace a
podpory v oblasti přeshraniční závažné trestné činnosti na
úrovni EU a na mezinárodní úrovni. V uplynulém desetiletí došlo k velkému
nárůstu organizovaného zločinu, jako je například obchod
s drogami, obchodování s lidmi, terorismus a počítačová trestná
činnost, včetně dětské pornografie. Objevuje se nová
zločinecká infrastruktura, která se vyznačuje stále mobilnějšími
a flexibilnějšími skupinami, které operují ve více jurisdikcích a
sektorech trestné činnosti a které se opírají zejména o široce
rozšířené nedovolené využívání internetu. Členské státy nemohou tuto
trestnou činnost efektivně potírat na vnitrostátní úrovni a pomoc
získává prvořadý význam. Eurojust je jedinou agenturou EU, která poskytuje
podporu vnitrostátním justičním orgánům za účelem řádného
vyšetření a stíhání těchto případů. 1.5.4. Soulad a možná synergie s
dalšími vhodnými nástroji Posílení
justiční spolupráce v trestních věcech hraje zásadní roli při
vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Poslání Eurojustu
při usnadňování koordinace a spolupráce se vyvíjí v kontextu jiných
právních nástrojů v dané oblasti, jako je například úmluva o vzájemné
pomoci v trestních věcech z roku 2000, rámcové rozhodnutí Rady o
evropském zatýkacím rozkazu nebo rámcové rozhodnutí Rady o kompetenčních
konfliktech. Je třeba mít na paměti synergie se zbývající částí
agentur SVV, zejména s Europolem, a potřebu vyvarovat se duplicit v
úkolech a posílit spolupráci. Jasné synergie jsou rovněž součástí
spolupráce mezi Eurojustem a Úřadem evropského veřejného žalobce. 1.6. Doba trvání akce a
finanční dopad ¨ Časově omezený návrh/podnět –
¨ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR –
¨ Finanční dopad od RRRR do RRRR x Časově neomezený
návrh/podnět –
Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do
RRRR, –
poté plné fungování. 1.7. Předpokládaný
způsob řízení [27]
Přímé řízení
Komisí –
prostřednictvím jejích útvarů,
včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie; –
¨ prostřednictvím výkonných agentur; ¨ Sdílené řízení
s členskými státy X Nepřímé řízení, při
kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu
pověřeny: –
¨ třetí země nebo subjekty určené těmito
zeměmi; –
¨ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte); –
¨ EIB a Evropský investiční fond; –
X subjekty uvedené v článcích 208 a 209
finančního nařízení; –
¨ veřejnoprávní subjekty; –
¨ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby
v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky; –
¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené
uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a
poskytující dostatečné finanční záruky; –
¨ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v
rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V
Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu. – Pokud vyberete více způsobů
řízení, upřesněte je v části „Poznámky“. Poznámky Cílem tohoto
legislativního návrhu je modernizace právního rámce Eurojustu a racionalizace
jeho fungování. Byl vypracován
v duchu rozpočtové neutrality. Díky tomu je finanční programování
Eurojustu, které je připraveno pro období 2014–2020 a bylo přijato
Komisí v červenci 2013, platné pro tento legislativní návrh. Toto
nařízení však zavádí nový prvek, který se týká vztahů s Úřadem
evropského veřejného žalobce: jak stanoví toto nařízení, Eurojust by
měl zajišťovat struktury administrativní podpory Úřadu
evropského veřejného žalobce, včetně financí, lidských
zdrojů, zabezpečení a IT. Eurojust by
analogicky již nepracoval na trestných činech poškozujících finanční
zájmy EU, které představují 5 až 10 % jeho současné náplně
práce. V důsledku toho lze pracovní místa přesouvat v rámci agentury
tak, aby byla zajištěna podpora fungování Úřadu evropského
veřejného žalobce. Z tohoto důvodu
je finanční dopad tohoto návrhu neutrální z hlediska rozpočtu a
nemění celkový počet pracovních míst uvedených ve finančním
programování pro období 2014–2020. 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a
podávání zpráv Upřesněte
četnost a podmínky. Každý
rok předseda Eurojustu předloží jménem kolegia Evropskému parlamentu
výroční zprávu o práci, kterou Eurojust odvedl, a také informace o
pracovních ujednáních uzavřených se třetími stranami a výroční
zprávu evropského inspektora ochrany údajů. Externí
nezávislé hodnocení provádění nařízení a činností Eurojustu zadá
Komise ve lhůtě pěti let od data účinnosti nařízení a
poté každých pět let. 2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika V
této fázi nebyla zjištěna žádná zvláštní rizika týkající se systémů
řízení a kontroly. 2.2.2. Předpokládané
způsoby kontroly Na
Eurojust se vztahují správní kontroly, včetně rozpočtové
kontroly, interní audit, výroční zprávy Evropského účetního dvora a
výroční absolutorium pro plnění rozpočtu EU. 2.3. Opatření k zamezení
podvodů a nesrovnalostí Upřesněte
stávající a předpokládaná preventivní a ochranná opatření. Pro potírání podvodů, korupce a jiných
protiprávních činů platí pro agenturu ustanovení nařízení (ES)
č. 1073/1999 bez omezení. 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého
finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky · Stávající rozpočtové položky V pořadí
okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek Číslo [Název………………………...……….] || RP/NRP ([28]) || zemí ESVO[29] || kandidátských zemí[30] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 3 || 33.0304 Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (EUROJUST) || RP || NE || ANO Po dohodě || NE || NE · Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje V pořadí okruhů víceletého finančního rámce
a rozpočtových položek. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek Číslo [Název……………………………………..] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení || || RP || NE || NE || NE || NE 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na
výdaje v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná
místa) Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo 3 || Bezpečnost a občanství EUROJUST || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM Hlava 1 || Závazky || (1) || || || || || || || || Platby || (2) || || || || || || || || Hlava 2 || Závazky || (1a) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 Platby || (2a) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 Hlava 3 || Závazky || (3a) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || Platby || (3b) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 CELKEM prostředky pro EUROJUST || Závazky || =1+1a +3a || || || || || || || || Platby || =2+2a +3b || || || || || || || || Program Spravedlnost || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM 33 03 02 – Zlepšení justiční spolupráce v trestních věcech || Závazky || (1) || || || || || || 0,400 || || 0,400 Platby || (2) || || || || || || 0,400 || || 0,400 CELKEM pro program spravedlnost[31] || Závazky || (1) || || || || || || 0,400 || || 0,400 Platby || (2) || || || || || || 0,400 || || 0,400 Aktuální výpočet je založen na
předpokladu, že struktury administrativní podpory zajišťované
Eurojustem pro Úřad evropského veřejného žalobce, včetně
financí, lidských zdrojů, zabezpečení a IT, jsou neutrální z hlediska
rozpočtu a nevyžadují další zaměstnance z plánu zřízení Eurojustu,
vzhledem k tomu, že se počítá s vnitřním přeobsazením
pracovníků v rámci Eurojustu v důsledku ukončení některých
činností po zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Prakticky to znamená, že správní struktura
Eurojustu pokryje potřeby jak Eurojustu, tak Úřadu evropského
veřejného žalobce. Tato správní struktura by zajistila koordinované
plánování a plnění rozpočtu, různé aspekty personálního
řízení a zajištění všech služeb podpory. Předpokládá se, že účetní Eurojustu
bude i účetním Úřadu evropského veřejného žalobce. Náklady na hodnocení pro posuzování zejména
provádění a dopadu tohoto nařízení a také účinnosti a
účelnosti Eurojustu, by měly být pokryty z nového programu
Spravedlnost. Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || Správní výdaje v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná
místa) || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM GŘ: SPRAVEDLNOST || Lidské zdroje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 Ostatní správní výdaje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 GŘ SPRAVEDLNOST CELKEM || Prostředky || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = Platby celkem) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná
místa) || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || || || || || || 0,400 || || 0,400 Platby || || || || || || 0,400 || || 0,400 3.2.2. Odhadovaný dopad na
prostředky [instituce] –
X Návrh/podnět nevyžaduje využití
operačních prostředků. Návrh/podnět vyžaduje
využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále: Prostředky na závazky v milionech EUR
(zaokrouhleno na tři desetinná místa) Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM VÝSTUPY Druh[32] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem SPECIFICKÝ CÍL Č.1[33] ... || || || || || || || || || || || || || || || || - Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || || SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 … || || || || || || || || || || || || || || || || - Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || || SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 || || || || || || || || || || || || || || || || Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || . || || || || || || 3.2.3. Odhadovaný dopad na lidské
zdroje [instituce] 3.2.3.1. Shrnutí –
þ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní
povahy. –
o Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní
povahy, jak je vysvětleno dále: V přepočtu
na plné pracovní úvazky: FTE Lidské zdroje || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem Pracovní místa podle plánu pracovních míst (vyjádřeno počtem zaměstnanců) || || || || || || || || - z toho AD || || || || || || || || - z toho AST || || || || || || || || Externí pracovníci (FTE) || || || || || || || || - z toho smluvní zaměstnanci || || || || || || || || - z toho vyslaní národní odborníci (VNO) || || || || || || || || Zaměstnanci celkem || || || || || || || || v milionech EUR
(zaokrouhleno na tři desetinná místa) Výdaje na zaměstnance || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem Pracovní místa podle plánu pracovních míst || || || || || || || || - z toho AD || || || || || || || || - z toho AST || || || || || || || || Externí pracovníci || || || || || || || || - z toho smluvní zaměstnanci || || || || || || || || - z nichž vyslaní národní odborníci (VNO) || || || || || || || || Výdaje na zaměstnance celkem || || || || || || || || 3.2.3.2. Odhadované potřeby v
oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ –
X Návrh/podnět nevyžaduje využití
dodatečných lidských zdrojů. –
Návrh/podnět vyžaduje využití lidských
zdrojů, jak je vysvětleno dále: Odhad vyjádřete v přepočtu na
plné pracovní úvazky (nebo zaokrouhlete maximálně na jedno desetinné
místo) || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || || XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || || || || || || || || XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || || || XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || || || || || || || || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[34] || || XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || || || || || || || || XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || || || || || XX 01 04 yy[35] || - v ústředí[36] || || || || || || || || - při delegacích || || || || || || || || XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || || || Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || || || CELKEM || || || || || || || XX je oblast
politiky nebo dotčená hlava rozpočtu. Potřeby v oblasti
lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již
vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně
přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z
dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout
v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová
omezení. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Sledování a poradenství pro agenturu v oblasti politik, rozpočtové a finanční poradenství pro agenturu a skutečné platby, absolutorium, postupy pro tvorbu návrhu rozpočtu Externí zaměstnanci || Popis výpočtu nákladů na ekvivalent
plného pracovního úvazku by měl být zahrnut v části 3
přílohy. 3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým
finančním rámcem –
X Návrh/podnět je v souladu se stávajícím
víceletým finančním rámcem. –
¨ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého
finančního rámce. Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné
rozpočtové položky a odpovídající částky. –
¨ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu
víceletého finančního rámce [37]. Upřesněte potřebu, příslušné
okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky. 3.2.5. Příspěvky
třetích stran –
X Návrh/podnět nepočítá se
spolufinancováním od třetích stran. –
Návrh/podnět počítá se spolufinancováním
podle následujícího odhadu: prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na
tři desetinná místa) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || || Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || || 3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy –
X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad
na příjmy. –
¨ Návrh/podnět má tento finanční dopad: –
¨ dopad na vlastní zdroje –
¨ dopad na různé příjmy v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná
místa) Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[38] Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) Článek …………. || || || || || || || || U účelově
vázaných různých příjmů upřesněte dotčené
výdajové rozpočtové položky. Upřesněte
způsob výpočtu dopadu na příjmy. [1] Rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2002 o zřízení
Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje
proti závažné trestné činnosti, ve znění rozhodnutí Rady 2003/659/SVV
a rozhodnutí Rady 2009/426/SVV ze dne 16. prosince 2008 o posílení Eurojustu.
Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1. [2] Posílenou policejní spoluprací a pomocí při
předcházení závažné trestné činnosti a boji proti ní se zabývá
předloha návrhu nového nařízení o Europolu. [3] Rozhodnutí
Rady 2009/426/SVV ze dne 16.12.2008, Úř. věst. L 138, 4.6.2009,
s. 14. [4] Viz
KOM(2008) 135. [5] „Studie
o posílení Eurojustu“ provedená společností GHK. [6] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. [7] Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1. [8] Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 44. [9] Úř. věst. L 138, 4.6.2009, s. 14. [10] Úř. věst. L 167, 26.6.2002, s. 1. [11] Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 103. [12] Úř. věst. L 301, 12.11.2008, s. 38. [13] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. [14] Úř. věst. L 105, 27.4.1996, s. 1. [15] Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. [16] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1. [17] Nařízení Rady (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11 ze
dne 18. prosince 1961, kterým se stanoví služební řád úředníků a
pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského
společenství a Evropského společenství pro atomovou energii, Úř.
věst. P 045, 14.6.1962, s. 1385, ve znění zejména nařízení Rady
č. 259/68 ze dne 29. února 1968 (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1)
ve znění své vlastní novelizace. [18] Nařízení Rady (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11 ze
dne 18. prosince 1961, kterým se stanoví služební řád úředníků a
pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského
společenství a Evropského společenství pro atomovou energii, Úř.
věst. P 045, 14.6.1962, s. 1385, ve znění zejména nařízení Rady
č. 259/68 ze dne 29. února 1968 (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1)
ve znění své vlastní novelizace. [19] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 8. [20] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. [21] Úř.
věst. L 17, 6.10.1958, s. 385. [22] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. [23] Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1. [24] Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1. Nařízení
(ES) č. 44/2001 se nahrazuje nařízením (EU) č. 1215/2012 ze dne 10.
ledna 2015. [25] ABM: řízení podle činností
(activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle
činností (activity-based budgeting). [26] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b)
finančního nařízení. [27] Vysvětlení způsobů
řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na
stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html. [28] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené
prostředky. [29] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [30] Kandidátské země a
případně potenciální kandidátské země západního Balkánu. [31] Článek 56 návrhu nařízení předpokládá
závazek Komise předkládat zprávu o provádění nařízení. Tato
zpráva se zakládá na externí studii. [32] Výstupy se rozumí produkty a služby,
které mají být dodány (např. počet financovaných studentských
výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.). [33] Popsaný v bodě 1.4.2.
„Specifické cíle…“. [34] SZ = smluvní zaměstnanec; MZ =
místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci. [35] Dílčí strop na externí
zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé
položky „BA“). [36] Převážně pro strukturální fondy, Evropský
zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský
fond (EFF). [37] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody. [38] Pokud jde o tradiční vlastní
zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj.
hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.